Array ( [0] => 15501257 [id] => 15501257 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chabařovice [uri] => Chabařovice [3] => Karbitz-neuesRathaus.jpg [img] => Karbitz-neuesRathaus.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Chabařovice [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | okres = Ústí nad Labem [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Ústí nad Labem]] [6] => | pověřená obec = [[Ústí nad Labem]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 403 17 [9] => | počet ZSJ = 4 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 4 [12] => | adresa = Husovo náměstí 183
403 17 Chabařovice [13] => | web = http://www.chabarovice.cz [14] => | úřední web = http://www.chabarovice.cz [15] => | e-mail = starosta@chabarovice.cz [16] => | starostka = Mgr. Alena Vaněčková [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | mapa = Chabarovice UL CZ.png [19] => | NUTS3 = CZ042 [20] => }} [21] => '''Chabařovice''' ({{Vjazyce2|de|''Karbitz''}}) jsou [[město]] v [[Okres Ústí nad Labem|okrese Ústí nad Labem]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Stojí v [[Chomutovsko-teplická pánev|Chomutovsko-teplické pánvi]] severně od [[Milada (jezero)|jezera Milada]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [22] => [23] => == Název == [24] => Existují neshody ohledně prvního zápisu názvu města, v literatuře se objevují tvary ''Kagrwicz,'' ''Kagrnicz'' případně ''Kagrnitz,'' přičemž všechny tyto 3 tvary se vztahují k první písemné zmínce. V pozdějších písemnostech se dále objevují tvary ''Kagrowicz'' (1363), ''Chabrouice'' (1384) případně kombinace ''Kagrnicz sive Chabrouicz''. Z 15. století pak pochází tvary ''Carwitz,'' ''Korwitz'' nebo ''Kerbicz'' blížící se ke konečné německé variantě ''Karbitz.'' Český název Chabařovice se ustálil koncem 15. století. [25] => [26] => Podle jednoho z výkladů se původní osada jmenovala ''Chrabrovice'' a vztahovala se k mužskému jménu ''Chraber,'' tedy muž chrabrý, statečný a udatný. Mělo se tedy jednat o obec Chrabroviců. Postupný vývoj českého názvu pak měl dospět do podoby Chabařovice. O tomto výkladu však také existují pochybnosti spočívající v nejistotě ohledně národnosti prvních obyvatel. [27] => [28] => == Historie == [29] => [30] => === Pravěk === [31] => Archeologické nálezy v oblasti dnešních Chabařovic dokazují dočasná tábořiště v oblasti dnešního [[Milada (jezero)|jezera Milady]] již v dobách [[Mezolit|mezolitických]] lovců. Většina nalezišť se pak soustřeďuje do oblasti bývalé části Chabařovic [[Hrbovice|Hrbovic]] k soutoku [[Ždírnický potok|Ždírnického]] a [[Podhorský potok (přítok Ždírnického potoka)|Podhorského potoka]]. Kromě těchto nalezišť nejčastěji však většina pozdějšího území Chabařovic zůstávala v období pravěku neosídlená a zalesněná.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=9–11}} [32] => [33] => === Středověk === [34] => [[Soubor:Památník vítězství husitů v bitvě 1426 (Q37028080) 01.jpg|vlevo|náhled|Památník vítězství Husitů v [[Bitva u Ústí nad Labem|Bitvě Na Běhání]], která se odehrála v roce 1426 poblíž Chabařovic]] [35] => [36] => Počátky stálého osídlení v místech samotných Chabařovic se datují do 11. století. Mělo se jednat o malou osadu na srbské obchodní stezce do [[Sasko|Saska]]. Není přitom zcela jasné, zda obec vznikla v rámci vnitřní nebo vnější vlny [[kolonizace]] a ani jakým jazykem mluvilo její první obyvatelstvo. Za nejstarší [[První písemná zmínka|písemnou zmínku]] o osídlení místa je považován seznam [[farní kostel|farních kostelů]] [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]] z roku [[1352]], kde je uvedena obec jako poddanská ves [[panství]] [[Osek (hrad)|Rýzmburk]], která následně v roce roku 1352 přešla pod [[Krupka|Krupku]]. Při [[Bitva u Ústí nad Labem|Bitvě Na Běhání]] v roce 1426 [[Křížové výpravy|křižáků]] proti [[Husitství|husitským]] jednotkám vesnice značně utrpěla kvůli přesunům vojsk. V pozdějších dobách byl vztyčen památník na tuto bitvu, který byl následně několikrát přesouván. [37] => [38] => === Novověk === [39] => V roce 1520 byly Chabařovice zmiňovány jako městečko s právy vaření piva a výroby sladu. První znak obsahoval červené supí křídlo na modrém štítě, ale kvůli přílišné podobnosti se znakem [[Vartenberkové|Vartenberků]] musel být později změněn. [40] => [41] => Městská práva Chabařovic byla problematická především pro měšťany nedalekého [[Ústí nad Labem|Ústí]]. Ti argumentovali [[Mílové právo|mílovým právem]] královského města na [[Labe|Labi]], přičemž právě do této vzdálenosti Chabařovice spadaly, a vytvářely tak Ústí konkurenci. Tento