Array ( [0] => 15482674 [id] => 15482674 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bern [uri] => Bern [3] => Untertorbrücke Tschachtlanchronik.jpg [img] => Untertorbrücke Tschachtlanchronik.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Bern - Hlavní město Švýcarska** Bern, malebné město v srdci Švýcarska, se pyšní bohatou historií a jedinečnou architekturou, která odráží jeho význam jako centrálního místa v této krásné alpské zemi. Jeho historické jádro je dokonce zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, což svědčí o jeho kulturním významu a zachovalosti. Město se nachází na malebném místě podél řeky Aare, která dodává krajině zvláštní kouzlou atmosféru. Bern je město plné zeleně, parků a přírodních scenérií, což přispívá k vysoké kvalitě života, které jeho obyvatelé a návštěvníci tolik oceňují. Kromě architektonických skvostů, jako je impozantní Zytglogge (věž s hodinami) a krásná katedrála svatého Viktora, nabízí Bern také moderní kulturní a společenské vyžití. Město je domovem mnoha muzeí, galerií a divadel, která obohacují jeho kulturní život. Každoroční festivaly a akce, jako je například Bernský festival dokumentárního filmu, ukazují rozmanitost a kreativitu místních obyvatel. Nehledě na to, že Bern je také politickým centrem Švýcarska, kde sídlí federální vláda, jeho atmosféra je veselá a přátelská. Místní obyvatelé hrdě slaví svoji kulturu a tradice, zatímco vítají návštěvníky s otevřenou náručí. Bern tedy nejenže kombinuje historické kouzlo a moderní dynamiku, ale také oslavuje možnost koexistence různých kultur a názorů, čímž vytváří inspirativní prostředí pro všechny. Město je živým důkazem toho, jak historie může pozdvihnout přítomnost a jak se tradice skvěle doplňují s inovacemi a novými myšlenkami. Bern je opravdu místem, které stojí za to objevit a prožít. [oai_cs_optimisticky] => **Bern - Hlavní město Švýcarska** Bern, malebné město v srdci Švýcarska, se pyšní bohatou historií a jedinečnou architekturou, která odráží jeho význam jako centrálního místa v této krásné alpské zemi. Jeho historické jádro je dokonce zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, což svědčí o jeho kulturním významu a zachovalosti. Město se nachází na malebném místě podél řeky Aare, která dodává krajině zvláštní kouzlou atmosféru. Bern je město plné zeleně, parků a přírodních scenérií, což přispívá k vysoké kvalitě života, které jeho obyvatelé a návštěvníci tolik oceňují. Kromě architektonických skvostů, jako je impozantní Zytglogge (věž s hodinami) a krásná katedrála svatého Viktora, nabízí Bern také moderní kulturní a společenské vyžití. Město je domovem mnoha muzeí, galerií a divadel, která obohacují jeho kulturní život. Každoroční festivaly a akce, jako je například Bernský festival dokumentárního filmu, ukazují rozmanitost a kreativitu místních obyvatel. Nehledě na to, že Bern je také politickým centrem Švýcarska, kde sídlí federální vláda, jeho atmosféra je veselá a přátelská. Místní obyvatelé hrdě slaví svoji kulturu a tradice, zatímco vítají návštěvníky s otevřenou náručí. Bern tedy nejenže kombinuje historické kouzlo a moderní dynamiku, ale také oslavuje možnost koexistence různých kultur a názorů, čímž vytváří inspirativní prostředí pro všechny. Město je živým důkazem toho, jak historie může pozdvihnout přítomnost a jak se tradice skvěle doplňují s inovacemi a novými myšlenkami. Bern je opravdu místem, které stojí za to objevit a prožít. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]}} {{Možná hledáte|[[Bärn]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = Bern [3] => | jméno = Bern [4] => | znak = Wappen Bern matt.svg [5] => | obrázek = Bern luftaufnahme.png [6] => | popisek = Letecký snímek Bernu [7] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [8] => | název vyššího celku = [[Bern (kanton)|Bern]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [10] => | název nižšího celku = [[Okres Bern-Mittelland|Bern-Mittelland]] [11] => | administrativní dělení = [12] => | etnické složení = [13] => | náboženské složení = [14] => | nadmořská výška = 542 [15] => | psč = 3000–3030 [16] => | telefonní předvolba = 0351 [17] => | starosta = Alec von Graffenried [18] => | web = http://www.bern.ch [19] => | název dle unesco = staré město Bernu [20] => | typ = kulturní dědictví [21] => | kritérium = iii [22] => | id = 267 [23] => | rok zařazení = 1983 [24] => }} [25] => '''Bern''' ({{Vjazyce2|de|''Bern''}}, {{Vjazyce2|fr|''Berne''}}, {{Vjazyce2|it|''Berna''}}, {{Vjazyce2|rm|''Berna''}}, v místní [[Švýcarská němčina|švýcarské němčině]] {{cj|de|''Bärn''}}) je město ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], hlavní město stejnojmenného [[Bern (kanton)|kantonu]] a [[de facto]] hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného ''spolkového města'', tzv. {{cj|de|''Bundesstadt''}}, není v legislativě zakotveno).{{Citace elektronické monografie [26] => | příjmení1 = Kreis [27] => | jméno1 = Georg [28] => | titul = Bundesstadt [29] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/010102/2015-03-20/ [30] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [31] => | datum_vydání = 2015-03-20 [32] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [33] => | jazyk = německy [34] => }} Bern leží v [[Okres Bern-Mittelland|okrese Bern-Mittelland]]. [35] => [36] => Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Patří vedle [[Curych]]u, [[Ženeva|Ženevy]], [[Basilej]]e a [[Lausanne]] k největším městům ve Švýcarsku; v širší aglomeraci Bernu žije asi 390 000 lidí. Švýcarský federální statistický úřad: [http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/01/02/blank/key/raeumliche_verteilung/agglomerationen.Document.67235.xls ''Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach Agglomerationen'' ] datum přístupu 25. července 2016 (XLS; 105 KB) Město Bern je centrem ekonomické oblasti a správního regionu Bern-Mittelland. Jako sídlo městské, kantonální i federální správy je největším administrativním centrem ve Švýcarsku. Již delší dobu existuje snaha popsat město a aglomeraci jasněji než jen jako region hlavního města Švýcarska. [37] => [38] => Již řadu let se Bern uvádí jako jedno z měst s nejvyšší cenou bydlení na světě za Curychem a Ženevou.