Array ( [0] => 15495686 [id] => 15495686 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Braník [uri] => Braník [3] => Branik brewery 1081m.jpg [img] => Branik brewery 1081m.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Braník je historická čtvrť v Praze, která se nachází na levém břehu řeky Vltavy. Její jméno pochází od staročeského slova "brána", a to proto, že se nachází blízko bývalé brány do města. Braník má dlouhou historii, která sahá až do 10. století, kdy zde existovalo sídlo Slavníkovců. Později se stala Braník součástí pražského městského opevnění a postupně se zde začaly stavět i domy a vily. V Braníku se nachází několik památkově chráněných budov, například gotický kostel svatého Vavřince nebo barokní zámeček Branický dvůr. Kromě toho se zde také nachází Branický pivovar, který patří mezi nejstarší pivovary v Praze. Celá čtvrť je obklopena přírodou, nejvýznamnější zelenou plochou je Branické náměstí s parkem a nedaleko se nachází také přírodní rezervace Modřanská rokle. Braník je také spojen s mnoha historickými událostmi, například zde probíhaly tvrdé boje během bitvy na Bílé hoře v roce 1620. V současnosti je Braník oblíbenou lokalitou pro bydlení, a to především díky své blízkosti k centru Prahy a přírodě. Je dopravně dostupná tramvajovou a autobusovou dopravou. [oai] => Braník je historická čtvrť v Praze, která se nachází na levém břehu řeky Vltavy. Její jméno pochází od staročeského slova "brána", a to proto, že se nachází blízko bývalé brány do města. Braník má dlouhou historii, která sahá až do 10. století, kdy zde existovalo sídlo Slavníkovců. Později se stala Braník součástí pražského městského opevnění a postupně se zde začaly stavět i domy a vily. V Braníku se nachází několik památkově chráněných budov, například gotický kostel svatého Vavřince nebo barokní zámeček Branický dvůr. Kromě toho se zde také nachází Branický pivovar, který patří mezi nejstarší pivovary v Praze. Celá čtvrť je obklopena přírodou, nejvýznamnější zelenou plochou je Branické náměstí s parkem a nedaleko se nachází také přírodní rezervace Modřanská rokle. Braník je také spojen s mnoha historickými událostmi, například zde probíhaly tvrdé boje během bitvy na Bílé hoře v roce 1620. V současnosti je Braník oblíbenou lokalitou pro bydlení, a to především díky své blízkosti k centru Prahy a přírodě. Je dopravně dostupná tramvajovou a autobusovou dopravou. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=pražské čtvrti|Braník (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Braník [3] => | správní obvod = [[Praha 4]] [4] => | městská část = [[Praha 4]] [5] => | obvod = [[Praha 4]] [6] => | rozloha = 4,40 [7] => | počet ZSJ = 13 [8] => | obrázek = Branik brewery 1081m.jpg [9] => | popisek = Branický pivovar [10] => | PSČ = 147 00 [11] => | mapa = Praha KÚ Braník.png [12] => | obec = [[Praha]] [13] => }} [14] => '''Braník''' (neoficiálně a v některých historických obdobích nazývaný též ''Bráník'', {{Vjazyce2|de|''Branik''}}) je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]], které je součástí městské části [[Praha 4|Prahy 4]]. Čtvrť se nachází v jižní části města na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]]. Spadá do ní i větší část [[sídliště Novodvorská]]. [15] => [16] => == Historie == [17] => Poprvé se Braník připomíná roku 1088 (''Branice'').PROFOUS A., Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a vývoj, Díl. I, Praha, 1947, s. 144 Braník vlastnily ve [[14. století]] [[Seznam českých kněžen a královen|české královny]] a některé [[Seznam klášterů v Praze|pražské kláštery]]. [[Clo]] z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle [[privilegium|privilegia]] Karla IV. z roku [[1366]]) [[kanovník]]ům [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Od [[Husitství|husitských]] dob byl Braník v majetku [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] až do [[konfiskace]] v roce [[1547]]. [18] => [19] => V roce [[1559]] se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce [[1662]] ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] v roce [[1620]] [[Dominikánský klášter (Staré Město)|dominikánům]] staroměstského [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|kostela sv. Jiljí]], což připomíná korouhev se psem (''[[Řád bratří kazatelů|Canes domini]]'') s pochodní v tlamě na věži původního [[Dominikánský dvůr|dominikánského pivovaru]] v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový reliéf ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. [20] => [21] => V roce [[1900]] byl Braník (Braník) se 3178 obyvateli, s novým [[pivovar]]em, [[Vápenka|vápenkou]], kostelem sv. Prokopa a zelinářskými zahradami vsí okresu [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]. Při připojení Braníka (jako součásti [[Praha XV|Prahy XV]]) k Praze v roce [[1922]] zde žilo přes 3600 obyvatel ve 274 domech. V roce [[1949]] bylo [[Katastrální území|k.ú.]] Braník přičleněno k tehdejší [[Praha 15 (1949)|Praze 15]] (s [[Podolí (Praha)|Podolím]], [[Hodkovičky|Hodkovičkami]] a částí [[Krč]]e). Braník, přesněji dům č.p. 777 na dnešním Branickém náměstí (pozdější Vojenská správa a nyní Archiv bezpečnostních složek), byl sídlem ONV Praha 15. V roce [[1960]] se Braník stal součástí nového obvodu [[Praha 4]] a v roce [[1990]] součástí městské části Praha 4. [22] => [23] => V Braníku působilo dlouhou dobu na různých místech (převážně v Branické ulici) [[Divadlo Járy Cimrmana]], než se trvale přestěhovalo do „[[Žižkov]]ského divadla [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]]“. [24] => [25] => === Původ názvu čtvrti === [26] => [[Soubor:Braník, Zelinářská 22, protektorátní popisné číslo 601.jpg|náhled|Protektorátní dvojjazyčná tabulka s branickým popisným číslem a označením obvodu [[Praha XV]]]] [27] => Etymologie: braník = „opevněný vrch určený k obraně“, k roku [[1416]] doloženo spojení „''in monte Branik''“, případně „brána“.[http://books.google.cz/books?ei=nL5oVOjRF-GGywPe_oHIAw&hl=cs&id=0j1iAAAAMAAJ&dq=bran%C3%ADk+etymologie&focus=searchwithinvolume&q=bran%C3%ADk] - Kultúra slova, Svazek 39, Vydavatelʹstvo Slovenskej akadémia vied., 2005 [28] => [29] => Z doby starostenství Václava Ryby za panství dominikánů se traduje, že učený převor při své návštěvě Braníka k obecně přijímané hypotéze, že jméno Braník či Bráník (už tehdy spolu soupeřily dlouhá a krátká varianta názvu) je odvozeno od obrany, podotkl, že keltsky se krkavec (též havran a vrána) řekne branos, nebo že by název mohl souviset i se slovesem bráti.Jiří Svoboda: [https://sites.google.com/site/bskotyz/home/jiri-svoboda/m Braník nebo Bráník] {{Wayback|url=https://sites.google.com/site/bskotyz/home/jiri-svoboda/m |date=20161012155914 }}, Cotios dílleacht, srpen 2011, cit. Zdenka Landová: ''Braník, náš domov'', městská část Praha 4, 2003, str. 62 [30] => [31] => == Doprava == [32] => * podél řeky prochází páteřní [[tramvaj]]ová trať pražské [[Městská hromadná doprava|MHD]] směrem proti proudu řeky od Masarykova nábřeží, Výtoně a [[Vyšehrad]]u přes [[Podolí (Praha)|Podolské nábřeží]] do [[Modřany|Modřan]] a [[Libuš|Libuše]] (severojižní dopravní směr){{Citace elektronického periodika [33] => | titul = Nová tramvajová trať Sídliště Modřany – Libuš [34] => | periodikum = Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost [35] => | url = https://www.dpp.cz/spolecnost/aktuality/detail/66_2173-nova-tramvajova-trat-sidliste-modrany-libus [36] => | datum vydání = 2023-05-26 [37] => | jazyk = cs [38] => | datum přístupu = 2024-01-13 [39] => }} [40] => * čtvrtí prochází také dvě [[železnice|železniční tratě]] [41] => ** jednak vedlejší trať z pražských [[Vršovice|Vršovic]] přes [[Krč]] směrem do [[Dobříš]]e a [[Čerčany|Čerčan]]. Jedná se, mimo jiné, o velmi významnou rekreační trať (tzv. [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|Posázavský Pacifik]], legendární je trať zejména pro dějiny českého [[tramping]]u i [[skauting]]u), na této trati se také nachází [[Praha-Braník (nádraží)|nádraží Praha-Braník]]. V 19. století byla tato železniční trať [[Nusle]]-[[Modřany]] elektrifikována Františkem Křižíkem pomocí akumulátorových vozů s dobíjením v Nuslích a Modřanech. [42] => ** dále se zde nachází důležitá nákladní železnižní spojka občas používaná i pro osobní dopravu mezi [[Železniční stanice|nádražími]] Praha-[[Krč]] a Praha-[[Radotín]], která propojuje železniční tratě na levém a pravém břehu [[Vltava|Vltavy]] přes tzv. [[Branický most|Most Inteligence]] (který stavěla v padesátých letech uvězněná protikomunisticky orientovaná inteligence) resp. [[Branický most]] (tzv. železniční [[Pražský železniční uzel|Jižní spojka]] Braník – [[Malá Chuchle]]) [43] => * [[Barrandovský most]] je silniční most přes [[Vltava|Vltavu]] do [[Hlubočepy|Hlubočep]] propojujíci přes tzv. [[Jižní spojka|Jižní spojku]] dálnicí [[Dálnice D1|D1]] (směr na [[Brno]]) a dálnicí [[Dálnice D5|D5]] (směrem na [[Plzeň]]). [44] => * Ministr železnic [[Isidor Zahradník]], známý z vyhlašování republiky 28. října i příjezdu T. G. Masaryka do vlasti 20. prosince 1918,PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.125 - 127, 131, 140 - 148 měl klíčovou zásluhu na tom, že byla v roce 1919 povolena dočasná přeprava cestujících z Podolí do Braníka a zpět vlaky ČSD po tovární vlečce k vápenkám [[Branické skály|branického lomu]] a k cementárně (dnes Plaveckému stadionu) po dobu, než byla do Braníka prodloužena tramvajová trať. Podle ministrova řeholního jména byla vlečka přezdívána „Izidorka“. [45] => [46] => == Památky == [47] => [[Soubor:Dominician yard, Prague Braník.jpg|náhled|vlevo|Dominikánský dvůr z konce 17. století]] [48] => Na území Braníka jako převážně vilové čtvrti se nachází několik architektonicky významných [[Vila|vil]] a usedlostí. [49] => Kromě nich se zde nacházejí tyto důležitější památky ([[Seznam kulturních památek v Braníku|úplný seznam památek v Braníku je zde]]): [50] => [51] => === Dominikánský dvůr === [52] => {{Podrobně|Dominikánský dvůr}} [53] => Areál bývalého [[Dominikánský dvůr|Dominikánského dvora]] pochází z 3. čtvrtiny [[17. století]]. Z původních 4 křídel se do současnosti dochovala tři včetně zvonice z roku 1761. Na věži směrem do Branické ulice je vně hodnotný pískovcový relief Pána [[Ježíš]]e na kříži (zasklený) a na cibuli korouhvička ve tvaru psa, držícího v tlamě plamennou pochodeň, jako symbol a "mluvící znak" Dominikánského řádu (''Domini Canes'' – Psi Páně). [54] => [55] => Památka je v současné době ve špatném technickém stavu. Byla částečně využívána městskou částí Praha 4, která ji vlastní. V roce 2014 uzavřela městská část Praha 4 padesátiletou nájemní smlouvu se [[Zemský akciový pivovar|Zemským pivovarem]], který areál zrekonstruuje na řemeslný pivovar, restauraci a hospodu. [56] => Dvůr (sic ještě neopravený) s dětským hřištěm a restaurací byl od roku 2015 krátce přístupný veřejnosti. Toto jádro historického Braníka je dopravně obsluhováno autobusy č. 170, 196 a 197 z blízkých zastávek "U staré pošty". Poštovní úřad (147 00) se proti Dominikánskému dvoru v ulici Jiskrově nacházel do 30.6. 