spor řešili nejdříve [[Zemský hejtman|zemští hejtmanové]] v roce 1541, kteří rozhodli ve prospěch práv Chabařovic, tak další rok samotný král, který rozhodnutím prohlásil Chabařovice za ves bez práv provozovat městské živnosti včetně tou dobou již existujícího pivovarnictví. Toto gesto ve prospěch královského Ústí však nemělo reálné dopady. [[Ferdinand I. Habsburský]] v září 1549 městu udělil právo užívání pozměněného [[Městská heraldika|městského znaku]] (lva na skále mezi dvěma branami) a pečetění zeleným voskem, čímž bylo původní královské rozhodnutí zrušeno. Také císař [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián]] v roce 1571 a následně i císař [[Rudolf II.]] v roce 1580 potvrdili Chabařovicím [[Městské právo|městská privilegia]] a povolili jim vařit vlastní pivo. [42] => [43] => Od září roku 1609 přešlo vlastnictví Chabařovic pod [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]]. Později v roce 1623 byla vesnice zkonfiskována [[Protestantismus|protestantskému]] rodu [[Kelbové|Kelbů]] a proběhla nedobrovolná rekatolizace. Následně bylo město značně postiženo během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a poté i postupy vojsk během [[Slezské války|slezských]] válek v polovině 18. století. V roce 1763 se v Chabařovicích prvně vysazovaly brambory a bylo tak učiněno údajně právě v souvislosti s přechodem [[Prusko|pruských]] vojsk, která je sem donesla z [[Braniborsko|Braniborska]]. V roce 1770 bylo nařízeno povinné číslování domů a při této události zde bylo zjištěno 177 domů včetně 52 předměstských. Významným pak byl rok 1774, kdy byla v okolí Chabařovic objevena naleziště [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]], které později značně ovlivnila dění a existenci samotného města. [44] => [45] => === Devatenácté století === [46] => Roku 1810 byla na území Chabařovic založena [[kartounka]] jako jeden z prvních větších výrobních podniků na Ústecku. Té se dařilo i poté, co Chabařovice byly značně poškozeny během bojů v rámci [[Bitva u Chlumce (1813)|bitvy u Chlumce]] roku 1813. Brzy se však z krize zotavily. Zásadní změnu představoval nový majitel [[Chlumec (nový zámek)|chlumeckého]] panství hrabě [[Klemens August z Westfallen-Fürstenbergu|Klemens Westphalen]]. Od jeho příchodu v roce 1830 se začala mohutně rozvíjet těžba uhlí v celé oblasti. Ta byla v roce 1858 ještě více podpořena otevřením [[Ústecko-teplická dráha|ústecko-teplické dráhy]] s nádražím na jihu od města, kam bylo zaústěno až jedenáct vleček převážně z dolů.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=79–102}} [47] => [48] => [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|Události roku 1848]] vedly ke zrušení [[Patrimoniální správa|vrchnostenské správy]] a zavedení voleného vedení města. V roce 1850 se stalo také sídlem okresu včetně všech jeho institucí zahrnujících například soud nebo poštu. S postupem těžby souvisel rozvoj města a zvětšování počtu jeho obyvatel. Přestože se původně zemědělské městečko proměňovalo, ani přes své dobré podmínky se nestalo průmyslovým centrem, jako spíš hornickou obcí. Do konce 19. století byl zde bylo jen pár větších průmyslových podniků: ultramarinka vzniklá z kartounky, knoflíkárna a Chabařovická slévárna oceli, která se však nacházela u nádraží už v katastru sousedních [[Vyklice|Vyklic]]. Roku 1882 se v Chabařovicích udála první masová [[stávka]] v [[Čechy|Čechách]]. Do začátku [[První světová válka|první světové války]] probíhal rozvoj města včetně jeho vybavenosti. Byly dlážděny cesty, postaven vodovod, kanalizace, zřízena telefonní ústředna, spořitelna a v roce 1900 zavedena do obce elektřina.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=79–102}} [49] => [50] => === První polovina dvacátého století === [51] => Roku 1902 byly v katastrálním území Chabařovice v provozu doly Milada II Mostecké uhelné společnosti, Bedřich Vilém Chabařovického uhelného těžařstva Saxonia a důl Paulus firmy Terezie Pollaková a spol. V roce 1907 v dole Milada II pracovalo 209, v dole Bedřich Vilém 390 a v dole Paulus 45 zaměstnanců. Milada II tehdy vyprodukovala asi 131 tisíc tun a Bedřich Vilém asi 111 tisíc tun uhlí. Dalšími doly u města byly Bedřich II, Filomena a Karl Hermann; roku 1930 všechny tři mimo provoz. Dne 23. března 1932 se 309 horníků z Milady II připojilo k tzv. [[Velká mostecká stávka|velké mostecké stávce]].