Array ( [0] => 14731732 [id] => 14731732 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Babylonie [uri] => Babylonie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Babylonie [2] => | originální název = ''𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠'' ([[Akkadština|akkadsky]])
māt Akkadī [3] => | rok vzniku = 1895 [4] => | rok zániku = [[539 př. n. l.]] [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Sumer [7] => | před 1 vlajka = No flag.svg [8] => | před 2 = Akkadská říše [9] => | před 2 vlajka = No flag.svg [10] => | více po = [11] => | po 1 = Achaimenovská říše [12] => | po 1 vlajka = Standard of Cyrus the Great.svg [13] => | po 2 = [14] => | po 2 vlajka = [15] => | šířka 1. sloupce = [16] => | vlajka = [17] => | článek o vlajce = [18] => | velikost vlajky = [19] => | znak = Shamash-sun-symbol (3 rays).svg [20] => | článek o znaku = Šamaš [21] => | velikost znaku = 90px [22] => | rámeček znaku = [23] => | hymna = [24] => | článek o hymně = [25] => | motto = [26] => | článek o mottu = [27] => | mapa = Hammurabi's Babylonia 1.svg [28] => | velikost mapy = 290px [29] => | mapa poznámka = Babylonie za [[Chammurapi]]ho [30] => | hlavní město = [[Babylón]] [31] => | rozloha = [32] => | rozloha poznámka = [33] => | nejvyšší bod = [34] => | nejvyšší bod poznámka = [35] => | nejdelší řeka = [36] => | nejdelší řeka poznámka = [37] => | počet obyvatel = [38] => | počet obyvatel poznámka = [39] => | jazyky = [[akkadština]], [[aramejština]], [[kassitština]] [40] => | národnostní složení = [[Babyloňané]], [[Amorité]] ([[starobabylonská říše]]), [[Kassité]] (kassitská Babylonie), aj. [41] => | náboženství = [[Babylonské náboženství|babylonské]] [42] => | státní zřízení = [[monarchie]] [43] => | mateřská země = [44] => | měna = [45] => | vznik = 1895 př. n. l. [46] => | zánik = [[539 př. n. l.]] [47] => }} [48] => '''Babylonie''' ([[Akkadština|akkadsky]] 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, ''māt Akkadī'') je název jižní části [[Mezopotámie]] v dnešním [[Irák]]u, v širším smyslu pak označení dvou významných [[starověk]]ých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské. Centrem Babylonie bylo město [[Babylón]] na [[Eufrat]]u, které je v pramenech poprvé připomínáno v dobách [[Akkadská říše|akkadské říše]] ve [[24. století př. n. l.]] ([[Sargon Akkadský]]). [49] => [50] => == Historie == [51] => === Raná doba === [52] => V oblasti pozdější Babylonie původně existovala řada [[sumer]]ských knížectví a městských [[stát]]ů, které byly zhruba po roce [[24. století př. n. l.|2330 př. n. l.]] začleněny do [[Akkadská říše|akkadské říše]]. Ta se stala na sto padesát let dominantní silou na Předním východě a poprvé vytvořila silný centralizovaný stát v mezopotámském prostoru. Pokud jde o [[Etnikum|etnicitu]], hrála při zrodu akkadské říše hlavní roli [[Semité|semitská]] složka populace, jež se patrně v důsledku několika [[migrace|migračních]] vln usazovala mezi sumerským obyvatelstvem. [53] => [54] => Kolem poloviny [[22. století př. n. l.]] docházelo v akkadské říši k dezintegračním procesům, které nakonec vyvrcholily jejím pádem; městské státy v Babylonii byly přechodně podmaněny [[Indoevropané|indoevropským]]{{Doplňte zdroj}} [[Etnikum|etnikem]] [[Gutejci|Gutejců]]. Po roce [[21. století př. n. l.