Array ( [0] => 14966840 [id] => 14966840 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aralkovité [uri] => Aralkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Aralkovité [2] => | obrázek = Aralia cordata BotGardBln07122011E.JPG [3] => | popisek = Arálie ''Aralia cordata'' [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[miříkotvaré]] (''Apiales'') [10] => | čeleď = '''aralkovité''' (''Araliaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Aralkovité''' (''Araliaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[miříkotvaré]] (''Apiales''). Jsou to [[dřevina|dřeviny]] a výjimečně i [[bylina|byliny]] se střídavými jednoduchými nebo složenými [[list]]y. Mnohé druhy mají nápadná [[okolík]]ovitá květenství. Z naší květeny sem patří [[břečťan]] a [[Pupečník (rod)|pupečník]]. Aralkovité mají význam především jako zdroj léčiv (např. [[ženšen (rod)|ženšen]]) a jako okrasné rostliny. [14] => [15] => == Popis == [16] => [[Soubor:PNBT Hydrocotyle vulgaris 03.07.10 pl.jpg|náhled|Pupečník obecný (''Hydrocotyle vulgaris'')]] [17] => Aralkovité jsou opadavé nebo častěji stálezelené [[strom]]y a [[keř]]e, řidčeji [[liána|liány]] a výjimečně i [[bylina|byliny]] převážně se střídavými jednoduchými nebo složenými [[list]]y. Výjimečně se mezi aralkovitými najdou i stonkové [[sukulent]]y ([[kusonie]]). Některé druhy, zejména z rodů [[šeflera]] a [[oreopanax]]) mohou růst i jako [[epifyt]]y. Pokud jsou listy jednoduché, mají obvykle dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinu]] a často jsou dlanitě laločnaté. Složené listy jsou nejčastěji dlanité, řidčeji jednoduše či vícenásobně zpeřené. [[Palist]]y jsou u mnohých zástupců nápadně vyvinuty. Báze řapíku je často široká a obepínající tlustý stonek. Odění je z hvězdovitých, řidčeji z jednoduchých [[trichom|chlupů]]. [[stonek|Stonky]] jsou u některých zástupců trnité, listy jsou často nahloučené na koncích větví. [18] => [19] => Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Květenství jsou vrcholová nebo zdánlivě postranní, často složená z [[okolík]]ů nebo [[hlávka (květenství)|hlávek]], řidčeji z [[hrozen|hroznů]] či [[klas]]ů. Květy jsou pravidelné, spíše oboupohlavné, drobné. [[kalich (botanika)|Kalich]] je srostlý částečně nebo po celé délce se semeníkem, zdánlivě tak může chybět nebo tvoří jen nízký hladký, zvlněný či zubatý lem. V květech je vyvinut nektáriový disk. [[koruna (botanika)|Koruna]] je složena z 5 až 10 lístků, nejčastěji volná, řidčeji jsou korunní lístky na bázi srostlé a koruna pak opadává jako celek. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je nejčastěji stejný počet jako korunních lístků, řidčeji více. [[Semeník]] je spodní, srostlý ze 2 až 10 [[plodolist]]ů a se stejným počtem komůrek. [[Čnělka|Čnělky]] jsou volné nebo srostlé ve sloupek, případně nízké a redukované na horní vrstvu disku. V každém plodolistu je jediné funkční vajíčko. Plodem je [[peckovice]] nebo [[bobule]].{{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení = [21] => | jméno = [22] => | odkaz na autora = [23] => | titul = Flora of China: Araliaceae [24] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10058 [25] => | datum vydání = [26] => | datum aktualizace = [27] => | datum přístupu = [28] => | vydavatel = [29] => | místo = [30] => | jazyk = [31] => }}{{Citace monografie [32] => | příjmení = Smith [33] => | jméno = Nantan et al [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [36] => | vydavatel = Princeton University Press [37] => | místo = Princeton [38] => | rok = 2003 [39] => | isbn = 0691116946 [40] => | kapitola = [41] => | strany = [42] => | jazyk = [43] => }} [44] => [45] => Čeleď aralkovité zahrnuje asi 1450 druhů ve 44 rodech. Největší rody jsou [[šeflera]] (''Schefflera'', 600 - 900 druhů), [[stínovka]] (''Polyscias'', 160) a [[pupečník (rod)|pupečník]] (''Hydrocotyle'', 130 druhů).