Array ( [0] => 14701219 [id] => 14701219 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bělogvardějci [uri] => Bělogvardějci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - ozbrojená frakce [2] => | název = Bělogvardějci (Bílá armáda) [3] => | originální název = Белая армия / Белая гва́рдия [4] => | konflikt = [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] a v následující [[Ruská občanská válka|občanské válce]] [5] => | obrázek = Coat of arms of the Kolchak government (unofficial).png [6] => | popisek = Neoficiální znak Kolčakovovy vlády [7] => | mapa = [8] => | velikost mapy = [9] => | popisek mapy = [10] => | období působení = [[1917]]–[[1920]] [11] => | předchůdce = [12] => | nástupce = [13] => | ideologie = [[monarchismus]] [14] => | území působení = [15] => | velitel = admirál [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|A. V. Kolčak]], generálové [[Anton Ivanovič Děnikin|A. I. Děnikin]], [[Nikolaj Judenič|N. N. Judenič]], [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|F. P. Wrangel]] [16] => | součásti = [17] => | základny = [18] => | počet příslušníků = [19] => | součást = [20] => | spojenci = různé anarchistické organizace [21] => | protivníci = [[bolševici]]
[[Rudá armáda]] [22] => | bitvy = [23] => }} [24] => '''Bělogvardějci''' ([[ruština|rusky]]: ''Бе́лая а́рмия'', nebo též ''Белая гва́рдия'' '''/''' ''Bílí důstojníci'', také ''Bílá armáda'', ''Bílí'', ''Dobrovolnická armáda'') byli příslušníci skupin bojujících v [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] a za následné [[Ruská občanská válka|občanské války]] v letech [[1918]] až [[1920]] proti [[Rudá armáda|Rudé armádě]] za obnovení [[car]]ství. Jedná se o ruské označení vojenských odpůrců bolševické vlády v Rusku. Toto označení vzniklo poměrně záhy po [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] v roce 1917 jako protipól názvu ''krasnogvardějec'', tedy ''rudý gardista'', což byly vojenské a polovojenské jednotky ruských revolucionářů. Od roku 1918 byl polooficiálním označením jedné ze stran občanské války, která vypukla v Rusku. Mezi hlavní představitele bělogvardějců patřili admirál [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|A. V. Kolčak]], generálové [[Anton Ivanovič Děnikin|A. I. Děnikin]], [[Nikolaj Judenič|N. N. Judenič]], [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|F. P. Wrangel]], kteří se v letech 1918 až 1920 neúspěšně pokoušeli svrhnout nově nastolený bolševický režim. Po roce 1920 se toto označení uchovalo jako označení příslušníků [[Bílá emigrace|ruského protisovětského exilu]]. [25] => [26] => == Název == [27] => [[Soubor:Thecristisrizenoldrussiancivilwarposter.jpg|náhled|Bělogvardějský antibolševický plakát|vlevo]] [28] => [[Soubor:За единую Россію.jpg|náhled|Bělogvardějec – propagandistický leták]] [29] => O vzniku názvu se vedou spory. Všechny skupiny (armády) bojující v občanské válce se označovaly podle barev (bolševická [[Rudá armáda]], [[Zelená armáda]], prosazující myšlenky [[Ukrajina|ukrajinských]] [[separatismus|separatistů]], a [[anarchismus|anarchistická]] [[Černá armáda]]). Zdá se tedy logické, že nově vzniklá Bílá armáda chtěla prostě navázat na ostatní. Mimo to, slovo „bílý“ vzbuzuje v [[Rusko|Rusku]] monarchistické asociace, protože historický název cara je „bílý car“. Dále slovo „bílý“ asociuje svobodu (ve smyslu feudálním, tj. nepatřící pánovi), protože svobodná půda je v zemi tradičně označována jako „bílá půda“. [30] => [31] => == Ideologie == [32] => Bílá armáda neexistovala jako jednotné uskupení pod jednotným vedením, Bílá armáda je prostě souhrnné označení všech vojenských protibolševických skupin v tehdejším Rusku. Hlavním cílem bělogvardějců bylo svržení [[Bolševici|bolševiků]] a obnovení moci prozatímní demokratické vlády. Většina představitelů se politicky řadila mezi [[monarchismus|monarchisty]], někteří mezi republikánské demokraty, ale hlavní politickou ideou byl vždy odpor proti bolševickému vedení. [33] => [34] => Bílá armáda se snažila o vytvoření jednotného Ruska pod monarchistickou, eventuálně [[Konzervatismus|konzervativní]] demokratickou vládou. Musí se zdůraznit, že během války žádný člen carské rodiny nečinil nárok na trůn a na území obsazených Bílými byly uplatňovány zákony [[Ruská prozatímní vláda|prozatímní vlády]]. Důstojníci většinou byli odpůrci bolševismu, většina řadových vojáků naopak přecházela k bolševikům. K Bílé armádě se také přidali například konzervativní [[kozáci]]. [35] => [36] => == Vojenské operace == [37] => {{Viz též|Ruská občanská válka}} [38] => Ruská občanská válka trvala mezi Rudou armádou a bělogvardějci až do roku [[1919]], v izolovaných oblastech na východě Ruska až do roku [[1921]]. Bílá armáda měla velkou podporu mimo Rusko, kde většinou panoval strach z bolševického režimu. Podporovali ji také obyvatelé separatistických částí Ruska ([[Sibiř]], [[Ukrajina]], [[Krym]]). [39] => [40] => Hlavní boje Bílé armády: [41] => [[Soubor:Volunteer Army infantry company.jpg|náhled|Bělogvardějští vojáci v jižním Rusku, leden 1918]] [42] => # '''Jižní fronta''' – Boje na jižní frontě začaly v prosinci [[1917]], kdy generál [[Lavr Georgijevič Kornilov|Kornilov]] a generál Alexejev pod vedením generála [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikina]] založili Ozbrojené síly Jižního Ruska. Na jižní frontě se odehrálo mnoho významných operací a zde byl také nejvíce ohrožen bolševický režim. Ozbrojené síly Jižního Ruska byly založeny na masové podpoře dobrovolníků a také kozáků, protestujících proti komunistickému režimu. Po neúspěchu Děnikinova útoku na [[Moskva|Moskvu]] roku [[1919]] byly Ozbrojené síly Jižního Ruska přinuceny k masovému ústupu. Na [[Krym]]u byla armáda obnovena generálem [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Wrangelem]], byla vytvořena prozatímní vláda (dokonce uznávaná [[Francie|Francií]]), a nová armáda znovu zaútočila. Tento útok rychle selhal, když polský premiér [[Józef Piłsudski]] uzavřel s Ruskem separátní mír a stáhnl polské jednotky podporující bělogvardějce. [43] => # '''Sibiřská fronta''' – Boje na sibiřské frontě začaly na jaře [[1918]] v ilegálním odbojovém hnutí pravicových důstojníků. Na této frontě byla ve spolupráci s [[Československé legie|Československými legiemi]] (kterým bolševici nedovolili opustit Rusko) zahájena velká ofenziva. Tento odpor vedl [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|admirál Kolčak]], který byl také předsedou ruské prozatímní vlády. V roce 1919 se udál významný postup, ale v září [[1922]] byly jednotky zatlačeny zpět na východ. Tyto boje se místy udržely až do roku [[1923]]. [44] => # '''Severní a severozápadní