{{citace elektronické monografie|url=http://www.mercer.de/newsroom/schweiz--afrika--asien--hier-ist-es-am-teuersten.html |titul=Schweiz, Afrika, Asien: Hier ist es am teuersten |vydavatel=[[Mercer (Beratung)|Mercer LLC]] |datum=2015-06-17 |datum přístupu=2015-06-17}}{{citace elektronické monografie|url=http://www.srf.ch/news/panorama/zuerich-ist-wieder-die-teuerste-stadt-der-welt |titul=Zürich ist wieder die teuerste Stadt der Welt |vydavatel=[[Schweizer Radio und Fernsehen]] (SRF) |datum=2015-03-03 |datum přístupu=2015-06-17}}{{citace elektronické monografie|url=http://www.nzz.ch/panorama/zuerich-und-genf-gelten-jetzt-als-teuerste-staedte-der-welt-1.18494489 |titul=Zürich und Genf gelten jetzt als teuerste Städte der Welt |hrsg=[[Neue Zürcher Zeitung]] (NZZ) |datum=2015-03-03 |zugriff=2015-06-17}} [39] => [40] => == Geografie == [41] => [[Soubor:Bern Untertorbrücke 05.jpg|náhled|vlevo|Centrum Bernu na řece Aaře]] [42] => Město Bern leží v nadmořské výšce 542 m n. m. na [[Švýcarská plošina|švýcarské plošině]] na obou stranách řeky [[Aara]] mezi horami Gurten na jihu a Bantiger na východě. Řeka Aare protéká starým městem od východu a vytváří dlouhý zákrut (zvaný {{Cizojazyčně|de|''Aareschlaufe''}}). Řeka je v oblasti starého města a severně od něj v úzkém údolí, zapuštěném asi 30 až 50 metrů hluboko. [43] => [44] => === Topografie === [45] => [[Soubor:Aareschlaufe Bern-East.svg|náhled|vpravo|Zákrut {{Cizojazyčně|de|''Aareschlaufe''}}]] [46] => [[Soubor:Bern aerial view 2009.jpg|náhled|vpravo|Letecký pohled na centrum města s meandrem řeky Aary]] [47] => Topograficky se město nachází na Švýcarské plošině a má rozlohu 51,60 km². Táhne se ve směru západ-východ v délce 15 kilometrů, zatímco průměrná šířka ve směru sever-jih je asi čtyři kilometry. Stará hvězdárna (nyní zbouraná a nahrazená Institutem exaktních věd, {{Cizojazyčně|de|''Institut für exakte Wissenschaften''}}) je historickým centrem švýcarského národního měření a nese švýcarské národní souřadnice 600 000/200 000. [48] => [49] => Krajinotvorným činitelem je řeka Aara, která do města přitéká z jihovýchodu. Údolí Aary, které je ještě těsně za obcí široké, se od začátku říčního zákrutu kolem starého města viditelně zužuje a vytváří úzký údolní zářez. Dno údolí se zde nachází v nadmořské výšce kolem 500 m. Po krátkém přímém toku severním směrem pod staroměstským obloukem se řeka stáčí kolem náhorní plošiny Tiefenau a Felsenau. Zhruba od ústí říčky Worble pod Tiefenau tvoří řeka Aara severní hranici města. Pokračuje směrem na západ a stále se zařezává do okolní náhorní plošiny. Její tok se rozšiřuje v důsledku přehrazení jezera Wohlensee. [50] => [51] => Východně od Aary se rozkládá náhorní plošina v průměrné nadmořské výšce 550 metrů. Je z velké části obydlená a má rozsáhlé plochy komerčního i průmyslového využití, sportovní zařízení (stadion Wankdorf) a dopravní plochy. Jednotlivé kopce jako Schärmenwald (588 m n. m.) a Schosshalde (590 m n. m.) jsou zalesněné. Na východě se městská oblast rozkládá až k úpatí hory Ostermundigenberg. Také část bernské náhorní plošiny západně od Aary dosahuje nadmořské výšky kolem 550 m. Na severozápadě přiléhá k oblasti osídlení les Bremgartenwald o rozloze asi 5 km². Na severu se prudce svažuje do údolí řeky Aary a je rozdělena několika krátkými erozními údolími. Mezi čtvrtí Bümpliz a příměstskou obcí [[Köniz]] se nachází Könizbergwald, zalesněný hřeben kopců, který je se svými 674 metry nad mořem nejvyšším bodem na území města. [52] => [53] => Dlouhý západní cíp obce má venkovský charakter. V terénu se nacházejí různé prohlubně, bývalé rašelinné deprese (např. Bottigenmoos) a kopce, ale celkově je jen mírně odtěžený. Do řeky Aary ji odvodňuje řeka Gäbelbach, jejíž údolí je v dolní části hluboké až 80 metrů. Kromě menších sídel se zde nacházejí rozsáhlé orné a luční plochy, které směřují na jih k rozsáhlé lesní oblasti Forst (až 660 m n. m.). [54] => [55] => Z celkové rozlohy města Bern bylo ve statistice z roku 2006 44,2 % označeno jako sídelní, průmyslové, obchodní a dopravní plochy, 33,5 % jako lesy a háje a 20,2 % jako zemědělské plochy. Zbývajících 2,1 % bylo klasifikováno jako neproduktivní půda.{{Citace elektronické monografie [56] => | titul = Kennzahlen [57] => | url = http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/regionen/regionalportraets/bern/stadt_bern/kennzahlen.html [58] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik [59] => | datum_přístupu = 2022-12-11 [60] => | jazyk = německy [61] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111116133731/http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/regionen/regionalportraets/bern/stadt_bern/kennzahlen.html [62] => | datum archivace = 2011-11-16 [63] => | nedostupné = [64] => }} [65] => [66] => === Podnebí === [67] => Město se nachází v mírném podnebném pásu s listnatými lesy (dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] typ Cfb). Jednotlivá roční období jsou výrazná, stejně jako v celém Švýcarsku na sever od Alp. V létě zde naprší přibližně dvakrát více srážek než v zimě, a to díky převážně konvektivním srážkám. V průměru lze očekávat více než jeden milimetr srážek ve 122 dnech v roce. Měřicí stanice Spolkového úřadu pro meteorologii a klimatologii (MeteoSchweiz) se nachází na předměstí Zollikofen v nadmořské výšce 553 m, vzdušnou čarou asi 5 km severně od centra města. [68] => [69] => Průměrná roční teplota pro normální období 1991–2020 je 9,3 °C, přičemž nejchladnější průměrné měsíční teploty jsou v lednu (0,2 °C) a nejteplejší v červenci (18,8 °C). V průměru lze očekávat přibližně 99 mrazových dnů a 19 ledových dnů. Průměrný počet letních dnů se pohybuje kolem 46 za rok, přičemž horkých dnů je obvykle 9; v obzvláště horkých letních měsících může teplota dosáhnout až 37 °C.{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = Auf der Alpensüdseite 41.5 Grad gemessen [71] => | url = http://www.meteosuisse.admin.ch/web/de/wetter/wetterereignisse/auf_der_alpensuedseite.html [72] => | vydavatel = MeteoSchweiz [73] => | datum_přístupu = 2022-12-11 [74] => | jazyk = německy [75] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140110230700/http://www.meteosuisse.admin.ch/web/de/wetter/wetterereignisse/auf_der_alpensuedseite.html [76] => | datum archivace = 2014-01-10 [77] => | nedostupné = ano [78] => }} Vzhledem k tomu, že měřicí stanice se nachází mimo město, nelze naměřené hodnoty přímo převádět na městské klima. Podle scénáře IPCC bez opatření na ochranu klimatu (RCP 8.5) bude na konci století v Zollikofenu osm až deset tropických nocí. Podle modelů společnosti Urban Climate Bern by tento počet mohl být ve městě Bernu přibližně 30 až 45.{{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení1 = Meuli [80] => | jméno1 = Kaspar [81] => | titul = Bern braucht rasch Lösungen gegen Hitzewellen [82] => | url = https://www.uniaktuell.unibe.ch/2021/bern_braucht_rasch_loesungen_gegen_hitzewellen/index_ger.html [83] => | vydavatel = Universität Bern [84] => | datum_vydání = 2021-08-11 [85] => | datum_přístupu = 2022-12-11 [86] => | místo = Bern [87] => | jazyk = německy [88] => }} [89] => [90] => S průměrnou délkou slunečního svitu 1797 hodin za rok má Bern ve srovnání s ostatními měřicími stanicemi v centrální náhorní plošině německy mluvícího Švýcarska poměrně vysoký podíl slunečního svitu. Nejvyšší hodnoty průměrné délky slunečního svitu v měsíci lednu bylo dosaženo v roce 2020, a to 137,4 hodiny. To výrazně překonalo dlouhodobý rekord 103,7 hodin z roku 1949.{{Citace elektronické monografie [91] => | příjmení1 = Blumer [92] => | jméno1 = Felix [93] => | titul = Rekorde bei Temperatur und Sonnenscheindauer [94] => | url = https://www.srf.ch/meteo/meteo-stories/rekorde-im-januar-rekorde-bei-temperatur-und-sonnenscheindauer [95] => | vydavatel = SRF [96] => | datum_vydání = 2020-02-01 [97] => | datum_přístupu = 2022-12-11 [98] => }} [99] => [100] => Průměrná rychlost větru v období měření od roku 1991 do roku 2000 byla 1,6 m/s, přičemž převládaly větry jihozápadního a severovýchodního směru (tzv. bise). Nejvyšších průměrných rychlostí větru je dosahováno při západním větru.