{{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení = Stevens [47] => | jméno = P.F. [48] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [49] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [50] => | místo = Missouri Botanical Garden [51] => | jazyk = en [52] => }} [53] => [54] => [55] => Image:Aralia-fatsia-japonica-costarica.jpg|Dlanitě členěný list prodary japonské (''Fatsia japonica'') [56] => Image:Aralia cordata, flower 03.jpg|Květenství arálie ''Aralia cordata'' [57] => Image:Schefflera actinophylla mauroguanandi.jpg|Květenství ''Schefflera actinophylla'' [58] => Image:Hedera plod2.jpg|Plodenství břečťanu popínavého (''Hedera helix'') [59] => Image:Starr 020108-0007 Schefflera arboricola.jpg|Plody ''Schefflera arboricola'' [60] => [61] => [62] => == Rozšíření == [63] => Aralkovité jsou kosmopolitně rozšířená čeleď, naprostá většina druhů však roste v [[tropický podnebný pás|tropech]]. Centrum druhové diverzity je v monzunové [[Asie|Asii]]. V [[Amerika|Americe]] a v [[Afrika|Africe]] je zastoupena mnohem menším počtem druhů. Rod šeflera je pantropický. V [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] roste nejvíce druhů této čeledi v horských lesích. Mnohé druhy patří mezi pionýrské dřeviny, obsazující světliny. [64] => [65] => V květeně České republiky je čeleď zastoupena 2 druhy: [[břečťan popínavý]] (''Hedera helix'') a [[pupečník obecný]] (''Hydrocotyle vulgaris'').{{Citace monografie [66] => | příjmení = Kubát [67] => | jméno = K. et al. [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [70] => | vydavatel = Academia [71] => | místo = Praha [72] => | rok = 2002 [73] => | isbn = 80-200-0836-5 [74] => | kapitola = [75] => | strany = [76] => | jazyk = [77] => }} V květeně Evropy je mimo tyto dva druhy již jen pupečník ''[[Hydrocotyle ranunculoides]]'', rostoucí ve středním [[Středomoří]].{{Citace elektronické monografie [78] => | příjmení = [79] => | jméno = [80] => | odkaz na autora = [81] => | titul = Flora Europaea [82] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [83] => | datum vydání = [84] => | datum aktualizace = [85] => | datum přístupu = [86] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [87] => | místo = [88] => | jazyk = [89] => }} [90] => [91] => == Taxonomie == [92] => V klasických taxonomických systémech ([[Cronquistův systém|Cronquist]], [[Dahlgrenův systém|Dahlgren]], [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjan]]) byly aralkovité řazeny spolu s čeledí [[miříkovité]] (''Apiaceae'') do řádu aralkotvaré (''Araliales''), alternativně také nazývaného miříkotvaré (''Apiales''). Rody [[pupečník (rod)|pupečník]] (''Hydrocotyle'') a ''Trachymene'' byly dříve řazeny do čeledi [[miříkovité]] (''Apiaceae''), případně jim byla vyčleněna samostatná čeleď pupečníkovité (''Hydrocotylaceae''). Rod [[pupečníkovec]] (''Centella'') byl přeřazen do čeledi miříkovité. [93] => V roce 2001 byly z aralkovitých vyjmuty dva rody (''[[Delarbrea]]'' a ''[[Myodocarpus]]'') a přeřazeny do samostatné čeledi ''[[Myodocarpaceae]]'' v rámci téhož řádu. [94] => [95] => == Ekologické interakce == [96] => Květy jsou opylovány nejčastěji včelami, vosami a mouchami hledajícími nektar. Dužnaté bobule jsou šířeny především ptáky. [97] => [98] => == Zástupci == [99] => {{Sloupce|2| [100] => [101] => * [[arálie]] (''Aralia'') [102] => * [[břečťan]] (''Hedera'') [103] => * [[eleuterokok]] (''Eleutherococcus'', syn. ''Acanthopanax'') [104] => * [[gastonie]] (''Gastonia'', syn. ''Polyscias'') [105] => * [[kalopanax pestrý|kalopanax]] (''Kalopanax''), česky též dlanitec [106] => * [[kusonie]] (''Cussonia'') [107] => * [[meryta]] (''Meryta'') [108] => * [[oplopanax]] (''Oplopanax'') [109] => * [[oreopanax]] (''Oreopanax'') [110] => * [[prodara]] (''Fatsia'') [111] => * [[prodarovec]] (x ''Fatshedera'') [112] => * [[pseudopanax]] (''Pseudopanax'') [113] => * [[pupečník (rod)|pupečník]] (''Hydrocotyle'') [114] => * [[stínovka]] (''Polyscias'') [115] => * [[šeflera]] (''Schefflera'') [116] => * [[tetrapanax]] (''Tetrapanax'') [117] => * [[trevézie]] (''Trevesia'') [118] => * [[ženšen (rod)|ženšen]] (''Panax''){{Citace monografie [119] => | příjmení = Skalická [120] => | jméno = Anna [121] => | příjmení2 = Větvička [122] => | jméno2 = Václav [123] => | příjmení3 = Zelený [124] => | jméno3 = Václav [125] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [126] => | vydavatel = Aventinum [127] => | místo = Praha [128] => | rok = 2012 [129] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [130] => | jazyk = cs [131] => }} [132] => }} [133] => [134] => == Význam == [135] => Čeleď aralkovité má široké využití jako zdroj látek využitelných v medicíně. Nejznámější léčivkou z této čeledi je bezesporu [[ženšen pravý]] (''Panax ginseng''), pěstují se však i další druhy, zejména asijský [[ženšen nepravý]] (''Panax pseudoginseng'') a severoamerický [[ženšen pětilistý]] (''P. quinquefolius'').{{Citace monografie [136] => | příjmení = Valíček [137] => | jméno = Pavel et al. [138] => | odkaz na autora = [139] => | titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny [140] => | vydavatel = Svítání [141] => | místo = Hradec Králové [142] => | rok = 1998 [143] => | isbn = 80-86198-01-4 [144] => | kapitola = [145] => | strany = [146] => | jazyk = [147] => }} Kořen arálie ''[[Aralia cordata]]'' je v Koreji používán při léčbě nachlazení a migrén a kůra ''[[Eleutherococcus sessiliflorus]]'' a [[kalopanax pestrý|kalopanaxu pestrého]] (''Kalopanax pictus'') na [[edém]]y, [[Revmatoidní artritida|artritidu]], [[neuralgie]] aj.{{Citace monografie [148] => | příjmení = Han [149] => | jméno = S. T. et al. [150] => | odkaz na autora = [151] => | titul = Medicinal Plants in the Republic of Korea [152] => | vydavatel = WHO [153] => | místo = Manila [154] => | rok = 1998 [155] => | isbn = 92-9061-120-0 [156] => | kapitola = [157] => | strany = [158] => | jazyk = [159] => }} Mezi další druhy používané v medicíně náleží např. ''[[Polyscias fruticosa]]'', keř v Indii běžně pěstovaný v zahradách. Kořen má antibakteriální, protiplísňové a diuretické účinky.