Array ( [0] => 14689216 [id] => 14689216 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Botič [uri] => Botič [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | řeka = Botič [2] => | obrázek = East view of Botič near U Botiče street in Michle, Prague.jpg [3] => | popisek = Botič v [[Michle|Michli]] [4] => | délka = 34,5podle stránek správce dolního toku, jiné zdroje uvádějí délku 33,5 popř. 32,8 km [5] => | plocha = 135,79 [6] => | průtok = v profilu Praha - Nusle 0,53 [7] => | světadíl = [[Evropa]] [8] => | hčp = 1-12-01-020 [9] => | pramen = les [[Okrouhlík (Čenětice)|Okrouhlík]] na území [[Čenětice|Čenětic]] u [[Křížkový Újezdec|Křížkového Újezdce]] [10] => | zeměpisná délka1 = 14.5965036 [11] => | zeměpisná šířka1 = 49.9389800 [12] => | výška1 = 466 [13] => | ústí = v [[Praha|Praze]] na [[Výtoň (Praha)|Výtoni]] do [[Vltava|Vltavy]] [14] => | zeměpisná délka2 = 14.4147250 [15] => | zeměpisná šířka2 = 50.0669242 [16] => | výška2 = 188 [17] => | protéká = {{vlajka a název|Česko}} ''([[Středočeský kraj]], [[Praha]])'' [18] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Severní moře]], [[Labe]], [[Vltava]] [19] => | alt = [20] => | mapa = Botič.png [21] => | popisek mapy = Průtok Botiče [22] => }} [23] => '''Botič''' (spisovná výslovnost [boťič],[http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Boti%C4%8D Botič], Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR, 2008–2014, autor hesla neuveden variantní regionální výslovnost též ''botyč''Ludmila Uhlířová: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7339 Archivace lingvistických dokumentů na počítači (O dopisové a jiné agendě jazykové poradny Ústavu pro jazyk český — u příležitosti půlstoletí její činnosti). Část II.], Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 5) je [[Říčka (vodní tok)|říčka]] v povodí dolní [[Vltava|Vltavy]]. Protéká územím [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] a [[Praha|hlavního města Prahy]]; jde o jeden z nejdelších pražských [[potok]]ů. Délka jeho toku činí 34,5 [[kilometr|km]] (z toho 21 km v [[Praha|Praze]], 1,2 km v [[potrubí]]),pro srovnání: [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]] 36,2 km, z toho 31,5 na území Prahy plocha jeho povodí je 135,79 [[kilometr čtvereční|km²]].{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://voda.chmi.cz/opv/doc/hydrologicky_seznam_povodi.xls |datum přístupu=29-06-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140222060022/http://voda.chmi.cz/opv/doc/hydrologicky_seznam_povodi.xls |datum archivace=22-02-2014 |nedostupné=ano }} Celkový spád je 1,38 [[Procento|%]]. Botič také tvoří jeden z pražských rybářských revírů. [24] => [25] => Právě Botič je „vodou hučící po lučinách“ (tj. v [[Nuselské údolí|Nuselském údolí]]) zmíněnou v [[česká hymna|české hymně]].http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2875 [26] => [27] => == Názvy == [28] => Název Botič je doložen již od [[12. století]] a je vysvětlován souvislostí s ''botěním'' či ''botněním'', tj. nabýváním [[objem]]u, rozvodňováním. [29] => [30] => Pražané vyslovují jméno Botič jak měkce, tak tvrdě (Botyč). Internetová příručka Ústavu pro jazyk český uvádí jako spisovnou pouze měkkou výslovnost.https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis3 Jazyková poradna v roce 1996 zmiňovala výskyt dotazů týkajících se měkčené standardní a neměkčené regionální výslovnosti názvu (vedle Botiče též [[Nisa]]), z čehož [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovna]] v poradně Ptejte se knihovny vyvozuje, že tvrdá varianta je nespisovná.