Array ( [0] => 14722876 [id] => 14722876 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bithýnie [uri] => Bithýnie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Bithýnie je historická oblast nacházející se na severozápadě Anatolie. Její název pochází od starověkého řeckého města Bíthynea, které se nacházelo v této oblasti. Bithýnie hrála významnou roli v antické historii, zejména v době římské říše, kdy se stala provincií státu. Bithýnie se rozkládá na území dnešního Turecka a jeho hranice jsou ohraničeny Černým mořem na severu, Thrákií na západě, Mysiem na jihu a Pafígií na východě. Velká část této oblasti je hornatá a nachází se zde pohoří Koru Dagi a Sultan Dagi. V antice byla Bithýnie důležitou provincií s bohatými přírodními zdroji. Tato oblast byla známá pro svou těžbu dřeva, mramoru a mědi. V rámci antického Řecka a římské říše byla Bithýnie spojena se slavnými postavami, jako byl například král Nikomedés IV. a filozof Ebenos z Kyziku. Dnes jsou v Bithýnii dochovány památky a archeologické naleziště, které poskytují informace o životě a kultuře starověkých obyvatel této oblasti. Mezi nejznámější z nich patří město Byzantion (později známé jako Konstantinopol), které se stalo centrem Byzantské říše. Bithýnie má tedy bohatou historii a je stále fascinujícím místem pro studium starověkého světa. [oai] => Bithýnie je historická oblast nacházející se na severozápadě Anatolie. Její název pochází od starověkého řeckého města Bíthynea, které se nacházelo v této oblasti. Bithýnie hrála významnou roli v antické historii, zejména v době římské říše, kdy se stala provincií státu. Bithýnie se rozkládá na území dnešního Turecka a jeho hranice jsou ohraničeny Černým mořem na severu, Thrákií na západě, Mysiem na jihu a Pafígií na východě. Velká část této oblasti je hornatá a nachází se zde pohoří Koru Dagi a Sultan Dagi. V antice byla Bithýnie důležitou provincií s bohatými přírodními zdroji. Tato oblast byla známá pro svou těžbu dřeva, mramoru a mědi. V rámci antického Řecka a římské říše byla Bithýnie spojena se slavnými postavami, jako byl například král Nikomedés IV. a filozof Ebenos z Kyziku. Dnes jsou v Bithýnii dochovány památky a archeologické naleziště, které poskytují informace o životě a kultuře starověkých obyvatel této oblasti. Mezi nejznámější z nich patří město Byzantion (později známé jako Konstantinopol), které se stalo centrem Byzantské říše. Bithýnie má tedy bohatou historii a je stále fascinujícím místem pro studium starověkého světa. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Roman Empire - Bythinia et Pontus (125 AD).svg|280px|vpravo|náhled|Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie]] [1] => '''Bithýnie''' byla ve [[starověk]]u královstvím a [[Římské provincie|římskou provincií]], rozkládající se na severovýchodě [[Malá Asie|Malé Asie]] (v dnešním [[Turecko|Turecku]]) při březích ''Propontidy'' ([[Marmarské moře|Marmarského moře]]), [[Thrákie|thráckého]] [[Bospor]]u a ''Pontu Euxinu'' ([[Černé moře|Černého moře]]). [2] => [3] => == Geografie == [4] => Podle [[Strabón]]a ohraničovala Bithýnii na východě řeka ''Sangarios'' (dnešní [[Sakarya (řeka)|Sakarya]]), avšak podle všeobecně přijímaného názoru se rozprostírala dále