{{Citace monografie [160] => | příjmení = Khare [161] => | jméno = C.P. [162] => | odkaz na autora = [163] => | titul = Indian Medicinal Plants [164] => | vydavatel = Springer [165] => | místo = New Delhi [166] => | rok = 2007 [167] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [168] => | kapitola = [169] => | strany = [170] => | jazyk = [171] => }} [172] => [173] => [[Břečťan popínavý]] (''Hedera helix'') je běžně pěstovaná stálezelená pokryvná liána. Celkem zřídka se jako okrasné dřeviny pěstují různé druhy [[arálie|arálií]] (''Aralia''), ve sbírkách arboret a botanických zahrad i některé druhy [[eleuterokok]]u (''Eleutherococcus'', syn. ''Acanthopanax'') a [[kalopanax pestrý]] (''Kalopanax pictus'').{{Citace monografie [174] => | příjmení = Koblížek [175] => | jméno = J. [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [178] => | vydání = 2 [179] => | vydavatel = Sursum [180] => | místo = Tišnov [181] => | rok = 2006 [182] => | isbn = 80-7323-117-4 [183] => | kapitola = [184] => | strany = [185] => | jazyk = [186] => }} Ve sklenících botanických zahrad je jako kuriozita pěstován druh ''[[Trevesia palmata]]'' s nápadně tvarovanými listy.{{Citace elektronické monografie [187] => | příjmení = [188] => | jméno = [189] => | odkaz na autora = [190] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [191] => | url = http://www.florius.cz/ [192] => | datum vydání = [193] => | datum aktualizace = [194] => | datum přístupu = [195] => | vydavatel = [196] => | místo = [197] => | jazyk = [198] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150815061455/http://www.florius.cz/ [199] => | datum archivace = 2015-08-15 [200] => | nedostupné = ano [201] => }} Mezi nádherné okrasné dřeviny pěstované v tropech patří také ''[[Osmoxylon lineare]]'', pocházející z jihovýchodní Asie, ''[[Meryta sinclairii]]'' z Nového Zélandu a ''[[Polyscias maraisiana]]'' (syn. ''Gastonia mauritiana'') z ostrova [[Mauritus]].{{Citace elektronické monografie [202] => | příjmení = [203] => | jméno = [204] => | odkaz na autora = [205] => | titul = Toptropicals: Araliaceae [206] => | url = http://toptropicals.com/ [207] => | datum vydání = [208] => | datum aktualizace = [209] => | datum přístupu = [210] => | vydavatel = [211] => | místo = [212] => | jazyk = [213] => }} [214] => [215] => Některé druhy, zejména [[šeflera]] (''Schefflera''), [[břečťan popínavý]] (''Hedera helix''), [[prodara japonská]] (''Fatsia japonica''), [[prodarovec]] (x ''Fatshedera'', kříženec prodary a břečťanu), [[stínovka]] (''Polyscias'') a sukulentní ''[[Cussonia paniculata]]'' se pěstují jako pokojové rostliny. Krásné dlanité listy má ''Dizygotheca elegantissima''. [216] => Asijský [[Pupečník nejmenší]] (''Hydrocotyle sibthorpioides'') je používán jako zelenina{{Citace monografie [217] => | příjmení = Valíček [218] => | jméno = Pavel a kol [219] => | odkaz na autora = [220] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [221] => | vydavatel = Academia [222] => | místo = Praha [223] => | rok = 2002 [224] => | isbn = 80-200-0939-6 [225] => | kapitola = [226] => | strany = [227] => | jazyk = [228] => }} a také pěstován jako akvarijní rostlina.{{Citace elektronické monografie [229] => | příjmení = [230] => | jméno = [231] => | odkaz na autora = [232] => | titul = Aquatic Plant Central: Hydrocotyle sibthorpioides [233] => | url = http://www.aquaticplantcentral.com/forumapc/plantfinder/details.php?id=142 [234] => | datum vydání = [235] => | datum aktualizace = [236] => | datum přístupu = [237] => | vydavatel = [238] => | místo = [239] => | jazyk = [240] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200205014249/http://www.aquaticplantcentral.com/forumapc/plantfinder/details.php?id=142 [241] => | datum archivace = 2020-02-05 [242] => | nedostupné = ano [243] => }} Z bílé houbovité dřeni stromu ''Kalopanax papyriferum'' se v Číně vyrábí tzv. rýžový papír, používaný zejména v malířství a při výrobě umělých květin. [244] => [245] => [246] => Soubor:Ginseng1.JPG|Sušený kořen ženšenu pravého (''Panax ginseng'') [247] => Soubor:Fatshehedera kz1.jpg|Prodarovec (x ''Fatshedera'') [248] => Soubor:Cussonia paniculata 01 ies.jpg|''Cussonia paniculata'' [249] => Soubor:Starr 061223-2679 Hedera helix.jpg|Panašovaný kultivar břečťanu popínavého (''Hedera helix'') [250] => Soubor:Kalopanax-pictus-leaves2.JPG|Kalopanax pestrý (''Kalopanax pictus'') [251] => Soubor:Eleutherococcus senticosus leaves.jpg|Eleuterokok ostnitý (''Eleutherococcus senticosus'') [252] => [253] => [254] => == Přehled rodů == [255] => ''[[Anakasia]]'', [256] => ''[[arálie|Aralia]]'', [257] => ''[[Arthropanax]]'', [258] => ''[[Astrotricha]]'', [259] => ''[[Brassaiopsis]]'', [260] => ''[[Cephalaralia]]'', [261] => ''[[Cheirodendron]]'', [262] => ''[[Chengiopanax]]'', [263] => ''[[Crepinella]]'', [264] => ''[[kusonie|Cussonia]]'', [265] => ''[[Dendropanax]]'', [266] => ''[[Didymopanax]]'', [267] => ''[[eleuterokok|Eleutherococcus]]'', [268] => ×''[[prodarovec|Fatshedera]]'', [269] => ''[[prodara|Fatsia]]'', [270] => ''[[Gamblea]]'', [271] => ''[[Harmsiopanax]]'', [272] => ''[[břečťan|Hedera]]'', [273] => ''[[Heptapleurum]]'', [274] => ''[[Heteropanax]]'', [275] => ''[[pupečník|Hydrocotyle]]'', [276] => ''[[kalopanax pestrý|Kalopanax]]'', [277] => ''[[Macropanax]]'', [278] => ''[[Merrilliopanax]]'', [279] => ''[[Meryta]]'', [280] => ''[[Metapanax]]'', [281] => ''[[Motherwellia]]'', [282] => ''[[Neocussonia]]'', [283] => ''[[Neopanax]]'', [284] => ''[[Oplopanax]]'', [285] => ''[[Oreopanax]]'', [286] => ''[[Osmoxylon]]'', [287] => ''[[ženšen (rod)|Panax]]'', [288] => ''[[Plerandra]]'', [289] => ''[[stínovka|Polyscias]]'', [290] => ''[[Pseudopanax]]'', [291] => ''[[Rakaua]]'', [292] => ''[[šeflera|Schefflera]]'', [293] => ''[[Sciadophyllum]]'', [294] => ''[[Seemannaralia]]'', [295] => ''[[Sinopanax]]'', [296] => ''[[Tetrapanax]]'', [297] => ''[[Trachymene]]'', [298] => ''[[trevézie|Trevesia]]'', [299] => ''[[Woodburnia]]''{{Citace elektronické monografie [300] => | titul = Plants of the world online [301] => | url = http://powo.science.kew.org/ [302] => | datum přístupu = 2021-03-11 [303] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [304] => | jazyk = en [305] => }} [306] => [307] => == Odkazy == [308] => [309] => === Reference === [310] => [311] => [312] => === Externí odkazy === [313] => * {{Commonscat}} [314] => * {{Wikidruhy|taxon=Araliaceae}} [315] => {{Taxonbar|from=Q193335}} [316] => {{Autoritní data}} [317] => {{Portály|Rostliny}} [318] => [319] => [[Kategorie:Aralkovité| ]] [320] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [321] => [[Kategorie:Miříkotvaré]] [] => )
good wiki

Aralkovité

Aralkovité (Araliaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu miříkotvaré (Apiales). Jsou to dřeviny a výjimečně i byliny se střídavými jednoduchými nebo složenými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'šeflera','kalopanax pestrý','stínovka','prodarovec','arálie','břečťan','eleuterokok','kusonie','pupečník (rod)','ženšen (rod)','prodara','miříkovité'

Arálie

Břečťan

Eleuterokok

Miříkovité

Šeflera