Array ( [0] => 15493579 [id] => 15493579 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Céva [uri] => Céva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Grafik blutkreislauf.jpg|300px|vpravo|náhled|Systém cév v těle]] [1] => {{různé významy|tento=cévách u živočichů|druhý=typu vodivých elementů u rostlin|stránka=céva (botanika)}} [2] => '''Céva''' je trubicovitý útvar, který u [[Živočichové|živočichů]] rozvádí po těle [[tělní tekutiny]] ([[krev]], [[Lymfa|mízu]]). Cévy však najdeme také u [[rostliny|rostlin]], kde tvoří [[Cévní svazek|vodivé pletivo]]. V tomto článku jsou popsány cévy se zaměřením na savce ([[člověk]]a). Další informace lze nalézt v článku [[oběhová soustava]]. Cévy zkoumá medicínský obor zvaný [[angiologie]]. [3] => [[Soubor:Vessels.svg|náhled|300x300pixelů|Schéma tepny (se silnou vrstvou svaloviny), vlásečnic (zde dochází k výměně látek s tkáněmi) a žíly (včetně chlopně zabraňující zpětnému toku krve). Tepny se do anatomických schémat obvykle kreslí červeně, žíly modře.]] [4] => [5] => == Krevní cévy == [6] => Krevní cévy rozvádějí po těle živočichů [[krev]]. Dělí se na: [7] => [8] => * tepny (artérie), [9] => * vlásečnice (kapiláry), [10] => * žíly (vény). [11] => [12] => === Tepny === [13] => {{Podrobně|Tepna}} [14] => [15] => Tepny (artérie) jsou cévy, které vedou krev směrem od [[srdce]]. Vnitřní povrch je vystlán jednovrstevným [[tkáň#Epitelová tkáň|epitelem]]. Vnější vrstvu tvoří silná a pružná [[Vazivo|vazivová tkáň]], která dále obsahuje [[sval|vlákna hladké svaloviny]]. [16] => [17] => Největší vnitřní průměr (asi 25 mm) má [[Aorta|srdečnice]] (aorta). Větvením klesá průměr tepen až na 1 mm. Větvením těchto tepen vznikají '''tepénky''' (arterioly), jejichž vnitřní průměr je asi 20 [[μm]]. Tepny vycházející přímo ze [[srdce]] mají velmi pružné stěny. To jim umožňuje pojmout množství krve vypuzené při stahu ([[systole]]) [[srdce|srdečních komor]]. Pružné stěny pak tuto vlnu posouvají dále, v srdečnici rychlostí asi 30 cm/s. [18] => [19] => Svalovina v tenkých tepnách a tepénkách reguluje stažením ([[vazokonstrikce]]) nebo rozšířením ([[vazodilatace]]) průsvitu cévy průtok krve [[orgán]]y dle potřeby organismu. Je inervována vegetativními [[nerv]]y. Ve stěnách srdečnice a [[krkavice]] se nacházejí [[baroreceptor]]y –⁠ [[receptor]]y, které registrují napětí jejich stěn. Překročení určité hranice vede k podráždění cévohybného (vazomotorického, kardiovaskulárního) centra v [[mozek|prodloužené míše]], které způsobí [[reflex]]ivní pokles krevního tlaku utlumením srdeční činnosti a snížením napětí hladké svaloviny tepének. [20] => [21] => === Vlásečnice === [22] => {{Podrobně|Vlásečnice}} [23] => Vlásečnice (kapiláry) jsou tenkostěnné a jemné cévy, které propojují [[tepna|tepny]] (artérie) a [[žíla (biologie)|žíly]] (vény). Všechny funkce krve se dějí ve vlásečnicích (v těle jich je asi 40 miliard s celkovou funkční plochou zhruba 1000 m2. Jejich průměr se pohybuje mezi 5 a 20 μm a délka kolem 0,5 mm. Krev v nich proudí [[rychlost]]í asi 0,5 mm/sec. V těle nejsou rozloženy rovnoměrně. Na začátku vlásečnicí prostupuje tekutina obsahující [[kyslík]] a živiny z krve do mezibuněčného prostoru. Na konci vlásečnice se do krve vrací tekutina obsahující zplodiny [[metabolismus|metabolismu]]. [24] => [25] => === Žíly === [26] => {{Podrobně|Žíla (biologie)}} [27] => Žíly (vény) jsou cévy, které vedou krev směrem k [[srdce|srdci]]. Vlásečnice se spojují v drobné žilky a ty pak dále do stále větších žil. Do pravé srdeční síně pak vstupují dvě hlavní žíly: horní (vena cava superior) a dolní [[dutá žíla]] (vena cava inferior). S tím, jak se průsvit žil zmenšuje, stoupá rychlost průtoku krve v nich a blíží se rychlosti krve v srdečnici. [28] => [29] => Stavbou jsou žíly podobné