Array ( [0] => 15517552 [id] => 15517552 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Březnice [uri] => Březnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Březnice je malebné město nacházející se v okrese Příbram, v srdci Středočeského kraje. Svou bohatou historií a pozoruhodnými památkami láká návštěvníky i obyvatele, kteří tu hledají klid a inspiraci. Město bylo založeno ve 13. století a jeho historické jádro se pyšní řadou zachovalých budov, které svědčí o jeho slavných dějinách. Dominantou Březnice je zámek, jenž byl postaven na přelomu 15. a 16. století. Zámek je obklopen krásným parkem a nabízí pohled na architekturu, která spojuje gotické a renesanční prvky. V současnosti je zámek otevřen veřejnosti a návštěvníci si mohou prohlédnout jeho interiéry, které ukrývají cenné umělecké sbírky a vyprávějí příběhy minulosti. Okolní příroda s malebnými lesy a rybníky nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku. Březnice a její okolí jsou ideálním místem pro výlety, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. Místní komunitní akce, jako jsou trhy a festivaly, přispívají k pocitu sounáležitosti a přátelské atmosféře města. Březnice se vyznačuje nejen historickým významem, ale také pozitivním duchem obyvatel, kteří se rádi podílejí na životě města. Na místních školách a v kulturních spolcích je kladen důraz na vzdělání a umění, což přispívá k rozvoji městské kultury a tradic. Celkově březnické město představuje harmonickou kombinaci historie, kultury a přírody, která láká k objevování a nabízí inspiraci jak místním, tak turistům. [oai_cs_optimisticky] => Březnice je malebné město nacházející se v okrese Příbram, v srdci Středočeského kraje. Svou bohatou historií a pozoruhodnými památkami láká návštěvníky i obyvatele, kteří tu hledají klid a inspiraci. Město bylo založeno ve 13. století a jeho historické jádro se pyšní řadou zachovalých budov, které svědčí o jeho slavných dějinách. Dominantou Březnice je zámek, jenž byl postaven na přelomu 15. a 16. století. Zámek je obklopen krásným parkem a nabízí pohled na architekturu, která spojuje gotické a renesanční prvky. V současnosti je zámek otevřen veřejnosti a návštěvníci si mohou prohlédnout jeho interiéry, které ukrývají cenné umělecké sbírky a vyprávějí příběhy minulosti. Okolní příroda s malebnými lesy a rybníky nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku. Březnice a její okolí jsou ideálním místem pro výlety, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. Místní komunitní akce, jako jsou trhy a festivaly, přispívají k pocitu sounáležitosti a přátelské atmosféře města. Březnice se vyznačuje nejen historickým významem, ale také pozitivním duchem obyvatel, kteří se rádi podílejí na životě města. Na místních školách a v kulturních spolcích je kladen důraz na vzdělání a umění, což přispívá k rozvoji městské kultury a tradic. Celkově březnické město představuje harmonickou kombinaci historie, kultury a přírody, která láká k objevování a nabízí inspiraci jak místním, tak turistům. ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=městě na Příbramsku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Březnice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | okres = Příbram [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Příbram]] [7] => | pověřená obec = Březnice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 262 72 [10] => | počet ZSJ = 17 [11] => | počet částí obce = 6 [12] => | počet katastrálních území = 4 [13] => | adresa = Náměstí 11
262 72 Březnice [14] => | web = http://www.breznice.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = mu@breznice.cz [17] => | starosta = Ing. Petr Procházka [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = [20] => | NUTS3 = CZ020 [21] => }} [22] => Město '''Březnice''' (v místním nářečí ''Břežnice'', {{Vjazyce2|de|''Bresnitz''}} nebo {{Cizojazyčně|de|''Preßnitz''}}) se nachází v [[Okres Příbram|okrese Příbram]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], asi sedmnáct kilometrů jižně od [[Příbram]]i. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Název == [25] => Název města je pravděpodobně odvozen od potoka pojmenovaného Březná podle březového lesa, kterým potok protékal. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno města objevuje ve tvarech: de Brezniche (1238), Brzieznycie (1383), Brzieznicze (1388), Brzyeznycze (1396), „město Brzezniczy“ (1531), „v městě brzezniczy“ (1531), u Brzeznicze (1531). [26] => [27] => == Historie == [28] => [[File:Town book Březnice 1454‒1630 (SOkA Příbram).jpg|thumb|left|upright=1.6|Městská kniha z let 1454‒1630 ([[Státní okresní archiv Příbram|SOkA Příbram]])]] [29] => Osídlení předcházející středověké tržní osadě se nacházelo na nedalekém vrchu Šance (na levé straně od silnice [[Silnice I/19|I/19]] směr [[Mirovice]]), kde stávalo staré slovanské hradiště [[Bozeň]]. V současné době jsou na jeho místě patrny zbytky valů původního centra kraje, které se v 11. století přesunulo do Březnice a [[Mirovice|Mirovic]]. [30] => [31] => [[První písemná zmínka]] o Březnici pochází z roku [[1238]] a nachází se v [[Přídomek|přídomku]] Budislava z Březnice. Budislav patřil k rodu [[Buzici|Buziců]] a jeho příbuzní městečko vlastnili do roku 1406. Osada stála u tzv. [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]], což byla obchodní stezka spojující [[Pasov]] a Prahu. Významnými přepravovanými komoditami byla především sůl, směřující z rakouských solných dolů do českých zemí, dále pak látky, koření, slané ryby a víno. Z [[Čechy|Čech]] do Rakouska bylo přepravováno především obilí, chmel, med či pivo. V trase Zlaté stezky vznikla v první polovině 19. století Pasovská silnice, nazývaná též Dobříšsko-Vimperská, jejíž trasu kopíruje [[dálnice D4]] a na ni navazující [[silnice I/4]]. [32] => [33] => Roku 1327 byla Březnice uvedena jako městečko, v němž se platilo clo. V roce 1406 polovinu Březnice a ves [[Bubovice]] získal Ondřej [[Hulerové z Orlíka|Huler z Orlíka]], který je zastavil Půtovi ze Skály. Král [[Václav IV.]] chtěl zástavu vyplatit, což Půta odmítl. Panovník se proto obrátil na [[Český zemský soud|zemský soud]], kde uspěl a roku 1415 městečko prodal [[Petr Zmrzlík ze Svojšína (starší)|Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína]]. Dne 10. srpna 1422 byly tvrz i městečko dobyty katolickým vojskem vedeným [[Hanuš z Kolovrat|Hanušem z Kolovrat]] a Vilémem ze Švihova. Městečko, snad už tehdy, bylo obehnané [[Příkop (válečnictví)|příkopem]] a dřevěným opevněním. [[Archeologický výzkum]] na jeho jihovýchodní straně odkryl stopy hradby tvořené kůly vyplétanými proutím a [[Val (opevnění)|valem]], na jehož koruně snad stála další [[palisáda]]. Na začátku šestnáctého století byl nejspíše zasypán příkop, ale v průběhu téhož století byly do městské knihy zapsány povinnosti při údržbě opevnění. [34] => [35] => K dalšímu rozvoji města došlo po roce 1506 za držení [[Malovcové z Chýnova|Malovců z Chýnova]], kteří pokračovali ve stavebních úpravách gotické tvrze a částečně i města samotného. Kolem tvrze vzniklo kruhové opevnění s podkovovitými baštami a vodním příkopem (dochováno v podobě tří bašt a úseků zdiva mezi nimi), na jehož tvorbě se měl dle pramenů podílet i stavitel [[Benedikt Rejt|Benedikt Rejt z Pístova]], který kromě Březnice působil i ve službách [[Lvové z Rožmitálu|Lvů z Rožmitálu]] na [[Blatná (zámek)|zámku v Blatné]] (1524–1531) a také na hradě [[Švihov (hrad)|Švihov]]. V roce 1506 byl založený také zámecký pivovar. Roku 1547 se [[Petr Malovec]] zapojil do povstání šlechty a měst proti císaři [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I. Habsburskému]] a byl potrestán konfiskací majetku – ztratil panství [[Vimperk]] a v roce 1548 i Březnici. [36] => [37] => Vrcholné období rozkvětu Březnice nastává v polovině 16. století, resp. po roce 1548, kdy panství získal do svého držení [[Jiří z Lokšan]] se svou manželkou [[Kateřina Lokšanská z Lokšan|Kateřinou]], rozenou Adlerovou. [[Lokšanové z Lokšan|Lokšanové]] iniciují významnou přestavbu gotické tvrze na renesanční zámek, jejíž velká část byla dokončena do konce 16. století – na této přestavbě se měli dle městské knihy a berní ruly ze 17. století podílet i [[Italové|Vlaši]], kteří ve městě osídlili lokalitu nazývanou [[Medulán]] (odvozeno od názvu italského města [[Milán]], lokalita se nacházela v místech Počapelské ulice) a kteří se podíleli na sgrafitové výzdobě zámku, která je označována jako jeden z prvních výskytů sgrafita v českých zemích. [38] => [39] => Za panování Lokšanů se také setkáváme s prvními zmínkami o židovském osídlení ve městě. Jedna ze dvou teorií hovoří o založení ghetta [[Ferdinand z Lokšan|Ferdinandem z Lokšan]] kolem roku 1570 po ničivém požáru, kdy byly židovskému obyvatelstvu vyčleněny pozemky v severozápadní části města, kde vzniklo židovské ghetto, pojmenované podle tehdejšího vlastníka panství. Pravděpodobnější druhá teorie je spojována s translokačním reskriptem císaře Karla VI. z roku 1726, majícím za cíl soustředit židovské obyvatelstvo v uzavřených částech měst, povětšinou na jejich okraji - na předměstích. V letech 1726–1747 vzniklo na pravidelném půdorysu březnické ghetto se dvěma náměstími a oddělené od zbytku města jednou brankou v severní části náměstí. Součástí většího náměstí je také barokní synagoga, přestavěná po požáru v roce 1821 do klasicistní podoby. [40] => [41] => Lokšanům bylo celé panství zkonfiskováno po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], kdy byli tři synové Ferdinanda z Lokšan potrestáni ztrátou hrdla, cti a majetku (někteří v pozdějších letech ze strachu přestoupili na katolickou víru) a v roce 1623 získal panství [[Přibík Jeníšek z Újezda]], menší písař [[Zemské desky|desk zemských]], [[karlštejnský purkrabí]] za rytířský stav a královský prokurátor v [[Staroměstská exekuce|procesu s 27 českými pány]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]. Za jeho vlády dochází k barokní přestavbě a dostavbě zámku (vnější a vnitřní arkády, kaple Neposkvrněného početí Panny Marie a parkánová zahrada), ale také města – na náměstí byl vystavěn barokní [[Kostel sv. Františka Xaverského|kostel sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského]] (nahradil původní a menší kostel sv. Mikuláše, který stával v jihovýchodní části náměstí) dle návrhu [[Carlo Lurago|Carla]] a [[Martin Lurago|Martina]] Luragových, z jejichž pera pochází i návrh a realizace [[kostela sv. Rocha]] na hřbitově. Po třicetileté válce bylo ve městě osmdesát obydlených domů (a pouze osm pustých). K dalšímu růstu došlo i za vlády březnické větve [[Krakovští z Kolovrat|Krakovských z Kolovrat]], kteří zdědili březnické panství po smrti Jana Josefa Jeníška z Újezda v roce 1728. [42] => [43] => Za Kolovratů-Krakovských došlo roku 1821 k požáru židovského ghetta, po němž byla většina ghetta přestavěna do klasicistní podoby, včetně objektu synagogy. Dále se zvětšovalo osídlení města, pro srovnání: v roce 1757 mělo město 137 domů, v roce 1786 již 200. Posledními šlechtickými majiteli panství byli Pálffyové z Erdödu, kteří kromě zámku vlastnili i rozsáhlé polnosti a lesy okolo Březnice a zaměstnávali velkou část