Array ( [0] => 15483421 [id] => 15483421 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Benešov [uri] => Benešov [3] => Benešov náměstí3.jpg [img] => Benešov náměstí3.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit|seznamy převést do wikikódu, typografie}} [1] => {{Různé významy}} [2] => {{Infobox - česká obec [3] => | název = Benešov [4] => | status = město [5] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [6] => | NUTS3 = CZ020 [7] => | okres = Benešov [8] => | obec s rozšířenou působností = Benešov [9] => | pověřená obec = Benešov [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | PSČ = 256 01 [12] => | počet částí obce = 15 [13] => | počet katastrálních území = 2 [14] => | počet ZSJ = 26 [15] => | adresa = Městský úřad Benešov
Masarykovo nám. 100
256 01 Benešov u Prahy [16] => | web = http://www.benesov-city.cz [17] => | e-mail = epodatelna@benesov-city.cz [18] => | starosta = Ing. Jaroslav Hlavnička (Volba pro Benešov) [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }} [21] => '''Benešov''' ({{Vjazyce2|de|''Beneschau''}}) je město ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], [[obec s rozšířenou působností]] a také největší město [[Okres Benešov|okresu Benešov]]. Leží v [[Benešovská pahorkatina|Benešovské pahorkatině]] 30 km jihovýchodně od [[Praha|Prahy]], protéká jím [[Benešovský potok (přítok Sázavy)|Benešovský]] a [[Konopišťský potok]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Historie == [24] => [[Soubor:Vypálení Benešova roku 1420 (Česko-moravská kronika, 1868).png|náhled|vlevo|Vypálení Benešova [[Jan Žižka|Janem Žižkou]] roku 1420 (''Česko-moravská kronika'', 1868)|215x215pixelů]] [25] => [[Soubor:Beneschau COSK 1840.jpg|náhled|vlevo|Benešov (Beneschau) na císařských otiscích map Stabilního katastru. Mapováno v roce 1840.]] [26] => [[Soubor:Benešov klášter1.jpg|náhled|vlevo|upright|Zřícenina kláštera minoritů]] [27] => V 11. století za vlády [[Přemyslovci|Přemyslovců]] probíhala [[kolonizace]] dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném ''Na Karlově'', kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen [[Řád menších bratří konventuálů|minoritský]] klášter a majitelem se stal pražský biskup [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáš z Benešova]], který si záhy vybudoval nové sídlo – [[Konopiště]]. Po vymření [[Benešovci|Benešoviců]] se majiteli stali [[Šternberkové]] a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. [[Jan Žižka]] zdejší klášter vypálil, když tudy táhl roku 1420 na Prahu. [28] => [29] => Husité ale klášter nezničili úplně. Benešov se pak stal významným za doby vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], když se roku 1451 právě v místním klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a [[Pius II.|Eneáše Sylvia]], zástupce římské kurie. Jednalo se tehdy o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystoupila na zdejším sněmu také královna [[Johana z Rožmitálu|Johanka]] a tříhodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňovala české panstvo, vyzvala je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího, zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit podle Palackého i na dalším sněmu v Benešově v roce 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem Jagellonským]], takže se královna uzavřela ve svém vdovském sídle na [[Mělník|Mělníce]], kde roku 1475 zemřela. [30] => [31] => V letech 1541–1566 žil v Benešově [[Zvonařství|zvonař]] jménem [[Matěj Špic]], z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v [[Bystřice (okres Benešov)|Bystřici]], [[Okrouhlice (Benešov)|Okrouhlici]], [[Louňovice|Louňovicích]], [[Postupice|Postupicích]], na Hrádku, [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovicích]], [[Kondrac]]i a jinde v okolí. Velkou ranou pro město byla [[třicetiletá válka]] a zvláště obsazení [[švédsko|švédským]] vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let. Roku 1703 byla založena [[Řád zbožných škol|piaristická]] kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také [[Gymnázium Benešov|gymnázium]]. Benešov se vykoupil z [[poddanství]] roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. V roce 1850 byla zrušena [[vrchnostenská správa]] a v novorenesanční budově staré radnice začalo sídlit [[okresní hejtmanství]] a [[okresní soud]], městská správa se přesunula do budovy současné radnice.{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = Okresní soud [33] => | url = https://kicbenesov.cz/memory/okresni-soud/ [34] => | datum přístupu = 2021-04-14 [35] => | vydavatel = Kulturní a informační centrum Benešov [36] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414004803/https://kicbenesov.cz/memory/okresni-soud/ [37] => | datum archivace = 2021-04-14 [38] => | nedostupné = ano [39] => }} Od roku 1871 prochází městem [[železniční trať Praha – České Budějovice]]. [40] => [41] => [[Soubor:Pomník padlým před gymnáziem Benešov.JPG|náhled|Pomník padlým v první světové válce před gymnáziem Benešov]] [42] => [43] => Po vzniku [[První republika|republiky]] byl v sobotu 21. prosince 1918 kolem poledne na benešovském nádraží slavnostně uvítán prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který se tudy vracel z exilu do Prahy zvláštním vlakem. Byla to jeho poslední zastávka na cestě domů.[[Vratislav Preclík]]: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.–21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen–prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5–13 Benešov byl okresním městem, v němž byl umístěn pěší pluk č. 48 a působila zde mj. okresní nemocnice, městské muzeum, dva biografy (Helios a Sokol), pět peněžních ústavů nebo tři hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta). K roku 1932 existovaly továrny: na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, na knoflíky Fluss, na kůže Herschmann, na obuv Holzer a na poživatiny Sagosa. Dále např. [[Pivovar Ferdinand|státní pivovar]], dva lihovary a pět likérek, tři cihelny a státní [[Žula|žulové]] a [[syenit]]ové lomy.''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 29–31. (česky a německy) [44] => [45] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát ''SS-Stadt Böhmen''. Součástí [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov]] se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|vystěhovat]] i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.{{Citace sborníku | příjmení = Staněk | jméno = Stanislav | autor = | odkaz na autora = | titul = Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = | sborník = Sborník vlastivědných prací z Podblanicka | odkaz na sborník = | vydavatel = | místo = Praha | rok vydání = 1973 | isbn = | url = | kapitola = | strany = | jazyk =}} Po válce se součástí města stala dosud samostatná obec [[Konopiště (Benešov)|Konopiště]] a ty vesnice, které nyní tvoří katastrální území Benešov u Prahy, a v roce 1980 ještě další, z nichž některé se v roce 1990 opět osamostatnily. [46] => [47] => === Politický vývoj po nástupu demokracie v roce 1990 === [48] => Do prvních svobodných voleb po létech totality v roce 1990 šlo v Benešově jednak masové hnutí [[Občanské fórum]] (OF), z přežívajících stran nereformovaní komunisté a reformovaní lidovci, z nových subjektů [[Strana zelených]]. Zvítězilo OF, které obsadilo post starosty (Ing. Mojmír Chromý), Zelení získali větší množství hlasů, které jim umožnilo obsadit post místostarostky. V dalším období však jejich popularita zcela klesla. [49] => [50] => V dalším volebním období se OF v Benešově, stejně jako v celém státě rozdělilo na [[Občanská demokratická strana|Občanskou demokratickou stranu]] (ODS pod benešovským vedením Ing. Vlasty Chromé), [[Občanská demokratická aliance|Občanskou demokratickou alianci]] (ODA) a [[Občanské hnutí]] (OH), ve kterém v Benešově figurovaly zejména kulturní osobnosti (PhDr. [[Jiří Tywoniak]], Mgr. [[Tomáš Fassati]] nebo MUDr. Ivan Mertl). [51] => [52] => Postupně nabývala na významu sociální demokracie (ČSSD), v níž dominovaly zejména osobnosti Doc. Ing. Votruby nebo Jaroslava Durase (místostarostou na přelomu století). [53] => [54] => Po smrti starosty Chromého počátkem nového století došlo při volbě nového starosty v ODS k rozkolu, po kterém převzal vedení Ing. Petr Kouba. Významným členem ODS byl dlouhodobý místostarosta Jiří Jandač. Rozkol vedl mimo jiné k tomu, že se do dalších městských voleb začala formovat nepolitická seskupení typu "Volba pro město Benešov" (Ing. Jaroslav Hlavnička, Tomáš Podhola) ad. Těm se společně s ODS (Ing. Roman Tichovský) opakovaně dařilo tvořit stabilní vedení městské radnice. Celkově však v zemi narůstalo politické napětí, které vedlo ke vzniku hnutí Milion chvilek ro svobodu a masovým shromážděním. Zaktivizovali si i Benešané ve vlastní aktivní skupině, v níž figurovali zejména Tomáš Novák, Tomáš Podhola nebo Jana Cechová. [55] => [56] => Obdobnou koalici se podařilo vytvořit i po volbách roku 2014, kdy Benešov stejně jako celá republika zaznamenal silný nástup nového politického hnutí s názvem ANO. Tím vyřadily z účasti v Městské radě v té době dva silné politické subjekty – ČSSD a ANO. Tyto strany se však nesmířily s postavením v opozici a za pomoci benešovských komunistů a přeběhlých zastupitelů udělaly v lednu 2016 na radnici převrat. Nejvýraznější zastupitelkou opozice s v tu chvíli stala Jana Čechová. Radikální kroky s převratem spojené však obyvatelstvo města nepřijalo, ve volbách po dvou letech (2018) postavilo ČSSD s ANO do pozice silně menšinové marginální opozice. Na radnici se tak vrátilo původní vedení (Hlavnička, Tichovský, Zahradníček). V následujících volbách (2022) obyvatelé města svou podporu tomuto vedení radnice přesvědčivě potvrdili. ČSSD získala jen jedno křeslo zastupitele a komunisté byli po létech klesajících preferencí zcela vyřazeni. [57] => [58] => Podobně jako v celé republice začala v Benešově získávat hlasy nová strana Pirátů, které se podařilo proniknout i do vládnoucí koalice a obsadit místo v Městské radě. [59] => [60] => Po roce 1990 je politický vývoj Benešova podrobně dokumentován zpravodajstvím týdeníku JISKRA. Po zrušení jeho papírové verze pak na webu stejného názvu (přibližně do roku 2020 https://www.jiskra-benesov.cz/). Souběžně vývoj zaznamenal také Benešovský deník. Dění těsně po sametové revoluci byla věnována konference připravená roku 2009 okresním archívem, který z tohoto fóra historiků uložil množství shromážděné dokumentace. [61] => [62] => Dalším zdrojem informací o politickém vývoji v Benešově je sborník článků historika PhDr. Ericha Rennera s názvem "Proč to píšu".{{Citace monografie [63] => | příjmení = Renner [64] => | jméno = Erich [65] => | titul = Proč to píšu [66] => | vydání = 1 [67] => | vydavatel = Muzeum umění [68] => | místo = Benešov [69] => | rok vydání = 2004 [70] => | isbn = 80-903144-4-9 [71] => }} [72] => == Členění města a správní území == [73] => [[Soubor:BN Benešov.png|náhled|Katastrální území Benešova]] [74] => Město je tvořeno dvěma [[katastrální území|katastrálními územími]] a 15 [[Část obce|místními částmi]]: [75] => * ''Benešov u Prahy'' (na pravém břehu [[Konopišťský potok|Konopišťského potoka]]): centrum a místní části [[Baba (Benešov)|Baba]], [[Bedrč]], [[Boušice]], [[Červený Dvůr (Benešov)|Červený Dvůr]], [[Dlouhé Pole]], [[Chvojen]], [[Konopiště (Benešov)|Konopiště]], [[Mariánovice]], [[Okrouhlice (Benešov)|Okrouhlice]], [[Pomněnice]] a [[Radíkovice (Benešov)|Radíkovice]]; [76] => * ''Úročnice'' (na levém břehu Konopišťského potoka): místní části [[Úročnice]], [[Buková Lhota]] a [[Vidlákova Lhota]]. [77] => [78] => Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byly součástí města i [[Benice (Chrášťany)|Benice]], [[Chlístov (okres Benešov)|Chlístov]], [[Chrášťany (okres Benešov)|Chrášťany]] a [[Václavice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 186, 193 a 551. [79] => [80] => Benešov byl dříve [[Okresní město|sídlem okresního úřadu]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Benešov]] ale stále existuje a skládá se ze 114 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Benešov|správní obvod obce s rozšířenou působností]] z 51 obcí. Působí zde také stále [[Okresní soud v Benešově|okresní soud]] a okresní státní zastupitelství. [81] => [82] => === Územněsprávní začlenění === [83] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [84] => * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a [[soudní okres]] Benešov[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [85] => * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov [86] => * 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov [87] => * 1939 země česká, [[oberlandrat]] Tábor, politický i soudní okres Benešov[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [88] => * 1942 země česká, oberlandrat Praha, politický i soudní okres BenešovNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [89] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [90] => * 1949 Pražský kraj, okres Benešov{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [91] => * 1960 Středočeský kraj, okres Benešov [92] => * 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov [93] => [94] => == Rada a zastupitelstvo == [95] => {{Viz též|Seznam starostů Benešova}} [96] => {{bar box|title=Volby do zastupitelstev obcí 2018|titlebar=#DDD|float=right|left1=strana|right2=procento hlasů|barwidth=130px|bars={{bar pixel|[[Volba pro Benešov|Volba]]|#CCC|193||'''36,37 %'''}} [97] => {{bar pixel|[[ANO 2011|ANO]]|#5F91B3|62.7||'''11,82 %'''}} [98] => {{bar pixel|[[Občanská demokratická strana|ODS]]|#00008B|60.2||'''11,34 %'''}} [99] => {{bar pixel|[[Starostové a nezávislí|STAN]]|#FFFF00|51.7||'''9,74 %'''}} [100] => {{bar pixel|[[Česká pirátská strana|PIRÁTI]]|#000000|39.53||'''7,45 %'''}} [101] => {{bar pixel|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]|#EC5800|34.4||'''6,49 %'''}} [102] => {{bar pixel|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]|#D8261C|29.3||'''5,53 %'''}}|caption=strany, které získaly mandáty v zastupitelstvu.}} [103] => [104] => === Složení zastupitelstva 2018–2022 === [105] => * [[Volba pro Benešov]]: Jaroslav Hlavnička, Jan Hrachovský, Ladislav Klavrza, Luboš Machulda, Lada Pavlíčková, Zdeněk Zahradníček, Petr Jandač, Karel Navrátil, Igor Chromý, Petra Kuchařová, Jan Hrachovský [106] => * [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]: Ing. Jindřich Bulan [107] => * [[ANO 2011|ANO]]: Jakub Hostek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jiří Švadlena [108] => * [[Občanská demokratická strana|ODS]]: Pavel Pavlík, Jaroslav Roll, Roman Tichovský [109] => * [[Starostové a nezávislí|STAN]] s podporou [[KDU-ČSL]]: Luboš Balata, Jana Čechová [110] => * [[Česká pirátská strana]] s podporou [[Strana zelených|Zelení]]: Daniel Netušil, Radek Klempera [111] => * [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]: Michal Budlovský [112] => [113] => {{Zastupitelstvo|Volba pro Benešov|#CCC|11|ANO 2011|#87CEEB|3|ODS|#00008B|3|STAN–Spolu pro Benešov|#FFFF00|2|Česká pirátská strana|#000000|2|19=ČSSD|20=#EC5800|21=1|nadpis=Složení zastupitelstva|řady=2|22=KSČM|23=#D8261C|24=1}} [114] => [115] => === Městská rada === [116] => * Starosta: Ing. Jaroslav Hlavnička [117] => * Místostarosta: Ing. Roman Tichovský [118] => * Místostarosta: Mgr. Zdeněk Zahradníček [119] => * Ostatní radní: [120] => ** Volba pro město: Mgr. Petr Jandač, Ing. Luboš Machulda, MBA, [121] => ** STAN s podporou KDU-ČSL: Ing. Jana Čechová [122] => ** Česká pirátská strana s podporou Zelení: Ing. Daniel Netušil [123] => [124] => === Volby 2018 === [125] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" [126] => | [127] => ! style="background:#CCC; color:white; width:70px;" |[[Volba pro město|{{barva|white|Volba}}]] [128] => ! style="background:#5F91B3; color:white; width:70px;" |[[ANO 2011|{{barva|white|ANO}}]] [129] => ! style="background:#00008B; color:white; width:70px;" |[[Občanská demokratická strana|{{barva|white|ODS}}]] [130] => ! style="background:#FFFF00; color:white; width:70px;" |[[Starostové a nezávislí|{{barva|white|STAN}}]] [131] => ! style="background:#000000; color:white; width:70px;" |PIRÁTI [132] => ! style="background:#EC5800; color:white; width:70px;" |[[Česká strana sociálně demokratická|{{barva|white|ČSSD}}]] [133] => ! style="background:#D8261C; color:white; width:70px;" |[[Komunistická strana Čech a Moravy|{{barva|white|KSČM}}]] [134] => |- href="Strana zelených" [135] => !