{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Normwert-Tabellen 1961–1990 [102] => | url = http://www.meteoschweiz.admin.ch/web/de/klima/klima_schweiz/tabellen.html [103] => | vydavatel = MeteoSchweiz [104] => | datum_přístupu = 2022-12-11 [105] => | jazyk = německy [106] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090419222902/http://www.meteoschweiz.admin.ch/web/de/klima/klima_schweiz/tabellen.html [107] => | datum archivace = 2009-04-19 [108] => | nedostupné = ano [109] => }} [110] => [111] => {{Podnebí [112] => | místo = Bern [113] => | nejvyšší teplota C leden = 15,9 [114] => | nejvyšší teplota C únor = 18,5 [115] => | nejvyšší teplota C březen = 23,0 [116] => | nejvyšší teplota C duben = 28,2 [117] => | nejvyšší teplota C květen = 31,4 [118] => | nejvyšší teplota C červen = 33,7 [119] => | nejvyšší teplota C červenec = 36,8 [120] => | nejvyšší teplota C srpen = 37,0 [121] => | nejvyšší teplota C září = 31,6 [122] => | nejvyšší teplota C říjen = 25,5 [123] => | nejvyšší teplota C listopad = 20,8 [124] => | nejvyšší teplota C prosinec = 19,1 [125] => | průměrné denní maximum C leden = 2,8 [126] => | průměrné denní maximum C únor = 4,7 [127] => | průměrné denní maximum C březen = 9,5 [128] => | průměrné denní maximum C duben = 13,4 [129] => | průměrné denní maximum C květen = 18,2 [130] => | průměrné denní maximum C červen = 21,6 [131] => | průměrné denní maximum C červenec = 24,3 [132] => | průměrné denní maximum C srpen = 23,7 [133] => | průměrné denní maximum C září = 19,1 [134] => | průměrné denní maximum C říjen = 13,8 [135] => | průměrné denní maximum C listopad = 7,3 [136] => | průměrné denní maximum C prosinec = 3,5 [137] => | průměrná teplota C leden = -0,4 [138] => | průměrná teplota C únor = 0,7 [139] => | průměrná teplota C březen = 4,7 [140] => | průměrná teplota C duben = 8,1 [141] => | průměrná teplota C květen = 12,7 [142] => | průměrná teplota C červen = 16,0 [143] => | průměrná teplota C červenec = 18,3 [144] => | průměrná teplota C srpen = 17,7 [145] => | průměrná teplota C září = 13,7 [146] => | průměrná teplota C říjen = 9,3 [147] => | průměrná teplota C listopad = 3,7 [148] => | průměrná teplota C prosinec = 0,6 [149] => | průměrné denní minimum C leden = -3,6 [150] => | průměrné denní minimum C únor = -3,1 [151] => | průměrné denní minimum C březen = 0,2 [152] => | průměrné denní minimum C duben = 3,0 [153] => | průměrné denní minimum C květen = 7,4 [154] => | průměrné denní minimum C červen = 10,5 [155] => | průměrné denní minimum C červenec = 12,5 [156] => | průměrné denní minimum C srpen = 12,3 [157] => | průměrné denní minimum C září = 8,9 [158] => | průměrné denní minimum C říjen = 5,4 [159] => | průměrné denní minimum C listopad = 0,4 [160] => | průměrné denní minimum C prosinec = -2,3 [161] => | nejnižší teplota C leden = -21,8 [162] => | nejnižší teplota C únor = -23,0 [163] => | nejnižší teplota C březen = -15,6 [164] => | nejnižší teplota C duben = -7,9 [165] => | nejnižší teplota C květen = -2,2 [166] => | nejnižší teplota C červen = 0,9 [167] => | nejnižší teplota C červenec = 3,6 [168] => | nejnižší teplota C srpen = 3,5 [169] => | nejnižší teplota C září = -0,8 [170] => | nejnižší teplota C říjen = -5,5 [171] => | nejnižší teplota C listopad = -13,9 [172] => | nejnižší teplota C prosinec = -20,5 [173] => | barva srážek = green [174] => | průměrné srážky mm leden = 60 [175] => | průměrné srážky mm únor = 55 [176] => | průměrné srážky mm březen = 73 [177] => | průměrné srážky mm duben = 82 [178] => | průměrné srážky mm květen = 119 [179] => | průměrné srážky mm červen = 111 [180] => | průměrné srážky mm červenec = 106 [181] => | průměrné srážky mm srpen = 116 [182] => | průměrné srážky mm září = 99 [183] => | průměrné srážky mm říjen = 88 [184] => | průměrné srážky mm listopad = 76 [185] => | průměrné srážky mm prosinec = 74 [186] => | dní s deštěm leden = 9,6 [187] => | dní s deštěm únor = 9,0 [188] => | dní s deštěm březen = 10,6 [189] => | dní s deštěm duben = 10,4 [190] => | dní s deštěm květen = 12,6 [191] => | dní s deštěm červen = 11,1 [192] => | dní s deštěm červenec = 10,8 [193] => | dní s deštěm srpen = 10,7 [194] => | dní s deštěm září = 8,9 [195] => | dní s deštěm říjen = 10,4 [196] => | dní s deštěm listopad = 10,2 [197] => | dní s deštěm prosinec = 9,9 [198] => | sněžení mm leden = 128 [199] => | sněžení mm únor = 131 [200] => | sněžení mm březen = 70 [201] => | sněžení mm duben = 8 [202] => | sněžení mm květen = 0,0 [203] => | sněžení mm červen = 0,0 [204] => | sněžení mm červenec = 0,0 [205] => | sněžení mm srpen = 0,0 [206] => | sněžení mm září = 0,0 [207] => | sněžení mm říjen = 1 [208] => | sněžení mm listopad = 55 [209] => | sněžení mm prosinec = 133 [210] => | vlhkost leden = 84 [211] => | vlhkost únor = 79 [212] => | vlhkost březen = 73 [213] => | vlhkost duben = 71 [214] => | vlhkost květen = 73 [215] => | vlhkost červen = 71 [216] => | vlhkost červenec = 71 [217] => | vlhkost srpen = 73 [218] => | vlhkost září = 79 [219] => | vlhkost říjen = 84 [220] => | vlhkost listopad = 85 [221] => | vlhkost prosinec = 85 [222] => | vlhkost rok = 77 [223] => | slunečných hodin leden = 64 [224] => | slunečných hodin únor = 87 [225] => | slunečných hodin březen = 137 [226] => | slunečných hodin duben = 159 [227] => | slunečných hodin květen = 182 [228] => | slunečných hodin červen = 205 [229] => | slunečných hodin červenec = 236 [230] => | slunečných hodin srpen = 217 [231] => | slunečných hodin září = 165 [232] => | slunečných hodin říjen = 113 [233] => | slunečných hodin listopad = 68 [234] => | slunečných hodin prosinec = 49 [235] => | slunečných hodin rok = 1682 [236] => | sluneční svit leden = 29 [237] => | sluneční svit únor = 35 [238] => | sluneční svit březen = 41 [239] => | sluneční svit duben = 42 [240] => | sluneční svit květen = 42 [241] => | sluneční svit červen = 47 [242] => | sluneční svit červenec = 53 [243] => | sluneční svit srpen = 53 [244] => | sluneční svit září = 49 [245] => | sluneční svit říjen = 38 [246] => | sluneční svit listopad = 30 [247] => | sluneční svit prosinec = 23 [248] => | sluneční svit rok = 42 [249] => | zdroj = [[MeteoSwiss]]{{cite web [250] => | url = http://www.meteoswiss.admin.ch/product/output/climate-data/climate-diagrams-normal-values-station-processing/BER/climsheet_BER_np8110_e.pdf [251] => |title=Climate Normals Bern / Zollikofen (Reference period 1981–2010) |publisher=Swiss Federal Office of Metreology and Climatology, MeteoSwiss |location=Zurich-Airport, Switzerland |date=2 July 2014 |format=PDF |accessdate=3 April 2015}} červenec 2014 [252] => | zdroj 2 = [[Royal Netherlands Meteorological Institute|KNMI]]{{cite web [253] => | url =http://eca.knmi.nl/indicesextremes/customquerytimeseriesplots.php?optionSelected=station&processtext1=Your+query+is+being+processed.+Please+wait...&countryselect=All+countries%7C**&stationselect=BERN%2FZOLLIKOFEN%5Bch%5D%7C1644&categoryselect=All+categories%7C**&indexselect=All+indices%7C**&seasonselect=ANNUAL%7C0&processtext2=Your+query+is+being+processed.