až k řece ''Parthenios'', která ji oddělovala od [[Paflagonie]]. Na západě a jihozápadě tvořila hranici mezi Bithýnií a [[Mýsie|Mýsií]] řeka ''Rhyndakos'', zatímco na jihu sousedila s [[Frýgie|Frýgií]] a [[Galatie|Galatií]]. Východu a jihu Bithýnie dominují vysoká a hustě zalesněná pohoří, prudce klesající do hlubokých a úrodných údolí s několika rozlehlými jezery. Nejvyšším horským masívem je tzv. „mýský Olympus“ (dnešní [[Uludağ]], dosahující nadmořské výšky kolem 2500 metrů), který se vypíná přímo nad městem Prusa ([[Bursa]]) a při jasné viditelnosti je vidět z více než 100 kilometrů vzdáleného [[Istanbul]]u. Jeho vrchol je po větší část roku pokryt sněhem. Na jihovýchodě se v délce téměř 200 kilometrů táhne mohutné horské pásmo, které společně s dalšími pohořími vymezuje centrální anatolskou plošinu ve středním Turecku. K nejdůležitějším městům náležela [[Níkomédie]] (nyní [[Izmit]]) na pobřeží a vnitrozemská [[Níkaia]] ([[Iznik]]), které spolu vzájemně soupeřily o postavení hlavního města Bithýnie. Obě byla založena až v době [[Helénismus|helénismu]], ovšem již o pár století dříve vybudovali [[Řekové]] na rovinatém pobřeží Propontidy četné kolonie jako například Kios (Gemlik) či [[Chalkedon]] v ústí Bosporu naproti [[Byzantion|Byzantiu]]. Na břehu Černého moře to pak byla pontská [[Heraclea Pontica|Hérakleia]] vzdálená asi 150 kilometrů východně od Bosporu. Všechna tato města se rozvinula v kvetoucí obchodní centra. [5] => [6] => == Historie == [7] => {{Infobox - zaniklý stát [8] => | název = Bithýnie a Pontus [9] => | originální název = Bithynia et Pontus [10] => | rok vzniku = [[72 př. n. l.|72]]/[[64 př. n. l.]] [11] => | rok zániku =
[[7. století|7. století n. l.]] [12] => | více před = ne [13] => | před 1 = [14] => | před 1 vlajka = [15] => | před 2 = [16] => | před 2 vlajka = [17] => | více po = ano [18] => | po 1 = Bucellarion{{!}}Thema Bucellarion [19] => | po 1 vlajka = Simple Labarum.svg [20] => | po 2 = Optimaton{{!}}Thema Optimaton [21] => | po 2 vlajka = Simple Labarum.svg [22] => | po 3 = Opsikon{{!}}Thema Opsikon [23] => | po 3 vlajka = Simple Labarum.svg [24] => | šířka 1. sloupce = [25] => | vlajka = [26] => | článek o vlajce = [27] => | velikost vlajky = [28] => | znak = [29] => | článek o znaku = [30] => | velikost znaku = [31] => | rámeček znaku = [32] => | hymna = [33] => | článek o hymně = [34] => | motto = [35] => | článek o mottu = [36] => | mapa = Bithynie et le Pont dans l'Empire romain.png [37] => | velikost mapy = 300px [38] => | mapa poznámka = [39] => | hlavní město = [[Nikomédie]] [40] => | rozloha = [41] => | rozloha poznámka = [42] => | nejvyšší bod = [43] => | nejvyšší bod poznámka = [44] => | nejdelší řeka = [45] => | nejdelší řeka poznámka = [46] => | počet obyvatel = [47] => | počet obyvatel poznámka = [48] => | jazyky = [[řečtina]], [[latina]] [49] => | národnostní složení = [[Římané]] ([[Římské občanství|římští občané]]) [50] => | náboženství = [51] => | státní zřízení = [[provincie]] [52] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Římská říše}} [53] => | měna = [54] => | vznik = [55] => | zánik = [56] => }} [57] => Podle antických autorů ([[Hérodotos]], [[Xenofón]], Strabón) byli Bithýnové jedním z uprchlých [[Thrákové|thráckých]] kmenů. Kromě Bithýnů je rovněž doložena existence jiného thráckého kmene – Thýnů. Oba tyto kmeny se patrně ve stejně době usadily v oblasti Malé Asie, přináležející k Thrákii. Podle Hérodotova podání žili Thýnové a Bithýnové vedle sebe, avšak druzí jmenovaní se nakonec zřejmě stali dominantní a jejich jméno dalo této zemi název. V [[6. století př. n. l.]] připojil král [[Kroisos]] Bithýnii k [[Lýdie (země)|lýdské říši]]. Po jeho porážce [[Perská říše|Peršany]] vedenými [[Kýros II. Veliký|Kýrem Velikým]] v roce [[546 př. n. l.]] se Bithýnie stala součástí [[satrapie]] Frýgie, ale již někdy kolem roku [[430 př. n. l.]] se vymkla kontrole perských satrapů. [58] => [59] => Nezávislost Bithýnie přetrvala i v době [[Alexandr Veliký|Alexandrova]] tažení proti Persii. Teprve [[Antigonos I. Monofthalmos|Antigonos Jednooký]] zastavil expanzi místního domorodého vládce jménem [[Zipoetes]], namířenou proti pobřežním řeckým ''[[Polis|poleis]]''. Zipoetes dokonce Antigonovi poskytl rukojmí a zdá se, že vystupoval jako spojenec tohoto [[Diadochové|diadocha]]. Po Antigonově smrti musel Zipoetes čelit útokům [[Lýsimachos|Lýsimacha]]. Poté, co dosáhl na podzim roku [[297 př. n. l.]] nad Lýsimachem vítězství, přijal Zipoetes královský titul. Nedlouho po [[Bitva u Kúrúpedia|bitvě u Kúrúpedia]] v roce [[281 př. n. l.]] Zipoetes zemřel. Jeho syn a nástupce [[Níkomédés I.]] pokračoval v politice svého otce a obratným využíváním rozporů mezi sousedními helénistickými říšemi dosáhl územního rozšíření svého království. Sváděl úspěšné boje se [[Seleukovci|seleukovským]] králem [[Antiochos I. Sótér|Antiochem I. Sótérem]]. V roce [[277 př. n. l.]] si na pomoc proti svému bratrovi povolal z Evropy [[barbar]]ské [[Galatové|Galaty]], s nimiž později vydobyl na [[Seleukovská říše|seleukovské říši]] severovýchodní část Frýgie. V roce [[264 př. n. l.]] založil nové hlavní město Níkomédii. Rozmach prosperity země pokračoval i za vlády jeho nástupců [[Prúsiás I.|Prúsia I.]] (za jeho panování se do Bithýnie uchýlil [[Hannibal]], který zde ukončil svůj život požitím jedu), [[Prúsiás II.|Prúsia II.]] a [[Níkomédés II.|Níkoméda II.]] Bithýnie zaujímala význačné místo mezi malými královstvími Malé Asie, avšak poslední bithýnský král [[Níkomédés IV.]] nebyl schopen zabránit ambicióznímu [[Pontus|pontskému]] králi [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatovi VI.]] v ovládnutí země. Pouze s pomocí [[Starověký Řím|Římanů]] mohl být opět nastolen na trůn. Před svou smrtí v roce [[74 př. n. l.]] odkázal svou říši [[Římská republika|římské republice]]. [[Římský senát]] prohlásil ihned poté Bithýnii provincií, což přimělo Mithridata k obnovení války s Římany. Po definitivní porážce pontského krále byla Bithýnie spojena s Pontem v jednu provincii, jejímž hlavním městem zůstala Níkomédie. [60] => [61] => Od roku [[27 př. n. l.]] až do vlády [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] náležela Bithýnie k [[Senátorské provincie|senátorským provinciím]]. Jako správce zde v letech [[103]]–[[105]] působil známý spisovatel [[Plinius mladší]]. Korespondence mezi Pliniem a císařem [[Traianus|Traianem]] poskytuje velmi cenný zdroj informací o fungování římské provinciální správy a o Bithýnii samotné. Mimořádnou proslulost získal obzvláště dopis, v němž Plinius popisuje, jak se Bithýnií šíří [[křesťanství]]: „Nejen města, nýbrž také vesnice a celá zem jsou zasaženy morem této zhoubné pověry.“ V roce [[295]] za vlády [[Diocletianus|Diocletiana]] byly z Bithýnie vyčleněny dvě nové provincie: ''Paflagonia'' a ''Diospontus'' (později přejmenovaná na ''Hellenospontus''). Diocletianus si navíc zvolil Nikomédii za své rezidenční sídlo, neboť ležela na strategicky důležitém místě na půli cesty mezi severní hranicí říše na [[Dunaj]]i a východní na [[Eufrat]]u. Za [[Konstantin Veliký|Konstantina Velikého]] se v Níkaii konal [[ekumenický koncil]], během něhož bylo zformulováno tzv. [[nicejské vyznání víry]]. Někdy v době panování [[Theodosius I.|Theodosia I.]] byla Bithýnie opět rozdělena, čímž vznikla další provincie nazývaná ''Honorias''. [62] => [63] => Pevnou součástí římské resp. [[Byzantská říše|byzantské říše]] zůstala Bithýnie až do [[11. století]]. V letech [[1074]]–[[1097]] tuto zemi ovládali [[Seldžukové]] vypuzení Byzantinci s pomocí západních křesťanů v průběhu [[První křížová výprava|první křížové výpravy]]. Po dobu existence [[Latinské císařství|latinského císařství]] v [[Konstantinopol]]i ([[1204]]–[[1261]]) byla Níkaia sídlem [[Seznam byzantských císařů|byzantských císařů]]. V roce [[1298]] vpadl do Bithýnie [[Osman I.]] a v roce [[1326]] se [[Turci|Turky]] dobytá Prusa (od té doby nazývaná Bursa) stala hlavním městem [[Osmanská říše|osmanské říše]]. Zbytky byzantské vlády a tím i křesťanského osídlení se zhroutily během několika následujících desetiletí. [64] => [65] => == Králové Bithýnie == [66] => * [[378 př. n. l.|378]] – [[328 př. n. l.|328]] [[Bas]] [67] => * [[328 př. n. l.|328]] – [[279 př. n. l.|279]] [[Zipoetes]] [68] => * [[279 př. n. l.|279]] – [[255 př. n. l.|255]] [[Níkomédés I.]] [69] => * [[255 př. n. l.|255]] – [[228 př. n. l.|228]] [[Ziaelas]] [70] => * [[228 př. n. l.|228]] – [[185 př. n. l.|185]] [[Prúsiás I.]] [71] => * [[185 př. n. l.|185]] – [[149 př. n. l.|149]] [[Prúsiás II.]] [72] => * [[149 př. n. l.|149]] – [[128 př. n. l.|128]] [[Níkomédés II.]] [73] => * [[128 př. n. l.|128]] – [[94 př. n. l.|94]] [[Níkomédés III.]] [74] => * [[94 př. n. l.|94]] – [[75 př. n. l.|75]] [[Níkomédés IV.]] [75] => [76] => == Reference == [77] => {{Překlad [78] => | jazyk = de [79] => | článek = Bythynien [80] => | revize = 25427993 [81] => | jazyk2 = en [82] => | článek2 = Bithynia [83] => | revize2 = 95964790 [84] => }} [85] => [86] => == Související články == [87] => * [[Helénismus]] [88] => [89] => == Externí odkazy == [90] => * {{Commonscat}} [91] => * [http://www.unrv.com/provinces/bithynia.php Bithynia (UNRV.com)] {{en}} [92] => [93] => {{Římské provincie}} [94] => {{Autoritní data}} [95] => [96] => [[Kategorie:Historická území v Malé Asii]] [97] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [98] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [] => )
good wiki

Bithýnie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'328 př. n. l.','228 př. n. l.','149 př. n. l.','Níkomédés II.','Zipoetes','Prúsiás II.','185 př. n. l.','255 př. n. l.','128 př. n. l.','Prúsiás I.','94 př. n. l.','Helénismus'

Helénismus