Array ( [0] => 15485536 [id] => 15485536 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Buštěhrad [uri] => Buštěhrad [3] => Bustehrad CZ 322.jpg [img] => Bustehrad CZ 322.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Buštěhrad [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [4] => | NUTS3 = CZ020 [5] => | okres = Kladno [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Kladno]] [7] => | pověřená obec = [[Kladno]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Buštěhrad [10] => | počet katastrálních území = 1 [11] => | PSČ = 273 43 [12] => | počet ZSJ = 2 [13] => | počet částí obce = 1 [14] => | adresa = Revoluční 1
273 43 Buštěhrad [15] => | starostka = Ing. arch. Daniela Javorčeková [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.mestobustehrad.cz [18] => | e-mail = meu@mestobustehrad.cz [19] => | mapa = Bustehrad_KL_CZ.png [20] => | znak = Znak Buštěhradu od roku 2018.png [21] => }} [22] => '''Buštěhrad''' (do roku 1879 '''Buckov'''), je [[město]] v [[Okres Kladno|okrese Kladno]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Leží východně od [[Kladno|Kladna]], severně od [[Lidice|Lidic]] a devatenáct kilometrů severozápadně od centra [[Praha|Prahy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. K městu přísluší i východně položená osada [[Bouchalka (Buštěhrad)|Bouchalka]]. [23] => [24] => == Název == [25] => Název města, v původním [[Staročeština|staročeském]] tvaru Buščěves, je odvozen z osobního jména Bušek ve významu Buškova ves. Po povýšení na město se hrad začal nazývat Buštěhradem a městečko samotné bylo pojmenováno Buckov. Nový název byl odvozen z osobního jména Bucek. Je možné, že se zakladatel osady jmenoval Budislav, Budihost, Budimír nebo Budivoj a jeho jméno, resp. předpona Budi-, se udržovala v povědomí lidí a oba pozdější názvy vsi i města byly odvozeny z ní. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno vsi objevuje ve tvarech: Busczewes (1352), Busczeuiecz (1367, 1369), Bussczewess (1384–1405), Bushwess (1362), Busczewess (1371), in Busscziowssi (1381), de Busscziewssy (1382), Busstiewes (1459), před Buštěvsí (1486), in Busstiehrad (1510), na Busstiehradie (1545), Buczkowa (1545), Busstiehradu (1548, 1602), nad Buczkowem (1602) a Buštěhrad (1854). [26] => [27] => == Historie == [28] => Území Buštěhradu je osídleno již několik tisíciletí, jak dokládají archeologické nálezy ve městě i v blízkém okolí. K nejzajímavějším nálezům patří kostrová pohřebiště z [[Doba hradištní|mladší doby hradištní]] (950–1200). [[První písemná zmínka]] o vesnici se nachází v listině týkající se majetku [[Osecký klášter|oseckého kláštera]], kterou potvrdil pražský biskup [[Daniel II.|Daniel]] v roce [[1209]] a ve které byl mimo jiné jmenován i statek ve vsi Busczewes. [29] => [30] => Ve druhé polovině 14. století se Buštěves stala majetkem rodu z [[Braškov]]a a zároveň také pražského [[patriciát|patricije]] Františka Rokycanského, který zakoupil i blízkou [[Okoř]]. Dalším majitelem vesnice byl od roku 1418 Bedřich z Ředhoště, kterému se podařilo jednotlivé díly vsi spojit do jednoho statku. Bedřichův syn Albrecht o vesnici přišel vinou finanční tísně ve prospěch bohatých měšťanů, bratrů Jana a Pešíka od Stříbrné hvězdy, jinak též z Kunvaldu. Pešík před rokem 1440 provdal svou dceru Kateřinu za [[Jindřich starší Libštejnský z Kolovrat|Jindřicha staršího Libštejnského z Kolovrat]]. Kateřina jako součást věna obdržela právě Buštěves.