Array ( [0] => 15488603 [id] => 15488603 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Beroun [uri] => Beroun [3] => Beroun, Děd, pohled na město.jpg [img] => Beroun, Děd, pohled na město.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v Čechách}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Beroun [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | NUTS3 = CZ020 [6] => | okres = Beroun [7] => | obec s rozšířenou působností = Beroun [8] => | pověřená obec = Beroun [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 266 01 [11] => | počet ZSJ = 29 [12] => | počet částí obce = 7 [13] => | počet katastrálních území = 4 [14] => | adresa = Městský úřad Beroun
Husovo nám. 68
266 43 Beroun [15] => | web = http://www.mesto-beroun.cz [16] => | úřední web = http://www.mesto-beroun.cz [17] => | e-mail = posta@muberoun.cz [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | starostka = RNDr. Soňa Chalupová ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [20] => | mapa = Beroun BE CZ.png [21] => }} [22] => '''Beroun''' ({{Vjazyce2|de|''Beraun'', zastarale též ''Bern''}}) je [[město]] v [[okres Beroun|okrese Beroun]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] a [[obec s rozšířenou působností]]. Leží na soutoku [[Berounka|Berounky]] a [[Litavka|Litavky]], necelých 30 km jihozápadozápadně od centra [[Praha|Prahy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Stavebně propojen je se sousedním městem [[Králův Dvůr]]. [23] => [24] => == Poloha == [25] => [[Soubor:Beroun, Děd, pohled na město.jpg|náhled|vlevo|Výhled na město od severozápadu z masivu kopce Děd]] [26] => Beroun je svým strategickým umístěním na spojnici Prahy a [[Plzeň|Plzně]] již od středověku významnou křižovatkou, místem obchodu i výroby. Po zavedení rychlého spojení s Prahou po [[Dálnice D5|dálnici D5]] se čím dále tím více stává i součástí příměstské oblasti české [[metropole]], odkud lidé dojíždějí pracovat do Prahy. [27] => [28] => Beroun je umístěn v kopcovité krajině na rozhraní chráněných krajinných oblastí [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českého krasu]] a [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátska]]. Spolu s jeho historickými památkami (jejichž četnost vedla k vyhlášení historického jádra města [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]] v roce 1992) to z něj činí i významné východisko turistických cest. [29] => [30] => == Název == [31] => Název ''Beroun'' je odvozen z německého názvu severoitalského města [[Verona]] (''Bern, Beronia''). Odvozování od slovesa ''brát'' je nesprávné (tzv. [[lidová etymologie]]).{{Citace monografie [32] => | příjmení = Lutterer [33] => | jméno = Ivan [34] => | autor = [35] => | odkaz na autora = Ivan Lutterer (bohemista) [36] => | Ivan Lutterer [37] => | příjmení2 = Majtán [38] => | jméno2 = Milan [39] => | autor2 = [40] => | odkaz na autora2 = [41] => | příjmení3 = Šrámek [42] => | jméno3 = Rudolf [43] => | autor3 = [44] => | odkaz na autora3 = Rudolf Šrámek [45] => | spoluautoři = [46] => | korporace = [47] => | odkaz na korporaci = [48] => | titul = Zeměpisná jména Československa [49] => | vydavatel = Mladá fronta [50] => | místo = Praha [51] => | rok = 1982 [52] => | vydání = 1 [53] => | kapitola = [54] => | strany = 51 [55] => | isbn = [56] => | jazyk = [57] => }} [58] => [59] => == Historie == [60] => Podle ''[[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]]'' jde založení Berouna hluboko do minulosti. Již snad roku 1088, jistě však v roce 1179 zde stávala ves '''Brod''' s obyvateli rolníky a rybáři, a na druhé straně řeky v lukách ves '''Podolí'''. Zde býval hlavní brod a přívoz na cestě z Prahy k Plzni. Asi za krále Václava I. zbudovali [[Čeští Němci|němečtí]] osadníci nynější město. [61] => [62] => Brod je prvně jmenován v listině krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] z roku [[1265]]. Dle práce předního znalce doby přemyslovských králů profesora [[Josef Žemlička|Josefa Žemličky]], je Beroun spojen s fundacemi zakládanými tímto velkým králem. Městotvorný proces na území Čech a Moravy začal již za [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] a nezastavil se ani za [[Václav I.