obyvatel města. Ti zde žili až do roku 1945, kdy jim byl zámek i polnosti zkonfiskován na základě ''Dekretu presidenta republiky'' ([[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]]) ''o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa'' publikovanému pod číslem 12/1945 Sb. [44] => [45] => Roku 1575 byla Březnice povýšena na město a titul města jí byl navrácen roku 1975. [46] => [47] => === Historické údaje z roku 1932 === [48] => Ve městě Březnice ''(2396 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto instituce (organizace), živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 89-90. (česky a německy) [49] => * Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo krejčí, kožišníků atd., výroba cementového zboží, cihelna, hospodářské družstvo skladištní, akc. spol. pro hlubokou impregnaci dřeva sublimátem, velkoobchod s koloniálním zbožím Popper, lihovar, 2 lomy, parní mlékárna, mlýn, 3 pily, Pálffyho zámecký pivovar, stavitel, První československá továrna na tuby, Pálffyho ředitelství velkostatku, továrna na zámečnické zboží. [50] => * Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 5 autodopravců, nákladní autodoprava, biograf Sokol, 4 cukráři, drogerie, hodinář, 10 hostinců, 4 hotely (Zelena, Musil, Srp, Karlův Týn), kapelník, kloboučník, 2 knihaři, 2 knihkupectví, městská lékárna, pozlacovač, preparátor, Nádražní restaurace, řezbář, Městská spořitelna v Březnici, Okresní lidová záložna v Březnici, Okresní záložna hospodářská v Březnici, Živnostenská záložna v Březnici, zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství. [51] => [52] => == Obyvatelstvo == [53] => Nejvíce obyvatel bylo při sčítání lidu v Březnici zaznamenáno v roce 1980 (3808). Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1921, kdy oproti roku 1910 ubylo 240 obyvatel. Ve stejném roce byl zaznamenán i nejmenší počet obyvatel (2818). Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce: [54] => {| class="wikitable" style="text-align: center; width: 100%;" [55] => ! style="text-align: left;" |Rok [56] => !1869 [57] => !1880 [58] => !1890 [59] => !1900 [60] => !1910 [61] => !1921 [62] => !1930 [63] => !1950 [64] => !1961 [65] => !1970 [66] => !1980 [67] => !1991 [68] => !2001 [69] => !2011 [70] => |- [71] => ! style="text-align: left;" |Počet obyvatel [72] => |3354 [73] => |3534 [74] => |3312 [75] => |3149 [76] => |3058 [77] => |2818 [78] => |2926 [79] => |2836 [80] => |3196 [81] => |3196 [82] => |3808 [83] => |3614 [84] => |3659 [85] => |3586 [86] => |- [87] => ! style="text-align: left;" |Rozdíl počtu obyvatel [88] => |– [89] => | +180 [90] => |−222 [91] => |−163 [92] => |−91 [93] => |−240 [94] => | +108 [95] => |–90 [96] => | +360 [97] => |0 [98] => | +612 [99] => |−196 [100] => | +45 [101] => |–73 [102] => |- [103] => | [104] => | colspan="14" | [105] => |- [106] => ! style="text-align: left;" |Počet domů [107] => |388 [108] => |412 [109] => |407 [110] => |418 [111] => |419 [112] => |439 [113] => |493 [114] => |618 [115] => |596 [116] => |603 [117] => |636 [118] => |720 [119] => |764 [120] => |804 [121] => |- [122] => ! style="text-align: left;" |Rozdíl počtu domů [123] => |– [124] => | +24 [125] => |–5 [126] => | +11 [127] => | +1 [128] => | +20 [129] => | +54 [130] => | +125 [131] => |−22 [132] => | +7 [133] => | +33 [134] => | +84 [135] => | +44 [136] => | +40 [137] => |- [138] => |} [139] => [140] => == Obecní správa == [141] => [142] => === Části města === [143] => Město Březnice se skládá ze šesti částí na čtyřech katastrálních územích: [144] => * '''Březnice''' (k. ú. ''Březnice'') [145] => * [[Bor (Březnice)|Bor]] (k. ú. ''Bor u Březnice'') [146] => * [[Dobrá Voda (Březnice)|Dobrá Voda]] (v rámci k. ú. ''Bor u Březnice'') [147] => * [[Martinice (Březnice)|Martinice]] (k. ú. ''Martinice u Březnice'') [148] => * [[Přední Poříčí]] (k. ú. ''Přední Poříčí'') [149] => * [[Zadní Poříčí]] (v rámci k. ú. ''Přední Poříčí'') [150] => [151] => === Územně-správní začlenění === [152] => Dějiny územně-správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [153] => * 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [154] => * 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice [155] => * 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice [156] => * 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [157] => * 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres BřezniceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [158] => * 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice [159] => * 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná [160] => * 1960 Středočeský kraj, okres Příbram [161] => * 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram [162] => [163] => === Starostové === [164] => * Jiří Štěrba (2010–2014) [165] => * Petr Procházka (2014–současnost) [166] => [167] => === Členství ve sdruženích === [168] => Březnice je členem [[Svazek obcí Březnicko|svazku obcí Březnicko]], který byl založen v roce 2003. [169] => [170] => == Školství == [171] => Kdy byla založena škola v Březnici není známo, ale již v [[16. století]] za vlády [[Lokšanové z Lokšan|Lokšanů z Lokšan]] stála škola na náměstí poblíž [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly a svatého Františka Xaverského (Březnice)|kostela svatého Ignáce]]. Jako rektor školy je v roce 1586 uváděn jistý Řehoř. Škola jako v jiných městech zanikla po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]], ale byla znovu obnovena již v roce 1634. V roce 1640 založil nový pán [[Přibík Jeníšek z Újezda]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskou kolej]] v Březnici, jejímž rektorům dal roku 1650 právo dosazovat učitele na celém březnickém panství. Přibíkův dědic František Jeníšek z Újezda dal v roce 1654 založit jezuitské gymnázium, které fungovalo 120 let, až do zrušení jezuitského řádu v roce 1774. Téhož roku byly obnoveným řádem školním rozděleny školy na normální, hlavní a triviální. Březnická škola byla prohlášena za triviální. V roce 1783 se stala městskou trojtřídní školou, jejímž správcem byl kněz, který převyšoval ředitele a vyučoval náboženství. Škola sídlila v budově, v níž bylo předtím jezuitské gymnázium. Ve škole se vyučovalo německy. V roce 1791 byla škola krajskou školní komisí v Písku povýšena na vzornou městskou školu, čímž dostala právo vzdělávat učitelské kandidáty pro farní a filiální školy. První kandidáti se přihlásili již o rok později a první kurz trval necelé čtyři měsíce. Tehdejší ředitel školy Antonín Vočka byl vysoce vzdělaný, vystudovaný na gymnáziu a univerzitě v [[Praha|Praze]], [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a v [[Řím|Římě.]] Mluvil plynule česky, německy, latinsky, vlámsky a francouzsky. Byl také literárně činný. Když byl v roce 1795 povolán, aby se stal ředitelem v [[Louny|Lounech]], nastoupil na jeho místo Jan Holejcha, který zde působil do roku 1805. Třetím ředitelem se stal Jan Vokoun, za něhož byla v roce 1809 škola povýšena na hlavní a řediteli byl stanoven roční plat 400 zlatých. V roce 1834 byla škola rozšířena o čtvrtou třídu. Roku 1836 byla škola přistavěna o druhé poschodí. V roce 1849 přibyla pátá třída a na škole, kde se dosud vyučovalo německy, se začalo vyučovat v českém jazyce. Roku 1853 byla na škole ustanovena industriální učitelka Žofie Geringerová. Po změnách školního zákona v roce 1866 byla škola přejmenována na obecnou školu a přibyly předměty, které se více hodily pro veřejný život žáků. Prvním řídícím učitelem se stal Jan Zika, jehož v roce 1904 vystřídal František Běle. V letech 1871–1872 byly otevřeny také chlapecké a dívčí školy měšťanské, které byly první rok umístěny v budově radnice, poté v budově obecní školy. Po požáru v roce 1873 byla ve dvoře radnice vystavěna nová jednopatrová budova, která byla dána prozatímnímu užívání měšťanské škole, které však prostory nevyhovovaly. Později museli být žáci odmítáni kvůli nedostačující kapacitě. Ve školním roce 1913 bylo na škole zapsáno 244 dětí. [172] => [173] => V roce 1904 budovu obecní školy prohlédl Dr. Vincenc Slavík, zemský zdravotní inspektor, který školní budovu označil za naprosto nevyhovující. Na základě toho proběhlo mnoho komisí o stavbě nové školy, ale vždy skončily bez dohody a tak obě školy, obecná i měšťanská, setrvávaly v nevyhovujících prostorech. V roce 1909 bylo při školách zřízeno místo učitele židovského náboženství, kterým se stal Isidor Müller. V roce 1913 docházely do pětitřídní obecné školy v Březnici děti z Březnice, [[Bor (Březnice)|Boru]], [[Dobrá Voda (Březnice)|Dobré Vody]], [[Počaply (okres Příbram)|Počap]], [[Martinice (Březnice)|Martinic]] a [[Přední Poříčí|Předního]] a [[Zadní Poříčí|Zadního Poříčí]]. Ve škole bylo zapsáno 388 dětí, z toho 205 chlapců a 183 dívek. [174] => [175] => == Kultura == [176] => Ve městě je aktivní Březnický a rožmitálský divadelní spolek, pořádající divadelní představení v Březnici, [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitále pod Třemšínem]] a okolních obcích. [177] => [178] => Dále je zde činný sportovní klub SK Březnice 1918 a Tenisový klub Březnice. [179] => [180] => Tradicí je každoroční pouť na náměstí, pořádaná na přelomu července a srpna, jejíž součástí je poutní mše svatá v kostele svatého Ignáce a svatého Františka Xaverského. [181] => [182] => Zajímavostí je také sbírka kaktusů Vladimíra Ježka, největší v okrese Příbram, pravidelně navštěvovaná domácími i zahraničními odborníky i laickou veřejností. [183] => [184] => == Hospodářství == [185] => [186] => === Chov koní === [187] => Ve [[1930–1939|30. letech 20. století]] vytvořil hrabě [[Jan Nepomuk Pálffy z Erdödu|Jan Nepomuk Pálffy]] na svém panství v Březnici mimořádně kvalitní chovné stádo koní. Stádo tvořily především klisny zakoupené v [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Po kolektivizaci zemědělství v 50. letech se však chov šlechtěných koní stal pro většinu rolníků neudržitelným. Šlechtěná plemena z Březnice postupně vymizela a jediným zástupcem zůstal pouze [[huculský kůň]], který splňoval požadavky všestranného tažného koně se silnou konstitucí (vlastnostmi připomíná plemeno [[pony]], které bylo šlechtěno v západních státech Evropy). Využívalo se také kříženců huculského koně s [[Fjordský kůň|koněm fjordským]].[http://www.hucul.net/knihy/palffy.htm Historie chovu huculského koně v českých zemích] [188] => [189] => Po [[Sametová revoluce|revoluci v roce 1989]] se chov šlechtěných plemen opět rozrostl. Bohatá tradice chovu koní a [[jezdectví]] přetrvává v Březnici a jejím okolí i v 21. století. Ve vesnici [[Martinice (Březnice)|Martinice]], která je částí obce města Březnice, se každoročně konají závody v [[Parkurové skákání|parkurovém skákání]] a [[Drezura koní|drezuře]] v místním jezdeckém resortu.