2023. [57] => [58] => === Kostel sv. Prokopa === [59] => {{Podrobně|Kostel svatého Prokopa (Braník)}} [60] => [[Novorománský sloh|Neorománský]] jednolodní [[Kostel svatého Prokopa (Braník)|kostelík]] z let [[1900]] – [[1904]]. Má nové zvony Ludmila, Anežka, Zdislava a Mlada z roku 1995, jako náhradu za [[Dějiny zvonařství|zrekvírované]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Z původních zvonů zůstal zachován pouze umíráček z roku 1905. Socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], nacházející se před kostelem sv. Prokopa; na podstavci je postava světce v dlouhé klerice, přidržující levou rukou [[krucifix]], kolem hlavy má [[svatozář]]. Pískovcovou sochu z poloviny 18. století vytvořil umělec z okruhu Františka Ignáce Platzera. V ulici Nad Kostelem a okolí stojí řada vil, které navrhl architekt meziválečného Československa [[Jindřich Freiwald]], v jedné z nich sídlí Tuniské velvyslanectví. V jedné z těchto vil Freiwaldova rodina také bydlela. Další Freiwaldova stavba stojí "Na Křížku" proti zámečku. [61] => [62] => === Evangelický kostelík === [63] => {{Podrobně|Evangelický kostel (Braník)}} [64] => Na severovýchodním okraji Braníka na [[Vltavská nábřeží v Praze|vltavském nábřeží]] pod [[Branické skály|Branickou skalou]] se nachází nevelký dřevěný [[Evangelický kostel (Braník)|kostelík]] [[Českobratrská církev evangelická|českobratrské církve]]. Vznikl po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] jako provizorní modlitebna podle projektu architekta [[Pavel Bareš|Pavla Bareše]]. [65] => [66] => === Branický pivovar === [67] => {{Podrobně|Pivovar Braník}} [68] => [[Novorenesance|Neorenesanční]] objekt z roku [[1898]] s raně secesními prvky a s [[erb]]y ([[Svatý Václav|Sv. Václav]], patron cechu sládků, se dvěma anděly) podle návrhu [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Od roku [[2006]] se zde už [[pivo]] nevaří. [69] => [70] => [[Sgrafito|Sgrafita]] [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] má též branický zámeček Na Křížku (dnes Vlnitá 33, Braník čp. 77). Na obrazové scéně je tam též nápis "opraveno l.p. 1905" a "Budiž vítán dobrý hosti, zlého každý rád se zprostí". [71] => [72] => Zajímavý je i vysoký čtyřpodlažní dům čp. 610 s vysokou střechou (proti zámečku, dříve Na Křížku 6, dnes Vlnitá 32), postavený podle návrhu architekta [[Jindřich Freiwald|Jindřicha Freiwalda]] v roce 1937 Ferdinandem Králem (majitelem cukrárny v Branické ulici a potomkem [[Kolovratové|hraběte z Kolowrat]]) pro syna Miroslava (překladatele, v ženevském exilu překládal knihy [[Viktor Fischl|Avigdora Dagana]] – Viktora Fischla do francouzštiny) a příbuzné, který spolu s [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovým]] javorem, rostoucím v zahradě, dominuje celému branickému vršku "Na Křížku". Javor byl vysazen na památku setkání s prezidentem Masarykem na [[Nuselská radnice|Nuselské radnici]]. Pamětní tabulka byla sejmuta v roce 1950 při konfiskaci domu exulantovi. Při této příležitosti byla rovněž ulice Na Křížku přejmenována na Vlnitou a přečíslována. Jelikož průčelí mohutné [[Jindřich Freiwald|Freiwaldovy]] stavby (v květnu 1945 vyzdobené americkými a anglickými vlajkami) zabírá téměř celou šířku zahrady, je možné javor T.G. Masaryka dobře spatřit přes pozemek sousední vilky (Braník čp. 352, Vlnitá ulice č.34). Masarykův javor byl koncem roku 2018 "revitalizován", takže jeho mohutná koruna na jaře 2019 působila poněkud menším (a mladším) dojmem. [73] => [74] => === Branické ledárny === [75] => {{Podrobně|Branické ledárny}} [76] => [77] => [[Branické ledárny]] jsou zajímavou a architektonicky ceněnou pozdně [[secese|secesní]] stavbou z roku [[1911]], jež vznikla podle návrhu architekta Josefa Kovařovice. Stavba sloužila coby úložiště respektive sklad ledu, který pocházel ze zamrzlé Vltavy a sloužil pro chlazení piva v hospodách a pohostinstvích po celé Praze i jejím okolí. [78] => {{Citace periodika [79] => | příjmení = [80] => | jméno = [81] => | autor = [82] => | odkaz na autora = [83] => | spoluautoři = [84] => | titul = Příběhy domů: Obří lednice v Braníku [85] => | periodikum = Tučnák [86] => | odkaz na periodikum = [87] => | rok = 2018 [88] => | měsíc = květen [89] => | ročník = [90] => | číslo = [91] => | strany = 14 [92] => | url = http://www.praha4.cz/file/COd31/2018-05-TUC-na-web.pdf [93] => | issn = [94] => | jazyk = cs [95] => }} [96] => [97] => V Braníku byly na jižních svazích i vinice, pravděpodobně již od středověku, jejichž zakládání souviselo zřejmě s rozšiřováním vinic v nuselské oblasti na jih ([[Nuselské údolí]], Děkanka). Na jedné z nich vznikla později usedlost [[Zemanka (usedlost)|Zemanka]], další, zaniklá v roce 1946, byla vinice rady Šulce, kolem Zámečku ([[Zámeček Na Křížku]]). [98] => [99] => == Přírodní památky == [100] => * [[Branické skály]] – přírodní památka. Od poloviny 18. století až do roku 1928 se zde těžil vápenec. Ve zdejších vápenkách se pálilo pražské staroměstské vápno, které se používalo při stavbách pražských nábřeží a výstavbě města na přelomu 19. a 20. století. [101] => * [[Duby v ulici Mezivrší]] – tři památkově chráněné duby letní rostou v parku mezi vilovou čtvrtí a panelovou zástavbou. [102] => * [[Hrušeň na Vysoké cestě v Braníku|Památná hrušeň obecná]] – v Praze jedna ze dvou památkově chráněných hrušní rostla v ulici Vysoká cesta a její stáří bylo odhadováno na 120 let (rok 2011). V prosinci 2019 spadla. [103] => [104] => == Okolní čtvrtě == [105] => Braník sousedí na západě (přes Vltavu) s [[Malá Chuchle|Malou Chuchlí]] a [[Hlubočepy]], na severu s [[Podolí (Praha)|Podolím]], na východě s [[Krč]]í a na jihu s [[Lhotka (Praha)|Lhotkou]], [[Kamýk (Praha)|Kamýkem]] a [[Hodkovičky|Hodkovičkami]]. [106] => [107] => Poblíž [[Koupaliště Lhotka|lhoteckého koupaliště]], které leží částečně na katastrálním území Braníka, byl v roce 1935 postaven [[Dvojlodí|dvojlodní]] [[Kostel Panny Marie Královny míru (Lhotka)|kostel Panny Marie Královny míru]] v [[Konstruktivismus|konstruktivistickém slohu]] s výraznou zvonicí. Uvnitř [[Hlavní loď|mešní lodi]] je [[kruchta]] s [[Varhany|varhanami]], oltář za nímž je sloup se sochou Panny Marie (replika sochy z Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí) a pozoruhodná plastická křížová cesta sochaře [[Karel Stádník|Karla Stádníka]] upomínající též na zločiny fašismu a komunismu. Na vitrážích oken presbytáře je zobrazen [[Svatý Václav|sv. Václav]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmila]]. Moderní [[Kostel Panny Marie Královny míru (Lhotka)|kostel Panny Marie Královny míru]] byl postaven v roce [[1935]] jako [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)#Reakce katolíků|jeden z kostelů]] v tehdejším okolí Prahy, které měly připomínat, že radikály ([[Franta Sauer]] a j.) stržený [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]], jehož násilné odstranění odsoudil po svém příjezdu do Prahy 22. prosince 1918 i prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]], neměl oslavovat [[Rakousko-Uhersko|Rakouskou monarchii]], nýbrž poděkování za záchranu Prahy před [[Švédské obléhání Prahy|švédskými vojsky]] na konci [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a [[Vestfálský mír|následný mír]]. [108] => [109] => == Další fotografie == [110] => [111] => Soubor:Braník theatre, Prague.jpg|[[Branické divadlo]] [112] => Soubor:Prague Braník Novodvorská str3.jpg|Obytné domy v ulici Novodvorská [113] => Soubor:Branická str2, Prague Braník.jpg|Branická ulice ve starém Braníku [114] => Soubor:Braník station2, Prague.jpg|[[Praha-Braník (nádraží)|Nádraží Braník]] v pozadí s [[Branický most|Branickým mostem]] [115] => Soubor:Braník Prokop 1.jpg|[[Kostel svatého Prokopa (Braník)|Kostel sv. Prokopa]] [116] => Soubor:Braník ČCE 1.jpg|Dřevěný [[Evangelický kostel (Braník)|Evangelický kostelík]] [117] => Soubor:Lhotka kostel PMKM 2.jpg|[[Kostel Panny Marie Královny míru (Lhotka)|Kostel Panny Marie Královny míru]] na [[Lhotka (Praha)|Lhotce]] [118] => [119] => [120] => == Reference == [121] => [122] => [123] => == Literatura == [124] => * {{Citace monografie [125] => | příjmení = Ruth [126] => | jméno = František [127] => | titul = Kronika královské Prahy a obcí sousedních [128] => | url = http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:659e7ec0-0ffe-11df-a375-0030487be43a?page=uuid:08e97940-0fff-11df-9e96-0030487be43a [129] => | vydavatel = Pavel Körber [130] => | místo = Praha [131] => | rok = 1903-1904 [132] => | počet stran = 1246 [133] => | kapitola = Bráník [134] => | strany = 72–74 [135] => }} [136] => [137] => == Související články == [138] => * [[Branické skály]] [139] => * [[Barrandovský most]] [140] => * [[Branický most]] [141] => * [[Pivovar Braník|Branický pivovar]] [142] => * [[Branické ledárny]] [143] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Braníku]] [144] => * [[Zámeček Na Křížku]] [145] => * [[Zemanka (usedlost)]] [146] => * [[nádraží Praha-Braník]] [147] => * [[Dobeška]] [148] => * [[Branický hřbitov]] [149] => [150] => == Externí odkazy == [151] => * {{Wikislovník|heslo=Braník}} [152] => * {{Commons}} [153] => * {{Commonscat}} [154] => * {{KM|727873|Braník}} [155] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=a15dbcf7670c4b939073cd6051e2a121 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [156] => * [https://archive.today/20030914213053/http://www.praha4.cz/public/praha4/cz/a4_udaje/Main/_pamatky/kp.html Web Prahy 4] – seznam místních památek [157] => [158] => {{Pahýl}} [159] => {{Město Praha}} [160] => {{Autoritní data}} [161] => {{Portály|Praha}} [162] => [163] => [[Kategorie:Braník| ]] [164] => [[Kategorie:Praha 4]] [165] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [166] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [] => )
good wiki

Braník

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 4','Branické skály','Branický most','Krč','Kostel Panny Marie Královny míru (Lhotka)','Tomáš Garrigue Masaryk','Jindřich Freiwald','Podolí (Praha)','Vltava','Zámeček Na Křížku','Praha','Praha-Braník (nádraží)'

Krč

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Vltava

Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska.