Array ( [0] => 15580959 [id] => 15580959 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Burgtheater [uri] => Burgtheater [3] => Wien - Burgtheater.JPG [img] => Wien - Burgtheater.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - divadlo [1] => | název = Burgtheater [2] => | obrázek = Wien_-_Burgtheater.JPG [3] => | popisek = hlavní průčelí Burgtheateru [4] => | stát = {{Vlajka a název|Rakousko}} [5] => | místo = [[Vídeň]] [6] => | typ = profesionální divadlo [7] => | zaměření = [[činohra]], [[opera]], [[balet]] [8] => | scény = [9] => | zřizovatel = [10] => | styl = [[novorenesance]] [11] => | architekt = [[Gottfried Semper]] a [[Karl von Hasenauer]] [12] => | doba stavby = [13] => | datum otevření = 14. března 1741
14. října 1888 [14] => | přestavby = [15] => | ředitel = [[Matthias Hartmann]] [16] => | umělecký šéf = [17] => |web = [https://www.burgtheater.at/ www.burgtheater.at] [18] => }} [19] => '''Burgtheater''' ([[čeština|česky]]: (''Císařské'') ''Dvorní divadlo'', dosl. ''Hradní divadlo''), původně ''K.K. Theater an der Burg'', poté do roku 1918 ''K.K. Hofburgtheater'', je [[Rakousko|rakouské]] národní divadlo ve [[Vídeň|Vídni]] a jedno z nejvýznamnějších [[Němčina|německojazyčných]] [[Divadlo|divadel]] vůbec.[http://aeiou.iicm.tugraz.at/aeiou.encyclop.b/b970338.htm;internal&action=_setlanguage.action?LANGUAGE=en aeiou-Burgtheater "Burgtheater" (history),] {{Wayback|url=http://aeiou.iicm.tugraz.at/aeiou.encyclop.b/b970338.htm%3Binternal%26action%3D_setlanguage.action?LANGUAGE=en |date=20070326075050 }} ''Encyclopedia of Austria'', Aeiou Project, 1999 [20] => Burgtheater vznikl roku 1741 a Vídeňany byl obvykle nazýván ''"die Burg"''. Divadelní společnost více či méně stálých členů dala vzniknout charakteristickému stylu a mluvě typickým pro představení Burgtheateru. [21] => [22] => == Dějiny == [23] => Divadlo vzniklo 14. března 1741 na přání císařovny [[Marie Terezie]], která chtěla mít scénu v blízkosti panovnického sídla. Její syn, císař [[Josef II.]] jej roku 1776 přejmenoval na "Německé národní divadlo". Tři z [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartových]] [[Opera|oper]] zde měly premiéru: ''[[Únos ze serailu]]'' (1782), ''[[Figarova svatba]]'' (1786) a ''[[Così fan tutte]]'' (1790). Na začátku roku 1794 se již divadlo nazývalo "K.K. Hoftheater nächst der Burg" (Dvorní divadlo při Hradu). 2. dubna 1800 zde byla premiérována [[Ludwig van Beethoven|Beethovenova]] [[Symfonie č. 1 (Beethoven)|Symfonie č. 1]]. [24] => [25] => 14. října 1888 bylo divadlo přestěhováno do nové budovy na [[Ringstraße]], vyprojektované [[Gottfried Semper|Gottfriedem Semperem]] a [[Karl von Hasenauer|Karlem von Hasenauer]]. [26] => [27] => V roce 1943, za nacistické vlády, se v Burgtheater hrálo zjevně extrémní úprava ''[[Kupec benátský|Kupce benátského]]'' s [[Werner Krauss|Wernerem Kraussem]] v roli [[Shylock]]a, jednou z jeho divadelních a filmových rolí, sloužících antisemitským stereotypům. [28] => [29] => 12. března 1945 byl Burgtheater silně poškozen spojeneckými nálety a o měsíc později 12. dubna 1945 byl navíc poničen požárem neznámého původu. Po válce v letech 1953 až 1955 bylo divadlo restaurováno. Klasický styl Burgtheateru a ''Burgtheaterová němčina'' se staly určujícím pro ostatní [[němčina|německojazyčná]] divadla. [30] => Soubor:Michaelerplatz altes Burgtheater.jpg|Starý Burgtheater (před rokem 1888) [31] => Soubor:Wiener Burgtheater alt.jpg|Burgtheater (v době těsně po dostavbě) [32] => Soubor:Wien Burgtheater um 1900.jpg|Burgtheater kolem roku 1900 (a) [33] => Soubor:Wien Parlament um 1900.jpg|Burgtheater kolem roku 1900 (b) [34] => [35] => [36] => == Divadlo a herci == [37] => [[Soubor:Hofburgtheater 01.jpg|náhled|Detail fasády Burgtheateru]] [38] => Burgtheater zůstal silně tradiční scénou se specifickou kulturou až do konce 60. let 20. století. Od počátku 70. let se stal místem působení některých nejvýznamnějších evropských ředitelů a designérů. S mnoha prvotními inscenacemi her spisovatelů a dramatiků, jako jsou [[Thomas Bernhard]], [[Elfriede Jelineková|Elfriede Jelinek]], [[Peter Handke]], [[Peter Turrini]] nebo [[George Tabori]], se řediteli [[Claus Peymann|Clausu Peymannovi]] podařilo potvrdit věhlas Burgtheateru jako jedné z předních evropských scén. [39] => [40] => Mezi nejznámější herce souboru čítajícího asi 120 členů patří: [[Sven-Eric Bechtolf]], [[Klaus Maria Brandauer]], [[Kirsten Dene]], [[Andrea Clausen]], [[Bruno Ganz]], [[Karlheinz Hackl]], [[Robert Meyer (herec)|Robert Meyer]], [[Gertraud Jesserer]], [[August Diehl]], [[Jutta Lampe]], [[Susanne Lothar]], [[Michael Maertens]], [[Tamara Metelka]], [[Birgit Minichmayr]], [[Nicholas Ofczarek]], [[Hedwig Pistorius]], [[Elisabeth Orth]], [[Martin Schwab]], [[Peter Simonischek]], [[Ulrich Tukur]], [[Franz Tscherne]] nebo [[Gert Voss]]. [41] => [42] => Mezi nejslavnější bývalé členy souboru patří [[Max Devrient]], [[Josef Kainz]], [[Josef Lewinsky]], [[Joseph Schreyvogel]], [[Adolf von Sonnenthal]], [[Charlotte Wolter]], [[Ludwig Gabillon]], [[Zerline Gabillon]], [[Attila Hörbiger]], [[Paula Wessely]], [[Curd Jürgens]], [[O. W. Fischer]], [[Paul Hörbiger]], [[Otto Tausig]], [[Peter Weck]], [[Fritz Muliar]], nebo [[Christoph Waltz]]. Někteří obzvláště zasloužilí herci byli jmenováni čestnými členy. Jejich jména jsou vytesána ve spodní části slavnostního schodiště po straně divadla směrem k [[Volksgarten (Vídeň)|Lidové zahradě]]. Mezi čestné členy patří: [[Annemarie Düringer]], [[Wolfgang Gasser]], [[Heinrich Schweiger]], [[Gusti Wolf]], Klaus Maria Brandauer a [[Michael Heltau]]. [43] => [44] => Burgtheater byl svědkem produkcí ředitelů, jako byli [[Otto Schenk]], [[Peter Hall (režisér)|Peter Hall]], [[Giorgio Strehler]], [[Luca Ronconi]], [[Hans Neuenfels]], [[Terry Hands]], [[Jonathan Miller]], [[Peter Zadek]], [[Paulus Manker]], [[Luc Bondy]], [[Christoph Schlingensief]], nebo [[Thomas Vinterberg]]. Mezi uváděnými a kostýmními výtvarníky byli [[Fritz Wotruba]], [[Luciano Damiani]], [[Pier Luigi Pizzi]], [[Ezio Frigerio]], [[Franca Squarciapino]], [[Josef Svoboda (scénograf)|Josef Svoboda]], [[Anselm Kiefer]], [[Moidele Bickel]], nebo [[Milena Canonero]]. [45] => [46] => Významná představení: světová premiéra hry ''Des Feux dans la Nuit'' v roce 1999 v Burgtheateru byla první sólová hra vytvořená pro jednoho účinkujícího mezinárodně uznávané choreografky [[Marie Chouinard]]. Bylo vytvořeno speciálně pro [[Elijah Brown|Elijaha Browna]], který pokračoval v mezinárodním turné s touto sólovou produkcí, předtím než se stal ústřední postavou v jevištní show [[Céline Dion]] "A New Day" vytvořenou světově proslulým ředitelem [[Franco Dragone]]m. [47] => [48] => == Ředitelé divadla == [49] => Do roku 1776 měl divadlo od rakouského státu pronajaté Johann [[Koháryové|Koháry]]. Když se Koháry roku 1773 dostal do finančních potíží, přizval v témže roce jako kurátora Josefa [[Keglevićové|Kegleviće]], ředitele divadla hraběte [[Václav Špork|Václava Šporka]], prasynovce [[František Antonín hrabě Špork|František Antonín Špork]], který mj. poprvé představil [[lesní roh]] a uvedl [[Antonio Vivaldi|Antonia Vivaldiho]] v [[Praha|Praze]], ustavil výbor pro financování pod předsednictvím Franze Kegleviće za své asistence roku 1773 a Karl Keglević se stal ředitelem [[Theater am Kärntnertor|Divadla u Korutanské brány]] kvůli zlepšení hospodářských výsledků. Roku 1776 kurátor Josef Keglević vyhlásil bankrot divadla a téhož roku, za panování císaře [[Josef II.|Josefa II.]], divadlo přešlo opět pod správu státu. Ředitel divadla Václav Špork a předseda výboru pro financování divadla Franz Keglević byli odvoláni z funkce a [[Trnavská univerzita]], jejímž rektorem byl Alexander Keglević v letech 1770/71, získala povolení nastěhovat se do [[Budínský hrad|Budínského hradu]]. Do roku 1776 bylo divadlo financováno [[de facto]], nikoli však [[De iure|de jure]], [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstvem Ježíšovým]] z Trnavské univerzity, jež bylo roku 1773 na příkaz papeže [[Klement XIV.|Klementa XIV.]] zrušeno, tudíž je obtížné určit, kdo byl tehdy skutečným ředitelem. Také proto existují podezření, že shoda příjmení není náhodná. [[4. červenec|4. července]] 1792 císař [[František I. Rakouský|František II.]] rozhodl o novém pronájmu divadla, nebylo však možné najít žádného nájemce, tudíž nebylo ředitelům Burgtheateru, jako státním zaměstnancům, umožněno účastnit se, neboť jejich působení (smlouva) neskončilo, proto nebyl nalezen nový nájemce. Ve [[Výběrové řízení|výběrovém řízení]] na ředitele nakonec zvítězil [[Ferdinand Pálffy]] v letech 1794-1817, jehož prostředky pocházely z báňského institutu [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]], první technické univerzity na světě.Briefe an ihre Kinder und Freunde; Verfasser/in: Maria Theresa, Empress of Austria; Alfred Ritter von Arneth, Verlag: Braumüller, Wien 1881.Katalog der Portrait-Sammlung der k.u.k. General-Intendanz der k.k. Hoftheater: zugleich ein biographisches Hilfsbuch auf dem Gebiet von Theater und Musik, Burgtheater, Wien 1892, A. W. KünastAlt und Neu Wien: Geschichte der österreichischen Kaiserstadt, Band 2, von Karl Eduard Schimmer, Horitz Bermann, Wien 1904, Seite 215Théâtre, nation & société en Allemagne au XVIIIe siècle, Roland Krebs, Jean Marie Valentin, Presses universitaires de Nancy, 1990.Ungarische Revue, Volume 11, S.53, Magyar Tudományos Akadémia, Franklin-Verein, 1891.[[Soubor:Theaterchronik Wien 1774 Titel.jpg|náhled]] [50] => {| class="wikitable" [51] => |- [52] => ! style="background:#cce; text-align:left;"|Jméno [53] => ! style="background:#cce;"|Od [54] => ! style="background:#cce;"| Do  [55] => |- [56] => | valign="top" |Společné řízení 15-22 seniorními
