Array ( [0] => 14724789 [id] => 14724789 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bikameralismus [uri] => Bikameralismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Unibicameral Map.svg|400px|náhled|{{Legenda|#38b4d8|Státy s bikamerálním parlamentem.}}{{Legenda|#f09c30|Státy s unikamerálním parlamentem.}}{{Legenda|#a0989f|Státy bez parlamentu.}}]] [1] => '''Bikameralismus''' neboli '''dvoukomorovost''' označuje typ [[parlament]]u, který je složen ze dvou komor, [[dolní komora|dolní]] a [[horní komora|horní]]. Obě komory se podílejí na výkonu funkcí parlamentu, zejména na zákonodárném procesu, jsou na sobě více či méně nezávislé a více či méně se od sebe odlišují. V odbornější rovině se jedná o částečný poměr speciality mezi teorií bikameralismu (nauka o specifické struktuře parlamentu, jejích důvodech a funkcích) a [[parlamentarismus|parlamentarismu]] (nauka o parlamentu a parlamentní formě vlády) a teorií. [2] => [3] => == Specifika bikamerialismu == [4] => Dvoukomorovost je historicky blízká koncepci smíšené vlády, založené na souhře a vyvažování různých sociálních činitelů, z nichž žádný není dominantní, a traktované bezpočtem myslitelů od antiky po 19. století ([[Aristotelés|Aristoteles]], [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], [[Tomáš Akvinský]], [[Grotius]], [[Althusius]], [[Jan Amos Komenský|Komenský]] aj.). Jejím zřejmě prvním systematikem byl [[Polybios]], identifikující smíšenou vládu s ideální ústavou starého [[Řím]]a, jednak prolamující cyklus střídání (degenerace a regenerace) forem vlády, jednak čelící svou vyvážeností jednostrannostem každé z čistých aristotelských forem vlády. Podstatu myšlenky smíšené vlády vhodně vystihl v dějinách českého politického myšlení [[Jan Amos Komenský]]: „Podle Komenského je předností monarchie jednotící síla, předností aristokracie v čele s panovníkem schopnost spojovat jednotu s mnohostí. Kladným rysem demokracie je síla rozprostírací, která zabraňuje opomíjení některého člena společnosti. Spojení těchto pozitivních sil spatřuje Komenský ve smíšené vládě, ve které dochází ke zvětšení dobra a zmenšení zla ve státě.“ [[Loewenstein]] ji spojuje se vtažením všech společenských tříd do procesu vládnutí, v němž je každá zastoupena svým státním orgánem. [5] => [6] => Právě příbuznost bikameralismu s myšlenkou smíšené vlády, reprezentující různé třídy a zájmy, vede některé autory k závěru o existenci „quasi – dvoukomorových institucí“ již ve starověkém [[Řecko|Řecku]]. Mají jimi být vzájemně se kontrolující rady některých městských států ([[Athény]] a [[Sparta]], ale i [[Kartágo]]), resp. rady kombinované s lidovým shromážděním. Podobné uspořádání shledávají i v Římě v součinnosti elitního [[Senát]]u a různých typů lidových shromáždění, zejména comitia curiata. Kombinace rozhodování rady (Senátu) a shromáždění o téže věci, tzn. dvojí posouzení téže věci, snad umožňuje o „quasi-bikameralismu“ hovořit, což by ovšem neplatilo v případě paralelně působících lidových shromáždění s rozdělenou působností. [7] => [8] => == Současné dvoukomorové systémy == [9] => Typickými ukázkami dvoukomorových zákonodárných sborů s bohatou minulostí mohou být Velká Británie, Spojené státy americké nebo Francie. Ve Velké Británii mají nejstarší a nejpočetnější druhou komoru, Sněmovnu lordů, jež je zvláštní způsobem ustavování: převažují doživotně jmenovaní členové, doplnění 92 dědičnými peery a virilisty z řad anglikánských biskupů. [10] => Americký Senát bývá považován za nejsilnější druhou komoru na světě: nejen, že je jeho souhlasu třeba k přijetí každého rozhodnutí Kongresu, ale navíc zasahuje svými kontrolními oprávněními do výkonné moci (souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv, souhlas k četným jmenovacím úkonům). Je vzorem federativních druhých komor jak silou, tak složením. Každý členský stát USA je bez ohledu na počet obyvatel zastoupen dvěma senátory. [11] => [12] => Ve Francii je vývoj dvoukomorového uspořádání velmi členitý. Podstatné však je, že tamní Senát je ukázkou komor regionální reprezentace, které jsou inspirovány komorami federativními, avšak působí v unitárních státech. Jejich úkolem je prosazování a ochrana regionálních zájmů, jež jsou sem vnášeny prostřednictvím způsobu ustavování (zde nepřímá volba). [13] => [14] => == Odkazy == [15] => [16] => === Literatura === [17] => * {{Citace monografie [18] => | příjmení = Kysela [19] => | jméno = Jan [20] => | odkaz na autora = [21] => | titul = Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů [22] => | vydavatel = Eurolex Bohemia [23] => | místo = Praha [24] => | rok = 2004 [25] => | isbn = 80-86432-89-0 [26] => | počet stran = 630 [27] => | jazyk = čeština [28] => }} [29] => [30] => === Související články === [31] => * [[Parlamentarismus]] [32] => * [[Unikameralismus]] [33] => * [[Trikameralismus]] [34] => * [[Seznam sněmů českých zemí]] [35] => [36] => === Externí odkazy === [37] => * {{Commonscat}} [38] => * [http://www.senat.cz/zajimavosti/sbornik/c1.php?ke_dni=18.02.2011&O=8 O bikameralismu]{{Nedostupný zdroj}} – [[Senát Parlamentu České republiky]] [39] => {{Autoritní data}} [40] => [41] => {{Portály|Politika}} [42] => [43] => [[Kategorie:Zákonodárné sbory]] [44] => [[Kategorie:Dvoukomorové parlamenty| ]] [] => )
good wiki

Bikameralismus

náhled| Bikameralismus neboli dvoukomorovost označuje typ parlamentu, který je složen ze dvou komor, dolní a horní. Obě komory se podílejí na výkonu funkcí parlamentu, zejména na zákonodárném procesu, jsou na sobě více či méně nezávislé a více či méně se od sebe odlišují.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jan Amos Komenský','Marcus Tullius Cicero','Kategorie:Zákonodárné sbory','Seznam sněmů českých zemí','Unikameralismus','Senát','Sparta','parlament','dolní komora','horní komora','parlamentarismus','Aristotelés'