Array ( [0] => 15498766 [id] => 15498766 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brtnice [uri] => Brtnice [3] => Brtnice view from castle gardens in Brtnice, Jihlava District.jpg [img] => Brtnice view from castle gardens in Brtnice, Jihlava District.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Brtnice je obec v okrese Jihlava na Vysočině. Je situována na úpatí Jihlavských vrchů, přibližně osm kilometrů jižně od Jihlavy. Obec má bohatou historii, sahající až do období středověku. První písemná zmínka o Brtnicích pochází z roku 1252. V roce 1353 získala Brtnice městská práva od Karla IV. Díky své strategické poloze a rozvinutým živnostenským tradicím, včetně plátenictví a vinařství, se Brtnice stala významným centrem v regionu. V blízkosti obce se nachází zámek Brtnice, který je jednou z hlavních historických památek města. Zámek sloužil jako sídlo rodu Lichtenštejnů a později hraběte Jana Kašpara. V současnosti je zámek přístupný veřejnosti a nachází se zde také Muzeum Lichtenštejnů. Další zajímavou památkou je Kostel svatého Mikuláše, postavený v renesančním slohu. Brtnice také nabízí bohatou kulturní a sportovní infrastrukturu. V obci se nachází fotbalové hřiště, tenisové kurty, sauna, a je zde možnost provozování turistiky a cyklistiky v okolní přírodě. Celkově lze říci, že Brtnice je malebná obec s bohatou historií a množstvím kulturních a sportovních aktivit, které lákají návštěvníky zejména v letních měsících. [oai] => Brtnice je obec v okrese Jihlava na Vysočině. Je situována na úpatí Jihlavských vrchů, přibližně osm kilometrů jižně od Jihlavy. Obec má bohatou historii, sahající až do období středověku. První písemná zmínka o Brtnicích pochází z roku 1252. V roce 1353 získala Brtnice městská práva od Karla IV. Díky své strategické poloze a rozvinutým živnostenským tradicím, včetně plátenictví a vinařství, se Brtnice stala významným centrem v regionu. V blízkosti obce se nachází zámek Brtnice, který je jednou z hlavních historických památek města. Zámek sloužil jako sídlo rodu Lichtenštejnů a později hraběte Jana Kašpara. V současnosti je zámek přístupný veřejnosti a nachází se zde také Muzeum Lichtenštejnů. Další zajímavou památkou je Kostel svatého Mikuláše, postavený v renesančním slohu. Brtnice také nabízí bohatou kulturní a sportovní infrastrukturu. V obci se nachází fotbalové hřiště, tenisové kurty, sauna, a je zde možnost provozování turistiky a cyklistiky v okolní přírodě. Celkově lze říci, že Brtnice je malebná obec s bohatou historií a množstvím kulturních a sportovních aktivit, které lákají návštěvníky zejména v letních měsících. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Jihlavsku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Brtnice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [5] => | okres = Jihlava [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Jihlava]] [7] => | pověřená obec = [[Jihlava]] [8] => | země = [[Morava]] [9] => | PSČ = 588 32 [10] => | počet ZSJ = 11 [11] => | počet částí obce = 10 [12] => | počet katastrálních území = 9 [13] => | adresa = nám. Svobody 379
588 32 Brtnice [14] => | web = http://www.brtnice.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = meu@brtnice.cz [17] => | starosta = Ing. Jan Přibyl [18] => | obrázek = Brtnice view from castle gardens.jpg [19] => | popisek = Pohled na Brtnici ze zámeckých zahrad směrem k náměstí [20] => | NUTS3 = CZ063 [21] => | starosta aktuální k = 2022 [22] => }} [23] => '''Brtnice''' (dříve též ''Trhová Brtnice'', {{vjazyce|de}} ''Pirnitz''{{Citace monografie | příjmení=Hosák | jméno=Ladislav | odkaz na autora=Ladislav Hosák | titul=Historický místopis země Moravskoslezské | vydavatel=Academia | místo=Praha | rok=2004 | počet stran=1144 | strany=40 | isbn=80-200-1225-7 | jazyk=čeština}}) je město na východě [[Okres Jihlava|okresu Jihlava]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží na silnici II/[[Silnice II/405|405]] asi 14 km od [[Jihlava|Jihlavy]] a 21 km od [[Třebíč]]e v průměrné výšce 515 [[nadmořská výška|m n. m.]] Je součástí [[Mikroregion Černé lesy|Mikroregionu Černé lesy]]. Brtnice byla [[městys]]em a 27. března 2000 získala status města. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Městem protéká řeka [[Brtnice (řeka)|Brtnice]] a jeho historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [24] => [25] => První písemná zmínka pochází z roku 1234, vesnice ale byla pravděpodobně založena již ve 12. století. Po několikeré změně majitele se Brtnice na dalších více než 200 let stala majetkem lomnické větve [[Valdštejnové|Valdštejnů]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] získal panství benátský rod [[Collaltové|Collaltů]] a držel jej až do roku 1947, kdy bylo zkonfiskováno státem. Další etapa rozvoje následovala od roku 1980, kdy se Brtnice stala střediskovou obcí a byla zahájena výstavba místní části Nová čtvrť. Po roce 1989 byla postavena čistírna odpadních vod, rekonstruována kanalizace, došlo k opravě historických památek a městského majetku celkově, a také postavena nová obytná lokalita Niva. [26] => [27] => Město Brtnice obdrželo v roce 2019 ocenění [[Historické město roku]] za rok 2018. Ocenění dostalo za nejlepší péči o památky.{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = Stavbaweb.cz – Brtnice na Jihlavsku je historickým městem roku 2018 [29] => | url = https://www.stavbaweb.cz/brtnice-na-jihlavsku-je-historickym-mstem-roku-2018-20933/clanek.html [30] => | periodikum = www.stavbaweb.cz [31] => | datum přístupu = 2019-04-29 [32] => | příjmení = [33] => | jméno = [34] => | vydavatel = [35] => | datum vydání = 2019-03-23 [36] => | url archivu = [37] => | autor = ČTK [38] => }} [39] => [40] => {{Sousední obce}} [41] => [42] => == Název == [43] => Název Brtnice souvisí s lesním včelařstvím a mohl vzniknout dvěma způsoby:{{Citace monografie | příjmení=Vlček | jméno=V | titul=Zeměpisný Lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže | místo=Praha | rok=1984 | počet stran=69 | strany=69 | jazyk=čeština}}Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 113, 114. [44] => # název se skládá z adjektiva „brtná“, což označuje ves, ve které stávaly [[dutina stromu|brtě]] (dutiny stromů, ve kterých žily [[včela|včely]] a shromažďovaly [[med]]) a přípony ‑ice. [45] => # jde o [[hydronymum]], Brtnice tedy byla pojmenována jako „řeka tekoucí brťovým lesem“ a osada převzala její jméno. [46] => [47] => Do [[němčina|němčiny]] bylo jméno Brtnice přejato v podobě ''Pürnitz'' (později ''Pirnitz'') a odtud také do [[latina|latiny]] ''Purnicz'' nebo ''Pirnicz''. Židovský název města v [[Hebrejština|hebrejštině]] zní ''בארטניץ''. [48] => [49] => == Historie == [50] => === Osídlení === [51] => Brtnice a kraj kolem ní nepatřil k území obývanému člověkem v [[neolit|mladší době kamenné]], hlavně z důvodů drsných klimatických podmínek (roční srážky v rozmezí 600–700 mm, průměrná lednová teplota −4 °C a červencová 16 °C{{Citace monografie| titul=Československá vlastivěda | místo=Praha | rok=1968 | kapitola=Díl I. Příroda | strany=489–537| jazyk=čeština}}) a velmi hustého zalesnění. Přestože oblast nebyla trvale obydlená, pravěký člověk do ní občas pronikl, jak o tom svědčí nález broušených kamenných nástrojů z mladší doby kamenné v oblasti [[Jestřebí (Brtnice)|Jestřebí]] a [[Luka nad Jihlavou|Luk nad Jihlavou]]. Kamenný provrtaný mlat o délce 11 cm a průměru provrtu 5 cm byl nalezen u obce Jestřebí v roce 1935.{{Citace monografie | příjmení=Franz | jméno=L | titul=Funde aus der Umgebung von Iglau | místo=Velké Meziříčí | rok=1941 | strany=30 | jazyk=němčina}} Stejný nástroj byl nalezen také v lese u Luk nad Jihlavou,{{Citace monografie | příjmení=Skutil | jméno=J | titul=Archeologické nálezy na nejzápadnější Moravě, Ročenka VIII | místo=Velké Meziříčí | rok=1941 | strany=37 | jazyk=čeština}} nelze ovšem vyloučit, že se oba nástroje do oblasti dostaly jako tzv. hromové hlíny. V období [[laténská kultura|laténském]] a římském vedla pravděpodobně přes les mezi Čechami a Moravou komunikace, která spojovala oblasti [[Vindobona (starověk)|Vindobony]] a [[Polabí]], což dokumentují nálezy mincí z této doby.{{Citace monografie | příjmení=Vávra | jméno=I | titul=Haberská cesta | rok=1969 | kapitola=5 | strany=9 | jazyk=čeština}} Tyto ojedinělé nálezy nemají velkou vypovídací hodnotu, ale jejich výskyt odpovídá předpokládané středověké trase [[Haberská stezka|Haberské stezky]]. Trasa samotná patrně vedla od [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]] přes [[Heraltice]] a Brtnici k [[Luka nad Jihlavou|Lukám]], kde se nacházel brod přes řeku [[Jihlava (řeka)|Jihlavu]], a dále k [[Polná|Polné]]. V Brtnici samotné byla v roce 1892 nalezena zlatem plátovaná [[Keltové|keltská]] mince, která patří k nejstarším keltským mincím, a její používání spadá do 3.–1. století př. n. l.