% [136] => |36,37% [137] => | 11,82% [138] => |11,34% [139] => | 9,74% [140] => |7,45% [141] => |6,49% [142] => | 5,53% [143] => |- [144] => !Hlasů [145] => | 47 142 [146] => |15 320 [147] => |14 704 [148] => |12 625 [149] => |9 655 [150] => |8 418 [151] => |7 175 [152] => |- [153] => !Mandátů [154] => |'''11''' [155] => |'''3''' [156] => |'''3''' [157] => |'''2''' [158] => |'''2''' [159] => |'''1''' [160] => | href="Konopiště (Benešov)" |'''1''' [161] => |- [162] => !Změna [163] => |{{Růst}} 4 [164] => |{{Pokles}} 2 [165] => | href="NEZÁVISLÍ" |{{Stálost}} [166] => | href="ANO 2011" |{{Stálost}} [167] => | href="Starostové a nezávislí" |{{Růst}} 2{{Pokles}} 5 [168] => | href="Komunistická strana Čech a Moravy" |{{Pokles}} 1 [169] => |} [170] => [171] => == Pamětihodnosti == [172] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Benešově|Seznam soch v Benešově}} [173] => [174] => === Kulturní památky === [175] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Benešov)|Kostel sv. Mikuláše]] – kostel se [[Horní zvonice (Benešov)|samostatnou zděnou zvonicí]] na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon ''František'' z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon ''Mikuláš'' z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon ''Salvátor'' z roku 1603 od Jakuba Konváře. [176] => * Zřícenina klášterního kostela [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]] – [[klášter]] byl založen v 1. polovině 13. století. V roce 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí [[Dolní zvonice (Benešov)|stará zděná zvonice]], na ní se nachází vzácný [[Zvon na zvonici u zřícenin minoritského kláštera v Benešově|zvon z roku 1322]] od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v roce 1799. Další zvon je z roku 1595 od Matouše Voříška. [177] => * [[Řád zbožných škol|Piaristická]] kolej a [[Kostel svaté Anny (Benešov)|kostel sv. Anny]] – kolej byla založena roku 1703 [[František Karel Přehořovský z Kvasejovic|Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic]]. Celá stavba byla dokončena teprve roku 1717 za [[Jan Josef z Vrtby|Jana Josefa]] [[Páni z Vrtby|z Vrtby]], nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem. Barokní stavbu projektoval slavný architekt G. B. Alliprandi. [178] => * Zámek [[Konopiště]] – pravděpodobně založen koncem 13. století [179] => * [[Starý židovský hřbitov v Benešově|Starý židovský hřbitov]] – založen v 17. století, funkční do roku 1883, po roce 1980 byl téměř zlikvidován, nyní parčík s několika náhrobky [180] => * Nový židovský hřbitov s márnicí (stálá expozice holocaustu) [181] => * Budova bývalé okresní hospodářské záložny (1903), kult. památka [182] => * [[Pivovar Ferdinand]] – chráněná kulturní památka z počátku 20. století [183] => * [[Gymnázium Benešov#Budova školy|Budova gymnázia]] – vystavěna v [[Novorenesance|novorenesančním stylu]] v letech 1905–1907 [184] => * [[Benešov u Prahy (nádraží)|Budova nádraží s Císařským salonkem]] včetně vodárny a výtopny – zapsána v [[Seznam nemovitých kulturních památek v Česku|Ústředním seznamu kulturních památek]]{{MonumNet [185] => | název = železniční stanice [186] => | ID = 120775 [187] => | datum = 2017-03-15 [188] => }} [189] => * Kaplička pod Červenými Vršky [190] => * Budova bývalé Městské spořitelny podle projektu rodáka arch. O. Novotného, kulturní památka [191] => * Rodinný dům pokladníka spořitelny Váni, arch. Novotný, Černoleská ulice [192] => * Secesní dům, Žižkova ulice [193] => [194] => [195] => Soubor:Benešov Karlov1.jpg|Kostel svatého Mikuláše se zvonicí [196] => Soubor:Konopiště, 2021 (68).jpg|Zámek Konopiště [197] => Soubor:Benešov náměstí2.jpg|Kostel svaté Anny [198] => Soubor:Gymnázium Benešov vchod.JPG|Hlavní vchod do Gymnázia Benešov [199] => [200] => [201] => === Pozoruhodné objekty města === [202] => Městská rada schválila v závěru 90. let seznam památek, které nesplňují podmínky k zařazení do kategorie "kulturní památka", ale jsou pro historii města významné: [203] => [204] => * Městská radnice, historický objekt rekonstruovaný v 90. létech 20. století arch. Josefem Pleskotem, Masarykovo náměstí [205] => * Novorenesanční sokolovna, Tyršova ulice [206] => * Historická novorenesanční budova nemocnice [207] => * [[Dům Josefa Suka]] – dům v Husově ulici, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel [[Josef Suk starší|Josef Suk]] [208] => * Rondokubistický dům bývalé okresní nemocenské pokladny, Husovo náměstí [209] => * Novobarokní komplex Městského divadla, hotelu Pošta a spořitelny, Tyršova ulice [210] => * Rodinný dům malíře Šímy, Šímova ulice, [211] => * Vodárenská věž Na Sladovce, ad. [212] => [213] => ==== Pozoruhodné stavby moderní, postmoderní a navazující architektury ==== [214] => * Funkcionalistický vodní areál Na Koupadlech včetně pavilonu občerstvení [215] => * Transfúzní stanice nemocnice v bruselském stylu (zbourána 2010) [216] => * Koupaliště v Dukelské ulici [217] => * Sbor Znovuzrození v Čechově ulici (arch. Kovář) [218] => * Dům s kavárnou (arch. Cajthamlová) ve Vnoučkově ulici [219] => * Dům s pečovatelskou služnou pod Karlovem (arch. Línek) [220] => * Hotelový komplex na Karlově (arch. Lábus) [221] => * Rehabilitační pavilon nemocnice [222] => [223] => == Obyvatelstvo == [224] => Podle [[sčítání lidu]] roku 1921 zde žilo v 531 domech 7 828 obyvatel, z nichž bylo 3 671 žen. 7 545 obyvatel se hlásilo k [[Čechoslovakismus|československé národnosti]], 38 k německé a 25 k židovské. Žilo zde 4 960 římských katolíků, 204 evangelíků, 1 792 příslušníků Církve československé a 299 židů.{{Citace monografie [225] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [226] => | svazek = I. Země Česká [227] => | typ svazku = díl [228] => | vydavatel = Orbis [229] => | místo = Praha [230] => | rok = 1924 [231] => | strany = 4 [232] => | počet stran = 598 [233] => }} Podle sčítání roku 1930 zde žilo v 784 domech 8 307 obyvatel. 7 946 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 260 k německé. Žilo zde 5 222 římských katolíků, 294 evangelíků, 2 090 příslušníků Církve československé a 237 židů.{{Citace monografie [234] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [235] => | svazek = I. Země Česká [236] => | typ svazku = díl [237] => | vydavatel = Orbis [238] => | místo = Praha [239] => | rok = 1934 [240] => | strany = 2 [241] => | počet stran = 613 [242] => }} [243] => [244] => {| class="wikitable" [245] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Benešov{{Citace elektronické monografie [246] => | korporace = Český statistický úřad [247] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [248] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [249] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [250] => | strany = 68, 69 [251] => | lokace = záznam 1 [252] => | datum vydání = 2007-03-03 [253] => | datum přístupu = 2014-12-17 [254] => | jazyk = [255] => }} [256] => |- [257] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [258] => |- style="text-align: right;" [259] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [260] => | 5 345 || 6 240 || 7 413 || 8 450 || 8 857 || 9 304 || 9 820 || 10 387 || 9 774 || 10 769 || 14 258 || 15 892 || 16 323 || 16 264 || 16 379 [261] => |- style="text-align: right;" [262] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [263] => | 453 || 509 || 537 || 588 || 642 || 715 || 999 || 1 392 || 1 366 || 1 510 || 1 587 || 1 836 || 1 952 || 2 133 || 2 302 [264] => |} [265] => [266] => {| class="wikitable" [267] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Benešov bez místních částí{{Citace elektronické monografie [268] => | korporace = Český statistický úřad [269] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [270] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [271] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [272] => | strany = 68, 69 [273] => | lokace = záznam 1-3 [274] => | datum vydání = 2007-03-03 [275] => | datum přístupu = 2014-12-17 [276] => | jazyk = [277] => }}{{Citace elektronické monografie | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Benešov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=SLD21043-CO&z=T&f=TABULKA&skupId=4690&katalog=33475&&pvokc=65&pvoch=2101&&str=v20 | datum vydání = 2021-03-26 | datum přístupu = 2023-04-28 | vydavatel = Český statistický úřad}} [278] => |- [279] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [280] => |- style="text-align: right;" [281] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [282] => | 3 694 || 4 413 || 5 589 || 6 788 || 7 400 || 7 828 || 8 307 || 9 110 || 8 651 || 9 795 || 13 317 || 14 994 || 15 425 || 15 317 || 15 232 [283] => |- style="text-align: right;" [284] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [285] => | 297 || 345 || 367 || 422 || 470 || 531 || 784 || 1 111 || 1 179 || 1 292 || 1 360 || 1 567 || 1 654 || 1 804 || 1 909 [286] => |} [287] => [288] => [289] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 529303 Benešov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Benešov roku 2011 [290] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 529303 Benešov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Benešov roku 2011 [291] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 529303 Benešov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Benešov roku 2011 [292] => [293] => [294] => == Průmysl == [295] => [[Soubor:Benešov, Danone.JPG|náhled|Firma SCHREIBER]] [296] => K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Benešově patří [[potravinářství]] a [[strojírenství]]. [297] => [298] => Významné firmy: [299] => * Schreiber – výroba mléčných výrobků [300] => * Benea – výroba pekařských a cukrářských výrobků [301] => * Baest – výroba jeřábů, nádrží a ocelových konstrukcí [302] => * Mavel – výroba technologických celků s turbínami [303] => * Pinko – výroba zmrzlin [304] => * [[pivovar Ferdinand]] [305] => [306] => == Doprava == [307] => === Silniční doprava === [308] => Benešovem vedou nebo z něj vycházejí tyto silnice: [309] => * [[silnice I/3]] Mirošovice ([[dálnice D1]]) – Benešov – České Budějovice – Rakousko [310] => * [[silnice II/106]] Benešov – Týnec nad Sázavou – Kamenný Přívoz – Štěchovice [311] => * [[silnice II/110]] Benešov – Ostředek – Sázava [312] => * [[silnice II/112]] Benešov – Vlašim – Pelhřimov – Telč – Želetava [313] => [314] => === Železniční doprava === [315] => [[Soubor:Benesov u Prahy.jpg|náhled|Nádraží Benešov u Prahy]] [316] => [[Soubor:15.Lokomotiva T 435 0114 - číslo 714120-8 modrá pohled zepředu na čelo a levý bok - nádraží Benešov - historické.JPG|náhled|Lokomotiva T 435 Hektor u točny benešovského nádraží je součástí sbírky železničních veteránů Posázavského Pacifiku, o.s.]] [317] => Benešovem prochází [[Čtvrtý železniční koridor|IV. tranzitní železniční koridor]] z [[Německo|Německa]] do [[Rakousko|Rakouska]]. Dlouhá léta zde projížděly expresy Praha–Vídeň včetně slavné soupravy „Vindobona“. Železniční stanice ''[[Benešov u Prahy (nádraží)|Benešov u Prahy]]'' patří k těm, jejichž název je oproti názvu obce rozšířený, protože Benešovů je v ČR pět. Leží na těchto tratích: [318] => * [[Železniční trať Benešov u Prahy – České Budějovice|220]] Benešov – [[Veselí nad Lužnicí]] – České Budějovice, částečně jednokolejná a částečně dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem a s mezinárodním provozem, součást čtvrtého koridoru, úsek do [[Veselí nad Lužnicí]] v provozu od roku 1871 [319] => * [[Železniční trať Praha – Benešov u Prahy|221]] [[Praha hlavní nádraží|Praha]] – Strančice – Benešov, dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem s mezinárodním i frekventovaným regionálním provozem, součást čtvrtého koridoru, v provozu od roku 1871 [320] => * [[Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov|222]] Benešov – [[Vlašim]] – [[Trhový Štěpánov]], jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha s nepříliš hustým provozem, úsek do [[Vlašim]]i v provozu od roku [[1895]] [321] => Rychlíky [[Dálkové železniční linky v Česku|linky R17]] ''Praha – České Budějovice'' zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice [[Praha hlavní nádraží]] v roce 2012 činila 42 minut. Osobní vlaky linky S9 do Prahy vyjíždějí z Benešova každých třicet (mimo špičky šedesát) minut a jsou součástí systému pražské příměstské železnice [[Esko Praha|Esko]].https://www.spravazeleznic.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-111211.html {{Wayback|url=https://www.spravazeleznic.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-111211.html |date=20120531021030 }} Jízdní řád 2012 [322] => [323] => Železniční dopravu přes Benešov zajišťovala od počátku státní monopolní ČSD. K ní přibyla po roce 2000 soukromá společnost Arriva, která zásadně zvýšila kvalitu vstřícnosti cestujícím.{{Citace elektronického periodika [324] => | příjmení = www.fg.cz, 2023 [325] => | jméno = FG Forrest, a s [326] => | titul = Vlaky [327] => | periodikum = Arriva [328] => | url = https://www.arriva.cz/cs/info-na-cestu/dopravni-aktuality/vlaky [329] => | jazyk = cs [330] => | datum přístupu = 2023-07-14 [331] => }} [332] => [333] => V době výstavby koridoru se nabízela výstavba dalších dvou zastávek na území města, které by podpořily vnitroměstskou dopravy (Červené vršky, Černoleská, příp. ještě "Benešov – depo" přiléhající k novému rozvojovému území Mariánovice). Ekonomicky výhodné nabídky ze strany Správy železnic nebyly využity. [334] => [335] => === Městská autobusová doprava === [336] => V Benešově je taktéž zavedena [[Městská autobusová doprava v Benešově|městská autobusová doprava]]. Do komunistického převratu zjišťovaly autobusovou dopravu soukromí dopravci. Poté státní dopravce [[ČSAD Benešov]], který se po návratu demokracie přejmenoval na ICOM. Městské linky zajíždějí do benešovských částí [[Pomněnice]] nebo [[Mariánovice]], jsou však v provozu jen v pracovní dny. [337] => Další tu jsou spoje Pražské Integrované Dopravy od 1. 4. 2021 do těchto cílů: [338] => 337 a 401 Praha [339] => 401 Tábor, Jindřichův Hradec / Třeboň [340] => 438 Štěchovice [341] => 452 Mladá Vožice [342] => 553 Jankov, Odlochovice [343] => 554 Votice [344] => 752 Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy [345] => 753 Týnec nad Sázavou – Netvořice – Neveklov [346] => 754 Neveklov–Křečovice [347] => 755 Neveklov – Jablonná n/Vlt. [348] => 759 Bystřice–Maršovice–Neveklov [349] => [350] => V roce 2021 byl přestavěn stávající autobusový terminál. Výhodná alternativní možnost autobusového nádraží z druhé strany kolejiště s využitím nového pochodu nebyla využita. [351] => [352] => === Městská turistická doprava === [353] => Od června 2012 je v Benešově zřízena speciální městská turistická doprava. Ta je zajišťována dvouvozovým [[ekovláček|ekovláčkem]].{{Citace elektronické monografie [354] => | titul = O ekovláčku [355] => | url = http://www.ekovlacekbenesov.cz/ [356] => | vydavatel = Technické služby Benešov [357] => | datum přístupu = 2019-04-28 [358] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190428085256/http://www.ekovlacekbenesov.cz/ [359] => | datum archivace = 2019-04-28 [360] => | nedostupné = ano [361] => }} Ekovláček měl původně vyjet již v dubnu 2012, na svou první jízdu se však vydal až 29. června 2012, ovšem i potom se potýkal s problémy.{{Citace periodika [362] => | titul = Benešovský ekovláček zatím moc cestujících nepovozil [363] => | url = https://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/benesovsky-ekovlacek-zatim-moc-cestujicich-nepovozil-20120702.html [364] => | datum vydání = 2012-07-02 [365] => | datum přístupu = 2019-04-28 [366] => | jméno = Martina [367] => | příjmení = Křečková [368] => | periodikum = Benešovský deník [369] => | ročník = [370] => | číslo = [371] => | strany = [372] => }} Vláček vyjíždí pětkrát denně v pracovní dny i o víkendu od městského informačního centra. Mezi jeho zastávky patří např. [[Pivovar Ferdinand|pivovar]], [[Gymnázium Benešov|gymnázium]], vrch Karlov, zajíždí i do [[Konopiště (Benešov)|Konopiště]]. [373] => [374] => === Letecká doprava === [375] => {{podrobně|Letiště Benešov}} [376] => Jihojihozápadně od Benešova se ve vzdálenosti 5,6 km nachází [[letiště Benešov]], které leží na území sousedního města [[Bystřice (okres Benešov)|Bystřice]], jež ho také provozuje. [377] => [378] => == Školství == [379] => [[Soubor:Benešov, gymnázium.JPG|náhled|Gymnázium v Benešově]] [380] => [[Soubor:Benešov, integrovaná škola Černoleská.JPG|náhled|Integrovaná škola v Benešově]] [381] => [[Mateřská škola|Mateřské školy]]: [382] => * MŠ Čtyřlístek [383] => * MŠ U Kohoutka Sedmipírka, MŠ Longenova [384] => * MŠ Karlov [385] => * MŠ Úsměv [386] => * MŠ Berušky [387] => [388] => [[Základní škola|Základní školy]]: [389] => * ZŠ Dukelská [390] => * ZŠ Jiráskova [391] => * ZŠ Karlov [392] => * ZŠ Konopišťská [393] => * Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov [394] => [395] => [[Střední škola|Střední školy]]: [396] => * [[Gymnázium Benešov]] [397] => * Střední škola cestovního ruchu [398] => * Střední technická a integrovaná škola Černoleská [399] => * Střední ekonomická škola [400] => * Střední zdravotnická škola [401] => * Střední zemědělská škola [402] => * Střední odborné učiliště stavební [403] => [404] => Ostatní: [405] => * Praktická škola Konopišťská [406] => * Vyšší odborná zemědělská škola [407] => * Institut informačního designu Muzea umění Benešov – vzdělávací centrum druhé gramotnosti (1990–2017) [408] => [409] => == Duchovní kultura == [410] => Duchovní kultura je v každém městě nejstarším základem dalšího obecního kulturního vývoje, který de týká vzdělávání, umění, charity a veřejných aktivit. Vytváří podstatu místní identity. [411] => [412] => === Vývoj v Benešově === [413] => [414] => ==== Židovská kultura ==== [415] => Kultura s nejdelší tradicí měla svou svatyni u náměstí v Pražské ulici. Dále pak starý a nový židovský hřbitov (viz památky). Vinou nesnášenlivosti společnosti byla ve 40. letech 20. století v Benešově zlikvidována. Ani komunistický režim nebyl vůči ní tolerantní, a tak nechal v 60. létech zbourat synagogu, která byla zajímavou kulturní památkou. Přeživší Židé v Benešově se stáhli do ústraní a o jejich kulturní odkaz (památník holocaustu a hřbitov) se starají obětaví křesťané. [416] => [[Soubor:Václav Bartůšek.jpg|náhled|Historik Václav Bartůšek v expozici o piaristech v ambitu koleje]] [417] => [418] => ==== Křesťanská kultura ==== [419] => Křesťanská kultura, později specifikovaná na katolickou a protestantskou. Následně ještě na další, např. husitskou. Má v Benešově bohatou historii, mj. díky činnosti minoritského kláštera a vzdělávací, vědecké a kulturní aktivitě piaristů. Její kolej představuje počátky benešovského gymnázia. Na území města jsou tři kostely a jedna kaple na zámku Konopiště. Po roce 1990 vyniká katolická farnost velmi kvalitním chrámovým sborem a intenzívní charitativní činností. [420] => [421] => Historie piaristů je podrobně probádána historikem Václavem Bartůškem a promítnuta do malé stálé expozice v samotné koleji. Veřejná diskuse po návratu demokracie vedla k přijetí sloganu "Benešov – město piaristické kultury a vzdělanosti", který se uplatňoval na letácích i propagačních bilboardech u silnice. Od roku 2010 však bylo rozhodnuto o přízemnější formě prezentace města. [422] => [[Soubor:Josef Švehla.jpg|náhled|Husitský farář Josef Švehla v moderní modlitebně Husova sboru v Čechově ulici.]] [423] => Protestantští křesťané mají v Benešově modlitebny v Husově a Čechově ulici. Českobratrská církev evangelická proslavila město činností nakladatelství Eman s celostátním dosahem a špičkovou kvalitou produkce. Husitská církev má moderní ekologickou modlitebnu (arch. Kovář) se zázemím pro zájmovou činnost dětí a mládeže. Dále v Benešově působí Adventisté sedmého dne. [424] => [425] => ==== Další kultury ==== [426] => V Benešově po roce 1990 fungují také buddhistické aktivity a jogínské bez přímé vazby na hinduismus. [427] => [428] => ==== Křesťané a veřejnost ==== [429] => Od konce 90. let 20. století připravují křesťané každoročně na Štědrý den na náměstí veřejnou slavnost "Vánoční slovo" se čtením z Bible a vánoční hudbou. Starostové města na slavnost přicházejí popřát obyvatelům příjemné svátky a mnoho štěstí v novém roce. [430] => [431] => == Kultura == [432] => [[Soubor:111122 Muzeum umeni Benesov 0002.JPG|náhled|Muzeum umění]] [433] => V Benešově působí [[Muzeum umění a designu Benešov|Muzeum umění a designu]] (zal. 1990) a pobočka [[Vlašim (zámek)|Muzea Podblanicka]], jež se obě nacházejí v secesním domě č. p. 74. Tento dům postavila v letech 1904–1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. [434] => [435] => V roce 1992 byla v Muzeu Podblanicka zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili. [436] => [437] => V roce 1999 byla v Muzeu umění zpřístupněna první česká stálá expozice historie fotografie. [438] => [439] => V piaristické koleji zpřístupněna (2001) stálá komorní expozice "Piaristé – tradice benešovské kultury a vzdělanosti". [440] => [441] => Na nádraží v souvislosti s Císařským salonkem zpřístupněna (2002) stálá dokumentačně-propagační expozice "František Ferdinand Rakouský z Este". [442] => [443] => 2010 v piaristické koleji zpřístupněna stálá expozice ilustrovaných biblí ze sbírky Muzea umění a designu. [444] => [445] => Vedle výrazné vydavatelské činnosti Muzea umění a designu ve městě fungovalo více než 20 let soukromé nakladatelství pana Tomáše Trusiny EMAN, které vydávalo obsahově hodnotné, špičkově graficky upravené knihy. Po roce 2020 pokračuje v působení v Praze.{{Citace elektronického periodika [446] => | titul = nakladatelství EMAN {{!}} Křesťanská literatura pro náročné [447] => | periodikum = eman.evangnet.cz [448] => | url = http://eman.evangnet.cz/ [449] => | datum přístupu = 2023-05-21 [450] => }} [451] => [452] => Ve městě funguje také Městská knihovna s Městskou výstavní síní v předsálí a kino. [453] => [454] => V Benešově funguje i městské divadlo, s profesionální historií z 50. let dvacátého století, ve které od 70. let vystupují ochotníci a hostující soubory. V moderní budově společenského centra Karlov se odehrávají zábava a společenské akce. [455] => [456] => V podzámčí Konopiště od počátku století funguje soukromé Muzeum motorek Jawa Jiřího Stibůrka. [457] => [458] => === Vydavatelství === [459] => V roce 1990 začalo s výraznou vydavatelskou činností nové Muzeum umění Benešov. Vydávalo katalogy, odborné textové publikace, pohlednice, plakáty a postupně 6 titulů periodik. K typickým, místní význam překračujícím titulům patřily první české slovníky a učebnice druhé gramotnosti, které doplňovaly školní výuku první gramotnosti. Díky spolupráci s IIID byly distribuovány i do zahraničí včetně zámoří. Po politickém převratu roku 2017 pokračuje muzeum v kvalitní ediční činnosti zaměřené úzce na výtvarné umění. [460] => [461] => Nejvýraznějším vydavatelem byl dvacet let počátkem 21. století Tomáš Trusina se svým nakladatelstvím EMAN. Vydával prózu a poezii s hlubším obsahem a periodikum Protestant. Všechny publikace měly špičkovou nevtíravou grafickou úpravu. [462] => [463] => Činnost dalších vydavatelů s výjimku příležitostných (Město Benešov, sdružení Posázaví) v historii nebyla zaznamenána. [464] => [465] => ==== Periodika ==== [466] => * Jiskra, týdeník s regionálním dosahem (do roku 2010, elektronicky do roku 2021) [467] => * Benešovský kalendář, měsíčník s městským dosahem (do r. 2005) [468] => * Zpravodaj radnice Benešov – měsíčník s městským dosahem (od r. 2006) [469] => * Artsystem – odborný občasník pro teorii umění s celostátním dosahem (1990–1992){{Citace monografie [470] => | příjmení = Fassatiová [471] => | jméno = Anna [472] => | titul = Kapitoly z historie Muzea umění a designu Benešov [473] => | vydání = 1 [474] => | vydavatel = Muzeum umění [475] => | místo = Benešov [476] => | rok vydání = 2012 [477] => | počet stran = 1250 [478] => | kapitola = Ediční činnost [479] => }} [480] => * Angelma – odborný občasník prp teorii fotografie s celostátním dosahem (1990–1992) [481] => * Bulletin Institutu informačního designu – odborná ročenka pro 2. gramotnost s celostátním dosahem (1990–2000, návazně elektronicky) [482] => * Muzeum umění Benešov – popularizující ročenka o muzeu pro region (1995–2010) [483] => * Benešovský deník – noviny pro region (od 1998) [484] => * Posázaví – občasník s regionálním dosahem (od 2000) [485] => * Muzeum, umění a společnost – odborný občasník o vztahu muzeí a veřejnosti (od 2000) [486] => * Protestant – populární dvouměsíčník s celostátním dosahem (od 2000) [487] => [488] => === Festivaly === [489] => V Benešově se od roku 1990 pořádá každoroční festival vážné hudby Sukovo Jaro a souběžně probíhal do 1. desetiletí 21. století festival Podblanický Podzim. [490] => [491] => Od konce 90. let každoroční setkání obyvatel na Štědrý den "Vánoční slovo" – čtení z biblických textů [492] => [493] => V prvém desetiletí 