Array ( [0] => 14825313 [id] => 14825313 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brutnákovité [uri] => Brutnákovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Brutnákovité [2] => | obrázek = Myosotis sylvatica2 ies.jpg [3] => | popisek = [[Pomněnka lesní]] (''Myosotis sylvatica'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = '''brutnákotvaré''' (''Boraginales'') [10] => | čeleď = '''brutnákovité'''
(''Boraginaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Brutnákovité''' (''Boraginaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin. V mírném pásu to jsou [[Bylina|byliny]], v [[tropický podnebný pás|tropech]] často i [[dřevina|dřeviny]]. Čeleď je celosvětově rozšířena a hojně zastoupena i v evropské květeně. Na území ČR se přirozeně vyskytuje 36 druhů v 16 rodech převážně na teplejších stanovištích. [14] => [15] => Pro většinu zástupců jsou charakteristické [[květ]]y v [[květenství]] zvaném [[vijan]] a drsné [[trichom|ochlupení]] listů a stonků. Listy jsou nejčastěji střídavé a jednoduché. Květy mají srostlé [[koruna (botanika)|korunní lístky]]. Charakteristickými účinnými obsahovými látkami jsou zejména [[alkaloidy]] na bázi [[pyrrolizidin]]u. Do čeledi náleží rostliny používané především v minulosti jako [[léčivá rostlina|léčivky]] a některé užitkové rostliny poskytující např. barviva. Mezi známé lidové léčivky náleží namátkou [[plicník lékařský]] (''Pulmonaria officinalis'') a [[kostival lékařský]] (''Symphytum officinale''). [16] => [17] => Pozice čeledi v taxonomickém systému nebyla dlouho vyřešena a čeleď nebyla zařazena do platného řádu. Teprve nejnovější systém [[Systém APG IV|APG IV]], vydaný v roce 2016, ji uvádí jako jedinou čeleď nově vytvořeného řádu ''Boraginales'' (brutnákotvaré).{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=THE ANGIOSPERM PHYLOGENY GROUP. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV.|periodikum=Botanical Journal of the Linnean Society.|vydavatel=|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/boj.12385/abstract|datum vydání=2016-05-01, roč. 181, čís. 1, s. 1–20|datum přístupu=3.11.2016}} Čeleď je pojata široce a zahrnuje i dříve někdy rozlišované čeledi [[stužkovcovité]] (''Hydrophyllaceae''), ''[[Lennoaceae]]'', ''[[Ehretiaceae]]'' a ''[[Hoplestigmataceae]]''. Je členěna do 6 podčeledí, všichni původní evropští zástupci náležejí do podčeledi ''Boraginoideae''. [18] => [19] => == Popis == [20] => Brutnákovité jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, případně polokeře, v tropech i keře nebo stromy, výjimečně (některé druhy [[tropický podnebný pás|tropického]] rodu ''Tournefortia'') i liány. [21] => Někteří stromovití zástupci čeledi dosahují až 40 metrů výšky, například druh ''[[Cordia alliodora]]'' v deštných pralesích tropické Ameriky.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Berry [23] => | jméno = P. E. et al [24] => | odkaz na autora = [25] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III) [26] => | vydavatel = Timber Press [27] => | místo = Missouri [28] => | rok = 1997 [29] => | isbn = 0-915279-46-0 [30] => | kapitola = [31] => | strany = [32] => | jazyk = [33] => }} [34] => [35] => === Lodyha a listy === [36] => Listy jsou střídavé, méně často vstřícné či přeslenité, u bylinných zástupců je často vyvinuta [[listová růžice|přízemní růžice]]. [[Palist]]y nejsou přítomny. U nezelených parazitických zástupců z podčeledi ''Lennooideae'' jsou listy redukovány na drobné nezelené šupinky. [[Čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná nebo na okraji pilovitá, obvykle jednoduchá, u podčeledi ''Hydrophylloideae'' nejčastěji dlanitě či zpeřeně dělená [37] => nebo dokonce složená. [38] => [[Lodyha]] je u většiny bylinných zástupců přímá nebo vystoupavá, [[dicházium|dichaziálně]] větvená, s hojnými tuhými chlupy. Kořen bývá vřetenovitý a často vícehlavý. Podzemní hlízy jsou vzácné, objevují se např. u rodu [[kamejka]] (''Lithospermum'') a [[otočník]] (''Heliotropium''). [39] => Na lodyze i listech bývá nápadné a charakteristické odění z [[trichom|chlupů]] různých typů, často s bazálními [[cystolit]]y. [40] => U některých zástupců podčeledi ''Hydrophylloideae'' jsou přítomny i chlupy žahavé. [41] => Pouze výjimečně jsou rostliny lysé, např. rod voskovka (''Cerinthe'').{{Citace elektronické monografie [42] => | příjmení = [43] => | jméno = [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Flora of China: Boraginaceae [46] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10115 [47] => | datum vydání = [48] => | datum aktualizace = [49] => | datum přístupu = [50] => | vydavatel = [51] => | místo = [52] => | jazyk = [53] => }} [54] => [55] => === Květy a plody === [56] => [[Soubor:Echium vulgare 002.JPG|náhled|[[Hadinec obecný]] (''Echium vulgare'')]] [57] => [[Soubor:Echium vulgare flowerdiagram.png|200px|náhled|[[Květní diagram]]
hadince obecného]] [58] => Rostliny jsou většinou [[jednodomost|jednodomé]] s oboupohlavnými květy (některé druhy rodu ''Cordia'' jsou [[dvoudomost|dvoudomé]]). [[Květenství]] jsou obvykle vrcholová, méně často úžlabní. Charakteristickým květenstvím brutnákovitých je [[vijan]], tedy jednoramenný [[vrcholík]]. Pokud se květenství vyvíjí z počátečního bodu na obě strany, je označováno jako [[vijan|dvojvijan]]. Květenství může být i stažené, hlávkovité nebo klubkovité. Některé dřevnaté tropické rody (''Cordia'', ''Borreria'' aj.) mají hroznovitá nebo vrcholičnatá květenství různých jiných typů. Vzácně jsou květy jednotlivé. [59] => [60] => Květy jsou obvykle téměř až zcela pravidelné a oboupohlavné. [[Kalich (botanika)|Kalich]] a [[koruna (botanika)|koruna]] jsou převážně pětičetné. Kalich je většinou vytrvalý, pětilaločnatý, s volnými nebo srostlými lístky. Korunní lístky jsou silně srostlé a tvoří kolovitou až řepicovitou, zvonkovitou, nálevkovitou nebo trubkovitou [[koruna (botanika)|korunu]]. V ústí koruny jsou často vychlípeniny nebo šupiny [[pakorunka|pakorunky]], střídající se s tyčinkami. [61] => [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou volné nebo srostlé, v počtu 5 (pouze u podčeledi ''Lennooideae'' 5 až 10), přirůstají v korunní trubce nebo zřídka jsou připojené až v jejím ústí, střídají se s korunními laloky a většinou nevyčnívají. [[Prašník]]y jsou introrzní, s prašnými váčky směřujícími dovnitř květu. [62] => [[Nektárium|Nektária]] jsou nejčastěji na bázi koruny nebo na žlaznatém valu pod semeníkem. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů (u rodu ''Trigonotis'' ze 4 až 5, u podčeledi ''Lennooideae'' až 16), kulovitý nebo hluboce čtyřlaločný, se 4 komůrkami (mimo původní přepážky oddělující oba plodolisty vzniká ještě tzv. falešná přehrádka) nebo s jedinou komůrkou (u podčeledi ''Hydrophylloideae''). [[Čnělka]] je 1, vyrůstající z vrcholu nebo z báze semeníku (tzv. gynobazická čnělka), větvená nebo nevětvená. [[Placentace]] je axilární, u podčeledi ''Hydrophylloideae'' parietální. Každý plodolist obsahuje 1 až mnoho vajíček. [63] => [64] => [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[peckovice]] s 1 až 4 pecičkami, [[tvrdka]] rozpadající se na 4 jednosemenné nebo 2 dvousemenné plůdky (oříšky), nebo lokulicidní či nepravidelně pukající [[tobolka (plod)|tobolka]]. [[Oříšek|Oříšky]] jsou často okřídlené nebo mají na povrchu trny či kotvovité chloupky. Semena obsahují rovné až zakřivené embryo. [[Děložní lístek|Dělohy]] jsou ploché, dužnaté. [65] => [[Endosperm]] je přítomen nebo chybí. [66] => [67] => [68] => Soubor:Amsinckia intermedia 2003-03-04.jpg|Jednoramenný
vrcholík, zvaný vijan (''Amsinckia intermedia'') [69] => Soubor:Hackeliavelutina.jpg|Kolovitá koruna
s pakorunkou,
typická pro podčeleď ''Boraginoideae''
(''Hackelia velutina'') [70] => Soubor:Eucrypta chrysanthemifolia var bipinnatifida 3.jpg|Členěné listy,
typické pro podčeleď ''Hydrophylloideae'' (''Eucrypta chrysanthemifolia'') [71] => Soubor:Ehretia dicksonii 2.jpg|Plodenství peckovic (''Ehretia dicksonii'') [72] => Soubor:Lappula redowskii var redowskii 5.jpg|Tvrdka
s kotvovitými výrůstky (''Lappula redowskii'') [73] => Soubor:09758-Cordia nodosa-Caura.jpg|Domatium na větévce ''Cordia nodosa'',
osídlené mravenci [74] => Soubor:Starr 010520-0072 Tournefortia argentea.jpg|Vrcholičnaté květenství ''Tournefortia argentea'' [75] => Soubor:Symphytum officinale 08 ies.jpg|Tvrdky [[kostival lékařský|kostivalu lékařského]]
(''Symphytum officinale'') [76] => [77] => [78] => === Opylování a šíření semen === [79] => [[Soubor:Myosotis discolor W.jpg|náhled|[[Pomněnka různobarvá]]
(''Myosotis discolor'')]] [80] => Brutnákovité jsou nejčastěji [[opylovač|opylovány]] hmyzem, zejména [[včely|včelami]], [[Vosy|vosami]], [[motýli]] a [[Dvoukřídlí|mouchami]], sbírajícími [[pyl]] anebo [[nektar]]. Bylo již zaznamenáno i opylování [[motýli|můrami]], [[brouci|brouky]], [[netopýři|netopýry]] a [[ptáci|ptáky]]. Objevuje se [[samosprašnost]] i [[cizosprašnost]]. Přinejmenším u několika druhů je přítomna [[distylie]]. Květy zástupců některých rodů ([[pomněnka (rod)|pomněnka]] – rod ''Myosotis'', [[plícněnka]] – rod ''Mertensia'', rod ''[[Cryptantha]]'') obsahují [[antokyan]]y a po opylení rychle mění barvu, což je vykládáno jako signál pro opylovače. Tento jev dal jméno např. evropské [[pomněnka různobarvá|pomněnce různobarvé]] (''Myosotis discolor'').{{Citace monografie [81] => | příjmení = Judd [82] => | jméno = et al [83] => | odkaz na autora = [84] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [85] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [86] => | místo = [87] => | rok = 2002 [88] => | isbn = 9780878934034 [89] => | kapitola = [90] => | strany = [91] => | jazyk = [92] => }} [93] => [94] => Šíření semen probíhá různými mechanismy. Druhy s peckovicemi jsou šířeny ptáky nebo savci. Některé pobřežní druhy rodu ''Cordia'' mají lehké korkovité peckovice, které jsou roznášeny vodou, stejně jako oříšky [[plícněnka|plícněnky]] ''Mertensia maritima'' a rodu ''Argusia''. Oříšky některých druhů mají vytrvalý křídlatý kalich a jsou šířeny větrem. Plody rodů ''Hackelia'', ''Lappula'' a ''Cynoglossum'' mají na povrchu háčky zachytávající se na srsti zvířat či na oděvu ([[zoochorie]]). Podobným způsobem se šíří i [[pomněnka (rod)|pomněnky]] (''Myosotis''), které mají háčkovitými chlupy porostlý vytrvalý kalich. Mnoho druhů brutnákovitých je šířeno mravenci, kteří vyhledávají semena s pevným výživným [[míšek|míškem]]. Plody rodů [[otočník]] (''Heliotropium'') a [[kamejka]] (''Lithospermum'') jsou pojídány ptáky. Drobná semena druhů s tobolkami jsou šířena převážně vzduchem ([[anemochorie]]) a vodou. [95] => [96] => U některých druhů rodu ''Cordia'' jsou přítomna [[domatium|domatia]] v podobě dutých ztlustlin na bázi stopky květenství (''Cordia alliodora'') nebo v [[pseudopřeslen]]ech listů (''Cordia nodosa''), osídlená mravenci. [97] => [98] => == Obsahové látky == [99] => Důležitými obsahovými látkami jsou především pyrrolizidinové [[alkaloidy]], jejichž struktura je odvozena od [[heterocyklické sloučeniny]] [[pyrrolizidin]]u. Obsah alkaloidů v rostlinách kolísá od setin procenta hmotnosti sušiny až po 1,5 % u druhu [[užanka lékařská]] (''Cynoglossum officinale''). Mezi pyrrolizidinové [[alkaloidy]] náleží např. [[echinatin]] (''Cynoglossum officinale'', ''Symphytum caucasicum''), [[cynoglossin]] (''Anchusa officinalis''), [[myoskorpin]] (''Myosotis scorpioides'', ''Symphytum asperum'', ''S. officinalis''), [[retronecin]] (''Symphytum x uplandicum'') a [[symphytin]] (''Myosotis scorpioides'', ''Symphytum asperum'', ''S. officinale'').{{Citace elektronické monografie [100] => | příjmení = [101] => | jméno = [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Henriette's Herbal Homepage: Medicinal Plants of the Family Boraginaceae … [104] => | url = http://www.henriettesherbal.com/PAs/PAs-boraginaceae.html [105] => | datum vydání = [106] => | datum aktualizace = [107] => | datum přístupu = [108] => | vydavatel = [109] => | místo = [110] => | jazyk = [111] => }} [112] => [113] => Dalšími charakteristickými metabolity jsou alkaninová červená barviva (deriváty [[naftochinon]]u) a purinový derivát [114] => [[allantoin]]. [115] => [116] => [117] => Soubor:Allantoin.svg|[[Allantoin]], derivát purinu [118] => Soubor:Pyrrolizidine.svg|[[Pyrrolizidin]], základ hepatotoxických alkaloidů v brutnákovitých [119] => Soubor:Retronecine.svg|[[Retronecin]], pyrrolyzidinový alkaloid obsažený v kostivalu [120] => Soubor:Alkannin.svg|[[Alkanin]], barvivo získávané z kamejníku barvířského
(Alkanna tinctoria) [121] => [122] => [123] => == Taxonomie == [124] => [[Cronquistův systém|Cronquist]] řadil čeleď brutnákovité (zahrnující v jeho pojetí i dřevnaté rody) do řádu hluchavkotvaré [125] => (''Lamiales'') spolu s čeleděmi [[hluchavkovité]] (''Lamiaceae''), [[sporýšovité]] (''Verbenaceae'') a ''Lennoaceae''. Čeleď stužkovcovité (''Hydrophyllaceae'') byla řazena do řádu lilkotvaré (''Solanales''). V [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjanově systému]] jsou brutnákovité zařazeny spolu s ''Hydrophyllaceae'', ''Lennoaceae'', ''Hoplestigmataceae'' a ''[[Tetrachondraceae]]'' do řádu brutnákotvaré (''Boraginales'') v rámci nadřádu ''Solananae''. Podobné zařazení je i v [[Dahlgrenův systém|Dahlgrenově systému]]. Dahlgren navíc oddělil od brutnákovitých dřevnatou čeleď ''Ehretiaceae''. [126] => [127] => Molekulární výsledky později zpochybnily zařazení do některého z řádů a ponechávaly čeleď brutnákovité jako poslední z velkých čeledí nezařazenou. V aktualizovaném systému [[Systém APG III|APG III]] došlo ke zpřesnění pozice čeledi v systému a čeleď brutnákovité byla zařazena do větve zvané [[Lamiids]], do příbuzenstva řádů [[hořcotvaré]] (''Gentianales''), [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') a [[lilkotvaré]] (''Solanales'').{{Citace monografie [128] => | příjmení = Bremer [129] => | jméno = B. et al [130] => | odkaz na autora = [131] => | titul = Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .. [132] => | vydavatel = [133] => | místo = [134] => | rok = 2009 [135] => | isbn = [136] => | kapitola = [137] => | strany = [138] => | jazyk = [139] => }} Teprve další aktualizace, [[systém APG IV|APG IV]], v této větvi nově ustanovila monotypický řád ''Boraginales'' (brutnákotvaré). [140] => [141] => Čeleď je dnes dělena do 6 podčeledí, charakterizovaných především umístěním čnělky na semeníku, počtem bliznových ramen a typem plodů. [142] => * '''''[[Boraginoideae]]''''': 1 600 druhů ve 112 rodech. Byliny nebo méně často keře s jednoduchými střídavými listy, obsahující [[pyrrolizidin]]ové alkaloidy. Plodem je nejčastěji schizokarp zvaný tvrdka, rozpadající se na 4 plůdky (oříšky). Čnělka je gynobazická. [143] => * '''''[[Hydrophylloideae]]''''': 225 druhů v 17 rodech, řazených dříve do samostatné čeledi ''Hydrophyllaceae''. Jsou to byliny, vzácněji keře, charakteristické dělenými listy. Plodem je tobolka, v plodolistu je 2 až mnoho vajíček. Čnělka je vrcholová. [144] => * '''''[[Heliotropioideae]]''''': 405 druhů v 5 rodech. Kosmopolitní byliny s centrem diversity v suchých oblastech záp. USA. Čnělka je vrcholová, plodem je nejčastěji schizokarp. [145] => * '''''[[Cordioideae]]''''': 330 druhů ve 3 rodech. Tropické dřeviny, dříve v některých systémech řazené spolu s rody stávající podčeledi ''Ehretioideae'' do čeledi ''Ehretiaceae''. Plodem je peckovice. Čnělka je větvená, s hlavatými bliznami. Květy jsou ve vrcholičnatých květenstvích. [146] => * '''''[[Ehretioideae]]''''': 170 druhů v 8 rodech. Tropické dřeviny. Plodem je peckovice. Čnělka je jednoduše dělená. Květy jsou ve vrcholičnatých květenstvích. [147] => * '''''[[Lennooideae]]''''': 7 druhů ve 3 rodech, řazených dříve do samostatné čeledi ''Lennoaceae'', příp. vřazovaných do čeledi [[vřesovcovité]] (''Ericaceae''). Nezelené kořenové parazity, rozšířené v Americe od jz. USA po sev. Kolumbii. Charakteristický je vyšší počet květních částí (semeník z 5 až 16 plodolistů, kalich, koruna a tyčinky v počtu 5 až 10). [148] => [149] => Rod ''[[Hydrolea]]'' byl přeřazen do samostatné čeledi ''[[Hydrolea]]ceae'' v rámci řádu [[lilkotvaré]] (''Solanales''). [150] => V systému [[Systém APG III|APG III]] byl do brutnákovitých vřazen africký dřevnatý rod ''[[Hoplestigma]]'' (předtím v čeledi ''Hoplestigmataceae''). [151] => [152] => [153] => Soubor:Cerinthe major.jpg|Podčeleď ''Boraginoideae'': [[voskovka větší]] (''Cerinthe major'') [154] => Soubor:Echium hierrense flowers detail.JPG|Podčeleď ''Boraginoideae'': [[hadinec]] ''Echium hierrense'' [155] => Soubor:Purple Phacelia Phacelia bipinnatifida Flowers 2533px.jpg|Podčeleď ''Hydrophylloideae'': [[svazenka]]
''Phacelia bipinnatifida'' [156] => Soubor:Nama demissum 2.jpg|Podčeleď ''Hydrophylloideae'':
''Nama demissum'' [157] => Soubor:Heliotropium arborescens 4.jpg|Podčeleď ''Heliotropioideae'': [[otočník peruánský]] (''Heliotropium arborescens'') [158] => Soubor:Cordia sebestena4.JPG|Podčeleď ''Cordioideae'': ''Cordia sebestena'' [159] => Soubor:Ehretia rigida17.jpg|Podčeleď ''Ehretioideae'': ''Ehretia rigida'' [160] => Soubor:Pholismaarenarium.jpg|Podčeleď ''Lennooideae'': ''Pholisma arenarium'' [161] => [162] => [163] => == Rozšíření == [164] => [[Soubor:Eritrichium nanum02b.jpg|náhled|vlevo|[[Pomněnečka nízká]]
(''Eritrichium nanum'')]] [165] => Brutnákovité se vyskytují po celém světě od tropů po oblasti mírného pásu. Hlavní centra diversity jsou v Eurasii od Středomoří po Írán a ve Střední a Jižní Americe. Preferují temperátní až teplé oblasti s periodou suššího období, v chladných [166] => oblastech a ve vlhkých tropech jsou zřídkavější. [167] => Ačkoliv se brutnákovité vyskytují především v teplejších oblastech, některé druhy osídlily i drsné prostředí velehor. V Himálaji se nejodolnější druhy ''[[Chionocharis hookeri]]'' a ''[[Trigonotis rotundifolia]]'' vyskytují i v nadmořské výšce přesahující 5 000 m nad mořem.{{Citace monografie [168] => | příjmení = Polunin [169] => | jméno = Oleg [170] => | odkaz na autora = [171] => | příjmení2 = Stainton [172] => | jméno2 = Adam [173] => | odkaz na autora2 = [174] => | titul = Flowers of the Himalaya [175] => | url = https://archive.org/details/flowersofhimalay0000polu_m9g7 [176] => | vydavatel = Oxford University Press [177] => | místo = [178] => | rok = 1984 [179] => | isbn = [180] => | kapitola = [181] => | strany = [182] => | jazyk = [183] => }} [184] => [185] => V Alpách dosahuje nízký polštářový druh [[pomněnečka nízká]] (''Eritrichium nanum'') hranice 3 000 m nad mořem.{{Citace elektronické monografie [186] => | příjmení = Kovář [187] => | jméno = Ladislav [188] => | odkaz na autora = [189] => | titul = Botany.cz: Pomněnečka nízká [190] => | url = http://botany.cz/cs/eritrichium-nanum/ [191] => | datum vydání = [192] => | datum aktualizace = [193] => | datum přístupu = [194] => | vydavatel = [195] => | místo = [196] => | jazyk = [197] => }} [198] => [199] => Druhově nejbohatší rody jsou [[otočník]] (''Heliotropium'') a ''Cordia'' (asi 300 druhů), ruměnice (''Onosma''), ''Tournefourtia'' a ''Cryptantha'' (150 druhů) a [[pomněnka (rod)|pomněnka]] (''Myosotis'', asi 100 druhů). [200] => Zhruba 50 rodů z celkového počtu je monotypických, tedy obsahujících jediný druh. [201] => [202] => [203] => === Česká květena === [204] => V české květeně je čeleď zastoupena 16 rody a 36 druhy, z toho 11 druhů náleží do rodu [[pomněnka (rod)|pomněnka]] (''Myosotis''). [205] => Všechny v ČR původní druhy náležejí do podčeledi ''Boraginoideae''. Většina zástupců je na našem území vázána na výslunná přirozená, polopřirozená nebo [[Ruderální společenstvo|ruderální stanoviště]] v teplejších oblastech: [[kamejka lékařská]] (''Lithospermum officinale''), [[ruměnice písečná]] (''Onosma arenaria''), [[voskovka menší]] (''Cerinthe minor''), [[hadinec]] (''Echium''), [[pipla osmahlá]] (''Nonea pulla''), [[pilát lékařský]] (''Anchusa officinalis''), [[prlina rolní]] (''Lycopsis arvensis''), [[ostrolist poléhavý]] (''Asperugo procumbens''), [[strošek]] (''Lappula''), [[užanka]] (''Cynoglossum''). [206] => Některé teplomilné druhy jsou jednoleté polní plevele: [[otočník evropský]] (''Heliotropium europaeum''), [[kamejka rolní]] [207] => (''Lithospermum arvense''). Jen menšina jsou hajní byliny a byliny [[Lužní les|lužních lesů]] a [[Lesní lem|lesních lemů]]: [[kamejka modronachová]] (''Lithospermum purpureocaeruleum''), [[plicník]]y (''Pulmonaria''), [[kostival hlíznatý]] (''Symphytum tuberosum''), [[pupkovec pomněnkový]] (''Omphalodes scorpioides''), též vlhkomilné byliny: [[kostival lékařský]] (''Symphytum officinale'') a [[kostival český]] (''S. bohemicum''), nebo rostlina zastíněných sutí a zřícenin, [[lopuštík skloněný]] (''Hackelia deflexa''). Nicméně různé druhy rodu [[pomněnka (rod)|pomněnka]] (''Myosotis'') se vyskytují na širokém spektru biotopů.{{Citace monografie [208] => | příjmení = Slavík [209] => | jméno = Bohumil (editor) [210] => | odkaz na autora = [211] => | titul = Květena České republiky 6 [212] => | vydavatel = Academia [213] => | místo = Praha [214] => | rok = 2000 [215] => | isbn = 80-200-0306-1 [216] => | kapitola = [217] => | strany = [218] => | jazyk = [219] => }} [220] => [221] => Ojediněle zplaňují některé pěstované druhy: [[brutnák lékařský]] (''Borago officinalis''), [[pupkovec jarní]] (''Omphalodes verna''), [222] => pupkovec ''[[Omphalodes linifolia]]'', [[hajnička Menziesova]] (''Nemophila menziesii''), [[kostival drsný]] (''Symphytum asperum''), [223] => [[pomněnkovec velkolistý]] (''Brunnera macrophylla''), [[pipla žlutá]] (''Nonea lutea''), [[plícněnka sibiřská]] (''Mertensia sibirica''). [224] => Některé druhy jsou vzácně a přechodně zavlékány ze Středomoří: [[pilátka vždyzelená]] (''Pentaglottis sempervirens''), [225] => [[pilát modrý]] (''Anchusa azurea''), [[otočník evropský]] (''Heliotropium europaeum''), z východní Evropy a Kavkazu [[pipla růžová]] (''Nonea rosea'') a [[strošek rozkladitý]] (''Lappula patula''). [226] => Z polních kultur občas zplaňuje [[svazenka vratičolistá]] (''Phacelia tanacetifolia'') a příbuzné druhy, pocházející vesměs ze Severní Ameriky. [227] => [228] => Nominátní poddruh [[kostival český|kostivalu českého]] (''Symphytum bohemicum''), tedy ''S. bohemicum'' subsp. ''bohemicum'', [229] => je [[endemit]]em České kotliny. [230] => Mezi kriticky ohrožené taxony na našem území náleží [[hadinec červený]] (''Echium russicum'', jižní Morava), silně ohrožený je [[kostival český]] (''Symphytum bohemicum'').{{Citace monografie [231] => | příjmení = Čeřovský [232] => | jméno = J. et al [233] => | odkaz na autora = [234] => | titul = Červená kniha 5: Vyšší rostliny [235] => | vydavatel = Príroda a.s. [236] => | místo = Bratislava [237] => | rok = 1999 [238] => | isbn = 80-07-01085-8 [239] => | kapitola = [240] => | strany = [241] => | jazyk = [242] => }} [243] => [244] => === Evropská květena === [245] => Mimo rodů již zmíněných v přehledu české květeny se v Evropě vyskytuje dalších 19 rodů. Většina z nich je zastoupena jediným, často [246] => endemickým druhem: plícněnka ''[[Mertensia maritima]]'' na pobřežích severní Evropy, ''[[Macrotomia densiflora]]'' v Řecku, ''[[Mattiastrum lithospermifolium]]'' na Krétě, ''[[Elizaldia calycina]]'' v jz. Španělsku, ''[[Arnebia decumbens]]'' v jv. Rusku, ''[[Trigonotis peduncularis]]'' ve v. Rusku, ''[[Halacsya sendtneri]]'' v Albánii a Jugoslávii, [[pilátka vždyzelená]] (''Pentaglottis sempervirens'') v jz. Evropě, ''[[Argusia sibirica]]'', ''[[Rochelia disperma]]'' a ''[[Trachystemon orientalis]]'' [247] => v jv. Evropě, ''[[Neatostema apulum]]'' v téměř celém Středomoří. [248] => Více druhy jsou zastoupeny rody [[kamejník]] (''Alkanna'', asi 20 druhů), [[pomněnečka]] (''Eritrichium'', 4 druhy), ''[[Moltkia]]'' [249] => (3 endemické druhy v jižní Evropě), ''[[Rindera]]'' (3 druhy), ''[[Solenanthus]]'' (6 druhů), [[kamejnička]] (''Lithodora'', 7 druhů) a [[brutnák]] (''Borago'', 2 druhy).{{Citace elektronické monografie [250] => | příjmení = [251] => | jméno = [252] => | odkaz na autora = [253] => | titul = Flora Europaea [254] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [255] => | datum vydání = [256] => | datum aktualizace = [257] => | datum přístupu = [258] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [259] => | místo = [260] => | jazyk = [261] => }} [262] => [263] => [264] => Soubor:Mertensia maritima 2.jpg|[[Plícněnka]]
''Mertensia maritima'' [265] => Soubor:Brackenhall 077.jpg|[[Pilátka vždyzelená]] (''Pentaglottis sempervirens'') [266] => Soubor:Trachystemon orientalis B.jpg|''Trachystemon orientalis'' [267] => Soubor:Alkanna orientalis 002.JPG|[[Kamejník]]
''Alkanna orientalis'' [268] => Soubor:Eritrichium nanum.jpg|[[Pomněnečka nízká]]
(''Eritrichium nanum'') [269] => Soubor:Moltkia suffruticosa ENBLA02.JPEG|''Moltkia suffruticosa'' [270] => Soubor:Rindera umbellata.jpg|''Rindera umbellata'' [271] => Soubor:Lithodora diffusa2.jpg|[[Kamejnička rozkladitá]] (''Lithodora diffusa'') [272] => [273] => [274] => == Zástupci == [275] => {{Sloupce|3| [276] => * [[arnebie]] (''Arnebia'') [277] => * [[brutnák]] (''Borago'') [278] => * [[drsněnka]]{{Citace periodika [279] => | příjmení = Zvolánek [280] => | jméno = Zdeněk [281] => | titul = Náhled do drsněnek [282] => | periodikum = Skalničky [283] => | rok = 2009 [284] => | číslo = 1 [285] => }} (''Paracaryum'') [286] => * [[hadinec]] (''Echium'') [287] => * [[hajnička (rod)|hajnička]] (''Nemophila'') [288] => * [[kakcinie]] (''Caccinia'') [289] => * [[kamejka]] (''Lithospermum'') [290] => * [[kamejnička]] (''Lithodora'') [291] => * [[kamejník]] (''Alkanna'') [292] => * [[kordie]] (''Cordia'') [293] => * [[kostival]] (''Symphytum'') [294] => * [[krabil]] (''Ehretia'') [295] => * [[lopuštík]] (''Hackelia'') [296] => * [[moltkie]] (''Moltkia'') [297] => * [[ostrolist poléhavý|ostrolist]] (''Asperugo'') [298] => * [[otočník]] (''Heliotropium'') [299] => * [[pilát (rod)|pilát]] (''Anchusa'') [300] => * [[pipla]] (''Nonea'') [301] => * [[plícněnka]] (''Mertensia'') [302] => * [[plicník]] (''Pulmonaria'') [303] => * [[pomíjivka noční|pomíjivka]] (''Ellisia'') [304] => * [[pomněnečka]] (''Eritrichium'') [305] => * [[pomněnka (rod)|pomněnka]] (''Myosotis'') [306] => * [[pomněnkovec]] (''Brunnera'') [307] => * [[prlina]] (''Lycopsis'', syn. ''Anchusa'') [308] => * [[pupkovec]] (''Omphalodes'') [309] => * [[rotula]] (''Rotula'') [310] => * [[ruměnice (rostlina)|ruměnice]] (''Onosma'') [311] => * [[strošek]] (''Lappula'') [312] => * [[stružkovec]] (''Hydrophyllum'') [313] => * [[svazenka]] (''Phacelia'') [314] => * [[svitoun]] (''Tournefortia'') [315] => * [[šetina]] (''Rochelia'') [316] => * [[užanka]] (''Cynoglossum'') [317] => * [[voskovka (Cerinthe)|voskovka]] (''Cerinthe''){{Citace monografie [318] => | příjmení = Skalická [319] => | jméno = Anna [320] => | příjmení2 = Větvička [321] => | jméno2 = Václav [322] => | příjmení3 = Zelený [323] => | jméno3 = Václav [324] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [325] => | vydavatel = Aventinum [326] => | místo = Praha [327] => | rok = 2012 [328] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [329] => | jazyk = cs [330] => }}{{Citace monografie [331] => | příjmení = Kubát [332] => | jméno = K. et al. [333] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [334] => | vydavatel = Academia [335] => | místo = Praha [336] => | rok = 2002 [337] => | isbn = 80-200-0836-5 [338] => | jazyk = cs [339] => }} [340] => }} [341] => [342] => == Význam == [343] => [[Soubor:Echium wildpretii LC0204.jpg|náhled|[[Hadinec]] ''Echium wildpretii'']] [344] => Mladé listy [[brutnák lékařský|brutnáku lékařského]] (''Borago officinalis'') se pro osvěžující chuť a výrazné okurkové aroma přidávají do salátů, zeleninových směsí apod. Brutnák je pěstován v Evropě, Severní Americe, v Indii, Číně a na Novém Zélandu. [345] => Peckovice různých druhů rodu ''[[Cordia]]'' mají většinou jedlou, ale nepříliš chutnou dužninu. Druh ''[[Cordia alliodora]]'', kvetoucí latami bílých květů, je v Jižní Americe pěstován pro zastínění kávových plantáží a pro ozdobu.{{Citace monografie [346] => | příjmení = Valíček [347] => | jméno = Pavel a kol [348] => | odkaz na autora = [349] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [350] => | vydavatel = Academia [351] => | místo = Praha [352] => | rok = 2002 [353] => | isbn = 80-200-0939-6 [354] => | kapitola = [355] => | strany = [356] => | jazyk = [357] => }} [358] => [359] => Až 1 m vysoké stonky nezelené parazitické rostliny ''[[Pholisma sonorae]]'' byly významnou součástí jídelníčku Indiánů v ústí řeky [[Colorado (přítok Kalifornského zálivu)|Colorado]]. Jedli je syrové, pečené, smažené [360] => nebo sušené mleté.{{Citace monografie [361] => | příjmení = Smith [362] => | jméno = Nantan et al [363] => | odkaz na autora = [364] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [365] => | vydavatel = Princeton University Press [366] => | místo = Princeton [367] => | rok = 2003 [368] => | isbn = 0691116946 [369] => | kapitola = [370] => | strany = [371] => | jazyk = [372] => }} [373] => [374] => [[Svazenka vratičolistá]] (''Phacelia tanacetifolia'') a další druhy (''P. ciliata'', ''P. campanularia'') se pěstují i v České republice [375] => jako pícniny a nektarodárné rostliny. [376] => [377] => Dřevo jihoamerického stromu ''Cordia glabrata'' je obchodováno pod názvem ''Louro preto''. Je odolné vůči povětrnosti a má využití např. při stavbě lodí.{{Citace monografie [378] => | příjmení = Wagerfuhr [379] => | jméno = R [380] => | odkaz na autora = [381] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [382] => | vydavatel = Grada Publishing [383] => | místo = Praha [384] => | rok = 2002 [385] => | isbn = 80-247-0346-7 [386] => | kapitola = [387] => | strany = [388] => | jazyk = [389] => }} [390] => Kořen [[kamejník barvířský|kamejníku barvířského]] (''Alkanna tinctoria'') obsahuje červené naftochinonové barvivo alkanin, rozpustné [391] => v lihu, etheru a silicích. [392] => Alkanová červeň je používána k barvení potravin, limonád, mastí a textilií. [393] => [394] => Mnohé druhy brutnákovitých mají využití jako okrasné rostliny. Z trvalek je to např. [[kamejnička rozkladitá]] (''Lithodora diffusa''), [[pomněnkovec velkolistý]] [395] => (''Brunnera macrophylla'') a rostliny z rodů [[plicník]] (''Pulmonaria''), [[plícněnka]] (''Mertensia'') a [[pomněnka (rod)|pomněnka]] (''Myosotis''). [396] => Různé druhy převážně novozélandských pomněnek nacházejí uplatnění jako skalničky. [397] => Mezi častěji pěstované letničky náleží např. [[otočník peruánský]] (''Heliotropium arborescens''), [[hajnička Menziesova]] (''Nemophila menziesii'') a [[hajnička skvrnitá]] (''N. maculata''). [398] => [399] => Botanickou zajímavostí je vysoký endemismus [[hadinec|hadinců]] na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]] (ze 24 zde rostoucích druhů je 23 endemických) stejně jako [400] => jejich růstová forma. Nejrobustnější druhy mají dřevnatý stonek a vyznačují se hustým, válcovitým, až 3 metry vysokým květenstvím.{{Citace monografie [401] => | příjmení = Schonfelder [402] => | jméno = Peter [403] => | odkaz na autora = [404] => | příjmení2 = Schonfelder [405] => | jméno2 = Ingrid [406] => | titul = Květena Kanárských ostrovů [407] => | vydavatel = Academia [408] => | místo = Praha [409] => | rok = 2002 [410] => | isbn = 80-200-0998-1 [411] => | kapitola = [412] => | strany = [413] => | jazyk = [414] => }} [415] => [416] => [417] => Soubor:Nemophila maculata3.jpg|[[Hajnička skvrnitá]] (''Nemophila maculata'') [418] => Soubor:Brunnera macrophylla 'Jack Frost'.jpg|[[Pomněnkovec velkolistý]] (''Brunnera macrophylla'') 'Jack Frost' [419] => Soubor:Alkanna tinctoria2.jpg|[[Kamejník barvířský]] (''Alkanna tinctoria'') [420] => Soubor:Nemophila menziesii 1.JPG|[[Hajnička Menziesova]] (''Nemophila menziesii'') [421] => Soubor:Mertensia virginica (Flower).jpg|[[Plícněnka]]
''Mertensia virginica'' [422] => Soubor:Phacelia tanacetifolia fax02.jpg|[[Svazenka vratičolistá]] (''Phacelia tanacetifolia'') [423] => Soubor:Lithospermum officinale2.JPG|[[Kamejka lékařská]] (''Lithospermum officinale'') [424] => Soubor:Borago officinalis (1).jpg|[[Brutnák lékařský]]
(''Borago officinalis'') [425] => [426] => [427] => == Lékařství a léčitelství == [428] => [[Soubor:Lithospermum erythrorhizon flower.jpg|náhled|[[Kamejka]]
''Lithospermum erythrorhizon'']] [429] => Účinnými látkami jsou jednak pyrrolizidinové [[alkaloidy]], dále pak derivát [[purin]]u [[allantoin]] a [[sliz]]y, [430] => v některých případech i [[naftochinon]]ová barviva, [[saponin]]y a [[třísloviny]].{{Citace monografie [431] => | příjmení = Jahodář [432] => | jméno = Luděk [433] => | odkaz na autora = [434] => | titul = Farmakobotanika [435] => | vydavatel = Karolinum [436] => | místo = Praha [437] => | rok = 2006 [438] => | isbn = 80-246-1225-9 [439] => | kapitola = [440] => | strany = [441] => | jazyk = [442] => }} [443] => [444] => Mnohé druhy brutnákovitých se v minulosti hojně používaly v tradiční medicíně, vzhledem k prokázanému [[hepatotoxicita|hepatotoxickému]] a také [445] => [[karcinogen]]nímu účinku obsažených alkaloidů bylo od jejich vnitřního užívání téměř upuštěno. [446] => Široce se využíval např. [[hadinec obecný]] (''Echium vulgare''), který rychle tlumí bolesti při [[žaludeční vřed|žaludečním vředu]] a hojivě působí na zanícené sliznice trávicího a dýchacího traktu. Při opatrném dávkování je dnes doporučen k užívání např. [[kostival lékařský]] (''Symphytum officinale'') při léčení žaludečních vředů a narušených sliznic, dále [[plicník lékařský]] (''Pulmonaria officinalis''), působící hojivě při zánětlivých onemocněních především v oblasti plic. Ve starém Řecku a Římě byla [[užanka lékařská]] (''Lithospermum officinale'') jediným tehdy známým prostředkem proti [[ledvinový kámen|ledvinovým kamenům]], též byla používána proti cizopasníkům, k léčení vážných potíží s ledvinami a při zástavě moče.{{Citace monografie [447] => | příjmení = Janča [448] => | jméno = Jiří [449] => | odkaz na autora = [450] => | příjmení2 = Zentrich [451] => | jméno2 = Josef [452] => | autor2 = [453] => | titul = Herbář léčivých rostlin 2. díl [454] => | vydavatel = Eminent [455] => | místo = Praha [456] => | rok = 1995 [457] => | isbn = 978-80-7281-368-1 [458] => | kapitola = [459] => | strany = [460] => | jazyk = [461] => }} [462] => [463] => Většina druhů je dnes používána zevně, případně jako [[homeopatie|homeopatika]]. Tzv. brutnákový olej (''Boraginis oleum rafinatum''), získávaný ze semen [[brutnák lékařský|brutnáku lékařského]] (''Borago officinali''), obsahuje vysoký podíl γ–[[kyselina linolenová|linolenové kyseliny]]. [[Kostival lékařský]] (''Symphytum officinale'') je používán na rozsáhlé pohmožděniny a [[hematom]]y, [[bércový vřed|bércové vředy]], [[hemoroid]]y, na nehojící se rány a kožní záněty. Hojí též zlomeniny, neboť podporuje tvorbu [[Zával|kalusu]]. [464] => [465] => [[Purin]]ový derivát [[allantoin]], obsažený v mnohých brutnákovitých rostlinách, má výrazně regenerační účinky a podporuje hojení pokožky, sliznic a zlomenin. [[Glykoalkaloid]] [[konsolidin]], hydrolyzující na [[glukóza|glukosu]] a [[konsolicin]], paralyzuje [[centrální nervová soustava|centrální nervový systém]]. Je obsažen např. v [[Pilát lékařský|pilátu lékařském]] (''Anchusa officinalis''), [[Užanka lékařská|užance lékařské]] (''Cynoglossum officinale'') a [[Hadinec obecný|hadinci obecném]] (''Echium vulgare'').{{Citace monografie [466] => | příjmení = Henry [467] => | jméno = Thomas [468] => | odkaz na autora = [469] => | titul = The Plant Alkaloids [470] => | vydavatel = Anmol Publications [471] => | místo = New Delhi [472] => | rok = 1999 [473] => | isbn = 9781151785459 [474] => | kapitola = [475] => | strany = [476] => | jazyk = [477] => }} [478] => [479] => Přestože z území Číny je uváděno téměř 300 druhů brutnákovitých ve 47 rodech, tradiční čínská medicína rostliny z této čeledi prakticky vůbec nepoužívá. Jedinou známější čínskou brutnákovitou bylinou je užanka ''Lithospermum erythrorhizon''. Z této rostliny bylo izolováno [[nafrochinon]]ové barvivo shikonin, u něhož byl prokázán antibakteriální a především anti[[tumor]]ový účinek.{{Citace elektronické monografie [480] => | příjmení = Staniforth [481] => | jméno = Vanisree et al [482] => | odkaz na autora = [483] => | titul = Shikokins, Phytocompounds from Lithospermum erythrorhizo, … [484] => | url = http://www.jbc.org/content/279/7/5877.full [485] => | datum vydání = [486] => | datum aktualizace = [487] => | datum přístupu = [488] => | vydavatel = [489] => | místo = [490] => | jazyk = [491] => }} [492] => [493] => == Přehled rodů == [494] => Brutnákovité zahrnují celkem asi 153 rodů a kolem 2 740 druhů,{{Citace elektronické monografie [495] => | příjmení = Stevens [496] => | jméno = P. F [497] => | odkaz na autora = [498] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [499] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [500] => | datum vydání = [501] => | datum aktualizace = [502] => | datum přístupu = [503] => | vydavatel = [504] => | místo = Missouri Botanical Garden [505] => | jazyk = [506] => }} zde je uveden seznam rodů: [507] => [508] => ''[[Actinocarya]]'', [509] => ''[[Adelinia]]'', [510] => ''[[Adelocaryum]]'', [511] => ''[[Aegonychon]]'', [512] => ''[[Afrotysonia]]'', [513] => ''[[Ailuroglossum]]'', [514] => ''[[kamejník|Alkanna]]'', [515] => ''[[Amblynotus]]'', [516] => ''[[Amphibologyne]]'', [517] => ''[[Amsinckia]]'', [518] => ''[[pilát (rod)|Anchusa]]'', [519] => ''[[Ancistrocarya]]'', [520] => ''[[Andersonglossum]]'', [521] => ''[[Anoplocaryum]]'', [522] => ''[[Antiotrema]]'', [523] => ''[[Antiphytum]]'', [524] => ''[[arnebie|Arnebia]]'', [525] => ''[[ostrolist poléhavý|Asperugo]]'', [526] => ''[[brutnák|Borago]]'', [527] => ''[[Bothriospermum]]'', [528] => ''[[Bourreria]]'', [529] => ''[[Brachybotrys]]'', [530] => ''[[Brandella]]'', [531] => ''[[pomněnkovec|Brunnera]]'', [532] => ''[[Buglossoides]]'', [533] => ''[[kakcinie|Caccinia]]'', [534] => ''[[voskovka (Cerinthe)|Cerinthe]]'', [535] => ''[[Chionocharis]]'', [536] => ''[[Choriantha]]'', [537] => ''[[Codon]]'', [538] => ''[[Coldenia]]'', [539] => ''[[kordie|Cordia]]'', [540] => ''[[Craniospermum]]'', [541] => ''[[Crucicaryum]]'', [542] => ''[[Cryptantha]]'', [543] => ''[[Cynoglossopsis]]'', [544] => ''[[užanka|Cynoglossum]]'', [545] => ''[[Cynoglottis]]'', [546] => ''[[Cystostemon]]'', [547] => ''[[Dasynotus]]'', [548] => ''[[Decalepidanthus]]'', [549] => ''[[Draperia]]'', [550] => ''[[Echiochilon]]'', [551] => ''[[Echiostachys]]'', [552] => ''[[hadinec|Echium]]'', [553] => ''[[krabil|Ehretia]]'', [554] => ''[[pomíjivka noční|Ellisia]]'', [555] => ''[[Embadium]]'', [556] => ''[[Emmenanthe]]'', [557] => ''[[Eremocarya]]'', [558] => ''[[Eriodictyon]]'', [559] => ''[[pomněnečka|Eritrichium]]'', [560] => ''[[Eucrypta]]'', [561] => ''[[Euploca]]'', [562] => ''[[Gastrocotyle]]'', [563] => ''[[Glandora]]'', [564] => ''[[Greeneocharis]]'', [565] => ''[[Gyrocaryum]]'', [566] => ''[[lopuštík|Hackelia]]'', [567] => ''[[Halacsya]]'', [568] => ''[[Halgania]]'', [569] => ''[[Harpagonella]]'', [570] => ''[[Heliocarya]]'', [571] => ''[[otočník|Heliotropium]]'', [572] => ''[[Hesperochiron]]'', [573] => ''[[Heterocaryum]]'', [574] => ''[[Hoplestigma]]'', [575] => ''[[stružkovec|Hydrophyllum]]'', [576] => ''[[Iberodes]]'', [577] => ''[[Ivanjohnstonia]]'', [578] => ''[[Ixorhea]]'', [579] => ''[[Johnstonella]]'', [580] => ''[[strošek|Lappula]]'', [581] => ''[[Lasiocaryum]]'', [582] => ''[[Lennoa]]'', [583] => ''[[Lepechiniella]]'', [584] => ''[[Lepidocordia]]'', [585] => ''[[Lindelofia]]'', [586] => ''[[kamejnička|Lithodora]]'', [587] => ''[[kamejka|Lithospermum]]'', [588] => ''[[Lobostemon]]'', [589] => ''[[Maharanga]]'', [590] => ''[[Mairetis]]'', [591] => ''[[Mattiastrum]]'', [592] => ''[[Melanortocarya]]'', [593] => ''[[Memoremea]]'', [594] => ''[[plícněnka|Mertensia]]'', [595] => ''[[Microcaryum]]'', [596] => ''[[Microparacaryum]]'', [597] => ''[[Microula]]'', [598] => ''[[Mimophytum]]'', [599] => ''[[moltkie|Moltkia]]'', [600] => ''[[Moltkiopsis]]'', [601] => ''[[Moritzia]]'', [602] => ''[[Myosotidium]]'', [603] => ''[[pomněnka (rod)|Myosotis]]'', [604] => ''[[Myriopus]]'', [605] => ''[[Nama]]'', [606] => ''[[Neatostema]]'', [607] => ''[[hajnička|Nemophila]]'', [608] => ''[[Nesocaryum]]'', [609] => ''[[Nihon]]'', [610] => ''[[Nogalia]]'', [611] => ''[[pipla|Nonea]]'', [612] => ''[[Ogastemma]]'', [613] => ''[[pupkovec|Omphalodes]]'', [614] => ''[[Omphalolappula]]'', [615] => ''[[Omphalotrigonotis]]'', [616] => ''[[Oncaglossum]]'', [617] => ''[[ruměnice (rostlina)|Onosma]]'', [618] => ''[[Oreocarya]]'', [619] => ''[[drsněnka|Paracaryum]]'', [620] => ''[[Paramoltkia]]'', [621] => ''[[Pardoglossum]]'', [622] => ''[[Pectocarya]]'', [623] => ''[[Pentaglottis]]'', [624] => ''[[svazenka|Phacelia]]'', [625] => ''[[Pholisma]]'', [626] => ''[[Pholistoma]]'', [627] => ''[[Plagiobothrys]]'', [628] => ''[[Podonosma]]'', [629] => ''[[Pontechium]]'', [630] => ''[[Pseudoheterocaryum]]'', [631] => ''[[Pseudolappula]]'', [632] => ''[[plicník|Pulmonaria]]'', [633] => ''[[Rindera]]'', [634] => ''[[Rochefortia]]'', [635] => ''[[šetina|Rochelia]]'', [636] => ''[[Romanzoffia]]'', [637] => ''[[Rotula]]'', [638] => ''[[Sauria (rostlina)|Sauria]]'', [639] => ''[[Selkirkia]]'', [640] => ''[[Sinojohnstonia]]'', [641] => ''[[Solenanthus]]'', [642] => ''[[Stenosolenium]]'', [643] => ''[[Stephanocaryum]]'', [644] => ''[[Suchtelenia]]'', [645] => ''[[kostival|Symphytum]]'', [646] => ''[[Thaumatocaryon]]'', [647] => ''[[Thyrocarpus]]'', [648] => ''[[Tianschaniella]]'', [649] => ''[[Tiquilia]]'', [650] => ''[[svitoun|Tournefortia]]'', [651] => ''[[Trachelanthus]]'', [652] => ''[[Trachystemon]]'', [653] => ''[[Tricardia]]'', [654] => ''[[Trichodesma]]'', [655] => ''[[Trigonocaryum]]'', [656] => ''[[Trigonotis]]'', [657] => ''[[Turricula]]'', [658] => ''[[Varronia]]'', [659] => ''[[Wellstedia]]'', [660] => ''[[Wigandia]]''{{Citace elektronické monografie [661] => | titul = Plants of the world online [662] => | url = http://powo.science.kew.org/ [663] => | datum přístupu = 2020-01-31 [664] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [665] => | jazyk = en [666] => }} [667] => [668] => [669] => == Odkazy == [670] => [671] => === Reference === [672] => [673] => [674] => === Literatura === [675] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [676] => * Valíček P. et al ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [677] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 6''. Praha: Academia, 2000. {{ISBN|80-200-0306-1}} [678] => * Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. {{ISBN|80-7097-508-3}}. [679] => [680] => === Externí odkazy === [681] => * {{Commonscat|Boraginaceae}} [682] => * {{Wikidruhy|taxon=Boraginaceae}} [683] => * {{Cs}} [http://www.kvetena.com/brutnakovite.html Brutnákovité – fotogalerie] [684] => * {{En}} [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [685] => * {{En}} [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10115 Flora of China: ''Boraginaceae''] [686] => * {{En}} [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10115 Flora of China: ''Hydrophyllaceae''] [687] => * {{En}} [http://delta-intkey.com/angio/www/boragina.htm The Families of Flowering Plants: ''Boraginaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/boragina.htm |date=20050701084640 }} [688] => [689] => {{Dobrý článek}} [690] => {{Taxonbar|from=Q26568}} [691] => {{Autoritní data}} [692] => {{Portály|Rostliny}} [693] => [694] => [[Kategorie:Brutnákovité| ]] [695] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [696] => [[Kategorie:Brutnákotvaré]] [] => )
good wiki

Brutnákovité

Brutnákovité (Boraginaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin. V mírném pásu to jsou byliny, v tropech často i dřeviny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pomněnka (rod)','plícněnka','otočník','hadinec','kostival lékařský','kamejka','alkaloidy','plicník','ostrolist poléhavý','kamejník','allantoin','svazenka'

Alkaloidy

Stránka "Alkaloidy" na české Wikipedii poskytuje přehled o alkaloidech, což jsou organické sloučeniny, které mají výrazné biologické a farmakologické účinky.

Hadinec

Plicník