{{Citace monografie [31] => | příjmení = Sedláček [32] => | jméno = August [33] => | odkaz na autora = August Sedláček [34] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [35] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-8-rakovnicko-slansko [36] => | vydavatel = František Šimáček [37] => | místo = Praha [38] => | rok = 1891 [39] => | počet stran = 353 [40] => | svazek = VIII. Rakovnicko a Slánsko [41] => | strany = 266 [42] => }} Tím se vesnice dostala do majetku [[Kolovratové|Kolovratů]], jednoho z nejbohatších a nejmocnějších českých panských rodů, který se zde usídlil na bezmála dvě stě let. [43] => [44] => [[File:Bustehrad KL CZ hrad 202.jpg|thumb|left|Brána bývalého hradu]] [45] => [[File:Bustehrad_CZ_322.jpg|thumb|left|Rybník uprostřed městečka]] [46] => [47] => Páni z Kolovrat dokončili přestavbu gotického hradu [[Buštěhrad (hrad)|Buštěhrad]] v mohutnou pevnost. Později v 16. století pokračovali majitelé v přestavbě obytných budov, takže hrad měl nakonec podobu pohodlného, takřka zámeckého sídla s masivním opevněním. Z této goticko-renesanční stavby se však díky pozdějšímu vyplenění a následnému rozebírání na stavební materiál dochovaly jen skromné torzální zbytky. [48] => [49] => Do historie Buštěvsi zasáhl nejvýrazněji pan Jetřich Bezdružický z Kolovrat, který se u krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] zasadil o povýšení vsi. Panovník dekretem z roku 1497 povýšil ''„Buštěves pod zámkem Buštěhradem“'' na město Buckov a udělil mu [[Hrdelní právo|právo hrdelní]], [[Právo várečné|várečné]] a [[Trhové právo|trhové]], rovněž [[Městský znak|znak]] a modrý [[pečetní vosk]]. [50] => [51] => Posledním Kolovratem vlastnícím buštěhradské panství byl pan Zbyněk Novohradský z Kolovrat († 1630), jenž mimo jiné se svou manželkou Annou Magdalenou [[Lobkovicové|Popelovou z Lobkovic]] hostil na zdejším hradě dne 30. října 1619 protestantského panovníka [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] při jeho příchodu z Německa do Prahy. Bylo to s podivem, neboť buštěhradský pán byl známým katolíkem. Král nocoval v tzv. letohrádku (Lusthausu), který patří dodnes mezi nejzachovalejší části z někdejšího hradu. Zdejší Kolovraté díky katolickému smýšlení a přímluvám vlivných příbuzných unikli po potlačení [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] [[Pobělohorské konfiskace|konfiskaci majetku]] a zachovali si nadále i jisté postavení. [52] => [53] => Na počátku třicátých let 17. století panství skrze další sňatek ovdovělé Marie Magdaleny Popelové z Lobkovic s knížetem [[Julius Jindřich Sasko-Lauenburský|Jindřichem Juliem]] dostalo do majetku vévodů ze Saska-Lauenburgu. Ti však v Buštěhradě nesídlili, neboť panství bylo zle poškozeno tehdejší válkou. Vdova po Kolovratovi s oblibou bydlela na svém [[Zákupy (zámek)|zákupském zámku]] a sama vévodská rodina měla své hlavní sídlo v západočeském [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrově]] u Karlových Varů. [54] => [55] => Sedmnácté století bylo pro Buštěhrad dobou velmi nepříznivou. Nejprve bylo město během třicetileté války (roku 1632) vypleněno ustupujícím saským vojskem pod velením Schönfelda, který dokonce nechal odvézt zvony, křtitelnici i pivovarský kotel. Veškeré naděje na obnovu hradu byly následně zmařeny rozsáhlou [[Morová epidemie|morovou epidemií]] v roce 1680, které údajně podlehli všichni obyvatelé městyse. [56] => [57] => [[File:Bustehrad CZ 240.jpg|thumb|upright|Kostel Povýšení svatého Kříže (bývalá zámecká kaple)]] [58] => [[File:Bustehrad CZ 003.jpg|thumb|upright|Kaple Máří Magdaleny]] [59] => [60] => Následně bylo ze severočeského Zákupska, které patřilo buštěhradské vrchnosti, dovedeno na