Array ( [0] => 14845355 [id] => 14845355 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Blahovičník [uri] => Blahovičník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Blahovičník [2] => | obrázek = 700 yr red river gum02.jpg [3] => | popisek = Blahovičník pobřežní (''Eucalyptus camaldulensis'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[myrtotvaré]] (''Myrtales'') [10] => | čeleď = [[myrtovité]] (''Myrtaceae'') [11] => | rod = '''blahovičník''' (''Eucalyptus'') [12] => | rod popsal = [[Charles Louis L'Héritier de Brutelle|L'Her.]], 1789 [13] => | popisek mapy = Areál původního rozšíření blahovičníku [14] => }} [15] => [[Soubor:Eucalyptus caesia 5.jpg|náhled|Kvetoucí ''Eucalyptus caesia'']] [16] => '''Blahovičník''' (''Eucalyptus''), česky též nazývaný '''eukalyptus''', je rod rostlin z čeledi [[myrtovité]]. Jsou to aromatické [[strom]]y a [[keř]]e s jednoduchými celokrajnými [[list]]y. Nejvyšší druhy dorůstají výšky 80 až 100 metrů. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, obsahující větší počet [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] a uspořádané v [[okolík]]ovitých květenstvích. Plodem je dřevnatá [[tobolka (plod)|tobolka]]. [17] => [18] => Převážná většina blahovičníků pochází z [[Austrálie]], pouze několik druhů se vyskytuje na [[Nová Guinea|Nové Guineji]] a východních ostrovech [[jihovýchodní Asie]]. Rostou na pestré škále [[biotop]]ů od nížinných [[tropický deštný les|tropických deštných lesů]] po [[alpínský stupeň|alpínské]] polohy či [[poušť|pouštní]] oblasti. V rozsáhlých oblastech australského kontinentu jsou dominantními dřevinami. Vlivem pěstování se rozšířily do [[tropický podnebný pás|tropů]] a [[subtropický podnebný pás|subtropů]] téměř celého světa a řada z nich zdomácněla i na jiných kontinentech. Navzdory vitalitě nejsou příliš silnými [[invazní druh|invazními]] rostlinami. [19] => Květy jsou opylovány převážně [[hmyz]]em. Druhy rostoucí v sušších oblastech jsou velmi dobře přizpůsobeny požárům vegetace do té míry, že jsou na nich reprodukčně závislé. Blahovičníky obsahují širokou paletu účinných látek, z nichž jsou významné zejména [[silice]]. [20] => V roce 1996 byla v rámci taxonomické revize část druhů vyčleněna z rodu ''Eucalyptus'' do samostatných rodů [[korymbie]] (''Corymbia'') a ''[[Angophora]]''. Patří mezi ně i známý blahovičník citroníkový (dnes [[korymbie citroníková]]). [21] => [22] => Blahovičníky jsou dřeviny mnohostranného významu. V [[tropický podnebný pás|tropech]] a [[subtropický podnebný pás|subtropech]] celého světa jsou to jedny z nejvysazovanějších dřevin. Rozsáhlé plantáže jsou zejména zdrojem [[dřevo|dřeva]] a paliva, [[celulóza|celulózy]] pro papírenský průmysl a [[silice|silic]]. Používají se k zalesňování a rekultivaci, vysazují se jako stínicí a okrasné dřeviny. Eukalyptové silice mají výrazné antimikrobiální a protizánětlivé účinky a mají význam v [[lékařství|medicíně]]. Eukalypty patří k tradičním léčivým rostlinám domorodých [[Austrálci|Austrálců]] a našly cestu i do lidové medicíny na jiných kontinentech. [23] => [24] => == Popis == [25] => [26] => === Vegetativní orgány === [27] => Blahovičníky jsou aromatické, stálezelené [[strom]]y a [[keř]]e. Neobsahují mléčnou šťávu. [[Borka]] může být hladká a odlupčivá v plátech či pruzích, nebo hrubě vláknitá či šupinovitá. [[List]]y jsou jednoduché, vstřícné nebo střídavé, celokrajné, tenké nebo kožovité, řapíkaté až přisedlé, bez [[palist]]ů. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená, souběžná nebo jednožilná. Na ploše [[čepel listová|čepele]] bývají drobné prosvítavé žlázky obsahující [[silice]]. Pro blahovičníky je charakteristická [[heterofylie]], kdy listy mladých rostlin mají odlišný tvar a velikost než je tomu u dospělých rostlin a jsou na rozdíl od nich vstřícné. [28] => [29] => [30] => Starr 050125-3235 Eucalyptus globulus.jpg|Větévka blahovičníku kulatoplodého [31] => Eucalyptus salubris or Gimlet gum.jpg|Koruna ''Eucalyptus salubris'' [32] => Eucalyptus haemastoma E. haemastoma IMG 3051 (5498378774).jpg|Kmeny ''E. haemastoma'' [33] => Eucalyptus regnans..jpg|Pata kmene ''E. regnans'' [34] => [35] => [36] => === Květy a plody === [37] => [[Květ]]y blahovičníků jsou oboupohlavné, drobné až poměrně velké, přisedlé nebo stopkaté, uspořádané do jednoduchých nebo složených [[okolík|okoličnatých]] květenství. V květech je vyvinuta [[češule]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je čtyř nebo pětičetný, volný nebo srostlý v čepičkovitý útvar (''calyptra''), který se při rozkvětu odděluje kruhovitým švem a vcelku opadává. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je srostlá a čepičkovitá nebo chybí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je větší počet (20 až 150) a jsou volné. [[Semeník]] je srostlý ze 2 až 7 plodolistů a se stejným počtem komůrek, obsahujících větší počet vajíček. [[Čnělka]] je jedna. Plodem je dřevnatá [[tobolka (plod)|tobolka]] s mnoha semeny.