fronty''' – Boje na těchto frontách začaly hned po převzetí moci bolševiky Pjotrem Krasnovem pod vedením generála [[Nikolaj Judenič|Judeniče]], generála Millera, knížete Livena a dalších. Tyto fronty byly méně jednotné než ostatní, v nichž nebylo tolik problematických dobrodruhů jako generál [[Pavel Bermondt-Avalov|Bermont-Avalov]] nebo generál [[Stanisław Bułak-Bałachowicz|Bułak-Bałachowicz]], který formálně vyhlásil válku sousednímu [[Estonsko|Estonsku]]. Největším úspěchem těchto bojů byl útok na [[Petrohrad]], bývalé hlavní město Ruska. Ovšem nebyl dobyt díky velení [[Lev Davidovič Trockij|L. D. Trockého]] nad bolševickou obranou složenou jak z vojáků Rudé armády, tak z petrohradských dobrovolníků. [45] => [46] => == Důvody porážky bělogvardějců == [47] => * '''Politická nejednotnost'''. Rudí byli jednotní, měli vytyčený cíl a měli jednotné velení. Bílé armády byly daleko od sebe, většinou ani nekomunikovaly mezi sebou a často bojovaly za své vlastní cíle. [48] => [49] => * '''Etnická nejednotnost'''. Populace území obsazeného Rudou armádou na začátku války byla z 90 % tvořena Rusy, zatímco vojenské operace Bílých probíhaly na území, kde žilo velké procento etnických skupin (kozáci, kavkazské národy, pobaltské národy, Ukrajinci, sibiřské národy a jiní). Proruská hesla tak na tyto menšiny nepůsobila. [50] => [51] => * '''Menší počet jednotek'''. Rudým patřil hned od začátku války střed území bývalého ruského impéria, které bylo nejhustěji osídleno, takže Rudá armáda měla k dispozici daleko větší počet lidí. Když pak probíhaly rozhodující boje koncem roku 1919, měli Rudí k dispozici 3 milióny vojáků a Bílí necelých 250 000. [52] => [53] => * '''Horší výzbroj'''. Rudá armáda byla mnohem lépe vyzbrojená, protože použila veškerou výzbroj bývalé [[Ruská imperiální armáda|carské armády]]. Zbrojní průmysl, který se nacházel v centrálním Rusku, byl pod kontrolou Rudých. Zatímco Bílí byli odkázáni na dodávky zbraní od států Dohody (především Britů). [54] => [55] => * '''Vnitrostátní politická nezkušenost'''. Rudou armádu vedla civilní vláda. Bílou armádu vedli bývalí generálové carské armády, kteří zároveň byli hlavou civilní vlády pro dobyté území. Bílí generálové neměli zkušenosti s civilní správou, jako vojáci často pohrdali politikou a vytváření politického programu či vydávání zákonů považovali za zbytečné. Bílí tak věnovali pozornost pouze nezbytnému minimu při správě svých území. [56] => [57] => * '''Mezinárodní politická nezkušenost'''. Bílí generálové zastávali ideu ''silné nedělitelné Rusi''. Během války odmítli uznat nezávislost nově vzniklých států, takže se vedle bojů s Rudými potýkali s armádami pobaltských a zakavkazských států. Ztratili i potenciální spojence, jako byli [[Finové]] při Judeničově tažení na Petrohrad či [[Poláci]] při bojích na Ukrajině. [58] => [59] => == Bělogvardějci po válce == [60] => Většina představitelů bělogvardějců po definitivní porážce Bílé armády emigrovala. Největší počet protisovětských Rusů byl v meziválečném období v [[Bělehrad]]ě, [[Berlín]]ě, [[Paříž]]i, [[Charbin]]u v severovýchodní [[Čína|Číně]], [[Istanbul]]u a [[Šanghaj]]i, kde žili až do [[druhá světová válka|druhé světové války]]. V roce [[1924]] byl v Jugoslávii založen [[Ruský vševojenský svaz]], který sdružoval velitele a vojáky bývalé Bílé armády a politicky