{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=110, 114}} [52] => [53] => [[Soubor:Chabařovice evangelický kostel 1915 (2).jpg|vlevo|náhled|upright|Evangelický kostel z roku 1915 zbořený v roce 1987]] [54] => [55] => [[První světová válka]] zasáhla Chabařovice stejně jako okolní obce. Část mužů narukovala a část z nich za války padla. V samotném městě se zhoršovaly podmínky pro život a vlivem zhoršeného zdravotního stavu i úmrtnost. Ani po oficiálním ukončení války nepanoval v Chabařovicích úplný klid, protože ještě do prosince 1918 se vedly [[Německé Čechy|spory o příslušnost německojazyčných oblastí]] ve vznikajícím [[Československo|Československu]]. Původní myšlenka patřit k novému Rakousku v rámci provincie [[Německé Čechy|Deutschböhmen]] nevyšla a 20. 12. 1918 bylo město obsazeno československou armádou.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=104}} [56] => [57] => Již před [[Vznik Československa|vznikem Československa]] byla v Chabařovicích jedna ze dvou českých škol na Ústecku v podobě [[Malotřídní škola|malotřídky]], o kterou bylo usilováno po desetiletí. V roce 1928 byla otevřena nová budova takzvané Jubilejní školy.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=79–102}} Přestože město zaznamenávalo i v období první republiky rozvoj, například sem byla v roce 1929 dovedena trať [[Tramvajová doprava v Ústí nad Labem|pouliční dráhy z Ústí]]{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=105–116}}, jednalo se o období sociálního a politického neklidu, kdy ve městě probíhaly především v období [[Velká hospodářská krize|hospodářské krize]] hornické stávky{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=105–116}} a na radnici mezi sebou soupeřili demokratické levicové strany s těmi nacionálně socialistickými a stranou komunistickou, která zde v roce 1932 vyhrála volby.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=117–128}} [58] => [59] => V roce 1938 proběhlo [[Mnichovská dohoda|zabrání Sudet nacistickým Německem]] a s ním i připojení Chabařovic do struktury [[Nacistické Německo|Německé říše]]. Většina českého obyvatelstva odešla do vnitrozemí, část zůstala a později čelila násilnostem. Prvotní nadšení obyvatel postupně ubývalo s probíhající válkou a válečným nasazením jejich obyvatel. I mezi místními obyvateli se už od počátku objevovali lidé, co stáli proti nacistickému režimu a vznikla zde i ilegální a později popravená skupina Herty Lindnerové, kam patřila i Marie Kršňáková, po které je pojmenována jedna z ulic. V průběhu války kvůli nedostatku pracovních sil bylo v Chabařovicích zřízeno několik zajateckých [[Pracovní tábor|pracovních táborů]], mimo jiné v areálu sléváren. Mezi nedobrovolné pracovníky patřili Francouzi, Britové, Rusové a také Češi z [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]].{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=117–128}} [60] => [61] => V květnu roku 1945 byly Chabařovice osvobozeny [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a vlády se ujal Český národní výbor. Již v červnu 1945 se ujal organizace [[Vysídlení Němců z Československa|vysidlování místních Němců]] v nemalém měřítku a v roce 1946 byla většina německého obyvatelstva odsunuta. Další politické procesy a změny probíhaly v Chabařovicích nikterak odlišně od okolí a centrum dění zůstávalo v Ústí. [62] => [63] => === Po roce 1950 === [64] => [[Soubor:06 Chabarovice.jpg|náhled|Mapa z vládního usnesení stanovující [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|limity těžby]] na dole Chabařovice, které znamenalo zachování města oproti původním plánům počítajícím s jeho zánikem k roku 1997]] [65] => [66] => Významně město ovlivnila [[Povrchový důl|povrchová těžba uhlí]], která se začala rozvíjet již za [[První republika|první republiky]]. Po [[Únor 1948|únoru 1948]] byl hlavní oblastí těžby [[Lom Chabařovice|velkolom Chabařovice]], který se stále rozšiřoval a podle oficiálních stanovisek měl znamenat konec existence města. Oficiální rok, do kdy měly být Chabařovice kompletně vysídleny a zdemolovány, byl rok 1997. To znamenalo stavební uzávěru ve městě již od roku 1964, kvůli které se nemohlo město nejen rozvíjet, ale ani provádět rozsáhlejší opravy chátrající infrastruktury. Nepomáhaly ani nejasné plány na přeložení [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|železniční tratě]] a vedení [[dálnice D8]]. V osmdesátých letech 20. století byly k Chabařovicím přičleněny katastry bývalých, kvůli těžbě zbouraných [[Hrbovice|Hrbovic]], [[Otovice (Chabařovice)|Otovic]], [[Vyklice|Vyklic]], [[Zalužany (Chabařovice)|Zalužan]] a stále existujících [[Roudníky|Roudníků]] a [[Přestanov|Přestanova]]. V roce 1985 pak bylo město připojeno k Ústí nad Labem a stalo se jedním z jeho obvodů. V druhé polovině osmdesátých let probíhaly demolice i v samotném městě včetně odstřelu Evangelického kostela na náměstí a zániku Hrbovic.