{{Citace elektronické monografie [38] => | titul = Florabase - The Western Australian Flora [39] => | url = http://florabase.dpaw.wa.gov.au/ [40] => | jazyk = en [41] => }}{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = A web guide to the eucalypts [43] => | url = http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/cgi-bin/eucclass.pl?gn=Eucalyptus [44] => | vydavatel = [45] => | jazyk = en [46] => | datum přístupu = 2018-03-21 [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190401124217/http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/cgi-bin/eucclass.pl?gn=Eucalyptus [48] => | datum archivace = 2019-04-01 [49] => | nedostupné = ano [50] => }} [51] => [52] => [53] => CSIRO ScienceImage 2576 The Bushy Yate Eucalyptus lehmannii.jpg|Květenství ''E. lehmannii'' [54] => Eucalyptus pauciflora (2).jpg|Květenství ''E. pauciflora'' [55] => Eucalyptus synandra (16182114597).jpg|Květenství ''E. synandra'' [56] => Eucalyptus campaspe - Flickr - Kevin Thiele.jpg|Plody ''E. campaspe'' [57] => [58] => [59] => [60] => == Rozšíření == [61] => [[Soubor:Eucalyptus dumosa (32482035442).jpg|náhled|Jihoaustralský buš s dominantním druhem ''Eucalyptus dumosa'' (růstový typ ''mallee'')]] [62] => Rod blahovičník zahrnuje více než 800 druhů. Původní areál tohoto rodu zahrnuje [[Austrálie|Austrálii]], [[Tasmánie|Tasmánii]] a některé ostrovy severně od Austrálie ([[Nová Guinea]] a ostrovy východní části [[jihovýchodní Asie]]). Převážná většina druhů roste na australském kontinentu, kde blahovičník představuje po [[akácie|akácii]] 2. nejbohatší rod dřevnatých rostlin co do počtu druhů. Plocha, na níž v Austrálii eukalypty přirozeně dominují, dosahuje 28 miliónů hektarů a sahá od oblastí mírného pásu na [[Tasmánie|Tasmánii]] až po tropické oblasti v [[Queensland]]u. Malé plochy s přirozenými lesními porosty s dominancí eukalyptu se nacházejí i ve východní [[Indonésie|Indonésii]], [[Nová Guinea|Nové Guineji]] a [[Filipíny|Filipínách]].{{Citace monografie [63] => | příjmení = Coppen [64] => | jméno = John J.W. [65] => | titul = The Genus Eucalyptus [66] => | vydavatel = Taylor and Francis [67] => | místo = London [68] => | rok = 2002 [69] => | isbn = 0-415-27879-1 [70] => | jazyk = en [71] => }} [72] => [73] => Ze všech známých druhů eukalyptu se pouze 2 přirozeně nevyskytují na australské pevnině: ''[[Eucalyptus deglupta]]'' je rozšířen na Nové Guineji, [[Moluky|Molukách]] a jižních [[Filipíny|Filipínách]], ''[[Eucalyptus urophylla|E. urophylla]]'' se vyskytuje na [[Timor]]u a přilehlých ostrovech. Dalších asi 10 druhů pak zasahuje mimo Austrálii i na Novou Guineu, druh ''[[Eucalyptus alba|E. alba]]'' roste mimo Austrálie i na Timoru a některých dalších ostrovech [[Malé Sundy|Malých Sund]]. Všechny zbývající druhy jsou endemity Austrálie (včetně Tasmánie).{{Citace monografie [74] => | příjmení = Doughty [75] => | jméno = Robin W. [76] => | titul = The Eucalyptus. A natural and commercial history of the Gum tree [77] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [78] => | rok = 2000 [79] => | isbn = 0-8018-6231-0 [80] => | jazyk = en [81] => | url-access = registration [82] => | url = https://archive.org/details/eucalyptus00robi [83] => }} Vlivem vysazování a pěstování se blahovičníky rozšířily do klimaticky příhodných oblastí téměř celého světa. Zdomácněly i na jiných kontinentech a některé druhy jsou řazeny mezi [[invazní druh|invazní rostliny]]. [84] => [85] => Eukalypty rostou na pestré škále stanovišť v nadmořských výškách od úrovně moře až téměř po 3000 metrů. Jsou hlavní složkou významného australského ekosystému, eukalyptových lesů. V rámci australského kontinentu je jedním z nejrozšířenějších druhů [[blahovičník pobřežní]], který se vyskytuje na celé škále stanovišť rozličných typů. [86] => Nejvzácnějším druhem je naopak kriticky ohrožený keřovitý druh ''[[Eucalyptus recurva]]'' z [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]], který je v současnosti znám pouze ze dvou lokalit, na nichž roste všeho všudy 6 exemplářů.{{Citace elektronické monografie [87] => | titul = The IUCN red list of threatened species [88] => | url = http://www.iucnredlist.org/ [89] => | jazyk = en [90] => }} [91] => [92] => === Růstové a ekologické formy === [93] => Blahovičníky vytvářejí v závislosti na podmínkách okolního prostředí různé růstové formy. Největší dominance dosahují v nepříliš suchých oblastech při pobřeží australského kontinentu, kde tvoří spolu s [[akácie]]mi hlavní složku řídké stromové vegetace. Tyto blahovičníky jsou spíše nižšího stromovitého vzrůstu a patří mezi ně okolo 250 druhů. V suchém australském vnitrozemí přebírají dominanci v porostech [[akácie]], zatímco eukalypty jsou zde svým výskytem vázány zejména na koryta sezónních vodních toků a skalnaté svahy hor. [94] => Vysoké a rychle rostoucí druhy eukalyptu jsou soustředěny do vlhčích, lesnatých oblastí zejména ve východní a v menší míře i jihozápadní části kontinentu. [95] => Zvláštních růstových forem nabývají eukalypty na jihu kontinentu, kde převládají