Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15509543 [id] => 15509543 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Astma [uri] => Astma [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => ''Možná hledáte již nepoužívaný výraz [[Plicní edém|astma cardiale]]'' [1] => {{Infobox - choroba [2] => | název = Astma [3] => | obrázek = Two Peak Flow Meters.jpg{{!}}alt=Dvě plastové trubičky s posunovatelnými číselníky na přední straně [4] => | popisek = Výdechoměry jsou používány k měření [[vrchol výdechové průtokové rychlosti|vrcholu výdechové průtokové rychlosti]], důležité pro sledování astmatu i jeho diagnózu.{{harvnb|GINA|2011|p=18}} [5] => | DiseasesDB = 1006 [6] => | MKN-10 = J45, J46 [7] => | ICD9 = {{ICD9|493}} [8] => | OMIM = 600807 [9] => | MedlinePlus = 000141 [10] => | eMedicineSubj = article [11] => | eMedicineTopic = 806890 [12] => | MeshID = D001249 [13] => }} [14] => '''Astma''' (z řeckého ἅσθμα, ''ásthma'', „lapání po dechu“, celým názvem astma bronchiale; [[Zastaralý výraz|zastarale]] ''záducha'') je běžné [[Chronické onemocnění|chronické]] [[Nemoc|onemocnění]] [[průdušky|dýchacích cest]] charakterizované různými opakujícími se symptomy, dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami (reverzibilní bronchiální obstrukce) a [[křeče svalstva průdušek|křečemi svalstva průdušek]].{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=11–12}} Mezi běžné symptomy patří [[sípání]], [[kašel]], svírání na hrudi a [[dušnost]].{{harvnb|British Guideline|2009|p=4}} [15] => [16] => Má se za to, že [[astma]] je způsobeno kombinací faktorů [[Genetika|genetických]] a environmentálních (týkajících se životního prostředí).{{cite journal |author=Martinez FD |title=Genes, environments, development and asthma: a reappraisal |journal=Eur Respir J |volume=29|issue=1 |pages=179–84 |year=2007 |pmid=17197483 |doi=10.1183/09031936.00087906}} Diagnóza astmatu obvykle vychází ze vzorce symptomů, reakce na léčbu v průběhu času a [[spirometrie]].{{cite journal |author=Lemanske RF, Busse WW|title=Asthma: clinical expression and molecular mechanisms|journal=J. Allergy Clin. Immunol. |volume=125 |issue=2 Suppl 2 |pages=S95–102 |year=2010|month=February|pmid=20176271 |pmc=2853245 |doi=10.1016/j.jaci.2009.10.047}} Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, usilovného výdechového objemu za jednu sekundu ([[FEV1]]) a vrcholu výdechové průtokové rychlosti. Klasifikováno může být rovněž jako [[Atopie|atopické]] ([[alergie|alergické]]) nebo neatopické (nealergické), kde atopie souvisí s predispozicí k rozvinutí [[hypersenzitivity typu 1]].{{cite book | title=Stedman's Medical Dictionary | publisher=Lippincott Williams and Wilkins | edition=28 | year=2005 |isbn=0-7817-3390-1}} [17] => [18] => Léčba akutních symptomů je obvykle zajišťována [[inhalace|inhalací]] krátkodobě působících [[agonisté beta-2 adrenoreceptorů|agonistů beta-2 receptorů]] (například [[salbutamol]]) a orálním podáváním [[Kortikosteroidy|kortikosteroidů]].{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=214}} Ve velmi závažných případech může být nezbytné podání nitrožilních kortikosteroidů, [[síran hořečnatý|síranu hořečnatého]] a hospitalizace pacienta.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=373–375}} Symptomům lze zabránit vyhýbáním se spouštěcím faktorům, například [[alergen]]ům{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=169–172}} a [[iritace|dráždivým látkám]], a užíváním kortikosteroidů inhalací.{{harvnb|GINA|2011|p=71}} [[Dlouhodobě působící agonisté beta-adrenoceptorů|Dlouhodobě působící agonisty beta-receptorů]] (LABA) nebo [[antagonista leukotrienových receptorů|antagonisty leukotrienových receptorů]] lze vedle inhalovaných kortikosteroidů použít v případě, že se symptomy astmatu nedaří dostat pod kontrolu.{{harvnb|GINA|2011|p=33}} Počet případů astmatu od 70. let 20. století výrazně vzrostl. V roce 2011 trpělo na celém světě astmatem 235–300 miliónů osob; na jeho následky zemřelo přibližně 250 000 z nich.{{harvnb|GINA|2011|p=3}} [19] => [20] => == Příznaky a symptomy == [21] => [[Soubor:Wheeze2O noise reduced.ogg|náhled|Sípání při astma]] [22] => [23] => Astma je charakterizováno opakujícími se epizodami sípání, dušnosti, svírání na hrudi a kašle.{{harvnb|GINA|2011|pp=2–5}} Při kašli může v plicích vznikat [[sputum]], které je však často obtížné vykašlat.{{cite book|last=Jindal|first=editor-in-chief SK|title=Textbook of pulmonary and critical care medicine|publisher=Jaypee Brothers Medical Publishers|location=New Delhi|isbn=978-93-5025-073-0|page=242|url=http://books.google.ca/books?id=EvGTw3wn-zEC&pg=PA242}} Během návratu do normálního stavu po záchvatu může mít sputum podobu [[hnis]]u v důsledku přítomnosti vysokého počtu bílých krvinek zvaných [[Eosinofilní granulocyt|eozinofily]].{{cite book|last=George|first=Ronald B.|title=Chest medicine : essentials of pulmonary and critical care medicine|year=2005|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia, PA|isbn=978-0-7817-5273-2|page=62|url=http://books.google.ca/books?id=ZzlX2zJMbdgC&pg=PA62|edition=5th ed.}} Symptomy jsou obvykle horší v noci a časně ráno nebo při reakci na námahu či pobyt na studeném vzduchu.{{harvnb|British Guideline|2009|p=14}} Někteří lidé s astmatem zažívají symptomy jen velmi vzácně, obvykle v reakci na spouštěcí faktory, zatímco u jiných osob mohou být symptomy velmi výrazné a přetrvávající.{{harvnb|GINA|2011|pp=8–9}} [24] => [25] => === Související zdravotní komplikace === [26] => U osob s astmatem se častěji vyskytuje řada dalších zdravotních komplikací, mezi které patří [[gastroezofageální refluxní choroba]] (GERD), [[rinosinusitida]] a [[obstrukční spánková apnoe]].{{cite journal |author=Boulet LP |title=Influence of comorbid conditions on asthma |journal=Eur Respir J |volume=33 |issue=4 |pages=897–906 |year=2009|month=April |pmid=19336592 |doi=10.1183/09031936.00121308}} Běžnější jsou rovněž psychická onemocnění{{cite journal|last=Boulet|first=LP|coauthors=Boulay, MÈ|title=Asthma-related comorbidities.|journal=Expert review of respiratory medicine|date=2011 Jun|volume=5|issue=3|pages=377–93|pmid=21702660}} – [[úzkostné poruchy]] se objevují u 16–52 % a [[poruchy nálad]] u 14–41 % nemocných.{{cite book|last=editors|first=Andrew Harver, Harry Kotses,|title=Asthma, health and society a public health perspective|year=2010|publisher=Springer|location=New York|isbn=978-0-387-78285-0|page=315|url=http://books.google.ca/books?id=nkP8_h_ewLMC&pg=PA315}} Není však známo, zda astma způsobuje psychické problémy, nebo naopak, zda psychické problémy vedou ke vzniku astmatu.{{cite journal|last=Thomas|first=M|coauthors=Bruton, A; Moffat, M; Cleland, J|title=Asthma and psychological dysfunction.|journal=Primary care respiratory journal : journal of the General Practice Airways Group|date=2011 Sep|volume=20|issue=3|pages=250–6|pmid=21674122}} [27] => [28] => == Příčiny == [29] => Astma je způsobeno kombinací složitých a stále ne zcela pochopených environmentálních a genetických souvislostí.{{cite journal | last=Miller |first=RL | coauthors=Ho SM|title=Environmental epigenetics and asthma: current concepts and call for studies | journal=American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine| volume=177 | issue=6 | pages=567–573 | year=2008 | month=March | pmid=18187692|doi=10.1164/rccm.200710-1511PP | pmc=2267336}} Tyto faktory ovlivňují jak závažnost nemoci, tak odpověď organismu na léčbu.{{cite journal |author=Choudhry S, Seibold MA, Borrell LN "et al." |title=Dissecting complex diseases in complex populations: asthma in latino americans |journal=Proc Am Thorac Soc |volume=4 |issue=3 |pages=226–33|year=2007 |pmid=17607004 |doi=10.1513/pats.200701-029AW |pmc=2647623}} Má se za to, že k současnému zvýšenému počtu případů dochází v důsledku měnících se [[Epigenetik|epigenetických]] faktorů ([[genetika|dědičných]] faktorů nesouvisejících se [[sekvenování DNA|sekvenováním DNA]]) a změn prostředí, v němž žijeme.{{cite journal|last=Dietert|first=RR|title=Maternal and childhood asthma: risk factors, interactions, and ramifications.|journal=Reproductive toxicology (Elmsford, N.Y.)|date=2011 Sep|volume=32|issue=2|pages=198–204|pmid=21575714}} [30] => [31] => === Environmentální faktory === [32] => Se vznikem a exacerbací (zhoršením) astmatu je spojováno mnoho environmentálních faktorů, mezi něž patří alergeny, znečištění vzduchu a další chemické látky přítomné v životním prostředí.{{cite journal|last=Kelly|first=FJ|coauthors=Fussell, JC|title=Air pollution and airway disease.|journal=Clinical and experimental allergy : journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology|date=2011 Aug|volume=41|issue=8|pages=1059–71|pmid=21623970}} [[Kouření a těhotenství|Kouření během těhotenství]] a po porodu zvyšuje riziko astmatických symptomů.{{harvnb|GINA|2011|p=6}} Avšak i pozdější pobyt v prostorách, ve kterých je možné kouřit, způsobuje astma.http://medicalxpress.com/news/2016-12-child-asthma-emergency-indoor.html - Child asthma emergency visits drop after indoor smoking bans Špatná [[Index kvality ovzduší|kvalita vzduchu]] způsobená znečištěním dopravou nebo vysokou hladinou [[ozón]]u{{harvnb|GINA|2011|p=61}} souvisí jak se vznikem astmatu, tak se zvýšením jeho závažnosti.{{cite journal |author=Gold DR, Wright R |title=Population disparities in asthma |journal=Annu Rev Public Health|volume=26 |pages=89–113|year=2005 |pmid=15760282|doi=10.1146/annurev.publhealth.26.021304.144528}} Vystavení těkavým organickým sloučeninám vyskytujícím se uvnitř domů a bytů může být spouštěcím faktorem astmatu; prokázán byl například účinek vystavení [[formaldehyd]]u.{{cite journal|last=McGwin|first=G|coauthors=Lienert, J; Kennedy, JI|title=Formaldehyde exposure and asthma in children: a systematic review.|journal=Environmental health perspectives|date=2010 Mar|volume=118|issue=3|pages=313–7|pmid=20064771}} S astmatem u dětí i dospělých souvisejí i [[ftaláty]] obsažené v [[PVC]]{{cite journal |author= Jaakkola JJ, Knight TL. |title= The role of exposure to phthalates from polyvinyl chloride products in the development of asthma and allergies: a systematic review and meta-analysis|journal= Environ Health Perspect |volume=116 |issue=7 |pages=845–53 |year=2008 |month=July |pmid= 18629304 |pmc= 2453150 |doi= 10.1289/ehp.10846}}{{cite journal|last=Bornehag|first=CG|coauthors=Nanberg, E|title=Phthalate exposure and asthma in children.