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=129–156}} [67] => [68] => Naděje pro záchranu města nastala po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce 1989. Chabařovice a [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]] se od Ústí opět odtrhly v roce 1990 a ve stejnou dobu byly plně zahájeny politické snahy o zachování Chabařovic a zrušení tzv. Velké varianty těžby z roku 1977, kterými se zabývali nejvyšší představitelé státu. Diskutovány byly různé návrhy omezení těžby a zachování města, zpravidla proti se stavělo vedení a zaměstnanci [[Palivový kombinát Ústí|Palivového kombinátu Úžín]], který na lomu těžil. Dne 11. září 1991 [[Druhá vláda Petra Pitharta|vláda Petra Pitharta]] přijala usnesení, v němž se vyslovuje pro zachování města a stanovuje [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|limity těžby]]. I přes další snahy toto rozhodnutí revidovat ze strany těžařů bylo usnesení vlády opakovaně potvrzeno případně minimálně upraveno. Konec těžby ve velkolomu pak byl naplánován na rok 1996.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=129–156}} Nakonec byla ukončena v roce 1997 a byla zahájena rozsáhlá [[rekultivace]] spočívající v zatopení do podoby pozdějšího [[Milada (jezero)|Jezera Milada]]. To bylo napuštěno v roce 2010 a otevřeno veřejnosti v roce 2015. [69] => [70] => == Přírodní poměry == [71] => [[Soubor:Lake Milada.jpg|vlevo|náhled|[[Milada (jezero)|Jezero Milada]], vlevo nahoře Chabařovice]] [72] => [73] => Většina města se rozkládá v podle něj pojmenované [[Chabařovická pánev|Chabařovické pánvi]], která je podjednotkou [[Chomutovsko-teplická pánev|Chomutovsko-teplické pánve]] a tedy Severočeské uhelné pánve. Jedná se o terén většinově spíše plochý s mírnými svahy přírodně narušený pouze hřbety v jihovýchodní části. Významně ovlivněný je zásahy lidské činnosti, které zde měnily výškové poměry, vytvořily různé [[Výsypka|haldy]] a jezera v zatopených [[Povrchový důl|povrchových dolech]]. [74] => [75] => V oblouku ve směru sever-východ-jih obklopují katastr města kopce [[České středohoří|Českého Středohoří]], které do něj zasahuje pouze malým kouskem na jihu u [[Roudníky|Roudníků]], kam nezasahuje [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|Chráněná krajinná oblast]]. V blízkosti města se nachází dobře viditelné [[Krušné hory]]. [76] => [77] => Z vodních toků městem prochází [[Ždírnický potok]], do kterého se na severu města vlévá [[Přeložka toku|přeložený]] [[Zalužanský potok|Zálužanský potok]]. V okolí Chabařovic se nachází několik vodních ploch. Největší je [[Milada (jezero)|Jezero Milada]] (někdy též Chabařovické jezero), které vzniklo zatopením [[Lom Chabařovice|velkolomu Chabařovice]] po ukončení těžby v roce 1997. Od roku 2015 je přístupné veřejnosti a je rekreačně využíváno. Jeho vliv na místní mikroklima se zkoumá, ale předpokládá se, že bude významný. Většina menších vodních ploch vznikla v důsledku poddolování a následného zatopení. Je to případ například ploch Školních rybníků, Petriho nebo Friedricha. Také Velký a Malý luční rybník na severu města jsou vytvořené činností člověka, ale v tomto případě záměrně původně za účelem chovu ryb na přelomu čytřicátých a padesátých let dvacátého století. [78] => [79] => == Obyvatelstvo == [80] => [[Soubor:DomyChaba3.jpg|náhled|Řadové domy v ulici Na Konečné, typická zástavba Chabařovic]] [81] => [82] => Většinu historického období tvořilo většinu obyvatelstvo německé národnosti. V druhé polovině 19. století začali z vnitrozemí přicházet Češi za novými pracovními podmínkami v místních dolech a zvyšoval se tedy i podíl českého obyvatelstva. Při sčítání v roce 1921 bylo zjištěno z 5 947 obyvatel samotných Chabařovic (bez později připojených místních částí) 1 329 Čechů, což znamenalo podíl 22,34 % a tedy jedno z nejvyšších čísel na Ústecku v té době.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=79–102}} Při stejném sčítání ve městě žilo také 4 559 Němců, dva Židé a tři příslušníci jiné národnosti. Většina se jich hlásila k římskokatolické církvi (5 034 osob), evangelíků bylo 356, židů 43, lidí bez vyznání 518. K [[Církev československá husitská|církvi československé]] patřilo jedenáct obyvatel a dvanáct jich bylo členy ostatních nezjišťovaných církví. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 6 165 obyvatel: 1 478 Čechoslováků, 4 561 Němců, tři Židy, sedm obyvatel jiné národnosti a 116 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina (4913 lidí). Druhou největší skupinou byli lidé bez vyznání (783 osob). K evangelickým církvím patřil 407 lidí, 29 k církvi československé, 25 k izraelské a osm bylo členy jiných nezjišťovaných církví. [83] => [84] => Po roce 1945, stejně jako ve zbytku původních Sudet, bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]] a Chabařovice jen částečně dosídleny. Předválečný počet obyvatel nebyl následně dosažen a od šedesátých let 20. století, kdy byl naplánován konec celého města k roku 1997, začal počet obyvatel výrazně klesat, přičemž ubývalo především obyvatel v produktivním věku.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=129–156}} Po rozhodnutí o zachování Chabařovic byla obnovena místní výstavba a s ní přišel i nárůst počtu obyvatel. [85] => [86] => V roce 1830 v Chabařovicích žilo 1 340 obyvatel ve 247 domech. O dvacet let později ve městě stálo 273 domů, v nichž žilo 1 607.{{Sfn|Dějiny města Chabařovic|s=79–102}} [87] => [88] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [89] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Chabařovice [90] => |- [91] => ! [92] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [93] => |- style="white-space:nowrap" [94] => ! align="left" | Obyvatelé [95] => | 3 978 || 5 275 || 6 068 || 7 604 || 8 666 || 8 195 || 8 669 || 4 922 || 4 828 || 4 395 || 3 722 || 1 875 || 2 004 || 2 303 [96] => |- style="white-space:nowrap" [97] => ! align="left" | Domy [98] => | 405 || 456 || 501 || 574 || 665 || 685 || 806 || 886 || 787 || 781 || 734 || 443 || 462 || 549 [99] => |- style="white-space:nowrap" [100] => | colspan="17" align="center" | {{Malé|Tabulka zahrnuje také údaje zaniklých vesnic [[Otovice (Chabařovice)|Otovice]], [[Vyklice]] a [[Zalužany (Chabařovice)|Zalužany]].}} [101] => |} [102] => [103] => == Části města == [104] => * Chabařovice ([[Katastrální území|k. ú.]] Chabařovice, [[Vyklice]] a [[Zalužany (Chabařovice)|Zalužany u Vyklic]]) [105] => * [[Roudníky]] (k. ú. Roudníky) [106] => [107] => == Doprava == [108] => [[Soubor:Namesti9Kvetna3.jpg|náhled|[[Silnice II/253]] vedoucí středem obce na Náměstí 9. května se zastávkou Chabařovice, radnice]] [109] => [110] => Osou celé obce je [[silnice II/253]] vedoucí od [[Předlice|Předlic]] v [[Ústí nad Labem]] do [[Přestanov|Přestanova]], kde se kříží se [[Silnice I/13|silnicí I. třídy I/13]] z [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumce]] do [[Teplice|Teplic]], odkud pokračuje dále až na [[Karlovy Vary]]. Na kraji katastru a kousek za ním před Předlicemi vede [[dálnice D8]] z Prahy ke státní hranici s Německem pokračující dále jako [[Dálnice A17 (Německo)|dálnice A17]] na [[Drážďany]]. Nájezdy na D8 se nachází v sousedních [[Hrbovice|Hrbovicích]]. Kromě zmíněných dále vede z obce na severu silnice na Chlumec přes bývalé chabařovické strojírny a na jihu kolem bývalé ocelárny do části [[Roudníky]] a dále do [[Modlany|Modlan]]. [111] => [112] => Obcí prochází [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|železniční trať číslo 130]] z Ústí nad Labem do [[Chomutov|Chomutova]]. Na jejím severozápadním okraji se nachází [[Chabařovice (nádraží)|nádraží Chabařovice]], na kterém však byl provoz pro osobní dopravu zastaven v roce 2008 z důvodu nízké poptávky způsobené velkou vzdáleností nádraží od samotné obce. Po celé délce dnešní trati 130 se jedná v Chabařovicích o přeložku původní trati vybudovanou v osmdesátých letech 20. století včetně nového nádraží, kdy původní trasování vedlo přes rozšiřující se těžební prostor. Z původní trati zbyly jen [[Vlečka|vlečky]] na západě katastrálního území. V původní trase vedoucí jižně od samotných Chabařovic vedla trať od roku 1858 a kromě osobní dopravy byla významná především pro nákladní dopravu, konkrétně pro přepravu zde vytěženého uhlí. [113] => [114] => Hromadná doprava byla v roce 2022 zajišťována výhradně krajskými autobusy integrovanými v rámci [[Doprava Ústeckého kraje|systému DÚK]]. Pravidelné autobusové linky zajišťují spojení s Ústím nad Labem, Teplicemi i Chlumcem. V minulosti byly Chabařovice obsluhovány linkami [[Dopravní podnik města Ústí nad Labem|Dopravního podniku města Ústí nad Labem]]. Od roku 1926 do roku 1963 sem vedla [[Tramvajová doprava v Ústí nad Labem|tramvajová trať]] z Ústí končící u později zbouraného evangelického kostela na Husově náměstí. Do roku 2015 pak zajišťoval dopravní podnik veřejnou dopravu pomocí autobusové linky 12 pokračující do [[Přestanov|Přestanova]]. [115] => [116] => == Muzea == [117] => * [[Soukromé muzeum kávových mlýnků]] [118] => * [[Muzeum města Chabařovice]] [119] => [120] => == Pamětihodnosti == [121] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Chabařovicích}} [122] => [123] => ; Kostel