+Please+wait...| title = Bern extreme values | accessdate = 30 August 2017 | publisher = [[KNMI (institute)|KNMI]]}} [254] => }} [255] => [256] => == Městský znak == [257] => [[Soubor:Wappen Bern matt.svg|náhled|vpravo|150px|Městský znak Bernu]] [258] => Heraldickým znamením města je medvěd, doložený od 13. století. Podle Justingerovy kroniky to měl být černý medvěd s plamenným jazykem a vytaženými drápy, kráčející heraldicky vpravo na stříbrném štítu, barva štítu se změnila na červený na přelomu 13./14. století, později přibyl žlutý pruh a drápy vybarvené červeně.{{Citace sborníku [259] => | příjmení1 = Ladner [260] => | jméno1 = Pascal [261] => | příjmení_sestavitele1 = Schwinges [262] => | jméno_sestavitele1 = Rainer C. [263] => | titul = Siegel und Heraldik [264] => | sborník = Berns mutige Zeit. Das 13. und 14. Jahrhundert neu entdeckt (= Berner Zeiten) [265] => | vydavatel = Schulverlag blmv [266] => | místo = Bern [267] => | rok_vydání = 2003 [268] => | strany = 244 [269] => | isbn = 3-292-00030-0 [270] => | jazyk = německy [271] => }} Od roku 1831 je týž znak také znakem kantonu Bern a ustálila se jeho stylizace i barevnost. [272] => [273] => Od roku 1944 je znakem bernského správního obvodu. Znak zní: ''„V červeném zlatém pravém šikmém břevně, nahoře s kráčejícím černým medvědem s červenými drápy.“''{{Citace elektronické monografie [274] => | titul = Beschluss des Regierungsrates betreffend Bereinigung der Amtsbezirkswappen vom 31.10.1944 (Stand 01.01.1994) [275] => | url = https://www.belex.sites.be.ch/frontend/versions/784/download_pdf_file?locale=de [276] => | vydavatel = Kanton Bern [277] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [278] => | jazyk = německy [279] => }} [280] => [281] => == Historie == [282] => === Rané dějiny === [283] => [[Soubor:Tschachtlan-Chronik, Berner Bärenjagd.jpg|150px|vpravo|náhled|Legenda o medvědovi, Tschachtlanova kronika, 14. století]] [284] => Na ''Andělském poloostrově'' řeky Aary ({{cj|de|''Engehalbinsel''}}), severně od středu města, se na ploše asi 140 ha nacházelo [[Keltové|keltské]] osídlení v době od 3. do 1. století př. n. l. Od přelomu letopočtu do 3. století je na stejném místě vystřídalo římské sídliště {{cj|la|''Vicus Brenodorum''}} s pohřebištěm, divadlem a chrámovou čtvrtí.{{Citace elektronického periodika |titul=Kanton Bern: Archeologické naleziště Engehalbinsel |url=http://www.erz.be.ch/erz/de/index/kultur/archaeologie/fundstellen/bern_mittelland/bern_engehalbinselarchaeologiepfad.html |datum přístupu=2017-11-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171107025535/http://www.erz.be.ch/erz/de/index/kultur/archaeologie/fundstellen/bern_mittelland/bern_engehalbinselarchaeologiepfad.html |datum archivace=2017-11-07 |nedostupné=ano }} V roce 1984 zde byla nalezena zinková destička, jejíž nápis obsahuje slovo ''Brenodor''. Může naznačovat antické jméno někdejšího [[oppidum|oppida]], není však prokázáno, nejde-li o falsum.{{Citace elektronického periodika |titul=Rudolf Fellmann: Die Zinktafel von Bern-Thormebodenwald und ihre Inschrift (něm., resumé fr. a it.) |url=https://www.e-periodica.ch/cntmng?pid=ars-001:1991:14::363 |datum přístupu=2017-11-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171107055159/https://www.e-periodica.ch/cntmng?pid=ars-001:1991:14::363 |datum archivace=2017-11-07 }} Prehistorické osídlení bylo prokázáno i v [[Bümpliz]]u, dnešní městské části Bernu.{{Citace elektronické monografie [285] => | příjmení1 = Dubler [286] => | jméno1 = Anne-Marie [287] => | titul = Bümpliz [288] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/003274/2017-10-26/ [289] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [290] => | datum_vydání = 2017-10-26 [291] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [292] => | jazyk = německy [293] => }} [294] => [295] => === Středověké město === [296] => Středověké město bylo založeno v roce 1191 původně [[Burgundsko|burgundským]] rodem [[Zähringové|Zähringů]], a sice [[Vévoda|vévodou]] Bertholdem V. z Zähringenu. Podle legendy bylo pojmenováno podle medvěda (německy {{cj|de|''Bär''}}), kterého zde vévoda zabil. Moc rodu Zähringů začala vzrůstat ve 12. století v [[Burgundsko|Horním Burgundsku]].{{Citace elektronické monografie [297] => | příjmení1 = Dubler [298] => | jméno1 = Anne-Marie [299] => | příjmení2 = Grütter [300] => | jméno2 = Hans [301] => | příjmení3 = Zahnd [302] => | jméno3 = Urs Martin [303] => | příjmení4 = Junker [304] => | jméno4 = Beat [305] => | příjmení5 = Fritzsche [306] => | jméno5 = Bruno [307] => | příjmení6 = Kuert [308] => | jméno6 = Alfred [309] => | titul = Bern (Gemeinde) [310] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/000209/2016-11-10/ [311] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [312] => | datum_vydání = 2016-11-10 [313] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [314] => | jazyk = německy [315] => }} [316] => [317] => Po smrti vévody Bertholda V., který zemřel bez dědice, udělil roku císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Fridrich II. Štaufský]] městu tzv. ''Zlatou chartu Bernu''. Od roku 1218 byl Bern [[Svobodné říšské město|svobodným říšským městem]]. Král [[Rudolf I. Habsburský]] potvrdil říšskou svobodu Bernu v roce 1274 a uvalil na město říšskou daň, k níž byla po porážce u Schosshalde v roce 1289 přidána pokuta. Jako ochranu před hrabaty z Kyburgu, kteří vystřídali Zähringy, si Bern zvolil patronát Savojska. Územní expanze Bernu začala vítězstvím nad [[Fribourg]]em u Dornbühlu v roce 1298. [318] => [319] => V roce 1339 dosáhli Bernští díky podpoře konfederátů významného vítězství proti okolním šlechtickým rodům ve válce o Laupen, čímž položili základ pro svůj vzestup a stali se městským státem. Spojenectví s tzv. lesními kantony ([[Uri]], [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] a [[Unterwalden]]), zvanými také {{cj|de|''Waldstätten''}}, které existovalo již od roku 1323 a bylo obnoveno v roce 1341, bylo znovu potvrzeno v roce 1353. Spojenectví s Curychem, Lucernem a Waldstätten vedlo ke vzniku konfederace. Účast v [[Burgundské války|burgundských válkách]] v letech 1474 až 1477 přinesla Bernu první pozemkové zisky ve [[Vaud]]u. Od 15. století se město Bern vnímalo jako stát. [320] => [321] => === Stará švýcarská konfederace === [322] => [[Soubor:Wolf-Dietrich-Klebeband Städtebilder G 100 III.jpg|náhled|vpravo|Nejstarší vyobrazení města z roku 1549]] [323] => Dne 6. března 1353 změnil Bern svůj vztah s lesními kantony na věčnou smlouvu. Tato a další starší spojenectví vedla v 15. století ke vzniku [[Stará švýcarská konfederace|Staré konfederace]]; toto datum je tak zpětně považováno jako za datum přistoupení Bernu ke konfederaci.