|journal=International journal of andrology|date=2010 Apr|volume=33|issue=2|pages=333–45|pmid=20059582}} a vystavení vysokým hladinám [[endotoxin]]u.{{cite journal |author=Liu AH|title=Something old, something new: indoor endotoxin, allergens and asthma |journal=Paediatr Respir Rev|volume=5|issue=Suppl A |pages=S65–71 |year=2004 |pmid=14980246|doi=10.1016/S1526-0542(04)90013-9}} [33] => [34] => [35] => Astma je spojováno s vystavením alergenům vyskytujícím se v prostředí domů a bytů.{{cite journal|last=Ahluwalia|first=SK|coauthors=Matsui, EC|title=The indoor environment and its effects on childhood asthma.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2011 Apr|volume=11|issue=2|pages=137–43|pmid=21301330}} Mezi běžné alergeny tohoto typu patří [[roztoči|prachoví roztoči]], [[švábi]], zvířecí kůže a srst a plísně.{{cite journal|last=Arshad|first=SH|title=Does exposure to indoor allergens contribute to the development of asthma and allergy?|journal=Current allergy and asthma reports|date=2010 Jan|volume=10|issue=1|pages=49–55|pmid=20425514}}{{cite journal|last=Custovic|first=A|coauthors=Simpson, A|title=The role of inhalant allergens in allergic airways disease.|journal=Journal of investigational allergology & clinical immunology : official organ of the International Association of Asthmology (INTERASMA) and Sociedad Latinoamericana de Alergia e Inmunologia|year=2012|volume=22|issue=6|pages=393–401; qiuz follow 401|pmid=23101182}} Snahy o snížení výskytu prachových roztočů se ukázaly být neúčinné. Určité virové infekce dýchacího ústrojí mohou riziko vzniku astmatu zvýšit, pokud tyto infekce člověk prodělá jako dítě; jde například o{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=11}} ''[[respirační syncytiální virus]]'' (RSV) nebo ''[[Rhinovirus]]''. Jisté infekce naopak riziko snižují. [36] => [37] => Astma je spojováno také s vystavením vedlejším produktům chlorace v plaveckých bazénech jako je [[trichloramin]], který může způsobit kromě toho i akutní podráždění spojivek a vyvolat slzení, [[kašel]] nebo obtížné dýchání.[http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/astma-u-deti-muze-souviset-s-chlorem-v-bazenu--1786489 Astma u dětí: Může souviset s chlórem v bazénu?] [38] => [39] => Příznaky jsou horší ve školním kolektivu.http://medicalxpress.com/news/2016-02-common-colds-school-primary-driver.html - Common colds at school a primary driver of asthma hospitalizations for children [40] => [41] => ==== Hygienická hypotéza ==== [42] => [[Hygienická hypotéza]] je teorie, která se pokouší vysvětlit celosvětově zvýšený počet případů astmatu jako přímý a neúmyslný důsledek sníženého vystavení neinfekčním bakteriím a virům v dětství.{{cite journal| last=Ramsey | first=CD |coauthors=Celedón JC | title=The hygiene hypothesis and asthma | journal=Current Opinion in Pulmonary Medicine| volume=11 | issue=1 | pages=14–20 | month=January | year=2005 |pmid=15591883 | doi=10.1097/01.mcp.0000145791.13714.ae}}{{cite journal |last=Bufford | first=JD | coauthors=Gern JE | title=The hygiene hypothesis revisited |journal=Immunology and Allergy Clinics of North America | volume=25 | issue=2 |pages=247–262 | month=May |year=2005 | pmid=15878454 | doi=10.1016/j.iac.2005.03.005}} Omezené vystavení bakteriím a virům je částečně přičítáno větší čistotě a menšímu počtu rodinných příslušníků v domácnostech moderní společnosti.{{cite journal|last=Brooks|first=C|coauthors=Pearce, N; Douwes, J|title=The hygiene hypothesis in allergy and asthma: an update.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2013 Feb|volume=13|issue=1|pages=70–7|pmid=23103806}} Důkazy potvrzující hygienickou hypotézu uvádějí nižší počet případů astmatu na farmách a v domácnostech s domácími mazlíčky. [43] => [44] => Se vznikem astmatu je spojováno užívání [[antibiotikum|antibiotik]] v rané fázi života.{{cite journal|last=Murk|first=W|coauthors=Risnes, KR, Bracken, MB|title=Prenatal or early-life exposure to antibiotics and risk of childhood asthma: a systematic review.|journal=Pediatrics|date=2011 Jun|volume=127|issue=6|pages=1125–38|pmid=21606151|doi=10.1542/peds.2010-2092}} Rovněž [[porod císařským řezem]] souvisí se zvýšeným rizikem (odhadem 20–80 %) astmatu – zvýšené riziko je přičítáno chybějící zdravé bakteriální kolonizaci, kterou by novorozenec získal při normálním průchodu porodními cestami.{{harvnb|British Guideline|2009|p=72}}{{cite journal|last=Neu|first=J|coauthors=Rushing, J|title=Cesarean versus vaginal delivery: long-term infant outcomes and the hygiene hypothesis.|journal=Clinics in perinatology|date=2011 Jun|volume=38|issue=2|pages=321–31|pmid=21645799}} Prokázána byla také souvislost mezi astmatem a úrovní blahobytu ve společnosti.{{cite journal|last=Von Hertzen|first=LC|coauthors=Haahtela, T|title=Asthma and atopy -the price of affluence?|journal=Allergy|date=2004 Feb|volume=59|issue=2|pages=124–37|pmid=14763924}} [45] => [46] => === Genetické faktory === [47] => {| class="wikitable" style = "float: right; margin-left:15px; text-align:center" [48] => |+ Interakce receptor CD14-endotoxin založená na CD14 SNP C-159T [49] => |- [50] => ! Hladina endotoxinu !! Genotyp CC !! Genotyp TT [51] => |- [52] => ! Vystavení velkému množství [53] => | Nízké riziko || Vysoké riziko [54] => |- [55] => ! Vystavení malému množství [56] => |Vysoké riziko || Nízké riziko [57] => |} [58] => [59] => U astmatu je rizikovým faktorem i rodinná anamnéza, na níž se podílí mnoho různých genů.{{cite book|last=Elward|first=Graham Douglas, Kurtis S.|title=Asthma|year=2010|publisher=Manson Pub.|location=London|isbn=978-1-84076-513-7|pages=27–29|url=http://books.google.ca/books?id=gS4BsugTBvoC&pg=PA27}} Pokud je astmatem postiženo jedno z jednovaječných dvojčat, je pravděpodobnost onemocnění druhého dvojčete přibližně 25 %. Do konce roku 2005 byla prokázána souvislost s astmatem u 25 genů, mimo jiné ''[[glutathion S-transferáz Mu 1|GSTM1]]'', ''[[interleukin 10|IL10]]'',''[[CTLA-4]]'', ''[[SPINK5]]'',''[[syntáza leukotrienu C4|LTC4S]]'', ''[[receptor interleukinu-4|IL4R]]'' a ''[[ADAM33]]'', a to v šesti či více samostatných populacích. Mnoho z těchto genů souvisí s imunitním systémem nebo modulací zánětu. Ani v případě tohoto seznamu genů, jejichž vliv byl prokázán často opakovanými studiemi, nejsou výsledky u všech testovaných populací konzistentní. V roce 2006 bylo jedinou studií týkající se genetické asociace s astmatem indikováno více než 100 genů {{cite journal|author=Ober C, Hoffjan S |title=Asthma genetics 2006: the long and winding road to gene discovery |journal=Genes Immun |volume=7 |issue=2 |pages=95–100 |year=2006 |pmid=16395390|doi=10.1038/sj.gene.6364284}} a jejich počet dále roste.{{cite journal|last=Halapi|first=E|coauthors=Bjornsdottir, US|title=Overview on the current status of asthma genetics.|journal=The clinical respiratory journal|date=2009 Jan|volume=3|issue=1|pages=2–7|pmid=20298365}} [60] => [61] => Některé genetické varianty mohou astma zapříčinit pouze v kombinaci se specifickými environmentálními faktory. Příkladem je specifický [[jednonukleotidový polymorfismus]] (SNP) ve vazební oblasti [[CD14]] a vystavení působení [[endotoxin]]u (bakteriální produkt). Vystavení endotoxinu může pocházet z několika environmentálních zdrojů, například tabákového kouře, psů nebo pobytu na farmách. Riziko astmatu je pak určeno genetickou dispozicí dané osoby a mírou vystavení endotoxinu.{{cite journal |author=Martinez FD |title=CD14, endotoxin, and asthma risk: actions and interactions |journal=Proc Am Thorac Soc |volume=4 |issue=3 |pages=221–5 |year=2007|pmid=17607003 |doi=10.1513/pats.200702-035AW |pmc=2647622}} [62] => [63] => === Onemocnění === [64] => Atopií se rozumí souběžný výskyt astmatu, [[atopický ekzém|atopického ekzému]] a [[alergická rinitida|alergické rinitidy]]. Největším rizikovým faktorem pro vznik astmatu je anamnéza [[atopie|atopického onemocnění]]; astma se objevuje mnohem častěji u osob s [[ekzém]]em nebo [[rinitida|sennou rýmou]].{{harvnb|GINA|2011|p=4}} Nemoc je spojována i se [[Syndrom Churgův-Straussové|syndromem Churgovým–Straussové]], autoimunitním onemocněním a [[Vaskulitida|vaskulitidou]]. Symptomy astmatu se mohou objevovat i u osob s některými typy [[Urtikárie|kopřivky]].{{cite book |author=Rapini, Ronald P.; Bolognia, Jean L.; Jorizzo, Joseph L.|title=Dermatology: 2-Volume Set |publisher=Mosby |location=St. Louis |year=2007|isbn=1-4160-2999-0}} [65] => [66] => Vzájemný vztah existuje rovněž mezi rizikem astmatu a [[obezita|obezitou]], přičemž počet osob s obezitou a astmatem se v současné době zvýšil.{{cite journal |author=Beuther DA |title=Recent insight into obesity and asthma |journal=Curr Opin Pulm Med|volume=16 |issue=1 |pages=64–70|year=2010 |month=January |pmid=19844182 |doi=10.1097/MCP.0b013e3283338fa7}}{{cite journal |author=Holguin F, Fitzpatrick A |title=Obesity, asthma, and oxidative stress|journal=J. Appl. Physiol. |volume=108 |issue=3 |pages=754–9 |year=2010|month=March |pmid=19926826|doi=10.1152/japplphysiol.00702.2009}} Svou roli může hrát řada faktorů včetně snížené respirační funkce v důsledku nahromadění tuku a skutečnosti, že výskyt tukové tkáně vede ke vzniku prozánětlivého stavu.{{cite journal |author=Wood LG, Gibson PG |title=Dietary factors lead to innate immune activation in asthma |journal=Pharmacol. Ther.|volume=123 |issue=1 |pages=37–53 |year=2009|month=July |pmid=19375453|doi=10.1016/j.pharmthera.2009.03.015}} [67] => [68] => [[Beta-blokátory]], například [[propranolol]], mohou astma vyvolat u osob, které jsou k němu náchylné.{{cite journal|author=O'Rourke ST |title=Antianginal actions of beta-adrenoceptor antagonists |journal=Am J Pharm Educ |volume=71|issue=5 |pages=95|year=2007 |month=October |pmid=17998992 |pmc=2064893}} [[Kardioselektivní beta-blokátory]] jsou však bezpečné u osob s mírnými či středně těžkými projevy onemocnění.{{cite journal|last=Salpeter|first=S|coauthors=Ormiston, T; Salpeter, E|title=Cardioselective beta-blocker use in patients with reversible airway disease.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|year=2001|issue=2|pages=CD002992|pmid=11406056}} K dalším lékům, které mohou způsobovat problémy, patří [[ASA]], [[NSAID]] a [[inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu]].{{cite journal|last=Covar|first=RA|coauthors=Macomber, BA; Szefler, SJ|title=Medications as asthma trigers.|journal=Immunology and allergy clinics of North America|date=2005 Feb|volume=25|issue=1|pages=169–90|pmid=15579370}} [69] => [70] => === Exacerbace === [71] => U některých osob může být astma stabilní po celé týdny či měsíce, a pak se u nich náhle rozvine epizoda akutního astmatu. Různé osoby reagují na různé faktory odlišně.{{cite journal |author=Baxi SN, Phipatanakul W |title=The role of allergen exposure and avoidance in asthma |journal=Adolesc Med State Art Rev |volume=21 |issue=1|pages=57–71, viii–ix |year=2010 |month=April |pmid=20568555 |pmc=2975603}} U většiny nemocných může dojít k závažnému zhoršení prostřednictvím celé řady spouštěcích faktorů. [72] => [73] => Mezi faktory, které se vyskytují v domácnostech a mohou vyvolat exacerbaci astmatu, patří [[prach]], zvířecí [[srst]] a [[kůže]] (zejména psí a kočičí srst), alergeny švábů a [[plíseň]]. [[Parfém]]y jsou běžnou příčinou akutních záchvatů u žen a dětí. [[Virus|Virové]] a bakteriální [[Infekční onemocnění|infekce]] horních cest dýchacích mohou onemocnění dále zhoršovat. Psychický stres může také ke zhoršení příznaků přispívat – má se za to, že stres má vliv na imunitní systém, a tudíž zvyšuje riziko zánětlivé reakce dýchacích cest na alergeny a dráždivé látky.{{cite journal |author=Chen E, Miller GE |title=Stress and inflammation in exacerbations of asthma|journal=Brain Behav Immun. |volume=21 |issue=8 |pages=993–9|year=2007 |pmid=17493786|doi=10.1016/j.bbi.2007.03.009|pmc=2077080}} [74] => [75] => == Patologická fyziologie == [76] => [[Soubor:Asthma .jpg|náhled|alt=A tissue cross section of the airway showing a stained pink wall and an inside full of white mucous|Ucpání průchodu [[průdušinky]] hlenovitým výpotkem, [[metaplazie]] [[pohárková buňka|pohárkových buněk]] a epiteliální ztluštění [[Bazální lamina|bazální membrány]] u osoby s astmatem]] [77] => Astma je výsledkem chronického [[zánět]]u dýchacích cest, který má za následek zvýšenou smrštitelnost okolního [[hladké svalstvo|hladkého svalstva]]. To spolu s dalšími faktory vede k náhlému zužování dýchacích cest a ke klasickým symptomům sípání. Zužování je typicky vratné s pomocí léčby i bez ní. Příležitostně dochází ke změnám samotné dýchací trubice. Mezi typické změny v dýchacích cestách patří zvýšení počtu [[eozinofil]]ů a ztluštění [[Retikulární vazivo|retikulárního vaziva]]. V chronické podobě může hladké svalstvo dýchacích cest nabýt na velikosti a může se zvýšit počet hlenových žláz.K dalším typům buněk zapojených do tohoto procesu patří [[T-lymfocyt]]y, [[makrofág]]y a [[neutrofil]]y, podílet se na něm mohou ale i další složky [[imunitní systém|imunitního systému]], mimo jiné [[cytokin]]y, [[chemokin]]y, [[histamin]] a [[leukotrieny]]. [78] => [79] => == Diagnóza == [80] => Ačkoli je astma dobře rozpoznatelným onemocněním, neexistuje žádná jednotná stanovená definice. [[Světová iniciativa pro astma]] nemoc definuje jako „chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, ve kterém hraje roli mnoho buněk a buněčných prvků. Chronický zánět souvisí s přecitlivělostí dýchacích cest, která vede k opakujícím se epizodám sípání, dušnosti, svírání na hrudi a kašle, zejména v noci nebo časně ráno. Tyto epizody obvykle souvisejí s rozšířeným, ale variabilním snížením průchodnosti plic, které je často vratné buď spontánně, nebo pomocí léčby.“ [81] => [82] => V současné době neexistuje přesný test - diagnóza je obvykle založena na symptomech a reakci na léčbu v průběhu času. Možná diagnóza astmatu by měla být brána v úvahu v případě vracejících se epizod sípání, kašle nebo obtížného dýchání nebo tehdy, pokud se tyto symptomy objevují či zhoršují v důsledku fyzické námahy, virové infekce, vystavení alergenům nebo znečištění vzduchu.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=42}} K potvrzení diagnózy se používá [[spirometrie]]. U dětí mladších šesti let je diagnóza obtížnější, jelikož jsou pro spirometrii příliš malé.{{harvnb|GINA|2011|p=20}} [83] => [84] => === Spirometrie === [85] => [[Spirometrie]] je doporučovaným pomocným postupem pro diagnózu astmatu a stanovení léčby.{{Citation |author1 = American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology|author1-link=American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology |date= |title=Five things physicians and patients should question |publisher=[[American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology]] |work=Choosing wisely: an initiative of the [[ABIM Foundation]]|page=|url=http://choosingwisely.org/wp-content/uploads/2012/04/5things_12_factsheet_AAAAI.pdf|accessdate=August 14, 2012}}{{cite book |author=Third Expert Panel on the Diagnosis and Management of Asthma |title=Guidelines for the diagnosis and management of asthma |year=2007 |publisher=National Heart, Lung, and Blood Institute (US) |url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK7232/}} Jde o jediný a současně nejvhodnější test ke stanovení diagnózy astmatu. Pokud se hodnota [[FEV1]] naměřená pomocí této techniky po podání bronchodilatátoru, například [[salbutamol]]u, zlepší o více než 12 %, je diagnóza astmatu pravděpodobná. U osob s anamnézou mírného astmatu však může být normální, pokud ke zlepšení nedojde. Difuzní kapacita metodou jednoho dechu může pomoci odlišit astma od [[Chronická obstrukční plicní nemoc|chronické obstrukční plicní nemoci]]. Spirometrii je vhodné provádět každý rok či dva, aby byl vývoj astmatu nemocného pod kontrolou.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=58}} [86] => [87] => === Ostatní === [88] => [[Metacholinový bronchoprovokační test|Provokační test s metacholinem]] zahrnuje inhalaci zvýšené koncentrace látky, která u osob s predispozicí k astmatu způsobuje zúžení dýchacích cest. Pokud je výsledek negativní, znamená to, že osoba astma nemá; pokud je však výsledek pozitivní, nemusí mít specifickou souvislost s tímto onemocněním. [89] => [90] => Mezi další podpůrné důkazy svědčící o astmatu patří rozdíl v hodnotách vrcholu výdechové průtokové rychlosti ≥20 % po alespoň tři dny v týdnu po dobu měření trvající alespoň dva týdny, zlepšení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 % po léčbě salbutamolem, inhalovanými kortikosteroidy nebo prednisonem nebo snížení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 % po vystavení spouštěcímu faktoru.{{cite journal|author=Pinnock H, Shah R |title=Asthma |journal=BMJ |volume=334 |issue=7598 |pages=847–50|year=2007 |pmid=17446617 |doi=10.1136/bmj.39140.634896.BE |pmc=1853223}} Testování vrcholného výdechového průtoku přináší proměnlivější výsledky než spirometrie, není proto doporučováno pro rutinní stanovení diagnózy. Může být vhodné ke každodennímu sledování vlastního stavu u osob se středně těžkými nebo těžkými projevy onemocnění a ke kontrole účinnosti nových léků. Užitečné může být i v případě rozhodování o léčbě u pacientů s akutní exacerbací (novým vzplanutím chronické choroby).{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=59}} [91] => [92] => === Klasifikace === [93] => {| class="wikitable" style = "float: right; margin-left:1em; text-align:center" [94] => |+ Klinická klasifikace (≥ 12 let) [95] => |- [96] => ! scope="col" style="width:6em;" | Závažnost [97] => ! scope="col" style="width:4em;" | Četnost symptomů [98] => ! scope="col" style="width:4em;" | Symptomy během noci [99] => ! scope="col" style="width:4em;" | % předpokládaného FEV₁ [100] => ! scope="col" style="width:4em;" | Proměnlivost FEV₁ [101] => ! scope="col" style="width:4em;" | Použití SABA [102] => |- [103] => ! scope="row" | Občasné [104] => | ≤2/týden [105] => | ≤2/měsíc [106] => | ≥80 % [107] => | <20 % [108] => | ≤2 dny/týden [109] => |- [110] => ! scope="row" | Slabé přetrvávající [111] => | >2/týden [112] => | 3–4/měsíc [113] => | ≥80 % [114] => | 20–30 % [115] => | >2 dny/týden [116] => |- [117] => ! scope="row" | Středně těžké, přetrvávající [118] => | Denně [119] => | >1/týden [120] => | 60-80 % [121] => | >30 % [122] => | denně [123] => |- [124] => ! scope="row" | Těžké přetrvávající [125] => | Neustále [126] => | Často (7×/týden) [127] => | <60 % [128] => | >30 % [129] => | ≥dvakrát/den [130] => |} [131] => [132] => Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, objemu vzduchu za jednu vteřinu usilovného výdechu ([[spirometrie|FEV₁]]) a [[Vrchol výdechové průtokové rychlosti|vrcholu výdechové průtokové rychlosti]].{{cite journal |author=Yawn BP |title=Factors accounting for asthma variability: achieving optimal symptom control for individual patients|journal=Primary Care Respiratory Journal |volume=17 |issue=3 |pages=138–147|month=September |year=2008 |url=http://www.thepcrj.org/journ/vol17/17_3_138_147.pdf|archiveurl=http://www.webcitation.org/5nySCf5x8 |archivedate=2010-03-04 |pmid=18264646|doi=10.3132/pcrj.2008.00004}} Astma může být rovněž klasifikováno jako atopické (alergické) nebo neatopické (nealergické) na základě toho, zda jsou symptomy vyvolány alergeny (atopické), či nikoli (neatopické).{{cite book |editor1-last=Kumar|editor1-first=Vinay |editor2-last=Abbas |editor2-first=Abul K |editor3-last=Fausto|editor3-first=Nelson |editor4-last=Aster |editor4-first=Jon |title=Robbins and Cotran pathologic basis of disease |publisher=Saunders |edition=8th |year=2010|isbn=978-1-4160-3121-5 |page=688 |oclc=643462931}} Ačkoli je astma klasifikováno na základě závažnosti, v tuto chvíli kromě tohoto systému neexistuje žádná jasná metoda pro klasifikaci různých podskupin astmatu.