tepnám, mají však tenčí a poddajnější stěny, ve stěnách mají méně [[svalové vlákno|svalových vláken]] a v žílách [[dolní končetina|dolních končetin]] jsou kapsovité [[chlopeň|chlopně]], které usměrňují tok krve. [30] => [31] => Proudění krve napomáhají také stahy svalů a v [[hrudník]]u [[podtlak]], který vzniká při [[Nadechování|nádechu]]. Pokud dojde k isometrickému stažení svalu (stav, kdy sval nemění při zatížení délku), hromadí se krev v žilách a ty vystupují pod povrchem [[kůže]] (jev, kterého využívají [[kulturistika|kulturisté]] apod.). [32] => [33] => Pokud krev špatně odtéká z dolních končetin, může díky [[hydrostatický tlak|hydrostatickému tlaku]] krve v žílách dojít k oslabení a následnému vydutí stěny žíly, které je pod kůží vidět. Tak vznikají tzv. [[křečové žíly]] (varixy), které se mohou stát zdrojem [[zánět]]livých procesů. Náchylnost ke vzniku křečových žil je dána [[Genetická choroba|geneticky]] a také druhem vykonávané činnosti. Jsou to povolání, kde se převážnou část pracovní doby postává –⁠ prodavači za pultem, kadeřnice apod. [34] => [35] => == Mízní cévy == [36] => {{Viz též|Lymfatická soustava}} [37] => Mízní cévy sbírají po těle živočichů [[lymfa|mízu]] (lymfu). Dělí se na: [38] => [39] => * mízní vlásečnice, [40] => * mízní cévy, [41] => * mízní kmeny. [42] => [43] => === Mízní vlásečnice === [44] => Mízní vlásečnice začínají slepými výběžky. Najdeme je s výjimkou [[mozek|mozku]], [[mícha|míchy]], [[chrupavka|chrupavky]] a [[oko|oční koule]] ve všech orgánech. Stavbu mají shodnou s krevními vlásečnicemi –⁠ jsou tvořeny jednovrstevným [[epitelová tkáň|epitelem]]. [45] => [46] => Mízní vlásečnice odvádějí z tkání přebytečný [[tkáňový mok]] a látky, které neprojdou stěnou krevních vlásečnic (např. [[tuky]] z [[trávicí soustava|trávicí soustavy]]). [47] => [48] => === Mízní cévy === [49] => Mízní cévy vznikají spojováním mízních vlásečnic. Stavbou se podobají žílám, ve stěně však mají více svalových vláken a také chlopně usměrňující proudění mízy jsou četnější. Kromě stahů mízních cév uvádějí mízu do pohybu také stahy svalů končetin a podtlak vzniklý při vyústění hlavních mízních kmenů do žil. [50] => [51] => Mízní cévy procházejí [[mízní uzlina|mízními uzlinami]] (nodi lymphatici). Uzliny mají velký význam při ochraně organismu před cizorodými látkami ([[Imunita (biologie)|imunita]]). Dochází zde k filtraci mízy a vznikají tu [[lymfocyt]]y (druh [[bílá krvinka|bílých krvinek]]). [52] => [53] => === Mízní kmeny === [54] => Mízní kmeny vznikají spojením mízních cév. Stavbou se podobají žílám. Hlavní mízní kmeny jsou [[hrudní mízovod]] (ductus thoracicus) a [[pravostranný kmen mízní]] (ductus lymphaticus dexter). Oba dva ústí do žil v blízkosti srdce. [55] => [56] => == Odkazy == [57] => [58] => === Reference === [59] => [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Atypický hemolyticko-uremický syndrom]] [63] => * [[Krev]] [64] => * [[Krevní tlak]] [65] => * [[Lymfa]] [66] => * [[Lymfatický systém]] [67] => * [[Oběhová soustava]] [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{Wikislovník|heslo=céva}} [71] => {{Oběhová soustava}} [72] => {{Varování - Medicína}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Oběhová soustava]] [76] => [[Kategorie:Angiologie]] [] => )
good wiki

Céva

Systém cév v těle Céva je trubicovitý útvar, který u živočichů rozvádí po těle tělní tekutiny (krev, mízu). Cévy však najdeme také u rostlin, kde tvoří vodivé pletivo.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'srdce','mozek','Lymfa','krev','Lymfatický systém','μm','Genetická choroba','sval','hrudní mízovod','tuky','mízní uzlina','chrupavka'

Chrupavka

Krev

Lymfa

Mozek

Srdce

Srdce je orgán, který je součástí oběhového systému člověka a mnoha dalších živočichů.

Sval

Tuky