[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2013/vyslovnost-slova-botic výslovnost slova Botič], Ptejte se knihovny, NK ČR, 5. 9. 2013 V poradně Asociace středoškolských češtinářů nespisovnost tvrdé výslovnosti odvodili z obecných pravidel spisovné výslovnosti, přičemž výskyt tvrdé výslovnosti si vysvětlují tím, že některá méně užívaná slova (niva), odborné názvy (tis, divizna) nebo místní jména (Botič) nejsou pociťována jako původem česká. Zároveň ovšem poznamenali, že ''Slovník spisovné češtiny'' u takto problematických slov domácího původu výslovnost nezmiňuje a tímto jevem se dokonce vůbec nezabývá ani příručka ''Česká výslovnostní norma'' (J. Hůrková, Scientia, 1995), a tedy by bylo vhodné tento jev jasně upravit a kodifikovat.[http://ascestinaru.cz/poradna-asc-jak-vyslovovat-slova-botic-divizna-tis-niva/ Poradna ASČ: Jak vyslovovat slova Botič, divizna, tis, niva?], Asociace středoškolských češtinářů, 6. 10. 2013, Ivana Pavlišová, Jiří Kostečka, dotaz paní M. Z. V minianketě [[Česká televize|České televize]] v roce 2008 zvítězila varianta Botyč.[https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/208411058230017/titulky#t=0m11s Z metropole], ČT24, 26. 4. 2008 11:32, od času 00:10:30 [31] => [32] => V písni Jana Vodňanského a Petra Skoumala z osmdesátých let 20. stol. je výslovnost "tvrdá" ("Oty skoky o tyči, o ty skoky, hop, končí vždycky v Botyči"). [33] => [34] => Již od [[středověk]]u (kdy se [[Nuselské údolí]] a dnešní [[Vršovice]] nazývaly Údolí Viničné) se rovněž nazýval ''Vinným potokem''; tento název se dosud dochoval v názvu ulice Nad Vinným potokem. Dnes se [[Vinný potok]] jmenuje jeden z přítoků [[Pitkovický potok|Pitkovického potoka]], který se vlévá do Botiče, v minulosti se Pitkovický potok jmenoval Vinný až k soutoku s dnešním Botičem. [35] => [36] => V minulosti se potoku někdy říkalo ''Cedron'' (za husitských válek), popř. ''Potanka'', ''Podanka'' nebo ''Zasav'' (v [[18. století]]).Jaroslav Kocourek a kol.: ''Český atlas – Praha'', Freytag & Berndt, 2006Ondřej Horák: „Vše, co jste chtěli vědět o Praze“, recenze, Lidové noviny, datum vydání neznámé [37] => [38] => == Průběh toku == [39] => [[Soubor:Botic Pramen Ovcary.JPG|náhled|vlevo|upright|Pramen Botiče]] [40] => === Horní tok === [41] => Botič pramení severně od [[Křížkový Újezdec|Křížkového Újezdce]] v lese [[Okrouhlík (Čenětice)|Okrouhlíku]] na území [[Čenětice|Čenětic]]. Po [[Meliorace|melioraci]] v padesátých létech minulého století byl pramen posunut níže pod [[les]] na místo zvané [[Ovčáry (Čenětice)|Ovčáry]]. Protéká přes [[Čenětice]] (zleva se vlévá [[Oleška (přítok Botiče)|Oleška]]), [[Olešky]] (zleva bezejmenný přítok od [[Hlubočinka|Hlubočinky]]), přes Kocandu (zprava přítok z [[Osnice]]), protéká [[Zámecký park Průhonice#Popis parku|Průhonickou oborou]] (přes rybníky [[Bořín]] a [[Labeška]], mezi nimi se zleva vlévá [[Jesenický potok (přítok Botiče)|Jesenický potok]], za nimi zprava [[Dobřejovický potok]]) a [[Zámecký park Průhonice|Průhonickým parkem]] (mine [[Podzámecký rybník]]) a místy zalesněným údolím [[Průhonice|Průhonic]] meandruje přes [[Křeslice]] do [[Praha|Prahy]]. [42] => [43] => Horní tok až do vzdálenosti 17,447 km od ústí je ve správě [[Povodí Vltavy (státní podnik)|státního podniku Povodí Vltavy]]. [44] => [45] => === Dolní tok === [46] => [[Soubor:Botič-Domkářská.jpg|náhled|vpravo|Botič v historické části Hostivaře (Praha)]] [47] => [[Soubor:Ústí Botiče (02).jpg|náhled|vpravo|Ústí Botiče do Vltavy]] [48] => Na území [[Praha|Prahy]] vtéká potok v [[přírodní park|přírodním parku]] [[Přírodní park Botič-Milíčov|Botič-Milíčov]]. Přijímá zprava [[Pitkovický potok]] a o kus dál u [[Fantův mlýn|Fantova mlýna]] v místě zvaném [[Dobrá Voda (Křeslice)|Dobrá Voda]] rovněž zprava potok [[Dobrá voda (přítok Botiče)|Dobrá voda]] od [[Uhříněves|Uhříněvsi]]. Protéká opraveným [[Petrovický jez|Petrovickým jezem]] a před [[Petrovice (Praha)|Petrovicemi]] se zleva vlévá [[Milíčovský potok (přítok Botiče)|Milíčovský potok]] od [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovských rybníků]] a v Petrovicích začíná [[vzdutí]] [[vodní nádrž Hostivař|Hostivařské přehrady]]. Přímo v nádrži přijímá zleva [[Hájecký potok (přítok Botiče)|Hájecký potok]] a pod její [[hráz]]í se nachází [[vyrovnávací nádrž]]. [49] => [50] => Za [[Vodní nádrž Hostivař|Hostivařskou přehradou]] přijímá Botič zleva [[Košíkovský potok]] a pokračuje několikakilometrovým úsekem [[Meandry Botiče|meandrů]] ([[přírodní památka]]) přes starou [[Hostivař]], kde se do něj zprava vlévá [[Měcholupský potok]]. V těchto místech byl vyhlášen přírodní park [[Přírodní park Hostivař-Záběhlice|Hostivař-Záběhlice]]. Potok pokračuje přes sklopný jez Marcela, který odvádí vodu náhonem doprava do Práčského zámku v lokalitě [[Práče (Záběhlice)|Práče]], údolím [[Záběhlice|Záběhlic]] přes [[Záběhlický jez]] kolem [[Záběhlice (zámek)|Záběhlického zámku]]. Pod jezem se vlévá zleva [[Chodovecký potok]] a nad jezem se odděluje náhon do [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerského rybníka]]. Pod jezem tvoří severní hranici [[Růžový ostrov (Botič)|Růžového ostrova]] a na jeho konci se zleva vrací voda z rybníka a o něco níže se zprava vlévá [[Slatinský potok (přítok Botiče)|Slatinský potok]]. Pod silničním mostem Jižní spojky končí přírodní charakter potoka a začíná nepřerušená regulace toku. [51] => [52] => Botič dále protéká areálem [[Plynárna Michle|michelské teplárny]] a [[Praha jih (odstavné nádraží)|odstavného nádraží Praha Jih]], mohutným obloukem zleva obtéká [[Michle|michelským]] údolím [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalec]] a [[Tyršův vrch]], teče kolem michelské synagogy, podtéká [[Nuselská|Nuselskou třídu]] a stáčí se do Vršovic, překonává vysoký stupeň v ulici U seřadiště, teče zleva kolem stadionu [[Bohemians Praha 1905|Bohemians 1905]], protéká skrze dolní parkovou část [[Havlíčkovy sady|Havlíčkových