{{cite journal |author=Moore WC, Pascual RM |title=Update in asthma 2009 |journal=American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine |volume=181 |issue=11 |pages=1181–7 |year=2010 |month=June|pmid=20516492 |doi=10.1164/rccm.201003-0321UP}} Současným hlavním cílem ve výzkumu astmatu je nalezení způsobu identifikace podskupin, které dobře reagují na různé typy léčby. [133] => [134] => Ačkoli je astma chronickou [[obstrukční nemoc plic|obstrukční nemocí plic]], není považováno za součást [[Chronická obstrukční plicní nemoc|chronické obstrukční plicní nemoci]], jelikož tento pojem odkazuje specificky na kombinace nezvratných onemocnění, například [[bronchiektázie]], [[Chronická bronchitida|chronické bronchitidy]] a [[emfyzém]]u.{{cite book|editor=Mary Anne Koda-Kimble, Brian K Alldredge, et al. |author1=Self, Timothy|author2=Chrisman, Cary |author3=Finch, Christopher |title=Applied therapeutics: the clinical use of drugs |edition=9th |location=Philadelphia |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |year=2009 |chapter=22. Asthma |oclc=230848069}} Oproti těmto onemocněním je obstrukce dýchacích cest v případě astmatu obvykle vratná; pokud však není léčen, může chronický zánět způsobený astmatem vést k tomu, že plíce budou nevratně zablokovány v důsledku změny tvaru dýchacích cest.{{cite journal |last=Delacourt |first=C|title=Conséquences bronchiques de l'asthme non traité |trans_title=Bronchial changes in untreated asthma |journal=Archives de Pédiatrie |volume=11 |issue=Suppl. 2 |pages=71s–73s|month=June |year=2004 |pmid=15301800}} Oproti [[emfyzému]] postihuje astma průdušky, nikoli [[plicní sklípky]].{{cite web |url=http://www.medicinenet.com/chronic_obstructive_pulmonary_disease_copd/article.htm |title=Chronic obstructive pulmonary disease |first=George |last=Schiffman |date=18 December 2009 |publisher=MedicineNet |accessdate=2 September 2010 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20100828011049/http://www.medicinenet.com/chronic_obstructive_pulmonary_disease_copd/article.htm |archivedate=28-08-2010 |deadurl=no |dead-url=no }} [135] => [136] => ==== Exacerbace astmatu ==== [137] => {| class="wikitable" style = "float: right; margin-left:15px; text-align:center" [138] => |+ Závažnost akutní exacerbace [139] => |- [140] => ! style="border-top: 3px solid darkgray;" | Téměř fatální [141] => | colspan="2" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Vysoká hladina [[plyny v arteriální krvi|PaCO₂]] a/nebo nutnost mechanické ventilace [142] => |- [143] => ! rowspan="9" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Život ohrožující
(kterýkoli z příznaků) [144] => |- [145] => ! Klinické příznaky [146] => ! Hodnoty [147] => |- [148] => | [[Poruchy vědomí]] [149] => | [[Vrcholný průtok]] < 33 % [150] => |- [151] => | Vyčerpání [152] => | [[Nasycení kyslíkem]] < 92 % [153] => |- [154] => | [[Arytmie]] [155] => | [[Plyny v arteriální krvi|PaO₂]] < 8 kPa [156] => |- [157] => | Nízký [[krevní tlak]] [158] => | „Normální“ PaCO₂ [159] => |- [160] => | [[Cyanóza]] [161] => | [162] => |- [163] => | Vymizelé dýchání [164] => | [165] => |- [166] => | Slabé dechové úsilí [167] => | [168] => |- [169] => ! rowspan="5" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Akutní těžké
(jakýkoli z příznaků) [170] => |- [171] => | colspan="2" | Vrcholný průtok 33–50 % [172] => |- [173] => | colspan="2" | Dechová frekvence ≥ 25 dechů za minutu [174] => |- [175] => | colspan="2" | Srdeční frekvence ≥ 110 tepů za minutu [176] => |- [177] => | colspan="2" | Neschopnost dokončit větu jedním dechem [178] => |- [179] => ! rowspan="3" style="border-top: 3px solid darkgray; border-bottom: 3 px solid darkgray;"| Středně těžké [180] => | colspan="2" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Zhoršující se symptomy [181] => |- [182] => | colspan="2" | Vrcholný průtok 50–80 %, nejlepší nebo předpokládané hodnoty [183] => |- [184] => | colspan="2" style="border-bottom: 3 px solid darkgray;" | Žádné projevy závažného akutního astmatu [185] => |} [186] => [187] => Akutní exacerbace astmatu se běžně označuje jako ''záchvat astmatu''. Klasickými symptomy jsou [[dušnost]], [[sípat|sípání]] a [[svírání na hrudi]]. Ačkoli jde o primární symptomy astmatu,{{cite book|last=Barnes |first=PJ |chapter=Asthma |title=Harrison's Principles of Internal Medicine|editor1-last=Fauci|editor1-first=Anthony S |editor2-last=Braunwald|editor2-first=E, |editor3-last=Kasper|editor3-first=DL |location=New York|publisher=McGraw-Hill |year=2008 |edition=17th|isbn=978-0-07-146633-2|pages=1596–1607}} u některých osob se astma projevuje zejména kašlem a v závažných případech může být proudění vzduchu tak slabé, že není slyšet ani žádné sípání. [188] => [189] => Mezi příznaky, které se objevují během záchvatu astmatu, patří zapojení pomocných dýchacích [[sval]]ů ([[Zdvihač hlavy|zdvihače hlavy]] a [[Svaly krku člověka#Svaly šikmé|šikmých svalů]] krku), dále se může objevit [[pulsus paradoxus|paradoxní puls]] (puls, který je slabší během nádechu a silnější během výdechu) a nadmutí hrudníku.{{cite journal |author=Maitre B, Similowski T, Derenne JP |title=Physical examination of the adult patient with respiratory diseases: inspection and palpation |journal=Eur. Respir. J.|volume=8 |issue=9|pages=1584–93|year=1995 |month=September |pmid=8575588|url=http://erj.ersjournals.com/content/8/9/1584.long}} Kůže a nehty mohou nabýt [[cyanóza|namodralé barvy]] z nedostatku kyslíku.{{cite journal|last=Werner |first=HA |title=Status asthmaticus in children: a review|journal=Chest |volume=119 |issue=6|pages=1596–1607 |year=2001|month=June|pmid=11399724|doi=10.1378/chest.119.6.1913}} [190] => [191] => Při mírné exacerbaci dosahuje [[vrchol výdechové průtokové rychlosti]] (PEFR) ≥200 l/min. nebo ≥50 % nejlepší předpokládané hodnoty.{{cite journal |author=Shiber JR, Santana J|title=Dyspnea |journal=Med. Clin. North Am. |volume=90|issue=3 |pages=453–79 |year=2006|month=May|pmid=16473100 |doi=10.1016/j.mcna.2005.11.006}} Středně těžká exacerbace je definována jako rozpětí 80 až 200 l/min. nebo 25 % až 50 % nejlepší předpokládané hodnoty, zatímco těžká exacerbace jako ≤ 80 l/min. nebo ≤25 % předpokládané nejlepší hodnoty. [192] => [193] => [[Akutní silné astma]], dříve známé jako status asthmaticus, je akutní exacerbace astmatu, kdy pacient nereaguje na léčbu bronchodilatátory a kortikosteroidy. Za polovinou případů stojí infekce, zbylé případy jsou zapříčiněny alergeny, znečištěním vzduchu či nedostatečným nebo nevhodným užíváním léků.{{cite journal|last=Shah|first=R|coauthors=Saltoun, CA|title=Chapter 14: Acute severe asthma (status asthmaticus).|journal=Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies|date=2012 May–Jun|volume=33 Suppl 1|pages=S47-50|pmid=22794687}} [194] => [195] => [[Křehké astma]] je druhem astmatu odlišitelným od vracejících se silných záchvatů.{{harvnb|British Guideline|2009|p=54}} Křehké astma typu 1 je onemocnění s širokým rozpětím vrcholného průtoku i navzdory intenzivnímu podávání léků. Křehké astma typu 2 je kontrolované astma s náhlými silnými exacerbacemi. [196] => [197] => ==== Fyzickou námahou vyvolané astma ==== [198] => Tělesná zátěž může vyvolat [[Bronchokonstrikce|zúžení průdušek]] (bronchokonstrikci) u osob s astmatem i bez něj.{{cite journal|last=Khan|first=DA|title=Exercise-induced bronchoconstriction: burden and prevalence.|journal=Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies|date=2012 Jan–Feb|volume=33|issue=1|pages=1–6|pmid=22370526}} K bronchokonstrikci dochází u většiny osob s astmatem a až u 20 % osob bez astmatu. Mezi sportovci se objevuje běžněji u elitních sportovců, kdy se počty případů pohybují od 3 % u sáňkařů přes 50 % u cyklistů až k 60 % u běžkařů. Ačkoli k bronchokonstrikci může dojít za jakéhokoli počasí, je častější při suchém a chladném počasí.{{harvnb|GINA|2011|p=17}} Zdá se, že inhalace agonistů beta-2 receptorů u osob bez astmatu sportovní výkonnost nezlepšuje,{{cite journal|last=Carlsen|first=KH|coauthors=Anderson, SD; Bjermer, L; Bonini, S; Brusasco, V; Canonica, W; Cummiskey, J; Delgado, L; Del Giacco, SR; Drobnic, F; Haahtela, T; Larsson, K; Palange, P; Popov, T; van Cauwenberge, P; European Respiratory, Society; European Academy of Allergy and Clinical, Immunology; GA(2)LEN,|title=Treatment of exercise-induced asthma, respiratory and allergic disorders in sports and the relationship to doping: Part II of the report from the Joint Task Force of European Respiratory Society (ERS) and European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) in cooperation with GA(2)LEN.|journal=Allergy|date=2008 May|volume=63|issue=5|pages=492–505|pmid=18394123}} nicméně orálně podávané dávky mohou zlepšit výdrž a sílu.{{cite journal|last=Kindermann|first=W|title=Do inhaled beta(2)-agonists have an ergogenic potential in non-asthmatic competitive athletes?|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|year=2007|volume=37|issue=2|pages=95–102|pmid=17241101}}{{cite journal|last=Pluim|first=BM|coauthors=de Hon, O; Staal, JB; Limpens, J; Kuipers, H; Overbeek, SE; Zwinderman, AH; Scholten, RJ|title=β₂-Agonists and physical performance: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials.|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|date=2011 Jan 1|volume=41|issue=1|pages=39–57|pmid=21142283}} [199] => [200] => ==== Profesionální astma ==== [201] => Astma vzniklé v důsledku vystavení vlivům na pracovišti (nebo tímto vystavením zhoršené) je běžně uváděnou [[nemoc z povolání|nemocí z povolání]]. Mnoho případů však není hlášeno ani rozpoznáno jako profesionální astma.{{cite book|last=Kunnamo|first=ed.-in-chief: Ilkka|title=Evidence-based medicine guidelines|year=2005|publisher=Wiley|location=Chichester|isbn=978-0-470-01184-3|page=214|url=http://books.google.ca/books?id=frYEiHYtOv0C&pg=PA214}}{{cite book|last=Kraft|first=editors, Mario Castro, Monica|title=Clinical asthma|year=2008|publisher=Mosby / Elsevier|location=Philadelphia|isbn=978-0-323-07081-2|pages=Chapter 42|url=http://books.google.ca/books?id=y9WYwLVn7pgC&pg=PT1185}} Odhaduje se, že s prací souvisí 5–25 % případů astmatu u dospělých. S tímto fenoménem je spojováno několik set různých látek, přičemž mezi nejběžnější patří [[isokyanáty]], obilný a dřevný prach, [[kalafuna]], [[pájecí pasta]], [[latex]], zvířata a [[aldehydy]]. Z hlediska zaměstnání souvisejícího s nejvyšším rizikem problémů patří k ohroženým lakýrníci, pekaři a pracovníci v potravinářském, chemickém a dřevařském průmyslu, zdravotní sestry, lidé pracující se zvířaty, svářeči a kadeřníci.