|2070 př. n. l.]], kdy většinu Babylonie ovládla tzv. [[Stát 3. dynastie urské|III. dynastie z Uru]], došlo k určité renesanci sumerské kultury, ale již po sto letech říše zanikla. V mezidobí Semité stále více zatlačovali do pozadí Sumery – až nakonec zcela převládli. [55] => [56] => === Starobabylonské období === [57] => {{Podrobně|Starobabylonské období}} [58] => [[Soubor:Babylone 1.PNG|náhled|upright|vlevo|[[Starobabylonská říše]]]] [59] => [[Soubor:Milkau Oberer Teil der Stele mit dem Text von Hammurapis Gesetzescode 369-2.jpg|náhled|upright=0.7|Horní část stély s [[Chammurapiho zákoník]]em]] [60] => [[Starobabylonské období|Starobabylonská říše]], jejíž vznik spadá zhruba do konce [[19. století př. n. l.]] a jejíž centrum se už nacházelo v [[Babylón]]ě, byla po delším období partikularismu opět silným centralizovaným [[stát]]em s dominantním postavením panovníka; který se opíral o úřednictvo, byrokratický aparát a zákonodárství. Babylonii v této době ovládali [[Amorité]] patřící k [[semité|semitským]] etnikům. Nejvýznamnější panovník této doby byl [[Chammurapi]] (můžeme psát i s -bi), který se proslavil především vydáním obsáhlého [[Chammurapiho zákoník|zákoníku]], náležejícího mezi nejstarší vůbec (za nejstarší je podle dochovaných záznamů považován zákoník [[Uruk|uruckého]] krále [[Urnammu]]a). [61] => Chammurapiho zákoník se zakládal na pravidlu ''oko za oko, zub za zub'' (právo odvety) a obsahoval 282 článků popisujících 282 případů, za něž uděloval trest. Mimo jiné zákoník dělil obyvatelstvo na: [62] => # ''awily'' – plnoprávné občany, nejvyšší a nejbohatší vrstvu v říši. Zde platilo oko za oko, zub za zub. [63] => # ''muškény'' – svobodné lidi, na něž se ovšem nevztahovala žádná práva. V případě, že byli v nějaké věci poškozeni, platila se jim peněžitá náhrada. [64] => # ''wardy'' – [[Otrokářství|otroky]] a nevolníky, náležející pánovi (který ale mohl být trestán za jejich zmrzačení či zabití). V případě, že byli druhou osobou usmrceni či zmrzačeni, platila se peněžitá náhrada jejich majiteli. [65] => Kromě vydání zákoníku se Chammurapi zasloužil i o rozdělení státu do administrativních jednotek (krajů) a samozřejmě také o rozsáhlou teritoriální expanzi. Jeho nástupci však postrádali schopnost v jeho politice pokračovat, říše postupně upadala, až nakonec Babylon dobyl kolem roku [[16. století př. n. l.|1594 př. n. l.]] [[Chetité|chetitský]] [[král]] [[Muršiliš I.]] Současně se ze severu tlačili do oblasti polokočovní [[Kassité]], kteří během krátké doby Babylonii zcela opanovali. [66] => [67] => === Kassitské období === [68] => {{Podrobně|Kassité}} [69] => [[Soubor:Kassite Babylonia EN.svg|náhled|upright|vlevo|[[Kassité|Kassitská]] Babylonská říše]] [70] => [[Soubor:Babylonian stele Louvre Sb9.jpg|náhled|upright=0.6|vpravo|Jedna z babylonských stél uloupených roku [[12. století př. n. l.|1155 př. n. l.]] Elamity]] [71] => V následujících 400 letech, někdy označovaných jako temná epocha (kvůli nedostatku zpráv), vládli v babylonských rovinách [[Kassité]], jejichž říše se stala jednou z nových velmocí na Předním východě – vedle říše [[Mitanni]] a [[Chetité|Chetitů]]. Prvním doložitelným kassitským panovníkem v Babylonu byl kolem roku [[15. století př. n. l.|1570 př. n. l.]] [[Agum II.]] Označoval se jako král Kassitů, Akkadů, Babylonu, Almanu (patrně původní kassitské území), [[Padan]]u (města, které si stále nárokovali [[Elam]]ité) a země [[Gutejci|Gutejců]] (jež odpovídala zhruba dnešnímu [[Kurdistán]]u). Pobřeží [[Perský záliv|Perského zálivu]], jak se zdá, stále ovládala tzv. [[Přímořská říše#I. přímořská dynastie|přímořská dynastie]] (tehdy tam panoval [[Gulkišar]]). [72] => [73] => Významnými Agumovými nástupci byli [[Burna-Buriaš I.]], [[Kaštiliaš III.]] a [[Ulamburiaš]], přičemž poslední kolem roku [[15. století př. n. l.|1470 př. n. l.]] porazil [[Přímořská říše|přímořskou]] dynastii (v čele s [[Ea-gamil]]em). Kassitským králům také v [[15. století př. n. l.]] vyvstal nebezpečný protivník v podobě [[Asýrie]], jež se vymanila z moci říše Mitanni, rozvrácené útokem chetitských vojsk. [74] => [75] => V roce [[12. století př. n. l.