Array ( [0] => 15481359 [id] => 15481359 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bajt [uri] => Bajt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Bajt je jednotka pro měření paměti v informatice. Je to nejmenší adresovatelná jednotka dat používaná v počítačích. Jednotka bajt je obvykle sestavena z osmi bitů, což umožňuje zpracování a ukládání 256 různých hodnot. Bajt je základní stavební kamenem pro všechny druhy datových struktur a algoritmů používaných v počítačích. Používá se k reprezentaci znaků, čísel, obrazových dat a dalších druhů informací. Bajt byl poprvé definován v roce 1956 a od té doby se stal základní jednotkou v oblasti digitálního zpracování dat. [oai] => Bajt je jednotka pro měření paměti v informatice. Je to nejmenší adresovatelná jednotka dat používaná v počítačích. Jednotka bajt je obvykle sestavena z osmi bitů, což umožňuje zpracování a ukládání 256 různých hodnot. Bajt je základní stavební kamenem pro všechny druhy datových struktur a algoritmů používaných v počítačích. Používá se k reprezentaci znaků, čísel, obrazových dat a dalších druhů informací. Bajt byl poprvé definován v roce 1956 a od té doby se stal základní jednotkou v oblasti digitálního zpracování dat. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:MicroDrive1GB.jpg|náhled|[[IBM]] [[Microdrive]] o kapacitě 1 GB]] [1] => '''Bajt''', původním, [[angličtina|anglickým]] zápisem '''byte''', zřídka také '''slabika''', je v [[Informatika|informatice]] základní [[fyzikální jednotka|jednotka]] kapacity [[Počítačová paměť|počítačové paměti]] a objemu [[Data (informatika)|počítačových dat]]. Označuje zpravidla '''osm [[bit]]ů''', které tvoří osmiciferné [[dvojková soustava|binární]] číslo v rozmezí 0–[[255 (číslo)|255]]. V [[Číslicový systém|digitálních systémech]] se informace převádí ([[Kódování|kódují]]) na posloupnost bajtů, aby mohly být [[Ukládání dat|uloženy]] a počítačově zpracovány. Jeden bajt může představovat různé množství informací, například jedno [[celé číslo]] v uvedeném rozmezí nebo jedno písmeno či znak ze základní sady [[ASCII]]. V jiných případech je jedna informace zaznamenána více bajty, například [[reálné číslo]] s [[Pohyblivá řádová čárka|plovoucí čárkou]] nebo písmeno české abecedy v mezinárodním standardu [[Unicode]]. [2] => [3] => Jeden bajt je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže [[počítač]] (resp. [[mikroprocesor|procesor]]) přímo (najednou) pracovat. U velmi starých [[architektura procesoru|architektur]] mohl 1 bajt (resp. jedno slovo) označovat jiný počet bitů (například 4, 7 nebo 10). Proto se v mnohých standardech používá místo termínu bajt termín [[oktet (informatika)|oktet]] (například síťové protokoly nebo [[Formát souboru|formáty souborů]] nebo různé [[Architektura počítače|architektury počítačů]]). [4] => [5] => V současnosti je bajt kodifikovaný v mezinárodním standardu [[ISO/IEC 80000]]-13:2008. [6] => [7] => == Historie == [8] => Termín „byte“ zavedl [[Werner Buchholz]] v roce [[1956]], při práci na počítači [[IBM Stretch]]. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6 bitů, přechod na osmibitový bajt se udál ke konci roku a později se osmibitový bajt stal standardem pro počítač [[System/360]]; jeho popularita pak vedla k tomu, že osmibitový bajt je dnes standardem. [9] => [10] => Slovo ''byte'' pochází z anglického slova ''bite'' (''sousto'', tzn. nejmenší objem dat, který počítač dokáže „přechroustat“), které bylo upraveno, aby se předešlo záměně se slovem ''bit''. [11] => [12] => == Velikost == [13] => U prakticky všech dnešních počítačů obsahuje 1 bajt právě 8 bitů (strojový kód s osmi číslicemi 1111 1111) – plný bajt). V dřívějších architekturách se vyskytovaly bajty o velikostech např. 6, 7 či 9 bitů (počítač [[PDP-10]] měl dokonce nastavitelnou délku bajtu v rozmezí 1–36 bitů). [14] => [15] => Z důvodu jednoznačnosti se ve formálních specifikacích pro posloupnost právě osmi bitů používá termín ''oktet'' (angl. ''octet''). S ''oktetem'' se často setkáváme v oboru [[počítačová síť|počítačových sítí]], jako překlad anglického ''byte'' se používá také ve frankofonních zemích a v Rumunsku. [16] => [17] => Do jednoho bajtu je možno uložit celkem 2''n'' různých hodnot, kde ''n'' je velikost bajtu v bitech. Pro osmibitový bajt to znamená 256 hodnot, tedy např. [[celé číslo|celá