{{cite journal|last=Baur|first=X|coauthors=Aasen, TB; Burge, PS; Heederik, D; Henneberger, PK; Maestrelli, P; Schlünssen, V; Vandenplas, O; Wilken, D; ERS Task Force on the Management of Work-related, Asthma|title=The management of work-related asthma guidelines: a broader perspective.|journal=European respiratory review : an official journal of the European Respiratory Society|date=2012 Jun 1|volume=21|issue=124|pages=125–39|pmid=22654084}} [202] => [203] => === Diferenciální diagnostika === [204] => Symptomy podobné symptomům astmatu může způsobovat mnoho různých onemocnění. U dětí by měla být uvážena ostatní onemocnění horních cest dýchacích, například [[Senná rýma|alergická senná rýma]] a [[sinusitida]], stejně jako další příčiny ucpání dýchacích cest, například vdechnutí cizího tělesa, [[tracheální stenóza]] nebo [[laryngotracheomalacie]], [[cévní prstenec|cévní prstence]], zvětšené [[Lymfatická uzlina|lymfatické uzliny]] nebo zduřeniny v oblasti krku. U dospělých je nutno vyloučit chronickou obstrukční plicní nemoc, [[městnavé srdeční selhání]], zduřeniny v dýchacích cestách a léky vyvolaný kašel způsobený inhibitory ACE. U obou skupin se může podobně projevovat i [[dysfunkce hlasových vazů]].{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=46}} [205] => [206] => [[Chronická obstrukční plicní nemoc]] se může vyskytovat současně s astmatem a může se projevovat jako komplikace chronického astmatu. Po dosažení věku 65 let astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí trpí většina osob s obstrukční nemocí dýchacích cest. V takové situaci lze chronickou obstrukční plicní nemoc odlišit díky zvýšenému počtu neutrofilů v dýchacích cestách, abnormálně zvýšené tloušťce stěn a množství hladkého svalstva v průduškách. Tento typ vyšetření se však neprovádí proto, že chronická obstrukční plicní nemoc a astma mají podobné léčebné postupy – podávání kortikosteroidů, dlouhodobě působících agonistů beta-receptorů a nutnost zanechat kouření.{{cite journal |author=Gibson PG, McDonald VM, Marks GB |title=Asthma in older adults |journal=Lancet |volume=376|issue=9743 |pages=803–13 |year=2010 |month=September |pmid=20816547|doi=10.1016/S0140-6736(10)61087-2}} Z hlediska symptomů se velmi úzce podobá astmatu, souvisí s vystavením cigaretovému kouři, vyšším věkem, méně úspěšnou vratností po podání bronchodilatátorů a menší pravděpodobností rodinné anamnézy atopie.{{cite journal | author1=Hargreave FE |author2=Parameswaran K|title=Asthma, COPD and bronchitis are just components of airway disease |journal=European Respiratory Journal |volume=28 |issue=2 |pages=264–267 |month=August |year=2006|url=http://erj.ersjournals.com/content/28/2/264.full |pmid=16880365|doi=10.1183/09031936.06.00056106}}{{cite book|author=Diaz, P. Knoell |title=Applied therapeutics: the clinical use of drugs|edition=9th |location=Philadelphia |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |year=2009|chapter=23. Chronic obstructive pulmonary disease}} [207] => [208] => == Prevence == [209] => Důkazy o účinnosti opatření směřujících k prevenci vzniku astmatu nejsou dostatečné. Jisté výsledky byly zaznamenány při omezení vystavení kouři jak v [[děloha|děloze]], tak po porodu, [[kojení]] a zapojení dětí do výchovy v zařízeních denní péče či velkých rodinách; žádné z opatření však není dostatečně doloženo tak, aby bylo možné je doporučit.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=184–5}} Vhodný může být kontakt s domácími zvířaty v raném věku;{{cite journal|last=Lodge|first=CJ|coauthors=Allen, KJ; Lowe, AJ; Hill, DJ; Hosking, CS; Abramson, MJ; Dharmage, SC|title=Perinatal cat and dog exposure and the risk of asthma and allergy in the urban environment: a systematic review of longitudinal studies.|journal=Clinical & developmental immunology|year=2012|volume=2012|pages=176484|pmid=22235226}} výsledky kontaktu s nimi v jiném věku jsou neprůkazné{{cite journal|last=Chen|first=CM|coauthors=Tischer, C; Schnappinger, M; Heinrich, J|title=The role of cats and dogs in asthma and allergy—a systematic review.|journal=International journal of hygiene and environmental health|date=2010 Jan|volume=213|issue=1|pages=1–31|pmid=20053584}} a pouze se doporučuje zbavit se domácích zvířat v případě, že osoba trpí alergickými symptomy na dané domácí zvíře. Dietní omezení během těhotenství nebo kojení nebyla prokázána jako účinná, a proto nejsou doporučována.{{cite journal|last=Prescott|first=SL|coauthors=Tang, ML; Australasian Society of Clinical Immunology and, Allergy|title=The Australasian Society of Clinical Immunology and Allergy position statement: Summary of allergy prevention in children.|journal=The Medical journal of Australia|date=2005 May 2|volume=182|issue=9|pages=464–7|pmid=15865590}} Účinné může naopak být omezit či eliminovat používání látek, o kterých dané osoby vědí, že jsou na ně citlivé. [210] => [211] => == První pomoc == [212] => Astmatický záchvat je život ohrožující stav. Pokud se nepodniknou kroky k jeho zastavení, postižený může i zemřít. Při astmatickém záchvatu se doporučuje:{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020002 |datum přístupu=2012-06-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111119150022/http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020002 |datum archivace=2011-11-19 |nedostupné=ano }} [213] => * uvolnit těsný [[oděv]] (kravatu, košili, podprsenku) [214] => * použít inhalátor (sprej) na astma (pokud je dostupný); většinou se mohou dát tři dávky a lze je po několika minutách opakovat (nejlepší je řídit se návodem pro používaný inhalátor) [215] => * postiženého dát do [[Fowlerova poloha|Fowlerovy polohy]] (polosed,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=polohovani&cisloclanku=2007080005 |datum přístupu=2012-06-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090428223040/http://www.prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=polohovani&cisloclanku=2007080005 |datum archivace=2009-04-28 |nedostupné=ano }} např. sed na zemi s nataženýma nohama a zády opřenými o zeď) [216] => * sledovat stav [217] => * pokud je záchvat vážný nebo se stav stále nezlepšuje (či se dokonce zhoršuje), zavolat [[Zdravotnická záchranná služba|záchrannou službu]] na telefonním čísle [[155]]. [218] => [219] => == Léčba == [220] => Ačkoli na astma neexistuje lék, lze typicky dosáhnout zlepšení symptomů.{{cite book|last=Ripoll|first=Brian C. Leutholtz, Ignacio|title=Exercise and disease management|publisher=CRC Press|location=Boca Raton|isbn=978-1-4398-2759-8|page=100|url=http://books.google.ch/books?id=eAn9-bm_pi8C&pg=PA100|edition=2nd ed.}} Měl by být vytvořen specificky přizpůsobený plán proaktivního sledování a léčby symptomů. Plán by měl zahrnovat omezené vystavení alergenům, testy pro posouzení závažnosti symptomů a navrhované podávání léků. Plán léčby by měl být sepsán a měl by obsahovat úpravy léčby v závislosti na možných změnách symptomů.{{harvnb|GINA|2011|p=56}} [221] => [222] => Nejúčinnější léčbou astmatu je identifikace spouštěcích faktorů, například [[Zdravotní důsledky kouření tabáku|cigaretového kouře]], domácích zvířat či [[aspirin]]u, a vyloučení jejich přítomnosti z blízkosti pacienta. Pokud je vyhýbání se spouštěcím faktorům nedostatečné, doporučuje se podávání léků. Farmaceutické léky jsou mimo jiné voleny na základě závažnosti onemocnění a četnosti symptomů. Specifické léky na astma jsou široce klasifikovány do kategorie rychle působících a dlouhodobě působících přípravků.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=213}}{{cite web|url=http://www.sign.ac.uk/pdf/sign101.pdf|title=British Guideline on the Management of Asthma|format=PDF|publisher=Scottish Intercollegiate Guidelines Network|year=2008|accessdate=2008-08-04|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080819203455/http://www.sign.ac.uk/pdf/sign101.pdf|archivedate=2008-08-19|deadurl=no|dead-url=no}} [223] => [224] => [[Bronchodilatátory]] jsou doporučovány pro krátkodobou úlevu od symptomů. U osob s pouze příležitostnými záchvaty nejsou třeba žádné další léky. Pro mírné přetrvávající astma (asi dva záchvaty týdně) se doporučují nízké dávky inhalovaných kortikosteroidů nebo případně orálně podávaných leukotrienových antagonistů nebo stabilizátorů žírných buněk. Těm, kteří trpí denními záchvaty astmatu, se doporučují vyšší dávky inhalovaných kortikosteroidů. Při středně těžké nebo těžké exacerbaci se k těmto lékům přidávají orálně podávané kortikosteroidy. [225] => [226] => === Změny životního stylu === [227] => Klíčovým prvkem kontroly a prevence záchvatů je vyhýbání se spouštěcím faktorům. Mezi nejběžnější spouštěcí faktory patří alergeny, kouř (tabákový i jiný), znečištění vzduchu, [[beta blokátor#neselektivní činitelé|neselektivní beta-blokátory]] a potraviny obsahující siřičitany.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=69}}{{cite journal |author=Thomson NC, Spears M |title=The influence of smoking on the treatment response in patients with asthma |journal=Curr Opin Allergy Clin Immunol|volume=5 |issue=1 |pages=57–63 |year=2005 |pmid=15643345|doi=10.1097/00130832-200502000-00011}} Kouření cigaret a [[pasivní kouření]] mohou snižovat účinnost léků, například kortikosteroidů.{{cite journal| author=Stapleton M, Howard-Thompson A, George C, Hoover RM, Self TH| title=Smoking and asthma. | journal=J Am Board Fam Med | year= 2011 | volume= 24| issue= 3 | pages= 313–22 | pmid=21551404 | doi=10.3122/jabfm.2011.03.100180}} Opatření na regulaci prachových roztočů včetně filtrace vzduchu, chemických látek k likvidaci roztočů, vysávání, speciální povlaky matrací a další metody nemají na symptomy astmatu žádný vliv.{{cite journal |author=[[Peter C. Gøtzsche|PC Gøtzsche]], HK Johansen|title=House dust mite control measures for asthma|journal=Cochrane Database Syst Rev|issue=2 |pages=CD001187 |year=2008 |doi=10.1002/14651858.CD001187.pub3 |pmid=18425868|editor1-last=Gøtzsche |editor1-first=Peter C}} [228] => [229] => === Léky === [230] => Léky používané k léčbě astmatu jsou rozděleny do dvou obecných tříd - léky pro rychlou úlevu používané k léčbě akutních symptomů a dlouhodobě podávané léky používané k prevenci další exacerbace.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=560}} [231] => [232] => Rychle působící: [233] => [234] => [[Soubor:Salbutamol2.JPG|náhled|alt= A round canister above a blue plastic holder|[[Salbutamol]] v inhalátoru s odměřováním dávek běžně používaný k léčbě záchvatů astmatu]] [235] => * Krátkodobě působící [[beta2-adrenergní agonisté|agonisté beta₂ adrenoreceptorů]] (SABA), například [[salbutamol]] (v [[Spojené státy americké|USA]] ''albuterol'') jsou první volbou pro léčbu symptomů astmatu. [236] => * [[Anticholinergika|Anticholinergní léky]], například [[ipratropium|ipratropium bromid]], mohou v kombinaci s léky SABA pomoci u osob se středně těžkými či těžkými symptomy. Anticholinergní bronchodilatátory lze rovněž použít v případě, kdy pacient nemůže užívat léky SABA. [237] => * Starší, méně selektivní [[adrenergní receptor|adrenergní agonisté]], například inhalovaný [[epinefrin]], mají podobnou účinnost jako léky SABA.{{cite journal|author=Rodrigo GJ, Nannini LJ |title=Comparison between nebulized adrenaline and beta2 agonists for the treatment of acute asthma. A meta-analysis of randomized trials|journal=Am J Emerg Med |volume=24 |issue=2 |pages=217–22 |year=2006 |pmid=16490653|doi=10.1016/j.ajem.2005.10.008}} Nejsou však příliš doporučovány kvůli obavám z nadměrné srdeční stimulace.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=351}} [238] => [239] => Dlouhodobě působící: [240] => * Za nejúčinnější dostupné léky pro dlouhodobou kontrolu astmatu jsou obecně považovány kortikosteroidy. Obvykle jsou používány v inhalované formě, kromě případů závažného přetrvávajícího onemocnění, kdy může být třeba jejich orální podávání. Obvykle se doporučuje inhalované přípravky užívat jednou či dvakrát denně v závislosti na závažnosti symptomů.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=218}} [241] => * [[Dlouhodobě působící agonisté beta-adrenoceptorů]] (LABA), například [[salmeterol]] a [[formoterol]], mohou, alespoň u dospělých, v kombinaci s inhalovanými kortikosteroidy zlepšovat kontrolu astmatu.{{cite journal|last=Ducharme|first=FM|coauthors=Ni Chroinin, M; Greenstone, I; Lasserson, TJ|title=Addition of long-acting beta2-agonists to inhaled corticosteroids versus same dose inhaled corticosteroids for chronic asthma in adults and children.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2010 May 12|issue=5|pages=CD005535|pmid=20464739}} U dětí tento jejich účinek nebyl prokázán.{{cite journal|last=Ducharme|first=FM|coauthors=Ni Chroinin, M; Greenstone, I; Lasserson, TJ|title=Addition of long-acting beta2-agonists to inhaled steroids versus higher dose inhaled corticosteroids in adults and children with persistent asthma.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2010 Apr 14|issue=4|pages=CD005533|pmid=20393943}} Při použití bez steroidů zvyšují tyto léky riziko závažných [[Vedlejší účinky|vedlejších účinků]]{{cite journal |author=Fanta CH|title=Asthma |journal=New England Journal of Medicine |volume=360|issue=10|pages=1002–14 |year=2009|month=March |pmid=19264689 |doi=10.1056/NEJMra0804579}} a dokonce i při současném užívání s kortikosteroidy mohou toto riziko mírně zvyšovat.{{cite journal|last=Cates|first=CJ|coauthors=Cates, MJ|title=Regular treatment with formoterol for chronic asthma: serious adverse events.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Apr 18|volume=4|pages=CD006923|pmid=22513944}}{{cite journal|last=Cates|first=CJ|coauthors=Cates, MJ|title=Regular treatment with salmeterol for chronic asthma: serious adverse events.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2008 Jul 16|issue=3|pages=CD006363|pmid=18646149}} [242] => * [[Leukotrienové antagonisty]] (například [[montelukast]] a [[zafirlukast]]) lze použít jako doplněk k inhalovaným kortikosteroidům, typicky rovněž současně s léky LABA. Pro použití při akutní exacerbaci nejsou dostatečné důkazy.{{harvnb|GINA|2011|p=74}}{{cite journal|last=Watts|first=K|coauthors=Chavasse, RJ|title=Leukotriene receptor antagonists in addition to usual care for acute asthma in adults and children.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 May 16|volume=5|pages=CD006100|pmid=22592708}} U dětí do pěti let jsou upřednostňovaným doplňkem léčby pomocí inhalovaných kortikosteroidů.{{harvnb|British Guideline|2009|p=43}} [243] => * [[Stabilizátory žírných buněk]] (například [[kromoglykát sodný]]) jsou další, i když neupřednostňovanou alternativou ke kortikosteroidům. [244] => [245] => ==== Způsob podávání ==== [246] => Léky jsou obvykle dodávány ve formě inhalátorů s odměřovaným dávkováním (MDI) v kombinaci s inhalačním nástavcem nebo práškových inhalátorů. Inhalační nástavec je plastový válec, v němž se lék mísí se vzduchem a usnadňuje tak požití celé dávky léku. Rovněž je možné použít [[nebulizátor]]. Nebulizátory a inhalační nástavce jsou stejně účinné u osob s mírnými až středně těžkými symptomy, k dispozici však nejsou dostatečné důkazy o tom, zda mohou výrazněji pomoci v případě závažných symptomů.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=250}} [247] => [248] => ==== Nežádoucí účinky ==== [249] => Dlouhodobé užívání inhalovaných kortikosteroidů v konvenčních dávkách přináší mírné riziko [[Nežádoucí účinky|nežádoucích účinků]].{{cite journal|last=Rachelefsky|first=G|title=Inhaled corticosteroids and asthma control in children: assessing impairment and risk.|journal=Pediatrics|date=2009 Jan|volume=123|issue=1|pages=353–66|pmid=19117903|doi=10.1542/peds.2007-3273}} Mezi rizika patří vznik [[Katarakta|kataraktu]] a mírná regrese vzrůstu.{{cite journal |author=Dahl R |title=Systemic side effects of inhaled corticosteroids in patients with asthma |journal=Respir Med |volume=100 |issue=8|pages=1307–17 |year=2006 |month=August|pmid=16412623|doi=10.1016/j.rmed.2005.11.020}} [250] => [251] => === Ostatní === [252] => Pokud na astma nezabírá obvyklá léčba, jsou dostupné další možnosti jak pro potřeby rychlého zásahu, tak pro prevenci recidivy. K prostředkům pomoci v případě nutnosti rychlého zásahu patří: [253] => [254] => * [[Kyslík]] pro zmírnění [[hypoxie]], pokud [[nasycení kyslíkem]] klesne pod 92 %.{{cite journal |author=Rodrigo GJ, Rodrigo C, Hall JB |title=Acute asthma in adults: a review |journal=Chest |volume=125|issue=3 |pages=1081–102 |year=2004 |pmid=15006973| doi = 10.1378/chest.125.3.1081}} [255] => [256] => * Nitrožilní léčba pomocí [[síran hořečnatý|síranu hořečnatého]] má společně s dalšími léky v případě silných akutních záchvatů astmatu bronchodilatační účinek.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=373}}{{cite journal|journal=Chest |volume=122 |issue=2 |pages=396–8 |date = August 2002|doi=10.1378/chest.122.2.396 |title=Magnesium Treatment for Asthma : Where Do We Stand? |last1=Noppen |first1=M. |pmid=12171805}} [257] => [258] => * [[Heliox]], směs helia a kyslíku, je rovněž možné uvážit v závažných případech, kdy pacient nereaguje na léčbu. [259] => [260] => * Použití nitrožilního salbutamolu není podpořeno důkazy, a tudíž se k němu přistupuje pouze v extrémních případech. [261] => [262] => * [[Methylxantiny|Metylxantiny]] (například [[teofylin]]) bývaly široce používány, k účinkům inhalovaných beta-agonistů však nijak výrazně nepřispívají. Jejich použití v případě akutní exacerbace je kontroverzní.{{harvnb|GINA|2011|p=37}} [263] => [264] => * Disociativní anestetikum [[ketamin]] je teoreticky přínosné, pokud je nutná [[intubace]] a [[mechanická ventilace]] u osob s hrozící zástavou dechu; na podporu tohoto postupu však neexistují důkazy z klinických studií.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=399}} [265] => [266] => U osob s vážným přetrvávajícím astmatem nekontrolovaným inhalovanými kortikosteroidy a léky LABA může být možností [[bronchiální termoplastika]].{{cite journal|last=Castro|first=M|coauthors=Musani, AI, Mayse, ML, Shargill, NS|title=Bronchial thermoplasty: a novel technique in the treatment of severe asthma.|journal=Therapeutic advances in respiratory disease|date=2010 Apr|volume=4|issue=2|pages=101–16|pmid=20435668|doi=10.1177/1753465810367505}} Ta spočívá v přísunu řízené tepelné energie ke stěnám dýchacích cest během řady [[bronchoskopie|bronchoskopických]] zákroků. Ačkoli tento postup může zvýšit četnost exacerbací v prvních několika měsících, zdá se, že dlouhodobě jejich počet snižuje. Účinky po více než jednom roce nejsou známy.{{harvnb|GINA|2011|p=70}} [267] => [268] => === Alternativní způsoby léčby === [269] => Mnoho osob trpících astmatem, podobně jako pacienti s ostatními chronickými chorobami, používá i [[alternativní medicína|alternativní způsoby léčby]]; průzkumy ukazují, že přibližně 50 % z nich využívá nějakou formu nekonvenční terapie.{{cite journal |author=Blanc PD, Trupin L, Earnest G, Katz PP, Yelin EH, Eisner MD |title=Alternative therapies among adults with a reported diagnosis of asthma or rhinosinusitis : data from a population-based survey |journal=Chest|volume=120 |issue=5 |pages=1461–7 |year=2001 |pmid=11713120| doi = 10.1378/chest.120.5.1461}}{{cite journal |author=Shenfield G, Lim E, Allen H |title=Survey of the use of complementary medicines and therapies in children with asthma |journal=J Paediatr Child Health |volume=38 |issue=3 |pages=252–7|year=2002 |pmid=12047692| doi = 10.1046/j.1440-1754.2002.00770.x}} Na podporu účinnosti většiny těchto postupů existuje jen minimum údajů. Pro užívání vitaminu C neexistují dostatečné důkazy.{{cite journal | last=Kaur | first=B | title=Vitamin C supplementation for asthma | journal=Cochrane Database Syst Rev | issue=1 | pages=CD000993| year=2009 | pmid=19160185 | doi=10.1002/14651858.CD000993.pub3 | coauthors=Rowe BH, Arnold E | editor1-last=Arnold | editor1-first=Elizabeth | unused_data=coauthorsRowe BH, Arnold E}} Ze stejných důvodů se nedoporučuje ani [[akupunktura]].