Array ( [0] => 15510816 [id] => 15510816 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Buchlov [uri] => Buchlov [3] => The Buchlov Castle.jpg [img] => The Buchlov Castle.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Buchlov [2] => | typ = hrad [3] => | využití = [4] => | poloha = [[Buchlov (Chřiby)|vrch Buchlov]] [5] => | obec = [[Buchlovice]] [6] => | země = Česko [7] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Buchlov | position = top | lat = 49.1075 | lon = 17.3111111 | float = center | relief = 1 | caption =}} [8] => | stavitel = [9] => | další majitelé = [10] => | současný majitel = stát [11] => | sloh = [[Románská architektura|románský]], [[Gotická architektura|gotický]], [[Renesanční architektura|renesanční]] [12] => | architekt = [13] => | výstavba = 1. polovina [[13. století]] [14] => | přestavba = [15] => | zánik = [16] => }} [17] => :''Buchlov je též historický český název pro město [[Buchloe]] v [[Bavorsko|Bavorsku]].'' [18] => '''Buchlov''' ([[Němčina|německy]] '''Buchlau'''{{Citace elektronické monografie [19] => | příjmení = [20] => | jméno = [21] => | titul = U_@_ (A–F) [22] => | url = http://mmh.cz/lingua/mj-a_cs#A [23] => | vydavatel = [24] => | místo = [25] => | datum vydání = [26] => | datum přístupu = 2020-2-7 [27] => }}{{Nedostupný zdroj}}) je královský hrad stojící na [[Buchlov (Chřiby)|stejnojmenném kopci]] v [[Chřiby|Chřibech]] nad [[Buchlovice]]mi v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 522 metrů.{{Citace elektronické monografie [28] => | titul = Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [29] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=ae55f2828dfc4ec8bf569baf92ef623c_666 [30] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [31] => | datum přístupu = 2022-04-24 [32] => }} Doba stavby tohoto hradu se odhaduje na 1. polovinu [[13. století]]. Poslední úpravu hradu provedl [[Jan Ždánský ze Zástřizel]] při přestavbě na [[Renesance|renesanční]] sloh v letech 1540–1558. Hrad je ve vlastnictví státu a je spravován [[Národní památkový ústav|Národním památkovým ústavem]]. Od roku 1968 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]{{MonumNet|název=Hrad Buchlov|ID=137008|datum=2019-07-11}} a od 1. ledna 2002 je zapsán na [[Seznam národních kulturních památek České republiky|seznam národních kulturních památek]]. [33] => [34] => == Historie == [35] => [[Soubor:Buchlov - nádvoří.jpg|náhled|vlevo|Nádvoří hradu]] [36] => [[Soubor:J. Willenberg, 1593.gif|náhled|Hrad Buchlov s [[Kaple svaté Barbory (Buchlovice)|kaplí sv. Barbory]] na výřezu z [[dřevoryt]]u [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]] (J. Willenberg, [[1593]])]] [37] => Buchlov byl vybudován v první polovině [[13. století]]. Hrad byl založen jako významný strategický bod. Funkce hradu byla hospodářská, obranná, ale hrad byl také správním střediskem. K této správě náležela i královská soudní pravomoc, tzv. lovecké právo. Původní zakládací listina se však nedochovala. Ze stavebně-historického hlediska se Buchlov řadí do přechodného [[Románský sloh|románsko]]-[[Gotika|gotického]] období. Přestože byl Buchlov neustále v majetku krále, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům – věřitelům krále. V roce [[1511]] přestal být Buchlov majetkem krále. Král [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II. Jagellonský]] jej daroval [[Arkleb Trnavský z Boskovic|Arklebu Trnavskému z Boskovic]] za jeho významné služby proti [[Turci|Turkům]]. Arkleb hrad prodává roku [[1520]] [[Žerotínové|Žerotínům]], kteří jej drží až do roku [[1542]].