{{Citace monografie | příjmení=Castelin | jméno=K | titul=Z keltského mincovního údobí na Moravě | místo=Brno | rok=1966 | strany=16–17 | jazyk=čeština}}{{Citace monografie | příjmení=Filip | jméno=J | titul=Keltové ve střední Evropě | místo=Praha | rok=1956 | strany=225–231 | jazyk=čeština}} [52] => [53] => V období zániku římské říše a tzv. [[stěhování národů]] se tato trasa přestala užívat a upadala. Další zprávu o ní pravděpodobně přinesla až [[Kosmova kronika česká]] v popisech událostí kolem boje o pražský knížecí stolec z roku 1101.{{Citace monografie | příjmení=Novotný | jméno=V | titul=České dějiny I., část II | kapitola=Od Břetislava I. Do Přemysla I. | místo=Praha | rok=1913 | strany=412–413 | jazyk=čeština}} V 11.–12. století Brtnicko náleželo bítovskému panství. Prvotní osídlování oblasti začalo od soutoku řek [[Rokytná (řeka)|Rokytné]] a [[Rokytka (přítok Rokytné)|Rokytky]] směrem na sever a severovýchod, rovněž lze prokázat staré spojení mezi Brtnicí a [[Jihlava|Jihlavou]] Haberskou stezkou. Druhá vlna [[kolonizace]] probíhala podél řeky Jihlavy, hlavně na jejím levém břehu. Kdy přesně před rokem 1200 zdejší osídlení vzniklo určit nelze, ale patrně to příliš hluboko nebylo.{{Citace monografie | příjmení=Janák | jméno=Jan | spoluautoři=Pavel Balcárek, František Čapka, Zdeněk Měřínský, Vratislav Nejedlý, Jan Trojan, Marie Zaoralová | titul=Dějiny Brtnice a připojených obcí | vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici | místo=Brno | rok=1988 | počet stran=436 | kapitola=Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce | strany=18 | jazyk=čeština | poznámka=[Dále jen Dějiny Brtnice]}} [54] => [55] => Brtnice samotná vznikla na březích [[Brtnice (řeka)|řeky Brtnice]] v místech, kde se údolí zhruba v délce dvou kilometrů rozšiřuje. První písemné zprávy o osídlení oblasti pocházejí z první poloviny dvacátých let třináctého století ze zpráv [[Přibyslavice (okres Třebíč)|přibyslavického]] faráře, ale tyto dokumenty se zachovaly pouze ve formě opisů.{{Citace monografie | příjmení=Šebánek | jméno=J | titul=Listiny přibyslavické | strany=8–9 | jazyk=čeština}} Za první doložitelný dokument, ve kterém je Brtnice zmíněna, je pokládána listina vydaná markrabětem Přemyslem a potvrzená olomouckým biskupem Robertem i králem [[Václav I.|Václavem I.]] z [[31. říjen|31. října]] roku [[1234]]. V té dal Přemysl na prosbu své matky [[Konstancie Uherská|Konstancie Uherské]] nově založenému řádu [[Cisterciácký řád|cisterciaček]] v [[Předklášteří|Předklášteří u Tišnova]] mimo jiné Trhovou Brtnici, [[Bransouze]], [[Číchov]], Jestřebí, [[Uhřínovice (Brtnice)|Uhřínovice]], [[Příseka (Brtnice)|Příseku]], [[Malé (Brtnice)|Malé]] a [[Dolní Smrčné|Smrčné]] se [[Panská Lhota|Lhotou]], a také dnes již zaniklé Ostejkovice a Doubkov.Dějiny Brtnice, strana 23 Platnost listiny potvrdil o rok později papež [[Řehoř IX.|Řehoř IX.]] a znovu jsou zde ony vesnice vyjmenovány. [56] => [57] => === 13. a 14. století === [58] => O pár let později bylo objeveno v Jihlavě [[stříbro]], takže mezi roky {{nowrap|[[1238]]–[[1240]]}} vyměnil král Václav I. Jihlavu a Brtnici s okolními obcemi klášteru za jiné statky. Brtnice se díky výhodné poloze stala centrem oblasti a vyrostly v ní významnější stavby: nejprve [[hospoda]] pro kupce a cestující nebo [[komenda]] [[Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského|johanitů]], později kostel sv. Jakuba a farní obvod.Dějiny Brtnice, strana 52 Rozvoj [[zemědělství]], rozšíření [[řemeslo|řemeslné výroby]] a směna za peníze vedly k expanzi vesnice, rozvíjela se textilní výroba a zpracování kůží, potravinářství, [[hrnčířství]] a ostatní obory. Koncem 13. století rostlo pnutí v zemi díky feudálním sporům a tím pádem i nebezpečí pro Brtnici, která se nacházela na klíčové Haberské stezce. Za zmínku stojí dvě události této doby: 18. listopadu 1280 zde tábořil římský král [[Rudolf Habsburský]],{{Citace monografie | příjmení=Šusta | jméno=J | titul=České dějiny | místo=Praha | rok=1935 | strany=287–319, 310–314 | jazyk=čeština}} 27. října 1304 jeho syn [[Albrecht I. Habsburský]] na ústupu z Čech.{{Citace monografie | příjmení=Šusta | jméno=J | titul=České dějiny | místo=Praha | rok=1935 | strany=636–650 | jazyk=čeština}} Velmi pravděpodobně tudy směřovala další vojenská tažení, ale o těch se písemné záznamy nedochovaly. [59] => [60] => V první polovině 13. století změnila Brtnice několikrát majitele, protože se dostala do zástavy. [[Jan Jindřich|Janu Jindřichovi]], bratrovi [[Karel IV.|Karla IV.]], se podařilo získat zastavené statky zpátky pod svou kontrolu a připojil k nim i hrad [[Rokštejn]].{{Citace monografie | příjmení=Čerešňák | jméno=B | titul=Přehled dějin Moravy I | místo=Brno | rok=1980 | strany=90–104 | jazyk=čeština}} Ten postavil rod Střížovců ([[Hrutovici]]) v sedmdesátých a osmdesátých letech na pravém břehu řeky Brtnice nedaleko obce [[Střížov (Brtnice)|Střížov]]. Hrad změnil několikrát majitele, až se ho ujal [[Heník z Valdštejna a Židlochovic|Hynek z Valdštejna]] a v roce [[1399]] k němu skoupil okolní vesnice.{{Citace monografie | spoluautoři=Zdeněk Měřínský, Dana Novotná, Martina Straková | titul=Brtnice rodiště Josefa Hoffmanna | vydavatel=Město Brtnice | místo=Brtnice | rok=2006 | isbn=80-254-1426-4 | strany=53 | jazyk=čeština}} [61] => [62] => === 15. století – Bílá hora === [63] => Není známo přesné datum, kdy se Valdštejnové ujali samotného brtnického panství, ale dá se předpokládat, že ve stejném roce jako Rokštejna nebo krátce poté. Oficiálně se udává rok [[1410]]. Během husitských válek podporovali Valdštejnové a okolní šlechta [[Husitství|husity]], což se samozřejmě nelíbilo protihusitské Jihlavě. Hlavním centrem odporu v kraji byl hrad Rokštejn, což vedlo k útoku na něj a následnému rozboření někdy mezi roky {{nowrap|[[1423]]–[[1436]]}}.Dějiny Brtnice, str. 102–103 Hrad ještě v době fungování přestával vojensky i ekonomicky stačit nový požadavkům, takže byl rozbořený ponechán svému osudu. Zdeněk z Valdštejna začal se stavbou nového hradu přímo v Brtnici, což se nelíbilo Jihlavě, která se snažila stavbu u moravského markraběte zastavit, ale již v roce [[1444]] byl brtnický hrad zmíněn v rozhodčí výpovědi mezi Zdeňkem a Jindřichem z Valdštejna.[[Soubor:Brtnice castle overview and center of Brtnice.jpg|náhled|275px|Brtnický zámek, ulice Pod zámkem a řeka Brtnice z pohledu z mostu na Legionářské ulici]] [64] => [65] => V následujících letech zažila Brtnice hospodářský vzestup a roku [[1486]] byla na žádost Hynka Brtnického z Valdštejna a rozhodnutím [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] povýšena na [[městys|městečko]] a bylo jí uděleno právo dvou trhů (jeden na sv. Filipa a Jakuba a druhý na sv. Václava).{{Citace monografie | příjmení=Hrubý | jméno=František | titul=Odhady konfiskovaných moravských velkostatků | rok=1927 | strany=51 | jazyk=čeština}} Po roce 1425 se v Brtnici usadili [[Židé]] vyhnaní z Jihlavy. Panství i nadále prosperovalo, ale stále byly vidět následky Česko‑uherských válek, o nichž informuje urbář z roku 1533–38: opuštěných zůstalo 15 vsí a 39 gruntů. Brtnice měla v té době 500–550 obyvatel, masný krám, [[lázně]] a 2 [[pivovar]]y. Probíhala také přestavba [[Gotika|gotického]] hradu na [[Renesance|renesanční]] zámek pod vedením italského architekta [[Baldassare Maggi|Baltazara Maggi de Ronio]], která byla ukončena v roce [[1593]]. Hynek také kolem roku [[1588]] nechal postavit v sousedství zámeckého areálu kostel [[Matouš (evangelista)|sv. Matouše]]. Po Hynkově smrti roku [[1596]] přebral vládu nad panstvím syn jeho bratra Jindřicha, Zdeněk. Ten byl, stejně jako Hynek [[protestantismus|protestant]]. Ale na rozdíl od něj byl mnohem razantnější v politice a tak se stal jedním z moravských direktorů (správců), kteří roku 1619 vedli [[české stavovské povstání]]. Po porážce byl [[Zdeněk IV. Brtnický z Valdštejna|Zdeněk Brtnický z Valdštejna]] odsouzen ke ztrátě cti, majetku i hrdla, ale rozsudek byl změněn na doživotí na [[Špilberk]]u.{{Citace monografie | příjmení=Hrubý | jméno=František | titul=Knihovny na zámcích moravských ve století XVI. a XVII. | vydavatel = Bibliofil | rok=1932 | strany=316 | jazyk=čeština}} Zemřel 24. června 1623, brtnické panství mezitím 2. dubna 1623{{Citace monografie | příjmení=Hrubý | jméno=František | titul=Odhady konfiskovaných moravských velkostatků | rok=1927 | strany=316 | jazyk=čeština}} získal z rukou císaře Ferdinanda II. hrabě [[Rombaldo XIII. z Collalto|Rombaldo XIII. Collalto et San Salvatore]]. [66] => [67] => === Panování rodu Collaltů === [68] => [[Soubor:Brtnice.jpg|náhled|Most a náměstí v Brtnici]] [69] => Události [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] měly na Brtnicko katastrofální dopad. Došlo ke [[konfiskace|konfiskacím]] majetku a jeho přesunu do rukou cizinců. Kraj ničily přesuny vojska, [[rabování]] vojáků, násilná [[rekatolizace]] a morové epidemie. Roku 1637 řádil v Brtnici požár, kterému podlehlo 59 domů, kostel a fara. V březnu 1645 městečko ovládali Švédové, několikrát ho přepadli, 1. října 1646 vyhodili do vzduchu hradby a zapálili městské brány.{{Citace monografie | příjmení=Sterly | jméno=A. | titul=Drangsale der Stadt Iglau unter der schwedischen Zwingherrschaft besonders waehrend ihrer Belagerung im Jahre 1647 | místo=Iglau | rok=1828 | strany=23 | jazyk=němčina}} V prosinci 1647 odešli,{{Citace monografie | autor=František Hoffmann | titul=Nové listy a obrazy z minulosti Jihlavy | místo=Brno | rok=1967 | strana=86}} ale náprava škod trvala další desítky let. [70] => [71] => Panství sice postihla v letech 1679–80 a 1715 morová epidemie, při které zemřelo přes 200 obyvatel, ale obnova stále pokračovala. Roku 1685 byla postavena kaple, ve čtyřicátých letech 18. století byly vyzdobeny oba mosty barokními sochami. Rozvíjela se kultura i služby: byla rozšířena zámecká knihovna, vznikly hudební spolky, od roku 1706 působil v Brtnici lékař,Dějiny Brtnice, strana 207 roku 1792 byla postavena budova školy. Rostl také počet židovských obyvatel i jejich vliv na hospodářství oblasti. Stále se dařilo řemeslům (např. hrnčířství), roku 1733 byla potvrzena městečku privilegia císařem [[Karel VI.|Karlem VI.]]Dějiny Brtnice, strana 171 Další velký požár vypukl v roce 1760 v pivovaru a postupně mu podlehlo téměř celé městečko, včetně zhruba 200 budov, část zámku, klášter, oba kostely a fara s archivem.{{Citace monografie | příjmení=Pátek | jméno=A. J | titul=Brtnice Trhová a zboží brtnické | místo=Velké Meziříčí | rok=1887 | strany=67 | jazyk=čeština}} [72] => [73] => V druhé polovině 18. století se začaly projevovat tereziánské a [[Josefinismus|josefínské reformy]]: byl zaveden [[toleranční patent|toleranční]] a robotní patent, zrušeno [[nevolnictví]], zavedena nová právní a hospodářská agenda. Více prostoru dostalo [[Lesnictví|lesní hospodářství]] a pěstování [[Lilek brambor|brambor]], zvýšila se produkce [[Obilniny|obilí]] a [[Hrách setý|hrachu]].Dějiny Brtnice, strana 220 Ve 40. letech 19. století žilo v Brtnici 3 563 obyvatel, ale postupem času se jejich počet snížil až na 3 tisíce v roce 1910. V důsledku toho zaniklo [[soukenictví]], tkalcovská výroba, papírna a mlýn na výrobu [[střelný prach|střelného prachu]]. [74] => [75] => [[Soubor:Victim memorial of World War I in Brtnice, Jihlava District.jpg|náhled|175px|Památník obětem první světové války]] [76] => Po první světové válce vzniklo mnoho občanských sdružení např. [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]] nebo [[Junák – český skaut|Junák]] včetně hudebních a kulturních spolků. I přes [[Velká hospodářská krize|hospodářskou krizi]] bylo toto období klidné, charakterizované vznikem malých a středních podniků v tradičních oborech jako [[Koželuh|koželužství]], [[obuvnictví]], dřevozpracování a dalších. Před i po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] pokračoval úbytek obyvatelstva z důvodů válečných útrap a nedostatku zaměstnání, protože v Brtnici chyběl těžký průmysl. Postupný odchod židovského obyvatelstva do nedaleké Třebíče od roku 1848 a jejich [[deportace]] do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] snížily počet obyvatel v městečku až na 1 996 v roce 1980.Dějiny Brtnice, strana 346 [77] => [78] => === Moderní dějiny === [79] => V roce 1947 byl státem zkonfiskován velkostatek a zámek rodu Collaltů, později byla provedena [[kolektivizace]], což znamenalo zánik soukromého podnikání v zemědělství, tak typického pro Brtnici a okolí. Roku 1980 se Brtnice stala střediskovou obcí, a v souvislosti s tím bylo rozhodnuto o stavbě nového sídliště podél silnice směrem na Jihlavu, mateřské a základní školy, nákupního střediska, kina a průmyslových provozů. Na druhou stranu většina historických památek chátrala, [[synagoga]] byla v roce 1988 zbourána a na jejím místě dnes stojí obchodní středisko.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Vyoral | jméno=Ing. Zdeněk | titul=Historické památky | url=http://www.brtnice.cz/historicke-pamatky/d-87565/p1=3048 | datum vydání=20. května 2008 | datum aktualizace=27-08- 2008 | datum přístupu=10-09-2012 | vydavatel=Město Brtnice | místo=Brtnice | jazyk=čeština | url archivu=https://web.archive.org/web/20130907115353/http://brtnice.cz/historicke%2Dpamatky/d-87565/p1=3048 | datum archivace=07-09-2013 | nedostupné=ano }} Zdaleka nejhůře dopadl zámek, který v době [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] neměl žádné využití a chátral. [80] => [81] => Po roce [[1989]] se do obce vrátilo drobné podnikání, pokračovala výstavba nových domů a počet obyvatel se zvýšil až na 2 410 v roce 2006. Začala obnova památek, opravy vodovodních a kanalizačních potrubí, výstavba [[Čistírna odpadních vod|čističky odpadních vod]] a celkové zkrášlení vzhledu obce. Na druhou stranu téměř úplně zmizel kožedělný průmysl. Rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]] [[Parlament České republiky|Parlamentu ČR]] [[Václav Klaus|Václava Klause]] ze dne 27. října 2000 se Brtnice stala městem. Bohužel nevyjasněné majetkové vztahy a dlouhotrvající soudní spor jsou příčinou stále se horšícího stavu dominanty města, [[Brtnice (zámek)|Brtnického zámku]].{{Citace elektronické monografie | příjmení=Mareš | jméno= Miroslav | titul=Brtnice, ministerstvo i kraj daly na opravu střechy zámku stovky tisíc | url=http://jihlava.idnes.cz/brtnice-ministerstvo-i-kraj-daly-na-opravu-strechy-zamku-stovky-tisic-1mg-/jihlava-zpravy.aspx?c=A111108_183209_jihlava-zpravy_dmk | datum vydání= 9-11-2011 | datum přístupu=10-9-2012 | vydavatel=www.idnes.cz | místo=Jihlava | jazyk=čeština}} [82] => [83] => == Přírodní poměry == [84] => Brtnice se nachází na západě [[Morava|Moravy]] ve východní části [[okres Jihlava|okresu Jihlava]], blízko hranic [[okres Třebíč|okresu Třebíč]] v [[kraj Vysočina|kraji Vysočina]]. Leží na [[Silnice II/405|silnici II/405]], zhruba ve dvou pětinách vzdálenosti mezi Jihlavou a Třebíčí. [85] => [86] => Střed města leží na březích řeky Brtnice v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 510–515 metrů v místě, kde se údolí v délce přibližně dvou kilometrů rozevírá.{{Citace monografie | příjmení=Janák | jméno=Jan | spoluautoři=Pavel Balcárek, František Čapka, Zdeněk Měřínský, Vratislav Nejedlý, Jan Trojan, Marie Zaoralová | titul=Dějiny Brtnice a připojených obcí | vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici | místo=Brno | rok=1988 | počet stran=436 | kapitola=Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce | strany=13 | jazyk=čeština}} Zbytek města se rozkládá podél cest na přilehlých kopcích a návrších [[Brtnická vrchovina|Brtnické vrchoviny]], z nichž stojí za zmínku Strážka (610 [[nadmořská výška|m n. m.]]) na jihovýchodě, Strážnice (602 m n. m.) na severovýchodě nebo Brtnický vrch (646 m n. m.) na západě. Směrem na sever se krajina otevírá a nejvyšším vrcholem je až Katova hora (635 m n. m.) nad [[Komárovice (Brtnice)|Komárovicemi]]. Hlavní řekou je Brtnice, do které se před městem v oblasti Rychlovského rybníka vlévá Rychlovský potok, ve městě samotném Rokštejnský potok (od roku 1982 zaklenutý) a Špitálský potok v oblasti Šamonín. Protože se v minulosti provozovalo v oblasti [[rybníkářství]] a znovu se rozmáhá, nachází se zde množství vodních ploch. Největší je již zmíněný Rychlovský rybník o rozloze 7 hektarů,Dějiny Brtnice, tabulka 100 dále systém tří rybníků – Fluska, Zámecký rybník, Štičí rybník, a na Špitalském potoku rybník Obora a nově vybudovaná revitalizační nádrž Šamonín. Do roku 2014 v oblasti rybníků Šamonín a Obora působila skládka, na kterou byly od rou 1960 ukládány odpady ze zpracování fotografických materiálů z podniku [[Sběrné suroviny]] v [[Uhřínovice (Brtnice)|Uhřínovicích]], ta byla zlikvidována a je nadále sledována.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Blažek|jméno=Tomáš|titul=Pozor, raději nevstupovat! U Brtnice i Budějovic mohou být v zemi jedy|periodikum=iDNES.cz|vydavatel=MAFRA|url=http://jihlava.idnes.cz/u-brtnice-a-moravskych-budejovic-je-puda-kontaminovana-jedy-pqf-/jihlava-zpravy.aspx?c=A161114_2285977_jihlava-zpravy_mv|datum vydání=2016-11-19|datum přístupu=2016-11-21}} [87] => [88] => Kopcovitý povrch Brtnické vrchoviny byl až téměř do [[středověk]]u pokryt hustým pomezním hvozdem mezi Čechami a Moravou. Ten tehdy tvořily převážně [[buk lesní|buky]], které přecházely v lesy [[jedle|jedlo]]‑bukové a pouze vrcholky okolních kopců byly zalesněny [[smrk]]ovo‑bukovým porostem. [[Bříza|Bříz]] bylo celkem málo a byly spíše na stráních u potoků ve směsi s [[vrba]]mi a [[olše (rod)|olšemi]]. Z tohoto lesa se do dnešních dob zachovaly pouze zlomky, především je to oblast [[Mikroregion Černé lesy|Černých lesů]] na východě a stromy v údolí řeky Brtnice na severu a severovýchodě. [[Údolí Brtnice]] je dnes přírodní rezervací, důvodem ochrany je zachování a udržení vysokých přírodních a krajinářských hodnot jako ojedinělého geomorfologického fenoménu s velkou diverzitou a zabezpečení podmínek pro trvalou existenci populací ohrožených [[taxon]]ů. [89] => [90] => == Obyvatelstvo == [91] => [[Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 586943 Brtnice, věková struktura.svg|náhled|Věková struktura obyvatel obce Brtnice roku 2011]] [92] => === Složení obyvatel === [93] => Podle [[Sčítání lidu|Sčítání lidu, domů a bytů 2001 v České republice]] žilo v Brtnici a připojených obcích celkem 3 656 obyvatel, z nichž se k české národnosti hlásilo 3 394, moravské 117, slovenské 27, ukrajinské 3 a po jedné romské, polské a německé.