sadů]] pod vinicí v [[Havlíčkovy sady|Grébovce]], kde krátce mizí pod vozovkou v Nuslích poblíž křižovatky Otakarova a parku [[Folimanka]], překonává poslední vysoký stupeň Grébovka a pak protéká Dolními Nuslemi a [[Nuselské údolí|Nuselským údolím]], (mimo jiné mezi budovou [[Divadlo Na Fidlovačce|Divadla na Fidlovačce]] a někdejším areálem bývalého [[Nuselský pivovar|Nuselského pivovaru]], kde měl ještě za první světové války dvě ramena s náhonem na mlýn), přes nuselské [[Ostrčilovo náměstí]] pod Vyšehradské hradby. Odtud již teče jako kanalizovaný zakrytý tok a ústí zprava do [[Vltava|Vltavy]] v Praze na [[Výtoň (Praha)|Výtoni]] pod [[Vyšehradský železniční most|Vyšehradským železničním mostem]]. Oba [[Nuselský mlýn|Nuselské mlýny]] v této části Botiče (Horní i Dolní) zanikly ve druhé polovině devatenáctého století. [53] => [54] => Dolní tok je ve správě [[Magistrát hlavního města Prahy|magistrátu hl. m. Prahy]], resp. jeho příspěvkové organizace [[Lesy hl. m. Prahy]]. [55] => [56] => == Vodní stav == [57] => Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] činí 0,44 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Průměrná roční [[teplota]] vody činí 7–8 [[stupeň Celsia|°C]]. [58] => [59] => === Povodně === [60] => * [[1563]] — [[24. květen|24. května]] napáchal rozvodněný Botič velké škody v Michli, několik lidí přišlo o život.[http://www.praha5.cz/detail.php?id=171921 Přehled největších povodní v Praze] {{Wayback|url=http://www.praha5.cz/detail.php?id=171921 |date=20070709144823 }} (web ÚMČ Praha 5, 21. 7. 2005, autor neuveden, zřejmě opis níže uvedeného)
S. Bürgerová, V. Ledvinka: ''Největší povodně v Praze do roku 1825'' ([http://www.praha-mesto.cz/(zuggm255jw4hnbirnuxa4055)/files/=30202/2002_09.pdf Listy hl. m. Prahy, září 2002], str. 13 [61] => * [[1958]] — [[8. červenec|8. července]] rozvodněný Botič zatopil Hostivař a další části města. Tato povodeň urychlila rozhodnutí o vybudování hostivařské přehrady. [62] => * [[2002]] — [[12. srpen|12. srpna]] večer hrázný Beneš oznámil, že bylo započato vypouštění přehrady. Normální průtok Botiče ve Vršovicích činí 1 m³/s až 1,5 m³/s. Z přehrady bylo v noci na 13. 8. vypouštěno 43 m³/s, průtok ve Vršovicích odhadl magistrátní vodohospodář Ilja Storoženko na 50 m³/s.{{Doplňte zdroj}} Jan Hučín na svém webu odhadl v srpnu 2002 průtok na [[Ostrčilovo náměstí|Ostrčilově náměstí]] ([[Nuselské údolí]] pod Vyšehradem, asi 1 km před ústím do Vltavy) na 60 m³/s.[http://suplik.petnik.cz/komentare.php?cl=97 Dvojciferný Botič] (Šuplík Honzy Hučína, 3. 6. 2004, blog) Botič se nakonec v tomto úseku nerozlil, ačkoliv to pražská povodňová komise předpokládala, došlo pouze k zatopení sklepů domů v Sekaninově ulici v Nuselském údolí. [63] => * [[2004]] — byl při jednom zvýšení hladiny po silné lokální bouřce odhadován průtok kolem 10 m³/s. [64] => * [[2007]] — [[19. srpen|19. srpna]] se v Nuslích po silném přívalovém dešti Botič rozvodnil a zaplavil přilehlé části parku [[Folimanka]] do výše půl metru. [65] => * [[2013]] — Průtok Hostivařskou přehradou byl více než 70 m³/s. Zatopeny byly části Hostivaře a Záběhlic. Pověřený primátor [[Tomáš Hudeček]] oznámil, že 2. června protékala Botičem stoletá voda.