Array ( [0] => 15489499 [id] => 15489499 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chloroplast [uri] => Chloroplast [3] => Bryum capillare leaf cells showing chloroplasts.jpg [img] => Bryum capillare leaf cells showing chloroplasts.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Plagiomnium affine laminazellen.jpeg|náhled|Chloroplasty [[Měřík příbuzný|měříku příbuzného]] v optickém mikroskopu.]] [1] => '''Chloroplast''' je zelená [[buňka|buněčná]] [[organela]] patřící mezi [[plastid]]y. Je velmi bohatý na membrány a probíhá v něm [[fotosyntéza]], tj. přeměna [[sluneční energie]] na [[chemická energie|chemickou energii]] a její ukládání do [[sacharidy|sacharidů]] a jiných organických látek. [2] => [3] => To, že fotosyntéza probíhá právě ve chloroplastech, zjistil roku [[1882]] [[Theodor Wilhelm Engelmann]]. Pozoroval malé [[bakterie]] pohybující se za zdrojem [[kyslík]]u. Na povrchu [[řasy]] rodu ''[[Spirogyra]]'' se shlukovaly právě nad osvětlenými chloroplasty, neboť vedlejším produktem fotosyntézy je kyslík.{{Citace monografie [4] => | příjmení = Voet [5] => | jméno = D. [6] => | příjmení2 = Voetová [7] => | jméno2 = J [8] => | vydání = 1. čes [9] => | rok = 1995 [10] => | titul = Biochemie [11] => | vydavatel = Victoria Publishing [12] => | místo = Praha [13] => | isbn = 80-85605-44-9 [14] => | strany=658–659 [15] => }} [16] => [17] => == Stavba == [18] => [[Soubor:Chloroplast-new.jpg|náhled|Jiný příklad schématu chloroplastu (anglicky)]] [19] => [[Image:Chloroplast.svg|vlevo|náhled|300px|schéma chloroplastu
[20] =>
[21] => 1. vnější [[membrána]]
[22] => 2. mezimembránový prostor
[23] => 3. vnitřní membrána (1+2+3: obálka)
[24] => 4. [[stroma]] (vodný roztok)
[25] => 5. [[lumen (biologie)|lumen]] (dutina) thylakoidu
[26] => 6. membrána [[thylakoid]]u [27] =>
[28] =>
[29] => 7. [[granum]] (mincovitý shluk thylakoidů)
[30] => 8. [[lamela]], stromální thylakoid
[31] => 9. [[škrob]]
[32] => 10. [[ribozóm]]
[33] => 11. [[DNA]] plastidu
[34] => 12. [[Tuky|tukové]] kapénky
[35] =>
]] [36] => Chloroplast může být ve fotosyntetizující [[eukaryotní buňka|eukaryotní buňce]] jeden nebo i tisíce, mají rozmanité tvary i velikosti. Nejčastěji jsou ale ve tvaru [[elipsoid]]u o velikosti okolo 5 [[mikrometr|µm]]. Vnější obálku tvoří silně prostupná vnější [[buněčná membrána|membrána]] a téměř nepropustná vnitřní membrána, které odděluje poměrně úzký mezimembránový prostor. Uvnitř se nachází ''stroma'', které obsahuje kromě velkého množství [[enzym]]ů i tzv. [[plastidová DNA|chloroplastovou DNA]] (cpDNA), [[RNA]] a [[ribozóm]]y, což odpovídá [[Endosymbiotická teorie|endosymbiotické teorii]]. [37] => [38] => [[Thylakoid]]y tvoří třetí soustavu membrán, která vypadá jako shluk mincovitých váčků ([[řečtina|řecky]] ''thylakos'' = váček) poskládaných na sebe do sloupců, tzv. ''grana'', a pospojovaných můstky, tzv. ''stromálními thylakoidy'' (''lamely''). Dutina thylakoidních váčků se nazývá ''lumen''. Chloroplast běžně obsahuje 10–100 gran, která vznikají během vývoje jako vchlípeniny vnitřní obalové membrány (podobně jako [[mitochondrie|mitochondriální]] kristy). Zajímavé je složení thylakoidní membrány: tvoří ji pouze 10 % [[fosfolipid]]ů, většinu (80 %) tvoří nepolární mono- a digalaktosyldiacylglyceroly a zbytek (10 %) připadá na [[sulfolipidy]], konkrétně sulfochinovosyldiacylglyceroly. [[Acyl]]ové řetězce (zbytky [[karboxylové kyseliny|karboxylových kyselin]]) mají mnoho násobných vazeb a proto má membrána poměrně tekutou povahu (podobně jako [[olej]]e, které jsou na rozdíl od [[Tuky|pevných tuků]] tekuté právě kvůli výskytu násobných vazeb). [39] => [40] => == Skupiny s chloroplasty a evoluce == [41] => [[Soubor:Development of Chloroplast.png|náhled|Evoluce chloroplastu (anglicky)
A-B [[protoplastid]]