|1155 př. n. l.]] vypálili Babylon [[Elam]]ité a mnoho uměleckých předmětů a památek (mezi nimi i stélu s Chammurapiho zákoníkem) odvlekli do [[Susy|Sus]]. Místnímu panovníkovi [[Nabukadnezar I.|Nabukadnezarovi I.]] se nato podařilo zlomit roku [[12. století př. n. l.|1128 př. n. l.]] moc Kassitů a postupně zlikvidovat elamitskou hrozbu (dobytí Sus). [76] => [77] => === Středobabylonské období (post-kassitské) === [78] => V příštích letech byla Babylonie stále více vtahována do asyrské sféry vlivu, až se nakonec stala přímou součástí této nové velmoci v oblasti. V době asyrské nadvlády zůstal Babylon jedním z nejvýznamnějších center říše, toto postavení však bylo dočasně narušeno zničením města za krále [[Sinacherib]]a, způsobeném stálými snahami Babyloňanů po nezávislosti. Tyto snahy přes drakonické tresty nabývaly v průběhu času na intenzitě a při prvním náznaku slabosti asyrské moci se projevily naplno. [[Chaldejci|Chaldejec]] [[Nabopalassar]] posléze ve spojení s [[írán]]skými [[Médové|Médy]] asyrskou říši v letech [[612 př. n. l.|612]]–[[609 př. n. l.]] vyvrátil – nastalo období novobabylonské říše v čele s chaldejskou dynastií. [79] => [80] => === Novobabylonské období === [81] => ''Hlavní článek: [[Novobabylonská říše]]'' [82] => [[Soubor:Neo-Babylonian Empire under Nabonidus map.png|náhled|upright|vlevo|[[Novobabylonská říše]] za vlády [[Nabonid]]a]] [83] => [[Soubor:Walls of Babylon 2 RB.JPG|náhled|vpravo|upright=0.9|Rekonstruované hradby Babylonu]] [84] => První novobabylonský král Nabopalassar zahájil ihned po upevnění své vlády dobyvačná tažení proti (zčásti egyptským) državám v [[Palestina|Palestině]] a [[Sýrie|Sýrii]], jichž se jako jeden z velitelů zúčastnil i jeho syn [[Nabukadnezar II.|Nabukadnezar]]. Roku [[605 př. n. l.]] padlo do babylonských rukou strategické město [[Karchemiš]] s egyptskou posádkou a následně i celé okolí. Po otcově smrti nastoupil na trůn bez potíží [[Nabukadnezar II.]] ([[605 př. n. l.|605]]–[[562 př. n. l.]]), který pokračoval v expanzivní politice v syro-palestinské oblasti a roku [[601 př. n. l.]] se neúspěšně pokusil obsadit Egypt. Dne [[16. březen|16. března]] [[597 př. n. l.]] a opět roku [[587 př. n. l.]] dobyli Babyloňané [[Jeruzalém]], centrum [[Judské království|judského království]], a odvlekli odtud tisíce [[Izraelský národ|Izraelců]] do Mezopotámie (tzv. [[babylonské zajetí]]). [85] => [86] => Nabukadnezar II. je nepochybně jedním z nejvýznamnějších králů v historii Mezopotámie. Byl nejen schopným vojevůdcem, ale i obratným politikem – roku [[585 př. n. l.]] např. zprostředkoval mír mezi [[Médie|Médií]] a [[Lýdie (země)|Lýdií]]. Za jeho panování dosáhla novobabylonská říše svého největšího mocenského i územního rozmachu. V Babyloně proběhly v této době rozsáhlé stavební úpravy a rekonstrukce ([[Ištařina brána]], [[zikkurat]] [[Etemenanki]], [[Marduk]]ův chrám [[Esagila]]), mezi Eufratem a [[Tigris|Tigridem]] vyrostla obranná soustava, zvaná [[médská zeď]]. [87] => [88] => Po třech krátce vládnoucích Nabukadnezarových nástupcích ([[561 př. n. l.|561]]–[[556 př. n. l.]]) nastoupil na trůn [[Nabonid]] ([[556 př. n. l.|556]]–[[539 př. n. l.]]), jehož matkou byla kněžka měsíčního boha [[Sín]]a v [[Harran|Charránu]] (Karrhy). Nabonid si svým protežováním boha Sína a dlouhodobou nepřítomností v Babylonu (kde ho zastupoval syn [[Bél-šarra-usur]]) znepřátelil mocné kněžstvo boha [[Marduk]]a i část elity říše. To umožnilo [[Perská říše|perskému]] [[Šáhanšáh|králi]] [[Kýros II.|Kýru II.]], který si v letech [[550 př. n. l.