působil v meziválečném období na vlády ostatních států v otázce sovětského Ruska. Během druhé světové války se tito emigranti podíleli na vytvoření [[Ruská osvobozenecká armáda|Ruské osvobozenecké armády]] a dalších podobných organizací. Po válce se většina z nich přestěhovala do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. [61] => [62] => == Slavní velitelé == [63] => * [[Michail Vasiljevič Alexejev]] [64] => * [[Boris Vladimirovič Annenkov]] [65] => * [[Alexandr Ivanovič Berezovskij]] [66] => * [[Pavel Bermondt-Avalov|Pavel Michajlovič Bermondt-Avaloff]] [67] => * [[Stanislaw Bułak-Bałachowicz|Stanislav Nikodimovič Bulak-Balachovič]] [68] => * [[Anton Ivanovič Děnikin]] [69] => * [[Michail Konstantinovič Diterichs]] [70] => * [[Alexandr Iljič Dutov]] [71] => * [[Radola Gajda]] [72] => * [[Petr Vladimir von Glasenapp]] [73] => * [[Alexej Nikolajevič Grišin-Almasov]] [74] => * [[Nikolaj Judovič Ivanov]] [75] => * [[Nikolaj Judenič|Nikolaj Nikolajevič Judenič]] [76] => * [[Alexej Kaledin|Alexej Maximovič Kaledin]] [77] => * [[Vladimir Oskarovič Kappel]] [78] => * [[Alexandr Vasiljevič Kolčak]] [79] => * [[Lavr Georgijevič Kornilov]] [80] => * [[Pjotr Nikolajevič Krasnov]] [81] => * [[Alexandr Pavlovič Kutěpov]] [82] => * [[Konstantin Mamontov|Konstantin Konstantinovič Mamontov]] [83] => * [[Jevgenij Karlovič Miller]] [84] => * [[Anatolij Nikolajevič Pepeljajev]] [85] => * [[Viktor Leonidovič Pokrovskij]] [86] => * [[Andrej Grigorjevič Škuro]] [87] => * [[Grigorij Michajlovič Semjonov]] [88] => * [[Vladimir Sergejevič Tolstov]] [89] => * [[Sergej Georgijevič Ulagaj]] [90] => * [[Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg]] [91] => * [[Pjotr Nikolajevič Wrangel]] [92] => [93] => == Odkazy == [94] => [95] => === Literatura === [96] => * {{Citace monografie | příjmení = Strosser | jméno = Edward | příjmení2 = Prince | jméno2 = Michael | titul = Stupidní války | vydavatel = Triton | místo = Praha | rok vydání = 2011 | vydání = 1 | počet stran = 291 | kapitola = Americká invaze do Ruska: 1918 | strany = 103–114 | isbn = 978-80-7387-417-9}} [97] => * {{Citace monografie | příjmení = J. Richard | jméno = Carl | titul = Americká invaze do Ruska - Šedesát tisíc amerických mariňáků a české legie | vydavatel = Pragma | místo = Praha | rok vydání = 2014 | vydání = 1 | počet stran = 159 | isbn = 978-80-7349-378-3}} [98] => [99] => === Související články === [100] => * [[Bílé hnutí]] [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Commonscat}} [104] => [105] => {{Autoritní data}} [106] => {{Portály|Novověk|Politika|Rusko|Válka a vojenství}} [107] => [108] => [[Kategorie:Bělogvardějci| ]] [109] => [[Kategorie:Říjnová revoluce]] [110] => [[Kategorie:Antikomunismus]] [111] => [[Kategorie:Ruský nacionalismus]] [112] => [[Kategorie:Bílé hnutí| ]] [113] => [[Kategorie:Ruská občanská válka]] [] => )
good wiki

Bělogvardějci

Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství. Jedná se o ruské označení vojenských odpůrců bolševické vlády v Rusku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alexandr Vasiljevič Kolčak','Anton Ivanovič Děnikin','Pjotr Nikolajevič Wrangel','Nikolaj Judenič','Říjnová revoluce','Rudá armáda','Pavel Bermondt-Avalov','1917','Lavr Georgijevič Kornilov','Krym','monarchismus','Ruská občanská válka'

1917

Krym

Monarchismus