{{Doplňte zdroj}} Praha 10 a Praha 2 obvinily magistrátní organizaci [[Lesy hl. m. Prahy]], které spravují [[Vodní nádrž Hostivař|Hostivařskou přehradu]], ze zavinění povodně neodbornou manipulací se stavidlem.[http://praha.idnes.cz/spor-prazskych-radnic-s-magistratem-o-povodne-na-botici-pjm-/praha-zpravy.aspx?c=A130607_1937991_praha-zpravy_bur Starostové se přou s pražským magistrátem, kdo měl zkrotit potok Botič] [66] => [67] => === Povodňový plán === [68] => Podle povodňového plánu ÚMČ [[Praha 10]] se podle výšky hladiny na hranici Záběhlic a Nuslí vyhlašuje{{Citace elektronické monografie [69] => | titul = Povodňový plán [70] => | url = https://praha10.cz/Portals/0/106_zverejnene_zadosti/priloha_povodne2.pdf?ver=2013-08-08-113319-820 [71] => | vydavatel = Městská část Praha 10 [72] => | místo = Praha 10 [73] => | datum vydání = 2013-07-12 [74] => | datum přístupu = 2021-06-17 [75] => | poznámka = "Vzhledem ke změnám průtokových křivek je rozhodující vodní stav v cm" [76] => }} [77] => * 1. stupeň (stav bdělosti) při průtoku 10 m³/s (výška hladiny 70 cm) [78] => * 2. stupeň (stav pohotovosti) při průtoku 15 m³/s (hladina 70–115 cm) [79] => * 3. stupeň (stav ohrožení) při průtoku 35 m³/s (hladina 179 cm) [80] => [81] => == Ochrana přírody == [82] => * [[Přírodní park Botič-Milíčov]] byl ustaven v roce [[1984]] na ploše 824 [[hektar|ha]]. [83] => * [[Přírodní park Hostivař-Záběhlice]] byl ustaven v roce [[1990]] na ploše 423 ha. Jeho součástí je [[přírodní památka]] [[Meandry Botiče]] vyhlášena v roce [[1968]] na ploše 6,7 ha. Velká část tohoto území je v současné době označována jako Trojmezí, které se rozkládá na levém břehu potoka přibližně mezi [[Toulcův dvůr|Toulcovým dvorem]], [[Kulatý Chodovec|Kulatým Chodovcem]] a [[Záběhlice (zámek)|Záběhlickým zámkem]]. [84] => [85] => [[Soubor:Průhonice, zámecký park, potok Botič.jpg|vlevo|náhled|Botič ve střední části [[Zámecký park Průhonice|zámeckého parku Průhonice]]]] [86] => [87] => === Čistota vody === [88] => Ve druhé polovině [[20. století]] kvalita vody odpovídala V., tedy nejhorší [[třídy čistoty vodních toků|třídě čistoty]]. Podobně jako u jiných toků došlo i u Botiče v 90. letech 20. století k postupné eliminaci zdrojů znečišťování (hlavně z kanalizace) a zlepšení kvality vody. Největším problémem je fosfor a celkový organický uhlík, naopak kyslíkové ukazatele odpovídají neznečištěným tokům. Na základě měření z let 2001–2005 byl Botič řazen nad Hostivařskou přehradou do IV. třídy jakosti, pod přehradou do III./IV. třídy, u ústí do Vltavy do IV./V. třídy.[http://www.lesypraha.cz/index.php?cat=30602&aid= Zhodnocení kvality vody na Botiči (2001–2007)]{{Nedostupný zdroj}} [89] => [90] => === Flóra === [91] => [[Soubor:Pramen-botice.jpg|náhled|Lužní les pod pramenem]] [92] => V místech, kde jsou břehy porostlé stromy, jsou zastoupeny zejména [[olše lepkavá]], [[vrba bílá]], [[jilm vaz]], [[jilm habrolistý]], [[líska obecná]], [[svída krvavá]], [[brslen evropský]]. V bylinném pásmu se vyskytuje zejména [[kopřiva dvoudomá]], [[krabilice mámivá]], [[konopice polní]], [[hluchavka skvrnitá]], [[ptačinec