členy (''Künstlerrepublik'') [57] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1776 [58] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1789 [59] => |- [60] => | valign="top" |[[Franz Carl Hieronymus Brockmann]] [61] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1790 [62] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1790 [63] => |- [64] => | valign="top" |Řízení 5 seniorními
členy
(''Regiekollegium'') [65] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1790 [66] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1794 [67] => |- [68] => | valign="top" |[[Peter von Braun]] [69] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1794 [70] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1806 [71] => |- [72] => | valign="top" |Řízení skupinou seniorních dvořanů
(zpočátku 8) (''Kavaliersdirektion'') [73] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1807 [74] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1817 [75] => |- [76] => | valign="top" |[[Joseph Schreyvogel]] [77] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1814 [78] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1832 [79] => |- [80] => | valign="top" |[[Johann Ludwig Deinhardstein]] [81] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1832 [82] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1841 [83] => |- [84] => | valign="top" |[[Franz Ignaz von Holbein]] [85] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1841 [86] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1849 [87] => |- [88] => | valign="top" |[[Heinrich Laube]] [89] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1849 [90] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1867 [91] => |- [92] => | valign="top" |[[Friedrich Halm]] (pseudonym
Eligius Freiherr von Münch-Bellinghausen) [93] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1867 [94] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1868 [95] => |- [96] => | valign="top" |[[August Wolff]] [97] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1868 [98] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1870 [99] => |- [100] => | valign="top" |[[Franz von Dingelstedt|Franz Freiherr von Dingelstedt]] [101] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1870 [102] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1881 [103] => |- [104] => | valign="top" |[[Adolf von Wilbrandt]] [105] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1881 [106] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1887 [107] => |- [108] => | valign="top" |[[Adolf von Sonnenthal]] [109] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1887 [110] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1888 [111] => |- [112] => | valign="top" |[[August Förster (herec)|August Förster]] [113] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1888 [114] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1889 [115] => |- [116] => | valign="top" |[[Adolf von Sonnenthal]] [117] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1889 [118] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1890 [119] => |- [120] => | valign="top" |[[Max Burckhard]] [121] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1890 [122] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1898 [123] => |- [124] => | valign="top" |[[Paul Schlenther]] [125] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1898 [126] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1910 [127] => |- [128] => | valign="top" |[[Alfred Freiherr von Berger]] [129] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1910 [130] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1912 [131] => |- [132] => | valign="top" |[[Hugo Thimig]] [133] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1912 [134] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1917 [135] => |- [136] => | valign="top" |[[Max von Millenkovich]] [137] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1917 [138] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [139] => |- [140] => | valign="top" |Společné řízení [[Hermann Bahr|Hermanna Bahra]], [[Max Devrient|Maxe Devrienta]]