[http://www.equitana.cz/jizdarna-allinone Jezdecký resort v obci Březnice] [190] => [191] => === Občanská vybavenost === [192] => Ve městě se nacházejí dva supermarkety – [[Norma (obchodní řetězec)|Norma]] a [[Penny Market]] – na severozápadním okraji města, nabídku nákupu potravin doplňuje na západním konci obchod Flop Top a drogerie Teta. Na náměstí je situována převážná většina občanské vybavenosti – městský úřad se službou [[Czech POINT]], bankomat a pobočka [[Česká spořitelna|České spořitelny]], pobočka [[Česká pošta|České pošty]], základní umělecká škola, dvě řeznictví, květinářství, papírnictví, městská knihovna, pension Vlčava a několik restauračních zařízení. Samostatně za řekou se nachází část města tzv. Zámecký okres se dvěma restauracemi – Špejcharem a restaurací v areálu zámeckého pivovaru. [193] => [194] => V blízkosti řeky Skalice se nachází městské zdravotnické zařízení s výjezdovou základnou [[Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje|Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje]], nedalekou lékárnou a stanicí SDH. Ve městě se dále nacházejí dvě mateřské školy, budova ZŠ a samostatně situovaná VOŠ a SOŠ Březnice. [195] => [196] => Březnice je také vybavena kinem, resp. multifunkčním kulturním sálem, sokolovnou, sběrným dvorem, obvodní služebnou Policie ČR, hřbitovem infocentrem a Galerií [[Ludvík Kuba|Ludvíka Kuby]] v budově jezuitské koleje na náměstí. [197] => [198] => === Doprava === [199] => '''Dopravní síť''' [200] => * Pozemní komunikace – Městem vedou [[silnice I/19]] Nezvěstice - Rožmitál pod Třemšínem - Březnice - Milevsko - Tábor, [[silnice II/174|II/174]] Milín - Březnice - Bělčice - Lnáře a [[silnice II/176|II/176]] Březnice - Starý Smolivec. [201] => * Železnice – Městem vedou tři železniční tratě, a to [[Železniční trať Zdice – Protivín|Trať 200]] Zdice – Příbram – Březnice – Písek – Protivín, [[Železniční trať Březnice–Strakonice|Trať 203]] Březnice – Blatná – Strakonice a [[Železniční trať Březnice – Rožmitál pod Třemšínem|Trať 204]] Březnice - Rožmitál pod Třemšínem. Železniční [[Železniční trať Zdice – Protivín|Trať 200]] Zdice – Protivín je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční [[Železniční trať Březnice–Strakonice|Trať 203]] Březnice – Strakonice a [[Železniční trať Březnice – Rožmitál pod Třemšínem|Trať 204]] Březnice – Rožmitál pod Třemšínem jsou jednokolejné regionální tratě, doprava na nich byla zahájena roku 1899. Na území města leží odbočná [[Březnice (nádraží)|železniční stanice Březnice]], dále na trati 200 [[železniční zastávka]] ''Dobrá Voda u Březnice'' a na trati 204 [[železniční zastávka]] ''Zadní Poříčí''. [202] => '''Veřejná doprava 2012''' [203] => * Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Bělčice, Blatná, Horažďovice, Lnáře, Milín, Mirovice, Nepomuk, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem. [204] => * Železniční doprava – Po trati 200 jezdily v pracovní dny 4 rychlíky a 12 osobních vlaků, o víkendech 4 rychlíky a 9 osobních vlaků. Po trati 203 jezdilo v pracovní dny 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Po trati 204 jezdilo v pracovní dny 8 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků. [205] => [206] => == Pamětihodnosti == [207] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Březnici}}Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [208] => * [[Březnice (zámek)|Zámek Březnice]] – [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka]], původně gotická tvrz ze [[13. století]], v polovině [[16. století]] přestavěna za rodu [[Lokšanové z Lokšan|Lokšanů]] na renesanční zámek s dalšími barokními úpravami v první polovině 17. století (za [[Jeníškové z Újezda|Jeníšků z Újezda]]). Zámek je obklopen anglickým parkem o rozloze 20 ha a pozůstatky opevnění z počátku 16. století, které je dílem [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta z Pístova]]. [209] => * [[Synagoga v Březnici|Synagoga]] a židovské ghetto [[Lokšany]], osídlení po roce 1562 Ferdinandem z Lokšan, ghetto vzniká v letech 1726–1747, struktura zachována po velkém požáru 14. dubna 1821 a následné obnově. Synagoga z roku 1725–1726 v pozdně-barokním slohu, po požáru upravena do klasicistní podoby. [210] => * [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly a svatého Františka Xaverského (Březnice)|Kostel sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce z Loyoly]] na náměstí je raně barokní stavba jezuitského typu se dvěma věžemi v průčelí z let 1642–1650 od [[Carlo Lurago|Carla]] a [[Martin Lurago|Martina]] Luragových. Uvnitř je cenné barokní zařízení ze 17. století a deskový obraz Madony na bočním oltáři z konce 15. století. [211] => * Ke kostelu přiléhá bývalá [[Jezuitské gymnázium (Březnice)|jezuitská kolej]], prostá patrová budova z roku 1640 od Carla Luraga, se čtyřmi křídly kolem obdélného dvora. [212] => * Hřbitovní [[kostel svatého Rocha (Březnice)|kostel svatého Rocha]] z let 1643–1649, rovněž od Carla a Marina Luragových. [213] => * Medulán – bývalá italská kolonie v dnešní Počapské ulici (název odvozený od názvu severoitalského města [[Milán]]). Stavebníky k přestavbě březnické gotické tvrze na renesanční zámek pozval [[Jiří z Lokšan]] po roce 1548. [214] => * [[Židovský hřbitov v Březnici|Židovský hřbitov]] z roku 1725, na severozápad od města. [215] => * Panská sýpka (dnešní restaurace Špejchar). [216] => * Silniční most se sochami přes řeku [[Skalice (řeka)|Skalici]] (do Březnice pod názvem Vlčava). [217] => * [[Pivovar Březnice|Pivovar Herold]] funkční od roku 1506 v areálu zámku. [218] => * Výklenkové kaple poutní cesty na Svatou Horu, II. kaple na kraji města směrem na Chrást je [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou]]. [219] => *Dům kultury Březnice – dílo [[Karel Prager|Karla Pragera]] z let 1979–1985. Karel Prager signován pouze pod návrhem interiéru, ostatní části navrženy pod jmény [[Jan Louda|Jana Loudy]] a [[Zbyšek Stýblo|Zbyška Stýbla]]. V předsálí se nachází dvě sochy od [[Olbram Zoubek|Olbrama