{{Citace elektronické monografie [324] => | titul = Stadtgeschichte [325] => | url = https://www.bern.ch/zu-gast-in-bern/bern-stellt-sich-vor/stadtgeschichte [326] => | vydavatel = Stadt Bern [327] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [328] => | jazyk = německy [329] => }} Bern tak patří k tzv. k osmi starým místům (tedy kantonům; německy {{cj|de|''Acht Alten Orten''}}). [330] => [331] => Jako císařské město získával Bern léna koupí, výměnou a dobytím na úkor regionální šlechty. V roce 1365 získal Bern právo získávat říšská léna a v roce 1379 navíc i poddanská léna. Území se stala bernskými také tím, že příslušní držitelé lén ({{cj|de|''Twingherren''}}) získali bernská měšťanská práva a tím se k Bernu vázali. Tato území podléhala Bernu ({{cj|de|''mediat''}}) pouze nepřímo. Každé nově získané území (hrabství, údolí, panství), které Bern přímo spravoval ({{cj|de|''immediat''}}), si zachovalo svůj feudální status a rodové statuty, ale Bern jmenoval vlastního komorníka namísto hraběte, dvojčete nebo císařského komorníka. V roce 1415 se městu Bernu podařilo si na císaři Zikmundovi vymoci funkci feudálního zástupce. Od té doby Bern zastupoval císaře ve věcech feudálního práva.{{Citace monografie [332] => | příjmení1 = Geiser [333] => | jméno1 = Karl [334] => | titul = Festschrift zur VII. Säkularfeier der Gründung Berns 1191–1891 [335] => | místo = Bern [336] => | rok = 1891 [337] => | jazyk = německy [338] => }} [339] => [340] => Roku 1415 Bern vpadl do [[Aargau]] a dobyl ho. Podobně dobyl v roce 1536 [[Vaud]] a jiná menší teritoria; tím se stal největším [[Městský stát|městským státem]] severně od [[Alpy|Alp]]. V 18. století zahrnoval většinu dnešních kantonů Bern a Vaud. [341] => [[Soubor:Bern panorama.jpg|náhled|Panorama Bernu s katedrálou nad řekou Aarou]] [342] => V únoru 1528 zvítězila v Bernu městem podporovaná reformace pod vedením Berchtolda Hallera. V roce 1648 získal Bern [[Vestfálský mír|Vestfálským mírem]] plnou státní suverenitu a definitivně se odtrhl od říše. Navzdory nárůstu moci a území se středověká oligarchická forma vlády staré konfederace udržela až do konce 18. století: Velká rada jako nejvyšší rozhodovací orgán měla vždy 200 až 299 členů. Okruh fakticky vládnoucích rodů, skutečného patriciátu, se v průběhu 18. století drasticky zmenšil. Členové Velké rady tvořili Malou radu, skutečnou vládu. V jejím čele stál starosta, známý jako {{cj|de|''Schultheiss''}}. [343] => [344] => [[Soubor:MerianBern.jpg|vlevo|náhled|Merianův plán Bernu z roku 1635]] [345] => [[Soubor:CH_Bern_Kramgasse.jpg|náhled|Zytglogge – orloj a staroměstská podloubí ({{cj|de|''Lauben''}})]] [346] => Přirozenou ochranu Bernu ze severu, východu a jihu tvořil zákrut řeky [[Aara|Aary]]. Na západní straně bylo nutno budovat opevnění. S tím, jak se město rozšiřovalo, posouvalo se i opevnění. V letech 1191 až 1256 byla západní hranice Bernu v místě věže, na které je dnes umístěn bernský orloj, tzv. {{cj|de|''Zytglogge''}}. Poté, do roku 1345, tuto roli převzala západnější věž tzv. {{cj|de|''Käfigturm''}} a do roku 1622, dnes neexistující {{cj|de|''Christoffelturm''}} (stával v blízkosti dnešního hlavního vlakového nádraží). [347] => [348] => Navzdory šířícímu se moru v 14. století se město pomalu rozrůstalo díky přistěhovalectví z okolních oblastí. Po obrovském požáru v roce 1405 byly původní dřevěné stavby zničeny a nahrazeny hrázděnými a ještě později pískovcovými budovami, které jsou dnes charakteristické pro staré město. Během [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]] byla vybudována 2 další opevnění nazývané {{cj|de|''Schanze''}} na ochranu poloostrova. Město přijalo mnoho uprchlíků, protestantů z Francie. [349] => [350] => Politická situace ve městě a republice Bern byla v 18. století značně nestabilní. V roce 1723 se ve Vaudu vzbouřil proti bernské vládě major Davel. Dne 27. ledna 1798 vpochodovala do bernského Vaudu francouzská vojska a následně postupovala stále dál do Švýcarska. Poté, co vláda již kapitulovala, musel Bern navzdory zuřivému odporu po [[Bitva u Grauholzu|bitvě u Grauholzu]] počátkem března uznat porážku.{{Citace monografie [351] => | příjmení1 = Fankhauser [352] => | jméno1 = Andreas [353] => | titul = «…da sich viele einbilden, es seie nun unter dem Titel Freiheit alles zu tun erlaubt» [354] => | url = https://www.bezg.ch/img/publikation/98_3/fankhauser.pdf [355] => | vydavatel = Berner Zeitschrift für Geschichte und Heimatkunde [356] => | místo = Bern [357] => | rok = 1998 [358] => | strany = 119–133 [359] => | jazyk = německy [360] => }} Navíc Bern ztratil dříve závislá území Vaud a Aargau a dočasně i [[Berner Oberland]]. [361] => [362] => Od května 1802 do března 1803 byl Bern hlavním městem [[Helvétská republika|Helvétské republiky]]. Předtím byly hlavními městy [[Aarau]] (do září 1798) a [[Lucern]] (do května 1799). [363] => [364] => === Moderní dějiny === [365] => Bern byl okupován francouzskými vojsky v roce 1798 během [[Velká francouzská revoluce|francouzského revolučního období]], kdy přišel o některé své území. V roce 1802 Bern získal zpět území tzv. Berner Oberlandu, nacházející jižně od Bernu, v podhůří [[Bernské Alpy|Bernských Alp]]. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce 1814 získal také území Jura (francouzsky mluvící území), čímž se Bern stal opět největším kantonem konfederace. Tak tomu bylo v období restaurace až do roku 1979, kdy se odtrhla severní část Jury a vznikl [[Jura (kanton)|kanton Jura]]. [366] => [367] => V roce 1834 byla založena univerzita. Roku 1848 se Bern stal federálním městem (což byl oficiální název pro Bern jako de facto hlavní město) Švýcarské federace, která vznikla 12. 9. 1848 po 27 dní trvající občanské válce. [368] => [369] => V roce 1815, v průběhu restaurace, získal Bern status města s přednostními právy (tzv. {{cj|de|''Vorort''}}) a střídavě každé dva roky sloužil jako sídlo vlády konfederace. V průběhu restaurace 14. ledna 1831 abdikovala patricijská vláda a uvolnila cestu k volbám v kantonu. Ústava z roku 1831 zrušila v kantonu primát města Bern, které se stalo hlavním městem kantonu. 5. září 1832 prohlásila kantonální vláda ústavu města Bernu za zrušenou a městskou radu za sesazenou. Patriciát a měšťané si však zachovali většinu i v nové obci obyvatel. v následujících desetiletích zůstalo město Bern spravováno konzervativně a stálo tak v protikladu ke svobodomyslnému kantonu. Teprve v roce 1886 byla konzervativní většina v městském parlamentu a vládě nahrazena svobodomyslnou. v roce 1887 bylo zrušeno obecní zastupitelstvo a místo něj zavedeny volby a hlasování do uren. Bernská dělnická třída se organizovala v různých sdruženích již od založení tzv. první internacionály v roce 1864 a v roce 1877 byla založena Sociálně demokratická strana Bernu. Noviny Berner Tagwacht, které vycházely až do roku 1997, byly založeny v roce 1893, tedy v roce dělnického povstání, které bylo potlačeno za pomoci spolkových vojsk. V květnu 1895 zavedlo město Bern jako jedna z prvních obcí ve Švýcarsku poměrné zastoupení pro komunální volby. V témže roce byl Gustav Müller jako první sociální demokrat zvolen do městské rady; v roce 1899 již byli v bernské vládě dva zástupci sociálních demokratů. [370] => [371] => V Bernu se konalo množství kongresů socialistů, hlavně během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy bylo Švýcarsko neutrální (svou neutralitu si zajistilo už na Vídeňském kongresu). [372] => [373] => === Bern jako spolkové město === [374] => [[Soubor:Bern, Federal Palace, 1857.jpg|náhled|vpravo|První budova spolkového sněmu (1857)]] [375] => Odpor proti centrálnímu hlavnímu městu v otázce hlavního města Švýcarska byl zohledněn tím, že místo hlavního města bylo zvoleno pouze spolkové město (v češtině také zmiňováno jako federální město; německy {{cj|de|''Bundesstadt''}}) jako sídlo spolkové vlády, spolkového sněmu a spolkové správy. Volba Spolkového shromáždění padla na Bern. Národní rada, Státní rada a Spolková rada zasedaly ve třech různých budovách ve městě, než byl v roce 1857 slavnostně otevřen první tzv. dům Spolkové rady. [376] => [377] => Jako spolkové město se Bern stal atraktivním pro mezinárodní organizace. V roce 1868 se Bern stal sídlem Mezinárodní telegrafní unie (od roku 1934 [[Mezinárodní telekomunikační unie]], ITU), která byla založena o tři roky dříve v Paříži. 