hajní]], [[ptačinec velkokvětý]] a na [[jaro|jaře]] také [[orsej jarní]], [[křivatec žlutý]], [[violka vonná]], [[podbílek šupinatý]]. [93] => [94] => === Fauna === [95] => V potoce žije mnoho druhů ryb ([[pstruh]], [[ouklej obecná]], [[perlín ostrobřichý]], [[plotice obecná]], [[okoun říční]], [[kapr obecný]], [[štika obecná]], [[úhoř říční]], [[hrouzek obecný]], [[jelec tloušť]], [[jelec proudník]]), z [[Obojživelníci|obojživelníků]] je zde zastoupena [[kuňka obecná]],[[ropucha zelená]] a [[ropucha obecná|obecná]]. [96] => [97] => == Využití == [98] => === Vodáctví === [99] => Část z [[Průhonice|Průhonic]] do [[Petrovice (Praha)|Petrovic]] (8,3 km)[https://www.horydoly.cz/vodaci/vcerejsi-botic-na-kajaku.html Botič na kajaku z Průhonic] - vodácké splutí z Průhonic do Záběhlic bývá sjízdná jen při [[jaro|jarním]] [[tání]]. Úsek od [[Hostivař]]e k ústí bývá navíc sjížděn jednou ročně, kolem 20. října, při vypouštění vody z přehrady. Hromadné splutí má tradiční název [[Rio Botičo]]. Některé stupně a [[jez]]y je obtížné přenášet. V úseku od [[Michle]] k [[Výtoň (Praha)|Výtoni]] je několik delších [[tunel]]ů. V posledním, nejdelším, z nich je malý stupeň. Sjíždění je vhodné jen pro zkušené vodáky. [100] => [101] => === Koupání === [102] => Nejlepší [[koupání]] v Botiči bylo vždy v místech dnešní [[Vodní nádrž Hostivař|Hostivařské přehrady]]. Údolí tu bylo široké, [[Tůň|tůně]] hluboké a [[voda]] ještě čistá, než vtekla do města Prahy. První koupaliště u bývalého Mouchova mlýna zřídili fotbalisté [[SK Hostivař]] v roce [[1942]]. Jednoduchá dřevěná přehrada na potoce byla zničena povodní ještě téhož roku. Padesátimetrové [[koupaliště]] postavili na stejném místě členové [[Sokol Hostivař|Sokola Hostivař]] v roce [[1950]]. Během dvou let bylo také zničeno velkou vodou. Následovala postupně stavba dvou menších bazénů. Poslední zatopila [[Vodní nádrž Hostivař|Hostivařská přehrada]] při napuštění roku [[1964]]. Dnes{{kdy?}} Hostivařská přehrada nabízí na levém břehu placenou [[pláž]]{{Fakt/dne|20140726203714}} a placenou [[Nudismus|nudistickou pláž]], na pravém břehu zdarma koupací molo a množství malých pláží. [103] => [104] => === Kultura === [105] => Skupina [[Visací zámek (hudební skupina)|Visací zámek]] v písni ''Zatykač'' zpívá „Bič a rychle pryč, už se těším na Botič.“ [106] => [[Jan Vodňanský]] na albu ''S úsměvem Donkichota'' v písni ''Oty skoky o tyči'' zpívá vlastní [[text]] „Oty skoky o tyči končí vždycky v Botiči, každý sudý rok — to že je cvok“. Na břehu Botiče v [[Nuselské údolí|Nuselském údolí]] se nachází také [[Divadlo Na Fidlovačce]] a nuselské "Divadlo bez hranic" rovněž v Křesomyslově ulici. [107] => [108] => === Mlýny === [109] => Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka. [110] => * [[Mlýn Botič]] ''(Kocanda)'' – [[Jesenice (okres Praha-západ)|Jesenice]]-Osnice, Ke Mlýnu 19 [111] => * [[Labešský mlýn]] – [[Průhonice]], Zahradnická, původní č.p. 34, zanikl [112] => * [[Podzámecký mlýn (Průhonice)|Podzámecký mlýn]] – Průhonice, Hlavní 30 [113] => * [[Koníčkův mlýn (Újezd)|Koníčkův mlýn]] – [[Újezd u Průhonic]], Ke mlýnu 11, zanikl, kulturní památka [114] => * [[Fantův