{{Citace elektronické monografie | titul=Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 | url=http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/586943?OpenDocument | datum přístupu=2011-08-30 | vydavatel=Český statistický úřad}} [94] => Vývoj počtu obyvatel od poloviny 19. století:Dějiny Brtnice, strana 421 [95] => {| class="wikitable" [96] => |- [97] => !Rok [98] => !1843 [99] => !1869 [100] => !1880 [101] => !1900 [102] => !1910 [103] => !1921 [104] => !1930 [105] => !1961 [106] => !1980 [107] => !2000 [108] => !2006 [109] => |- [110] => | align = "center" |Počet obyvatel (bez připojených obcí) [111] => | align = "center" |3563 [112] => | align = "center" |3048 [113] => | align = "center" |3162 [114] => | align = "center" |3003 [115] => | align = "center" |3007 [116] => | align = "center" |2785 [117] => | align = "center" |2551 [118] => | align = "center" |2045 [119] => | align = "center" |1996 [120] => | align = "center" |2325 [121] => | align = "center" |2410 [122] => |} [123] => [124] => === Náboženství === [125] => Jako první zde měli pravděpodobně opevněné rytířské sídlo [[Maltézský řád|Johanité]].{{Citace monografie | příjmení=Mitáček | jméno=Jiří | titul=Zaměřeno na středověk | vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny | místo=Praha | počet stran=827 | isbn=978-80-7422-027-2 | jazyk=čeština}} Farní kostel sv. Jakuba v [[gotika|gotickém]] stylu již stál ve 13. století, mezi roky {{nowrap|[[1776]]–[[1784]]}} byl po požáru přestavěn do [[baroko|barokní]] podoby a zasvěcen též [[Jakub Starší|svatému Jakubovi Většímu]]. [[Soubor:Estate in Brtnice, Jihlava District.jpg|náhled|vpravo|Fara]]O historii brtnické fary se toho mnoho neví. V 16. století zde působila Jednota českých bratří, poté Matyáš Chytraeus, který hlásal učení [[Martin Luther|Lutherovo]] a [[Philipp Melanchthon|Melanchthonovo]]. Prvním katolickým farářem byl Jan Chytraeus, poté přišli do Brtnice [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] z Jihlavy. Ti konali misie až do roku 1634, kdy katolicismus v Brtnici definitivně zvítězil. Stavba zámeckého kostela začala v roce 1588 a původně šlo o [[protestantismus|evangelickou]] modlitebnu zasvěcenou [[Matouš (evangelista)|sv. Matoušovi]]. Rekonstrukce na zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie začala v roce 1629, k vysvěcení kostela a jeho předání mnichům Pavlánům došlo 19. srpna 1641. Ty přivedl do Brtnice hrabě Rombald XIII. z Itálie a založil pro ně také klášter, který v roce 1727 vyhořel, takže byl dostavěn až po jeho smrti. Pavláni byli v Brtnici až do roku 1784, kdy byl klášter „vyzdvižen“ a přeměněn na továrnu. [[Soubor:Overview of Chapel of Saint Mary of Help in Brtnice.jpg|náhled|vpravo|Kaple Panny Marie Pomocné]]Kaple byla původně kostelem Panny Marie Pomocné, který založil roku 1672 Antonín František Collalto. Kostelík byl roce 1784 odsvěcen a přeměněn ve [[špitál]], kterému sloužily i dvě přilehlé budovy. Po zrušení špitálu byl kostelík přeměněn na kapli a okolní domy na byty. [126] => [127] => Jak už bylo několikrát řečeno, významnou částí brtnického obyvatelstva byli Židé. Židovské osídlení existovalo v Brtnici údajně už ve 14. stol., spolehlivě doložené je však až od poloviny 17. stol.Dějiny Brtnice, strana 163 Od konce 18. do poloviny 19. stol. zde smělo bydlet 61 povolených židovských rodin. Roku 1834 tu žilo 418 osob židovského vyznání (12 % obyvatel), maximum 540 osob v roce 1857. Roku 1900 už jen 123 osob (4 %), v roce 1930 pouze 33 osob (1 %).{{Citace elektronické monografie | příjmení=Vilímek | jméno=Ladislav | titul=Židé v Brtnici | url=http://www.zjihlavy.cz/zc1-zide-v-brtnici | datum vydání=25-04-2007 | datum přístupu=10-9-2012}} Malé [[ghetto]] se synagogou za severní stranou náměstí existovalo už v 1. polovině 17. století, zbořeno bylo v letech 1987–88. V 18. a v 1. polovině 19. stol. přibývaly další židovské domy západně a severním směrem odtud v oblasti „Za špitálem“. Nová synagoga v původním ghettu za severní stranou náměstí byla postavena v 17. století a zvětšena roku 1888. Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války, zbořena byla roku 1988. První židovský hřbitov se patrně nacházel na severní stráni za kaplí Panny Marie Pomocné, na prvním poli na levé straně. Tuto domněnku podpírá okolnost, že na prvním poli vlevo za kaplí byla nalezena kostra se zbytkem židovského pohřebního roucha. Na příkaz vrchnosti byl však před rokem 1600 zrušen, takže nový hřbitov vznikl ve druhé polovině 19. století po pravé straně silnice na [[Panská Lhota|Panskou Lhotu]], kde se pohřbívalo až do druhé světové války. [128] => [129] => Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 se 186 (tedy 32,44 %) obyvatel Brtnice a pod ní spadajících obcí zapsalo jako [[Ireligiozita|bez vyznání]], 1 945 (53,2 %) jako věřící a 525 (14,36 %) se k otázce nevyjádřilo.{{Citace elektronického periodika |titul=ČSÚ – věřící |url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB010_OK.24&vo=null |datum přístupu=2011-03-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140201210445/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB010_OK.24&vo=null |datum archivace=2014-02-01 |nedostupné=ano }} Z tohoto počtu se drtivá většina, 1 808 věřících, přihlásila k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]]. Druhou nejzastoupenější církví je [[Českobratrská církev evangelická]], k níž se přihlásilo 55 obyvatel. Poté následují [[Svědkové Jehovovi]] (10 obyvatel), [[Církev československá husitská]] s 8 věřícími a [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání]] s jedním člověkem.{{Citace elektronického periodika |titul=ČSÚ – věřící |url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB011_OK.24&vo=null |datum přístupu=2011-03-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140201210629/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB011_OK.24&vo=null |datum archivace=2014-02-01 |nedostupné=ano }} [130] => [131] => == Obecní správa a politika == [132] => [133] => === Členění města === [134] => Město má 10 místních částí – Brtnice, [[Dolní Smrčné]], [[Jestřebí (Brtnice)|Jestřebí]] (k. ú. ''Jestřebí u Brtnice''), [[Komárovice (Brtnice)|Komárovice]] (k. ú. ''Komárovice u Jihlavy''), [[Malé (Brtnice)|Malé]] (ležící v k. ú. Panská Lhota), [[Panská Lhota]], [[Přímělkov]], [[Příseka (Brtnice)|Příseka]], [[Střížov (Brtnice)|Střížov]] a [[Uhřínovice (Brtnice)|Uhřínovice]] (k. ú. ''Uhřínovice u Jihlavy''). [135] => [136] => === Zastupitelstvo a starosta === [137] => Samosprávu města Brtnice tvoří [[starosta]], místostarosta, [[Městská rada|rada města]] a [[Zastupitelstvo města|zastupitelstvo]], pod které patří 2 výbory zastupitelstva města a 7 komisí rady města. Starostkou je od roku 2014 Miroslava Švaříčková, zastupitelstvo města tvoří 21 lidí.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.brtnice.cz/zastupitelstvo/os-6355/p1=1432| titul=Brtnice:Zastupitelé | vydavatel=Město Brtnice | datum přístupu=10-9-2012}} V rámci zastupitelstva v Brtnici působí i městská rada. Veřejnou správu zajišťuje [[městský úřad]]. Do roku 1990 bylo vedení města v rukou [[Místní národní výbor|místního národního výboru]] a úřad starosty města tak byl nazván „předseda národního výboru“. Prvním starostou Brtnice byl v roce 1850 zvolen hostinský Josef Kment.Dějiny Brtnice, strana 221 [138] => [139] => === Znak a vlajka === [140] => [[Soubor:Brtnice znak.jpg|náhled|vpravo|175px|První znak Brtnice]] Prvním znakem, který se používal hlavně jako gotická pečeť, byla trůnící královna (zřejmě zakladatelka [[Klášter Porta coeli|tišnovského kláštera]] [[Konstancie Uherská|Konstancie]]) se štítkem s českým lvem. Současný znak a prapor města navrhl [[heraldika|heraldik]] [[Jiří Louda]] v roce 1977, oficiálního schválení se ovšem dočkal až po projednání místním zastupitelstvem 6. října 1999.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Zachar | jméno=Jan | titul=BRTNICE, okres JIHLAVA | url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2003/0008/znak.html | datum vydání=červen 2008 | datum přístupu=10-9-2012 | vydavatel=Týdeník vlády České republiky | jazyk=čeština }}{{Nedostupný zdroj}} Samotný znak je horizontálně rozdělen na dvě poloviny, zlato-modře dělená horní část s dvojicí přivrácených [[lev|lvů]] opačných barev s červenou zbrojí byla převzata z erbu [[Valdštejnové|Valdštejnů]]. Lvi mezi sebou drží symbol kožedělného průmyslu – červenou useň. V dolním modrém poli je nad stříbrno-modře třikrát vlnitě dělenou patou k dělicí linii přiléhající stříbrný most se dvěma oblouky, připomínka tzv. Židovského mostu přes [[Brtnice (řeka)|řeku Brtnici]]. [141] => [142] => == Doprava a hospodářství == [143] => === Hospodářství === [144] => Od svého vzniku až do současnosti je dominantní sférou hospodaření v Brtnici [[zemědělství]]. Během staletí se objevilo mnoho pokusů o zavedení rozsáhlé řemeslné výroby nebo později průmyslu, ale žádný neměl delšího trvání. Důvodů bylo několik, od naprosté absence kovů a přírodních zdrojů všeobecně, přes nevyhovující podnebí až po neexistující železniční spojení a odpor vrchnosti. Obchod a zejména řemeslná výroba zde existovaly, ale jednalo se o podniky obecního nebo lokálního významu. Patřili sem bednáři, tkalci, kováři, tesaři, řezníci, koželuzi, pekaři, mlynáři a mnoho dalších. Za zmínku stojí jedna výjimka, soukenictví. Soukeníci dostali privilegium od hraběte Claudia III. již v roce 1656, jímž se jim poskytla zvláštní vrchnostenská ochrana.Dějiny Brtnice, strana 162 V polovině 18. století hrabě Collalto údajně povolal do Brtnice holandského soukeníka jako pokus rozšířit výrobu na jemná sukna.