čísla]] v rozsahu 0–255, které lze vyjádřit pomocí dvou [[Šestnáctková soustava|hexadecimálních]] číslic (00H–FFH). [18] => [19] => == Reprezentace znaků == [20] => {{Podrobně|Kódování znaků}} [21] => Do bajtu lze uložit 256 různých hodnot, což bohatě stačí pro rozlišení velkých i malých písmen [[anglická abeceda|anglické abecedy]] včetně číslic a základních [[interpunkční znaménko|interpunkčních znamének]]. Bajt proto zpočátku mohl sloužit pro uložení jednoho znaku textu. Způsob kódování znaku na číselnou hodnotu, kterou bylo možno uložit do bajtu, popisovaly například kódy [[ASCII]] či [[EBCDIC]]. Původní kód ASCII však vůbec neobsahuje znaky s [[diakritické znaménko|diakritickými znaménky]] používané v jiných jazycích. Rozšířené verze kódu pak přidávají různé znaky užívané v evropských zemích. Postupně vzniklo několik takových kódování, označovaných jako [[znaková sada|znakové sady]], přičemž všechny byly nevyhnutelně vzájemně nekompatibilní. 256 možností je totiž příliš málo pro rozlišení všech znaků používaných v jazycích píšících [[latinka|latinkou]], nemluvě o dalších písmech (jako např. [[ruština]], [[čínština]], [[japonština]] či [[korejština]]). Z toho důvodu vznikla vícebajtová kódování znaků, ve kterých však jeden znak už neodpovídá jednomu bajtu. Dnes používaná tabulka znaků [[Unicode]] používá nejčastěji kódování s proměnlivou délkou, u kterých různé znaky zabírají různé počty bajtů (v [[UTF-8]] 1–4 bajty, v [[UTF-16]] 2 nebo 4 bajty), případně kódování s pevnou délkou čtyř bajtů ([[UTF-32]]) anebo spíše historické dvoubajtové kódování [[UCS-2]] podporující jen omezenou množinu znaků. [22] => [23] => == Značení == [24] => Pokud se bajt používá jako jednotka informace, značí se zpravidla velkým písmenem ''B'', zatímco malým ''b'' se značí bit; tak definuje značky také norma [[IEEE]] 1541. Velké ''B'' se však užívá v [[soustava SI|soustavě SI]] pro jednotku [[hladina akustického tlaku|hladinu akustického tlaku]] [[bel]] (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem v soustavě SI vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob; bajt však do této soustavy nepatří). Pro co nejvyšší jednoznačnost se proto bit někdy nezkracuje a ponechává se jako „bit“ (např. Mbit/s pro megabit za sekundu), tak to specifikuje také norma [[International Electrotechnical Commission|IEC]] 60027. [25] => [26] => Ve [[francouzština|frankofonních]] zemích se někdy pro bajt používá značka ''o'' jako ''octet'', včetně příslušných předpon pro násobky (např. „ko“, „Mo“). [27] => [28] => == Násobky a užívané předpony == [29] => {{viz též|Binární předpona}} [30] => S bajty i bity se používají běžné [[předpona soustavy SI|předpony soustavy SI]] jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 [[gigabyte|GB]], 11 [[megabit|Mb]]/[[sekunda|s]]. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu. [31] => [32] => Z technologických důvodů jsou velikosti některých [[elektronická paměť|počítačových pamětí]] obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Například počítač [[IBM PC]] Model 5150 měl kapacitu [[operační paměť|operační paměti]] 65 536 B = 64·210.[http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=274 IBM PC Model 5150] {{Wayback|url=http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=274 |date=20101121054210 }} na old-computers.com Pro zjednodušení se však taková paměť neoznačovala jako 65,5 kilobajt, ale pojem kilobajt se „mírně“ upravil na 210 = 1024 a kapacita paměti se označila prostě jako 64 KB. Pro odlišení se tato jednotka zpravidla značila s velkým písmenem – KB – a neformálně se označovala jako „velké kilo“, na rozdíl od tradičně pojatého kilobajtu, tzv. „malého kila“, které se značilo malým písmenem – kB.{{Fakt/dne|20210621013714|}} Obdobně se později začaly užívat další upravené předpony mega-, giga- atd. (u těch už kontext podle velikosti písmena rozlišit nelze) označující 220, 230 atd. [33] => [34] => Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti [[polovodičová paměť|polovodičových pamětí]], zatímco například kapacity [[pevný disk|pevných disků]] používají dekadické předpony. Bez znalosti kontextu tedy může být složité určit, jaký význam byl zamýšlen, přičemž rozdíl může dosahovat až několika [[procento|procent]] (nejasnosti kolem skutečné kapacity prodávaných pamětí dokonce vedly k právním sporům[http://www.foxnews.com/story/0,2933,201269,00.html ''Western Digital Settles Hard-Drive Capacity Lawsuit''] {{Wayback|url=http://www.foxnews.com/story/0,2933,201269,00.html |date=20130330154125 }}, FOXNews.com, 28. 