|550]]/[[549 př. n. l.]] podmanil médskou říši, aby vystupoval jako ochránce Mardukových kněží a usiloval o ovládnutí Babylonie. Dne [[29. říjen|29. října]] [[539 př. n. l.]] perská vojska bez boje vstoupila do Babylonu – vláda Chaldejců byla u konce. [89] => [90] => === Pozdní doba === [91] => {{Starověká Mezopotámie}} [92] => Perští [[Achaimenovci]] učinili z Babylonie jednu z hlavních [[Satrapie|satrapií]] říše a z Babylonu svou důležitou rezidenci. Přestože jejich politika byla nábožensky i kulturně tolerantní, nezabránilo to separatistickým tendencím v oblasti. Již roku [[522 př. n. l.]] se prohlásil jistý [[Nidintubel]] babylonským králem Nabukadnezarem III. a králi [[Dareios I.|Dareiovi I.]] dalo dost práce než vzpouru zlikvidoval. Také za vlády Dareiova syna [[Xerxés I.|Xerxa I.]] vzplanulo v Babylonii rozsáhlé povstání, jež skončilo vypálením Babylonu perskými vojsky. Význam města tím značně utrpěl, přesto zde však králové občas přebývali až do konce achaimenovské epochy ve třicátých letech [[4. století př. n. l.]] [93] => [94] => S příchodem nových dobyvatelů – [[Makedonie (region)|Makedonců]] – se toho zpočátku mnoho nezměnilo, [[Alexandr Veliký]] pouze rozdělil některé pravomoci: vedle satrapy, jímž se stal [[Mazaios (satrapa)|Mazaios]], byl pro Babylonii ustanoven ještě [[stratég]] (Apollodoros) a velitel města Babylonu (Agathón). Úřad satrapy přecházel v následujících letech z jedné osoby na druhou, až se ho nakonec zmocnil jeden z Alexandrových vojevůdců [[Seleukos I.|Seleukos]], jemuž posloužil jako odrazový můstek k ovládnutí většiny někdejších držav Achaimenovců v [[Asie|Asii]]. Roku [[305 př. n. l.]] přijal Seleukos královský titul a stal se zakladatelem nové dynastie. [95] => [96] => Za vlády [[Seleukovci|Seleukovců]] se význam Babylonie snížil, protože centrum říše se přesunulo do [[Sýrie]] ([[Antiochie|Antiochie nad Orontem]]) a politika králů byla spíše zaměřena na západ a jih než na východ. Od konce [[3. století př. n. l.]] pak začali seleukovské panství ohrožovat [[Parthové]] z íránské vysočiny, kteří v druhé polovině století následujícího zemi zcela ovládli. Jejich hlavní město sice zůstalo v [[Mezopotámie|Mezopotámii]], nestal se jím však starý Babylon, ale nově založený [[Ktésifón]] na [[Tigris|Tigridu]]. S postupnou „íránizací“ [[Parthská říše|parthské říše]], patrnou zvláště od přelomu letopočtu, se družil zánik původní svébytné místní kultury, i když konečnou tečku za vývojem starověké Babylonie představuje až [[Arabové|arabská]] expanze v [[7. století]] n. l. [97] => [98] => == Literatura == [99] => * ''Encyklopedie starověkého Předního východu'', Praha 1999 [100] => * PECHA, Lukáš. ''Babylónie''. Praha: Libri, 2006. {{ISBN|80-7277-137-X}} [101] => [102] => == Související články == [103] => * [[Seznam babylonských králů]] [104] => [105] => == Externí odkazy == [106] => * {{Commonscat}} [107] => * {{Wikislovník|heslo=Babylónie}} [108] => * [http://www.livius.org/ba-bd/babylon/babylonia.html Babylonie (anglicky)] {{Wayback|url=http://www.livius.org/ba-bd/babylon/babylonia.html |date=20071008182844 }} [109] => [110] => {{Autoritní data}} [111] => {{Portály|Starověk}} [112] => [113] => [[Kategorie:Babylonie| ]] [114] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [] => )
good wiki

Babylonie

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě - říše starobabylonské a říše novobabylonské. Centrem Babylonie bylo město Babylón na Eufratu, které je v pramenech poprvé připomínáno v dobách akkadské říše ve 24.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'539 př. n. l.','15. století př. n. l.','Babylón','Kassité','Nabukadnezar II.','556 př. n. l.','Gutejci','Sýrie','Tigris','12. století př. n. l.','Mezopotámie','Amorité'

Amorité

Babylón

Gutejci

Kassité

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.

Tigris