9. října 1874 byla v Bernu založena 22 státy Všeobecná poštovní unie; v roce 1878 byla přejmenována na [[Světová poštovní unie|Světovou poštovní unii]] a v roce 1947 se stala specializovanou agenturou Organizace spojených národů, jejíž sídlo zůstalo v Bernu. V letech 1882–1886 probíhala v Bernu jednání o standardizaci minimálních technických požadavků pro mezinárodní železniční dopravu a mezinárodní smlouva nazvaná [[Technická jednotnost na železnici]], která vstoupila v platnost v roce 1887, obsahuje ustanovení nazvané Bernská úmluva. V roce 1886 byla v Bernu podepsána Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, na jejímž základě vznikl v roce 1893 Mezinárodní úřad duševního vlastnictví se sídlem v Bernu, předchůdce [[Světová organizace duševního vlastnictví|Světové organizace duševního vlastnictví]] (WIPO). V Bernu sídlila také Mezinárodní liga míru ({{cj|fr|''Ligue internationale de la Paix''}}) a [[Meziparlamentní unie]], které byly oceněny Nobelovou cenou míru. [378] => [379] => === 20. století === [380] => [[Soubor:ETH-BIB-Bern-Altstadt-Inlandflüge-LBS MH01-002203.tif|náhled|vpravo|Letecký pohled (1919)]] [381] => V roce 1914 se v Bernu konala Švýcarská národní výstava, kterou navštívilo přibližně 3,2 milionu lidí a která skončila se ziskem ve výši téměř 35 000 švýcarských franků, a to navzdory právě probíhající první světové válce. [382] => [383] => V roce 1918 byla otevřena Kunsthalle s přehlídkou bernského umění. V Kunstmuseu, které existovalo již od roku 1879, byla již v roce 1910 vystavena díla [[Paul Klee|Paula Klee]].{{Citace monografie [384] => | příjmení1 = Baumgartner [385] => | jméno1 = Michael [386] => | příjmení2 = Helfenstein [387] => | jméno2 = Josef [388] => | titul = Paul Klee: Das Frühwerk 1899–1910 [389] => | vydavatel = Zentrum Paul Klee [390] => | rok = 2005 [391] => | jazyk = německy [392] => }} [393] => [394] => Připojením Bümplizu v roce 1919 se poprvé v historii Bernu rozšířila oblast města. Poté, co sociální demokraté na konci první světové války nakrátko získali absolutní většinu v městském a obecním zastupitelstvu, existovala po celé 20. století obvykle těsná buržoazní většina. [395] => [396] => Od roku 1920 zasedalo v městské radě sedm členů na plný úvazek, v roce 2005 se jejich počet snížil na pět. [397] => [398] => Od roku 1968 mají právo volit a zastávat funkce v politické obci Bern ženy a v roce 1988 byl snížen věk pro účast ve volbách z 20 na 18 let. [399] => [400] => V roce 1983 bylo bernské staré město zařazeno na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]]. [401] => [402] => V roce 2015 byl Bern jedním z deseti švýcarských měst, kterým Federace protestantských církví v Evropě udělila označení „Evropské město reformace“.{{Citace periodika [403] => | příjmení1 = Hehli [404] => | jméno1 = Simon [405] => | titul = Tour de Suisse der Reformation [406] => | periodikum = [[Neue Zürcher Zeitung]] [407] => | ročník = 2016 [408] => | číslo = 11 [409] => | datum = 2016-11-04 [410] => | strany = 15 [411] => | jazyk = německy [412] => }} [413] => [414] => == Obyvatelstvo == [415] => Město Bern vděčí za svůj růst především přistěhovalectví z venkova. [416] => [417] => V době svého založení na konci 12. století mělo město asi 500 obyvatel, o 100 let později jich bylo pravděpodobně již 3000. V následujících staletích počet obyvatel neustále rostl i přes řádění moru a do poloviny 15. století se zvýšil na 5000. Po poklesu ve druhé polovině 15. století počet obyvatel v následujících stoletích dále trvale rostl. V roce 1764, kdy bylo provedeno první sčítání obyvatel, zde žilo 11 000 obyvatel, kolem roku 1800 již pravděpodobně 12 000 a v roce 1850 téměř 30 000, aniž by se město výrazněji rozrostlo nebo zásadně změnilo svůj vzhled. Ve druhé polovině 19. století počet obyvatel trvale rostl navzdory moru. [418] => [419] => Ve druhé polovině 19. století se počet obyvatel zdvojnásobil a v roce 1920 překročil hranici 100 000 obyvatel. Růst počtu obyvatel pokračoval až do 60. let 20. století, dočasného vrcholu dosáhl v roce 1963 s více než 165 000 obyvateli a poté klesal. [420] => [421] => Po delším období s částečně velkými migračními přebytky dochází od roku 2000 opět k přírůstkům počtu stěhujících se osob. Migrační saldo rodin je nadále záporné. Do města se stěhují především mladší lidé (vzdělání, práce). Mnozí z nich se později ožení a jako rodiny se stěhují do okolí města Bernu. Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob je od poloviny 70. let výrazně nižší než v předchozích letech. V minulosti byly migrační pohyby silně ovlivněny příchodem a odchodem sezónních pracovníků. [422] => [423] => Na konci roku 2022 žilo podle údajů městské správy v Bernu 144 447 obyvatel, což představuje meziroční nárůst o 0,9 %. Z toho 75,5 % tvořili Švýcaři a 24,5 % cizinci.{{Citace elektronické monografie [424] => | titul = Bevölkerungsstruktur Ende 2022 [425] => | url = https://www.bern.ch/themen/stadt-recht-und-politik/bern-in-zahlen/katost/01bev/aktuell/t-01-01-510i.pdf/download [426] => | vydavatel = Stadt Bern [427] => | datum_vydání = 2023 [428] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [429] => | jazyk = německy [430] => }} Nejvíce cizinců pocházelo z Německa (6226 osob), následovaného Itálií (3959 osob) a Španělskem (1859 osob). [431] => [432] => V aglomeraci města žije přibližně 391 000 lidí.municipal statistics,[http://www.bern.ch/leben_in_bern/stadt/statistik/in_kuerze] [433] => {| class="wikitable" [434] => |- [435] => ! colspan="20"| Vývoj počtu obyvatel [436] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [437] => | align=left | '''Rok''' || 1850 || 1860 || 1870 || 1880 || 1900 || 1910 || 1920 || 1930 || 1941 || 1950 || 1960 || 1970 || 1980 || 1990 [438] => |- align=center [439] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 29 670|| 31 050|| 37 548|| 44 087|| 67 550|| 90 937|| 104 626|| 111 783|| 130 331|| 146 499|| 163 172|| 162 405|| 145 254|| 136 338 [440] => |} [441] => === Jazyky === [442] => [[Soubor:Heiliggeistkirche Bern 2.jpg|náhled|vpravo|Evangelický kostel Heiliggeistkirche]] [443] => Úředním a spisovným jazykem v Bernu je němčina. Při spolkovém sčítání lidu v roce 2000 uvedlo přes 81 % obyvatel Bernu jako svůj hlavní jazyk němčinu a po necelých čtyřech procentech francouzštinu a italštinu. Průzkum o hlavních jazycích ve městě Bern, který provedl Spolkový statistický úřad BFS v roce 2020, ukázal následující výsledky: 82,1 % obyvatel starších 15 let uvedlo jako svůj hlavní jazyk němčinu, 7,9 % angličtinu, 6,7 % francouzštinu a 4,7 % italštinu.