|Václava I.]] Přesto ještě k polovině 13. století počet měst sotva přesáhl pětadvacítku. Až Přemysl Otakar II. vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se tak zahustila a prakticky dovršila, takže jeho nástupcům zbyly pouhé jednotlivosti. Jedná se o více než 40 měst založených nebo povýšených na město Přemyslem Otakarem II. či začlenění již vzniklých sídel do jeho budovaných fundací. Josef Žemlička vyjmenovává ve své práci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků'' ta podstatná města, vázající se k městotvorné a fundační činnosti Přemysla Otakara II., která ani před ním ani po něm, neměla obdoby a v té řadě je též uveden Beroun. [63] => [64] => [[Soubor:Beroun - Jan Willenberg, cca 1602.png|vlevo|náhled|upright=2|Beroun na rytině [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]], cca 1602]] [65] => [66] => V letech 1278–1283, tedy po [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]], kde byl Přemysl Otakar II. zabit, město zpustlo a muselo být znovu vybudováno za doby [[Václav II.|Václava II.]] Město bylo tehdy silně [[Opevnění|opevněno]] (hradby byly vystavěny v první polovině 14. století) a vybaveno dvěma [[Brána|branami]]. V dubnu 1421 byl Beroun dobyt [[Husitství|husitskými]] vojsky pod vedením [[Jan Žižka|Jana Žizky]].{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení1 = Šuchmová [68] => | jméno1 = Jana [69] => | titul = Krvavý apríl 1421 v Berouně [70] => | vydavatel = Muzeum Českého krasu [71] => | url = http://muzeum-beroun.cz/03/2021/krvavy-april-1421-v-beroune/ [72] => }} Význam Berouna opět poklesl po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]. Od 18. století se Beroun stal tzv. posádkovým městem, tj. městem, kde byla vojenská hotovost. [73] => [74] => V šedesátých letech 19. století se v okolí města začalo s těžbou [[vápenec|vápence]] a postupně se rozvinula i další průmyslová odvětví (průmysl textilní, železárenský). Díky [[Železniční trať Praha–Plzeň|železniční trati z Prahy do Plzně]], která prochází údolím Berounky a samozřejmě i městem samotným, se stal Beroun vhodným místem pro zakládání nových průmyslových závodů, a to jak jihozápadním, tak i severovýchodním směrem od města. Vybudovány byly i méně významné železniční trati do [[Rudná (okres Praha-západ)|Rudné]], či do [[Rakovník]]a, které rovněž sloužily k dopravě zboží a umocnily tak význam Berouna jako průmyslového města. [75] => [76] => [[Soubor:Beroun veduta (SOA in Prague).jpg|náhled|vlevo|upright=2|Veduta města Berouna z 20. let 19. století.]] [77] => [78] => Za [[Komunistický režim v Československu|komunistické vlády]] v druhé polovině 20. století došlo k masivní výstavbě nejprve klasických městských domů, později pak panelových [[sídliště|sídlišť]] a v neposlední řadě i nových průmyslových závodů (např. [[železárna|Železárny]] a válcovny a velká [[cementárna]] v [[Králův Dvůr|Králově Dvoře]]). Po správní reformě v roce 1960 Beroun zůstal okresním městem, jedním z několika ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Zrekonstruováno bylo nádraží, které dostalo moderní odbavovací halu i nástupiště. K městu byly připojeny některé okolní obce (např. [[Králův Dvůr]] v roce 1980). Toto období se ale do tváře města zapsalo v mnohých směrech negativně. Přestože dopravně bylo Berounu odlehčeno po vybudování [[dálnice D5]] (byť vedené velmi blízko centru města vzhledem k charakteru terénu), během čtyřiceti let komunistického období došlo k likvidaci mnohých památek, drastickému zhoršení [[životní prostředí|životního prostředí]] i nárůstu dopravy obecně. Nová panelová výstavba nebyla situována pouze na okraji města, podobně jako v mnohých jiných sídlech, ale i v těsném sousedství historického jádra Berouna. [79] => [80] => [[Soubor:Beroun radnice.jpg|náhled|vlevo|250px|Radnice v Berouně]] [81] => [82] => V listopadu 1990 se odtrhla od Berouna místní část [[Králův Dvůr]], která se nacházela do té doby na jihozápadě města. Význam ekonomický, zejména význam průmyslu byl po roce 1989 potlačen. Tovární výroba byla přeorientována z těžkého průmyslu na lehký a střední (výstavba nové průmyslové zóny). Tradiční těžba vápence v okolí města ale příliš snížena nebyla. Po roce 2000 byl potlačen i význam správní – po zrušení okresních úřadů Beroun přestal být [[Okresní město|sídlem okresu]]. Historické jádro města bylo zrekonstruováno; byly opraveny dochované fragmenty hradeb, obě brány (pražská i plzeňská), na hlavním náměstí vznikla [[pěší zóna]]. Město opět kulturně ožilo. Nová výstavba, která má nyní charakter hlavně rodinných domů, se soustředila do oblasti mezi Berounem a Královým Dvorem