{{cite journal |author=McCarney RW, Brinkhaus B, Lasserson TJ, Linde K|title=Acupuncture for chronic asthma |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=1|pages=CD000008 |year=2004 |pmid=14973944 |doi=10.1002/14651858.CD000008.pub2|editor1-last=McCarney |editor1-first=Robert W}} [[Ionizátor vzduchu|Ionizátory vzduchu]] neposkytují žádné důkazy o zlepšení symptomů astmatu nebo funkce plic; to se týká rovněž generátorů pozitivních a negativních iontů.{{cite journal|last=Blackhall|first=K|coauthors=Appleton, S; Cates, CJ|title=Ionisers for chronic asthma.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Sep 12|volume=9|pages=CD002986|pmid=22972060}} [270] => [271] => Manuální terapie včetně [[osteopatie|osteopatické]], [[chiropraxe|chiropraktické]], [[fyzioterapie|fyzioterapeutické]] a [[respirační terapie|respirační]] léčby neposkytují dostatek důkazů pro jejich využití při léčbě astmatu.{{cite journal |author=Hondras MA, Linde K, Jones AP |title=Manual therapy for asthma |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=2 |pages=CD001002 |year=2005|pmid=15846609 |doi=10.1002/14651858.CD001002.pub2 |editor1-last=Hondras|editor1-first=Maria A}} [[Butejkova dechová metoda]] pro kontrolu hyperventilace může vést ke snížení užívaných dávek léků, nemá však žádný vliv na funkci plic. Skupina odborníků na základě toho vyslovila názor, že na podporu užívání této metody neexistuje dostatek důkazů.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=240}} [272] => [273] => == Výskyt == [274] => V dětství je astma nejčastějším chronickým onemocněním – trpí jím zhruba 10 % dětí,http://www.lekarna.cz/text/astma/ a to většinou chlapců. Tento rozdíl se postupně obrací a v dospělosti již mezi nemocnými značně převažují ženy. Čím později se astmatické projevy objeví, tím je pravděpodobnější, že jsou z určité části způsobeny specifickou alergickou reakcí. U dospělých se astma objevuje zhruba u 5 % populace. V poslední době patrný nárůst astmatických onemocnění v této skupině je dán vzrůstajícím počtem dosud nevysvětlených a těžko diagnostikovatelných alergií, k dalším faktorům patří také fyzické či psychické přetížení, chlad atd. [275] => [276] => Astma se rozděluje na alergické a nealergické. [277] => [278] => == Prognóza == [279] => [[Soubor:Asthma world map - DALY - WHO2004.svg|náhled|alt= A map of the world with Europe shaded yellow, most of North and South America orange and Southern Africa a dark red|[[Rok života ovlivněný nezpůsobilostí]] v důsledku astmatu na 100 000 obyvatel v roce 2004.{{cite web|url=http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|title=WHO Disease and injury country estimates|year=2009|work=World Health Organization|accessdate=November 11, 2009|archiveurl=https://web.archive.org/web/20091111101009/http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|archivedate=11-11-2009|deadurl=no|dead-url=no}} [280] => [281] => {{legend|#b3b3b3|údaje nejsou k dispozici}} [282] => {{legend|#ffff65|<100}} [283] => {{legend|#fff200|100–150}} [284] => {{legend|#ffdc00|150–200}} [285] => {{legend|#ffc600|200–250}} [286] => {{legend|#ffb000|250–300}} [287] => {{legend|#ff9a00|300–350}} [288] => {{legend|#ff8400|350–400}} [289] => {{legend|#ff6e00|400–450}} [290] => {{legend|#ff5800|450–500}} [291] => {{legend|#ff4200|500–550}} [292] => {{legend|#ff2c00|550–600}} [293] => {{legend|#cb0000|>600}} [294] => ]] [295] => [296] => Prognóza astmatu je obecně dobrá, obzvláště u dětí s mírnými symptomy.{{cite book |editor1-first=Allan B. |editor1-last=Wolfson |editor2-first=Ann|editor2-last=Harwood-Nuss |title=Harwood-Nuss' Clinical Practice of Emergency Medicine|chapterurl=http://books.google.com/books?id=Idb0Z658lFQC&pg=PT465 |date=September 2009|publisher=Lippincott Williams & Wilkins |isbn=978-0-7817-8943-1 |pages=432–|first1=Michelle J. |last1=Sergel |first2=Rita K. |last2=Cydulka |chapter=Ch. 75: Asthma|edition=5th}} Za několik posledních desetiletí došlo ke snížení úmrtnosti v důsledku lepší diagnostiky astmatu a zlepšení péče o nemocné.{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=1}} Celosvětově postihovaly v roce 2004 středně těžké až těžké projevy astmatu 19,4 miliónů osob (z nichž 16 miliónů žije v zemích s nízkými a středními příjmy).{{cite book|last=Organization|first=World Health|title=The global burden of disease : 2004 update.|year=2008|publisher=World Health Organization|location=Geneva, Switzerland|isbn=978-92-4-156371-0|page=35|edition=[Online-Ausg.]}} V případě astmatu diagnostikovaného v dětství bylo zaznamenáno, že celá polovina pacientů již po deseti letech diagnózu astmatu nemá. Následkem nemoci dochází k remodulaci dýchacích cest, není však známo, zda jsou tyto změny škodlivé či prospěšné. Zdá se, že včasná léčba kortikosteroidy zabraňuje zhoršení funkce plic nebo tuto funkci zlepšuje.{{cite journal |author=Beckett PA, Howarth PH|title=Pharmacotherapy and airway remodelling in asthma? |journal=Thorax |volume=58|issue=2 |pages=163–74 |year=2003 |pmid=12554904| doi = 10.1136/thorax.58.2.163|pmc=1746582}} [297] => [298] => == Epidemiologie == [299] => [[Soubor:Prevalence of Clinical Asthma world map - GINA2004.svg|náhled|vlevo| alt=A map of the world with Europe, North America, Australia and much of South America shaded red, much of Asia is yellow, and most of Africa is grey|Počet případů astmatu v různých zemích světa v roce 2004. [300] => [301] => {{legend|#e0e0e0|údaje nejsou k dispozici}} [302] => {{legend|#ffff65|<1 %}} [303] => {{legend|#fff200|1–2 %}} [304] => {{legend|#ffdc00|2–3 %}} [305] => {{legend|#ffc600|3–4 %}} [306] => {{legend|#ffb000|4–5 %}} [307] => {{legend|#ff9a00|5–6 %}} [308] => {{legend|#ff8400|6–7 %}} [309] => {{legend|#ff6e00|7–8 %}} [310] => {{legend|#ff5800|8–10 %}} [311] => {{legend|#ff4200|10–12,5 %}} [312] => {{legend|#ff2c00|12,5–15 %}} [313] => {{legend|#cb0000|>15 %}} [314] => ]] [315] => V roce 2011 bylo astmatem na celém světě postiženo 235–300 miliónů osob,{{cite web |title=World Health Organization Fact Sheet Fact sheet No 307: Asthma|year=2011| url = http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs307/en/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20110629035454/http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs307/en/|accessdate=Jan 17th,2013}} přičemž na toto onemocnění každý rok zemře přibližně 250 000 lidí. Počet případů v jednotlivých zemích se liší od 1 do 18 % populace. Astma je běžnější v [[rozvinutá země|rozvinutých]] než v [[rozvojová země|rozvojových zemích]]. Nižší počet případů je tak zaznamenán v Asii, východní Evropě a v Africe. V rozvinutých zemích je astma běžnější u osob, které jsou ekonomicky znevýhodněné, zatímco v rozvojových zemích je běžnější mezi lidmi s lepším postavením. Důvod těchto rozdílů není zcela jasný. K více než 80 % případů úmrtí dochází v zemích s nízkými a středními příjmy.{{cite web|author=World Health Organization|authorlink=World Health Organization|title=WHO: Asthma|url=http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs307/en/|accessdate=2007-12-29|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071215181927/http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs307/en/|archivedate=2007-12-15|deadurl=no|dead-url=no}} [316] => [317] => Ačkoli je astma dvakrát častější u chlapců než u dívek, počet silných případů astmatu je u obou skupin stejný.{{cite journal|author=Bush A, Menzies-Gow A|title=Phenotypic differences between pediatric and adult asthma |journal=Proc Am Thorac Soc |volume=6|issue=8 |pages=712–9 |year=2009 |month=December |pmid=20008882|doi=10.1513/pats.200906-046DP}} Oproti tomu u dospělých je počet případů astmatu vyšší u žen než u mužů a je běžnější u mladších než u starších osob. [318] => [319] => Celosvětový počet případů astmatu se mezi 60. lety 20. století a rokem 2008 výrazně zvýšil,{{cite journal |author=Grant EN, Wagner R, Weiss KB |title=Observations on emerging patterns of asthma in our society |journal=[[J Allergy Clin Immunol]] |year=1999 |month=August|volume=104 |pages=S1–S9 |pmid=10452783 |doi=10.1016/S0091-6749(99)70268-X |issue=2 Pt 2}}{{cite journal |author=Anandan C, Nurmatov U, van Schayck OC, Sheikh A|title=Is the prevalence of asthma declining? Systematic review of epidemiological studies|journal=Allergy |volume=65 |issue=2 |pages=152–67 |year=2010 |month=February|pmid=19912154 |doi=10.1111/j.1398-9995.2009.02244.x}} což je od 70. let 20. století považováno za jeden z největších problémů veřejného zdraví.{{cite book|first=John F. Murray|title=Murray and Nadel's textbook of respiratory medicine.|year=2010|publisher=Saunders/Elsevier|location=Philadelphia, PA|isbn=1-4160-4710-7|pages=Chapter 38|edition=5th ed.}} Počet případů astmatu se v rozvinutých zemích od poloviny 90. let 20. století ustálil, přičemž ke zvýšení počtu případů dochází v poslední době primárně v rozvojových zemích.{{cite journal|last=Bousquet|first=J|coauthors=Bousquet, PJ; Godard, P; Daures, JP|title=The public health implications of asthma.|journal=Bulletin of the World Health Organization|date=2005 Jul|volume=83|issue=7|pages=548–54|pmid=16175830}} Astma postihuje přibližně 7 % populace Spojených států a 5 % populace ve Spojeném království.{{cite journal | last=Anderson | first=HR | coauthors=Gupta R, Strachan DP, Limb ES | title=50 years of asthma: UK trends from 1955 to 2004 |journal=Thorax | volume=62 | issue=1 | pages=85–90 |month=January |year=2007 |pmid=17189533 | doi=10.1136/thx.2006.066407 | pmc=2111282}} Počet případů v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu se pohybuje okolo 14–15 %.