a [[Robert Michel (režisér)|Roberta Michela]] (''Dreierkollegium'') [141] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [142] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [143] => |- [144] => | valign="top" |[[Albert Heine]] [145] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [146] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1921 [147] => |- [148] => | valign="top" |[[Anton Wildgans]] [149] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1921 [150] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1922 [151] => |- [152] => | valign="top" |[[Max Paulsen]] [153] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1922 [154] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1923 [155] => |- [156] => | valign="top" |[[Franz Herterich]] [157] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1923 [158] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1930 [159] => |- [160] => | valign="top" |[[Anton Wildgans]] [161] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1930 [162] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1931 [163] => |- [164] => | valign="top" |[[Hermann Röbbeling]] [165] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1932 [166] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [167] => |- [168] => | valign="top" |[[Mirko Jelusich]] [169] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [170] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [171] => |- [172] => | valign="top" |[[Ulrich Bettac]] [173] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [174] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1939 [175] => |- [176] => | valign="top" |[[Lothar Müthel]] [177] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1939 [178] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1945 [179] => |- [180] => | valign="top" |[[Raoul Aslan]] [181] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1945 [182] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [183] => |- [184] => | valign="top" |[[Erhard Buschbeck]] [185] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [186] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [187] => |- [188] => | valign="top" |[[Josef Gielen]] [189] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [190] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1954 [191] => |- [192] => | valign="top" |[[Adolf Rott]] [193] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1954 [194] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1959 [195] => |- [196] => | valign="top" |[[Ernst Haeusserman]] [197] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1959 [198] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1968 [199] => |- [200] => | valign="top" |[[Paul Hoffmann (Schauspieler)|Paul Hoffmann]] [201] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1968 [202] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1971 [203] => |- [204] => | valign="top" |[[Gerhard Klingenberg]] [205] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1971 [206] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1976 [207] => |- [208] => | valign="top" |[[Achim Benning]] [209] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1976 [210] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1986 [211] => |- [212] => | valign="top" |[[Claus Peymann]] [213] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1986 [214] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1999 [215] => |- [216] => | valign="top" |[[Klaus Bachler]] [217] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1999 [218] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|2009 [219] => |- [220] => | valign="top" |[[Matthias Hartmann]] [221] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|2009 [222] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"| [223] => |} [224] => [225] => == Odkazy == [226] => [227] => === Reference === [228] => {{překlad|en|Burgtheater|573900486}} [229] => [230] => === Související články === [231] => * [[Raimund Theater]] [232] => * [[Theater in der Josefstadt]] [233] => * [[Volkstheater]] [234] => [235] => === Externí odkazy === [236] => * {{Commonscat}} [237] => * {{Commons}} [238] => * [http://www.burgtheater.at Domovská stránka Burgtheateru] [239] => * [http://www.earthinpictures.com/world/austria/vienna/burgtheater_(castle_theatre).html Informace a fotografie Burgtheateru] [240] => [241] => {{Autoritní data}} [242] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Rakousko|Umění}} [243] => [244] => [[Kategorie:Divadla ve Vídni]] [245] => [[Kategorie:Organizace založené roku 1741]] [246] => [[Kategorie:Vídeňský Ring]] [247] => [[Kategorie:Národní divadla]] [248] => [[Kategorie:Postaveno v Rakousku 1888]] [] => )
good wiki

Burgtheater

Burgtheater (česky: (Císařské) Dvorní divadlo, dosl. Hradní divadlo), původně K.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Adolf von Sonnenthal','Vídeň','Max Devrient','Gottfried Semper','Claus Peymann','Karl von Hasenauer','Matthias Hartmann','Joseph Schreyvogel','Josef II.','Anton Wildgans','Charlotte Wolter','Praha'

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Vídeň