{{Citace monografie | příjmení=Chylík | jméno=J. | titul=Přehled dějin moravského průmyslu, Díl I. | místo=Brno | rok=1948 | strany=110 | jazyk=čeština}} I přes tento pravděpodobný neúspěch se počet soukeníků stále zvyšoval, v první polovině 19. století však nastal úpadek, protože drobná výroba nestačila konkurovat továrním podnikům a pro soukenickou továrnu nebyly v Brtnici podmínky.Dějiny Brtnice, strana 198 V druhé polovině 19. století tento obor v Brtnici definitivně zanikl.{{Citace monografie | příjmení=Pátek | jméno=A. J | titul=Okresní hejtmanství jihlavské | místo=Velké Meziříčí | rok=1888 | strany=12 | jazyk=čeština}} [145] => [146] => I po vzniku [[Československo|Československé republiky]] bylo pro Brtnici a přilehlé obce stále typické drobné a nanejvýš středně velké výrobní podnikání. Patřily sem pivovar, brusírna, pletárna, lihovar, několik [[Jirchář|jircháren]], mlýn, truhlářství, koželužna a další. Všechny tyto firmy nejpozději do roku 1948 zanikly, jedinou výjimkou bylo kožešnictví. ''Snaha Brtnice'' jako pobočný závod Snahy Jihlava vznikl v roce 1950{{Citace elektronické monografie | url= http://www.snaha.webz.cz/ | vydavatel= Snaha Brtnice | datum přístupu= 11-9-2012 | titul= Archivovaná kopie | url archivu= https://web.archive.org/web/20101013040634/http://www.snaha.webz.cz/ | nedostupné= ano }} na levém břehu řeky Brtnice v místě bývalé koželužny firmy Figar-Mareš směrem na [[Bransouze]]. Rozšiřování výroby vedlo v roce 1961 ke stavbě provozní haly a o dva roky později převzala Snaha dům č. 259 na náměstí, kde zřídila dílny a prodejnu.Dějiny Brtnice, strana 327 Tato výroba zde vydržela až do současnosti, ale kvůli otevření trhu po roce 1989 se výrazně snížila poptávka a nynější výrobní kapacity jsou již jen zlomkem bývalé slávy. [147] => [148] => === Doprava === [149] => Brtnice několikrát usilovala o napojení na železniční síť. Už v roce 1870 s udělením koncese na stavbu tratě z Rosic do Jihlavy pověřil obecní výbor starostu vyjednáváním, aby trasa vedla přes Brtnici.{{Citace monografie | příjmení=Janák | jméno=Jan | spoluautoři=Pavel Balcárek, František Čapka, Zdeněk Měřínský, Vratislav Nejedlý, Jan Trojan, Marie Zaoralová | titul=Dějiny Brtnice a připojených obcí | vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici | místo=Brno | rok=1988 | počet stran=436 | strany=213 | jazyk=čeština}} Obec se zavázala dát na stavbu zdarma pozemky a kámen. I přes prosbu z roku 1871 k císaři, k ministrovi obchodu a živnostenské komoře v Brně byly snahy neúspěšné. Pravděpodobně značnou roli zde sehrál zamítavý postoj hraběte Collalta, který se proti železnici postavil z obavy, že by železničním spojením s Jihlavou ztratil levnou pracovní sílu. Nepomohla ani pozdější jednání při projektované stavbě transverzální dráhy Okříšky – Kněžice – Brtnice – Jihlava, která nebyla nikdy realizována. Město spojují s okolím především tři silnice 2. třídy. [[Silnice II/403|Č. 403]] mezi Brtnicí a [[Bransouze]]mi pokračuje dále ještě přes [[Jestřebí (Brtnice)|Jestřebí]] a napojuje se na [[Silnice II/402|č. 402]]. Z této komunikace odbočují silnice 3. třídy do [[Kněžice (okres Jihlava)|Kněžic]] (4025), [[Malé (Brtnice)|Malého]] (4034) a [[Panská Lhota|Panské Lhoty]] (4033).{{Citace elektronické monografie | url=://www.rsd.cz/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnicni-databanka | titul=Silniční databanka Ostrava | vydavatel=Ředitelství Silni a dálnic ČR | datum přístupu=10-09-2012 | url archivu=https://web.archive.org/web/20120608203250/http://www.rsd.cz/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnicni-databanka | datum archivace=08-06-2012 | nedostupné=ano }} Těsně za městem začíná [[Silnice II/404|č. 404]] spojující Brtnici a [[Luka nad Jihlavou]] procházející také [[Komárovice (Brtnice)|Komárovicemi]] a [[Svatoslav (Luka nad Jihlavou)|Svatoslaví]]. Nejdůležitější a nejfrekventovanější je [[Silnice II/405|silnice č. 405]] spojující Jihlavu a Třebíč. Tato komunikace spojuje dvě největší města v kraji Vysočina a od roku 2006 se průběžně v jednotlivých etapách rekonstruuje. První část, úsek Jihlava-Příseka v ceně 180 milionů korun, byl předán do užívání v létě 2007. Celkové náklady mají dosáhnout 1,75 miliardy korun, nicméně o konečné podobě některých problematických úseků stále nebylo rozhodnuto. Jde především o obchvaty Okříšek a zejména Brtnice: původní návrh počítal s průtahem městem, což se nelíbilo části místních občanů, kteří upřednostňují obchvat. Tato varianta by nicméně byla finančně velmi nákladná a konečné rozhodnutí bylo odloženo na neurčito.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.brtnice.cz/obchvat-nebo-nic-jihlavske-listy-19-zari-2006/d-35916/p1=6458 | titul=Obchvat, nebo nic | vydavatel=Jihlavské listy | datum vydání=19-09-2006 | datum přístupu=10-9-2012}} V roce 2017 došlo k opravám silnice v úseku v Brtnici.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Blažek|jméno=Tomáš|titul=Kraj začne s opravou stoupání u Brtnice. Nic to neřeší, namítají místní|periodikum=iDNES.cz|vydavatel=|url=http://jihlava.idnes.cz/oprava-prudkeho-stoupani-u-brtnice-du7-/jihlava-zpravy.aspx?c=A170307_2310612_jihlava-zpravy_mv|datum vydání=2017-03-07|datum přístupu=2017-03-10}} Dopravní obslužnost zajišťuje autobusový dopravce [[ICOM transport|ICOM Transport]] Jihlava. Hlavními cíli jsou téměř výhradně Jihlava a Třebíč a obce ležící na těchto trasách, v malé míře potom [[Třešť]], [[Praha]], [[Znojmo]] a okolní obce. [150] => [151] => V roce 2025 se předpokládá stavba obchvatu města.{{Citace periodika [152] => | titul = Brtnice bude mít obchvat. I kvůli Dukovanům [153] => | url = https://trebicsky.denik.cz/z-regionu/brtnice-bude-mit-obchvat-i-kvuli-dukovanum-20190315.html [154] => | datum vydání = 2019-03-16 [155] => | datum přístupu = 2019-04-14 [156] => | jazyk = cs [157] => | jméno = Martin [158] => | příjmení = Singr [159] => }} [160] => [161] => == Společnost == [162] => === Školství === [163] => První školní vyučování zřídil v letech [[1535]] nebo [[1536]] Burian z Valdštejnů na místní faře, protože sám byl vzdělaný, hlavně v hudbě a literatuře. První školní budova vznikla ze zabaveného gruntu Tomeše Mrazů (dnes dům č.53 naproti faře) před rokem [[1585]] a inspekci nad ní převzal kněz [[Matyáš Chytreus]].{{Citace monografie | příjmení=Janák | jméno=Jan | spoluautoři=Pavel Balcárek, František Čapka, Zdeněk Měřínský, Vratislav Nejedlý, Jan Trojan, Marie Zaoralová | titul=Dějiny Brtnice a připojených obcí | vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici | místo=Brno | rok=1988 | počet stran=436 | strany=118 | jazyk=čeština}} V roce [[1792]] byla kaple sv. Jana Nepomuckého na Horním městě zbourána a na jejím místě postavena nová školní budova. Vyučovalo se v němčině a češtině. V roce [[1887]] rozhodl obecní výbor o přestavbě školní budovy. Původní zdivo školy bylo opraveno a budova navýšena o jedno poschodí. Touto přestavbou v ní mohlo být 7 učeben, 2 byty pro mladší učitele a kabinet se sborovnou. V roce [[1900]] se po dlouhém vyjednávání podařilo zahájit vyučování v nově zřízené Průmyslové pokračovací škole. Ta byla spojena s národní školou a skládala se z přípravného kurzu a dvou ročníků. Tato škola byla zrušena až těsně před [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupací]]. 16. září [[1908]] byla otevřena první třída měšťanské školy (dnes Dům s pečovatelskou službou č. 203) a svému účelu sloužila až do roku [[1984]].Dějiny Brtnice, strana 284 V červnu [[1981]] došlo k položení základního kamene nové školy v místní části Nová čtvrť a slavnostní otevření se uskutečnilo 30. srpna 1984.Dějiny Brtnice, strana 349 Od té doby škola stále slouží svému účelu, jedinou zásadní rekonstrukcí včetně zateplení a výměny oken prošla v roce [[2010]]. [164] => [165] => Dne 1. září [[1979]] vzniklo v Brtnici odloučené pracoviště střediska odborného učiliště [[Polná]] pro obor kožešnictví.Dějiny Brtnice, strana 355 K dalšímu rozšíření byla využita budova staré školy v čísle 203, kde se vyučovala praktická výuka. S postupným útlumem kožedělného průmyslu v Brtnici po roce 1989 došlo k zániku i této školy. [166] => [167] => === Kultura a spolky === [168] => Nepočítáme-li pořádání pravidelných trhů jako svým způsobem společenské akce, tak k jejich rozvoji a zakládání místních spolků došlo až v době [[národní obrození|národního obrození]]. Postupem času vznikly pěvecký spolek ''Sušil'', čtenářský ''Svatopluk'', ''Brtnický divadelní spolek'', ''Knihovní a zábavný spolek'' a ''Včelařský spolek v Brtnici''. Jako nejstarší jednotka v Jihlavském okrese a jako jedna z prvních na Moravě vůbec vznikl již v roce 1874 ''Sbor dobrovolných hasičů v Brtnici''. V témže roce obecní výbor schválil Hasičský pořádek a na náměstí byla postavena hasičská zbrojniceDějiny Brtnice, strana 231 [169] => [170] => V současnosti slouží k pořádání kulturních akcí a společenskému vyžití občanů několik budov, především ale Společensko-kulturní centrum na kraji náměstí. Špatný technický stav budovy a řádění [[Kyrill|orkánu Kyril]] si vynutilo rekonstrukci spolufinancovanou [[Evropská unie|Evropskou unií]] v letech 2008–2010. Slavnostní otevření centra proběhlo 20. srpna 2010, konají se zde konference, přednášky, zábavy, plesy, divadelní vystoupení a další společenské akce.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.brtnice.cz/rekonstrukce-spolecensko-kulturniho-domu-brtnici/d-106481/p1=15703| titul=Společensko-kulturní centrum Brtnice | vydavatel=Město Brtnice | datum vydání=září 2011 | datum přístupu=10-9-2012}} Dalšími využívanými prostory pro kulturu jsou budova bývalého kina (divadelní představení a besedy), stodola v [[Muzeum Josefa Hoffmanna|Muzeu Josefa Hoffmanna]], Dům Valdštejnů naproti kostelu a také Brtnický zámek. Na něm se nepravidelně, přibližně každý druhý rok v červenci konají Brtnické kovadliny, mezinárodní setkání uměleckých kovářů. Každý rok poslední víkend v srpnu patří tradiční pouti, jejíž součásti je nepravidelně pořádaný historický průvod. V rámci něj probíhá celá řada kulturních akcí, výstav, koncertů, mše v kostele nebo morový průvod k soše sv. Rocha. 28. října je Dnem pro starou Brtnici, pro návštěvníky jsou připraveny výstavy, hudební vystoupení, promítání filmů o Brtnici a řemeslný jarmark.{{Citace monografie | spoluautoři=Zdeněk Měřínský, Dana Novotná, Martina Straková | titul=Brtnice rodiště Josefa Hoffmanna | vydavatel=Město Brtnice | místo=Brtnice | rok=2006 | isbn=80-254-1426-4 | strany=67 | jazyk=čeština}} [171] => [172] => Zásluhou především studentů a doktora Tomáše Peňáze vznikl v Brtnici v roce 1897 ''Knihovní a zábavní spolek'', jeho účelem byla péče o knihovnu a pořádání zábav.Dějiny Brtnice, strana 228 V roce 1920 odkoupila knihovnu od spolku obec za 6000 Kč, a tím byl položen základ obecní knihovny. Ve třicátých letech měla knihovna na 1400 svazků a 239 registrovaných čtenářů.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.knihovnabrtnice.cz/historie/d-1011/p1=52 | titul=Historie | vydavatel=Městská knihovna v Brtnici | datum vydání=16-1-2009 | datum přístupu=11-9-2012}} Po druhé světové válce se lidová knihovna přesunula do budovy Místního národního výboru a v roce 1959 do Osvětového domu, kde byla otevřena také čítárna. V roce 1968 nastává další stěhování, tentokrát na náměstí do Hoffmannova domu, v němž je knihovně vyhrazena jedna místnost v prvním patře. Postupem času se nabídka knih rozšiřuje až na devět tisíc svazků. Špatný technický stav budovy vedl v roce 1998 k vytvoření projektu rekonstrukce rodného domu Josefa Hoffmanna. Po jejím provedení se městská knihovna usídlila v přízemí, v bývalém hospodářském traktu.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.knihovnabrtnice.cz/soucasnost/d-1012/p1=52 | titul=Součsnost | vydavatel=Městská knihovna v Brtnici | datum vydání=16-1-2009 | datum přístupu=11-9-2012}} Od roku 2005 je knihovna plně automatizovaná v systému LANius. [173] => [174] => V roce [[1984]] zde natočil režisér [[Jiří Krejčík]] část svého filmu ''[[Prodavač humoru]]''. [175] => [176] => === Sport === [177] => Když byla v Brtnici roku [[1896]] založena [[Jednota katolických tovaryšů]], vzešla ze studentských řad kolem Knihovního a zábavního spolku myšlenka na založení [[Sokol (spolek)|Sokola]]. K její realizaci došlo hned v roce 1897 za pomoci Sokolů z Třebíče a Jihlavy.{{Citace elektronické monografie | titul=Historie TJ Sokola v Brtnici | url=http://www.tjsokolbrtnice.cz/index.php?i=historie | vydavatel=TJ Sokol Brtnice | datum přístupu=11-9-2012}} Sokol měl své spolkové místnosti v hostinci Arnošta Káby, odkud však byl vypovězen. Podařilo se mu však zakoupit od továrníka Löwyho za 80 000 Kč továrnu na obuv a po přebudování ji při okrskovém veřejném cvičení 6. června [[1926]] otevřít jako novou sokolovnu. V roce 1922 se podařilo založit v Brtnici [[Orel (spolek)|Orel]] a v polovině 30. let vznikl Sportovní klub Brtnice pod předsednictvím Hynka Tůny. Roku 1938 si Sportovní klub zbudoval vlastní hřiště, hrála se kopaná a házená a každým rokem se pořádal kulturní a sportovní den s průvodem. Dělnická tělocvičná jednota byla obnovena v roce 1937, původně byla založena 30. listopadu 1919. Byl také zřízen fotbalový klub Rudá hvězda, který ovšem působil hlavně v kulturní oblasti a jeho činnost byla celostátně zastavena roku 1933. Roku 1935 byl založen chlapecký oddíl skautů-junáků a roku 1936 i dívčí oddíl. Oba oddíly měly roku 1937 celkem 82 členů a provozovaly tábornictví, turistiku, a poznávaly přírodu. Starostou brtnického skautského oddílu byl hrabě [[Collaltové|Oktavian Collalto]] (1906-1973), jehož dcera Alexandra (1930-1996){{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Collalto a San Salvatore, Alexandra, hraběnka, 1930-1996 - Portaro - katalog knihovny [179] => | periodikum = provenio.net [180] => | url = http://provenio.net/authorities/54283 [181] => | datum přístupu = 2020-06-28 [182] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200628123430/http://provenio.net/authorities/54283 [183] => | datum archivace = 2020-06-28 [184] => }} a syn Freddy (Manfred 1932-2004){{Citace elektronického periodika [185] => | titul = Collalto u.San Salvatore [186] => | periodikum = www.angelfire.com [187] => | url = http://www.angelfire.com/realm/gotha/gotha/collalto.html [188] => | datum přístupu = 2020-07-03 [189] => }} se stali taktéž nejmladšími členy oddílu.{{Citace elektronické monografie [190] => | příjmení = [191] => | jméno = [192] => | titul = Junák: časopis pro dospívající mládež, list Junáků-skautů Republiky československé. Praha 1937, 23(9-10). s. [156a]. ISSN 1211-5231. [193] => | url = https://kramerius.mzk.cz/search/iiif/uuid:29a63a00-ec3d-11e8-9445-5ef3fc9bb22f/0,0,2628,1219/full/0/default.jpg [194] => | vydavatel = [195] => | místo = [196] => | datum vydání = [197] => | datum přístupu = [198] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200628123436/https://kramerius.mzk.cz/search/iiif/uuid:29a63a00-ec3d-11e8-9445-5ef3fc9bb22f/0,0,2628,1219/full/0/default.jpg [199] => | datum archivace = 2020-06-28 [200] => | nedostupné = ano [201] => }} Všechny tyto organizace byly po vytvoření [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] v roce 1939 zrušeny.Dějiny Brtnice, strana 278 [202] => [203] => V době [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] existoval pouze Sokol, jehož další rozvoj nastal až na začátku 70. let, kdy měl zhruba 350 členů. Pořádaly se fotbalové a hokejové turnaje, místní [[Spartakiáda|spartakiády]] a kromě toho existovaly také oddíly [[volejbal]]u a [[stolní tenis|stolního tenisu]].Dějiny Brtnice, strana 352 Poslední rozšíření prostor probíhalo od roku 1989. Hlavní budova byla rekonstruována a rozšířena, nově se v ní nachází ubytovna a restaurace. Původně hliněné hřiště dostalo trvalé dřevěné mantinely a betonový povrch, před hlavní budovou vzniklo antukové hřiště se dvěma tenisovými kurty, jedním volejbalovým a jedním [[nohejbal]]ovým. Malé venkovní hřiště s umělým povrchem stojí vedle tenisových kurtů a zhruba o sto metrů dál [[fotbalové hřiště]] na místě bývalé skládky. Stavba nového Sportovního zařízení volnočasových aktivit vedle fotbalového hřiště v ceně téměř 10 milionů korun začala v červnu 2009. Cílem projektu bylo vybudování vyhovujícího zázemí sportovních oddílů na místo bývalých UNIMO buněk, které byly jen dočasným řešením a vlivem času se staly z hlediska kvality občanské vybavenosti nevyhovující. Stavba byla předána k užívání 25. června 2010.{{Citace elektronické monografie | titul=Sportovní zařízení volnočasových aktivit | url=http://www.tjsokolbrtnice.cz/index.php?i=volnocas | datum přístupu=10-9-2012 | vydavatel=TJ Sokol Brtnice | jazyk=čeština}} V zimních měsících je u prostředního rybníka v soustavě Fluska k dispozici také lyžařský vlek v délce 360 metrů s bufetem, parkovištěm, dráhou pro [[snowboard]] a umělým zasněžováním. [204] => [205] => == Turistika == [206] => Dobrým výchozím bodem pro poznávání Brtnice a okolí může být Informační centrum Brtnice nacházející se na náměstí Svobody v Domě Valdštejnů č. 74, který má otevřeno od června do září.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.brtnice.cz/informacni-centrum-brtnice/d-122342/p1=18865 | titul=Informační Centrum Brtnice | vydavatel=Město Brtnice | datum vydání=16-06-2009 | datum přístupu=11-9-2012}} Kromě informací zde lze zakoupit informační materiály, suvenýry a knihy vztahující se k Brtnici, nebo využít připojení k internetu. K ubytování a občerstvení je možné využít místní soukromé podniky. [207] => [208] => Přes Brtnici nebo jejím okolí vedou čtyři značené [[Turistická značka|turistické stezky]] a dvě [[cyklistická trasa|cyklotrasy]]: Modrá stezka vede z Číchova přes rekreační středisko na Jalovci a přes Radonín do Brtnice. Odtud pokračuje přírodovědně vzácným údolím řeky Brtnice, které opustí za zříceninou hradu Rokštejn a pokračuje do Dolního Smrčného a dále. Žlutá stezka vede přes Sokolíčko u Stonařova, Brtnický vrch, Brtnici, kolem vrchu Malín lesem do Bransouz. Zelená stezka vede do Nové Brtnice přes Černé lesy, kolem vrchu Malín do Panské Lhoty, přes Rokštejn a pak údolím řeky Brtnice téměř až k jejímu soutoku s řekou Jihlavou a končí v Přímělkově u zastávky. Červená stezka se oblasti jen dotýká, vede údolím řeky Jihlavy z Jihlavy do Třebíče.{{Citace monografie | spoluautoři=Zdeněk Měřínský, Dana Novotná, Martina Straková | titul=Brtnice rodiště Josefa Hoffmanna | vydavatel=Město Brtnice | místo=Brtnice | rok=2006 | isbn=80-254-1426-4 | jazyk=čeština}} [209] => [210] => Cyklotrasa číslo 162 vede z Jihlavy do Třebíče jako součást dálkové trasy Jihlava – Český Těšín. Vede z Luk nad Jihlavou přes Svatoslav a Střížov. Na rovince za Přímělkovem odbočuje vpravo a přetíná údolí řeky Brtnice, probíhá Panskou Lhotou a vede přes Dolní Smrčné do Bransouz a dále do Třebíče. Cyklotrasa číslo 5111 odbočuje v Číchově z trasy číslo 162 a velkým obloukem se na ní v Přibyslavicích zase vrací. Celkem je dlouhá 25 km a přibližně polovina trasy vede po polních a lesních cestách. Z Číchova vede přes Radonín, Černé lesy, Brtnici, Brtnický vrch, Jestřebí, Aleje, Opatov, Heraltice a Okříšky do již zmíněných Přibyslavic. [211] => [212] => == Pamětihodnosti == [213] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Brtnici}} [214] => [215] => === Brtnický zámek === [216] => [[Brtnice (zámek)|Brtnický zámek]] je dominantní stavbou města. Původně gotický hrad založili Valdštejnové kolem roku 1430 místo zbořeného a nefunkčního [[Rokštejn]]a. Svou současnou podobu se třemi nádvořími dostal v období [[renesance]]. Po Bílé hoře se stal majetkem italského rodu [[Collaltové|Collaltů]], kteří pokračovali v jeho úpravách. 3. dubna 1958 byl prohlášen kulturní památkou,{{MonumNet|ID=129532 | datum =2017-09-04 | název=zámek}} ale již v té době nebyl využíván a chátral. Tato situace i kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům pokračovala po roce 1989 a zámek je v současnosti v havarijním stavu. [217] => [218] => === Rodný dům Josefa Hoffmanna === [219] => {{Viz též|Rodný dům Josefa Hoffmanna}}[[Soubor:Museum of Josef Hoffmann in Brtnice, frontview.jpg|náhled|vpravo|275px|Rodný dům Josefa Hoffmanna z čelního pohledu]] [220] => Dům, ve kterém se v roce 1870 narodil architekt [[Josef Hoffmann]]. Stavba nejspíš vznikla spojením dvou menších domů. Pozdně gotické jádro je patrné dodnes, po požáru v roce 1760 byly oba domy sjednoceny barokní přestavbou. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2003 a v domě bylo zřízeno [[Rodný dům Josefa Hoffmanna|Muzeum Josefa Hoffmanna]]: podle dobových fotografií byla v přízemí zařízena architektova pracovna. Rekonstruována byla také stodola v zadní části komplexu, ve které se konají kulturní akce a výstavy. Knihovna původně sídlící v prvním patře byla přesunuta do nové části domu. [221] => [222] => === Kaple Panny Marie Pomocné (Pasovské) === [223] => [[Kaple Panny Marie Pomocné (Brtnice)|Kaple]] byla postavena na kopci proti zámku v letech 1672–1673 hrabětem [[Antonín František z Collalta|Antonínem Františkem z Collalta]] jako poděkování za uzdravení. Původně byla obklopena čtvercem ohradních zdí se čtyřmi kapličkami v rozích. Kaple byla zrušena roku 1784 a dnes slouží jako byt. Na přelomu 18. a 19. století byla zbourána zeď i všechny kapličky a podél kaple vznikly dva dlouhé domy, které sloužily jako špitály. [224] => [225] => === Radnice === [226] => [[Radnice (Brtnice)|Radnice]] na horní části [[náměstí Svobody (Brtnice)|náměstí Svobody]] byla zbudována v roce 1580. Původně renesanční stavba měla vysoký atikový štít a věž. Ta byla po požáru v roce 1760 zrušena a do dnešní doby z ní zbyla věžice se zvonkem. Při poslední rekonstrukci z let 2003–2005 byly opraveny krovy, střešní krytina byla nahrazena šindelem a byl obnoven původní vstup z mázhauzu do prvního patra. Uvnitř se v přízemí vlevo nachází zrekonstruovaná restaurace, vzadu dvorní trakt a vpravo administrativní prostory města. [227] => [228] => === Paulánský klášter s kostelem blahoslavené Juliány z Collalta === [229] => Zámecký kostel stavěli [[Valdštejnové]] na konci 16. století jako evangelickou modlitebnu zasvěcenou svatému Matoušovi. Původní goticko-renesanční podobu kostela se rozhodl změnit [[Rombaldo XIII. z Collalto|Rombald Collalto]], nakonec byla jednolodní stavba doplněna dvěma bočními kaplemi do podoby řeckého kříže. Po smrti Rombalda se kontroly prací ujala jeho manželka Blanka Polyxena a po dokončení v roce 1641 ji zasvětila Nanebevzetí Panny Marie. [230] => [231] => [[Klášter Brtnice|Bývalý paulánský klášter]] založil Rombaldo Collalto během třicetileté války v roce 1626. Stavba samotná začala až za jeho syna Claudia v roce 1639 dole ve městě, avšak pro špatné základy se stavba začal hroutit, a proto byla přenesena nahoru k zámeckému [[Kostel blahoslavené Juliány z Collalta (Brtnice)|kostelu Nanebevzetí Panny Marie]]. Po zrušení v roce 1784 sloužil různým účelům, jeden čas zde byla i bavlnářská manufaktura, od rekonstrukce v roce 2002 se v něm nachází byty. Kostel byl v 19. století obnoven a benedikován blahoslavené Juliáně z Collalta. [232] => [233] => === Kostel svatého Jakuba Většího === [234] => [[Kostel svatého Jakuba Většího (Brtnice)|Kostel svatého Jakuba Většího]] stojí na místě bývalého gotického kostela zbořeného po požáru. Ten současný byl postaven v letech 1727–1747 a byl téměř zničen při dalším požáru v roce 1760, jeho obnova se pak protáhla až do roku 1784. Jde o jednolodní stavbu s věží a barokní výzdobou, barevné vitráže v oknech pochází z roku 1894. Nejcennější předměty, křtitelnice, ciborium a věčné světlo pochází ještě od Hynka Brtnického a jeho manželky, tedy přibližně z konce 16. století. [235] => [[Soubor:Front view of church of Saint James the Greater in Brtnice, Jihlava District.jpg|náhled|vpravo|175px|Kostel svatého Jakuba Většího z předního pohledu]] [236] => [237] => === Kábův dům === [238] => Dům měl být postaven na místě, kde měl stát objekt paulánského kláštera. V tzv. ''Kábově domě'' na [[náměstí Svobody (Brtnice)|náměstí Svobody]] byl hostinec s hotelem ''U černého orla'', po roce 1929 si objekt pronajali manželé Krutišovi z [[Opatov (okres Jihlava)|Opatova]], ti pak provozovali podnik do roku 1950. Majitelé domu pak po roce 1948 o hotel přišli znárodněním a byli nuceni se odstěhovat. V době byl v přízemí hotel, restaurace a kuchyně, v patře byl taneční sál s jevištěm. V průjezdu pak byla i cukrářská provozovna, v objektu také byl byt cukráře a jeho dílna, byt rodiny Kábovy a byt rodiny Krutišovy, v patře pak byly tři byty zařízené jako apartmány. V roce 1945 po osvobození hotel obsadila [[Rudá armáda|ruská armáda]], zřídila tam kanceláře a noclehárnu pro vojáky a ti pak hotel vyrabovali. Po roce 1945 však byl hotel znovu vybaven a v roec 1948 znárodněn. V objektu hotelu pak působila společnost Snaha, která zřídila kožedělnou výrobní dílnu. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] byl hotel vrácen původním majitelům, ti jej pronajímají dále a je v něm v provozu malá restaurace. V domě probíhají výstavy.{{Citace elektronického periodika [239] => | příjmení = Blažek [240] => | jméno = Tomáš [241] => | titul = Hotel v Brtnici vyrabovali Rusové, komunisté z něj pak udělali bufet [242] => | periodikum = iDNES.cz [243] => | vydavatel = MAFRA [244] => | url = http://jihlava.idnes.cz/hotel-u-cerneho-orla-brtnice-serial-ta-nase-hospoda-fwh-/jihlava-zpravy.aspx?c=A170506_2323736_jihlava-zpravy_mv [245] => | datum vydání = 2017-05-13 [246] => | datum přístupu = 2017-05-14 [247] => }} [248] => [249] => === Další památky === [250] => [[Soubor:Statues of bridge under castle in Brtnice, Jihlava District.jpg|náhled|vpravo|275px|Židovský most v ulici Legionářská (dříve Židovská) směrem na Jihlavu.]] [251] => * Hřbitov – horní a dolní [252] => * [[Židovské hřbitovy v Brtnici|Starý a nový židovský hřbitov]] [253] => * Výklenková [[Kaple svatého Františka Serafinského (Brtnice)|kaplička svatého Františka Serafinského]] u rybníka [254] => * [[Boží muka]], na cestě směrem k [[Panská Lhota|Panské Lhotě]] [255] => * Boží muka, cestou směrem na [[Stonařov]] [256] => * Barokní sloupy s postavami světců (socha svatého Antonína u cesty do Stonařova; socha svatého Leopolda za městem; socha svatého Rocha; socha sv. Josefa; socha sv. Tomáše Aquinského; socha Madony) [257] => * [[Židovský most (Brtnice)|Židovský most]] pod zámkem na Legionářské ulici z počátku 18. století. Autorem soch je David Lipart. [258] => * Barokní most z počátku 