Buštěhradsko nové německé obyvatelstvo. Poprvé k tomu došlo již roku 1682. Němečtí dosídlenci doplnili přeživší české [[Poddanství|poddané]]. Noví usedlíci si dlouho uchovávali svojí řeč a ještě kolem roku 1780 se na Buštěhradsku vedle češtiny též mluvilo tzv. německým horským nářečím. Nakonec se však potomci zákupských Němců počeštili a německý ostrov (v českém moři středních Čech) zanikl. [61] => [62] => K obnově panského sídla došlo až o několik desetiletí později především díky nové majitelce [[Anna Marie Františka Toskánská|Anně Marii Františce Toskánské]] (1672–1741), manželce posledního velkovévody toskánského z rodu [[Medicejové|Medici]]. Velkovévodkyně, která odmítala žít ve své nové italské vlasti, se raději zdržovala na svých českých statcích a v první polovině 18. století se zasadila o počátek výstavby nového [[Buštěhrad (zámek)|buštěhradského zámku]]. V dalších stavebních aktivitách pokračoval zeť velkovévodkyně – bavorský vévoda Klement František Bavorský. Po smrti jeho ženy [[Marie Anna Karolína Neuburská|Karolíny Neuburské]] zdědil panství Buštěhrad bavorský kurfiřt [[Maxmilián III. Josef|Maxmilián Josef]], za jehož panování bylo na panství u sousedních [[Vrapice|Vrapic]] poprvé objeveno uhlí. V roce 1781 byly poblíž železniční zastávky Kladno-Vrapice otevřeny dvě štoly Josef a Gottfried. [63] => [64] => V roce 1805 získal panství [[Ferdinand III. Toskánský|Ferdinand Habsburský]] a od něho [[Ferdinand I. Dobrotivý]]. Tím se panství stalo částí komplexu císařských velkostatků, kde setrvalo do roku 1918, kdy se stalo majetkem [[Československo|Československé republiky]] jako státní velkostatek. [65] => [66] => V letech 1915 až 1919 patřil Buštěhrad mezi místa, v nichž byli ubytováni obyvatelé [[Autonomní provincie Bolzano|jihotyrolského]] [[Valle di Ledro|údolí Ledro]] (rakouští příslušníci italské národnosti), nuceně evakuovaní do Čech před frontou [[První světová válka|první světové války]]. Celkem v městečku našlo svůj dočasný domov přibližně 129 osob (27 rodin), část z těchto obyvatel (cca 45 osob) bylo ubytováno v restaurantu U Bečvářů, který stojí v městečku Buštěhrad od roku 1870. V Buštěhradě tehdy pro potřeby vysídlenců působili i italská učitelka a kněz. [67] => [68] => === Dějiny po druhé světové válce === [69] => Druhá polovina 20. století byla ve znamení stavebního rozvoje. Byla vybudována nová budova základní školy, došlo k rekonstrukci bývalé fary upravené pro potřeby základní umělecké školy, proběhla rozsáhlá výstavba rodinných i panelových domů. K rozvoji infrastruktury přispěla rekonstrukce komunikací, plynofikace, výstavba kanalizace a [[čistírna odpadních vod]]. [70] => [71] => V současné době se město potýká s masivní satelitovou výstavbou. Ta se projevuje zabíráním kvalitní [[Černozem|černozemě]]{{Citace elektronické monografie [72] => | titul = Půdní mapy [73] => | url = https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/pudni_mapy/$FILE/OOOPK-Stredocesky_%20kraj%20a%20Praha-20131128.gif [74] => | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí [75] => | datum přístupu = 2023-5-8. [76] => }}. Samo město však není na nápor nových obyvatel připraveno.{{Citace elektronické monografie [77] => | příjmení = Novotná [78] => | jméno = Dagmar [79] => | titul = Zápis ze zasedání Městského zastupitelstva Buštěhrad (MěZ), které se konalo dne 27. 3. 