písčité a velmi chudé půdy. Hlavní kmen u nich mívá podobu dřevnaté podzemní hlízy, z níž vyrůstají ve větším počtu keřovité kmínky. Tento typ se označuje jako ''mallee''. [96] => Pouze nemnohé druhy blahovičníků zasahují do vysloveně aridních oblastí, kde dosahují jen nízkého a převážně keřovitého vzrůstu. Patří mezi ně např. ''[[Eucalyptus rameliana]]'' a ''[[Eucalyptus pachyphylla|E. pachyphylla]]''. Některé druhy rostou na zasolených půdách nebo jsou přizpůsobeny periodickým záplavám. [97] => [98] => == Ekologie == [99] => [[Soubor:Amyema-6.jpeg|náhled|Kvetoucí poloparazitický keř ''Amyema pendula'' na eukalyptu]] [100] => [101] => Eukalypty se adaptovaly na širokou škálu ekologických stanovišť. Jsou poměrně světlomilné a není znám žádný druh, který by prospíval ve stinném lesním podrostu. [102] => Listy mnohých druhů ze sušších oblastí jsou svěšené a navíc se natáčejí hranou vůči slunci, čímž snižují ztráty vody odpařováním. Díky tomu prochází jejich korunami dostatek světla a eukalyptové lesy v nepříliš aridních oblastech mívají bohatý podrost. [[Průduch]]y jsou u takových listů na obou stranách [[čepel listová|čepele]]. Listy druhů pocházejících z tropického deštného lesa bývají naopak postavené horizontálně, což souvisí s [[kompetice|kompeticí]] o světlo s ostatními pralesními dřevinami, a průduchy jsou vyvinuty jen na spodní straně. Na kmenech a větvích blahovičníků rostou poloparazitické keře z čeledi [[ochmetovité]], konkrétně různé druhy rodů ''[[Amyema]]'', ''[[Dendrophthoe]]'' a ''[[Muellerina]]''.{{Citace monografie [103] => | příjmení = Braby [104] => | jméno = Michael F. [105] => | titul = The complete field guide to butterflies of Australia [106] => | url = https://archive.org/details/The_Complete_Field_Guide_to_Butterflies_of_Australia [107] => | vydavatel = CSIRO [108] => | místo = Collingwood, Australia [109] => | rok = 2004 [110] => | isbn = 0-643-09027-4 [111] => | jazyk = en [112] => }} [113] => [114] => === Opylování a šíření semen === [115] => Květy eukalyptů vytvářejí hojný [[nektar]] a jsou opylovány širokou škálou hmyzích opylovačů, mezi nimiž převažují zejména různé [[včelovití|včely]] a [[vosy]]. Příležitostně je opylují i [[ptáci]], [[savci]] nebo i vítr. Semena jsou drobná (jen 1 až 3 mm), vytvářejí se ve značném množství a postrádají létací zařízení. Šíří se větrem, zpravidla však doletí jen na krátké vzdálenosti. Postrádají zásobní pletivo ([[endosperm]]) a mladé semenáčky jsou proto ve zvýšené míře závislé na fotosyntéze děloh a rychlém zakořenění ve vhodném substrátu, v opačném případě brzy hynou. [116] => [117] => === Interakce se živočichy === [118] => Blahovičníky poskytují potravu i úkryt široké paletě různých živočichů. Eukalyptové lesy poskytují útočiště asi polovině australských druhů ptáků (dohromady asi 234 druhů) a potravu četným druhům zejména [[vačnatci|vačnatých]] savců, jako jsou [[klokanovití|klokani]], [[vačice]] nebo [[koala medvídkovitý]]. [119] => Jsou také zdrojem potravy pro rozličný [[hmyz]]. Jejich listy se živí některé [[strašilky]], [[brouci]] (zejm. [[mandelinkovití|mandelinky]] a [[listokaz]]i rodu ''[[Anoplognathus]]'') a housenky různých druhů [[Noční motýli|můr]]. Na rostlinách sají četní zástupci [[mery|mer]], dřevem se živí [[termiti]]. Listy eukalyptů spásají housenky australského martináče ''[[Opodiphthera eucalypti]]'' a různých dalších můr (''[[Panacela lewinae]]'', ''[[Epicoma melanospila]]'', ''[[Doratifera vulnerans]]'' aj.). Na kořenech se živí housenky velké můry ''[[Abantiades hyalinatus]]'', pod kůrou vrtají housenky můry ''[[Culama australis]]'', ve dřevě housenky různých druhů [[drvopleňovití|drvopleňů]] (např. ''[[Endoxyla cinereus]]'' a ''[[Endoxyla macleayi|E. macleayi]]'').{{Citace monografie [120] => | příjmení = Zborowski [121] => | jméno = Paul [122] => | příjmení2 = Edwards [123] => | jméno2 = Ted [124] => | titul = A guide to Australian moths [125] => | vydavatel = Csiro Publishing [126] => | rok = 2007 [127] => | isbn = 9-78064309-1597 [128] => | jazyk = en [129] => }} [130] => V jihovýchodní Austrálii konzumují listy eukalyptů ve velkém měřítku některé strašilky (zejména druhy ''[[Podacanthus wilkinsoni]]'', ''[[Podacanthus viridoroseus|P. viridoroseus]]'', ''[[Didymuria violescens]]'' a ''[[Ctenomorphodes tessulatus]]''), jejichž výskyt má někdy až kalamitní charakter.