21. století v Benešově každoročně probíhala sochařská sympozia hostící známé české umělce. [494] => [495] => V letech 2011 a 2012 se zde pořádal hudební festival [[Sázavafest]] a v roce 2013 festival [[Let It Roll]]. [496] => [497] => Po roce 2000 Benešov každoročně hostí významný filmový festival Jeden svět. [498] => [499] => Od roku 2016 je každým rokem pořádán Benešovský literární festival. [500] => [501] => === Kulturní a umělecká sdružení === [502] => * Kulturní sdružení (30. léta 20. stol.) [503] => * Ochotnický soubor Svatopluk Čech [504] => * Sukův komorní sbor [505] => * Sbor Benešovské učitelky [506] => * Římskokatolický pěvecký sbor, sbormistr Marek Jantač [507] => * Divadlo PaT [508] => * Komorní studio Áčko [509] => * Evropský klub Benešov [510] => * Posázavský Pacifik, sdružení pro ochranu památek železnice [511] => [512] => == Sport == [513] => [[Soubor:Benesov Mestsky stadion (19).JPG|vlevo|náhled|[[U Konopiště|Stadion U Konopiště]]]] [514] => Město zažívá po roce 1960 bohatý rozvoj sportovišť. Zimní stadion, krytý bazén, venkovní koupaliště a výstavba čtyř nových hal. [515] => [516] => V Benešově funguje několik sportovních klubů. Nejslavnější chvíle prožil fotbalový klub [[SK Benešov]], který v sezóně [[1. česká fotbalová liga 1994/95|1994/95]] hrál [[1. česká fotbalová liga|nejvyšší českou soutěž]], tehdy pod názvem Švarc Benešov. Po trestněprávních problémech majitele klubu [[Miroslav Švarc|Miroslava Švarce]] zlatá éra klubu skončila.{{Citace elektronického periodika [517] => | příjmení = Podroužek [518] => | jméno = Jan [519] => | titul = Benešov ležel Švarcovi u nohou, pak byl ve vězení a žil jako poustevník [520] => | periodikum = iSport.cz [521] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-gambrinus-liga/176974/benesov-lezel-svarcovi-u-nohou-pak-byl-ve-vezeni-a-zil-jako-poustevnik.html [522] => | datum vydání = 2013-07-21 [523] => | jazyk = cs [524] => | datum přístupu = 2022-08-14 [525] => }} Nyní hraje [[Česká fotbalová liga|třetí nejvyšší soutěž]]. Benešovský dres oblékla i řada bývalých reprezentantů. V éře nahlédnutí do první ligy to byli [[Karel Jarolím]], [[Luboš Kozel]], [[Ivo Knoflíček]], [[Július Bielik|Julius Bielik]] nebo [[Tibor Mičinec]]. Ovšem již v 70. letech 20. století přišel do Benešova jako hrající trenér z pražské [[FK Dukla Praha|Dukly]] [[Josef Vacenovský]] který sebou přivedl bývalé reprezentanty [[Jan Brumovský|Jana Brumovského]], [[Jiří Čadek (fotbalista)|Jiřího Čadka]] nebo [[Josef Jelínek (fotbalista 1941)|Josefa Jelínka]]. Benešovský klub hraje své domácí zápasy na stadionu [[U Konopiště]], kam se vejde 8300 diváků. [526] => [[Soubor:Zimní Stadion Benešov.jpg|náhled|Zimní stadion v Benešově]] [527] => Hokejový klub [[HC Lev Benešov]] hraje Středočeskou krajskou ligu (4. ligová úroveň). Své domácí zápasy hraje na [[Zimní stadion Benešov|Zimním stadionu Benešov]], který má kapacitu 2500 diváků. Růstu klubu brání to, že již dvakrát prodal svou licenci do jiných měst, jednou do Příbrami a jednou do Moravských Budějovic. Nejznámějším odchovancem je [[Jan Srdínko]], který se po skončení hráčské kariéry věnoval výchově hokejové mládeže v Benešově. [528] => [529] => === Další sportovní kluby === [530] => * [[SK Florbal Benešov]] – [[florbal]]ový klub [531] => * [[BC Benešov]] – [[basketbal]]ový klub [532] => * [[HC AGAVE]] – [[Lední hokej|hokejový]] klub[[Soubor:Část sídliště na spořilově.jpg|náhled|Část sídliště na Spořilově]] [533] => * [[TJ Sokol Benešov]] – [[volejbal]]ový klub [534] => * [[SK Šacung Benešov]] – [[nohejbal]]ový klub [535] => * [[SKP judo Benešov]] – [[judo]] [536] => * TSK Salta Benešov – taneční sportovní klub [537] => * [[Sanchin Dojo Benešov]] – karate [538] => * [[Benešovská 1. Volejbalová]] – volejbalový tým [539] => V Benešově se nachází rovněž sokolovna se souborem hřišť a dostihové závodiště. [540] => [[Soubor:Sídliště na Bezděkově.JPG|náhled|Sídliště Na Bezděkově]] [541] => [542] => == Turistika == [543] => O podporu a propagaci turistiky se po roce 1990 staralo z pověření svého zřizovatele Muzeum umění Benešov. Později se částečně připojilo sdružení Posázaví. Po nabytí významu turistického ruchu činnost převzala sama radnice pod vedením Petry Orsákové. [544] => [545] => === Cyklistika === [546] => – Městem vedou cyklotrasy č. 0063 Týnec nad Sázavou – Konopiště, č. 0064 Čerčany – Benešov – Konopiště, č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim, č. 0073 Benešov – Ostředek – Český Šternberk, č. 0076 Konopiště – Bystřice – Votice. Výstavba cyklostezek nebyla preferována. [547] => * Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy {{Turistická značka|červená}} Chocerady – Kozmice – Benešov – Konopiště – Neveklov, {{Turistická značka|červená}} Benešov – Postupice – Louňovice pod Blaníkem, {{Turistická značka|červená}} Konopiště – Poříčí nad Sázavou, {{Turistická značka|zelená}} Konopiště – Líšno, {{Turistická značka|žlutá}} Benešov – Konopiště – Týnec nad Sázavou. [548] => * Vycházkové okruhy. Ve městě i v areálu Konopiště jsou koncipovány speciální vycházkové trasy zaměřené na různá témata. Jejich přesné vyznačení různobarevnými liniemi je na mapách rozmístěných ve veřejném prostoru. [549] => [550] => == Osobnosti == [551] => === Galerie osobností historie Benešova === [552] => [[Soubor:Galerie osobností historie Benešova.jpg|náhled|Starosta Chromý seznamuje zastupitele a úředníky radnice s osobnostmi historie Benešova]] [553] => [554] => Po sametové revoluci starosta Mojmír Chromý s ředitelem muzea umění [[Tomáš Fassati|Tomášem Fassatim]] připravili v nových svobodných podmínkách projekt obrazové galerie osobností. Zorganizovali výběr osobností minulosti nezatížený politickou cenzurou ani povrchními laickými názory. Podnítili proto seriózní diskusi s benešovskými i dalšími historiky, jejíž výsledky vedly k sestavení základního seznamu, který byl podkladem pro vytvoření série 20 portrétů, jež byly ve formě Malé galerie instalovány roku 2001 na radnici. [555] => [556] => * František hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic (1646–1723) – zakladatel piaristické koleje v Benešově [557] => * Jan Josef hrabě z Vrtby (1669–1734) – dokončil výstavbu piaristické koleje [558] => * Karel Ignác Villani (1818–1883) – starosta benešovského okresu [559] => * František Ferdinand dʼEste, arcivévoda rakouský (1863–1914) – majitel Konopiště [560] => * Josef Suk (1874–1935) – hudební skladatel [561] => * Otakar Novotný (1880–1959) – architekt [562] => * Emil Artur Longen (1885–1936) – malíř, herec a spisovatel [563] => * Ladislav Šíma (1885–1956) – malíř a hudebník [564] => * Karel Nový [565] => * Vladislav Vančura [566] => * Václav Pavlík [567] => * Otomar Pičman [568] => * Ján Juraj Stanek [569] => * Jan Hejtmánek [570] => * Tomáš kardinál Špidlík [571] => * Jiří Tywoniak [572] => * Miloslav Chlupáč [573] => * Václav Mareš [574] => * Zdeněk hrabě ze Sternbergu [575] => * Josef Pleskot [576] => [577] => === Benešovští rodáci === [578] => * [[Monika Absolonová]] (* 1976), muzikálová zpěvačka a herečka [579] => * [[Vladimír Antušek]] (1901–1968), malíř, autor mozaiky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě [580] => * Matouš Benešovský vulgo Philonomus (asi 1550 – po r. 1590), filolog, písař, překladatel [581] => * [[Jitka Bartoničková]] (* 1985), česká atletka, olympionička [582] => * [[Miroslav Beránek]] (* 1957), bývalý československý fotbalista [583] => * Věra Dudíková, manažerka hudebního festivalu Podblanický podzim, nositelka titulu Blanický rytíř [584] => * [[Vladimír Haering]] (1882–1942), vojenský lékař, legionář a odbojář [585] => * [[Vladimír Hirsch]] (* 1954), hudební skladatel a instrumentalista [586] => * [[Ivo Chlupáč]] (1931–2002), geolog, paleontolog [587] => * [[Miloslav Chlupáč]] (1920–2008), sochař, malíř, odborný publicista, člen muzejní rady v Benešově{{Citace monografie [588] => | příjmení = Třeštík [589] => | jméno = Michael [590] => | titul = Kdo je kdo: osobnosti české současnosti 5000 životopisů [591] => | vydání = 5. vyd [592] => | vydavatel = Agentura Kdo je kdo [593] => | místo = Praha [594] => | isbn = 978-80-902586-9-3 [595] => }} [596] => * [[Jiří Kozák (architekt)|Jiří Kozák]] (1922–2003), architekt, projektant ocelových konstrukcí [597] => * [[Václav Krása]] (* 1951), poslanec, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením [598] => * [[Petr Kubín]] (* 1967), historik, hagiograf, profesor [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]] [599] => * [[Aneta Langerová]] (* 1986), zpěvačka, hudebnice, skladatelka [600] => * [[František Václav Mareš]] (1922–1994), jazykovědec, bohemista, slávista, profesor Vídeňské university [601] => * [[Jindřich Matiegka]] (1862–1941), lékař, antropolog, rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] [602] => * [[Jan Noha (spisovatel)|Jan Noha]] (1908–1966), spisovatel [603] => * [[Otakar Novotný]] (1880–1959), architekt, návrhář, profesor [604] => * [[Karel Nový]] (1890–1980), spisovatel a novinář [605] => * [[Adolf Panz]] (1918–1986), orientalista a učitel perštiny, diplomat [606] => * [[Artuš Scheiner]] (1863–1938), český ilustrátor a malíř [607] => * [[Josef Scheiner|Josef Eugen Scheiner]] (1861–1932), právník a významný činovník Sokola [608] => * [[Adam Trajan]] (1586–1650), český kazatel a spisovatel [609] => * [[Kateřina Winterová]] (* 1976), herečka Národního divadla, zpěvačka [[Ecstasy of Saint Theresa|Ecstasy of St. Theresa]] [610] => [611] => === Další osobnosti spjaté s Benešovem === [612] => * [[Svatopluk Čech]] (1846–1908), básník, prozaik, novinář a cestovatel, rodák z [[Ostředek|Ostředku]], jako čestný občan Benešova propůjčil své jméno místnímu ochotnickému spolku [613] => * [[Tomáš Fassati]] (* 1952), vědec, český průkopník 2. gramotnosti, odborný manažer a vysokoškolský pedagog (UMPRUM a Fakulta architektury ČVUT), účastník 3. odboje, zakladatel muzea umění [614] => * [[Salo Flohr]] (1908–1983), světový šachista, čs. reprezentant v šachu, šachový velmistr, v Benešově uděleno domovské právo [615] => * [[Jan Hertl (historik)|Jan Hertl]] (1906–1965), historik a sociolog, učil na benešovském gymnáziu [616] => * [[Vladimír Janovic|Vladimír Pičman]] (* 1935), básník, redaktor, překladatel, studoval benešovské gymnázium [617] => * [[Harry Jelínek]] (1905-1986), podvodník, kolaborant, žurnalista a nakladatel ("prodejce" Karlštejna), studoval benešovské gymnázium [618] => * [[Josef Topol]] (1935–2015), dramatik, básník, studoval benešovské gymnázium [619] => * [[František Veselý (politik)|František Veselý]] (1863–1935), český a československý advokát a politik, starosta Benešova [620] => * [[Michal Viewegh]] (* 1962), spisovatel a publicista, studoval benešovské gymnázium [621] => * [[Karel Vladislav Zap]] (1812–1871), historik a spisovatel, žil a zemřel v Benešově [622] => * Václav Bartůšek, historik, archivář, autor rozsáhlého výzkumu o benešovských piaristech, pedagog a člen benešovské muzejní rady [623] => * Dana Bleyová, akademická malířka, grafička, fotografka, členka muzejní rady [624] => * Pavel Hoza (1964), spisovatel, historik, pedagog a organizátor kulturních akcí v Benešově{{Citace elektronického periodika [625] => | titul = Pavel Hoza {{!}} životopis, informace {{!}} ČBDB.cz [626] => | periodikum = www.cbdb.cz [627] => | url = https://www.cbdb.cz/autor-32501-pavel-hoza [628] => | jazyk = cs [629] => | datum přístupu = 2023-07-12 [630] => }} [631] => * Tomáš Trusina, významný český knižní nakladatel, evangelický farář, pořadatel kulturních akcí v Benešově{{Citace elektronického periodika [632] => | titul = nakladatelství EMAN {{!}} Křesťanská literatura pro náročné [633] => | periodikum = eman.evangnet.cz [634] => | url = http://eman.evangnet.cz/ [635] => | datum přístupu = 2023-07-12 [636] => }} [637] => * Marcel Timko, teolog, výrazný myslitel, od 2022 vikář benešovské katolickém farnosti{{Citace elektronické monografie [638] => | titul = P. Marcel Timko [639] => | url = https://www.farnost-benesov.cz/tag/p-marcel-timko/ [640] => | datum vydání = 2023-04-23 [641] => | datum přístupu = 2023-07-12 [642] => | jazyk = cs [643] => }} [644] => * Marek Jantač, dlouhodobý regenschori benešovského chrámového sboru, a majitel benešovského audiovizuální studia, které produkuje profesionální filmy a dokumenty.{{Citace elektronického periodika [645] => | titul = tmfotovideo [646] => | periodikum = www.tmstudio.cz [647] => | url = http://www.tmstudio.cz/ [648] => | datum přístupu = 2023-07-12 [649] => }} [650] => [651] => === Další osobnosti spjaté s Benešovskem === [652] => * Tomáš Rajlich, světoznámý malíř působící v Nizozemí [653] => * Marie Ruth Křížková, literární vědkyně, chartistka, nositelka ocenění za 3. odboj [654] => [655] => === Benešovští nositelé titulu Blanický rytíř === [656] => Titul uděluje skupina občanských sdružení organizovaná vlašimským Ekocentrem. Je určen především neprofesionálním aktivistům kultury a ochrany přírody. Za Benešov působí ve skupině Evropský klub Benešov a Vědecko-technická společnost železniční, později k nim přibyla o.p.s. Posázaví (https://www.blanickyrytir.cz/) [657] => [658] => * Josef Zemánek - ochrana památek [659] => * Jaroslava Hocková - folklór [660] => * Václav Kovařík - ochrana přírody [661] => * Věra Dudíková - zakladatelka a dlouholetá ředitelka hudebního festivalu Podblanický podzim [662] => [663] => [[Soubor:Cena demokracie Benešova.jpg|náhled|Člen Evropského kulturního klubu předává na radnici roku 2019 cenu novému nositeli Romanu Tichovskému.]] [664] => [665] => === Osobnosti demokracie Benešova === [666] => Cena začala být udělována po událostech roku 2016 na benešovské radnici, kdy došlo k porušení řady demokratických principů a byla omezena svoboda projevu v místních médiích. Cenu uděluje Evropský klub Benešov na základě podrobně zdůvodněných návrhů obyvatel města. Hlasování mezi návrhy probíhá po důsledné diskuzi.{{Citace elektronického periodika [667] => | titul = Facebook [668] => | periodikum = www.facebook.com [669] => | url = https://www.facebook.com/media/set/?set=a.506464223385809&type=3 [670] => | datum přístupu = 2023-07-02 [671] => }} [672] => * 2016 - Petra Orsáková. Za odvážné prohlášení v napjatém politickém ovzduší radnice, na které doplatila existenčně.{{Citace elektronického periodika [673] => | titul = Facebook [674] => | periodikum = www.facebook.com [675] => | url = https://www.facebook.com/photo/?fbid=506464413385790&set=a.506464223385809 [676] => | datum přístupu = 2023-07-02 [677] => }} [678] => * 2017 – Anna Fassatiová. Za otevřený veřejný postoj proti svévolné politické manipulaci s benešovským muzeem umění. Následně patřila mezi řadu politicky postižených. Nositelka ocenění ministryně obrany za 3. odboj. [679] => * 2018 – Roman Tichovský. Za zásadový veřejný postoj po převratu na radnici roku 2016 a morální podporu postižených spoluobčanů. [680] => * 2019 – Jiří Stibůrek. Za dlouholetou finanční podporu jediného místního demokratického média – týdeníku Jiskra a obranu jeho otevřenosti a nezávislosti. [681] => * 2020 – Erich Renner. Za ojedinělou dlouhodobou publicistickou aktivitu v oblasti místní politiky. [682] => * 2021 – [[Marie Rút Křížková]]. Mimořádné ocenění pro paní Křížkovou, která se stala pro benešovskou veřejnost příkladnou, následováníhodnou osobností svým odvážným nekompromisním odporem totalitě v době normalizace.{{Citace elektronického periodika [683] => | titul = NOVÁ OCENĚNÍ OSOBNOSTEM DEMOKRACIE BENEŠOVSKA 2020 – 2021 [684] => | periodikum = www.jiskra-benesov.cz [685] => | url = https://www.jiskra-benesov.cz/clanek/nova-oceneni-osobnostem-demokracie-benesovska-2020-2021-11224 [686] => | jazyk = cs [687] => | datum přístupu = 2023-07-02 [688] => }}{{Citace periodika [689] => | příjmení = [690] => | jméno = [691] => | titul = Osobnost Benešova [692] => | periodikum = Zpravodaj města Benešov [693] => | datum vydání = 2019-09 [694] => | číslo = 2 [695] => | strany = 5 [696] => }} [697] => [698] => === Výtvarníci významně překračující hranice města a regionu === [699] => Seriózní výběr bylo možné provést jen s pomocí pohledu zvenčí (Nová encyklopedie českého výtvarného umění (1994) apod. odborná přehledová literatura. [700] => [701] => * Ing. arch. Otakar Novotný [702] => * akad. sochař Miloslav Chlupáč [703] => * akad. malíř Ladislav Šíma [704] => * Doc. Gabriel Vach, ml. [705] => [706] => === Nositelé Ceny města Benešov pro mladého výtvarníka === [707] => Cena pro podporu mladých umělců udělovaná v přítomnosti starosty nebo jeho zástupců obsahovala úhradu cesty do některého z evropských center umění a možnost samostatné výstavy v Muzeu umění. Po politických zvratech roku 2016 byla zrušena.