Zoubka]]. [220] => [221] => == Turistika == [222] => * Cyklistika – Z města vedou cyklotrasy č. 1062 Březnice – Sedlice – Strakonice a č. 1157 Březnice – Řeteč – Mirovice. [223] => * Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy Březnice – Orlík nad Vltavou (červená), Kasejovice – Třemšín – Březnice – Tochovice – Příbram (modrá) a Březnice – Hudčice (žlutá). [224] => [225] => === Poutní cesta na Svatou Horu === [226] => [[Soubor:Křížová cesta z Březnice na Svatou Horu 02.jpg|náhled|vpravo|upright|[[Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu u Příbrami|Křížová cesta z Březnice]] na Svatou Horu, II. kaple]] [227] => [228] => Roku 1649 nechali jezuité vystavět 16 křížů podél cesty vedoucí do Příbrami přes [[Chrást (okres Příbram)|Chrást]], [[Modřovice]], [[Třebsko]], [[Narysov]] a [[Zdaboř]]. Později byly na místě křížů postaveny oboustranné [[Výklenková kaple|výklenkové kaple]], ve kterých byly obrazy znázorňující tajemství růžence (radostný, bolestný a slavný). Těchto kaplí se dochovalo osm. Cesta z Březnice na [[Svatá Hora|Svatou Horu]] vedla od kostela svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly přes kamenný most, kde stojí první kaple. Druhá kaple stojící za městem byla opravena v roce 1929 a je ozdobena keramickými reliéfy Václava Fürsta.Jiří Beran: Čtení na dlouhé zimní večery III. Březnické noviny, 1/2007, str.3. [http://www.breznice.cz/breznicke-noviny/archiv-breznickych-novin-2007/ Dostupné z WWW] {{Wayback|url=http://www.breznice.cz/breznicke-noviny/archiv-breznickych-novin-2007/ |date=20150402144023 }}.Štveráková, Helena: Křížová cesta z Březnice na Svatou Horu. In: Podbrdsko : sborník Státního okresního archivu v Příbrami / připravila Jarmila Šárová s red. radou Příbram : SOA v Praze - Státní okresní archiv Příbram č. 13 (2006), s. 89-110. Dochované jsou dále kaple v řadě třetí až sedmá, a pak ještě devátá, která je v obci Třebsko. [229] => [230] => Kříže podél cesty na Svatou Horu byly postaveny za doby, kdy zde byl představeným koleje [[Jiří Pfefferkorn]] (před rokem 1647 a poté od roku 1651). Jezuitská rezidence při poutní kapli Panny Marie na Svaté Hoře administrativně spadala pod březnickou kolej a poutě byly vedeny z Březnice. [231] => [232] => == Osobnosti == [233] => *[[Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat|Hanuš Krakovský z Kolovrat]] (1794–1872), český šlechtic, úředník gubernia, filantrop, vlastenec a podporovatel národních kulturních institucí. [234] => *[[Hanuš Jurenka]] (1831–1882), český lékař a překladatel, blízký přítel [[Božena Němcová|Boženy Němcové]]. [235] => *[[Václav Fürst]] (1873–1940), český keramik a kamnář [236] => * [[August Geringer]] (1842–1930), nakladatel a vydavatel v [[Chicago|Chicagu]]August Geringer: nakladatel, mecenáš a lidumil. Milena Secká. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : lidé okolo knih. (Autor - tvůrce - recipient). Sborník z 13. odborné konference Olomouc, 23. - 24. listopadu 2004 / Brno : Sdružení knihoven České republiky, 2005 s. 223-234 [https://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/13--rocnik-odborne-konference/clanek/august-geringer---nakladatel--mecenas-a-lidumil/] {{Wayback|url=https://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/13--rocnik-odborne-konference/clanek/august-geringer---nakladatel--mecenas-a-lidumil/|date=20160711040546}} August Geringer, In. Amerikán, roč. 54 (1931), č. 1, s. 273–282 [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:e4e90bad-44a0-4882-a92f-71f0bb078296] [237] => * [[Jaroslav Mácha (skladatel)|Jaroslav Mácha]] (1873–1963), český lékař ftizeolog, dirigent a hudební skladatel [238] => * [[František Mařík (konstruktér)|František Mařík]] (1816–1893), český konstruktér lokomotiv [239] => * [[Jan Muzika]] (1832–1882), český železniční stavitel a podnikatel [240] => * [[Jáchym Popper]] (1722–1795), židovský obchodník textilem, bankéř, továrník a [[dvorní žid]] v [[České království|Českém království]] [241] => * [[Jan Rafael Schuster]] (1888–1981), český malíř, grafik a pedagog [242] => * [[Josef Stocký]] (1890–1938), český vodohospodář a stavební inženýr [243] => *[[Ludvík Kuba]] (1863–1956), český folklorista, spisovatel a malíř [244] => *[[Ludvík Fürst]] (1911–1976), organizátor kulturního života v Březnici, zakladatel historického bádání v regionu, autor publikací o historii Březnicka. [245] => *[[František Jan Jezbera]] (1829-1901), český vysokoškolský pedagog, jazykovědec, básník, překladatel a odborný publicista. [246] => [247] => == Zajímavosti == [248] => [249] => === Březnice ve filmu === [250] => [251] => * ''[[Zbraně pro Prahu]]'' (1974, režie: [[Ivo Toman (režisér)|Ivo Toman]]) [252] => * ''Trampoty vodníka Jakoubka'' (TV film, 2005, režie: [[Vít Olmer]]) – pohádka se natáčela na [[Březnice (zámek)|zámku Březnice]] a v zámeckém parku [253] => * ''[[Zátopek (film)|Zátopek]]'' (2021, režie: [[David Ondříček]]) – natáčelo se na fotbalovém stadionu, jehož tribuna vypadá jako ve 40. letech [254] => * ''Ballerina'' (2023, režie: [[Len Wiseman]]) – zahraniční štáb v lednu 2023 natáčel v prostorách březnického špýcharu [255] => [256] => == Fotografie == [257] => [258] => Soubor:Březnický zámek od jihovýchodu.jpg|Březnický zámek od jihozápadu. [259] => Soubor:Podzimní březnický zámek.jpg|Zámek na podzim od jihozápadu. [260] => Soubor:Parkánová zahrada zámku s kašnou.jpg|Parkánová zahrada zámku s kašnou [261] => Soubor:Zámecký park v Březnici.jpg|Zámecký park v Březnici [262] => Soubor:Zámecký park s rybníky v zimě.jpg|Zámecký park s rybníky v zimě [263] => Soubor:Náměstí - historická část.jpg|Pohled na část náměstí s kostelem sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského [264] => Soubor:Pohled na kostel ze zámku Březnice.jpg|Pohled na městský kostel ze zámku [265] => Soubor:Pohled z Dolních valů na městský kostel.jpg|Pohled z Dolních valů na městský kostel [266] => Soubor:Synagoga v březnickém ghettu po klasicistní přestavbě.jpg|Synagoga v březnickém ghettu po klasicistní přestavbě [267] => Soubor:Vstup do ghetta z náměstí býv. brankou, dnes vedle budovy spořitelny.jpg|Vstup do ghetta z náměstí býv. brankou, nyní vedle budovy spořitelny [268] => Soubor:Pohled na synagogu a ghetto směrem od náměstí.jpg|Pohled na synagogu a ghetto směrem od náměstí [269] => Soubor:Tzv. Lokšanský palác v židovském ghettu.jpg|Tzv. Lokšanský palác v židovském ghettu [270] => Soubor:Pozůstatky barokních budov židovského ghetta.jpg|Pozůstatky barokních budov židovského ghetta [271] => Soubor:Novodobý vstup a vjezd do ghetta se synagogou v pozadí.jpg|Novodobý vstup a vjezd do ghetta se synagogou v pozadí [272] => Soubor:Židovské ghetto, též Lokšany.jpg|Židovské ghetto, též Lokšany [273] => Soubor:Každoroční pouť na náměstí.jpg|Každoroční pouť na náměstí [274] => Soubor:Železniční nádraží v Březnici.jpg|Železniční nádraží v Březnici [275] => Soubor:Autobusové nádraží v Březnici.jpg|Autobusové nádraží v Březnici [276] => Soubor:Nábřeží podél Skalice.jpg|Nábřeží podél Skalice [277] => Soubor:Židovský hřbitov v Březnici po obnově 1.jpg|Židovský hřbitov v Březnici po obnově [278] => Soubor:Židovský hřbitov 2.jpg|Židovský hřbitov v Březnici po obnově [279] => Soubor:Židovský hřbitov 3.jpg|Židovský hřbitov v Březnici po obnově - detail náhrobku [280] => [281] => [282] => == Odkazy == [283] => === Reference === [284] => [285] => {{Citace monografie [286] => | příjmení = Profous [287] => | jméno = Antonín [288] => | odkaz na autora = Antonín Profous [289] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [290] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [291] => | místo = Praha [292] => | rok = 1954 [293] => | počet stran = 823 [294] => | svazek = I. A–H [295] => | typ kapitoly = heslo [296] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0185 [297] => | kapitola = Březnice [298] => | strany = 185 [299] => }} [300] => {{Citace monografie [301] => | editoři = Karel Tříska [302] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [303] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [304] => | místo = Praha [305] => | rok = 1986 [306] => | počet stran = 296 [307] => | svazek = V. Jižní Čechy [308] => | kapitola = Březnice – zámek [309] => | strany = 30 [310] => }} [311] => {{Citace monografie [312] => | příjmení = Sedláček [313] => | jméno = August [314] => | odkaz na autora = August Sedláček [315] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [316] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-11-prachensko [317] => | vydavatel = František Šimáček [318] => | místo = Praha [319] => | rok = 1897 [320] => | počet stran = 326 [321] => | svazek = XI. Prácheňsko [322] => | kapitola = Březnice zámek [323] => | strany = 222 [324] => }} [325] => {{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Historie města Březnice - Oficiální stránky Města Březnice [327] => | periodikum = www.breznice.cz [328] => | url = https://www.breznice.cz/volny-cas/informace-o-meste/historie-mesta-breznice/ [329] => | datum přístupu = 2021-09-29 [330] => }} [331] => {{Citace monografie [332] => | příjmení = Razím [333] => | jméno = Vladislav [334] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [335] => | titul = Středověká opevnění českých měst [336] => | svazek = 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O [337] => | typ svazku = díl [338] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze [339] => | místo = Praha [340] => | rok = 2020 [341] => | vydání = 1 [342] => | počet stran = 575 [343] => | isbn = 978-80-88339-07-6 [344] => | kapitola = Březnice [345] => | strany = 77–78 [346] => }} [347] => Průvodcovský text SZ Březnice - autorsky upraveno. [348] => {{Citace elektronického periodika [349] => | titul = Deset hvězd [350] => | periodikum = Deset hvězd [351] => | url = http://10hvezd.cz/ [352] => | jazyk = cs [353] => | datum přístupu = 2021-09-29 [354] => }} [355] => {{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [356] => {{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [357] => {{Citace elektronické monografie [358] => | příjmení = [359] => | jméno = [360] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [361] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415020B.pdf/35ebeb70-337d-4936-a8d7-4f46ce57a591?version=1.2 [362] => | vydavatel = Český statistický úřad [363] => | místo = [364] => | datum vydání = [365] => | datum přístupu = 2020-8-16 [366] => }} [367] => {{Citace monografie [368] => | příjmení = Siblík [369] => | jméno = Josef [370] => | titul = Blatensko a Březnicko [371] => | vydání = 2 [372] => | vydavatel = Garn [373] => | místo = Brno [374] => | rok vydání = 2014 [375] => | počet stran = 487 [376] => | strany = 375–380 [377] => }} [378] => {{Citace elektronického periodika [379] => | titul = Březnický a rožmitálský divadlní spolek - Březnický a rožmitálský divadlní spolek [380] => | periodikum = www.divadlo-brds.cz [381] => | url = https://www.divadlo-brds.cz/ [382] => | datum přístupu = 2021-09-29 [383] => }} [384] => {{Citace elektronické monografie [385] => | titul = SK Březnice 1918, z.s. – Vítejte na oficiálních stránkách sportovního klubu [386] => | url = http://skbreznice1918.cz/ [387] => | datum přístupu = 2021-09-29 [388] => | jazyk = cs-CZ [389] => }} [390] => {{Citace elektronického periodika [391] => | titul = Tenisový klub [392] => | periodikum = www.tkbreznice.cz [393] => | url = https://www.tkbreznice.cz/ [394] => | datum přístupu = 2021-09-29 [395] => }} [396] => {{Citace periodika [397] => | příjmení = Hutr [398] => | jméno = Karel [399] => | titul = Pěstitel z Březnice se věnuje kaktusům už čtyřicet roků [400] => | periodikum = Příbramský deník [401] => | datum vydání = 2014-05-15 [402] => | jazyk = cs [403] => | url = https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/pestitel-z-breznice-se-venuje-kaktusum-uz-ctyricet-roku-20140515.html [404] => | datum přístupu = 2021-09-29 [405] => }} [406] => {{Citace elektronického periodika [407] => | titul = Z našich sbírek - Vladimír Ježek - Březnice u Příbrami [408] => | periodikum = www.cact.cz [409] => | url = https://www.cact.cz/kaktusy/sbirka_031.htm [410] => | datum přístupu = 2021-09-29 [411] => }} [412] => {{Citace elektronického periodika [413] => | titul = Březnice [414] => | periodikum = www.zamek-breznice.cz [415] => | url = https://www.zamek-breznice.cz/cs [416] => | jazyk = cs [417] => | datum přístupu = 2021-09-29 [418] => }} [419] => {{Citace monografie [420] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [421] => | titul = Umělecké památky Čech [422] => | vydavatel = Academia [423] => | místo = Praha [424] => | rok = 1977 [425] => | svazek = I. A/J [426] => | počet stran = 644 [427] => | typ kapitoly = heslo [428] => | strany = 136–138 [429] => }} [430] => {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.heroldbeer.com/ |datum přístupu=2008-12-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190131164912/https://www.heroldbeer.com/ |datum archivace=2019-01-31 |nedostupné=ano }} [431] => {{MonumNet|název=křížová cesta z Březnice na Svatou Horu, z toho jen: kaplička II.|ID=157418|datum=2015-03-11}} [432] => {{Citace elektronického periodika [433] => | titul = Dům kultury Březnice [434] => | periodikum = Architektura 489 [435] => | url = http://www.a489.cz/dum-kultury-breznice [436] => | jazyk = cs-CZ [437] => | datum přístupu = 2021-09-29 [438] => }} [439] => {{Citace elektronické monografie [440] => | titul = Trampoty vodníka Jakoubka [441] => | url = https://www.csfd.cz/film/221258-trampoty-vodnika-jakoubka/zajimavosti/ [442] => | vydavatel = CSFD [443] => | datum přístupu = 2023-02-02 [444] => }} [445] => {{Citace elektronické monografie [446] => | titul = Zátopek [447] => | url = https://www.csfd.cz/film/377596-zatopek/zajimavosti/?page=2 [448] => | vydavatel = CSFD [449] => | datum přístupu = 2023-02-02 [450] => }} [451] => {{Citace elektronické monografie [452] => | titul = ROŽMITÁLSKÁ BRDNA 18 [VÝSTUP NA PRAŽÁK {{!}} PODBRDSKO VE FILMU?] [453] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=itU6QATfaaI [454] => | vydavatel = BELKAvideo [455] => | datum vydání = 2023-02-01 [456] => | datum přístupu = 2023-02-02 [457] => }} [458] => [459] => [460] => === Externí odkazy === [461] => * {{Commonscat}} [462] => * {{Wikislovník|heslo=Březnice}} [463] => * {{Oficiální web}} [464] => * {{RÚIAN}} [465] => [466] => {{Pahýl}} [467] => {{Části české obce}} [468] => {{Okres Příbram}} [469] => {{Autoritní data}} [470] => {{Portály|Česko}} [471] => [472] => [[Kategorie:Březnice| ]] [473] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [474] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [475] => [[Kategorie:Města v okrese Příbram]] [476] => [[Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině]] [477] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [478] => [[Kategorie:Obce v okrese Příbram]] [479] => [[Kategorie:Svazek obcí Březnicko]] [] => )
good wiki

Březnice

Město Březnice (v místním nářečí Břežnice, nebo ) se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi sedmnáct kilometrů jižně od Příbrami. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Svou bohatou historií a pozoruhodnými památkami láká návštěvníky i obyvatele, kteří tu hledají klid a inspiraci. Město bylo založeno ve 13. století a jeho historické jádro se pyšní řadou zachovalých budov, které svědčí o jeho slavných dějinách. Dominantou Březnice je zámek, jenž byl postaven na přelomu 15. a 16. století. Zámek je obklopen krásným parkem a nabízí pohled na architekturu, která spojuje gotické a renesanční prvky. V současnosti je zámek otevřen veřejnosti a návštěvníci si mohou prohlédnout jeho interiéry, které ukrývají cenné umělecké sbírky a vyprávějí příběhy minulosti. Okolní příroda s malebnými lesy a rybníky nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku. Březnice a její okolí jsou ideálním místem pro výlety, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. Místní komunitní akce, jako jsou trhy a festivaly, přispívají k pocitu sounáležitosti a přátelské atmosféře města. Březnice se vyznačuje nejen historickým významem, ale také pozitivním duchem obyvatel, kteří se rádi podílejí na životě města. Na místních školách a v kulturních spolcích je kladen důraz na vzdělání a umění, což přispívá k rozvoji městské kultury a tradic. Celkově březnické město představuje harmonickou kombinaci historie, kultury a přírody, která láká k objevování a nabízí inspiraci jak místním, tak turistům.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Martinice (Březnice)','Lokšanové z Lokšan','Ludvík Kuba','Jiří z Lokšan','Kostel svatého Ignáce z Loyoly a svatého Františka Xaverského (Březnice)','16. století','Přední Poříčí','Březnice (zámek)','Bor (Březnice)','Bitva na Bílé hoře','Zadní Poříčí','Příbram'

Příbram