{{Citace monografie [131] => | příjmení = Campbell [132] => | jméno = K.G. [133] => | příjmení2 = Hadlington [134] => | jméno2 = P. [135] => | titul = The biology of the three species of Phasmatids (Phasmatodea) which occur in plague numbers in forests of southeastern Australia. [136] => | vydavatel = [137] => | místo = Sydney [138] => | rok = 1967 [139] => | jazyk = en [140] => | url = http://www.dpi.nsw.gov.au/__data/assets/pdf_file/0005/390092/The-Biology-of-the-Three-Species-of-Phasmatids-Phasmatodea-which-occur-in-Plague-Numbers-in-Forests-of-Southeastern-Australia.pdf [141] => }} {{Wayback|url=http://www.dpi.nsw.gov.au/__data/assets/pdf_file/0005/390092/The-Biology-of-the-Three-Species-of-Phasmatids-Phasmatodea-which-occur-in-Plague-Numbers-in-Forests-of-Southeastern-Australia.pdf |date=20200531121721 }} V Africe je největším škůdcem eukalyptových plantáží nosatec ''[[Gonipterus scutellatus]]'', který se sem rozšířil z Austrálie ve 20. letech 20. století. Po několika kalamitách, způsobených nepřítomností přirozených nepřátel, byla z Austrálie dovezena parazitická vosa, která množství těchto škůdců redukuje. [142] => [143] => [144] => Koala Eating (3337014192).jpg|Koala medvídkovitý spásající listy eukalyptu [145] => Chenuala heliaspis larva 2.jpg|Housenky můry ''Chenuala heliaspis'' na eukalyptu [146] => Caterpillar feeding3.jpg|Housenka martináče ''Opodiphthera eucalypti'' na listech eukalyptu [147] => Paropsis atomaria Warby Ranges2.JPG|Mandelinka ''Paropsis atomaria'' na listech eukalyptu [148] => CSIRO ScienceImage 1535 Christmas beetles.jpg|Listokazi rodu ''Anoplognathus'' na eukalyptu [149] => [150] => [151] => === Blahovičníky a oheň === [152] => [[Soubor:CSIRO ScienceImage 10413 Project Vesta fire.jpg|náhled|Požár eukalyptového lesa v Austrálii]] [153] => Příležitostné požáry vegetace jsou v sušších oblastech australského kontinentu již po tisíce let součástí přírodního prostředí a blahovičníky jsou těmto podmínkám dobře přizpůsobeny, ba dokonce jsou na nich i reprodukčně závislé. Vyvinulo se u nich několik adaptací, díky nimž ani po působení intenzívního požáru zpravidla neodumírají a jsou schopny regenerace. Dělivé pletivo ([[kambium]]) v kmenech bývá chráněno tlustou [[borka|borkou]]. Na kmeni a spodních větvích jsou spící pupeny, z nichž po ohoření celé koruny brzy vyrážejí nové výhony. U mnohých druhů je pod povrchem země vytvořen hlízovitě ztlustlý kmen (tzv. ''lignotuber''), z něhož rostliny obrážejí, pokud jsou nadzemní části zcela zničeny. Tyto aspekty jsou velmi dobře vyvinuty u eukalyptů rostoucích v oblastech s častými požáry, zatímco u druhů z vlhčích oblastí jsou patrné méně. Oheň se v porostech blahovičníků šíří snadno a rychle. Čerstvé listy obsahují silice a jsou dosti vznětlivé. Na zemi bývá vrstva suchého opadu, který se díky obsahu fenolických látek jen pomalu rozkládá a zároveň je silně hořlavý. Borka na kmeni se u řady druhů odlupuje v odstávajících plátech nebo pruzích, které zůstávají viset na kmeni a oheň se po nich snadno šíří do korunního patra. K rozšiřování ohně dochází i na větší vzdálenosti, neboť hořící cáry kůry poletují vzduchem a s pomocí větru jsou schopny přenést požár o stovky i tisíce metrů dál od místa, kde se uvolnily. Eukalypty jsou na požárech závislé i reprodukčně. Dřevnaté plody se u mnohých druhů neotevřou, dokud se nedostanou do kontaktu s ohněm. Uvolněná semena s úspěchem klíčí na holé půdě, kdežto v hustší vegetaci nebo vrstvě listového opadu se rostlinky zřídkakdy ujmou. Požár tak uvolňuje cestu k vývoji další generace eukalyptů.{{Citace monografie [154] => | příjmení = Hodgson [155] => | jméno = A. [156] => | titul = Fire management in eucalypt forest. In: Proceedings 6th Tall Timbers Fire Ecology Conference 1967. [157] => | rok = 1967 [158] => | jazyk = en [159] => }}{{Citace elektronické monografie [160] => | příjmení = Gabbert [161] => | jméno = Bill [162] => | titul = Eucalyptus and fire [163] => | url = http://wildfiretoday.com/2014/03/03/eucalyptus-and-fire/ [164] => | datum vydání = 2014 [165] => | jazyk = en [166] => }} [167] => [168] => [169] => Eucalyptus robusta - trunk bark.jpg|Tlustá borka na kmeni ''Eucalyptus robusta'' [170] => Eucalyptus badjensis bark.jpg|Silně odlupčivá borka na kmeni ''Eucalyptus badjensis'' [171] => CSIRO ScienceImage 10409 Eucalypt regrowth after Black Saturday bushfires.jpg|Blahovičníky, obrážející po silném požáru [172] => Starr 070908-9276 Eucalyptus globulus.jpg|Regenerující porost blahovičníku kulatoplodého [173] => Burnt out Red Tingle (Eucalyptus jacksonii).JPG|Kmen ''Eucalyptus jacksonii'', vyhloubený požárem [174] => [175] => [176] => === Invazivita === [177] => Vitalita eukalyptů a úspěšnost jejich pěstování mimo Austrálii souvisí s nedostatkem přirozených škůdců, neboť eukalypty se množí zpravidla semeny a při jejich výsadbě proto nedochází k zavlečení herbivorů z oblastí jejich přirozeného výskytu. [178] => V porovnání s řadou jiných cizokrajných dřevin nejsou příliš agresivními invazními rostlinami, a to navzdory jejich vitalitě, rychlému růstu a velké násadě semen. Pokud zplaňují, je to zpravidla jen v okolí výsadby. Příčina nízkého invazního potenciálu není dosud zcela uspokojivě vysvětlena. Mladé semenáčky mají vysokou úmrtnost a ve vlhčím prostředí jsou často napadány parazitickými houbami. K úspěšnému uchycení potřebují holou půdu, zatímco v zapojené vegetaci či vrstvě listového opadu rychle hynou. Další možnou příčinou jsou chybějící vhodné mykorhizní houby. Semena navíc postrádají létací zařízení a jejich dolet je omezený. [179] => [180] => == Historie == [181] => První zprávy o eukalyptech přinesli do Evropy účastníci první plavby [[James Cook|Jamese Cooka]] do australské oblasti, která se uskutečnila v 70. letech 18. století. Přistáli v [[Botanický záliv|Botanickém zálivu]] na východním pobřeží Austrálie a pokračovali v plavbě podél pobřeží na sever, přičemž pod vedením [[Joseph Banks|Josepha Bankse]] prováděli botanické sběry. Na základě přivezeného materiálu pak v roce 1788 popsal [[Joseph Gärtner]] první druh eukalyptu, ovšem nerozeznal jej jako nový rod a zařadil jej do rodu ''[[železnec|Metrosideros]]'' (železnec). Rod ''Eucalyptus'' byl popsán ve stejném roce francouzským botanikem jménem [[Charles Louis L’Héritier de Brutelle]], a to na základě herbářových sběrů pocházejících ze 3. Cookovy výpravy. První rozsáhlejší dílo o tomto rodu bylo vydáno v roce 1867 a bylo v něm již uvedeno 135 druhů eukalyptů. První eukalyptus vysazený mimo Austrálii byl druh ''[[Eucalyptus obliqua]]'', vypěstovaný roku 1774 ze semen v Královské botanické zahradě v Kew.{{Citace monografie [182] => | příjmení = Simberloff [183] => | jméno = Daniel [184] => | příjmení2 = Rejmanek [185] => | jméno2 = Marcel [186] => | titul = Encyclopedia of Biological Invasions [187] => | vydavatel = University of California Press [188] => | rok = 2011 [189] => | jazyk = en [190] => }} [191] => Ve [[Španělsko|Španělsku]] byl první blahovičník vysazen v roce 1863, o deset let později zde již byly založeny první plantáže, z nichž bylo získáváno dřevo sloužící zejména jako výdřeva v dolech a jako palivo. Některé z tehdy vysazených stromů žijí dodnes.{{Citace periodika [192] => | příjmení = Ruiz [193] => | jméno = Federico [194] => | příjmení2 = López [195] => | jméno2 = Gustavo [196] => | titul = History and uses of Eucalypts in Spain [197] => | periodikum = Proceedings from the Congress held in Addis Ababa. [198] => | rok = 2010 [199] => | měsíc = Sep. [200] => | číslo = 1 [201] => | url = http://www.academia.edu/4704969/Review_of_cultivation_History_and_Uses_of_Eucalypts_in_Spain [202] => }} [203] => [204] => == Prehistorie == [205] => Fosilní nálezy blahovičníků nejsou příliš četné. V roce 2011 byl zveřejněn překvapivý nález nejstarších známých fosilií eukalyptu, nalezených v provincii [[Chubut (provincie)|Chubut]] v [[Argentina|Argentině]] a pocházejících z období raného [[eocén]]u, z doby asi před 52 milióny let. Po morfologické stránce se tyto fosilie nejvíce blíží zástupcům recentního podrodu ''[[Symphyomyrtus]]''. Nález dokládá, že vývoj rodu ''Eucalyptus'' nebyl v historických dobách vázán jen na australskou oblast.{{Citace periodika [206] => | příjmení = Gandolfo [207] => | jméno = María A. et al. [208] => | titul = Oldest known Eucalyptus macrofossils are from South America [209] => | periodikum = PlosONE [210] => | rok = 2011 [211] => | měsíc = June [212] => | číslo = 6(6) [213] => }} Z [[Český masiv|Českého masivu]] jsou známy fosilie rostliny †''Myrtophyllum geinitzii'' křídového stáří, které jsou někdy přiřazovány rodu ''Eucalyptus'' jako †''Eucalyptus geinitzii''.{{Citace periodika [214] => | příjmení = Knobloch [215] => | jméno = Ervín [216] => | titul = Vyšehořovice u Českého Brodu — světově proslulé naleziště křídové flóry [217] => | periodikum = Bohemia centralis [218] => | rok = 1986 [219] => | číslo = 15 [220] => | url = http://strednicechy.ochranaprirody.cz/res/archive/170/022230.pdf?seek=1404372160 [221] => }}{{Citace periodika [222] => | příjmení = Greguš [223] => | jméno = Josef [224] => | příjmení2 = Kvaček [225] => | jméno2 = Jiří [226] => | titul = Revision of Cenomanian flora from the Maletín sandstone [227] => | periodikum = Sborník Národního muzea v Praze [228] => | rok = 2015 [229] => | číslo = 71(3-4) [230] => | url = http://fi.nm.cz/wp-content/uploads/2016/06/sbB_c3_4_gregus_kvacek_web.pdf [231] => }} [232] => [233] => == Zajímavosti == [234] => [[Soubor:Eucalyptus deglupta-base.jpg|náhled|Báze kmene blahovičníku oloupaného]] [235] => [[Blahovičník královský]] je nejvyšší listnatý strom světa a druhý nejvyšší druh stromu po [[Sekvoj vždyzelená|sekvoji vždyzelené]]. Vyskytuje se v jihoaustralském státě [[Victoria (Austrálie)|Victoria]] a na [[Tasmánie|Tasmánii]]. Nejvyšší ověřené exempláře dosahují výšky 100 metrů, historicky se udává až 110 metrů. Další vysoké druhy, dorůstající výšky přes 70 metrů, jsou např. [[blahovičník oloupaný]] a ''[[Eucalyptus grandis]]''. Nejstarší eukalypty se dožívají věku 400 až 600 let. Blahovičník oloupaný, pocházející z [[Nová Guinea|Nové Guiney]] a některých ostrovů [[jihovýchodní Asie]], je znám jako duhový strom (''rainbow tree''). Borka na kmeni se odlupuje ve velkých tenkých plátech podobně jako např. u [[platan]]u, jednotlivá políčka však doslova hrají všemi barvami. Atraktivní borku má také druh ''[[Eucalyptus pauciflora]]''. [236] => [237] => == Obsahové látky == [238] => Nejznámějšími a nejvíce využívanými obsahovými látkami blahovičníků jsou prchavé oleje neboli [[silice]]. Jejich celková skladba je u různých druhů rozdílná a podílejí se na ní zejména různé terpeny, triketony a jednoduché acylfloroglucinoly. Eukalyptové silice mají antimikrobiální účinek vůči celé řadě patogenních mikroorganismů, na němž se podílí řada různých složek. V silici [[blahovičník kulatoplodý|blahovičníku kulatoplodého]] i řady dalších druhů převažuje [[eukalyptol]] (1,8-cineol), u nějž byly mj. prokázány výrazné protizánětlivé účinky. Z dalších monoterpenů obsahuje tato silice zejména limonen, p-cymen, α-terpineol, α-phellandren a piperiton. Byl u ní prokázán antibakteriální účinek mj. vůči ''[[Staphylococcus aureus]]'' a rovněž antimykotické působení vůči různým houbám. Působení odpařené silice (inhalace) se v testech ukázalo jako účinnější než její podávání v tekuté podobě. Silice má rovněž insekticidní účinek vůči komářím larvám. Z jiných druhů eukalyptů byl izolován např. krypton, vomifoliol, geranial, neral a jiné prchavé monoterpeny. Ze skupiny seskviterpenů byly zjištěny aromadendren, globulol, viridiflorol, eudesmol aj. Z neprchavých sloučenin obsahují blahovičníky zejména různé deriváty acylfloroglucinolu, flavonoidy (např. [[rutin]]), třísloviny, triterpeny a glukoestery kyseliny oleurové. Některé druhy obsahují i kyanogenní glykosidy, z nichž se po poškození tkání uvolňuje jedovatý [[kyanovodík]]. Byly zaznamenány otravy dobytka po konzumaci listů ''[[Eucalyptus cladocalyx]]'' a medvídků koala po listech ''[[Eucalyptus viminalis]]''.{{Citace periodika [239] => | příjmení = Brezáni [240] => | jméno = Viliam [241] => | příjmení2 = Šmejkal [242] => | jméno2 = Karel [243] => | titul = http://www.researchtrends.net/tia/article_pdf.asp?in=0&vn=7&tid=61&aid=5301 [244] => | periodikum = Current Trends in Medicinal Chemistry [245] => | rok = 2013 [246] => | číslo = 7 [247] => | url = http://www.researchtrends.net/tia/article_pdf.asp?in=0&vn=7&tid=61&aid=5301 [248] => }} [249] => [250] => V listech i dalších vegetativních orgánech blahovičníků byl zjištěn účinný inhibitor klíčení semen a fotosyntézy vlivem inhibice transpirace (blokování otevírání průduchů). Látka je odvozena od [[floroglucinol]]u a je známa jako grandinol. Poprvé byla izolována z druhu ''[[Eucalyptus grandis]]'', později však byla prokázána i u jiných druhů.{{Citace periodika [251] => | příjmení = Yoneyama [252] => | jméno = Koichi et al. [253] => | titul = Effects of grandinol and related phloroglucinol derivatives on transpiration and stomata closure [254] => | periodikum = Plant Growth Regulation [255] => | rok = 1996 [256] => | číslo = 19 [257] => | url = [258] => }} [259] => [260] => [261] => File:1,8-Cineol b.svg|Monoterpen eukalyptol [262] => Eudesmol.png|Seskviterpen eudesmol [263] => Rutin.png|Flavonoid rutin [264] => [265] => [266] => == Taxonomie == [267] => Rod ''Eucalyptus'' je v rámci čeledi ''[[myrtovité|Myrtaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Myrtoideae]]'' a tribu ''[[Eucalypteae]]''. Tento tribus zahrnuje celkem 7 blízce příbuzných rodů: ''[[Allosyncarpia]]'', ''[[Angophora]]'', ''[[Arillastrum]]'', ''[[korymbie|Corymbia]]'', ''[[Eucalyptopsis]]'', ''Eucalyptus'' a ''[[Stockwellia]]''. [268] => V roce 1995 byly od rodu ''Eucalyptus'' odděleny samostatné rody ''[[korymbie|Corymbia]]'' (asi 113 převážně červeně kvetoucích druhů) a ''[[Angophora]]'' (14 druhů). Současné molekulární studie toto taxonomické pojetí potvrzují. Rod ''Eucalyptus'' je v současné taxonomii dále dělen na 10 podrodů, z nichž 6 je monotypických (mají jediného zástupce). [269] => [270] => == Zástupci == [271] => * [[blahovičník Gunnův]] (''Eucalyptus gunnii'') [272] => * [[blahovičník královský]] (''Eucalyptus regnans'') [273] => * [[blahovičník kulatoplodý]] (''Eucalyptus globulus'') [274] => * [[blahovičník oloupaný]] (''Eucalyptus deglupta'') [275] => * [[blahovičník pobřežní]] (''Eucalyptus camaldulensis'') [276] => [277] => == Význam == [278] => [[Soubor:Eucalyptus globulus 1877.JPG|náhled|Blahovičník kulatoplodý jako pouliční strom v Brazílii]] [279] => Blahovičníky jsou pěstovány na plantážích v tropech a subtropech celého světa. Celosvětová plocha eukalyptových plantáží v roce 1999 překročila rozlohu 20 miliónů hektarů.{{Citace monografie [280] => | příjmení = Henry [281] => | jméno = Robert [282] => | příjmení2 = Kole [283] => | jméno2 = Chittaranjan [284] => | titul = Genetics, genomics and breeding of Eucalypts [285] => | vydavatel = CRC Press [286] => | rok = 2015 [287] => | isbn = 978-1-4822-5413-6 [288] => | jazyk = en [289] => }} V mnohých zemích světa jsou eukalypty nejčastěji a nejrozsáhleji pěstovanými nepůvodními dřevinami, které z hlediska rozlohy v celosvětovém měřítku předstihují pouze plantáže [[borovice|borovic]]. Nejrozsáhlejší plantáže jsou v [[Brazílie|Brazílii]] (asi 3,2 miliónu ha v roce 1996) a [[Indie|Indii]] (asi 4 milióny ha), dále v [[Jihoafrická republika|Jižní Africe]], [[Čína|Číně]], [[Chile]], [[Maroko|Maroku]], [[Portugalsko|Portugalsku]] (okolo 500 000 hektarů) a ve [[Španělsko|Španělsku]] (asi 400 000 ha). Eukalyptům se daří spíše v sušších oblastech a jen nemnohé druhy lze s úspěchem pěstovat ve vlhkém tropickém klimatu. Mezi takové druhy patří např. [[blahovičník oloupaný]], ''[[Eucalyptus pellita]]'' a ''[[Eucalyptus urophylla|E. urophylla]]''. Celosvětově nejběžněji pěstovaným druhem je [[blahovičník kulatoplodý]], druh pocházející původně z Tasmánie a Viktorie. Díky dobré adaptabilitě na různé podmínky je v řadě zemí jedním z nejběžněji pěstovaných cizokrajných stromů [[blahovičník pobřežní]]. Je to mohutný druh se širokou korunou, pocházející z jihovýchodní Austrálie. [290] => Ve [[Středomoří]] jsou vysazovány zejména druhy [[blahovičník kulatoplodý]], [[blahovičník pobřežní]], ''[[Eucalyptus gomphocephala|E. gomphocephala]]'', ''[[Eucalyptus resinifera|E. resinifera]]'', ''[[Eucalyptus robusta|E. robusta]]'', ''[[Eucalyptus rudis|E. rudis]]'', ''[[Eucalyptus tereticornis|E. tereticornis]]'', ''[[Eucalyptus viminalis|E. viminalis]]''.{{Citace elektronické monografie [291] => | titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea [292] => | url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp [293] => | datum vydání = 2006 [294] => | vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum [295] => | místo = Berlin-Dahlem [296] => | jazyk = en [297] => }} V tropech a subtropech jsou eukalypty často vysazovány jako okrasné, pouliční a stínící dřeviny. [298] => [299] => === Dřevo a palivo === [300] => Blahovičníky jsou významným zdrojem [[dřevo|dřeva]], které je využíváno zejména jako dřevo stavební, dále např. k výrobě nábytku, podlah a na stavbu oplocení. Za tímto účelem se na plantážích vysazují vzrůstné a rychle rostoucí druhy, pocházející zejména z vlhčích lesů při východním pobřeží australského kontinentu. Náleží mezi ně zejména [[blahovičník kulatoplodý]], ''[[Eucalyptus grandis]]'', ''[[Eucalyptus saligna|E. saligna]]'', ''[[Eucalyptus tereticornis|E. tereticornis]]'', ''[[Eucalyptus nitens|E. nitens]]'', ''[[Eucalyptus dunnii|E. dunnii]]'', ''[[Eucalyptus resinifera|E. resinifera]]'', ''[[Eucalyptus pilularis|E. pilularis]]'', ''[[Eucalyptus capitellata|E. capitellata]]'', ''[[Eucalyptus paniculata|E. paniculata]]'' a ''[[Eucalyptus smithii|E. smithii]]''. Jejich výhodou je jejich rychlý růst, a to i na chudých, nevýživných půdách. Dřevo z eukalyptových plantáží také stále více nahrazuje různá nedostatková tropická dřeva. Trvanlivost dřeva je u různých druhů velmi rozdílná.{{Citace monografie [301] => | příjmení = Wagerfuhr [302] => | jméno = R. [303] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [304] => | vydavatel = Grada Publishing [305] => | místo = Praha [306] => | rok = 2002 [307] => | isbn = 80-247-0346-7 [308] => }} [309] => Četné druhy eukalyptů jsou významným zdrojem paliva a [[dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]] a vzrůstá jejich význam jako [[bioenergie|bioenergetických]] plodin, neboť efektivitou převyšují jiné zdroje dřevnaté biomasy. [310] => [311] => [312] => Eucalyptus paniculata01.jpg|Kmeny ''Eucalyptus paniculata'' [313] => Eucalyptus paniculata02.jpg|Dřevo ''Eucalyptus paniculata'' [314] => Euc cam01.jpg|Dřevo blahovičníku pobřežního [315] => [316] => [317] => === Celulóza a papír === [318] => [[Soubor:Fábrica de celulose em Guaíba 003.JPG|náhled|Továrna na výrobu eukalyptové celulózy v brazilském městě Guaíba]] [319] => [320] => Eukalypty jsou významným zdrojem [[celulóza|celulózy]], využívané především v papírenském průmyslu. Slouží zejména k výrobě kartónů, tapet, záchodového i kancelářského papíru a dokonce i oblečení včetně součástí vojenských uniforem. Vedlejším produktem této výroby je [[lignin]], [[hemicelulóza]] a palivo. Klasický kancelářský papír vyráběný ve [[Spojené království|Velké Británii]] obsahuje asi 55 % celulózy z listnatých dřevin s převahou eukalyptové celulózy, dále 20 % celulózy z jehličnanů a 15 % plniv. Eukalyptová celulóza je vyráběna nejen v Austrálii, ale i v jiných zemích včetně některých jihoevropských států. Významným vývozcem je např. [[Brazílie]], kde sídlí gigantická firma Fibria (dříve známá jako Aracruz Celulose). Ve Španělsku je k tomuto účelu na plantážích pěstován zejména [[blahovičník kulatoplodý]], [[blahovičník pobřežní]] a druh ''[[Eucalyptus nitens]]''. [321] => [322] => === Silice a oleje === [323] => Eukalyptový olej byl jedním z prvních produktů vyvážených z Austrálie. Již koncem 18. století byl získán olej z druhu ''[[Eucalyptus piperita]]'', který vůní připomíná [[máta peprná|mátu]]. Olej [[blahovičník kulatoplodý|blahovičníku kulatoplodého]], získávaný z divoce rostoucích stromů v lesích [[Tasmánie]], se stal koncem 19. století součástí trhu v západní Evropě. Používal se zejména do [[deodorant]]ů, [[sedativum|sedativ]], dezinfekčních a konzervačních prostředků. V současnosti je hlavním zdrojem oleje a silic v Austrálii druh ''[[Eucalyptus polybractea]]''. V průmyslovém měřítku jsou silice získávány rovněž z druhů [[blahovičník kulatoplodý]], ''[[Eucalyptus dives]]'', ''[[Eucalyptus exserta|E. exserta]]'', ''[[Eucalyptus radiata|E. radiata]]'', ''[[Eucalyptus smithii|E. smithii]]'' a ''[[Eucalyptus staigeriana|E. staigeriana]]''. [[Cineol]] je získáván převážně z blahovičníku kulatoplodého jako vedlejší produkt z plantáží pro dřevo a celulózu. Z druhu ''E. staigeriana'' je získáván [[citral]], silice s citrónovou vůní, z druhu ''[[Eucalyptus olida|E. olida]] E-methylcinamát. [324] => Z druhů ''[[Eucalyptus crenulata]]'' a ''[[Eucalyptus aggregata]]'' se získává β-fenylethyl-fenylacetát, používaný k aromatizaci potravin. [325] => [326] => [327] => Methyl cinnamate1.JPG|Methylcinamát, izolovaný z druhu ''Eucalyptus olida'' [328] => EucalyptusGlobulusEssOil.png|Vzorek oleje z blahovičníku kulatoplodého [329] => Läkerol Salvi and Eucalyptus, 3.jpg|Eukalyptové a lékořicové bonbóny [330] => [331] => [332] => === Barviva === [333] => Z listů [[blahovičník královský|blahovičníku královského]] a druhu ''[[Eucalyptus obliqua]]'' je kyselou hydrolýzou získáváno modré anthokyanové barvivo [[delfinidin]], používané zejména k barvení hedvábí, potravin, farmaceutických a kosmetických výrobků.{{Citace monografie [334] => | příjmení = Singh [335] => | jméno = Har Bhajan [336] => | příjmení2 = Bharati [337] => | jméno2 = Kumar Avinash [338] => | titul = Handbook of natural dyes and pigments [339] => | vydavatel = Woodhead Publishing [340] => | místo = New Delhi [341] => | rok = 2014 [342] => | isbn = 978-93-80308-913 [343] => | jazyk = en [344] => }} [345] => [346] => === Medicína a domorodé využití === [347] => Domorodí [[Austrálci|Aboridžinci]] používali tradičně listy a kůru eukalyptů při nachlazení, chřipce, bolestech zubů, horečkách, průjmech, hadím uštknutí a dalších neduzích. Exudát, získávaný z porušených kmenů, se zejména aplikoval na otevřené vředy, užíval se však i vnitřně při léčení různých chorob. Řada druhů nalezla své místo v lidové medicíně i v jiných částech světa včetně Evropy. Sušené listy se kouří při [[astma]]tu, inhalace páry procházející čerstvými listy pomáhá při respiračních onemocněních a nachlazení. Oleje jsou používány při bakteriálních infekcích, kožních parazitech a při léčení urogenitálních onemocnění. Několik kapek eukalyptového oleje se přidává do koupele k uvolnění těla i mysli. Eukalyptové oleje se používají i v [[aromaterapie|aromaterapii]].V Číně je vyluhováním sušených listů horkou vodou získáván extrakt, který je požíván jako analgetikum, antipyretikum a protizánětlivý prostředek. [348] => Z tlusté kůry eukalyptů vyráběli domorodí [[Austrálci|Aboridžinci]] nádoby na uchovávání vody, mísy a talíře. Z kůry [[blahovičník pobřežní|blahovičníku pobřežního]] vyráběli domorodci v povodí řeky [[Murray (řeka)|Murray]] kánoe. Kusy kůry o délce asi 3 metry byly svazovány pevnou a vláknitou vnitřní, lýkovou částí kůry. Z tvrdého dřeva vyráběli [[bumerang]]y, [[vrhač oštěpů|vrhače oštěpů]] a štíty.{{Citace monografie [349] => | příjmení = Nash [350] => | jméno = Daphne [351] => | titul = Aboriginal plant use in south-eastern Australia [352] => | vydavatel = Australian Government [353] => | rok = 2004 [354] => | jazyk = en [355] => }} [356] => [357] => [358] => Eucalypti2.JPG|Sušený list eukalyptu kulatoplodého (''Folium eucalypti'') [359] => [360] => [361] => === Med === [362] => Eukalypty jsou významné medonosné dřeviny, kvalita [[med]]u však u různých druhů není stejná. Med z květů ''[[Eucalyptus melliodora]]'' je v australské [[Victoria (Austrálie)|Victorii]] považován za nejlepší med této oblasti. [363] => [364] => == Reference == [365] => [366] => [367] => == Externí odkazy == [368] => * {{Commonscat}} [369] => * {{Wikislovník|heslo=blahovičník}} [370] => * {{Wikidruhy|taxon=Eucalyptus}} [371] => {{Taxonbar|from=Q45669}} [372] => {{Autoritní data}} [373] => {{Portály|Biologie|Rostliny|Stromy}} [374] => [375] => [[Kategorie:Myrtovité]] [376] => [[Kategorie:Tropické okrasné rostliny]] [377] => [[Kategorie:Subtropické okrasné rostliny]] [378] => [[Kategorie:Aromatické rostliny]] [379] => [[Kategorie:Léčivé rostliny]] [380] => [[Kategorie:Barvířské rostliny]] [381] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [382] => [[Kategorie:Invazní druhy]] [383] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [384] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [385] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [] => )
good wiki

Blahovičník

Kvetoucí Eucalyptus caesia Blahovičník (Eucalyptus), česky též nazývaný eukalyptus, je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to aromatické stromy a keře s jednoduchými celokrajnými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'blahovičník kulatoplodý','blahovičník pobřežní','Tasmánie','silice','Nová Guinea','blahovičník oloupaný','Eucalyptus grandis','korymbie','myrtovité','jihovýchodní Asie','Austrálci','akácie'

Akácie

Austrálci

Korymbie

Myrtovité

Myrtovité jsou čeledí rostlin z řádu mýdelníkotvaré.

Silice

Tasmánie

Tasmánie je ostrov a australský federální stát nacházející se na jihovýchodě Austrálie.