C-D chloroplast]] [42] => Pokud definujeme chloroplast jako souhrn všech [[eukaryota|eukaryotických]] organel, které [[fotosyntéza|fotosyntetizují]], výčet skupin s chloroplasty je velmi široký. Mají ho téměř všechny [[rostliny]] (Plantae), konkrétně [[zelené rostliny]] (''Viridiplantae'') vyjma některých [[Parazitismus|parazitických]] druhů ([[záraza]], ''Orobanche'', atp.), [[ruduchy]] (''Rhodophyta'' - mají tzv. '''rhodoplasty''') i [[glaukofyty]] (''Glaucophyta''). Dále je však mají na základě [[sekundární endosymbióza|sekundární endosymbiózy]] i mnohé [[rozsivky]] (Diatomae), [[chaluhy]] (''Phaeophyceae''), [[skrytěnky]] (Cryptophyta), [[obrněnky]] (Dinoflagellata), [[chlorarachniofyty]] (Chlorarachniophyta) a některá [[krásnoočka]] (Euglenophyceae). U některých skupin ([[výtrusovci]], Apicomplexa) byly chloroplasty nahrazeny jinými typy plastidů, u výtrusovců konkrétně [[apikoplast]]y.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Čepička [44] => | jméno = Ivan [45] => | příjmení2 = Kolář [46] => | jméno2 = Filip [47] => | příjmení3 = Synek [48] => | jméno3 = Petr [49] => | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; Přípravný text – biologická olympiáda 2007–2008 [50] => | vydavatel = NIDM ČR [51] => | místo = Praha [52] => | rok = 2007 [53] => | isbn = [54] => | strany = 87 [55] => }} [56] => [57] => == Funkce == [58] => {{podrobně|fotosyntéza}} [59] => [60] => Hlavní funkcí chloroplastů je fotosyntéza, proces, který má dvě fáze, které probíhají na odlišných místech chloroplastu: [61] => [62] => # Reakce závislé na světle ([[Fotosyntéza#Světelná fáze|světelná fáze]], primární děje) probíhají v thylakoidní membráně. Účinkem sluneční energie absorbované [[fotosyntetické pigmenty|fotosyntetickými pigmenty]] (barvivy) jako je [[chlorofyl]] dochází k přenosu [[elektron]]ů, jejichž energie je využita k přeměně [[NADP+|NADP+]] na [[NADPH]] a dále k pumpování protonů ([[vodík]]ových [[kation]]tů H+) ze stromatu do lumenu (dutiny) thylakoidů, kde vzniká jejich nadbytek. Přenos protonů zpět, který je díky nižší koncentraci H+ v cílovém roztoku energeticky výhodný, je spojen se syntézou [[adenosintrifosfát|ATP]]. [63] => # Reakce nezávislé na světle ([[fotosyntéza#Temnostní fáze|temnostní fáze]], sekundární děje) probíhají ve stromatu. Jedná se o cyklický [[enzym]]atický pochod fixace (vázání) [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] CO2 do [[sacharidy|sacharidů]]. Spotřebovává se při tom ATP a NADPH z předchozí fáze, které lze pak opět získat [[buněčné dýchání|buněčným dýcháním]]. [64] => [65] => Chloroplast má vliv i na [[imunita|imunitu]] rostlin.{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Chloroplasts do more than photosynthesis: They're also a key player in plant immunity [67] => | url = https://phys.org/news/2023-10-chloroplasts-photosynthesis-theyre-key-player.html [68] => | datum_přístupu = 2023-10-26 [69] => }} [70] => [71] => == Reference == [72] => [73] => [74] => == Externí odkazy == [75] => * {{commonscat|Chloroplasts|chloroplast}} [76] => [77] => {{Organely a struktury buňky}} [78] => {{Autoritní data}} [79] => [80] => [[Kategorie:Fotosyntéza]] [81] => [[Kategorie:Plastidy]] [] => )
good wiki

Chloroplast

měříku příbuzného v optickém mikroskopu. Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fotosyntéza','sacharidy','enzym','buněčné dýchání','obrněnky','plastidová DNA','rostliny','chemická energie','Parazitismus','Tuky','ribozóm','karboxylové kyseliny'

Enzym

Fotosyntéza

Fotosyntéza je biochemický proces, který se odehrává ve světelných organismech, především v rostlinách, v řasách a v některých bakteriích.

Obrněnky

Parazitismus

Ribozom

Ribozom je malá částice v buňkách organismů odpovědná za syntézu proteinů.

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.

Tuky