Narození Panny Marie : [[Kostel Narození Panny Marie (Chabařovice)|Kostel Narození Panny Marie]], původně gotický a doložený k roku 1352. Koncem 17. století byla původní stavba i s velkou částí obce zcela zničena požárem a kostel byl následně v letech 1699 až 1701 znovupostaven od základů. V roce 1872 byl kostel zvýšen a naposledy přestavěn v [[Novobaroko|neobarokním]] stylu stavebníkem F. Leinweberem. [124] => ; Zaniklý evangelický kostel : Evangelický kostel v neorenesančním stylu s prvky secese z let 1899 až 1901 byl roku 1987 jako zchátralý zbořen. O autorství se vedou spory, někdy je připisováno drážďanské kanceláři [[Schilling & Gräbner]], častěji včetně oficiálních zdrojů je jako autor projektu uváděn další drážďanský architekt – Waldemar Kindler. [125] => ; Kaple svatého Jana Křtitele : Kaple s věžičkou se nachází na okraji obce při silnici do Předlic. Pochází z roku 1765, od roku 1999 patří [[pravoslaví|pravoslavné]] církvi. V průčelní věžičce zvon, údajně se jedná o lodní zvon z Ruska. [126] => ; Kaple svatého Michaela : Hřbitovní kaple pochází z roku 1611. Po velkém požáru Chabařovic v roce 1697 nechal chlumecký hejtman Kristián Hypisch na vlastní náklady do kaple pořídit zvonek, aby se jím mohlo vyzvánět k bohoslužbám, protože kostel o své zvony přišel. Kaple je dnes bez zvonu. [127] => [128] => === Další pamětihodnosti === [129] => * [[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]] na náměstí [130] => * Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí [131] => * Dvě mytologické sochy před průčelím bývalého muzea [132] => * Renesanční stará radnice se šatlavou na Husově náměstí [133] => * Pamětní deska Marie Kršňákové [134] => * Hospoda U Zlaté srnky na náměstí 9. května [135] => [136] => [137] => Soubor:KostelChaba2.jpg|Kostel Narození Panny Marie na Husově náměstí [138] => Soubor:HusovoNamestiCh17.jpg|Secesní budova městského úřadu s Mariánském sloupem napravo [139] => Soubor:Karbitz-altesRathaus.jpg|Renesanční budova původní radnice, později městského muzea [140] => Soubor:Kaple na hřbitově v Chabařovicích (Q78794143).jpg|Hřbitovní kaple svatého Michaela [141] => Soubor:Karbitz-Johanneskapelle.jpg|Kaple svatého Jana Křtitele [142] => [143] => [144] => == Osobnosti == [145] => * [[Paul Hermann]] (1893–1962), v Chabařovicích narozený německy píšící básník a prozaik tvořící pod pseudonymem Catilina, též redaktor Vorwärtsu [146] => * [[Gerhard Bondi]] (1911 Chabařovice – 1966 [[Halle (Saale)|Halle]]), německý ekonom a právník [147] => * [[Čestmír Patzel]] (1914–2004), fotbalista [148] => * [[Zdeněk Šlemr]] (1917 Chabařovice – 1988 [[Brno]]), divadelní herec [149] => [150] => == Partnerská města == [151] => *{{Flagicon|GER}} [[Drebach]], Německo [152] => *{{Flagicon|SVK}} [[Ždiar]], Slovensko [153] => [154] => == Reference == [155] => [156] => {{Citace elektronické monografie [157] => | titul = Bondi, Gerhard, 1911–1966 [158] => | vydavatel = Národní knihovna ČR [159] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001012446&local_base=AUT [160] => | datum přístupu = 2023-11-15 [161] => }} [162] => {{Citace elektronické monografie [163] => | titul = Catilina, 1893–1962 [164] => | vydavatel = Národní knihovna ČR [165] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000944151&local_base=AUT [166] => | datum přístupu = 2023-11-15 [167] => }} [168] => {{Citace elektronické monografie [169] => | titul = Šlemr, Zdeněk, 1917–1988 [170] => | vydavatel = Národní knihovna ČR [171] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000096897&local_base=AUT [172] => | datum přístupu = 2023-11-15 [173] => }} [174] => {{Citace monografie [175] => | příjmení = Borská [176] => | jméno = Helena [177] => | titul = Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí [178] => | vydavatel = Spolek pro chemickou a hutní společnost [179] => | místo = Ústí nad Labem [180] => | rok vydání = 2005 [181] => | počet stran = 173 [182] => | strany = 101–107 [183] => | isbn = 80-902991-2-1 [184] => }} [185] => {{Citace monografie [186] => | autor = Kolektiv autorů [187] => | titul = Dějiny města Chabařovic [188] => | redaktoři = Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser [189] => | vydavatel = Město Chabařovice [190] => | místo = Chabařovice [191] => | rok vydání = 1998 [192] => | počet stran = 190 [193] => | kapitola = Raný středověk: Nejstarší podoby jména Chabařovice [194] => | strany = 14–15 [195] => | isbn = 80-902278-1-3 [196] => | ref = Dějiny města Chabařovic [197] => | typ refu = normální [198] => | poznámka = Dále jen Dějiny města