a je doplňována různými logistickými areály, které využívají blízkosti dálnice z Prahy do Plzně (vzniká [[souměstí]] ''Beroun – Králův Dvůr''). [83] => [84] => === Územněsprávní začlenění === [85] => [[Soubor:beroun_plzenskabrana.jpg|náhled|Husovo náměstí s kostelem sv. Jakuba a Plzeňská brána v Berouně]] [86] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850, kdy zanikl dřívější [[Berounský kraj]], do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [87] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [88] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun [89] => * 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun [90] => * 1936 země česká, politický i soudní okres BerounVládní nařízení č. 190/1935 Sb. [91] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [92] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres BerounNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [93] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [94] => * 1949 Pražský kraj, okres Beroun{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [95] => * 1960 Středočeský kraj, okres Beroun [96] => * 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun [97] => [98] => === Rok 1932 === [99] => Ve městě Beroun ''(13 143 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 34–37. (česky a německy) [100] => * Instituce: okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., 2 evang., českosl., synagoga), okr. veř. všeob. nemocnice, městský [[chudobinec]], státní reálné gymnázium, obchodní akademie, hospodářská škola, odborná škola textilní, odborná škola zahradnická, odborná škola krejčovská, dívčí rodinná škola, okr. doplňovací velitelství, pěší pluk 38. [101] => * Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo spojených řemesel, společenstva krejčích, obuvníků, řezníků, hostinských, malířů, truhlářů a příbuzných odvětví, továrna na asfaltocementovou břidlici (eternit), Králodvorská cementárna, 4 cihelny, cukrovar Pečecké rafinerie cukru, elektrárna města Berouna, isolační závod, 4 mlýny, 3 pily, 2 pískovny, továrna na kuličková ložiska, továrna na nábytek, Pivovar právovarečného měšťanstva, továrna na hospodářské stroje, továrna na pekařské stroje, továrna na těstové zboží, tkalcovna bavlněného zboží, 2 vápenky, 2 velkostatky. [102] => * Služby (výběr): 7 lékařů, 2 zubní lékaři, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 2 autodílny, Česká průmyslová banka v Berouně, Středočeská banka v Příbrami, 2 biografy (Excelsior, Sokol), 6 časopisů, 4 drogerie, 4 fotoateliéry, 2 geometři, 5 hodinářů, 23 hostinců, 6 hotelů (Černý kůň, Český dvůr, Grünwald, Pek, Plzeňka, Tři koruny), 2 hudební školy, 2 kavárny (Sport, U černého koně), 2 knihkupectví, 2 lékárny, optik, 10 restaurací, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Úvěrní ústav, Živnostenská záložna, 7 stavitelů, vinárna, zlatník, 2 zubní ateliéry, 3 železářství. [103] => V obci [[Beroun-Hostim|Hostim]] ''(230 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Berouna)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 364. (česky a německy) výroba cementového zboží, fotoateliér, kamenný lom, 2 hostince, mlýn, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek. [104] => [105] => == Obyvatelstvo == [106] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 969 domech 11 448 obyvatel, z nichž bylo 5 558 žen. 11 113 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 135 k německé a 11 k židovské. Žilo zde 6 969 římských katolíků, 220 evangelíků, 232 příslušníků Církve československé husitské a 133 židů.{{Citace monografie [107] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [108] => | vydavatel = Orbis [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1924 [111] => | počet stran = 598 [112] => | strany = 7 [113] => | svazek = I. Země Česká [114] => | typ svazku = díl [115] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 483 domech 13 118 obyvatel. 12 725 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 273 k německé. Žilo zde 7 362 římských katolíků, 300 evangelíků, 210 příslušníků Církve československé husitské a 113 židů.