Array ( [0] => 14814015 [id] => 14814015 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brukvovité [uri] => Brukvovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Brukvovité [2] => | obrázek = Sisymbrium loeselii (5062348649).jpg [3] => | popisek = Hulevník Loeselův (''Sisymbrium loeselii'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[brukvotvaré]] (''Brassicales'') [10] => | čeleď = '''brukvovité''' (''Brassicaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Gilbert Thomas Burnett|Burnett]], 1835 [12] => }} [13] => [[Soubor:Brassica flowerdiagram.png|náhled|[[Květní diagram]] brukve]] [14] => '''Brukvovité''' (''Brassicaceae''), alternativně též '''křížaté''' (''Cruciferae''),{{Citace elektronické monografie| url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id3247/ |titul = [15] => Biolib – Brassicaceae| autor=Biolib.cz}} je velká [[čeleď]] [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z [[řád (biologie)|řádu]] [[brukvotvaré|brukvotvarých]] (''Brassicales''). Většina zástupců této čeledi jsou [[bylina|byliny]] s jednoduchými členěnými [[list]]y a bílými, žlutými nebo purpurovými čtyřčetnými [[květ]]y. Mají poměrně uniformní stavbu květů a charakteristické [[plod (botanika)|plody]], nazývané [[šešule]]. Vyskytují se po celém světě, nejvíc [[druh]]ů je v [[mírný podnebný pás|mírném pásu]]. Celosvětově zahrnují více než 4000 druhů a jsou bohatě zastoupeny i v [[květena|květeně]] České republiky. Mezi typické a v přírodě ČR běžné zástupce náleží např. [[kokoška pastuší tobolka]], [[česnáček lékařský]], [[penízek rolní]], [[hořčice polní]] a [[osívka jarní]]. [16] => [17] => Do čeledi brukvovitých náležejí významné [[užitkové rostliny|zemědělské plodiny]], jako jsou [[zelí]], [[kapusta]], [[květák]], [[ředkev setá|ředkev]], [[růžičková kapusta]], [[hořčice]], [[brokolice]], [[pekingské zelí]], [[křen]], [[brukev řepka|řepka]] aj. Některé druhy jsou pěstovány jako [[okrasná rostlina|okrasné]] [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] či [[trvalka|vytrvalé]] [[zahrada|zahradní]] rostliny i [[skalnička|skalničky]], mají význam také v [[fytoterapie|přírodní medicíně]]. Mezi zásadní látky, které obsahují, patří zejména [[glukosinoláty]], které také způsobují štiplavou [[chuť]] většiny rostlin. [18] => [19] => == Popis == [20] => Brukvovité jsou [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] nebo [[trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], řidčeji [[polokeř]]e nebo i [[keř]]e. Výjimečně lze mezi brukvovitými nalézt i [[liána|liány]], např. ''Cremolobus'' v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], ''Heliophila'' v [[Afrika|Africe]] a některé [[Austrálie|australské]] [[řeřišnice]] (''Lepidium''). Listy jsou povětšině jednoduché, s celistvou až silně členěnou [[čepel listová|čepelí]], řidčeji trojčetné, zpeřené nebo dlanitě složené. [[Hygrofyty|Vodní]] druhy, např. z rodů [[řeřišnice]] (''Cardamine'') či [[potočnice (rod)|potočnice]] (''Nasturtium''), mohou mít listy dvoutvárné. [[Palist]]y chybějí. [[Lodyha|Lodyžní]] listy jsou téměř vždy střídavé, u mnohých zástupců je vyvinuta přízemní [[listová růžice|růžice listů]]. [[Květ]]y rostou jednotlivě nebo častěji jsou uspořádané v [[hrozen|hroznech]], [[chocholík|chocholících]] či [[lata|latách]]. Květy bývají většinou oboupohlavné, pravidelné (někdy na okraji [[květenství]] paprskující, např. u rodu [[iberka]] – ''Iberis'') a čtyřčetné. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je složen ze 4 volných kališních lístků a u některých druhů jsou 2 vnější lístky vakovitě vyduté. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je tvořena 4 volnými lístky, řidčeji je zakrnělá nebo zcela chybí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6 ve dvou kruzích, dvě vnější tyčinky jsou kratší než vnitřní. Na [[květní lůžko|květním lůžku]] bývají vyvinuty různě utvářené [[nektar]]ové žlázky. [[Semeník]] je svrchní, přisedlý nebo zřetelně stopkatý, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů. Nejčastěji obsahuje 2 komůrky a blanitou falešnou přehrádku propojující 2 [[placenta (botanika)|placenty]]. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[šešule]] nebo [[šešulka]], řidčeji jsou plody nepukavé nebo poltivé. [[Semeno|Semena]] mohou být křídlatá nebo bezkřídlá a nemají vyvinutý [[endosperm]].{{Citace elektronické monografie [21] => | příjmení = Cheo [22] => | jméno = Tai-yien et al [23] => | titul = Flora of China: Brassicaceae [24] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10120 [25] => | datum vydání = [26] => | datum aktualizace = [27] => | datum přístupu = 01.05.2014 [28] => | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [29] => | místo = [30] => | jazyk = en [31] => }}{{Citace elektronické monografie [32] => | příjmení = [33] => | jméno = [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Flora of North America: Brassicaceae [36] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10120&key_no=2 [37] => | datum vydání = [38] => | datum aktualizace = [39] => | datum přístupu = 01.05.2014 [40] => | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [41] => | místo = [42] => | jazyk = en [43] => }} [44] => [45] => [46] => Soubor:Erucastrum nastutiifolium ENBLA04.jpg|List [[ředkevník potočnicolistý|ředkevníku potočnicolistého]] (''Erucastrum nasturtiifolium'') [47] => Soubor:Barbarea vulgaris 002.JPG|Květenství [[barborka obecná|barborky obecné]] (''Barbarea vulgaris'') [48] => Soubor:Thlaspi arvense20100426 14.jpg|Detail květu [[penízek rolní|penízku rolního]] (''Thlaspi arvense'') [49] => Soubor:4101-Raphanus raphanistrum-Lysá-6.03.JPG|Detail květu [[ředkev ohnice|ředkve ohnice]] (''Raphanus raphanistrum'') [50] => Soubor: [51] => [52] => [53] => === Plody brukvovitých === [54] => Plody mají zásadní význam v taxonomii brukvovitých. Jsou důležité pro správné zařazení rostliny do rodu a většinou se bez nich nelze obejít při určování podle určovacího klíče. Základním typem plodu brukvovitých je [[šešule]] (''siliqua''). Jedná se o určitý typ dvouchlopňové [[tobolka (plod)|tobolky]], v níž jsou semena připojena k nepravé přehrádce. Krátká šešule se označuje jako [[šešulka]] (''silicula''). Skladba šešule i šešulky je shodná, liší se pouze poměrem délky a šířky. Plody více než 3× delší než široké se označují jako šešule, plody kratší jako šešulky. Klasické šešule podlouhlého tvaru má např. [[huseník]] (''Arabis''), [[brukev]] (''Brassica''), [[hořčice]] (''Sinapis''), [[hulevník]] (''Sisymbrium''), [[česnáček]] (''Alliaria'') a jiné. Šešulky má například [[penízek]] (''Thlaspi''), [[osívka]] (''Erophila''), [[měsíčnice]] (''Lunaria'') či [[kokoška]] (''Capsella''). Na rozhraní obou typů stojí rod [[rukev]] (''Rorippa''), který má šešule i šešulky. Někteří zástupci brukvovitých mají nepukavé nebo poltivé plody. [[Dvojštítek]] (''Biscutella'') má poltivý plod charakteristického brýlovitého tvaru, rozpadající se na 2 nepukavé plůdky. Nepukavé plody má např. [[boryt]] (''Isatis''), [[řepinka latnatá|řepinka]] (''Neslia'') nebo [[rukevník]] (''Bunias''). [[Ředkev ohnice]] (''Raphanus raphanistrum'') má poltivý podlouhlý zaškrcovaný plod, nazývaný [[struk]] (''bilomentum'').{{Citace monografie [55] => | příjmení = Stuppy [56] => | jméno = Wolfgang [57] => | titul = Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms [58] => | url = http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/kppcont_029192.pdf [59] => | vydavatel = Royal Botanical Gardens [60] => | místo = Kew [61] => | rok = 2004 [62] => | jazyk = en [63] => | datum přístupu = 08-03-2014 [64] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140308062344/http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/kppcont_029192.pdf [65] => | datum archivace = 08-03-2014 [66] => | nedostupné = ano [67] => }} {{Wayback|url=http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/kppcont_029192.pdf |date=20140308062344 }}{{Citace monografie [68] => | příjmení = Slavíková [69] => | jméno = Zdeňka [70] => | titul = Morfologie rostlin [71] => | vydavatel = Karolinum [72] => | místo = Praha [73] => | rok = 2002 [74] => | jazyk = cs [75] => }} [76] => [77] => [78] => Soubor:Descurainia sophia - June 2009.jpg|Plodenství [[úhorník mnohodílný|úhorníku mnohodílného]] (''Descurainia sophia'') [79] => Soubor:Sisymbrium officinale frucht 3.jpg|Částečně otevřená šešule [[hulevník lékařský|hulevníku lékařského]] (''Sisymbrium officinale'') [80] => Soubor:5900-Biscutella laevigata-Triglav-8.05.JPG|Poltivý plod [[dvojštítek hladkoplodý|dvojštítku hladkoplodého]] (''Biscutella laevigata'') [81] => Soubor:Lunaria annua, seeds.jpg|Šešulka [[měsíčnice roční]] (''Lunaria annua'') [82] => Soubor:Bunias orientalis sl3.jpg|Šešulka [[rukevník východní|rukevníku východního]] (''Bunias orientalis'') [83] => [84] => [85] => == Rozšíření == [86] => Čeleď brukvovité zahrnuje více než 4000 druhů ve 372 rodech.{{Citace elektronické monografie [87] => | příjmení = [88] => | jméno = [89] => | odkaz na autora = [90] => | titul = The Plant List [91] => | url = http://www.theplantlist.org/ [92] => | datum vydání = [93] => | datum aktualizace = [94] => | datum přístupu = 01.05.2014 [95] => | vydavatel = Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [96] => | místo = [97] => | jazyk = en [98] => }} Největší rody jsou [[chudina (rod)|chudina]] (''Draba'', 440 druhů), [[trýzel]] (''Erysimum'', 261), [[řeřišnice]] (''Cardamine'', 233) a [[tařinka]] (''Alyssum'', 207 druhů).{{Citace monografie [99] => | příjmení = Judd [100] => | jméno = et al. [101] => | odkaz na autora = [102] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [103] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [104] => | místo = [105] => | rok = 2002 [106] => | isbn = 9780878934034 [107] => | kapitola = [108] => | strany = [109] => | jazyk = en [110] => }} Brukvovité jsou rozšířené po celém světě, nejvíce druhů se vyskytuje v mírných oblastech severní i jižní polokoule. Hlavní centra druhové diverzity jsou v [[Asie|Asii]] od [[Turecko|Turecka]] po [[Himálaj]], na západě [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a ve [[Středomoří]]. Další druhotná centra jsou podél Himálaje, v [[Jižní Amerika|jihoamerických]] [[Andy|Andách]] až na jih po [[Patagonie|Patagonii]] a v jižní [[Afrika|Africe]]. Rody [[řeřišnice]] (''Cardamine''), [[řeřicha]] (''Lepidium'') a [[rukev]] (''Rorippa'') jsou zastoupeny na všech [[kontinent]]ech s výjimkou [[Antarktida|Antarktidy]]. Brukvovité rostou v nejrůznějších [[biotop]]ech, nejvíce druhů se vyskytuje v [[aridní podnebí|aridních]] a poloaridních oblastech mírného pásu. Mnoho druhů roste v alpínských a subalpínských oblastech, kde nezřídka patří mezi dominující rostliny (zvláště rod [[chudina (rod)|chudina]] – ''Draba''), podobně jako v [[Arktida|arktických]] oblastech. Některé druhy rodů ''Draba'' a ''Lepidostemon'' vystupují v Himálaji až do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] nad 6000 metrů. V [[tropický podnebný pás|tropech]] jsou brukvovité zastoupeny málo a jsou vesměs vázány na vyšší polohy.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Smith [112] => | jméno = Nantan et al [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [115] => | vydavatel = Princeton University Press [116] => | místo = Princeton [117] => | rok = 2003 [118] => | isbn = 0691116946 [119] => | kapitola = [120] => | strany = [121] => | jazyk = en [122] => }} [123] => [124] => === Česká květena === [125] => V České republice roste, pomineme-li druhy vzácně [[nepůvodní druh|zavlékané]] nebo jen velmi zřídka zplaňující, celkem 101 druhů brukvovitých ve 41 rodech.{{Citace monografie [126] => | příjmení = Kubát [127] => | jméno = K. et al. [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [130] => | vydavatel = Academia [131] => | místo = Praha [132] => | rok = 2002 [133] => | isbn = 80-200-0836-5 [134] => | kapitola = [135] => | strany = [136] => | jazyk = [137] => }} Největším počtem druhů jsou v ČR zastoupeny rody [[řeřišnice]] (''Cardamine'', 11 druhů), [[huseník]] (''Arabis'', 9 druhů), [[trýzel]] (''Erysimum'', 8 druhů), [[brukev]] (''Brassica'') a [[hulevník]] (''Sisymbrium'', obojí po 6 druzích). V počtu od 2 do 4 druhů se v ČR vyskytují rody [[barborka (rod)|barborka]] (''Barbarea''), [[chudina (rod)|chudina]] (''Draba''), [[křez]] (''Diplotaxis''), [[kyčelnice]] (''Dentaria''), [[osívka]] (''Erophila''), [[penízek]] (''Thlaspi''), [[potočnice (rod)|potočnice]] (''Nasturtium''), [[rukev]] (''Rorippa''), [[ředkev]] (''Raphanus''), [[ředkevník]] (''Erucastrum''), [[řeřicha]] (''Lepidium''), [[řeřišničník]] (''Cardaminopsis''), [[tařinka]] (''Alyssum''), [[večernice (rod)|večernice]] (''Hesperis'') a [[vranožka]] (''Coronopus''). Oproti jiným čeledím je nápadný podíl rodů zastoupených jediným druhem: [[bělohořčice setá]] (''Leucosinapis alba''), [[boryt barvířský]] (''Isatis tinctoria''), [[česnáček lékařský]] (''Alliaria petiolata''), [[dvojštítek hladkoplodý]] (''Biscutella laevigata''), [[hořčice polní]] (''Sinapis arvensis''), [[hořinka východní]] (''Conringia orientalis''), [[huseníček rolní]] (''Arabidopsis thaliana''), [[katrán tatarský]] (''Crambe tataria''), [[kokoška pastuší tobolka]] (''Capsella bursa-pastoris''), [[křen selský]] (''Armoracia rusticana''), [[lnička drobnoplodá]] (''Camelina microcarpa''), [[měsíčnice vytrvalá]] (''Lunaria rediviva''), [[nahoprutka písečná]] (''Teesdalia nudicaulis''), [[rukevníček syrský]] (''Euclidium syriacum''), [[rukevník východní]] (''Bunias orientalis''), [[řepinka latnatá]] (''Neslia paniculata''), [[řepovník vytrvalý]] (''Rapistrum perenne''), [[šedivka šedá]] (''Berteroa incana''), [[tařice skalní]] (''Aurinia saxatilis''), [[úhorník mnohodílný]] (''Descurainia sophia'') a [[vesnovka obecná]] (''Cardaria draba''). Další druhy jsou do ČR zřídka zavlékané, zejména ze Středomoří.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Slavík [139] => | jméno = Bohumil (editor) [140] => | odkaz na autora = [141] => | titul = Květena České republiky 3 [142] => | vydavatel = Academia [143] => | místo = Praha [144] => | rok = 1992 [145] => | isbn = 80-200-1090-4 [146] => | kapitola = [147] => | strany = [148] => | jazyk = [149] => }} [150] => [151] => Brukvovité lze nalézt v České republice na nejrůznějších biotopech od nížin do hor. Jako [[plevel]]e v polích a zahradách jsou běžné např. [[úhorník mnohodílný]] (''Descurainia sophia''), [[hořčice polní]] (''Sinapis arvensis''), [[huseníček rolní]] (''Arabidopsis thaliana''), [[penízek rolní]] (''Thlaspi arvense'') a [[řepinka latnatá]] (''Neslia paniculata''). Na [[Ruderální společenstvo|ruderálních]] narušených místech roste zejména [[hulevník lékařský]] (''Sisymbrium officinale''), [[hulevník Loeselův]] (''Sisymbrium loeselii''), [[řeřicha rumní]] (''Lepidium ruderale''), [[řeřicha chlumní]] (''Lepidium campestre''), [[kokoška pastuší tobolka]] (''Capsella bursa-pastoris''), [[vesnovka obecná]] (''Cardaria draba''), [[barborka obecná]] (''Barbarea vulgaris'') a [[řeřišničník písečný]] (''Cardaminopsis arenosa''). Mezi stínomilné lesní a hajní druhy náleží [[česnáček lékařský]] (''Alliaria petiolata''), [[řeřišnice nedůtklivá]] (''Cardamine impatiens''), [[řeřišnice křivolaká]] (''Cardamine flexuosa''), [[kyčelnice cibulkonosná]] (''Dentaria bulbifera'') a [[měsíčnice vytrvalá]] (''Lunaria rediviva''). Na lesních okrajích a výslunných stráních rostou zejména různé druhy [[huseník]]u (''Arabis'') a [[trýzel]]e (''Erysimum''), na skalách [[tařice skalní]] (''Aurinia saxatilis''). Na vlhkých a bažinatých místech rostou zejména [[rukev|rukve]] (''Rorippa spp.'') a [[řeřišnice hořká]] (''Cardamine amara''), na loukách [[řeřišnice luční]] (''Cardamine pratensis''). Běžnou jarní [[Efeméra (rostlina)|efemérní]] rostlinou je [[osívka jarní]] (''Erophila verna''). [152] => [153] => [[Soubor:Draba hoppeana.jpg|náhled|[[Chudina Hoppeova]] (''Draba hoppeana'')]] [154] => [155] => === Evropská květena === [156] => Na Slovensku rostou mimo rodů zastoupených i v Česku horské druhy [[řeřuška alpská]] (''Hornungia alpina''), [[krasoskalník pyrenejský]] (''Petrocallis pyrenaica'') a [[lžičník tatranský]] (''Cochlearia tatrae'') a teplomilné druhy [[řeřišník skalní]] (''Hornungia petraea''), [[sivutka skalní]] (''Aethionema saxatile''), [[vápnička skalní]] (''Kernera saxatilis'') a [[trýzelka šedá]] (''Syrenia cana''). [157] => [158] => Z celé Evropy je uváděno asi 106 rodů brukvovitých.{{Citace elektronické monografie [159] => | příjmení = [160] => | jméno = [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = Flora Europaea [163] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [164] => | datum vydání = [165] => | datum aktualizace = [166] => | datum přístupu = 01.05.2014 [167] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh, UK [168] => | místo = [169] => | jazyk = en [170] => }} Nejvíce zástupců roste ve Středomoří, mezi jinými různé druhy [[fiala (rod)|fialy]] (''Matthiola''), [[huseník]]u (''Arabis''), [[trýzel]]e (''Erysimum''), [[večernička|večerničky]] (''Malcolmia''), [[tařicovka přímořská]] (''Lobularia maritima'') aj. Přímo na mořském pobřeží roste např. [[pomořanka přímořská]] (''Cakile maritima''), rozšířená je po celém Středomoří. Mezi význačné vysokohorské druhy alpínských poloh evropských [[pohoří|velehor]] náleží např. různé druhy [[chudina (rod)|chudiny]] (''Draba''), [[řeřišnice rýtolistá]] (''Cardamine resedifolia''), [[řeřišnice alpská]] (''Cardamine alpina'') a dále [[huseník douškolistý]] (''Arabis soyeri'', syn. ''A. bellidifolia''), [[huseník modrý]] (''Arabis caerulea''), [[krasoskalník pyrenejský]] (''Petrocallis pyrenaica'') a [[řeřuška alpská]] (''Hornungia alpina''). Některé z těchto druhů mají arkticko-alpínskou [[disjunkce (fytogeografie)|disjunkci]] a vyskytují se též v arktických oblastech severní [[Eurasie]].{{Citace monografie [171] => | příjmení = Aeschimann [172] => | jméno = David et al. [173] => | odkaz na autora = [174] => | titul = Flora Alpina [175] => | vydavatel = Haupt [176] => | místo = Bern [177] => | rok = 2004 [178] => | isbn = 3-258-06600-0 [179] => | kapitola = [180] => | strany = [181] => | jazyk = de [182] => }}{{Citace monografie [183] => | příjmení = Villar [184] => | jméno = L. et al [185] => | odkaz na autora = [186] => | titul = Flora del Pirineo Aragonés [187] => | vydavatel = [188] => | místo = Huesca [189] => | rok = 1997 [190] => | isbn = 84-89862-03-6 [191] => | kapitola = [192] => | strany = [193] => | jazyk = es [194] => }} [195] => [196] => == Taxonomie == [197] => Čeleď brukvovité byla popsána [[Gilbert Thomas Burnett|GIlbertem Thomasem Burnettem]] v roce 1835. Množství rodů a druhů brukvovitých bylo popsáno již v základním [[Carl Linné|Linného]] díle ''[[Species Plantarum]]'' z roku 1753. [198] => V tradičních [[seznam systémů taxonomie rostlin|botanických systémech]] ([[Cronquistův systém|Cronquist]], [[Dahlgrenův systém|Dahlgren]], [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjan]]) byly brukvovité řazeny spolu s [[kaparovité|kaparovitými]], [[rýtovité|rýtovitými]] a některými drobnějšími exotickými čeleděmi do řádu kaparotvaré (''Capparales''). S nástupem [[molekulární biologie|molekulárních metod]] došlo k přesunům v rámci příbuzných čeledí brukvovité a kaparovité, neboť bylo zjištěno, že čeleď kaparovité je v tradičním pojetí [[parafyletismus|parafyletická]]. V systému [[systém APG|APG]] z roku 1998 byly obě čeledi sloučeny do čeledi brukvovité. Počet rodů v čeledi brukvovitých se tak rozrostl o 46 a počet druhů asi o 700. V roce 2009 v [[systém APG III|systému APG III]] pak byly rody rozděleny do celkem 3 [[monofyletismus|monofyletických]] čeledí: brukvovité (''Brassicaceae''), [[kaparovité]] (''Capparaceae'') a [[luštěnicovité]] (''Cleomaceae'').{{Citace monografie [199] => | příjmení = Bremer [200] => | jméno = B. et al. [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification ... [203] => | vydavatel = [204] => | místo = [205] => | rok = 2009 [206] => | isbn = [207] => | kapitola = [208] => | strany = [209] => | jazyk = en [210] => }}{{Citace elektronické monografie [211] => | příjmení = Stevens [212] => | jméno = P. F. [213] => | odkaz na autora = [214] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website, , vers. 13 [215] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [216] => | datum vydání = [217] => | datum aktualizace = 28.09.2013 [218] => | datum přístupu = 01.05.2014 [219] => | vydavatel = [220] => | místo = Missouri Botanical Garden [221] => | jazyk = en [222] => }} [223] => [224] => Čeleď brukvovité bývá členěna do různého počtu [[tribus|tribů]] (od 2 do 19). Toto dělení je ale považováno za umělé, neboť je založeno pouze na několika [[morfologie (biologie)|morfologických]] znacích a navíc je vytvořeno s předpokladem, že tyto znaky se v [[evoluce|evoluci]] vytvořily pouze jednou. [225] => [226] => == Prehistorie == [227] => Počátek brukvovitých je kladen do období [[eocén]]u, kdy došlo k oddělení čeledí ''Brassicaceae'' a ''Cleomaceae''. K první diverzifikaci čeledi došlo asi před 32,4 milióny let na přelomu eocénu a [[oligocén]]u, kdy se od zbytku čeledi oddělil tribus ''[[Aethionemeae]]''. Za oblast původu čeledi je považován [[Íránsko-turanský region]], kde je jak zřetelná vazba bazálního tribu ''Aethionemeae'', tak i světové centrum druhové diverzity dané čeledi (v samotném Turecku roste na 560 druhů). K největší diverzifikaci pak došlo v [[miocén]]u, kdy vlivem klimatických změn došlo k vytvoření sušších stanovišť a nové niky byly obsazovány těmito rostlinami.