{{cite book|last=Masoli|first=Matthew|title=Global Burden of Asthma|year=2004|page=9|url=http://www.ginasthma.org/pdf/GINABurdenReport.pdf|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-07-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20130502065938/http://www.ginasthma.org/pdf/GINABurdenReport.pdf|datum archivace=2013-05-02|nedostupné=ano}} [320] => [321] => == Patofyziologie == [322] => K zúžení dýchacích cest u astmatiků dochází v důsledku zánětu průdušek a tzv. [[bronchokonstrikce]], zúžení dýchacích cest v plicích následkem zkrácení okolního [[Hladká svalovina|hladkého svalstva]]. Zánět průdušek také vyvolává zúžení, neboť imunitní reakce na alergeny způsobuje otok tkáně. [323] => [324] => === Bronchokonstrikce === [325] => [[Soubor:Asthma before-after-en.svg|náhled|Zanícené dýchací cesty a bronchokonstrikce]] [326] => Při záchvatu astmatu reagují zanícené průdušinky na spouštěcí mechanismy v okolí jako např. [[kouř]], [[prach]] nebo [[pyl]]. Dochází k jejich zúžení a ke zvýšenému vylučování [[hlen]]u, což ztěžuje [[dýchání]]. [327] => [328] => Astma je v podstatě výsledek imunitní reakce v [[průdušinky|průdušinkách]].{{Citace periodika | autor=Maddox L, Schwartz DA | titul=The pathofysiology of astma | periodikum=Annu. Rev. Med. | ročník=53 | číslo= | strany=477–498 | rok=2002 | pmid=11818486 | doi=10.1146/annurev.med.53.082901.103921}} [329] => Dýchací cesty astmatiků vykazují přecitlivělost na určité podněty.{{Citace elektronické monografie| url=http://www-immuno.path.cam.ac.uk/~immuno/part1/lec13/lec13_97.html| titul=Lecture 14: Hypersensitivity| formát=| edice=| datum přístupu=2008-09-18| url archivu=https://web.archive.org/web/20060206220202/http://www-immuno.path.cam.ac.uk/~immuno/part1/lec13/lec13_97.html| datum archivace=2006-02-06| nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie| url=http://www.aaaai.org/aadmc/ate/category.asp?cat=1008| titul=Allergy & astma Disease Management Center: Ask the Expert| formát=| edice=| datum přístupu=2008-09-18| url archivu=https://web.archive.org/web/20070216085147/http://www.aaaai.org/AADMC/ate/category.asp?cat=1008| datum archivace=2007-02-16| nedostupné=ano}} Při kontaktu s těmito spouštěcímy faktory nastávají křeče průdušek (astmatický záchvat). Brzy pak dochází ke vzniku zánětu, což má za následek další zúžení dýchacích cest a nadměrné vylučování hlenu, následně pak kašel a další dýchací obtíže [330] => [331] => == Historie == [332] => Astma bylo rozpoznáno již ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] a bylo léčeno pitím vonné směsi známé jako [[kyphi]].{{cite book | author = Manniche L |title = Sacred luxuries: fragrance, aromatherapy, and cosmetics in ancient Egypt | pages =[http://books.google.com/books?id=ZCgVdm7UKhIC&pg=PA49 49] | year = 1999 | publisher =[[Cornell University Press]] | isbn=978-0-8014-3720-5}} Jako specifický problém s dýcháním bylo oficiálně pojmenováno [[Hippokratés|Hippokratem]] přibližně v roce 450 př. Kr., a to řeckým slovem pro supění nebo zrychlený dech, které tvoří základ moderního názvu. V roce 200 př. Kr. se mělo za to, že alespoň částečně souvisí s emocemi. Později řecký filosof [[Galén]] zmiňuje astma v několika svých textech.{{Citace elektronické monografie [333] => | příjmení = [334] => | jméno = [335] => | odkaz na autora = [336] => | titul = Asthma History - Through The Ages [337] => | url = http://www.medicalnewstoday.com/info/asthma/asthma-history.php [338] => | datum vydání = [339] => | datum aktualizace = [340] => | datum přístupu = 2014-8-9 [341] => | vydavatel = [342] => | místo = [343] => | jazyk = anglicky [344] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140811044819/http://www.medicalnewstoday.com/info/asthma/asthma-history.php [345] => | datum archivace = 2014-08-11 [346] => | nedostupné = ano [347] => }} [348] => [349] => Medicína dříve rozlišovala astma bronchiale ("astma" je nyní používáno jako zkrácené synonymum) a "astma cardiale", což byla dušnost způsobená [[Plicní edém|plicním edémem (otokem plic)]]. [350] => [351] => V roce 1873 se jedna z prvních prací moderního lékařství pokusila vysvětlit [[patofyziologie|patofyziologii]] nemoci, zatímco práce z roku 1872 došla k závěru, že astma lze léčit vtíráním chloroformové tekuté masti do hrudi.{{cite journal | author = Thorowgood JC | title = On bronchial asthma| journal =[[British Medical Journal]] | volume = 2 | issue = 673 | pages = 600 | year = 1873 | month = November | pmid = 20747287| pmc = 2294647 |doi = 10.1136/bmj.2.673.600}}{{cite journal | author = Gaskoin G | title = On the treatment of asthma | journal = [[British Medical Journal]] | volume = 1 | issue = 587 |pages = 339 | year = 1872 |month = March | pmid = 20746575 | pmc = 2297349 | doi = 10.1136/bmj.1.587.339}} [[Léčba]] v roce 1880 zahrnovala použití [[Intravenózní aplikace|nitrožilních]] dávek léku zvaného [[pilokarpin]].{{cite journal | author = Berkart JB | title = The treatment of asthma| journal = [[British Medical Journal]] | volume = 1 | issue = 1016 | pages = 917–8 | year = 1880 | month = June| pmid = 20749537 | pmc = 2240555 | doi = 10.1136/bmj.1.1016.917}}
{{cite journal | author = Berkart JB | title = The treatment of asthma | journal =[[British Medical Journal]] | volume = 1 | issue = 1017 | pages = 960–2 | year = 1880 |month = June | pmid = 20749546 | pmc = 2240530 | doi = 10.1136/bmj.1.1017.960}} V roce 1886 přišel F.H. Bosworth s teorií souvislosti mezi astmatem a [[senná rýma|sennou rýmou]].{{cite journal | author = Bosworth FH| title = Hay fever, asthma, and allied affections | journal = Transactions of the Annual Meeting of the American Climatological Association | volume = 2 | pages = 151–70 | year = 1886 | pmid = 21407325 |pmc = 2526599}} [[Epinefrin]] jako prostředek léčby astmatu byl poprvé zmíněn v roce 1905.{{cite journal |author = Doig RL | title = Epinephrin; especially in asthma | journal = California State Journal of Medicine | volume = 3 | issue = 2 | pages = 54–5 | year = 1905 | month = February | pmid = 18733372 | pmc = 1650334}} Orálně podávané kortikosteroidy se k léčbě astmatu začaly používat v 50. letech 20. století, zatímco inhalované kortikosteroidy a selektivní krátkodobě působící agonisté beta receptorů se začaly šířeji používat v 60. letech 20. století.{{cite journal|last=von Mutius|first=E|coauthors=Drazen, JM|title=A patient with asthma seeks medical advice in 1828, 1928, and 2012.|journal=New England Journal of Medicine|date=2012 Mar 1|volume=366|issue=9|pages=827–34|pmid=22375974}}{{cite journal|author=Crompton G |title=A brief history of inhaled asthma therapy over the last fifty years |journal=Primary care respiratory journal : journal of the General Practice Airways Group|date=2006 Dec|volume=15|issue=6|pages=326–31|pmid=17092772}} [352] => [353] => Během 30. až 50. let 20. století bylo astma známo jako jedna ze sedmi klasických [[Psychosomatika|psychosomatických nemocí]]. Za jeho původce byly označovány psychologické příčiny a léčba byla často založena na psychoanalýze a dalších postupech léčby prostřednictvím rozhovoru. Jelikož psychoanalytikové interpretovali astmatické sípání jako potlačovaný pláč dítěte hledajícího matku, pro osoby s astmatem považovali za obzvláště důležitou léčbu deprese.{{cite journal |author=Opolski M, Wilson I |title=Asthma and depression: a pragmatic review of the literature and recommendations for future research |journal=Clin Pract Epidemol Ment Health |volume=1 |page=18 |year=2005|month=September |pmid=16185365 |pmc=1253523 |doi=10.1186/1745-0179-1-18}} [354] => [355] => == Odkazy == [356] => [357] => === Reference === [358] => {{Překlad|en|asthma|258581335}} [359] => [360] => [361] => === Externí odkazy === [362] => * {{Commons}} [363] => * {{Commonscat|Asthma}} [364] => * {{Wikislovník|heslo=astma}} [365] => [366] => * {{cite web | author=National Asthma Education and Prevention Program (NAEPP) | url=http://www.nhlbi.nih.gov/guidelines/asthma/asthgdln.pdf | title=Expert Panel Report 3: Guidelines for the Diagnosis and Management of Asthma | format=PDF | work=[[National Heart Lung and Blood Institute]] | year=2007 | ref=NHLBI Guideline2007 | access-date=2014-07-31 | archive-url=https://web.archive.org/web/20131019042933/http://www.nhlbi.nih.gov/guidelines/asthma/asthgdln.pdf | archive-date=2013-10-19 | dead-url=ano | titul=Archivovaná kopie | datum přístupu=2014-07-31 | url archivu=https://web.archive.org/web/20131019042933/http://www.nhlbi.nih.gov/guidelines/asthma/asthgdln.pdf | datum archivace=2013-10-19 }} [367] => * {{cite web | url=http://www.sign.ac.uk/pdf/sign101.pdf|format=PDF |title=British Guideline on the Management of Asthma | work=[[British Thoracic Society]] | year=2008 (revised 2012)|ref=British Guideline2009}} [368] => * {{cite web |url=http://www.ginasthma.org/uploads/users/files/GINA_Report2011_May4.pdf |format=PDF |title=Global Strategy for Asthma Management and Prevention |publisher=Global Initiative for Asthma |year=2011 |ref=GINA2011 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121120205023/http://www.ginasthma.org/uploads/users/files/GINA_Report2011_May4.pdf |datum archivace=2012-11-20 |nedostupné=ano }} [369] => [370] => {{Varování - Medicína}} [371] => {{Autoritní data}} [372] => {{Portály|Medicína}} [373] => [374] => [[Kategorie:Astma| ]] [375] => [[Kategorie:Nemoci dýchací soustavy]] [376] => [[Kategorie:Wikipedie:Články přeložené WikiProjektem Lékařské překlady]] [] => )

good wiki

Astma

Možná hledáte již nepoužívaný výraz astma cardiale Astma (z řeckého ἅσθμα, ásthma, „lapání po dechu“, celým názvem astma bronchiale; zastarale záducha) je běžné chronické onemocnění dýchacích cest charakterizované různými opakujícími se symptomy, dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami (reverzibilní bronchiální obstrukce) a křečemi svalstva průdušek. Mezi běžné symptomy patří sípání, kašel, svírání na hrudi a dušnost.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'British Medical Journal','spirometrie','salbutamol','Chronická obstrukční plicní nemoc','síran hořečnatý','American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology','FEV1','endotoxin','Cornell University Press','vrchol výdechové průtokové rychlosti','British Thoracic Society','National Heart Lung and Blood Institute'

Endotoxin

Endotoxiny jsou lipopolysacharidové molekuly přítomné v buňkách gramnegativních bakterií.

Spirometrie

Spirometrie je diagnostický a monitorovací test používaný především v pneumologii k hodnocení funkce plic.

Astma

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Endotoxin

Spirometrie

Service

About us

Technology

Locations