{{Citace monografie [38] => | příjmení = Žižlavský [39] => | jméno = Bořek [40] => | titul = Buchlov: historie a příběhy hradu [41] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1035470253 [42] => | vydání = Druhé upravené vydání [43] => | místo = Boršice [44] => | rok vydání = 2018 [45] => | počet stran = [46] => | strany = 32 [47] => | isbn = [48] => | isbn2 = [49] => | oclc = [50] => }} Od nich koupil panství [[Jan Ždánský ze Zástřizl]], jehož rod zde pobýval více než jedno století. Za [[Páni ze Zástřizl|Zástřizlů]] proběhly největší stavební úpravy, a to již v duchu [[renesance]]. Celý horní hrad byl přestavěn k reprezentačním a obytným účelům. Veškeré hospodářské budovy byly přesunuty do nově vybudovaného dnešního druhého nádvoří. Většina [[Páni ze Zástřizl|Zástřizlů]] se aktivně zapojila do stavovského povstání na straně vzbouřenců a při konfiskacích ztratila značnou část majetku. Poslední stavební úpravy proběhly, když hrad vlastnili [[Petřvaldští z Petřvaldu|pánové z Petřvaldu]] ([[1644]]–[[1800]]). V důsledku blížícího se nového tureckého nebezpečí bylo opevnění hradu rozšířeno ještě o současné první nádvoří s věžovou bránou a [[bastion]]em. Přes všechny snahy stavebníků přizpůsobit [[středověk]]ou pevnost životnímu stylu [[18. století]], se nedařilo vyhovět novým požadavkům, a proto majitelé postupně ztrácí zájem o další úpravy. V letech [[1698]]–[[1701]] byl v městečku [[Buchlovice]] vybudován honosný [[Buchlovice (zámek)|zámek]] ve stylu italské barokní vily. Od roku [[1751]] zůstal Buchlov trvale neobydlen, avšak zásluhou posledních majitelů, hrabat [[Berchtoldové z Uherčic|Berchtoldů z Uherčic]], nechátral. Berchtoldové, zejména osvícení badatelé [[Bedřich Všemír von Berchtold|Dr. Bedřich]] a jeho nevlastní starší bratr [[Leopold I. Berchtold|Dr. Leopold I.]], soustředili do jeho prostor mimořádně cenné a rozsáhlé sbírky. Z tohoto přírodovědného a historického souboru vzniklo rodinné muzeum. V r. [[1945]] přešel Buchlov společně s rodinnou hrobkou [[Kaple svaté Barbory (Buchlovice)|kaplí sv. Barbory]] do vlastnictví československého státu a byl zařazen do souboru památek I. kategorie. [51] => [52] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right;" [53] => |+ Návštěvnost hradu{{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [55] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [56] => | datum přístupu = 2020-03-11 [57] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [58] => | formát = PDF online [59] => | strany = 53 [60] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [61] => | nedostupné = ano [62] => }}{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Památkové objekty 2018 [64] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [65] => | datum přístupu = 2020-03-11 [66] => | 4 = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [67] => | formát = PDF online [68] => | strany = 16 [69] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194750/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [70] => | nedostupné = ano [71] => }} [72] => |- [73] => ! Rok !! Počet návštěvníků [74] => |- [75] => | 2015 || 74 938 [76] => |- [77] => | 2016 || 81 839 [78] => |- [79] => | 2017 || 79 453 [80] => |- [81] => | 2018 || 77 033 [82] => |} [83] => [84] => == Nejvýznamnější majitelé hradu == [85] => [86] => === Jindřich Prakšický ze Zástřizl === [87] => Panství se ujal od roku [[1581]]. Oženil se s Kateřinou Rájeckou z Mírova, narodil se jim syn Jiří Zikmund. Jindřichovo krátké působení na Buchlově se vyznačuje neustálými spory s představiteli sousedního [[Velehradský klášter|velehradského kláštera]]. Byl zavražděn v roce [[1582]] při noční projížďce údolím [[Smraďavka|Smraďavky]] a dodnes se přesně neví, kdo byl jeho vrahem. Kvůli neustálým sporům s představenými blízkého velehradského kláštera se vynořila spousta teorií o jeho smrti, nejpravděpodobnější je však, že byl zabit v osobním souboji jistým Vilímem Rymem. [88] => [89] => === Hanuš Zikmund z Petřvaldu === [90] => Narodil se roku [[1626]]. V roce [[1650]] byl povýšen do stavu [[Svobodný pán|svobodných pánů]]. Stal se císařským radou, přísedícím zemského soudu i lenního soudu olomouckého, v neposlední řadě i hejtmanem hradišťského kraje a nakonec zemským sudím. Za manželku si vzal Annu Marii Serényiovou z [[Nový Světlov|Nového Světlova]]. [91] => Hanuš Zikmund z Petřvaldu se proslavil zejména výstavbou [[Kaple svaté Barbory (Buchlovice)|kaple sv. Barbory]], postavené na sousedním kopci [[Modla (Chřiby)|Modla]] v letech [[1670]]–[[1672]], která se stala také hrobkou [[Petřvaldští z Petřvaldu|Petřvaldů]] a [[Berchtoldové z Uherčic|Berchtoldů]] z Buchlova. [92] => Hanuš Zikmund z Petřvaldu zemřel roku [[1688]] a za svůj život zplodil s manželkou celkem šest dětí, z nichž se ale dospělého věku dožily pouze dvě. [93] => [94] => === Leopold I. Berchtold === [95] => [[Leopold I. Berchtold]] se narodil roku [[1759]] ve [[Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou]], pobýval na studiích v [[Olomouc]]i a ve [[Vídeň|Vídni]], pak působil jako zástupce [[Krajský hejtman|krajského hejtmana]] v [[Jihlava|Jihlavě]], odtud šel k obchodnímu úřadu v [[Terst]]u a brzy na to se vydal na cesty téměř po celé [[Evropa|Evropě]], [[Severní Afrika|severní Africe]], [[Malá Asie|Malé Asii]] a [[Palestina|Palestině]]. [96] => Byl velký lidumil a během doby svého spravování buchlovského panství poskytoval zejména svým nemajetným poddaným všemožné úlevy, služby a dary, soustředil se také hodně na pomoc sirotkům a nemocným. Roku [[1797]] otevřel v [[Buchlovice|Buchlovicích]] a na [[Buchlovice (zámek)|buchlovickém zámku]] první nemocnici, věnovanou zejména chudým, kde jim byla poskytována kvalitní bezplatná péče. [97] => Tato Berchtoldova lidumilná činnost ale znamenala obrovské finanční zatížení pro celé panství, kterému trvalo ještě dalších padesát let než se s touto skutečností vyrovnalo. [98] => Roku [[1809]] zavítal Leopold na pravidelnou obhlídku pacientů lazaretu na [[Velehrad]]ě, kde se nakazil [[Tyfus|tyfem]] a brzy zemřel. [99] => [100] => === Bedřich Všemír Berchtold === [101] => [[Bedřich Všemír von Berchtold|Bedřich Všemír Berchtold]] byl nevlastním bratrem Leopolda I. V letech [[1834]] až [[1842]] procestoval většinu evropských států, severní Afriku, Malou Asii a ještě v roce [[1846]] [[Brazílie|Brazílii]]. Největší pozornost na cestách věnoval studiu přírody, obohacoval své botanické sbírky, jejichž převážnou část věnoval [[Národní muzeum|Národnímu muzeu]]. Jejich díl včetně různých artefaktů a kuriozit, které si přivezl ze svých cest, můžeme obdivovat i v prostorách hradu Buchlova. [102] => Bedřich zemřel v roce [[1876]] na buchlovickém zámku a v roce [[1895]] byl podle svého přání pochován na hřbitově v Buchlovicích mezi prostými lidmi. [103] => [104] => == Lovecké právo == [105] => Již od [[14. století]] patřila hradu silná pravomoc soudit a trestat ve všech zjištěných případech lesního [[pytláctví]] a nedovoleného lovení ryb, později se tento seznam deliktů rozšířil i na veškeré přečiny a zločiny páchané v obvodu buchlovského a sousedních panství. Podle [[Smolná kniha|smolných knih]] k nim patřily loupeže, vraždy, smilstvo, též [[čarodějnictví]]. Případů skutečného pytláctví je v těchto dokumentech zaznamenáno poměrně málo a ve srovnání s jinými oblastmi [[České země|Českých zemí]] byly tresty za ně mimořádně tvrdé – obvykle smrt oběšením nebo stětím. „Právo lovecké“ se pak stalo součástí kupní listiny hradu a přecházelo dále z majitele na majitele. Teprve roku [[1749]] bylo toto právo císařským výnosem zrušeno. [106] => [107] => [[Soubor:Buchlov-vez.jpg|náhled|upright|Věž Andělka]] [108] => [109] => == Vyhlídka == [110] => Hradu vévodí 35 metrů[http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=4180 Hasiči požár na hradě Buchlov zlikvidovali]{{Nedostupný zdroj}} vysoká [[věž]] s otevřenou vyhlídkovou plochou o čtvercovém půdorysu. Z ní je výhled na [[Chřiby]], [[Dolnomoravský úval]], [[Hostýn]] a za dobrého počasí i na [[Pavlovské vrchy|Pálavu]] či dokonce do [[Vídeň|Vídně]].[http://impulsovi.impuls.cz/hrad-buchlov/article.html?id=220243 Impulsovi.cz – Český výlet – Hrad Buchlov]{{Nedostupný zdroj}}[http://www.heywhatsthat.com/?view=LC4OGS5T Hey, what's that? – Buchlov] [111] => [112] => == Lípa neviny na Buchlově == [113] => {{Podrobně|Lípa neviny}} [114] => K hradu se váže [[pověst]] o lípě, která zázrakem prokázala nevinu [[zbrojnoš]]e Vlčka nařčeného ze zrady. Po odsouzení k smrti se dovolával zázraku a [[Ordál|Božího soudu]]. Znamením jeho neviny se stala mladá lípa. Po přesazení kořeny vzhůru znovu na jaře vypučela. Dodnes je k vidění na nádvoří hradu.[http://rejstrik.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=106326 Lípa neviny na Buchlově – Lípa neviny na Buchlově – REJSTRIK.CZ] [115] => [116] => == Hrad ve filmu == [117] => * [[O statečném kováři]] (1983, režie: [[Petr Švéda]]) [118] => * Četnické humoresky III. - 30. díl Poklad (2007, režie Pavlína Moskalyková Solo) [119] => [120] => == Odkazy == [121] => [122] => === Reference === [123] => [124] => {{Citace elektronické monografie [125] => | titul = Hrad Buchlov [126] => | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C192 [127] => | datum přístupu = 2016-11-09 [128] => | vydavatel = Národní památkový ústav [129] => }} [130] => [131] => [132] => === Literatura === [133] => * {{Citace kvalifikační práce [134] => | příjmení = Krämer [135] => | jméno = David [136] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [137] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [138] => | titul = Berchtoldské sbírky na hradě Buchlově a na zámku v Buchlovicích [139] => | url = http://is.muni.cz/th/64434/ff_m/ [140] => | typ práce = Diplomová práce [141] => | vedoucí = Pavel Holman [142] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|1434}} [143] => | místo = Brno [144] => | rok = 2010 [145] => | počet stran = [146] => | strany = [147] => | citace = 2015-05-12 [148] => | poznámka = [149] => | jazyk = [150] => }} [151] => * {{Citace kvalifikační práce [152] => | příjmení = Krejčí [153] => | jméno = Kateřina [154] => | instituce = Masarykova univerzita, Právnická fakulta [155] => | odkaz na instituci = Právnická fakulta Masarykovy univerzity [156] => | titul = Lovecký soud hradu Buchlova [157] => | url = http://is.muni.cz/th/250700/pravf_r/ [158] => | typ práce = Rigorózní práce [159] => | vedoucí = [160] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|}} [161] => | místo = Brno [162] => | rok = 2007 [163] => | počet stran = [164] => | strany = [165] => | citace = 2015-05-12 [166] => | poznámka = [167] => | jazyk = [168] => }} [169] => * {{Citace kvalifikační práce [170] => | příjmení = Mazáč [171] => | jméno = Martin [172] => | instituce = Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta [173] => | odkaz na instituci = Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity [174] => | titul = Antropologické hodnocení lidských lebek ze sbírek státního hradu Buchlova [175] => | url = http://is.muni.cz/th/358117/prif_b/ [176] => | typ práce = Bakalářská práce [177] => | vedoucí = Miroslav Králík [178] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|18313}} [179] => | místo = Brno [180] => | rok = 2012 [181] => | počet stran = [182] => | strany = [183] => | citace = 2015-05-12 [184] => | poznámka = [185] => | jazyk = [186] => }} [187] => * {{Citace kvalifikační práce [188] => | příjmení = Vodičková [189] => | jméno = Jana [190] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [191] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [192] => | titul = Antroponyma v Černých knihách práva loveckého na hradě Buchlově. [193] => | url = http://is.muni.cz/th/361716/ff_m/ [194] => | typ práce = Diplomová práce [195] => | vedoucí = Jana Pleskalová [196] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|218}} [197] => | místo = Brno [198] => | rok = 2015 [199] => | počet stran = [200] => | strany = [201] => | citace = 2015-05-12 [202] => | poznámka = [203] => | jazyk = [204] => }} [205] => * ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. ''Buchlov: historie a příběhy hradu''. Druhé upravené vydání. Boršice, 2018. [cit. 2021-03-11]. [206] => [207] => === Související články === [208] => * [[Buchlovice|Městys Buchlovice]] [209] => * [[Buchlovice (zámek)|Zámek Buchlovice]] [210] => [211] => === Externí odkazy === [212] => * {{Commonscat}} [213] => * {{Oficiální web}} [214] => * {{Citace elektronické monografie [215] => | titul = Buchlov – Toulavá kamera [216] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/214562221500027/obsah/336636-buchlov [217] => | vydavatel = Česká televize [218] => | datum_vydání = 2014-07-06 [219] => | datum_přístupu = 2019-06-26 [220] => }} [221] => [222] => {{Autoritní data}} [223] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Morava|Historie|Středověk}} [224] => [225] => [[Kategorie:Hrady v okrese Uherské Hradiště]] [226] => [[Kategorie:Hrady ve Chřibech]] [227] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [228] => [[Kategorie:Buchlovské panství]] [229] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Uherské Hradiště]] [230] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [231] => [[Kategorie:Alpské vyhlídky ve Zlínském kraji]] [232] => [[Kategorie:Buchlovice]] [233] => [[Kategorie:Přírodní park Chřiby]] [] => )
good wiki

Buchlov

:Buchlov je též historický český název pro město Buchloe v Bavorsku. Buchlov (německy Buchlau) je královský hrad stojící na stejnojmenném kopci v Chřibech nad Buchlovicemi v nadmořské výšce 522 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Buchlovice','Buchlovice (zámek)','13. století','Buchlov (Chřiby)','Vídeň','Berchtoldové z Uherčic','Bedřich Všemír von Berchtold','Petřvaldští z Petřvaldu','Chřiby','Leopold I. Berchtold','Páni ze Zástřizl','Kaple svaté Barbory (Buchlovice)'