{{Citace periodika [228] => | příjmení = Hohmann [229] => | jméno = Nora et al. [230] => | titul = A time-calibrated road map of Brassicaceae species radiation and evolutionary history [231] => | periodikum = Plant Cell [232] => | rok = 2015 [233] => | měsíc = Oct. [234] => | číslo = 27(10) [235] => | url = http://www.plantcell.org/content/27/10/2770 [236] => }}{{Citace periodika [237] => | příjmení = Frantzke [238] => | jméno = Andreas [239] => | titul = Cabbage family affairs: the evolutionary history of Brassicaceae [240] => | periodikum = Trends in Plant Science [241] => | rok = 2011 [242] => | měsíc = Feb. [243] => | číslo = 16(2) [244] => }} [245] => Fosílie brukvovitých bývají nacházeny jen velmi zřídka. Fosilní plody a semena některých recentních rodů (''[[penízek|Thlaspi]]'', ''[[řeřicha|Lepidium]]'', ''[[Clypeola]]'', ''[[chudina (rod)|Draba]]'', ''[[hořčice|Sinapis]]'') [[třetihory|třetihorního]] stáří jsou známa z [[Montana|Montany]] z období [[oligocén]]u a z [[Německo|Německa]] z období svrchního [[miocén]]u a svrchního [[pliocén]]u. Z [[Francie]] jsou známa pylová zrna svrchně miocenního stáří.{{Citace monografie [246] => | příjmení = Kubitzki [247] => | jméno = K. (ed.) [248] => | příjmení2 = Bayer [249] => | jméno2 = C. (ed.) [250] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 5 [251] => | vydavatel = Springer [252] => | místo = Berlin [253] => | rok = 2002 [254] => | isbn = 978-3-642-07680-0 [255] => | jazyk = en [256] => }} [257] => [258] => == Ekologické interakce == [259] => [[Soubor:Anthocharis cardamines qtl1.jpg|náhled|[[Bělásek řeřichový]] (''Anthocharis cardamines'') na květech [[česnáček lékařský|česnáčku]]]] [260] => [261] => Květy brukvovitých rostlin jsou nejčastěji bílé, žluté nebo purpurové a bývají [[opylení|opylovány]] [[hmyz]]em sbírajícím [[pyl]] a [[nektar]], zejména [[včela]]mi, [[dvoukřídlí|mouchami]], [[motýli|motýly]], [[motýli|můrami]] a [[brouci|brouky]]. [[Samosprašnost|Samosprášení]] bývá bráněno [[protogynie|protogynií]], mnohé zejména plevelné druhy jsou však [[samosprašnost|samosprašné]], stejně jako druhy s [[samosprašnost|kleistogamickými]] květy. Pouze výjimečně byla zaznamenána [[anemogamie|větrosprašnost]]. [262] => [263] => Semena jsou u většiny druhů s pukavými plody šířena větrem a druhotně i dešťovou vodou poté, co se otevřou chlopně tobolek. K usnadnění šíření mívají semena různá křídla či měchýřky nebo jsou velmi drobná. Nepukavé plody mohou být šířeny větrem, vodou nebo zvířaty. Semena z těchto plodů buď vypadávají po rozrušení stěny plodu, nebo klíčí přímo v nich. U [[řeřišnice]] (''Cardamine'') a některých dalších rodů se tobolky otevírají explozivně a rozstřelují semena do okolí. [264] => [265] => Na brukvovitých se živí housenky řady druhů [[motýli|motýlů]], zejména [[běláskovití|bělásků]] a některých [[můry|můr]]. V polních kulturách platí za škůdce [[bělásek zelný]] (''Pieris brassicae''), [[bělásek řepový]] (''Pieris rapae'') a [[bělásek řepkový]] (''Pieris napi''), na divoce rostoucích brukvovitých se vyvíjejí housenky [[bělásek řeřichový|běláska řeřichového]] (''Anthocharis cardamines''), [[bělásek rezedkový|běláska rezedkového]] (''Pontia daplidicea'') v ČR velmi vzácného [[bělásek horský|běláska horského]] (''Pieris bryoniae'').{{Citace elektronické monografie [266] => | příjmení = [267] => | jméno = [268] => | příjmení2 = [269] => | jméno2 = [270] => | odkaz na autora = [271] => | titul = Mapování a ochrana motýlů České republiky [272] => | url = http://www.lepidoptera.cz/ [273] => | datum vydání = [274] => | datum aktualizace = [275] => | datum přístupu = [276] => | vydavatel = Entomologický ústav BC AV ČR [277] => | místo = [278] => | jazyk = [279] => }} [280] => [281] => == Obsahové látky a jedovatost == [282] => Mezi charakteristické obsahové látky brukvovitých náležejí zejména [[glykosidy|sirné glykosidy]] zvané [[glukosinoláty]]. Tyto látky způsobují mj. štiplavou chuť brukvovitých rostlin. Při narušení pletiv rostlin se ze specializovaných buněk (tzv. [[myrosin]]ových [[idioblast]]ů) uvolňuje enzym [[myrozináza]], který způsobuje štěpení glukosinolátů na [[glukóza|glukózu]] a tzv. hořčičné oleje, látky štiplavé až pálivé chuti. K [[hydrolýza|hydrolýze]] glukosinolátů může dojít i teplem nebo kyselým prostředím. Některé z konečných produktů tohoto štěpení mohou ve velkém množství škodlivě působit na játra, ledviny či štítnou žlázu hospodářských zvířat. V přiměřeném množství jsou však glukosinoláty považovány za látky působící spíše příznivě.{{Citace elektronické monografie [283] => | příjmení = Tůmová [284] => | jméno = Eva [285] => | titul = Přírodní toxické látky ve výživě hospodářských zvířat [286] => | url = http://www.vuzv.cz/sites/File/vybor/Tumova%20-%20prirodni%20toxicke%20latky%20ve%20vyzive%20zvirat.pdf [287] => | datum vydání = 2006 [288] => | datum aktualizace = [289] => | datum přístupu = [290] => | vydavatel = Výzkumný ústav živočišné výroby [291] => | místo = Praha [292] => | jazyk = [293] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150510144534/http://www.vuzv.cz/sites/File/vybor/Tumova%20-%20prirodni%20toxicke%20latky%20ve%20vyzive%20zvirat.pdf [294] => | datum archivace = 2015-05-10 [295] => | nedostupné = ano [296] => }} [297] => [298] => Mezi brukvovitými je velmi málo skutečně jedovatých rostlin.{{Citace elektronické monografie [299] => | titul = FDA Poisonous Plant Database [300] => | url = http://www.accessdata.fda.gov/scripts/plantox/textResults.cfm [301] => | datum vydání = [302] => | datum aktualizace = [303] => | datum přístupu = 01.05.2014 [304] => | vydavatel = U.S. Department of Health & Human Services [305] => | místo = [306] => | jazyk = en [307] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140427204208/http://www.accessdata.fda.gov/scripts/plantox/textResults.cfm [308] => | datum archivace = 2014-04-27 [309] => | nedostupné = ano [310] => }} Z české květeny není uváděna žádná.{{Citace monografie [311] => | příjmení = Jirásek [312] => | jméno = Václav et al [313] => | odkaz na autora = [314] => | titul = Naše jedovaté rostliny [315] => | vydavatel = Československá Akademie věd [316] => | místo = Praha [317] => | rok = 1957 [318] => | isbn = [319] => | kapitola = [320] => | strany = [321] => | jazyk = [322] => }} Strava s velkým obsahem semen [[hořčice (rod)|hořčice]], [[řeřicha|řeřichy]] nebo [[ředkev setá|ředkve]], obsahujících značné množství [[glukosinoláty|glukosinolátů]], může u zvířat způsobit ve velkém množství [[porucha zažívání|trávicí potíže]], [[potrat|aborci]], [[hemolýza|hemolýzu]] a [[ochrnutí|paralýzu]].{{Citace elektronické monografie [323] => | titul = Plants poisonous to livestock [324] => | url = http://harvest.cals.ncsu.edu/applications/plant_biology/poisonous/ [325] => | datum vydání = [326] => | datum aktualizace = [327] => | datum přístupu = 01.05.2014 [328] => | vydavatel = NC State University [329] => | místo = [330] => | jazyk = en [331] => }} [332] => [333] => [334] => Soubor:Glucosinolates.png|Obecný vzorec [[glukosinoláty|glukosinolátu]] [335] => Soubor:Sinigrin.png|Sinigrin, [[glukosinoláty|glukosinolát]] obsažený v [[křen selský|křenu]] [336] => [337] => [338] => == Ochrana přírody == [339] => V České republice je na seznamu chráněných rostlin, vydaném vyhláškou [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministerstva životního prostředí]] ''č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.'', celkem 35 druhů brukvovitých (mimo druhů vymřelých či nezvěstných). Jako [[stupeň ohrožení v Česku|kriticky ohrožené]] (kategorie §1) jsou vedeny: [[huseník hajní]] (''Arabis nemorensis''), [[huseník sudetský]] (''Arabis sudetica''), [[brukev prodloužená]] (''Brassica elongata''), [[řeřišnice hořká Opizova]] (''Cardamine amara'' subsp. ''opizii''), [[řeřišnice malokvětá]] (''Cardamine parviflora''), [[řeřišnice rýtolistá]] (''Cardamine resedifolia''), [[řeřišničník skalní]] (''Cardaminopsis petraea''), [[hořinka východní]] (''Conringia orientalis''), [[chudina hajní]] (''Draba nemorosa''), [[trýzel rozkladitý]] (''Erysimum repandum'') a [[potočnice drobnolistá]] (''Nasturtium microphyllum''). Silně ohrožené (§2) jsou [[huseník ouškatý]] (''Arabis auriculata''), [[huseník chudokvětý]] (''Arabis pauciflora'', syn. ''A. brassica''), [[huseník převislý]] (''Arabis turrita''), [[řeřišnice bahenní]] (''Cardamine dentata''), [[vranožka šupinatá]] (''Coronopus squamatus''), [[katrán tatarský]] (''Crambe tataria''), [[chudina zední]] (''Draba muralis''), [[večernice lesní]] (''Hesperis sylvestris''), [[večernice smutná]] (''Hesperis tristis''), [[potočnice zkřížená]] (''Nasturtium'' × ''sterile''), [[hulevník východní]] (''Sisymbrium orientale''), [[nahoprutka písečná]] (''Teesdalia nudicaulis''). Jako ohrožené (§3) jsou vedeny [[tařinka horská Gmelinova]] (''Alyssum montanum subsp. gmelinii''), [[huseník střelovitý]] (''Arabis sagittata''), [[řeřišnice Matthioliho]] (''Cardamine matthioli''), [[řeřišnice trojlistá]] (''Cardamine trifolia''), [[kyčelnice žláznatá]] (''Dentaria glandulosa''), [[osívka kulatoplodá]] (''Erophila spathulata''), [[trýzel škardolistý]] (''Erysimum crepidifolium''), [[trýzel rozvětvený]] (''Erysimum diffusum''), [[trýzel vonný]] (''Erysimum odoratum''), [[potočnice lékařská]] (''Nasturtium officinale''), [[řepovník vytrvalý]] (''Rapistrum perenne'') a [[penízek horský]] (''Thlaspi montanum''). Tři druhy jsou vedeny jako vyhynulé: [[lnička tařicovitá]] (''Camelina alyssum''), [[hořinka rakouská]] (''Conringia austriaca''), [[povázka prorostlá]] (''Myagrum perfoliatum'') a jeden je nezvěstný: [[lnička setá]] (''Camelina sativa'').{{Citace periodika [340] => | příjmení = Grulich [341] => | jméno = Vít [342] => | titul = Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition (stav v roce 2012) [343] => | periodikum = Preslia [344] => | odkaz na periodikum = [345] => | rok = 2012 [346] => | měsíc = [347] => | ročník = 84 [348] => | číslo = 3 [349] => | strany = 631–645 [350] => | url = http://www.ms-cbs.cz/_publikace/P123Grulich.pdf [351] => | issn = 0032-7786 [352] => | jazyk = en [353] => }}{{Citace elektronické monografie [354] => | titul = Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [355] => | url = http://botany.cz/cs/chranene-rostliny/ [356] => | datum přístupu = 00.00.2011 [357] => | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR [358] => | jazyk = [359] => }} [360] => [361] => V [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN]] je jako kriticky ohrožené uvedeno 19 druhů brukvovitých. Jsou to vesměs místní [[endemit]]y různých [[ostrov]]ů (např. huseník ''[[Arabis kennedyae]]'' na [[Kypr]]u, dvojštítek ''[[Biscutella rotgesii]]'' na [[Korsika|Korsice]], brukev ''[[Brassica macrocarpa]]'' na [[Sicílie|Sicílii]], 6 druhů z [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]] a další). Na evropské pevnině patří do této kategorie vranožka ''[[Coronopus navasii]]'' ze španělského pohoří [[Sierra de Gádor]], ředkevník ''[[Erucastrum palustre]]'' ze severovýchodní [[Itálie]], rukev ''[[Rorippa valdes-bermejoi]]'' z [[národní park|národního parku]] [[Doñana]] v jižním Španělsku a řeřišnice ''[[Lepidium turczaninowii]]'' z [[Krym]]u.{{Citace elektronické monografie [362] => | příjmení = [363] => | jméno = [364] => | odkaz na autora = [365] => | titul = The IUCN red list of threatened species [366] => | url = http://www.iucnredlist.org/ [367] => | datum vydání = [368] => | datum aktualizace = 2013 [369] => | datum přístupu = 01.05.2014 [370] => | vydavatel = International Union for Conservation of Nature and Natural Resources [371] => | místo = [372] => | jazyk = en [373] => }} [374] => [375] => == Zástupci == [376] => {{Sloupce|3| [377] => * [[barborka (rod)|barborka]] (''Barbarea'') [378] => * [[bělohořčice]] (''Leucosinapis'') [379] => * [[boryt]] (''Isatis'') [380] => * [[brukev]] (''Brassica'') [381] => * [[česnáček]] (''Alliaria'') [382] => * [[drobnosemenka]] (''Chorispora'') [383] => * [[dvojštítek]] (''Biscutella'') [384] => * [[eutrema]] (''Eutrema'') [385] => * [[farsetka]] (''Farsetia'') [386] => * [[fiala (rod)|fiala]] (''Matthiola'') [387] => * [[fialička]] (''Jonopsidium'') [388] => * [[fibigie]] (''Fibigia'') [389] => * [[Hořčice (rod)|hořčice]] (''Sinapis'') [390] => * [[hořčičník]] (''Coincya'', syn. ''Rhynchosinapsis'') [391] => * [[hořinka]] (''Conringia'') [392] => * [[hulevník]] (''Sisymbrium'') [393] => * [[huseničák šedý|huseničák]] (''Hirschfeldia'') [394] => * [[huseníček]] (''Arabidopsis'') [395] => * [[huseník]] (''Arabis'') [396] => * [[chejr]] (''Erysimum'', syn. ''Cheiranthus'') [397] => * [[choulivka]] (''Anastatica'') [398] => * [[chudina (rod)|chudina]] (''Draba'') [399] => * [[iberka]] (''Iberis'') [400] => * [[katrán]] (''Crambe'') [401] => * [[katránička různolistá|katránička]] (''Calepina'') [402] => * [[kokoška]] (''Capsella'') [403] => * [[krasoskalník pyrenejský|krasoskalník]] (''Petrocallis'') [404] => * [[křen]] (''Armoracia'') [405] => * [[křez]] (''Diplotaxis'') [406] => * [[kyčelnice]] (''Dentaria'') [407] => * [[lnička]] (''Camelina'') [408] => * [[lžičník]] (''Cochlearia'') [409] => * [[měsíčnice]] (''Lunaria'') [410] => * [[nahoprutka]] (''Teesdalia'', syn. ''Guepinia'') [411] => * [[osívka]] (''Erophila'') [412] => * [[penízek]] (''Thlaspi'') [413] => * [[pomořanka]] (''Cakile'') [414] => * [[potočnice (rod)|potočnice]] (''Nasturtium'') [415] => * [[povázka prorostlá|povázka]] (''Myagrum'') [416] => * [[roketa]] (''Eruca'') [417] => * [[rukev]] (''Rorippa'') [418] => * [[rukevníček syrský|rukevníček]] (''Euclidium'')   [419] => * [[rukevník]] (''Bunias'') [420] => * [[ředkev]] (''Raphanus'') [421] => * [[ředkevník]] (''Erucastrum'') [422] => * [[řepinka latnatá|řepinka]] (''Neslia'') [423] => * [[řepovník]] (''Rapistrum'') [424] => * [[řeřicha]] (''Lepidium'') [425] => * [[řeřišnice]] (''Cardamine'') [426] => * [[řeřišničník]] (''Cardaminopsis'') [427] => * [[řeřuška alpská|řeřuška]] (''Hornungia'', syn. ''Pritzelago'') [428] => * [[sivutka]] (''Aethionema'') [429] => * [[subularie]] (''Subularia'') [430] => * [[šedivka]] (''Berteroa'') [431] => * [[tařice]] (''Aurinia'') [432] => * [[tařicovka]] (''Lobularia'') [433] => * [[tařička]] (''Aubrieta'') [434] => * [[tařinka]] (''Alyssum'') [435] => * [[trýzel]] (''Erysimum'') [436] => * [[trýzelka]] (''Syrenia'') [437] => * [[úhorník]] (''Descurainia'') [438] => * [[vápnička skalní|vápnička]] (''Kernera'') [439] => * [[večernice (rod)|večernice]] (''Hesperis'') [440] => * [[večernička]] (''Malcolmia'') [441] => * [[vesnovka]] (''Cardaria'') [442] => * [[vranožka]] (''Coronopus'') [443] => * [[žanovičník]] (''Coluteocarpus''){{Citace monografie [444] => | příjmení = Dostál [445] => | jméno = Josef [446] => | odkaz na autora = [447] => | titul = Nová květena ČSSR [448] => | vydavatel = Academia [449] => | místo = Praha [450] => | rok = 1989 [451] => | id = 21-059-89 [452] => | kapitola = [453] => | strany = [454] => | jazyk = [455] => }}{{Citace monografie [456] => | příjmení = Skalická [457] => | jméno = Anna [458] => | příjmení2 = Větvička [459] => | jméno2 = Václav [460] => | příjmení3 = Zelený [461] => | jméno3 = Václav [462] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [463] => | vydavatel = Aventinum [464] => | místo = Praha [465] => | rok = 2012 [466] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [467] => | jazyk = [468] => }} [469] => }} [470] => [471] => == Význam == [472] => Brukvovité jsou zdrojem významných [[potravina|potravin]] i [[koření|ochucovadel]] a mají nezastupitelnou roli v lidské stravě. Jako [[zelenina]] jsou pěstovány zejména různé kulturní odrůdy [[brukev zelná|brukve zelné]] (''Brassica oleracea''), jako je [[zelí]], [[kapusta]], [[růžičková kapusta]], [[kedluben]], [[květák]] a [[brokolice]], dále [[pekingské zelí]], [[tuřín]] a [[vodnice]] (odrůdy [[brukev řepák|brukve řepáku]], ''Brassica rapa'') a [[ředkev setá]] (''Raphanus sativus''). V [[Čína|Číně]] se dále jako zelenina pěstuje [[čínské zelí|brukev čínská]] (''Brassica alboglabra'') a v [[Etiopie|Etiopii]] [[brukev kýlnatá]] (''B. carinata''). Jako zelenina se používá ve světě též [[potočnice lékařská]] (''Nasturtium officinale'') a [[potočnice zkřížená]] (''N.'' × ''sterile'') a tyto druhy jsou ve vhodných oblastech i pěstovány. K přípravě salátů jsou používány klíčky [[řeřicha setá|řeřichy seté]] (''Lepidium sativum'') a listy [[roketa setá|rokety seté]] (''Eruca sativa''). V tropické Asii se jako zelenina používají nezralé šešule ředkví ''Raphanus caudatus'' a ''Raphanus indicus''. [473] => [474] => [[Hořčice]] se vyrábí zejména ze semen [[hořčice setá|hořčice seté]] (''Sinapis alba''), dále z různých druhů [[brukev|brukve]], především [[brukev černá|brukve černé]] (''Brassica nigra'', černá hořčice) a [[brukev sítinovitá|brukve sítinovité]] (''Brassica juncea'', sareptská hořčice). Z dalších ochucovadel je to zejména [[křen selský]] (''Armoracia rusticana'') a [[wasabi]] (''Eutrema japonicum''). [[Brukev řepka]] (''Brassica napus'') se pěstuje pro semeno, z něhož se získává [[řepkový olej]]. [[Brukev řepák]] (''Brassica rapa'') byla pěstována v Číně a [[Indie|Indii]] jako [[olejniny|olejnina]] již v době min. před 2000 lety. V Asii je jako zdroj oleje pěstována též [[roketa setá]] (''Eruca sativa'') a v Etiopii [[brukev kýlnatá]] (''Brassica carinata''). [[Katrán etiopský]] (''Crambe abyssinica'') poskytuje technický olej.{{Citace monografie [475] => | příjmení = Vaughan [476] => | jméno = J. G. [477] => | příjmení2 = Geissler [478] => | jméno2 = C. A. [479] => | odkaz na autora = [480] => | titul = The New Oxford Book of Food Plants [481] => | vydavatel = Oxford University Press [482] => | místo = [483] => | rok = 2009 [484] => | isbn = 978-0-19-954946-7 [485] => | kapitola = [486] => | strany = [487] => | jazyk = en [488] => }}{{Citace monografie [489] => | příjmení = Valíček [490] => | jméno = Pavel a kol [491] => | odkaz na autora = [492] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [493] => | vydavatel = Academia [494] => | místo = Praha [495] => | rok = 2002 [496] => | isbn = 80-200-0939-6 [497] => | kapitola = [498] => | strany = [499] => | jazyk = [500] => }} [501] => [502] => [503] => Soubor:Romanesco in Europe.jpg|[[Romanesco]] (''Brassica oleracea'' convar. ''botrytis'') [504] => Soubor:Salata od rukole i matilovca.JPG|Salát z [[roketa setá|rukoly]] (''Eruca sativa'') [505] => Soubor:Darigaon, Homna, Comilla.jpg|Pole [[brukev sítinovitá|brukve sítinovité]] (''Brassica juncea'') v [[Bangladéš]]i [506] => [507] => [508] => [[Soubor:Ornamental kale - Stierch.jpg|náhled|Okrasný kultivar [[brukev zelná|brukve zelné]]]] [509] => Některé druhy brukvovitých mají význam v [[fytoterapie|bylinném léčení]]. Patří mezi ně zejména [[lžičník lékařský]] (''Cochlearia officinalis''), [[kokoška pastuší tobolka]] (''Capsella bursa-pastoris''), [[měsíčnice vytrvalá]] (''Lunaria rediviva''), [[řeřicha rumní]] (''Lepidium ruderale''), [[ředkev setá]] (''Raphanus sativus'') a [[hořčice setá]] (''Sinapis alba'').{{Citace monografie [510] => | příjmení = Janča [511] => | jméno = Jiří [512] => | odkaz na autora = [513] => | příjmení2 = Zentrich [514] => | jméno2 = Josef A. [515] => | autor2 = [516] => | titul = Herbář léčivých rostlin 2. díl [517] => | vydavatel = Eminent [518] => | místo = Praha [519] => | rok = 1995 [520] => | isbn = 978-80-7281-368-1 [521] => | kapitola = [522] => | strany = [523] => | jazyk = [524] => }}{{Citace monografie [525] => | příjmení = Janča [526] => | jméno = Jiří [527] => | odkaz na autora = [528] => | příjmení2 = Zentrich [529] => | jméno2 = Josef A. [530] => | autor2 = [531] => | titul = Herbář léčivých rostlin 3. díl [532] => | vydavatel = Eminent [533] => | místo = Praha [534] => | rok = 2008 [535] => | isbn = 978-80-7281-377-3 [536] => | kapitola = [537] => | strany = [538] => | jazyk = [539] => }}{{Citace monografie [540] => | příjmení = Janča [541] => | jméno = Jiří [542] => | odkaz na autora = [543] => | příjmení2 = Zentrich [544] => | jméno2 = Josef A. [545] => | autor2 = [546] => | titul = Herbář léčivých rostlin 4. díl [547] => | vydavatel = Eminent [548] => | místo = Praha [549] => | rok = 1996 [550] => | isbn = 978-80-7281-378-0 [551] => | kapitola = [552] => | strany = [553] => | jazyk = [554] => }} V [[Peru]] je jako léčivá rostlina používána řeřicha ''[[Lepidium meyenii]]'', známá pod názvem ''maka''. Obsahuje [[alkaloidy]], [[glukosinoláty]] a [[isokyanát]]y a působí mj. jako [[afrodisiakum]]. [[Bulva]] této rostliny má navíc velkou výživnou hodnotu. [555] => [556] => [[Rukevník východní]] (''Bunias orientalis'') je v teplých oblastech České republiky [[invazní druh|invazní rostlina]]. V mnohých odvětvích biologie včetně [[molekulární biologie]] a [[genetika|genetiky]] se jako [[modelový organismus]] používá [[huseníček rolní]] (''Arabidopsis thaliana''). [557] => [558] => Řada druhů brukvovitých se používá jako [[okrasná rostlina|okrasné rostliny]]. Jako zahradní rostliny se pěstují např. [[měsíčnice]] (''Lunaria''), [[chejr vonný]] (''Erysimum cheiri''), [[večernice (rod)|večernice]] (''Hesperis''), [[tařicovka přímořská]] (''Lobularia marittima'') a [[fiala (rod)|fiala]] (''Matthiola''). Existují také okrasné formy [[brukev zelná|brukve zelné]] (''Brassica oleracea''). Na [[skalka (zahrada)|skalkách]] se pěstuje [[tařice skalní]] (''Aurinia saxatilis''), [[huseník]]y (''Arabis''), [[iberka|iberky]] (''Iberis''), [[sivutka|sivutky]] (''Aethionema''), [[tařička|tařičky]] (''Aubrieta'') aj. [559] => [560] => [561] => Soubor:Aubrieta 'Royal blue' 2.JPG|Tařička (''Aubrieta'') 'Royal Blue' [562] => Soubor:Cheiranthus cheiri a1.jpg|[[Chejr vonný]] (''Erysimum cheiri'') [563] => Soubor:Aethionema armenum.jpg|[[Sivutka arménská]] (''Aethionema armenum'') [564] => Soubor:Smagliczka skalna Alyssum saxatile RB2.JPG|[[Tařice skalní]] (''Aurinia saxatilis'') [565] => [566] => [567] => == Přehled rodů == [568] => Čeleď brukvovité zahrnuje více než 4000 druhů ve 372 rodech. Zde je uveden abecední seznam rodů: [569] => [570] => ''[[Sivutka|Aethionema]]'', [571] => ''[[Agianthus]]'', [572] => ''[[Česnáček|Alliaria]]'', [573] => ''[[Alyssoides]]'', [574] => ''[[Alyssopsis]]'', [575] => ''[[Alyssum]]'', [576] => ''[[Ammosperma]]'', [577] => ''[[Anastatica]]'', [578] => ''[[Anchonium]]'', [579] => ''[[Andrzeiowskia]]'', [580] => ''[[Anelsonia]]'', [581] => ''[[Aphragmus]]'', [582] => ''[[Aplanodes]]'', [583] => ''[[Arabidella]]'', [584] => ''[[Huseníček|Arabidopsis]]'' (včetně rodu [[Řeřišničník|''Cardaminopsis'']]), [585] => ''[[Huseník|Arabis]]'', [586] => ''[[Arcyosperma]]'', [587] => ''[[Křen|Armoracia]]'', [588] => ''[[Aschersoniodoxa]]'', [589] => ''[[Asperuginoides]]'', [590] => ''[[Asta]]'', [591] => ''[[Atelanthera]]'', [592] => ''[[Athysanus]]'', [593] => ''[[Tařička|Aubrieta]]'', [594] => ''[[Aurinia]]'', [595] => ''[[Baimashania]]'', [596] => ''[[Ballantinia]]'', [597] => ''[[Barbamine]]'', [598] => ''[[Barborka (rod)|Barbarea]]'', [599] => ''[[Šedivka|Berteroa]]'', [600] => ''[[Berteroella]]'', [601] => ''[[Dvojštítek|Biscutella]]'', [602] => ''[[Bivonaea]]'', [603] => ''[[Blennodia]]'', [604] => ''[[Boechera]]'', [605] => ''[[Boleum]]'', [606] => ''[[Boreava]]'', [607] => ''[[Bornmuellera]]'', [608] => ''[[Borodinia]]'', [609] => ''[[Botschantzevia]]'', [610] => ''[[Brachycarpaea]]'', [611] => ''[[Brachylobus]]'', [612] => ''[[Brukev|Brassica]]'', [613] => ''[[Braya]]'', [614] => ''[[Brayopsis]]'', [615] => ''[[Rukevník|Bunias]]'', [616] => ''[[Pomořanka|Cakile]]'', [617] => ''[[Katránička různolistá|Calepina]]'', [618] => ''[[Calymmatium]]'', [619] => ''[[Lnička|Camelina]]'', [620] => ''[[Camelinopsis]]'', [621] => ''[[Kokoška|Capsella]]'', [622] => ''[[Řeřišnice|Cardamine]]'', [623] => ''[[Carinavalva]]'', [624] => ''[[Carrichtera]]'', [625] => ''[[Catadysia]]'', [626] => ''[[Catenulina]]'', [627] => ''[[Catolobus]]'', [628] => ''[[Caulanthus]]'', [629] => ''[[Caulostramina]]'', [630] => ''[[Ceratocnemum]]'', [631] => ''[[Ceriosperma]]'', [632] => ''[[Chalcanthus]]'', [633] => ''[[Chamira]]'', [634] => ''[[Chartoloma]]'', [635] => ''[[Chaunanthus]]'', [636] => ''[[Cheirinia]]'', [637] => ''[[Chilocardamum]]'', [638] => ''[[Chlorocrambe]]'', [639] => ''[[Drobnosemenka|Chorispora]]'', [640] => ''[[Christolea]]'', [641] => ''[[Chrysochamela]]'', [642] => ''[[Cithareloma]]'', [643] => ''[[Clastopus]]'', [644] => ''[[Clausia]]'', [645] => ''[[Clypeola]]'', [646] => ''[[Lžičník|Cochlearia]]'', [647] => ''[[Coelophragmus]]'', [648] => ''[[Coincya]]'', [649] => ''[[Žanovičník|Coluteocarpus]]'', [650] => ''[[Hořinka|Conringia]]'', [651] => ''[[Cordylocarpus]]'', [652] => ''[[Katrán|Crambe]]'', [653] => ''[[Crambella]]'', [654] => ''[[Cremolobus]]'', [655] => ''[[Crucihimalaya]]'', [656] => ''[[Cruciundula]]'', [657] => ''[[Cryptospora]]'', [658] => ''[[Cuphonotus]]'', [659] => ''[[Cusickiella]]'', [660] => ''[[Cymatocarpus]]'', [661] => ''[[Cyphocardamum]]'', [662] => ''[[Dactylocardamum]]'', [663] => ''[[Decaptera]]'', [664] => ''[[Degenia]]'', [665] => ''[[Delpinophytum]]'', [666] => ''[[Dendroarabis]]'', [667] => ''[[Kyčelnice|Dentaria]]'', [668] => ''[[Úhorník|Descurainia]]'', [669] => ''[[Desideria]]'', [670] => ''[[Diceratella]]'', [671] => ''[[Dichasianthus]]'', [672] => ''[[Dictyophragmus]]'', [673] => ''[[Didesmus]]'', [674] => ''[[Didymophysa]]'', [675] => ''[[Dielsiocharis]]'', [676] => ''[[Dilophia]]'', [677] => ''[[Dimorphocarpa]]'', [678] => ''[[Křez|Diplotaxis]]'', [679] => ''[[Dipoma]]'', [680] => ''[[Diptychocarpus]]'', [681] => ''[[Dithyrea]]'', [682] => ''[[Dontostemon]]'', [683] => ''[[Douepea]]'', [684] => ''[[Chudina (rod)|Draba]]'', [685] => ''[[Drabastrum]]'', [686] => ''[[Dryopetalon]]'', [687] => ''[[Eigia]]'', [688] => ''[[Elburzia]]'', [689] => ''[[Enarthrocarpus]]'', [690] => ''[[Englerocharis]]'', [691] => ''[[Eremobium]]'', [692] => ''[[Eremoblastus]]'', [693] => ''[[Eremodraba]]'', [694] => ''[[Eremophyton]]'', [695] => ''[[Osívka|Erophila]]'', [696] => ''[[Roketa|Eruca]]'', [697] => ''[[Erucaria]]'', [698] => ''[[Ředkevník|Erucastrum]]'', [699] => ''[[Trýzel|Erysimum]]'', [700] => ''[[Rukevníček syrský|Euclidium]]'', [701] => ''[[Eudema]]'', [702] => ''[[Eurycarpus]]'', [703] => ''[[Eutrema]]'', [704] => ''[[Exhalimolobos]]'', [705] => ''[[Farsetia]]'', [706] => ''[[Fezia]]'', [707] => ''[[Fibigia]]'', [708] => ''[[Foleyola]]'', [709] => ''[[Fortuynia]]'', [710] => ''[[Galitzkya]]'', [711] => ''[[Geococcus]]'', [712] => ''[[Glastaria]]'', [713] => ''[[Glaucocarpum]]'', [714] => ''[[Goerkemia]]'', [715] => ''[[Goldbachia]]'', [716] => ''[[Gorodkovia]]'', [717] => ''[[Graellsia]]'', [718] => ''[[Guillenia]]'', [719] => ''[[Guiraoa]]'', [720] => ''[[Gynophorea]]'', [721] => ''[[Halimolobos]]'', [722] => ''[[Harmsiodoxa]]'', [723] => ''[[Heldreichia]]'', [724] => ''[[Heliophila]]'', [725] => ''[[Hemicrambe]]'', [726] => ''[[Hemilophia]]'', [727] => ''[[Henophyton]]'', [728] => ''[[Hesperidanthus]]'', [729] => ''[[Večernice (rod)|Hesperis]]'', [730] => ''[[Heterothrix]]'', [731] => ''[[Hilliella]]'', [732] => ''[[Huseničák šedý|Hirschfeldia]]'', [733] => ''[[Hollermayera]]'', [734] => ''[[Hormathophylla]]'', [735] => ''[[Hornungia]]'', [736] => ''[[Horwoodia]]'', [737] => ''[[Hugueninia]]'', [738] => ''[[Hutchinsia]]'', [739] => ''[[Ianhedgea]]'', [740] => ''[[Iberidella]]'', [741] => ''[[iberka|Iberis]]'', [742] => ''[[Icianthus]]'', [743] => ''[[Idahoa]]'', [744] => ''[[Iodanthus]]'', [745] => ''[[Ionopsidium]]'', [746] => ''[[Irenepharsus]]'', [747] => ''[[Boryt|Isatis]]'', [748] => ''[[Iskandera]]'', [749] => ''[[Jonopsidium]]'', [750] => ''[[Vápnička skalní|Kernera]]'', [751] => ''[[Kremeriella]]'', [752] => ''[[Lachnocapsa]]'', [753] => ''[[Lachnoloma]]'', [754] => ''[[Leavenworthia]]'', [755] => ''[[Leiospora]]'', [756] => ''[[Lepidium]]'', [757] => ''[[Lepidostemon]]'', [758] => ''[[Leptaleum]]'', [759] => ''[[Leptormus]]'', [760] => ''[[Lesquerella]]'', [761] => ''[[Lexarzanthe]]'', [762] => ''[[Lithodraba]]'', [763] => ''[[Litwinowia]]'', [764] => ''[[Tařicovka|Lobularia]]'', [765] => ''[[Měsíčnice|Lunaria]]'', [766] => ''[[Lycocarpus]]'', [767] => ''[[Lyrocarpa]]'', [768] => ''[[Macropodium]]'', [769] => ''[[Večernička|Malcolmia]]'', [770] => ''[[Mancoa]]'', [771] => ''[[Maresia]]'', [772] => ''[[Mathewsia]]'', [773] => ''[[Fiala (rod)|Matthiola]]'', [774] => ''[[Megacarpaea]]'', [775] => ''[[Megadenia]]'', [776] => ''[[Menkea]]'', [777] => ''[[Menonvillea]]'', [778] => ''[[Microlepidium]]'', [779] => ''[[Microstigma]]'', [780] => ''[[Microthlaspi]]'', [781] => ''[[Morettia]]'', [782] => ''[[Moricandia]]'', [783] => ''[[Moriera]]'', [784] => ''[[Morisia]]'', [785] => ''[[Mostacillastrum]]'', [786] => ''[[Murbeckiella]]'', [787] => ''[[Muricaria]]'', [788] => ''[[Povázka prorostlá|Myagrum]]'', [789] => ''[[Nasturtiopsis]]'', [790] => ''[[Potočnice (rod)|Nasturtium]]'', [791] => ''[[Neobeckia]]'', [792] => ''[[Neomartinella]]'', [793] => ''[[Neotorularia]]'', [794] => ''[[Nerisyrenia]]'', [795] => ''[[Řepinka latnatá|Neslia]]'', [796] => ''[[Neuontobotrys]]'', [797] => ''[[Neurotropis]]'', [798] => ''[[Nevada (rod)|Nevada]]'', [799] => ''[[Noccaea]]'', [800] => ''[[Noccidium]]'', [801] => ''[[Notoceras]]'', [802] => ''[[Notothlaspi]]'', [803] => ''[[Ochthodium]]'', [804] => ''[[Octoceras]]'', [805] => ''[[Olimarabidopsis]]'', [806] => ''[[Onuris]]'', [807] => ''[[Oreoblastus]]'', [808] => ''[[Oreoloma]]'', [809] => ''[[Oreophyton]]'', [810] => ''[[Ornithocarpa]]'', [811] => ''[[Orychophragmus]]'', [812] => ''[[Otocarpus]]'', [813] => ''[[Pachycladon]]'', [814] => ''[[Pachymitus]]'', [815] => ''[[Pachyneurum]]'', [816] => ''[[Pachypterygium]]'', [817] => ''[[Parlatoria]]'', [818] => ''[[Parodiodoxa]]'', [819] => ''[[Parolinia]]'', [820] => ''[[Parrya]]'', [821] => ''[[Paysonia]]'', [822] => ''[[Pegaeophyton]]'', [823] => ''[[Peltaria]]'', [824] => ''[[Peltariopsis]]'', [825] => ''[[Pennellia]]'', [826] => ''[[Petiniotia]]'', [827] => ''[[krasoskalník pyrenejský|Petrocallis]]'', [828] => ''[[Petroravenia]]'', [829] => ''[[Phaeonychium]]'', [830] => ''[[Phlebolobium]]'', [831] => ''[[Phlegmatospermum]]'', [832] => ''[[Phoenicaulis]]'', [833] => ''[[Physaria]]'', [834] => ''[[Physocardamum]]'', [835] => ''[[Physoptychis]]'', [836] => ''[[Physorhynchus]]'', [837] => ''[[Planodes]]'', [838] => ''[[Platycraspedum]]'', [839] => ''[[Pleiocardia]]'', [840] => ''[[Polyctenium]]'', [841] => ''[[Polypsecadium]]'', [842] => ''[[Pringlea antiscorbutica|Pringlea]]'', [843] => ''[[Pseudanastatica]]'', [844] => ''[[Pseuderucaria]]'', [845] => ''[[Pseudoarabidopsis]]'', [846] => ''[[Pseudocamelina]]'', [847] => ''[[Pseudoclausia]]'', [848] => ''[[Pseudofortuynia]]'', [849] => ''[[Pseudosempervivum]]'', [850] => ''[[Pseudovesicaria]]'', [851] => ''[[Psychine]]'', [852] => ''[[Pterygostemon]]'', [853] => ''[[Ptilotrichum]]'', [854] => ''[[Pugionium]]'', [855] => ''[[Pycnoplinthopsis]]'', [856] => ''[[Pycnoplinthus]]'', [857] => ''[[Quezeliantha]]'', [858] => ''[[Quidproquo]]'', [859] => ''[[Radicula]]'', [860] => ''[[Raffenaldia]]'', [861] => ''[[Raphanorhyncha]]'', [862] => ''[[Ředkev|Raphanus]]'', [863] => ''[[Řepovník|Rapistrum]]'', [864] => ''[[Rhammatophyllum]]'', [865] => ''[[Rhizobotrya]]'', [866] => ''[[Ricotia]]'', [867] => ''[[Robeschia]]'', [868] => ''[[Romanschulzia]]'', [869] => ''[[Rukev|Rorippa]]'', [870] => ''[[Rytidocarpus]]'', [871] => ''[[Sameraria]]'', [872] => ''[[Sandbergia]]'', [873] => ''[[Sarcodraba]]'', [874] => ''[[Savignya]]'', [875] => ''[[Scambopus]]'', [876] => ''[[Schimpera]]'', [877] => ''[[Schivereckia]]'', [878] => ''[[Schizopetalum]]'', [879] => ''[[Schoenocrambe]]'', [880] => ''[[Schouwia]]'', [881] => ''[[Scoliaxon]]'', [882] => ''[[Selenia]]'', [883] => ''[[Shangrilaia]]'', [884] => ''[[Sibara]]'', [885] => ''[[Sibaropsis]]'', [886] => ''[[Sinapidendron]]'', [887] => ''[[Hořčice (rod)|Sinapis]]'', [888] => ''[[Sinosophiopsis]]'', [889] => ''[[Sisymbrella]]'', [890] => ''[[Sisymbriopsis]]'', [891] => ''[[Hulevník|Sisymbrium]]'', [892] => ''[[Smelowskia]]'', [893] => ''[[Sobolewskia]]'', [894] => ''[[Solms-laubachia]]'', [895] => ''[[Sophia]]'', [896] => ''[[Sphaerocardamum]]'', [897] => ''[[Spirorhynchus]]'', [898] => ''[[Spryginia]]'', [899] => ''[[Stanleya]]'', [900] => ''[[Stanleyella]]'', [901] => ''[[Stenopetalum]]'', [902] => ''[[Sterigmostemum]]'', [903] => ''[[Stevenia]]'', [904] => ''[[Straussiella]]'', [905] => ''[[Streptanthella]]'', [906] => ''[[Streptanthus]]'', [907] => ''[[Streptoloma]]'', [908] => ''[[Strigosella]]'', [909] => ''[[Stroganowia]]'', [910] => ''[[Stubendorffia]]'', [911] => ''[[Subularia]]'', [912] => ''[[Succowia]]'', [913] => ''[[Synstemon]]'', [914] => ''[[Synthlipsis]]'', [915] => ''[[Syrenia]]'', [916] => ''[[Tauscheria]]'', [917] => ''[[Tchihatchewia]]'', [918] => ''[[Nahoprutka|Teesdalia]]'', [919] => ''[[Teesdaliopsis]]'', [920] => ''[[Tetracme]]'', [921] => ''[[Thelypodiopsis]]'', [922] => ''[[Thelypodium]]'', [923] => ''[[Penízek|Thlaspi]]'', [924] => ''[[Thysanocarpus]]'', [925] => ''[[Torularia]]'', [926] => ''[[Trachystoma]]'', [927] => ''[[Trichotolinum]]'', [928] => ''[[Tropidocarpum]]'', [929] => ''[[Turrita]]'', [930] => ''[[Turritis]]'', [931] => ''[[Vania]]'', [932] => ''[[Vella]]'', [933] => ''[[Veselskya]]'', [934] => ''[[Warea]]'', [935] => ''[[Weberbauera]]'', [936] => ''[[Werdermannia]]'', [937] => ''[[Winklera]]'', [938] => ''[[Xerodraba]]'', [939] => ''[[Yinshania]]'', [940] => ''[[Zerdana]]'', [941] => ''[[Zilla]]'', [942] => ''[[Zuvanda]]''. [943] => [944] => == Odkazy == [945] => [946] => === Reference === [947] => [948] => [949] => === Související články === [950] => * [[brukvotvaré]] [951] => * [[šešule]] [952] => * [[košťálová zelenina]] [953] => [954] => === Externí odkazy === [955] => * {{Commonscat}} [956] => * {{Wikidruhy|taxon=Brassicaceae}} [957] => {{Taxonbar|from=Q156888}} [958] => {{Autoritní data}} [959] => {{Portály|Rostliny}} [960] => {{Dobrý článek}} [961] => [962] => [[Kategorie:Brukvovité| ]] [963] => [[Kategorie:Brukvotvaré]] [964] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Brukvovité

Květní diagram brukve Brukvovité (Brassicaceae), alternativně též křížaté (Cruciferae), je velká čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu brukvotvarých (Brassicales). Většina zástupců této čeledi jsou byliny s jednoduchými členěnými listy a bílými, žlutými nebo purpurovými čtyřčetnými květy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'řeřišnice','glukosinoláty','chudina (rod)','huseník','trýzel','řeřicha','rukev','ředkev setá','šešule','iberka','krasoskalník pyrenejský','kokoška pastuší tobolka'

Glukosinoláty

Huseník

Iberka

Řeřicha

Řeřišnice

Rukev

Šešule

Trýzel