Array ( [0] => 15504451 [id] => 15504451 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Budva [uri] => Budva [3] => Great Coat of arms of Budva.png [img] => Great Coat of arms of Budva.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => '''Budva''' ({{vjazyce2|sr|Будва}}, [[latina|latinsky]] ''Butua'', ''Butoba'') je [[město]] na [[Jaderské moře|jaderském]] pobřeží v [[Černá Hora|Černé Hoře]]. Je sídlem stejnojmenné [[Opština Budva|opštiny]] (správní jednotky zahrnující okolní sídla). V roce [[2011]] zde žilo 13 338 obyvatel. [2] => [3] => == Název == [4] => [5] => Podle názoru [[Ernst Eichler|Ernsta Eichlera]] je původ současného názvu nejspíše z [[Albánština|albánského]] slova ''butë'', který označuje ''měkký'' a bylo přes ilyrské obyvatelstvo nejspíše převzato v rané době existence města. V srbštině/černohorštině zní název města Budva, v [[Italština|italštině]] a [[latina|latině]] Budua, v albánštině Budua a v [[řečtina|řečtině]] Βουθόη. [6] => [7] => == Geografie == [8] => [9] => Město vzniklo v zálivu ([[Budvanský záliv]]) Jaderského moře na ústí ponorné{{chybí zdroj}} řeky [[Grđevica]] do moře. Je obklopeno menšími vrcholy s nadmořskou výškou cca 400 m a chráněno je vysokými horami směrem k vnitrozemí, jejichž výška dosahuje až 1300 m n. m. Střed města se nachází na malém vyvýšeném místě (původně ostrovem), které je ze tří stran obklopeno mořem. [10] => [11] => V blízkosti města se nachází ostrov ''Sveti Nikola''{{Citace sborníku [12] => | příjmení = Đokić [13] => | jméno = Vladan [14] => | příjmení2 = Radivojević [15] => | jméno2 = Ana [16] => | příjmení3 = a Roter-Blagojević [17] => | jméno3 = Mirjana [18] => | titul = Promotion of the Cultural Heritage of Mediterranean City in the Scope of Upgrading Cultural Tourism [19] => | sborník = Spatium [20] => | odkaz na sborník = [21] => | vydavatel = [22] => | odkaz na vydavatele = [23] => | místo = [24] => | rok vydání = [25] => | strany = 85 [26] => | jazyk = angličtina [27] => }}, kterému místní přezdívají ''Havaj''.{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = Budva, Montenegro: Secret Seaside [29] => | periodikum = The Telegraph [30] => | url = https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/montenegro/articles/Budva-Montenegro-Secret-Seaside/ [31] => | jazyk = angličtina [32] => | datum přístupu = 2023-10-16 [33] => }} Vrcholky, které obklopují město, nesou názvy [[Mogren (Budva)|Mogren]] a [[Sveti Spas (Budva)|Sveti Spas]]. [34] => [35] => == Klimatické podmínky == [36] => [37] => Průměrná roční teplota zde čin 15,8 °C, průměrná lednová teplota dosahuje 8,1 °C a průměrná červencová potom 24,0 °C. Podzimní měsíce bývají teplejší než jarní; zimy jsou mírné a léta teplá ale ne horká. Počet slunečných hodin ročně zde činí 2283 h.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Duletić [39] => | jméno = Vlado [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [42] => | vydavatel = [43] => | místo = Budva [44] => | rok = 2010 [45] => | počet stran = 614 [46] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [47] => | kapitola = [48] => | strany = 45 [49] => | jazyk = černohorština [50] => }} [51] => [52] => == Historie == [53] => [54] => Opevněné místo v lokalitě současného historického centra Budvy existovalo již v dobách [[antika|antiky]]. Založeno bylo nejspíše na [[ostrov]]ě, který byl později spojen s pevninou šíjí; ať už uměle vybudovanou, nebo přírodním způsobem vytvořenou. Řečtí kolonisté, kteří patří mezi nejstarší obyvatele Budvy, však v případě tohoto města neustále čelili nájezdům [[Ilyrové|ilyrského]] (tj. předslovanského) obyvatelstva, což značně omezovalo možnosti rozvoje vzdáleného přístavu. [55] => [56] => Budva se díky tomu nemohla stát dobře prosperujícím městem, nicméně již v [[6. století př. n. l.|6.]] až [[5. století př. n. l.]]{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = Everything You Need To Know About Budva [58] => | periodikum = Outlook Traveller [59] => | url = https://www.outlookindia.com/outlooktraveller/explore/story/73296/everything-you-need-to-know-about-budva [60] => | jazyk = angličtina [61] => | datum přístupu = 2023-05-10 [62] => }}{{Citace monografie [63] => | příjmení = Duletić [64] => | jméno = Vlado [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [67] => | vydavatel = [68] => | místo = Budva [69] => | rok = 2010 [70] => | počet stran = 614 [71] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [72] => | kapitola = [73] => | strany = 60 [74] => | jazyk = černohorština [75] => }} zde existoval živý trh, obchodující s dalšími přístavy ve Středozemí. První zmínka o Budvě pochází z dokumentu [[Sofoklés|Sofokla]] a [[Pseudoksylaks]] uvedl, že se do Budvy z [[Drač]]e cestuje den lodí a po souši tři dny. Předpokládá se, že dnešní Budva je jedním z nejstarších sídel v oblasti Balkánu.{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Budva a Kotor: Kamenné krásky Jadranu [77] => | periodikum = 100+1 [78] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/budva-kotor-kamenne-krasky-jadranu [79] => | jazyk = čeština [80] => | datum přístupu = 2022-08-20 [81] => }}{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Ruta imprescindible por Budva, la Riviera de Montenegro [83] => | periodikum = El Confidencial [84] => | url = https://www.vanitatis.elconfidencial.com/estilo/ocio/2022-07-22/budva-montenegro-playas-viaje-barato-vacaciones_3464659/ [85] => | jazyk = španělština [86] => | datum přístupu = 2022-08-20 [87] => }} Město bylo tehdy oddělené od pevniny, k vzniku úžiny došlo až mnohem později.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Duletić [89] => | jméno = Vlado [90] => | odkaz na autora = [91] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [92] => | vydavatel = [93] => | místo = Budva [94] => | rok = 2010 [95] => | počet stran = 614 [96] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [97] => | kapitola = [98] => | strany = 70 [99] => | jazyk = černohorština [100] => }} Místní uliční síť nese pozůstatky organizace helénského antického města. [101] => [102] => Po válkách mezi Ilyry a [[Římané|Římany]] se stalo součástí [[Římská říše|Římské říše]]. V okolí tehdejšího města vznikaly tzv. konventy, resp. oppida, přicházeli do nich kolonisté z území dnešního [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]]. Mezi obchodníky se do Budvy dosidlovali i lidé ze všech koutů Středomoří. Rozvíjela se např. i řemesla. [103] => [104] => [[File:Budova - Peeters Jacob - 1690.jpg|left|thumb|Budva v roce [[1690]]]] [105] => [[File:Austrohungarypostcardbudva1909-07-15.jpg|left|thumb|Budva v roce [[1909]]]] [106] => Rozvoj Budvy ohrozil pád antické [[Duklja|Duklji]], který zapříčinil příchod [[Slované|Slovanů]] a vpády [[Avaři|Avarů]]. Budva se dokázala Avarům statečně dlouhou dobu bránit.{{Citace monografie [107] => | příjmení = Šístek [108] => | jméno = František [109] => | odkaz na autora = [110] => | titul = Dějiny Černé Hory [111] => | vydavatel = Lidové noviny [112] => | místo = Praha [113] => | rok = 2017 [114] => | počet stran = 614 [115] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [116] => | kapitola = [117] => | strany = 32 [118] => | jazyk = čeština [119] => }} Značná část původního obyvatelstva města se stáhla do lépe bráněných a větších měst na pobřeží. V raném [[středověk]]u byla Budva součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]] se smíšeným ilyrsko-římským obyvatelstvem. Slované žili v okolí města, netvořili však v této době ještě významnou součást místního obyvatelstva. Město se později stalo součástí království Duklja, po roce [[1181]] připadlo srbskému království pod vládou dynastie [[Nemanjićové|Nemanjićů]]. Za vlády císaře [[Uroš IV.|Uroše IV.]] byl po vzoru [[Dušanův zákoník|Dušanova zákoníku]] sepsán i statut města Budvy. Později město řídili různí správci, např. [[Balšićové]], [[Crnojevićové]] a srbští despoti. [120] => [121] => Po pádu [[Srbský despotát|Srbského despotátu]] získali Budvu po nějaké době [[Benátská republika|Benátčané]]{{Citace monografie [122] => | příjmení = Šístek [123] => | jméno = František [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Dějiny Černé Hory [126] => | vydavatel = Lidové noviny [127] => | místo = Praha [128] => | rok = 2017 [129] => | počet stran = 614 [130] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [131] => | kapitola = [132] => | strany = 72 [133] => | jazyk = čeština [134] => }}, kteří stihli využít mocenské vakuum rychleji, než expandující [[Osmanská říše]]. Celého současné černohorské pobřeží se zmocnili postupně po částech do roku [[1443]]. Tím získali nejen Budvu, ale i řadu dalších měst, jakými jsou např. [[Ulcinj]] nebo [[Kotor]]. Benátčané dosazovali za správce města své šlechtice. Tato praxe trvala od roku [[1441]] až do roku [[1797]]. Město získalo modernější opevnění (dodnes jsou zde partné symboly benátské moci). Jeho součástí byla i [[Citadela (Budva)|citadela]]), umístěná na jižním okraji pooostrova. Administrativně bylo město součástí regionu s názvem ''Albania Veneta'', většina obyvatel dle dokumentů [[Luigi Paulucci|Luigiho Paulucciho]] mluvila [[benátština|benátským]] jazykem až do počátku [[19. století]]. V roce [[1571]] město vypálili [[Osmanská říše|Turci]].{{Citace elektronického periodika [135] => | titul = FELJTON VELIZAR RADONJIĆ: HRONIKA GRADITELJSTVA U CRNOJ GORI (VI): Uzdizanje i posrtanje [136] => | periodikum = Monitor [137] => | url = https://www.monitor.co.me/velizar-radonjic-hronika-graditeljstva-u-crnoj-gori-vi-uzdizanje-i-posrtanje/ [138] => | jazyk = černohorština [139] => | datum přístupu = 2022-05-22 [140] => }} [141] => [142] => Budvu popsal jako řadu dalších sídel na Balkánském poloostrově i turecký cestovatel [[Evlija Čelebi]] ve svém cestopisu s názvem [[Seyahatname]]. Uvedl, že Budva je poslední benátská pevnost, že je čtyřúhelníkového půdorysu a postavená z pevného kamene.{{Citace monografie [143] => | příjmení = Čelebi [144] => | jméno = Evlija [145] => | odkaz na autora = [146] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [147] => | vydavatel = Svjetlost [148] => | místo = Sarajevo [149] => | rok = 1967 [150] => | počet stran = [151] => | isbn = [152] => | kapitola = Budva [153] => | strany = 336 [154] => | jazyk = srbochorvatština [155] => }} [156] => [157] => Po pádu Benátské republiky byla Budva okupována Francií. Poté byla předána [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] jako jedna z nejjižnějších částí mocnářství spolu s celým černohorským pobřežím. Rakousko-Uhersko nechalo v blízkosti silnice z Budvy do tehdejší černohorské metropole [[Cetinje]] zbudovat pevnost [[Pevnost Kosmač|Kosmač]], jejíž pozůstatky se dochovaly i na počátku [[21. století]]. Na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z konce [[19. století]] je patrné jen historické město Budva v hradbách. Široké ústí řeky [[Grđevica]] do moře tehdy ještě nebylo zastavěno a bylo (nejspíše) volně využívanou zemědělskou plochou. Patrný je nicméně [[klášter Podostrog]] na samém okraji širokého ústí. Za rakouské nadvlády vzniklo několik málo nových domů v přímo v historickém jádru Budvy.{{Citace sborníku [158] => | příjmení = Đokić [159] => | jméno = Vladan [160] => | příjmení2 = Radivojević [161] => | jméno2 = Ana [162] => | příjmení3 = a Roter-Blagojević [163] => | jméno3 = Mirjana [164] => | titul = Promotion of the Cultural Heritage of Mediterranean City in the Scope of Upgrading Cultural Tourism [165] => | sborník = Spatium [166] => | odkaz na sborník = [167] => | vydavatel = [168] => | odkaz na vydavatele = [169] => | místo = [170] => | rok vydání = [171] => | strany = 86 [172] => | jazyk = angličtina [173] => }} [174] => [175] => V roce [[1915]] bylo během [[první světová válka|první světové války]] město obsazeno armádou [[Černá Hora|Černé Hory]], později se stalo její součástí. Od roku [[1918]] se nacházelo na území [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], později [[Jugoslávie]]. V meziválečném období probíhal skromný rozvoj turistiky, který představovala výstavba moderní silnice a několika hotelů. Cestovali sem nicméně i turisté z tehdejšího [[Československo|Československa]] a ti pojmenovali pláž východně od historického jádra jako ''[[Slovenska plaža|Slovanská pláž]]'' ({{vjazyce2|sh|Slovenska plaža}}). [176] => [177] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo okupováno fašistickou [[Itálie|Itálií]], po její kapitulaci potom Německem. Osvobozeno bylo dne [[22. listopad]]u [[1945]]. Dodnes nese jedna z ulic v Budvě název po dni osvobození města. Po roce [[1945]] bylo začleněno do republiky [[SR Černá Hora|Černé Hory]] v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Následně bylo město i jeho okolí rozvíjeno jako turistická destinace a staré město zrekonstruováno.{{Citace monografie [178] => | příjmení = Dolničar [179] => | jméno = Ivan [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [182] => | vydavatel = eksport pres [183] => | místo = Bělehrad [184] => | rok = 1981 [185] => | počet = [186] => | isbn = [187] => | kapitola = [188] => | strany = 323 [189] => | jazyk = srbochorvatština [190] => }} [191] => [192] => V roce [[1979]] bylo těžce poškozeno během rozsáhlého [[Zemětřesení v Černé Hoře (1979)|zemětřesení]], které zasáhlo černohorské pobřeží. Město však bylo obnoveno do původní podoby, především jeho historické jádro.{{Citace monografie [193] => | příjmení = Duletić [194] => | jméno = Vlado [195] => | odkaz na autora = [196] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [197] => | vydavatel = [198] => | místo = Budva [199] => | rok = 2010 [200] => | počet stran = 614 [201] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [202] => | kapitola = [203] => | strany = 66 [204] => | jazyk = černohorština [205] => }} Zemětřesení přerušilo výstavbu řady hotelů, které se rozvíjely okolo města. Jednalo se např. o [[Slovenska plaža (hotel)|hotel Slovenska plaža]] a další. [206] => [207] => Od roku [[2006]] je Budva opět městem nezávislé republiky Černá Hora. Vybudována byla nová silnice do [[Cetinje]], která doplnila původní komunikaci při pobřeží. [208] => [209] => Po roce [[2000]] zažila nebývalý rozvoj turistiky a také stavební rozvoj. Po celé Černé Hoře se stal známý pojem ''[[budvanizacija]]'', který popisuje nekontrolovaný stavební ruch bez jakýchkoliv předpisů i [[územní plánování|územního plánování]]. Nelegální výstavba se objevuje nejen v samotné Budvě, ale i přímo v jejím nejužším historickém jádru.{{Citace elektronického periodika [210] => | titul = Država mjeri štetu u budvanskom Starom gradu [211] => | periodikum = Vijesti.me [212] => | url = https://www.vijesti.me/vijesti/drustvo/577849/drzava-mjeri-stetu-u-budvanskom-starom-gradu [213] => | jazyk = černohorština [214] => | datum přístupu = 2022-05-22 [215] => }} I legální výstavba je nicméně realizována mnohdy bez souladu s udržením historického charakteru středu města a letoviskového charakteru zbytku Budvy.{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = Crna Gora i turizam: Da li je Budva balkanska Azurna obala [217] => | periodikum = BBC [218] => | url = https://www.bbc.com/serbian/lat/balkan-62409119 [219] => | jazyk = srbština [220] => | datum přístupu = 2022-08-20 [221] => }} Tato skutečnost vede ke kritice ze strany místního obyvatelstva. Postaveno bylo např. moderní obchodní centrum [[TQ Plaza]] nebo řada hotelů v blízkosti pobřeží. [222] => [223] => Roku [[2021]] byla Budva nejnavštěvovanější destinací v Černé Hoře.[https://www.b92.net/putovanja/vesti.php?yyyy=2021&mm=09&dd=11&nav_id=1921012 Článek na zpravodajském portálu b92.net {{sr}}] Budva se během [[pandemie covidu-19]] stala nejvíce zasaženou opštinou v Černé Hoře, nákazu prodělalo již více než 30 % obyvatel. [224] => [225] => == Samospráva == [226] => [227] => [[File:Budva B1 (2).jpg|right|thumb|Pohled na město]] [228] => [[File:Montenegro-02451 - Budva (10597567856).jpg|right|thumb|Pohled na historické centrum Budvy]] [229] => [[File:Bd c w bl.jpg|right|thumb|Středověké opevnění]] [230] => Budva je správní centrum opštiny Budva, kterou tvoří kromě samotného města ještě obce [[Bečići]] a [[Petrovac (Budva)|Petrovac]]. Na [[Sluneční náměstí (Budva)|Slunečném náměstí]] se nachází budova radnice a několika dalších městských organizací. [231] => [232] => Starostové města byli od roku [[2006]], kdy vznikla nezávislá Černá Hora, následující: [233] => [234] => * Rajko Kuljača (DPS) (2006-2010, později zatčen) [235] => * Lazar Rađenović (DPS) (2010-2015, později zatčen) [236] => * Srđa Popović (DPS) (2014-2016, acting) [237] => * Dragan Krapović (DCG) (2016-2018) [238] => * Marko Carević (DF) (2018–do současnosti) [239] => [240] => == Obyvatelstvo == [241] => [242] => V roce [[1991]] žilo ve městě 11 710 obyvatel, z nichž bylo: [243] => [244] => * 7 318 [[Černohorci]] (62,49 %) [245] => * 2 631 [[Srbové]] (22,46 %) [246] => * 1 006 [[Jugoslávci]] (8,59 %) [247] => * 176 [[Bosňáci]] (1,5 %) [248] => * 134 [[Chorvati]] (1,14 %) [249] => * 74 [[Albánci]] (0,63 %) [250] => * 371 ostatní (3,19 %) [251] => [252] => Na začátku [[21. století]] se počet obyvatel zvýšil a národnostní struktura změnila; v roce [[2011]] byly údaje následující: [253] => [254] => * 9 262 Černohorci (48,19 %) [255] => * 7 247 Srbové (37,71 %) [256] => * 210 Rusové (1,01 %) [257] => * 167 Chorvati (0,87 %) [258] => * 2 332 ostatní (12,22 %) [259] => [260] => Nárůst [[Rusové|Rusů]] je dán atraktivitou Černé Hory pro ruské turisty v první dekádě 21. století{{Doplňte zdroj}}. [261] => [262] => == Turistika == [263] => [[Soubor:Jaz beach 11.jpg|náhled|Pláž Jaz]] [264] => Budva je přímořské město na jaderském pobřeží, na tzv. [[Budvanská riviéra|budvanské riviéře]], které dalo město název a která je centrem [[Turistika v Černé Hoře|černohorské turistiky]]. Jako jedna z mála má [[písek (sediment)|písečné]] pláže{{Citace monografie [265] => | příjmení = Duletić [266] => | jméno = Vlado [267] => | odkaz na autora = [268] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [269] => | vydavatel = [270] => | místo = Budva [271] => | rok = 2010 [272] => | počet stran = 614 [273] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [274] => | kapitola = [275] => | strany = 35 [276] => | jazyk = černohorština [277] => }}, je zde také bohatý noční život{{Doplňte zdroj}}. Jen v roce [[2010]] navštívilo opštinu Budva 557 tisíc lidí, uskutečněno bylo 3,4 milionů noclehů{{Doplňte zdroj}}. Díky tomu je město nejpopulárnější destinací na území Černé Hory{{Doplňte zdroj}}. V letních měsících je pravidelně plné turistů. V roce [[2022]] jen v první polovině roku zaznamenala Budva celkem 156 tisíc návštěvníků a bylo uskutečněno 538 tisíc přenocování.{{Citace elektronického periodika [278] => | titul = U Budvi boravi 37.860 registrovanih turista [279] => | periodikum = Vijesti [280] => | url = https://www.vijesti.me/vijesti/ekonomija/617911/u-budvi-boravi-37860-registrovanih-turista [281] => | jazyk = černohorština [282] => | datum přístupu = 2022-08-20 [283] => }} [284] => [285] => V současné době se většina turistických objektů nachází za původními [[Městské opevnění (Budva)|hradbami]], které zde nechala vybudovat [[Benátská republika]]. Turistika se v Budvě rozvíjí již od roku [[1923]]. Její masivní rozvoj nastal po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]{{Citace monografie [286] => | příjmení = Grandits [287] => | jméno = Hannes [288] => | příjmení2 = Taylor [289] => | jméno2 = Karin [290] => | odkaz na autora = [291] => | titul = Sunčana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu [292] => | vydavatel = CEU Press [293] => | místo = Záhřeb [294] => | rok = 2013 [295] => | počet stran = [296] => | isbn = 978-953-7963-03-3 [297] => | kapitola = [298] => | strany = 379 [299] => | jazyk = chorvatština [300] => }} a na začátku 21. století. [301] => [302] => Pravidelně se v Budvě koná Jadranský veletrh (Jadranski sajam), a to na podzim. [303] => [304] => V Budvě se nachází značné množství [[kasino|kasin]], mezi nejpopulárnější patří hotel Maestral a kasino v [[Pržno|Pržnu]], které jsou atraktivní právě pro zahraniční návštěvníky města. Další velké hotely ve městě mají svá kasina. Jako vhodnou destinací pro gambling se Budva ukázala i ve filmu ''[[Casino Royale (film, 2006)|Casino Royale]]'' s [[James Bond|Jamesem Bondem]] z roku [[2006]]{{Doplňte zdroj}}. [305] => [306] => == Kulturní památky a kultura == [307] => [308] => Historické centrum Budvy je bohaté na kulturní a historické památky, které tvoří řada monumentů, vykopávek, pevností, klášterů a kostelů. Místní kulturní památky činí 7,8 % všech památek celé Černé Hory.{{Citace monografie [309] => | příjmení = Duletić [310] => | jméno = Vlado [311] => | odkaz na autora = [312] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [313] => | vydavatel = [314] => | místo = Budva [315] => | rok = 2010 [316] => | počet stran = 614 [317] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [318] => | kapitola = [319] => | strany = 61 [320] => | jazyk = černohorština [321] => }} Na území [[opština Budva|opštiny Budva]] stojí celkem 28 takových objektů, a to pod různou úrovní památkové ochrany. [322] => [323] => Kromě [[Městské opevnění (Budva)|samotného opevněného]] města se v jeho blízkosti nachází také [[pevnost Kosmač]] směrem k Cetinji. V blízkosti Budvy se nacházejí i kláštery, a to zmíněný [[Klášter Podostrog]], 2 km daleko od středu města, klášter [[Praskvica]], v blízkosti letoviska [[Miločer]] a místní pláže. Mezi další lze zařadit potom kláštery Reževići, Duljevo, Podlastva, Gradište apod. Mezi historické [[pravoslaví|pravoslavné]] [[kostel]]y v centru Budy patří [[Kostel svaté Trojice (Budva)|kostel sv. Trojice]], [[Kostel svatého Sávy (Budva)|Sv. Sávy]] a [[Kostel svaté Petky (Budva)|sv. Petky]]. [[Římskokatolická církev|Katolický]] je [[Kostel svatého Jana Křtitele (Budva)|kostel]] sv. [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], který byl postaven již v [[7. století]] n. l. a později přestavován{{Citace monografie [324] => | příjmení = Duletić [325] => | jméno = Vlado [326] => | odkaz na autora = [327] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [328] => | vydavatel = [329] => | místo = Budva [330] => | rok = 2010 [331] => | počet stran = 614 [332] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [333] => | kapitola = [334] => | strany = 71 [335] => | jazyk = černohorština [336] => }}, v centru města se také nachází budova [[biskupství]] a benediktýnský klášter. Dochovány jsou rovněž i pozůstatky [[bazilika|baziliky]] z 5. století a mnoho dalších církevních staveb. Před kostelem sv. Jana Křtitele se nachází římské lázně, nicméně byly zakryty chodníkem pomocí betonové konstrukce.{{Citace sborníku [337] => | příjmení = Đokić [338] => | jméno = Vladan [339] => | příjmení2 = Radivojević [340] => | jméno2 = Ana [341] => | příjmení3 = a Roter-Blagojević [342] => | jméno3 = Mirjana [343] => | titul = Promotion of the Cultural Heritage of Mediterranean City in the Scope of Upgrading Cultural Tourism [344] => | sborník = Spatium [345] => | odkaz na sborník = [346] => | vydavatel = [347] => | odkaz na vydavatele = [348] => | místo = [349] => | rok vydání = [350] => | strany = 89 [351] => | jazyk = angličtina [352] => }} [353] => [354] => Před historickým centrem města se v blízkosti [[Hotel Avala (Budva)|hotelu Avala]] nachází ještě archeologické naleziště. [355] => [356] => Pravidelně je zde pořádán festival ''divadelní město'' ({{vjazyce2|sr|grad teatar}}).{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Bojan Martinović na festivalu Grad teatar: Volim Budvu i Budva voli mene [358] => | periodikum = Vijesti [359] => | url = https://www.vijesti.me/kultura/616247/bojan-martinovic-na-festivalu-grad-teatar-volim-budvu-i-budva-voli-mene [360] => | jazyk = černohorština [361] => | datum přístupu = 2022-08-20 [362] => }}{{Citace elektronického periodika [363] => | titul = Opština Budva isplatila zarade, festival “Grad teatar” i servisirala sve tekuće obaveze [364] => | periodikum = CDM [365] => | url = https://www.cdm.me/ekonomija/opstina-budva-isplatila-zarade-festival-grad-teatar-i-servisirala-sve-tekuce-obaveze/ [366] => | jazyk = černohorština [367] => | datum přístupu = 2023-08-31 [368] => }} V centru města se nachází divadelní amfiteátr. [369] => [370] => Budva se ucházela o titul [[Evropské město kultury]] pro rok [[2028]].{{Citace elektronického periodika [371] => | titul = Budva ušla u finale za izbor Evropske prestonice kulture 2028. godine; pomogao grad pobratim Novi Sad [372] => | periodikum = RTV [373] => | url = https://www.rtv.rs/sr_lat/region/budva-usla-u-finale-za-izbor-evropske-prestonice-kulture-2028.-godine;-pomogao-grad-pobratim-novi-sad_1451618.html [374] => | jazyk = černohorština [375] => | datum přístupu = 2023-08-31 [376] => }} [377] => [378] => Město má rovněž i svojí [[Městská knihovna (Budva)|knihovnu]], která stojí na severním okraji Budvy. [379] => [380] =>
[381] => [382] => File:Budva stari grad nocu - panoramio.jpg|Historické město v noci [383] => File:Budva Kirchen 2.jpg|Kostel sv. Sávy v Budvě [384] => File:Budva, nadvori citadely s divadlem.jpg|Nádvoří citadely s divadlem [385] => File:Budva (1).jpg|Pohled na město [386] => File:Budva. Sant Ivan 2.jpg|[[Kostel sv. Jana Křtitele (Budva)|Kostel sv. Jana Křtitele]] [387] => File:W44 - Krovovi i Crkva Svete Trojice.jpg|Kostel sv. Trojice [388] => [389] =>
[390] => [391] => == Doprava == [392] => [393] => [[File:Velji Vinogradi, Budva, Montenegro - panoramio.jpg|right|thumb|Ulice [[Jadranski put]], hlavní komunikace ve městě.]] [394] => [[File:Slovenska Obala, Budva, Montenegro - panoramio.jpg|right|thumb|Ústí řeky [[Grđevica]] do moře.]] [395] => Budva je napojena na zbytek Černé Hory prostřednictvím hlavní pobřežní komunikace (dříve Jadranské magristrály), která vede severním směrem do [[Tivat]]u, kde se nachází [[Letiště Tivat|mezinárodní letiště]] (vzdálené 20 km). Prochází částečně [[Tunel Mogren|tunelem]]. Jižně poté směřuje do dalšího oblíbeného černohorského letoviska, a to [[Sutomore]]. Kromě toho vede z Budvy silniční tah do bývalého černohorského hlavního města [[Cetinje]], a to jižně od vrchu [[Lovćen]], horským sedlem v nadmořské výšce 800 m n. m. [396] => [397] => Hlavní (pobřežní) silniční komunikace není dostačující míře dopravy v [[21. století]] a výhledově má být nahrazena dálnicí vedenou více ve vnitrozemí.{{Citace monografie [398] => | příjmení = Duletić [399] => | jméno = Vlado [400] => | odkaz na autora = [401] => | titul = Budva: Od mita do stvarnosti [402] => | vydavatel = [403] => | místo = Budva [404] => | rok = 2010 [405] => | počet stran = 614 [406] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [407] => | kapitola = [408] => | strany = 23 [409] => | jazyk = černohorština [410] => }} Traznitní doprava, včetně kamionové, prochází samotným městem (ulicí [[Jadranski put (Budva)|Jadranski put]]), která tvoří střed a osu moderní Budvy. [411] => [412] => Městskou i meziměstskou dopravu v Budvě zajišťují autobusy. Nejbližší nádraží se nachází ve městě [[Sutomore]] ([[Železniční trať Bělehrad–Bar]]), ve vzdálenosti 30 km od města. [413] => [414] => == Sport == [415] => [416] => Místními známými sportovními kluby jsou [[OK Budvanska rivijera]], VK Budva a FK Mogren. [417] => [418] => První sportovní tým v Budvě byl ustanoven v roce [[1910]] a první turistická organizace roku [[1922]]. [419] => [420] => V nedaleké vesnici Prijevor se nachází [[Akvapark Budva]]. Ve městě samotném potom stojí ještě [[Sportovní centrum Mediteran]] a [[Sportovně-rekreační centrum Budva]] (SRC), které zahrnuje i městský plavecký bazén. [421] => [422] => == Zdravotnictví == [423] => [424] => V blízkosti radnice se nachází také poliklinika. [425] => [426] => == Partnerská města == [427] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]] [428] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Novi Sad]], [[Srbsko]] [429] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Velika Plana]], Srbsko [430] => * {{flagicon|Česko}} [[Valašské Meziříčí]], Česko [431] => [432] => == Reference == [433] => {{Překlad|sr|Budva|22682876|en|Budva|932017397|hr|Budva|5365701}} [434] => [435] => == Externí odkazy == [436] => * {{Commonscat}} [437] => * [http://www.budva.me/ Oficiální stránky města] [438] => * [http://www.budva.net Budva Tourist Guide - Budva.net] [439] => [440] => {{Černá Hora}} [441] => {{Autoritní data}} [442] => {{Portály|Černá Hora|Geografie}} [443] => [444] => [[Kategorie:Budva| ]] [445] => [[Kategorie:Přístavní města v Černé Hoře]] [446] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [447] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Černé Hoře]] [] => )
good wiki

Budva

Budva ( latinsky Butua, Butoba) je město na jaderském pobřeží v Černé Hoře. Je sídlem stejnojmenné opštiny (správní jednotky zahrnující okolní sídla).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'2006','21. století','Cetinje','Černá Hora','druhá světová válka','19. století','Osmanská říše','2011','latina','Grđevica','Městské opevnění (Budva)','1945'

1945

2006

2011

Cetinje

Latina