{{Citace elektronické monografie [444] => | titul = Hauptsprachen nach grossen Städten, 2020 [445] => | url = https://dam-api.bfs.admin.ch/hub/api/dam/assets/20964031/master [446] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [447] => | datum_vydání = 2022 [448] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [449] => | jazyk = německy [450] => }} [451] => [452] => Hovorovým jazykem je bernská němčina ({{cj|de|''Berndeutsch''}}), patřící mezi vrcholně alemanské dialekty. V bernském dialektu se projevuje sociální rozdělení, které v jiných švýcarských městech téměř nenajdeme, ale které je dnes také méně výrazné než v polovině 20. století. Určité zvláštnosti charakterizují výhradně jazyk bernského patriciátu, avšak stále více se vytrácejí. Další zvláštností bernské němčiny je přejímání některých slov z někdejšího okresu Matte, který měl vybudovaný tajný jazyk v podobě {{cj|de|''Mattenenglisch''}} (přípona ''-englisch'' však nemá nic společného s angličtinou), dosud folkloristicky pěstovaný. [453] => [454] => === Náboženství === [455] => V letech 1999–2009 ztratila evangelická reformovaná církev většinu: Zatímco v roce 1999 se k této církvi hlásilo 52 % všech obyvatel Bernu, v roce 2009 to bylo ještě 44 % a v roce 2013 39,8 %. Klesl také počet katolíků: z 27 % v roce 1999 na 24 % v roce 2009 a 22,5 % v roce 2013. Od té doby se dominance obou velkých národních církví stále snižuje, zatímco počet obyvatel bez vyznání výrazně vzrostl. V pěti největších švýcarských městech, včetně Bernu, již tvoří bez vyznání nejpočetnější skupinu mezi obyvateli staršími 15 let ve srovnání s jednotlivými denominačními skupinami (k roku 2020).{{Citace elektronické monografie [456] => | titul = Die Veränderung der Religionslandschaft in der Schweiz – Religiöse Vielfalt und zunehmende Konfessionslosigkeit [457] => | url = https://kirchenstatistik.spi-sg.ch/religionslandschaft-schweiz/ [458] => | vydavatel = Schweizerisches Pastoralsoziologisches Institut SPI [459] => | datum_přístupu = 2023-09-08 [460] => | jazyk = německy [461] => }} [462] => [463] => == Památky a turistické zajímavosti == [464] => [[File:West gate of Saint Vincent collegiate church in Bern.jpg|thumb|Západní portál katedrály]] [465] => [[File:Heiliggeistkirche von Westen.JPG|thumb|Kostel Nejsvětějšího Ducha]] [466] => [[File:Stadttheater Bern.jpg|thumb|Městské divadlo]] [467] => === Centrum města === [468] => Centrum Bernu se vyvinulo ze středověkého města a bylo uznáno za kulturní dědictví [[UNESCO]].V roce 1905 publikoval Einstein významné články, proto je tento rok nazýván jeho "zázračným rokem" (''[[Annus Mirabilis]]''). Jde o čtyři články, které významně přispěly k založení moderní fyziky a změnily názory na prostor, čas, hmotu a energii. [501] => * ''Bernisches historisches Museum'' – Bernské historické muzeum, sídlí v hiistorizujícím paláci s věžičkami na protějším břehu Aary, sbírky obsahují mj. originály soch ze západního průčelí Münsteru, dvanáct burgundských tapiserií s mytologickými náměty,nejstarší z 15. století.[http://www.bhm.ch/ Bernisches historisches Museum (německy, anglicky, francouzsky)] [502] => * ''Schweizerisches Alpines Muzeum'' (Švýcarské alpské muzeum), ''Museum für Kommunikation'' (Muzeum pošty a telekomunikací), ''Naturhistorisches Museum'' (Přírodovědecké muzeum) a ''Schweizerisches Schützenmuseum'' (Švýcarské muzeum pušek). [503] => * ''Kunsthalle'' - výstavy současného umění [504] => [505] => == Doprava == [506] => === Železnice === [507] => [[Soubor:HBBern 7756.jpg|náhled|vpravo|Hlavní nádraží v Bernu]] [508] => Hlavní nádraží je uzlem železniční, autobusové i městské dopravy. Po [[Zürich Hauptbahnhof|hlavním nádraží v Curychu]] je se 150 000–200 000 cestujícími za den (rok 2014) druhým nejfrekventovanějším ve Švýcarsku.{{citace elektronické monografie|url=https://data.sbb.ch/map/?location=13,46.94364,7.45646&layers=W3sidGl0bGUiOiJFYmVuZSAjMSIsInBpY3RvIjoiaWNvbi1jaXJjbGUiLCJjb2xvciI6IiMzNjkiLCJhY3RpdmVEYXRhc2V0cyI6W3siZGF0YXNldGlkIjoicGFzc2FnaWVyZnJlcXVlbnoiLCJjb2xvciI6IiNDMzJEMUMiLCJwaWN0byI6Imljb24tY2lyY2xlIiwiY2x1c3Rlck1vZGUiOiJwb2x5Z29uIiwiZnVuYyI6IkNPVU5UIiwibWFya2VyIjp0cnVlLCJzZWFyY2hQYXJhbWV0ZXJzIjp7fSwiZXhwciI6ImR0diJ9XSwiZGlzcGxheWVkIjp0cnVlfV0=|titul=Frequenzen der SBB|autor=|jazyk=němčina|datum přístupu=2017-02-10}}{{Citace elektronické monografie [509] => | titul = Spielräume und Lichtblicke [510] => | url = http://www.zukunftbahnhofbern.ch/assets/files/Leporello.pdf [511] => | vydavatel = Zukunft Bahnhof Bern [512] => | datum_přístupu = 2022-12-11 [513] => | místo = Bern [514] => | jazyk = německy [515] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090624150628/http://www.zukunftbahnhofbern.ch/assets/files/Leporello.pdf [516] => | datum archivace = 2009-06-24 [517] => | nedostupné = ano [518] => }} Nádraží má 14 nástupištních hran, ke kterým přijíždí vlaky z celé země i zahraničí – [[EuroCity]], [[FS ETR470|Cisalpino]], [[TGV]], [[Talgo]], [[Intercity-Express|ICE]] a [[CityNightLine]], čtyři hrany slouží místnímu systému [[S-Bahn]]. [519] => [520] => Vedle hlavního nádraží se na území města nachází menší nádraží, které slouží jako zastávky [[S-Bahn]]: Felsenau, Tiefenau, [[Wankdorf]], Ausserholligen, Stöckacker, [[Bümpliz]] Nord, Bümpliz Süd, Brünnen, Riedbach a [[Weissenbühl]]. [521] => [[Soubor:Karte der S-Bahn Bern.svg|náhled|vpravo|Síť linek S-Bahn Bern]] [522] => Systém příměstských železničních linek [[S-Bahn Bern]] spojuje město 13 linkami s městy [[Thun (kanton Bern)|Thun]], [[Biel]], [[Solothurn]], [[Neuchâtel]], [[Fribourg]] a [[Schwarzenburg]], oblastí [[Emmental]] a dalšími aglomeracemi. [[S-Bahn]] v Bernu je provozován společnostmi [[BLS]] a [[Regionalverkehr Bern-Solothurn]] (RBS). [523] => [524] => V Bernu jsou v provozu také soukromé lanové dráhy [[Gurtenbahn]], [[Marzilibahn]] a výtah od řeky Aary do starého města [[Mattenlift]]. [525] => [526] => === Tramvaje, trolejbusy, autobusy a regionální vlaky === [527] => Dopravní síť společnosti [[Bernmobil]] tvoří pět tramvajových, tři trolejbusové a třináct autobusových linek.{{Citace elektronického periodika |titul=Linky Bernmobil, Bern (německy) |url=https://www.bernmobil.ch/DE/Fahrplan-Netz/Fahrplaene-Netzplan/Fahrplan-nach-Linien/?oid=20247&lang=de&scroll=main |datum přístupu=2017-11-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171107030611/https://www.bernmobil.ch/DE/Fahrplan-Netz/Fahrplaene-Netzplan/Fahrplan-nach-Linien/?oid=20247&lang=de&scroll=main |datum archivace=2017-11-07 }} V širším okolí města jsou provozovány autobusové linky [[Postauto]] (provozované švýcarskou poštou){{Citace elektronického periodika |titul=Síť Postauto v regionu Bern |url=https://www.postauto.ch/sites/default/files/content/liniennetzplaene/liniennetz_region_bern.pdf |datum přístupu=2017-11-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171107011806/https://www.postauto.ch/sites/default/files/content/liniennetzplaene/liniennetz_region_bern.pdf |datum archivace=2017-11-07 }} a regionální vlaková doprava společností [[Regionalverkehr Bern-Solothurn|RBS]].