mlýn]] – [[Křeslice]], stával na levém břehu Botiče mezi Křeslicemi a Petrovicemi. Vodu bral z Botiče, který byl těsně nad malým mlýnským [[jez]]em zprava posílen potůčkem Dobrá voda a pár set metrů nad ním Pitkovickým potokem. Nejstarší zápis pochází ze [[16. století]], odhaduje se však, že mlel již ve [[14. století]]. Prvním písemně doloženým mlynářem byl Samuel Fanta Nuselský v roce [[1659]]. V roce 1740 byl mlýn přestavěn. Vydržel potom stát bez větších oprav až do roku 1960, kdy shořel. Roku [[1975]] ho rekonstruoval na stáje jezdecký spolek. V 90. letech 20. století došlo k majetkovým tahanicím, Fantův mlýn zpustl a nastěhovali se do něj bezdomovci. Dnes jsou k vidění jen zbytky obvodových zdí. Nejstarší vyobrazení Fantova mlýna a okolí je k vidění v první verzi filmu [[Lucerna (film, 1925)|Lucerna]] na námět [[Lucerna (divadelní hra)|divadelní hry]] Aloise Jiráska. Film z roku 1925 je černobílý němý. Hraje v něm tehdejší herecká elita. Zahrál si v něm režisér [[Karel Lamač]], dvě ženské superstar Anny Ondráková a Andula Sedláčková, klasický divadelní herec Jaroslav Vojta a filmový všeuměl Theodor Pištěk. [115] => * [[Petrovický mlýn]] – [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], č.p. 13, zanikl [116] => * [[Mouchův mlýn]] – [[Hostivař]], jediná zbořená budova při stavbě Hostivařské přehrady (1962–1964), údolí pod Petrovicemi bylo jinak zcela prázdné. O Mouchově mlýně se nezachovalo mnoho informací. V pozemkové knize je jen zaznamenáno, že majitel mlýna byl Jan Truhlařík. Číslo popisné bylo 49. Na dně přehrady zůstávají základy mlýna a je zřetelný mlýnský náhon. [117] => * [[Švehlův mlýn]] ''(Hořejší)'' – Hostivař, Selská 44/36, kulturní památka [118] => * [[Dolejší mlýn (Hostivař)|Dolejší mlýn]] – Hostivař, K Horkám 16/23, kulturní památka [119] => * [[Práčský mlýn]] – [[Záběhlice]]-[[Práče (Záběhlice)|Práče]], Práčská 1885/12, kulturní památka [120] => * [[Záběhlický mlýn]] – Záběhlice, Podle náhonu 69, zanikl [121] => * [[Michelský mlýn]] – [[Michle]], U Michelského mlýna 24/3, zanikl [122] => * [[Vršovický mlýn]] – [[Vršovice]], Petrohradská 3, zanikl [123] => * [[Nuselský mlýn]] – [[Nusle]], Křesomyslova 19, zanikl [124] => * [[Kapitulní mlýn]] ''(Botičský, Fabiánovský, Vyšehradský)'' – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], Na Výtoni 254/2, kulturní památka [125] => [126] => == Související články == [127] => * [[Meandry Botiče]] [128] => * [[Rio Botičo]] [129] => * [[Seznam řek a potoků v Praze|Seznam pražských řek a potoků]] [130] => [131] => == Poznámky == [132] => [133] => [134] => == Externí odkazy == [135] => * {{Commonscat}} [136] => * [https://web.archive.org/web/20141102175039/http://www.prazskestezky.cz/botic/ Naučná stezka Povodím Botiče] (prazskestezky.cz) [137] => * [https://web.archive.org/web/20080511044433/http://www.lesypraha.cz/index.php?cat=30401 správce toku Botiče] (Lesy hl.m. Prahy) [138] => * [https://desitka.cz/tag/botic/ Aktuální zprávy o Botiči] (desitka.cz/botic) [139] => * [http://botic.misto.cz/ Botič z hlediska přírody] {{Wayback|url=http://botic.misto.cz/ |date=20050930013652 }} (botic.misto.cz) [140] => * [http://www.horydoly.cz/vodaci/botic-vodacky-pruvodce-a-kilometraz.html