2019 od 17.30 hod. v sídle MěÚ Buštěhrad, Revoluční 1 č. 3 / 2019 [80] => | url = https://www.mestobustehrad.cz/meu/zasedani/2019/27032019.pdf [81] => | místo = Buštěhrad, Revoluční 1 [82] => | datum vydání = 2019-4-2 [83] => | datum přístupu = 2023-5-8. [84] => }} [85] => [86] => == Obyvatelstvo == [87] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [88] => [89] => == Městská správa == [90] => === Územněsprávní začlenění === [91] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo: [92] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť [93] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť [94] => * 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť [95] => * 1878 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres KladnoNařízení ministeria práv č. 97/1877 Sb. [96] => * 1893 země česká, politický i soudní okres KladnoVyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb. [97] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Kladno[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [98] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres KladnoNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [99] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Kladno [100] => * 1949 Pražský kraj, okres Kladno [101] => * 1960 Středočeský kraj, okres Kladno [102] => [103] => == Společnost == [104] => === Rok 1932 === [105] => Ve městě Buštěhrad (přísl. [[Bůhzdař]], 3435 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evangel. kostel, [[chudobinec]], Společenstvo živností obchodních, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 100-101. (česky a německy) lékař, cukrárna, 2  autodopravci, nákladní autodoprava, biograf Skála, 2 cihelny, drogerie, 2 galanterie, hodinář, 12 hostinců, 2 hotely Bůhzdař a Buštěhrad, 2 kapelníci, knihkupec, konsum Včela, lékárna, 2 modistky, obchod s obuví Baťa, pila, pivovar, sklenář, Živnostenská záložna v Buštěhradě, stavební a bytové družstvo, stavební podnikatel, státní velkostatek, vetešník, 3 zahradnictví, zubní ateliér. [106] => [107] => == Doprava == [108] => * Silniční doprava – Okolo zastavěného území města po jižní straně vede [[silnice I/61]] exit Makotřasy (dálnice D7) – Buštěhrad – Kladno, od roku 2018 je na místě křižovatky u vodojemu kruhový objezd. Východním okrajem katastrálního území města vede [[dálnice D7]] s exity 7 (Makotřasy) a 9 (Buštěhrad). [109] => * Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže městu je [[železniční zastávka]] (jen pro osobní dopravu) Kladno-Vrapice ve vzdálenosti 3 km ležící na [[Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Kladno|trati 093]] z Kralup nad Vltavou do Kladna (ve starších materiálech lze tuto stanici najít pod názvem Buštěhrad). Ve vzdálenosti 5 km leží [[železniční stanice]] Kladno-Dubí (pro veškerou dopravu) ležící na téže trati. [110] => * Autobusová doprava – Ve městě zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: [[Kladno]], [[Praha]], [[Slaný]], [[Smečno]], [[Středokluky]].[http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?mi=4&c=7 Portál CIS o jízdních řádech] Přesněji řečeno, přímo ve městě staví velká část autobusů, spojujících Kladno s Prahou. Směr Praha jezdí přímo linky na: Nádraží Veleslavín, Zličín. Na dálnici D7 se pak u osady [[Bouchalka (Buštěhrad)|Bouchalka]] (přibližně 1,5 km východně od centra města) nalézá zastávka pro spoje mezi Slaným (popř. Smečnem) a Prahou. [111] => [112] => == Pamětihodnosti == [113] => [[Soubor:Muzeum Oty Pavla.jpg|náhled|Muzeum Oty Pavla]] [114] => [[File:Bustehrad KL CZ pivovar 084.jpg|thumb|Pivovar]] [115] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek v okrese Kladno#Buštěhrad}} [116] => [117] => * Zřícenina [[Buštěhrad (hrad)|hradu Buštěhrad]] částečně pohlcená mladší domovní zástavbou [118] => * Barokní [[Buštěhrad (zámek)|zámek Buštěhrad s parkem]] se sídlem obecního úřadu [119] => * [[Buštěhradské muzeum Oty Pavla u Rotta|Muzeum Oty Pavla]] [120] => * Klasicistní [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Buštěhrad)|kostel Povýšení svatého Kříže]] s působivou vnitřní výzdobou v těsné blízkosti zámku [121] => * Raně barokní budova základní umělecké školy (bývalé sídlo správce, později fara) [122] => * Morový a toskánský sloup v blízkosti zámku [123] => * Pozdně gotický [[Pivovar Buštěhrad|buštěhradský pivovar]] přestavěný v barokním stylu dle stavitele [[Anselmo Lurago|Anselma Luraga]]; poslední pivo vyexpedováno v roce 1967 [124] => * Pětice kaplí převážně z 18. století (dvě nevelké uzavřené kaple se zvoničkou a tři výklenkové kapličky): [125] => ** Kaple svaté Maří Magdalény na Náměstí u bývalého pivovaru pod zámkem, osmiboká stavba s hranolovou vížkou obnovená v říjnu 2019. [126] => ** Kaple svatého Prokopa z roku 1898 v západní části města v Prokopově ulici [127] => ** Kaplička svaté Anny na jihovýchodním okraji města u hřbitova (křižovatka silnic na [[Číčovice]] a [[Lidice]]) [128] => ** Kaplička svatého Salvátora jihovýchodně od města při silnici blíže k Lidicům [129] => ** Kaplička Nejsvětější Trojice severně od města v poli po levé straně silnice do [[Vrapice|Vrapic]]. [130] => [131] => == Osobnosti == [132] => * [[Joachim Barrande]] (1799–1883), geolog; žil na buštěhradském zámku [133] => * [[Josef Velc]] (1905–1957), hudebník [134] => * [[Karel Václav Vacek]] (1908–1982), hudební pedagog a dirigent; první ředitel buštěhradské hudební školy, zakladatel pěveckého sboru Buštěhrad [135] => * [[Karel Žebera]] (1911–1986), geolog a archeolog [136] => * [[František Kohlíček]] (1914–2007), katolický kněz a politický vězeň [137] => * [[Ota Pavel]] (1930–1973), spisovatel; vyrůstal zde. V mnoha ze svých povídek se vrací do míst svého dětství v Buštěhradu. V jednom z domů v centru města se dnes nalézá Buštěhradské muzeum Oty Pavla, věnované spisovatelově životu a dílu. [138] => * [[Jiří Krampol]] (* 1938), herec [139] => [140] => == Partnerské obce == [141] => Dne 28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí [[Valle di Ledro]] (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem [[Ledro]]) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi ([[Příbram]], [[Všeň]], [[Milín]], Buštěhrad, [[Nový Knín]], [[Ptice]], [[Chyňava]], [[Doksy (okres Kladno)|Doksy]]) na straně druhé.[http://mestonovyknin.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=10763&id_ktg=1033&archiv=1&p1=1225 Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína.] {{Wayback|url=http://mestonovyknin.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=10763&id_ktg=1033&archiv=1&p1=1225 |date=20080831154035 }} Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu. Zmínka o podepsání partnerství je i ve [http://www.mestobustehrad.cz/meu/zasedani/zapis.php?datum=2008-02-27 zápisu za zasedání buštěhradského městského zastupitelstva] {{Wayback|url=http://www.mestobustehrad.cz/meu/zasedani/zapis.php?datum=2008-02-27 |date=20140813045629 }} na buštěhradském webu. [142] => [143] => == Odkazy == [144] => [145] => === Reference === [146] => [147] => {{Citace monografie [148] => | příjmení = Profous [149] => | jméno = Antonín [150] => | odkaz na autora = Antonín Profous [151] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [152] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [153] => | místo = Praha [154] => | rok = 1954 [155] => | počet stran = 823 [156] => | svazek = I. A–H [157] => | typ kapitoly = heslo [158] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0248 [159] => | kapitola = Buštěhrad [160] => | strany = 248 [161] => }} [162] => [https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [163] => {{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. [165] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [166] => | datum přístupu = 28-09-2011 [167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [168] => | datum archivace = 28-09-2011 [169] => | nedostupné = ano [170] => }} [171] => {{Citace elektronického periodika [172] => | titul = Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. [173] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [174] => | datum přístupu = 22-05-2011 [175] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [176] => | datum archivace = 22-05-2011 [177] => | nedostupné = ano [178] => }} [179] => {{Citace elektronického periodika [180] => | titul = Zákon č. 36/1960 Sb. [181] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf [182] => | datum přístupu = 22-05-2011 [183] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110522053903/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf [184] => | datum archivace = 22-05-2011 [185] => | nedostupné = ano [186] => }} [187] => {{Citace elektronické monografie [188] => | korporace = Městský úřad Buštěhrad [189] => | titul = Rekonstrukce buštěhradského zámku [190] => | url = http://www.mestobustehrad.cz/meu/zamek/rekonstrukce.php [191] => | vydavatel = Město Buštěhrad [192] => | datum přístupu = 2015-02-14 [193] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141015072149/http://www.mestobustehrad.cz/meu/zamek/rekonstrukce.php [194] => | datum archivace = 2014-10-15 [195] => | nedostupné = ano [196] => }} [197] => {{Citace periodika [198] => | titul = Obnovená kaple sv. Máří Magdalény [199] => | periodikum = Pro památky [200] => | číslo = zima 2019/2020 [201] => | strany = 19 [202] => | url = www.propamatky.info [203] => }} [204] => {{Citace elektronické monografie [205] => | titul = RNDr. Karel Žebera, DrCs. [206] => | url = https://www.mestobustehrad.cz/historie/osobnosti/karel-zebera/ [207] => | datum přístupu = 2021-05-06 [208] => | vydavatel = Město Buštěhrad [209] => }} [210] => [211] => [212] => === Související články === [213] => * [[Buštěhradská halda]] [214] => * [[Buštěhradská dráha]] [215] => [216] => === Externí odkazy === [217] => * {{Commons}} [218] => * {{Commonscat}} [219] => * {{Otto|heslo=Buštěhrad}} [220] => * {{Oficiální web}} [221] => * {{RÚIAN}} [222] => {{Okres Kladno}} [223] => {{Autoritní data}} [224] => {{Portály|Česko|Geografie}} [225] => [226] => [[Kategorie:Buštěhrad| ]] [227] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [228] => [[Kategorie:Obce v okrese Kladno]] [229] => [[Kategorie:Sídla v Pražské plošině]] [230] => [[Kategorie:Mikroregion údolí Lidického potoka]] [231] => [[Kategorie:Města v okrese Kladno]] [] => )
good wiki

Buštěhrad

Buštěhrad (do roku 1879 Buckov), je město v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Leží východně od Kladna, severně od Lidic a devatenáct kilometrů severozápadně od centra Prahy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kladno','Praha','Buštěhrad (zámek)','Buštěhrad (hrad)','Lidice','Vrapice','Bouchalka (Buštěhrad)','Středočeský kraj','Valle di Ledro','Číčovice','Městský znak','silnice I/61'

Číčovice

Číčovice jsou malá obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.

Kladno

Lidice

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Vrapice