18. století naproti radnici{{Citace elektronického periodika |titul=Brtnice. Barokní mosty se sochařskou výzdobou |url=http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/266/ |datum přístupu=16-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130630092333/http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/266/ |datum archivace=30-06-2013 |nedostupné=ano }} [259] => * Renesanční cihlový most ze 16. století u zámku{{Citace elektronického periodika |titul=BRTNICE (Jihlava) – barokní silniční mosty |url=http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=118 |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200602055946/http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=118 |datum archivace=2020-06-02 }} [260] => * Fara [261] => * [[Muzejní expozice v Brtnici|Dům Valdštejnů]] s muzejní expozicí [262] => * Památník obětem [[První světová válka|první světové války]] [263] => * Hrad [[Rokštejn]] (cca 7,5 km od Brtnice) – poprvé je připomínán v roce 1289. Na pravém břehu řeky Brtnice stával tzv. dvojhrad a mohutná hranolová věž. Prošel několika rekonstrukcemi, poslední okolo roku 1400, ale během husitských válek byl pobořen a ponechán svému osudu. [264] => * V roce 2016 byla mezi památky zapsána i Panská sýpka, v roce 2021 byl pod budovou sýpky při vykopávkách nalezen mramorový erb Anny Krajčířové z Krajku z roku 1570. Jde o velmi vzácný nález.{{Citace periodika [265] => | příjmení = Singr [266] => | jméno = Martin [267] => | titul = Vzácný objev na Vysočině: pod historickou sýpkou našli mramorový erb, podívejte [268] => | periodikum = Třebíčský deník [269] => | datum vydání = 2021-02-27 [270] => | url = https://trebicsky.denik.cz/z-regionu/vzacny-objev-v-brtnici-pod-historickou-sypkou-nasli-mramorovy-erb-podivejte-se-2.html [271] => | datum přístupu = 2021-03-06 [272] => }} [273] => [274] => == Osobnosti == [275] => * [[Ješek z Brtnice]] byl šlechtic [276] => * [[Josef Hoffmann]] (1870 Brtnice – 1956 Vídeň) byl [[secese|secesní]] architekt a designér nábytku, látek a ozdobných předmětů, který působil ve Vídni. [277] => * [[David Lipart]] (?–1720) působil v Brtnici počátkem 18. století. Je autorem soch na mostě v Legionářské ulici ({{nowrap|1715–1718}}), autorství soch na mostě na náměstí není doložené, ale je velmi pravděpodobné. Ve farním kostele se nachází jeho sousoší Pieta (1718) a socha Anděla Strážce (1715). Mimo Brtnici je jeho nejznámější práce na Mariánském sloupu v Telči (1716–1720).Dějiny Brtnice, strana 384 [278] => * [[Silvestr Weltz]] (1709–1774), kapelník a hudební skladatel [279] => * [[Matěj Procházka]] (4. února 1811 – 26. listopadu 1889) vystudoval v [[Brno|Brně]] [[teologie|teologii]] a [[filosofie|filozofii]], učil na německém gymnáziu v Brně náboženství a češtinu. Pracoval také jako básník, překladatel a autor učebnic, byl spoluzakladatelem nakladatelství Dědictví sv. Cyrila a Metoděje.{{Citace monografie | příjmení=Měřínský | jméno=Zdeněk | odkaz na autora=Zdeněk Měřínský | příjmení2=Novotná | jméno2=Dana | příjmení3=Straková | jméno3=Martina | titul = Brtnice rodiště Josefa Hoffmanna | vydavatel=Město Brtnice | místo=Brtnice | rok=2006 | počet stran = 70 | isbn = 80-254-1426-4| strany = 43–44}} [280] => * [[Alois Josef Pátek]] ({{nowrap|1850–1927}}), působil v Brtnici jako učitel mezi roky {{nowrap|1880–1898}}. Roku 1887 napsal monografii „''Brtnice Trhová a zboží brtnické''“, první topografický popis Brtnice a brtnického panství a jeho dějiny. Založil ochotnický spolek, dvakrát stál v čele školy, v roce 1984 byl zvolen do obecního zastupitelstva. Pro vlastenecké smýšlení byl přeložen do Luk nad Jihlavou. [281] => * [[Alois Karel Hoffmann]] (8. listopadu 1886 – 22. ledna 1935), bratranec architekta Josefa Hoffmana. Působil v obecní samosprávě a místních spolcích, roku 1925 založil tradici historického „morového“ průvodu jako vzpomínku na morovou epidemii z roku 1715. V roce 1926 začal vydávat časopis Brtnický kraj, knihu „Městys Brtnice na Moravě“ vydal roku 1925. [282] => * [[Alois Toufar]] (28. dubna 1919 – 17. listopadu 1978), od roku 1945 působil v Brtnici jako učitel. Založil výtvarný kroužek „Brtnické děti“, který dosáhl mnoha úspěchu doma i v zahraničí. Později působil jako pedagog v Jihlavě, Třebíči a [[Boskovice|Boskovicích]]. [283] => * [[Gustav Haloun]] (1898 Brtnice – 1951 Cambridge), sinolog, profesor na UK v Praze a v Cambridge [284] => * [[Jan Trojan]] (1926–2015), muzikolog, redaktor a pedagog [285] => * [[Hermann ze Solms-Hohensolms-Lich]] (1838–1899), německý šlechtic [286] => * [[Josef Veselý (1827)|Josef Veselý]] (1827–1887), duchovní v Babicích [287] => [288] => == Partnerská města == [289] => * {{partnerské město|Orpund}} [290] => [291] => == Odkazy == [292] => === Reference === [293] => [294] => [295] => === Literatura === [296] => * {{Citace periodika | příjmení = Balcárek | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Balcárek | titul = Rambaldo z Collalta - dobyvatel Mantovy a moravská Brtnice | periodikum = Vlastivědný věstník moravský | odkaz na periodikum = | rok = 2011 | měsíc = | ročník = 63 | číslo = 1 | strany = 82–84 | url = | issn = 0323-2581}} [297] => * {{Citace monografie | příjmení = Janák | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Janák (historik) | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Brtnice a připojených obcí | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici | místo = Brno | rok = 1988 | edice = Vlastivědná knihovna moravská | svazek edice = 52 | počet stran = 436 | isbn =}} [298] => * {{Citace monografie | příjmení = Kazlepka | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = Ostrov italského vkusu : umělecký mecenát Antonia Rambalda, hraběte z Collalto a San Salvatore, mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století | vydavatel = Barrister & Principal ; Moravská galerie | místo = Brno | rok = 2011 | počet stran = 250 | isbn = 978-80-87474-51-8}} [299] => * {{Citace monografie | příjmení = Měřínský | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský | příjmení2 = Novotná | jméno2 = Dana | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Straková | jméno3 = Martina | odkaz na autora3 = | titul = Brtnice rodiště Josefa Hoffmanna | vydavatel = Město Brtnice | místo = Brtnice | rok = 2006 | počet stran = 70 | isbn = 80-254-1426-4}} [300] => * {{Citace sborníku | příjmení = Mihola | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = "Řeholníci ve svatých a zbožných skutcích zvláště pevní". K dějinám paulánského konventu sv. Matouše v Brtnici | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Schbesta | jméno sestavitele = Rudolf | spolusestavitelé = a kol. | sborník = Mezi Jihlavou a Vídní 1700-1900. Sborník přednášek z konference 25.-27. 10. 2006 | odkaz na sborník = | vydavatel = Muzeum Vysočiny | odkaz na vydavatele = | místo = Jihlava | rok vydání = 2006 | isbn = 80-86382-18-4 | url = | strany = 127–138}} [301] => * {{Citace monografie | příjmení = Rychnovský | jméno = Oldřich | odkaz na autora = | příjmení2 = Hons | jméno2 = Augustin | odkaz na autora2 = | titul = Osvobození Brtnice v r. 1945 a dnešní dozvuky válečné doby | vydavatel = | místo = | rok = 1999 | počet stran = 9 | isbn = 80-254-3850-3}} [302] => * {{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | odkaz na autora = Bohumil Samek | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 651 | isbn = 80-200-0474-2}} [303] => * {{Citace monografie | příjmení = Sellnerová | jméno = Helena | odkaz na autora = | příjmení2 = Přibylová | jméno2 = Tereza | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Rychnovská | jméno3 = Ludmila | odkaz na autora3 = | titul = Židé v Brtnici | vydavatel = Spolek pro starou Brtnici ve spolupráci s Městem Brtnicí | místo = Brtnice | rok = 2006 | počet stran = 57 | isbn = 80-254-3500-8}} [304] => [305] => === Související články === [306] => * [[Římskokatolická farnost Brtnice]] [307] => [308] => === Externí odkazy === [309] => * {{Commonscat}} [310] => * {{Otto|heslo=Brtnice}} [311] => * {{RÚIAN}} [312] => * [http://www.brtnice.cz Oficiální stránky města] [313] => [314] => {{Části české obce}} [315] => {{Okres Jihlava}} [316] => [317] => {{Dobrý článek}} [318] => {{Autoritní data}} [319] => [320] => {{Portály|Morava}} [321] => [[Kategorie:Brtnice| ]] [322] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [323] => [[Kategorie:Mikroregion Černé lesy]] [324] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [325] => [[Kategorie:Obce v okrese Jihlava]] [326] => [[Kategorie:Místní části v Brtnici]] [327] => [[Kategorie:Města v okrese Jihlava]] [328] => [[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] [329] => [[Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině]] [] => )
good wiki

Brtnice

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Panská Lhota','Jihlava','Luka nad Jihlavou','Brtnice (řeka)','Valdštejnové','Malé (Brtnice)','nadmořská výška','Rokštejn','Silnice II/405','Komárovice (Brtnice)','Bransouze','Collaltové'

Bransouze

Collaltové

Jihlava

Rokštejn

Valdštejnové