Vodácký průvodce a kilometráž Botiče] (horydoly.cz) [141] => * [http://www.raft.cz/cechy/botic.aspx Potok Botič - vodácký průvodce] (raft.cz) [142] => * [http://www.horydoly.cz/vodaci/boticem-po-vypustene-prehrade.html Botič - plavba starým korytem ve vypuštěné Hostivařské přehradě] (horydoly.cz) [143] => * [http://extranet.praha-mesto.cz/zdroj.aspx?typ=2&Id=63803&sh=1837259672 Turistické zajímavosti podél toku Botiče]{{Nedostupný zdroj}} (Magistrát hl.m. Prahy) [144] => [145] => === Povodně === [146] => * [http://www.zabehlice.net/foto07_povoden_2002.html Staré Záběhlice - foto povodně 2002] [147] => * [https://web.archive.org/web/20060629161941/http://www.povodivltavy.cz/Aplikace/pvl.nsf/0/f0550d2dd6815af8c1256d9700281043/$FILE/Zprava.pdf Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002] [148] => * Antonín Ebr: [https://web.archive.org/web/20060625090125/http://www.p10.cz/clanek.php?id=1656 Botič zatopil část Záběhlic - článek 2002] [149] => * [http://www.horydoly.cz/vodaci/povodnim-na-botici-nezabrani-ani-hostivarska-prehrada.html Hostivař, Záběhlice, Nusle - foto povodně 2013] [150] => {{Autoritní data}} [151] => [152] => [[Kategorie:Potoky v Pražské plošině]] [153] => [[Kategorie:Potoky v Praze]] [154] => [[Kategorie:Potoky v okrese Praha-západ]] [155] => [[Kategorie:Potoky v okrese Praha-východ]] [156] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 2]] [157] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 4]] [158] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 10]] [159] => [[Kategorie:Přítoky Vltavy]] [160] => [[Kategorie:Povodí Botiče| ]] [161] => [[Kategorie:Přírodní park Botič-Milíčov]] [162] => [[Kategorie:Životní prostředí na Vyšehradě]] [163] => [[Kategorie:Životní prostředí na Vinohradech (Praha 2)]] [164] => [[Kategorie:Životní prostředí v Nuslích (Praha 2)]] [165] => [[Kategorie:Životní prostředí ve Vršovicích]] [166] => [[Kategorie:Životní prostředí v Michli (Praha 4)]] [167] => [[Kategorie:Životní prostředí v Záběhlicích]] [168] => [[Kategorie:Životní prostředí v Hostivaři]] [169] => [[Kategorie:Životní prostředí na Hájích]] [170] => [[Kategorie:Životní prostředí v Petrovicích (Praha)]] [171] => [[Kategorie:Životní prostředí v Křeslicích]] [172] => [[Kategorie:Životní prostředí v Újezdě u Průhonic]] [173] => [[Kategorie:Životní prostředí v Michli (Praha 10)]] [] => )
good wiki

Botič

Botič (spisovná výslovnost [boťič], variantní regionální výslovnost též botyč) je říčka v povodí dolní Vltavy. Protéká územím Středočeského kraje a hlavního města Prahy; jde o jeden z nejdelších pražských potoků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha','Nuselské údolí','Vodní nádrž Hostivař','Vltava','Michle','Petrovice (Praha)','Hostivař','Čenětice','Meandry Botiče','Výtoň (Praha)','Průhonice','Okrouhlík (Čenětice)'

Čenětice

Čenětice je obec ležící v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Hostivař

Michle

Michle je městská čtvrť v Praze, nacházející se ve východní části města.

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Průhonice

Vltava

Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska.