Array ( [0] => 14793595 [id] => 14793595 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chelatace [uri] => Chelatace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Metal-EDTA.svg|náhled|Komplex [[EDTA]], M je navázaný těžký kov.]] [1] => '''Chelatace''' je fyzikálně chemický proces, při němž se [[Organická sloučenina|organické sloučeniny]] vážou na kovové [[Kation|kationty]] (například [[železo]], [[hořčík]], [[měď]], [[vápník]]) dvěma nebo více [[Chemická vazba|vazbami]] za vzniku [[Komplexní sloučenina|komplexních sloučenin]].[http://goldbook.iupac.org/html/C/C01012.html Definice na webu IUPACu] Organické sloučeniny, které se navazují, jsou nazývány chelatační činidla nebo [[Ligand|ligandy]]. Ty obklopují kationty kovů v jednom či více bodech vazby jako by je svírala klepeta raka. Odtud pochází název chelatace, který je odvozen z řeckého slova chelé (klepeto [[Raci|raka]] nebo [[Ptáci|ptačí]] pařát). [2] => [3] => Počet [[Koordinační vazba|koordinačně-kovalentních vazeb]], kterými se ligandy vážou na [[centrální atom]] se nazývá [[dentacita]] (vaznost). Slovo dentacita je odvozeno od latinského slova dens ([[zub]]), neboť navázané ligandy připomínají [[chrup]]. [4] => [[Soubor:Heme.svg|náhled|[[Hem]] s navázaným železem.]] [5] => Chelatace se používá v mnoha aplikacích, jako je výroba výživových doplňků, k odstranění [[Toxicita|toxických]] kovů z těla, jako kontrastní látka při MRI skenování, při výrobě pomocí homogenních [[Katalyzátor|katalyzátorů]], při chemické úpravě [[Voda|vody]] nebo v [[Hnojivo|hnojivech]]. [6] => [7] => == Chelatace v organismech == [8] => Mnoho [[Biomolekula|biomolekul]] vykazuje schopnost vázat se na kovové kationty. Patři mezi ně [[Bílkovina|bílkoviny]], [[polysacharidy]] a [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]], které jsou vynikajícími ligandy pro mnoho kovových iontů. Typickými chelatačními činidly v organismech jsou [[Aminokyselina|aminokyseliny]] ([[kyselina glutamová]] a [[histidin]]), [[Dikarboxylová kyselina|dikarboxylové kyseliny]] (hořečnatá sůl [[Kyselina maleinová|kyseliny maleinové]]) a [[Polypeptid|polypeptidy]] (fytochelatin). [9] => [[Soubor:Chlorophyll_c1_c2.svg|náhled|Komplex chlorofylu s navázaným hořčíkem.]] [10] => Některé biomolekuly reagují jen s určitými kovy. Mezi takové biomolekuly patří [[porfyriny]], které jsou nezbytné pro [[život]] na [[Země|Zemi]]. [[Hem]] je metaloporfyrin, který váže [[železo]] za vzniku [[Hemoglobin|hemoglobinu]]. Ten v živých organismech mimo jiné umožňuje přenos kyslíku [[Červená krvinka|červenými krvinkami.]] [[Chlorofyl]] je metaloporfyrin, který váže [[hořčík]] a umožňuje [[Fotosyntéza|fotosyntézu]]. To je nejdůležitější reakce na Zemi, na které jsou závislé všechny živé organismy. [11] => [12] => Mnoho [[Bakterie|bakterií]] produkuje ve vodě rozpustné [[Pigment|pigmenty]], které slouží jako chelatační činidla, nazývaná siderofory. Například druhy bakterie ''[[Pseudomonas]]'' jsou známé tím, že vylučují pyochelin a pyoverdin, které vážou železo. Nejsilnějším známým chelatačním činidlem je enterobaktin, produkovaný bakterií ''[[Escherichia coli]].'' [13] => [14] => == Chelatace v medicíně == [15] => Chelatace se používá v [[Lékařství|medicíně]] při otravě [[Těžké kovy|těžkými kovy]], neboť může zablokovat jejich [[Toxicita|toxický]] účinek a vést k jejich snadnějšímu vyloučení z organizmu (například při otravě [[Olovo|olovem]], k odstranění nadměrného množství [[Měď|mědi]] u [[Wilsonova choroba|Wilsonovy choroby]] nebo [[Železo|železa]] u hemochromatózy). Chelatace stimuluje samoléčebné schopnosti organismu a s její pomocí dochází k pročištění [[Orgán|orgánů]], [[Tkáň|tkání]] a [[Buňka|buněk]]. [16] => [17] => Chelatace se také využívá pro zlepšení vstřebávání minerálů organismem. Některé minerály se v chelátové formě lépe vstřebávají, někdy i o několik řádů snadněji oproti pouhé minerální formě. [18] => [19] => Nejpoužívanější chelatační činidlo je ethylendiaminotetraoctová kyselina ([[EDTA]]), která se váže na těžké kovy a ty jsou pak vyloučeny z organizmu. [20] => [21] => Chelatační činidla jsou například používána při výrobě roztoků určených k čištění [[Kontaktní čočka|kontaktních čoček]]. Na základě chelatace jsou z čoček odstraňovány nežádoucí usazeniny anorganického původu – především [[vápník]], [[hořčík]] a sloučeniny solí. [22] => [23] => == Příklady chelátových ligandů == [24] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [25] => |+ [26] => !Ligand [27] => !Zkratka [28] => !Počet vazeb [29] => |- [30] => |[[Acetylaceton]] [31] => |ACAC [32] => |2 [33] => |- [34] => |[[Ethylendiamin]] [35] => |EN [36] => |2 [37] => |- [38] => |[[2-(2-Aminoethylamino)ethanol]] [39] => |AEEA [40] => |3 [41] => |- [42] => |[[Diethylentriamin]] [43] => |DIEN [44] => |3 [45] => |- [46] => |[[Iminodiacetat]] [47] => |IDA [48] => |3 [49] => |- [50] => |[[Triethylentetramin]] [51] => |TRIEN, TETA [52] => |4 [53] => |- [54] => |[[Triaminotriethylamin]] [55] => |TREN [56] => |4 [57] => |- [58] => |[[Nitrilotriacetát]] [59] => |NTA [60] => |4 [61] => |- [62] => |[[Bis(salicyliden)ethylendiamin]] [63] => |SALEN [64] => |4 [65] => |- [66] => |[[Ethylendiaminotriacetát]] [67] => |TED [68] => |5 [69] => |- [70] => |[[Ethylendiamintetraacetát]] [71] => |EDTA [72] => |6 [73] => |- [74] => |[[Diethylentriaminpentaacetát]] [75] => |DTPA [76] => |8 [77] => |- [78] => |[[Triethylentetraminhexaacetát]] [79] => |TTHA [80] => |10 [81] => |- [82] => |[[1,4,7,10-Tetraazacyclododecan-1,4,7,10-tetraacetát]] [83] => |DOTA [84] => |8 [85] => |- [86] => |[[Kyselina šťavelová|Oxalát]] [87] => |OX [88] => |2 [89] => |- [90] => |[[Tartrat]] [91] => |TART [92] => |2 [93] => |- [94] => |[[Kyselina citronová|Citrát]] [95] => |CIT [96] => |3 [97] => |- [98] => |[[Dimethylglyoxim]] [99] => |DMG [100] => |2 [101] => |- [102] => |[[8-Hydroxychinolin]] [103] => |OXIN [104] => |2 [105] => |- [106] => |[[2,2'-Bipyridin]] [107] => |BPY [108] => |2 [109] => |- [110] => |[[1,10-Phenanthrolin]] [111] => |PHEN [112] => |2 [113] => |- [114] => |Dimercaptobernsteinsäure [115] => |DMSA [116] => |2 [117] => |- [118] => |[[1,2-Bis(diphenylphosphino)ethan]] [119] => |DPPE [120] => |2 [121] => |} [122] => [123] => == Související články == [124] => * [[Doplněk stravy]] [125] => [126] => == Reference == [127] => {{Překlad|de|Chelatkomplexe|198486308|en|Chelation|1065043039}} [128] => [129] => [130] => == Externí odkazy == [131] => * [http://lekarske.slovniky.cz/pojem/chelator-chelatacni-cinidlo chelatační činidlo] [132] => {{Chemie}} [133] => {{Autoritní data}} {{Portály|Chemie}} [134] => [[Kategorie:Koordinační chemie]] [] => )
good wiki

Chelatace

Komplex EDTA, M je navázaný těžký kov. Chelatace je fyzikálně chemický proces, při němž se organické sloučeniny vážou na kovové kationty (například železo, hořčík, měď, vápník) dvěma nebo více vazbami za vzniku komplexních sloučenin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hořčík','železo','Toxicita','vápník','Iminodiacetat','Hem','centrální atom','Hnojivo','2-(2-Aminoethylamino)ethanol','Bis(salicyliden)ethylendiamin','Doplněk stravy','zub'

Hem

Hnojivo

Hořčík

Toxicita

Vápník

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.

Zub