{{Citace monografie [708] => | příjmení = Fassatiová [709] => | jméno = Anna [710] => | titul = Kapitoly z historie Muzea umění a designu Benešov [711] => | vydání = 1 [712] => | vydavatel = Muzeum umění a designu Benešov [713] => | místo = Benešov [714] => | rok vydání = 2011 [715] => | počet stran = 1125 [716] => | kapitola = Cena Města Benešova pro mladé výtvarníky [717] => | isbn = 978-80-87400-07-4 [718] => }} [719] => * Eva Šternová-Mixánová (malba, konceptuální tvorba) [720] => * Gabriel Vach ml. (keramika) [721] => * Michal Kopecký (grafický design) [722] => * Vendula Zimandlová (architektura) [723] => * [[Pavol Orvan]] (fotografie, design) [724] => * Petr Holeček (plastika) [725] => * Monika Paďourová (zahradní architektura) [726] => * Josefína Dušková (plastika) [727] => * [[Jakub Škraban]] (fotografie) [728] => * Ondřej Doskočil (malba, grafický design, videoart) [729] => [730] => === Nositelé Ceny Srdce Benešova === [731] => * 2022 - PhDr. Anna Balatová [732] => [733] => === Čestní občané města === [734] => * [[Josef Suk starší|Josef Suk]], hudební skladatel (poctěn 1934) [735] => * [[František Václav Mareš]] (1922–1994), jazykovědec, bohemista, slavista [736] => * [[Miloslav Chlupáč]], sochař, malíř a odborný publicista [737] => [738] => === Účastníci 3. odboje ocenění ministrem obrany ČR === [739] => * Jan Kohl (nar. 27. srpna 1902 v Benešově) [740] => * Otakar Nigrin (nar. 12. ledna 1927 v Benešově) [741] => * Jindřich Papež (nar. 5. července 1902 v Benešově) [742] => * Vladimír Veit (nar. 13. února 1948 v Benešově) [743] => * Eva Knihová (nar. 23. února 1933 v Praze, žije v Benešově) [744] => * Anna Fassatiová (nar. 27. března 1958) [745] => * Tomáš Fassati (nar. 22. února 1952){{Citace elektronického periodika [746] => | titul = Vydaná osvědčení [747] => | periodikum = 3odboj.army.cz [748] => | url = https://3odboj.army.cz/vydana-osvedceni [749] => | datum přístupu = 2023-05-21 [750] => }} [751] => [752] => == Partnerská města == [753] => * {{Flagicon|Francie}} [[Sainte-Agnès, Alpes-Maritimes]], [[Francie]] [754] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Partizánske]], [[Slovensko]] [755] => * {{flagicon|ITA}} [[San Pietro in Casale]], [[Itálie]] [756] => [757] => == Odkazy == [758] => === Reference === [759] => [760] => [761] => === Flmy o Benešově === [762] => * Benešovský víkend (1995) [763] => * Šumný Benešov (2001), režie Radovan Lipus, scénář David Vávra, odb. poradce Tomáš Fassati [764] => * Navštivte Benešov (2012), námět Petra Orsáková [765] => [766] => === Literatura === [767] => * FASSATI, Tomáš (ed.): Benešov, Město Benešov, 1997 [768] => * FASSATI, Tomáš; BLEYOVÁ, Dana: Umění a architektura v Benešově, mapa, Benešov, 2005, {{ISBN|80-903144-6-5}} [769] => * {{Citace monografie [770] => | příjmení = Procházková [771] => | jméno = Eva [772] => | titul = Benešov [773] => | vydavatel = Paseka [774] => | místo = Praha, Litomyšl [775] => | rok vydání = 2005 [776] => | vydání = 1 [777] => | počet stran = 81 [778] => | isbn = 80-7185-728-9 [779] => }} [780] => * FASSATI, Tomáš: Soudobá architektura a design Benešovska, Muzeum umění, Benešov, 2007 [781] => * {{Citace monografie [782] => | příjmení = Fassati [783] => | jméno = Tomáš [784] => | titul = Z Benešova za stavbami 20. století krajinou vnější i vnitřní: [průvodce světem architektury 20. století Benešovska] [785] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/505914483 [786] => | vydání = 3., dopl. vyd [787] => | vydavatel = Muzeum umění a designu [788] => | místo = Benešov [789] => | počet stran = 281 s. [790] => | isbn = 978-80-903798-9-3 [791] => | isbn2 = 80-903798-9-3 [792] => | oclc = 505914483 [793] => }} [794] => * {{Citace monografie [795] => | příjmení = Pelíšek [796] => | jméno = Jaroslav [797] => | titul = Benešov: „nejen“ město v podzámčí [798] => | vydavatel = Město Benešov [799] => | místo = Benešov [800] => | rok vydání = 2013 [801] => | vydání = 1 [802] => | počet stran = 99 [803] => | isbn = 978-80-260-5254-8 [804] => }} [805] => * {{Citace monografie [806] => | příjmení = Kovařík [807] => | jméno = Václav [808] => | titul = Benešov – příroda [809] => | vydavatel = Město Benešov [810] => | místo = Benešov [811] => | rok vydání = 2014 [812] => | vydání = 1 [813] => | počet stran = 175 [814] => | isbn = 978-80-260-7231-7 [815] => }} [816] => * HOZA, Pavel; FASSATI, Tomáš: Benešov na přelomu milénia, Benešov, 2015 [817] => * {{Citace monografie [818] => | příjmení = Horáček [819] => | jméno = Michal [820] => | titul = Benešov technický a industriální [821] => | vydavatel = Muzeum Podblanicka [822] => | místo = Benešov [823] => | rok vydání = 2017 [824] => | vydání = 1 [825] => | počet stran = 309 [826] => | isbn = 978-80-86452-32-6 [827] => }} [828] => * {{Citace monografie [829] => | příjmení = Tywoniak [830] => | jméno = Jiří [831] => | titul = Benešov a Konopiště v minulosti [832] => | vydavatel = Městský úřad v Benešově [833] => | místo = Benešov [834] => | rok vydání = 1993 [835] => | vydání = 2 [836] => | počet stran = 337 [837] => | isbn = [838] => }} [839] => * {{Citace monografie [840] => | příjmení = Kos [841] => | jméno = Petr [842] => | titul = Cvičiště Benešov – vstup zakázán!! [843] => | vydavatel = Posázaví [844] => | místo = Postupice [845] => | rok vydání = 2012 [846] => | vydání = 3 [847] => | počet stran = 205 [848] => | isbn = 978-80-87684-11-5 [849] => }} [850] => * {{Citace monografie [851] => | příjmení = Vlasák [852] => | jméno = Antonín Norbert [853] => | titul = Okres Benešovský. Nástin statisticko-historický [854] => | url = https://ndk.cz/uuid/uuid:c7944db0-9e5b-11dc-a90a-000d606f5dc6 [855] => | vydavatel = Fr. A. Urbánek [856] => | místo = Praha [857] => | rok vydání = 1874 [858] => | počet stran = 140 [859] => }} [860] => * {{Citace monografie [861] => | příjmení = Vlasák [862] => | jméno = Antonín Norbert [863] => | titul = Ze starých dějin města Benešova. Archeologicko-historický nástin [864] => | url = https://ndk.cz/uuid/uuid:c80d8500-0d42-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 [865] => | vydavatel = vl. nákl. [866] => | místo = Benešov [867] => | rok vydání = 1898 [868] => | počet stran = 68 [869] => }} [870] => [871] => === Externí odkazy === [872] => * {{Commons}} [873] => * {{Commonscat}} [874] => * {{Otto|heslo=Benešov}} [875] => * {{Wikislovník|heslo=Benešov}} [876] => * {{RÚIAN}} [877] => * {{NK ČR|ge134057}} [878] => * {{Oficiální web}} [879] => * [http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/529303-benesov Rozklikávací rozpočet] {{Wayback|url=http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/529303-benesov |date=20160306090625 }} na rozpocetobce.cz [880] => * [http://publicwire.eu/regions/benesov/stream/stream.php Online přenosy ze zasedání zastupitelstva] [881] => * [https://www.regionbenesovsko.cz regionbenesovsko.cz – Regionální portál Benešovska] [882] => * [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3327 Lidová rčení z Benešovska] [883] => [884] => {{Části české obce}} [885] => {{Okres Benešov}} [886] => {{Autoritní data}} [887] => {{Portály|Česko}} [888] => [889] => [[Kategorie:Benešov| ]] [890] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [891] => [[Kategorie:Města v okrese Benešov]] [892] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [893] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [894] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [895] => [[Kategorie:Obce v okrese Benešov]] [896] => [[Kategorie:Tři údolí]] [897] => [[Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině]] [898] => [[Kategorie:České a moravské obce vysídlené v letech 1940–1945]] [] => )
good wiki

Benešov

Benešov je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov. Leží v Benešovské pahorkatině 30 km jihovýchodně od Prahy, protéká jím Benešovský a Konopišťský potok.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Občanská demokratická strana','ANO 2011','Tomáš Fassati','Pivovar Ferdinand','Starostové a nezávislí','Konopiště (Benešov)','Česká strana sociálně demokratická','Gymnázium Benešov','Komunistická strana Čech a Moravy','Česká pirátská strana','Konopiště','Konopišťský potok'

Konopiště