Chabařovic [199] => }} [200] => {{Citace elektronické monografie [201] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [202] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [203] => | datum vydání = 2006 [204] => | vydavatel = Český statistický úřad [205] => | místo = Praha [206] => }} [207] => {{Citace elektronického periodika [208] => | titul = Jezero Milada po 14 letech ožívá a otevírá se pro návštěvníky [209] => | periodikum = ČT24 [210] => | vydavatel = Česká televize [211] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1532578-jezero-milada-po-14-letech-oziva-a-otevira-se-pro-navstevniky [212] => | datum vydání = 2015-05-30 [213] => | datum přístupu = 2022-07-01 [214] => }} [215] => {{Citace monografie [216] => | příjmení = Anděl [217] => | jméno = Jiří a kolektiv [218] => | titul = Geografie města Ústí nad Labem [219] => | vydavatel = Univerzita Jana Evangelisty Purkyně [220] => | místo = Ústí nad Labem [221] => | rok vydání = 1999 [222] => | počet stran = 101 [223] => | kapitola = Povrch [224] => | strany = 20–23 [225] => | isbn = 80-7044-256-5 [226] => }} [227] => {{Citace elektronické monografie [228] => | titul = České Středohoří (Pohoří) [229] => | url = https://mapy.cz/zakladni?x=14.0670618&y=50.6107478&z=9&source=area&id=22 [230] => | vydavatel = Mapy.cz [231] => | datum přístupu = 2022-07-01 [232] => }} [233] => {{Citace elektronické monografie [234] => | příjmení = Ludwigová [235] => | jméno = Petra [236] => | titul = Na jezerech Most a Milada probíhá měření mikroklimatu [237] => | url = https://www.kr-ustecky.cz/na-jezerech-most-a-milada-probiha-mereni-mikroklimatu/d-1728046 [238] => | vydavatel = Krajský úřad Ústeckého kraje [239] => | datum vydání = 2018-08-17 [240] => | datum přístupu = 2022-07-01 [241] => }} [242] => {{Citace elektronické monografie [243] => | příjmení = Sochocký [244] => | jméno = St. [245] => | titul = Vodní plochy Chabařovic - II. část [246] => | url = https://www.chabarovice.cz/zivot-ve-meste/o-meste/jednotlive-clanky-z-historie/ [247] => | vydavatel = Město Chabařovice [248] => | datum vydání = 2007-10-09 [249] => | datum přístupu = 2022-07-01 [250] => }} [251] => {{Citace elektronické monografie [252] => | příjmení = Sochocký [253] => | jméno = St. [254] => | titul = Chabařovice: léto – voda – slunce [255] => | url = https://www.chabarovice.cz/zivot-ve-meste/o-meste/jednotlive-clanky-z-historie/ [256] => | vydavatel = Město Chabařovice [257] => | datum vydání = 2007-10-09 [258] => | datum přístupu = 2022-07-01 [259] => }} [260] => {{Citace monografie [261] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [262] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [263] => | vydavatel = Český statistický úřad [264] => | místo = Praha [265] => | rok = 2006 [266] => | počet stran = 760 [267] => | strany = 416, 417 [268] => | isbn = 80-250-1310-3 [269] => }} [270] => {{Citace monografie [271] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [272] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [273] => | vydavatel = Český statistický úřad [274] => | místo = Praha [275] => | rok = 2013 [276] => | počet stran = 900 [277] => | strany = 318 [278] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [279] => }} [280] => {{Citace elektronické monografie [281] => | příjmení = Jeřábek [282] => | jméno = Jakub [283] => | titul = Zastavit nebo projíždět? [284] => | url = https://www.zelpage.cz/zpravy/6702?oddil=4&lang=cs [285] => | vydavatel = ŽelPage [286] => | datum vydání = 2008-11-26 [287] => | datum přístupu = 2022-07-07 [288] => }} [289] => {{Citace elektronické monografie [290] => | příjmení = Vojáček [291] => | jméno = Marek [292] => | titul = Do Chabařovic na staré nádraží [293] => | url = https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5646-Do-Chabarovic-na-stare-nadrazi/ [294] => | vydavatel = vlaky.net [295] => | datum vydání = 2015-03-21 [296] => | datum přístupu = 2022-07-07 [297] => }} [298] => {{Citace elektronické monografie [299] => | titul = MAPA veřejné dopravy v Ústeckém kraji [300] => | url = https://www.kr-ustecky.cz/mapy-a-schemata/ds-98431/p1=206493 [301] => | vydavatel = Krajský úřad Ústeckého kraje [302] => | datum vydání = 2022-05-10 [303] => | datum přístupu = 2022-07-07 [304] => }} [305] => {{Citace monografie [306] => | autor = Kolektiv autorů [307] => | titul = Dějiny města Ústí nad Labem [308] => | url = https://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/1945-95/ul-8-69.htm [309] => | redaktoři = Vladimír Kaiser a Kristina Kaiserová [310] => | vydavatel = Město Ústí nad Labem [311] => | místo = Ústí nad