6. 2006). [35] => [36] => V prosinci [[1998]] proto [[Mezinárodní elektrotechnická komise|IEC]] vytvořila dodatek k normě IEC 60027-2 (v [[Česko|Česku]] převzatá jako [[ČSN]] IEC 60027-2), ve kterém zavedla pro počítačové jednotky [[binární předpona|nový systém]] označování násobků. V tomto systému bylo pro původní „velké kilo“ = 1024 B navrženo označení kibibajt a značka KiB, zatímco jednotka kilobajt (se značkou kB) označuje 1000 B, tak jak je obvyklé v soustavě SI. Nové binární předpony (kibi-, mebi-, gibi-, …) jsou definované také v normě [[ISO/IEC 80000]]. [37] => [38] => Pro převod z kilobajtů na kibibajty je potřeba násobit příslušnou mocninou 10^{3n} / 2^{10n} = 0{,}9765625^n (např. 5 MB = 5 × 106 / 220 MiB), pro opačný převod se musí takovým koeficientem dělit. [39] => [40] => {| class="wikitable" [41] => |+ Přehled násobných jednotek [42] => ! Jednotka !! Značka !! B !! kB !! KiB !! MB !! MiB !! GB !! GiB !! TB !! TiB [43] => |- [44] => ! Kilobajt !! kB [45] => | 1000 || 1 || ~0,9766 || || || || || || [46] => |- [47] => ! Kibibajt !! KiB [48] => | 1024 || 1,024 || 1 || || || || || || [49] => |- [50] => ! Megabajt !! MB [51] => | 1 000 000 || 1000 || ~976,6 || 1 || ~0,9537 || || || || [52] => |- [53] => ! Mebibajt !! MiB [54] => | 1 048 576 || ~1048,6 || 1024 || 1,049 || 1 || || || || [55] => |- [56] => ! Gigabajt !! GB [57] => | 109 || 1 000 000 || 976 562,5 || 1000 || 953,7 || 1 || ~0,9313 || || [58] => |- [59] => ! Gibibajt !! GiB [60] => | ~1,074×109 || ~1 073 742 || 1 048 576 || ~1073,7 || 1024 || 1,074 || 1 || || [61] => |- [62] => ! Terabajt !! TB [63] => | 1012 || 109 || ~0,9766×109 || 1 000 000 || ~953 674,3 || 1000 || 931,3 || 1 || ~0,9095 [64] => |- [65] => ! Tebibajt !! TiB [66] => | ~1,1×1012 || ~1,1×109 || ~1,074×109 || ~1 099 512 || 1 048 576 || ~1099,5 || 1024 || ~1,1 || 1 [67] => |} [68] => [69] => {| class="wikitable" [70] => |+ Binární násobky [71] => ! Jednotka !! Značka !! Velikost v B (bajtech) !! Mocnina [72] => |- [73] => ! Kibibajt !! KiB [74] => | style="text-align:right;" | 1 024 [75] => | style="text-align:center;" | 210 [76] => |- [77] => ! Mebibajt !! MiB [78] => | style="text-align:right;" | 1 048 576 [79] => | style="text-align:center;" | 220 [80] => |- [81] => ! Gibibajt !! GiB [82] => | style="text-align:right;" | 1 073 741 824 [83] => | style="text-align:center;" | 230 [84] => |- [85] => ! Tebibajt !! TiB [86] => | style="text-align:right;" | 1 099 511 627 776 [87] => | style="text-align:center;" | 240 [88] => |- [89] => ! Pebibajt !! PiB [90] => | style="text-align:right;" | 1 125 899 906 842 624 [91] => | style="text-align:center;" | 250 [92] => |- [93] => ! Exbibajt !! EiB [94] => | style="text-align:right;" | 1 152 921 504 606 846 976 [95] => | style="text-align:center;" | 260 [96] => |- [97] => ! Zebibajt !! ZiB [98] => | style="text-align:right;" | 1 180 591 620 717 411 303 424 [99] => | style="text-align:center;" | 270 [100] => |- [101] => ! Yobibajt !! YiB [102] => | style="text-align:right;" | 1 208 925 819 614 629 174 706 176 [103] => | style="text-align:center;" | 280 [104] => |} [105] => [106] => == Reference == [107] => [108] => [109] => == Související články == [110] => * [[Bit]] [111] => * [[Slovo (paměťová jednotka)|Slovo]] [112] => * [[Nibble]] [113] => [114] => == Externí odkazy == [115] => * {{Commonscat}} [116] => * {{Wikislovník|heslo=bajt}} [117] => * {{TDKIV}} [118] => * [http://www.catb.org/~esr/jargon/html/B/byte.html Byte] ve slovníku [[hacker]]ského žargonu (anglicky) [119] => {{Autoritní data}} [120] => [121] => [[Kategorie:Počítačová terminologie]] [122] => [[Kategorie:Jednotky informace]] [] => )
good wiki

Bajt

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ASCII','ISO/IEC 80000','celé číslo','Unicode','fyzikální jednotka','Bit','pevný disk','Architektura počítače','IBM Stretch','Počítačová paměť','1998','elektronická paměť'

1998

ASCII

Stránka ASCII na české Wikipedii poskytuje informace o souboru ASCII (American Standard Code for Information Interchange), což je standardní kódování znaků pro elektronickou komunikaci.

Bit

Unicode