[https://www.rbs.ch/projekte/der-neue-rbs-bahnhof-bern Nové vlakové nádraží RBS (německy)] a BLS (Bern-Lötschberg-Simplon){{Citace elektronického periodika |titul=Síť BLS (anglicky) |url=https://www.bls.ch/en/unternehmen/ueber-uns/streckennetz |datum přístupu=2017-11-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171107003648/https://www.bls.ch/en/unternehmen/ueber-uns/streckennetz |datum archivace=2017-11-07 }} [528] => [529] => === Přívozy === [530] => Severně od Bernu jsou v provozu dva soukromé osobní přívozy přes řeku [[Aara|Aare]]: přívoz ''Reichenbach'' do Unterzollikofen a přívoz ''Zehndermätteli'' do Bremgartenu. Třetí přívoz ''Bodenacker'' u Elfenau již není na území města. [531] => [532] => === Letectví === [533] => [[Letiště Bern|Regionální letiště Bern-Belp]] ([[International Air Transport Association|IATA]]: '''BRN''', [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]]: '''LSZB''') se nachází 7 km jihovýchodně od centra Bernu. Provozuje pravidelné vnitrostátní i mezinárodní lety. [534] => [535] => == Sport == [536] => Ve městě hraje velké množství hokejových klubů. Mezi ty nejznámější patří: [537] => [538] => * [[SC Bern]] [539] => [540] => Ve městě hraje velké množství fotbalových klubů. Mezi ty nejznámější patří: [541] => [542] => * [[BSC Young Boys]] [543] => [544] => Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří: [545] => [546] => * [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008]] [547] => * [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1971]] [548] => * [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1990]] [549] => * [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2009]] [550] => [551] => == Osobnosti == [552] => * [[Jakob Steiner]] (1796–1863), matematik [553] => * [[Karl Friedrich Brunner-von Wattenwyl]] (1823–1914), přírodovědec, fyzik, geolog a entomolog – orthopterolog [554] => * [[Albert Einstein]] (1879–1955), fyzik, žil v Bernu v letech 1903–1905 [555] => * [[Ursula Andressová]] (* 1936), herečka, narozena v obci Ostermundigen v bernské aglomeraci [556] => * [[Michel Kratochvil]] (* 1979), tenista českého původu [557] => * [[Fabian Cancellara]] (* 1981), cyklista [558] => [559] => == Zajímavost – česká stopa v Bernu == [560] => Bernské {{cj|de|''Museum für Kommunikation''}} vystavuje na nepřehlédnutelném místě československý automobil [[Tatra 57]] z roku 1937, který ve speciální úpravě sloužil švýcarské poště v letech 1940–1949.{{Citace elektronického periodika |titul=Museum für Kommunikation: Postfourgon Kleinfourgon Tatra Typ 57 |url=http://datenbanksammlungen.mfk.ch/eMP/eMuseumPlus?service=direct/1/ResultListView/result.t1.collection_list.$TspTitleImageLink.link&sp=10&sp=Scollection&sp=SfieldValue&sp=0&sp=0&sp=3&sp=SdetailList&sp=0&sp=Sdetail&sp=0&sp=F&sp=T&sp=1 |datum přístupu=2017-11-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171107004916/http://datenbanksammlungen.mfk.ch/eMP/eMuseumPlus?service=direct/1/ResultListView/result.t1.collection_list.$TspTitleImageLink.link&sp=10&sp=Scollection&sp=SfieldValue&sp=0&sp=0&sp=3&sp=SdetailList&sp=0&sp=Sdetail&sp=0&sp=F&sp=T&sp=1 |datum archivace=2017-11-07 }} [561] => [562] => == Galerie == [563] => [564] => Aare river in Bern.jpg|náhled|Řeka Aara s mostem Kirchenfeld [565] => Bern cathedral front view.jpg|Münster - katedrála [566] => Muensterportal02.jpg|thumb|Hlavní portál münsteru [567] => Untertorbrücke_Tschachtlanchronik.jpg|náhled|upright|Stavba mostu, Tschachtlanchronik, 15. století [568] => Swiss_Parliament_Building_Bern_2011.jpg|náhled|Federální palác (Švýcarský parlament) [569] => Gerechtigkeitsbrunnen, Bern.jpg|thumb|Kašna se sochou Spravedlnosti [570] => Bern Gerechtigkeitsbrunnen 2023.jpg|thumb|Kašna se sochou Spravedlnosti, detail [571] => Rathaus (Bern).jpg|Radnice [572] => Engehalbinsel Römertheater von oben.jpg|thumb|Engelshalbinsel, Půdorys římského divadla [573] => Zentrum Paul Klee Bern 16.JPG|thumb|Centrum Paul Klee, Bern [574] => [575] => [576] => [577] => == Odkazy == [578] => [579] => === Poznámky === [580] => [581] => [582] => === Reference === [583] => {{Překlad|de|Bern|170097736|fr|Berne|142063224|sk|Bern (mesto)|6556278}} [584] => [585] => === Související články === [586] => * [[Seznam starostů Bernu]] [587] => [588] => === Externí odkazy === [589] => * {{Commonscat}} [590] => * {{Wikislovník|heslo=Bern}} [591] => * {{Oficiální web}} [592] => * http://www.s-bahn-bern.ch [593] => [594] => {{Švýcarsko}} [595] => {{Města ve Švýcarsku}} [596] => {{Světové dědictví - Švýcarsko}} [597] => {{Hlavní města Evropy}} [598] => {{Autoritní data}} [599] => {{Portály|Geografie|Švýcarsko}} [600] => [601] => [[Kategorie:Bern| ]] [602] => [[Kategorie:Obce v kantonu Bern]] [603] => [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] [604] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [605] => [[Kategorie:Světové dědictví (Švýcarsko)]] [606] => [[Kategorie:Svobodná říšská města]] [607] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Bern

Bern ( v místní švýcarské němčině ) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv. , není v legislativě zakotveno).

More about us

About

Jeho historické jádro je dokonce zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, což svědčí o jeho kulturním významu a zachovalosti. Město se nachází na malebném místě podél řeky Aare, která dodává krajině zvláštní kouzlou atmosféru. Bern je město plné zeleně, parků a přírodních scenérií, což přispívá k vysoké kvalitě života, které jeho obyvatelé a návštěvníci tolik oceňují. Kromě architektonických skvostů, jako je impozantní Zytglogge (věž s hodinami) a krásná katedrála svatého Viktora, nabízí Bern také moderní kulturní a společenské vyžití. Město je domovem mnoha muzeí, galerií a divadel, která obohacují jeho kulturní život. Každoroční festivaly a akce, jako je například Bernský festival dokumentárního filmu, ukazují rozmanitost a kreativitu místních obyvatel. Nehledě na to, že Bern je také politickým centrem Švýcarska, kde sídlí federální vláda, jeho atmosféra je veselá a přátelská. Místní obyvatelé hrdě slaví svoji kulturu a tradice, zatímco vítají návštěvníky s otevřenou náručí. Bern tedy nejenže kombinuje historické kouzlo a moderní dynamiku, ale také oslavuje možnost koexistence různých kultur a názorů, čímž vytváří inspirativní prostředí pro všechny. Město je živým důkazem toho, jak historie může pozdvihnout přítomnost a jak se tradice skvěle doplňují s inovacemi a novými myšlenkami. Bern je opravdu místem, které stojí za to objevit a prožít.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Aara','S-Bahn','Paul Klee','Bümpliz','Albert Einstein','Bernské Alpy','Fribourg','Vaud','Regionalverkehr Bern-Solothurn','Bern (kanton)','Burgundsko','Okres Bern-Mittelland'

Aara

Burgundsko

Burgundsko je historický region ležící na jihovýchodě dnešní Francie.

Fribourg

S-Bahn

Vaud