{{Citace monografie [116] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [117] => | vydavatel = Orbis [118] => | místo = Praha [119] => | rok = 1934 [120] => | počet stran = 613 [121] => | strany = 75 [122] => | svazek = I. Země Česká [123] => | typ svazku = díl [124] => }} [125] => [126] => {| class="wikitable" [127] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Beroun{{Citace elektronické monografie [128] => | korporace = Český statistický úřad [129] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [130] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [131] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [132] => | datum vydání = 2007-03-03 [133] => | datum přístupu = 2014-12-16 [134] => | strany = 90, 91 [135] => | lokace = záznam 2 [136] => | jazyk = [137] => }}{{Citace elektronické monografie | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Beroun, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=SLD21043-CO&z=T&f=TABULKA&skupId=4690&katalog=33475&&pvokc=65&pvoch=7102&&str=v20 | datum vydání = 2021-03-26 | datum přístupu = 2023-05-07 | vydavatel = Český statistický úřad}} [138] => |- [139] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [140] => |- style="text-align: right;" [141] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [142] => | 5 167|| 6 331|| 7 872 || 10 402 || 11 906 || 12 107 || 13 917 || 13 802 || 16 134 || 17 805 || 17 387 || 18 005 || 17 459 || 18 819 || 20 551 [143] => |- style="text-align: right;" [144] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [145] => | 470 || 557 || 613 || 780 || 962 || 1 083 || 1 631 || 2 172 || 2 348 || 2 445 || 2 262 || 2 495 || 2 550 || 2 928 || 3 269 [146] => |} [147] => [148] => [149] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 531057 Beroun, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Beroun roku 2011 [150] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 531057 Beroun, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Beroun roku 2011 [151] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 531057 Beroun, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Beroun roku 2011 [152] => [153] => [154] => == Pamětihodnosti == [155] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Berouně}} [156] => [[Soubor:beroun_hradby.jpg|náhled|Zachovalé zbytky hradeb v Havlíčkově ulici]] [157] => [[Soubor:049 Beroun rozhledna V náměstí a Herinky.jpg|náhled|Pohled na Beroun z rozhledny [[Městská hora (rozhledna)|Městská hora]]]] [158] => Zachovaly se zbytky [[Městské opevnění v Berouně|berounského hradebního opevnění]]: dvě brány (Pražská a Plzeňská) a zbytky hradeb. Dominantou centrálního Husova náměstí je původně gotický farní [[Kostel svatého Jakuba (Beroun)|kostel svatého Jakuba]]. Na dolním konci náměstí stojí budova [[Radnice (Beroun)|radnice]], která byla v roce 1903 přestavěna podle plánů Františka Coufala v novobarokním stylu. [159] => [160] => Zajímavé jsou i některé další domy na náměstí a v jeho blízkém okolí a filiální – původně hřbitovní – [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Beroun)|kostel Zvěstování Páně]]. Novorenesanční [[Duslova vila v Berouně|Duslova vila]] z konce 19. století (architekt Antonín Wiehl) dnes slouží jako městská galerie. [161] => [162] => Na severním okraji Berouna u studánky, podle níž se lokalita nazývá, byla roku 1724 postavena kaple [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie Bolestné]]. Během reforem Josefa II. byla zrušena a roku 1893 znovu obnovena a přestavěna v [[novogotika|novogotickém]] stylu podle návrhu [[Josef Mocker|Josefa Mockera]]. Významné osobnosti moderních dějin spojené s Berounem jsou pohřbeny na [[Městský hřbitov v Berouně|městském hřbitově]]. [163] => [164] => == Příroda == [165] => [[Soubor:064 Beroun rozhledna ZSZ část města a Děd.jpg|náhled|Lesy v okolí vrchu [[Děd (kopec)|Děd]]]] [166] => Město je prakticky ze všech stran obklopeno kopci a lesy. Krajinou prochází řada značených turistických stezek (blízké výletní cíle jsou například [[Karlštejn]], [[Svatý Jan pod Skalou]], [[Koněprusy]], [[Tetín (okres Beroun)|Tetín]], [[Hudlice]], [[Nižbor]]). [167] => [168] => Nedaleko centra se nachází zalesněný kopec [[Městská hora]] s rozhlednou. Na tomto kopci se také nachází výběh, v němž město chová už pouze jednoho [[Medvěd hnědý|medvěda]], původně medvíďata známá z [[Václav Chaloupek#Seri.C3.A1ly|televizních večerníčků]]. (Medvěd je ve znaku Berouna, proto město sponzoruje chov těchto zvířat.) Dále se nachází například vrch [[Děd (kopec)|Děd]] s rozhlednou, ze které však je vzhledem k vzrostlému lesu směrem k Berounu jen omezený rozhled. [169] => [170] => Městem protékají tři vodní toky, řeka [[Berounka]], říčka [[Litavka]] a Vrážský potok. Město je proto vystaveno občasným povodním (poslední velká [[Povodeň v Česku (2002)|povodeň zde byla v létě roku 2002]]). Voda v Berounce je vhodná ke koupání, nad městem se nacházejí různá koupaliště, například jez v Hýskově. [171] => [172] => == Školství == [173] => Ve městě se nachází čtyři základní školy. Střední stupeň vzdělání je zastoupen těmito institucemi: Soukromá střední odborná škola cestovního ruchu Beroun, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky|Obchodní akademie a Střední pedagogická škola, Gymnázium Joachima Barranda Beroun, Střední zdravotnická škola Beroun, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Beroun-Hlinky|SOŠ a SOU Beroun-Hlinky a Manažerská akademie Beroun|Manažerská akademie. [174] => [175] => == Kultura == [176] => [[Soubor:Hrncirske trhy v Beroune.jpg|náhled|Hrnčířské trhy v Berouně]] [177] => Od roku 2005 se ve městě na konci léta pořádá [[hudební festival]] nazvaný [[Berounské Letorosty]]. Celostátní význam mají také každoročně pořádané hrnčířské trhy. Známý je i mezinárodní hudební festival [[Talichův Beroun]]. K tradičním akcím se již také řadí happening [[Čekání na tramvaj]]. [178] => [179] => == Sport == [180] => V Berouně působí: [181] => * hokejový klub [[HC Berounští Medvědi]] [182] => * hokejbalový klub Sk Kelti 2008 [183] => * fotbalové kluby [[SK Cembrit Beroun-Závodí]] a [[Český lev – Union Beroun]] [184] => * plavecký klub – [[TJ Lokomotiva Beroun]] [185] => [186] => == Doprava == [187] => [[Soubor:Berounské nádraží, výpravní budova a prostranství s informačním displejem.jpg|náhled|Nádraží v Berouně ''(po rekonstrukci)'']] [188] => {{viz též|Městská autobusová doprava v Berouně a v Králově Dvoře}} [189] => [190] => === Dopravní síť === [191] => Beroun vždy ležel na významném dopravním tahu z Prahy přes Plzeň do Bavorska. [192] => [193] => Městem prochází [[dálnice D5]] s exitem 14 (Beroun-východ) a s exitem 18 (Beroun-centrum). Exit 22 (Beroun-západ) je už na území Králova Dvora. Dálnice v roce [[1985]] odvedla z centra města tranzitní dopravu, ale také zároveň velmi necitlivě zpřetrhala vazby skoro v centru města a vytvořila jenom svou existencí plno odpudivých zákoutí. Město protínají [[silnice II/605]] [[Praha]] – Beroun – [[Žebrák (okres Beroun)|Žebrák]] – [[Plzeň]], [[silnice II/116]] [[Lány (okres Kladno)|Lány]] – Beroun – [[Řevnice]] – [[Mníšek pod Brdy]] – [[Nový Knín]] a [[silnice II/118|II/118]] [[Slaný]] – [[Kladno]] – Beroun – [[Zdice]] – [[Příbram]]. [194] => [195] => Město Beroun je důležitým železničním uzlem Středočeského kraje, prochází jím 3. železniční koridor, tedy [[Železniční trať Praha – Plzeň|trať 170/171]] z Prahy do Plzně a Chebu. V Berouně také začíná [[Železniční trať Beroun–Rakovník|trať 174]] do Rakovníka a [[Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun|trať 173]] do Prahy přes Rudnou u Prahy. Železniční [[Železniční trať Praha – Plzeň|trať 170]] respektive 171 Praha – Plzeň je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží odbočná železniční stanice Beroun. Železniční [[Železniční trať Beroun–Rakovník|trať 174]] Beroun – Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1876. Železniční [[Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun|trať 173]] Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun je jednokolejná celostátní trať, doprava z Rudné do Berouna byla zahájena roku 1897. Na území města leží odbočná železniční stanice Beroun (tratě 170, 171, 173 a 174) s „moderní“ nádražní budovou dokončenou v roce 1972 a odbočná železniční stanice Beroun-Závodí (tratě 173 a 174). [196] => [197] => === Veřejná doprava 2011 === [198] => Autobusové linky vedly do těchto míst: Branov, Hořovice, Hostomice, Kladno, Praha, Příbram, Radnice, Skryje, Strašice, Unhošť, Zbiroh, Zdice. Městem projížděly dálkové autobusové linky do těchto cílů: Domažlice, Klatovy, Plzeň, Praha, Tachov, Železná Ruda. [[Městská hromadná doprava]] je zajišťována [[autobus]]y, které provozuje společnost [[PROBO BUS]]. Některé linky zajíždějí i do sousedního města [[Králův Dvůr]]. [199] => [200] => Po trati 170 z Berouna odjížděly v pracovních dnech 4 páry expresů, 21 párů rychlíků a 19 párů osobních vlaků, o víkendu 4 páry expresů, 19 párů rychlíků a 17 párů osobních vlaků. Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly – Praha – Beroun) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. Do Berouna od Prahy po trati 171 jezdily v pracovních dnech 4 páry expresů, 21 párů rychlíků a 28 párů osobních vlaků, o víkendu 4 páry expresů, 19 párů rychlíků a 27 párů osobních vlaků. Po trati 173 vede linka S6 (Praha – Rudná u Prahy – Beroun) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. Mezi Nučicemi a Berounem po trati 173 jezdilo v pracovních dnech 7 párů osobních vlaků, o víkendu 5 párů osobních vlaků. Po trati 174 do Rakovníka projíždělo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 10 párů osobních vlaků. [201] => [202] => == Zdravotnictví == [203] => Na východní hranici města se nachází jedna ze dvou [[nemocnice|nemocnic]] v okrese (druhá je v [[Hořovice|Hořovicích]]). Její stavba byla zahájena v srpnu 1927 a slavnostně byla otevřena 1. prosince 1929.Historie nemocnice na [http://www.nemocnice-beroun.cz/o-nemocnici Nemocnice Beroun] Nedaleko leží výjezdové stanoviště [[Zdravotnická záchranná služba|zdravotnické záchranné služby]]. Přímo ve městě se nachází několik zdravotnických středisek a jednotlivé ordinace [[lékař]]ů všech základních odborností. [204] => [205] => == Členění města == [206] => [[Soubor:BE Beroun.png|náhled|Katastrální členění Berouna]] [207] => Město se skládá ze čtyř katastrálních území a sedmi místních částí: [208] => * ''Beroun'' (části [[Beroun-Centrum]], [[Beroun-Město]], [[Beroun-Zavadilka]], [[Beroun-Závodí]]) [209] => * ''Hostim u Berouna'' ([[Beroun-Hostim]]) [210] => * ''Jarov u Berouna'' ([[Beroun-Jarov]]) [211] => * ''Zdejcina'' ([[Beroun-Zdejcina]]) [212] => [213] => Dříve bylo součástí Berouna i město [[Králův Dvůr]] a také obec [[Trubín]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 248 a 534. [214] => [215] => == Správní území == [216] => {{Viz též|Okres Beroun|Správní obvod obce s rozšířenou působností Beroun}} [217] => [[Soubor:ORP Beroun BE CZ.png|náhled|Správní obvod ORP Beroun zaujímá severovýchodní polovinu okresu Beroun]] [218] => Beroun byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Beroun]] ale stále existuje a skládá se z 85 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Beroun|správní obvod obce s rozšířenou působností]] z 48 obcí. Stále zde také působí [[Okresní soud v Berouně|okresní soud]] a okresní státní zastupitelství. {{Sousední obce}} [219] => [220] => == Symboly města == [221] => Znak města: Na modrém štítě je stříbrná kvádrová hradební zeď s [[cimbuří]]m o pěti stínkách se širokou otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Po stranách brány jsou dvě nevysoké okrouhlé, z kvádrů budované věže, každá s jedním oknem a s cimbuřím o třech stínkách, rovněž stříbrné, s červenými špičatými střechami a zlatými makovicemi. Nad branou mezi věžemi vystupuje z cimbuří muž v brnění přirozené barvy s taseným [[meč]]em v pravici a štítem v levici. Jeho štít je červený se stříbrným českým lvem. Pod padací mříží v bráně je hnědý medvěd na šedočerné skalnaté půdě, kráčející doleva. [222] => [223] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 8. října 2001.{{Citace elektronické monografie [224] => | titul = Udělené symboly – Beroun [225] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2429 [226] => | datum vydání = 2001-10-08 [227] => | datum přístupu = 2022-06-09 [228] => }} [229] => [230] => == Zajímavosti == [231] => V Berouně se natáčel televizní seriál ''[[Muž na radnici]]''. V seriálu neslo město jméno Kunštát. [232] => [233] => Podle města byl pojmenován stratigrafický stupeň [[beroun (geologie)|beroun]], který přibližně odpovídá [[caradok]]u.[[MČSE]], heslo ''beroun'' [234] => [235] => == Pověsti{{Citace elektronického periodika [236] => | příjmení = Beroun [237] => | jméno = Město [238] => | titul = Město Beroun [239] => | periodikum = www.mesto-beroun.cz [240] => | url = https://www.mesto-beroun.cz/o-beroune/povesti-o-beroune/ [241] => | jazyk = cs [242] => | datum přístupu = 2023-02-23 [243] => }} == [244] => [245] => ===== Příběh o založení města ===== [246] => Nejstarší pověsti o založení Berouna zaznamenal v roce 1541 v Kronice české [[Václav Hájek z Libočan]]. ''Ten tvrdí, že první město u významného brodu postavil Slavoš, manžel kněžny Tetky z nedalekého hradiště [[Tetín (okres Beroun)|Tetína]]. Podle zakladatele bylo nazváno Slavošov. Později však nové město postihly povodně a mor, takže obyvatelé odtud uprchli. Útočiště našli u hradu [[Hýskov]]a. Ve vylidněném, rozpadajícím se městě, sídlila jen divá zvěř a lupiči, kteří přepadali při brodění řekou nic netušící pocestné a obírali je o veškerý majetek. Proto se začalo říkat, že Slavošov na řece [[Mže|Mži]] se proměnil v hrozný „beroun“.'' [247] => [248] => ===== Pověst o Klepáčkovi ===== [249] => Při novobarokní přestavbě radnice se dočkala zpodobnění také nejznámější postava berounských pověstí – Klepáček, jejíž plastiku mohou příchozí do budovy radnice spatřit ve vstupní chodbě. Skřítek, který svou přítomnost projevoval vždy klepáním na zeď, byl odpůrcem nespravedlnosti, falše a nepoctivosti. Trestal nepoctivé úředníky a řemeslníky, kteří rozkrádali obecní jmění nebo odváděli špatnou práci. Zároveň vyváděl i neuvěřitelné šprýmy. [250] => [251] => A kde se tu vzal? ''Za jedné z válek zajali nepřátelští vojáci berounského purkmistra a nutili ho, aby jim prozradil, kam ukryl obecní pokladnu. On však vytrvale odolával jejich nátlaku, nezlomilo ho ani bití, ani kruté mučení. Nakonec ho rozlícení vojáci přivázali za koně a nechali ho vláčet tak dlouho, až vypustil duši. To se událo v domě u Podlešských vedle radnice a dlouho prý byly na dvoře znát krvavé skvrny, které nešly nijak smýt. Poklad zůstal neobjeven, zazděn kdesi ve sklepích radnice, ale duch poctivého purkmistra ho pořád střeží. A hlídá i všechno ostatní obecní jmění, dbá také na spravedlivé rozhodování konšelů, nenávidí hádky, křivdy, úplatky, podvody a intriky. To hned začne vztekle bušit do stěny...'' [252] => [253] => == Známé osobnosti == [254] => [255] => === Rodáci === [256] => * [[Dominik Zafouk]] (1798–1875), kovolitec a modelér hořovické slévárny [257] => * [[Čeněk Šercl]] (1843–1906), lingvista a [[polyglot]] [258] => * [[Jiří Prošek]] (1847–1905), [[Železnice|železniční]] [[inženýr]], bojovník za osvobození [[Bulharsko|Bulharska]] od [[Osmanská říše|osmanské]] poroby [259] => * [[Alois Herout]] (1860–1943), pedagog a tvůrce českého těsnopisu [260] => * [[Alois Čenský]] (1868–1954), architekt, profesor [261] => * [[Josef Omáčka]] (1869–1939), varhaník a hudební skladatel [262] => * [[Alexandr Kantor]] (1871–1929), herec, režisér a dramatik [263] => * [[Zdeněk Pštross]] (1885–1950?), architekt, vysokoškolský profesor antické architektury na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém v Praze]] [264] => * [[František Branislav]] (1900–1968), spisovatel [265] => * [[Vladimír Leraus]] (1905–1991), herec [266] => * [[Jan Šinágl]] (* 1952), antikomunistický aktivista a publicista [267] => * [[Leoš Mareš]] (* 1976), moderátor [268] => * [[Martin Růžička (1985)|Martin Růžička]] (* 1985), hokejista, mistr světa (Německo 2010) [269] => * [[Karel Hromas]] (* 1986), hokejista, [[Piráti Chomutov]] [270] => * [[Tomáš Macháč]] (* 2000), tenista [271] => [272] => === Ostatní osobnosti === [273] => * [[Josef Jungmann]] (1773–1847), obrozenec a lingvista, studoval v Berouně [274] => * [[Jan Preisler]] (1872–1918), malíř [275] => * [[Václav Talich]] (1883–1961), dirigent [276] => * [[Josef Baše (voják)|Josef Baše]] (1897–1943), velitel Obrany národa v Berouně, popravený nacisty [277] => * [[Marta Krásová]] (1901–1970), operní zpěvačka [278] => * [[Heda Průchová]] (1904–1997), spisovatelka [279] => * [[Jan Schneeweis]] (1904–1995), hudební skladatel [280] => * [[Viktor Palivec]] (1908–1989), historik [281] => * [[František Nepil]] (1929–1995), spisovatel [282] => * [[Jiří Fischer]] (* 1980), hokejista, mistr světa (Rakousko 2005), 2× vítěz [[Stanley Cup]]u (Detroit Red Wings) [283] => * [[Patrik Pařízek]] (* 1988), historik umění, starožitník [284] => [285] => == Partnerská města == [286] => * {{Partnerské město|Brzeg}} [287] => * {{Partnerské město|Goslar}} [288] => [289] => == Fotogalerie == [290] => [291] => Soubor:beroun_Plzenska_brana.jpg|Plzeňská brána [292] => Soubor:Plzenska brana Beroun malba.JPG|Malba Plzeňské brány [293] => Soubor:Beroun CZ Prague Gate 01.JPG|Pražská brána [294] => Soubor:beroun_tetin.jpg|Pohled na Beroun a Berounku z Tetínské skály [295] => [296] => [297] => == Odkazy == [298] => [299] => === Reference === [300] => [301] => [302] => === Literatura === [303] => * {{Citace monografie [304] => | titul = Beroun [305] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [306] => | místo = Praha [307] => | rok = 2008 [308] => | počet_stran = 400 [309] => | isbn = 978-80-7106-964-5 [310] => | autor = Kolektiv autorů [311] => }} [312] => * {{Citace monografie [313] => | příjmení = Mikovec [314] => | jméno = Ferdinand Břetislav [315] => | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec [316] => | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler [317] => | rok = [1860] [318] => | titul = Starožitnosti a Památky země České [319] => | vydavatel = Kober a Markgraf [320] => | místo = Praha [321] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:31b861f0-ea9b-11dc-b4ab-000d606f5dc6?page=uuid:71f845d0-eaa2-11dc-a680-000d606f5dc6 [322] => | kapitola = Brány a bašty královského města Berouna [323] => | typ kapitoly = - kapitola [324] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:31b861f0-ea9b-11dc-b4ab-000d606f5dc6?page=uuid:0aa0e060-ec26-11dc-8cb3-000d606f5dc6 [325] => | stránky = 193-194 [326] => }} [327] => * {{Citace monografie [328] => | příjmení = Žemlička [329] => | jméno = Josef [330] => | odkaz na autora = Josef Žemlička [331] => | rok = [2011] [332] => | titul = Přemysl Otakar II., král na rozhraní věků [333] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [334] => | místo = Praha [335] => | počet stran = 721 [336] => | kapitola = 13. Obory: města, hrady, manství… a zemská církev [337] => | typ kapitoly = - kapitola [338] => | stránky = 210 - 211 [339] => }} [340] => * {{Citace monografie [341] => | příjmení = Frolík [342] => | jméno = František [343] => | odkaz na autora = František Frolík [344] => | rok = 2014 [345] => | titul = Osobnosti Berounska a Hořovicka : sbírka autogramů [346] => | vydavatel = Fornica Graphics [347] => | místo = Sokolov [348] => | vydání = 1 [349] => | počet stran = 285 [350] => | ISBN = 978-80-87194-46-1 [351] => }} [352] => [353] => === Externí odkazy === [354] => * {{Wikislovník|heslo=Beroun}} [355] => * {{Commonscat}} [356] => * {{Wikicitáty|téma=Beroun}} [357] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Beroun}} [358] => * {{Otto|heslo=Beroun}} [359] => * {{RÚIAN}} [360] => * [http://www.mesto-beroun.cz/ Oficiální stránky města] [361] => * [http://www.muzeum-beroun.cz/ Muzeum Českého krasu v Berouně] [362] => * [http://www.sedmicka.cz/beroun Sedmička.cz Beroun – regionální zpravodajství] [363] => * [http://berounsky.denik.cz Berounský deník – regionální zpravodajství] [364] => * [https://www.regionberounsko.cz regionberounsko.cz – Regionální portál Berounska] [365] => * [http://www.berounskyregion.cz Berounský region – kulturní přehled] [366] => * [http://www.berounske.info Berounské.info – informační server pro město Beroun a okolí] {{Wayback|url=http://www.berounske.info/ |date=20180420122525 }} [367] => * [http://www.poddedem.cz Pod Dědem – portál pro Berounsko a Hořovicko] [368] => * [http://www.nemocnice-beroun.cz/ Nemocnice Beroun] [369] => * [https://web.archive.org/web/20130126183505/http://www.press-report.cz/beroun Beroun] zpravodajství [370] => [371] => {{Části české obce}} [372] => {{Okres Beroun}} [373] => {{Autoritní data}} [374] => {{Portály|Česko}} [375] => [376] => [[Kategorie:Beroun| ]] [377] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [378] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [379] => [[Kategorie:Města v okrese Beroun]] [380] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [381] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [382] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [383] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [384] => [[Kategorie:Obce v okrese Beroun]] [385] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [386] => [[Kategorie:Sídla v Hořovické pahorkatině]] [387] => [[Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině]] [388] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [389] => [[Kategorie:Sídla na Berounce]] [] => )
good wiki

Beroun

Beroun je město v okrese Beroun ve Středočeském kraji a obec s rozšířenou působností. Leží na soutoku Berounky a Litavky, necelých 30 km jihozápadozápadně od centra Prahy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Králův Dvůr','Středočeský kraj','Beroun-Hostim','Okresní město','Praha','Železniční trať Praha - Rudná u Prahy - Beroun','Esko (příměstská železnice)','Železniční trať Praha - Plzeň','Železniční trať Beroun-Rakovník','Litavka','Tetín (okres Beroun)','dálnice D5'

Beroun-Hostim

Litavka

Litavka je řeka ve středních a severozápadních Čechách, patřící do povodí Labe.

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.