Labem [312] => | rok vydání = 1995 [313] => | počet stran = 369 [314] => | kapitola = Městská doprava po roce 1948 [315] => | isbn = 80-239-3245-4 [316] => }} [317] => {{Citace elektronické monografie [318] => | titul = Změny v městské hromadné dopravě od 1. ledna 2015 [319] => | url = https://www.dpmul.cz/index.php?art=6617 [320] => | vydavatel = Dopravní podnik města Ústí nad Labem [321] => | datum vydání = 2014-12-11 [322] => | datum přístupu = 2022-07-07 [323] => }} [324] => {{Citace elektronické monografie | příjmení = Grisa | jméno = Ivan | titul = Bývalý evangelický kostel v Chabařovicích | url = http://www.hrady.cz/index.php?OID=9664 | datum vydání = 2011-1-16 | vydavatel = Hrady.cz }} cit. dle KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, Libri 1997 [325] => {{Citace elektronické monografie [326] => | titul = Evangelický kostel v Chabařovicích [327] => | url = https://usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/64-evangelicky-kostel-v-chabarovicich [328] => | vydavatel = usti-aussig.net [329] => | datum přístupu = 2022-07-01 [330] => }} [331] => {{Citace elektronické monografie | příjmení = Miličevič | jméno = Miloš | odkaz na autora = | titul = Chabařovice - evangelický kostel (s fotogalerií)| url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3931 | datum vydání = | vydavatel = Zaniklé obce }} cit. dle Kol. autorů: Dějiny města Chabařovic. Chabařovice 1998 [332] => {{Citace monografie [333] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [334] => | svazek = I. Čechy [335] => | vydavatel = Státní úřad statistický [336] => | místo = Praha [337] => | rok = 1924 [338] => | počet stran = 596 [339] => | vydání = 2 [340] => | strany = 185 [341] => }} [342] => {{Citace monografie [343] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [344] => | svazek = I. Země česká [345] => | vydavatel = Státní úřad statistický [346] => | místo = Praha [347] => | rok = 1934 [348] => | počet stran = 614 [349] => | strany = 386 [350] => }} [351] => [352] => [353] => == Literatura == [354] => * {{Citace monografie [355] => | příjmení = Cvrková [356] => | jméno = Marta [357] => | titul = Dějiny zaniklých obcí. Vyklice, Lochočice a Otovice [358] => | vydavatel = Okresní národní výbor a Okresní archiv [359] => | místo = Ústí nad Labem [360] => | rok = 1987 [361] => | počet stran = 271 [362] => }} [363] => * {{Citace monografie [364] => | autor = Kolektiv autorů [365] => | titul = Dějiny města Chabařovic [366] => | redaktoři = Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser [367] => | vydavatel = Město Chabařovice [368] => | místo = Chabařovice [369] => | rok vydání = 1998 [370] => | počet stran = 190 [371] => | isbn = 80-902278-1-3 [372] => }} [373] => * {{Citace monografie [374] => | příjmení = Maděra [375] => | jméno = Ferdinand [376] => | titul = Heraldické památky regionu Teplice [377] => | vydavatel = Regionální muzeum v Teplicích [378] => | místo = Teplice [379] => | rok = 2001 [380] => | počet stran = 166 [381] => | isbn = 80-85321-28-9 [382] => | edice = Monografické studie Regionálního muzea v Teplicích [383] => | svazek edice = 35 [384] => }} [385] => [386] => == Externí odkazy == [387] => * {{Commonscat}} [388] => * {{Oficiální web}} [389] => * {{RÚIAN}} [390] => [391] => {{Části české obce}} [392] => {{Okres Ústí nad Labem}} [393] => {{Autoritní data}} [394] => {{Portály|Česko|Geografie}} [395] => [396] => [[Kategorie:Chabařovice| ]] [397] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [398] => [[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Labem]] [399] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [400] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [401] => [[Kategorie:Mikroregion MILADA]] [402] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [403] => [[Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe]] [404] => [[Kategorie:Města v okrese Ústí nad Labem]] [405] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Labe]] [406] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [407] => [[kategorie:Těžba v okrese Ústí nad Labem]] [] => )
good wiki

Chabařovice

Chabařovice jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Stojí v Chomutovsko-teplické pánvi severně od jezera Milada.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ústí nad Labem','Vyklice','Roudníky','Milada (jezero)','Chlumec (okres Ústí nad Labem)','Hrbovice','Přestanov','Zalužany (Chabařovice)','Německé Čechy','Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov','Vysídlení Němců z Československa','Lom Chabařovice'

Hrbovice

Přestanov

Roudníky

Vyklice