Array ( [0] => 15483519 [id] => 15483519 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chomutov [uri] => Chomutov [3] => Chomutov 2016-05-30 Celkový pohled.jpg [img] => Chomutov 2016-05-30 Celkový pohled.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|vesnici [[Chomoutov]], část města Olomouc}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => |logo = Chomutov Logo.png [3] => |název = Chomutov [4] => |obrázek = Komotau3.jpg [5] => |popisek = Městská věž s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sousoším Nejsvětější Trojice [6] => |kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [7] => |okres = Chomutov [8] => |obec s rozšířenou působností = Chomutov [9] => |pověřená obec = Chomutov [10] => |země = [[Čechy]] [11] => |NUTS3 = CZ042 [12] => |PSČ = 430 01, 430 03, 430 04 [13] => |počet ZSJ = 30 [14] => |počet částí obce = 1 [15] => |počet katastrálních území = 2 [16] => |adresa = Zborovská 4602
430 28 Chomutov [17] => |primátor = {{Nowrap|[[Marek Hrabáč]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [18] => |web = www.chomutov.cz [19] => |e-mail = podatelna@chomutov.cz [20] => |mapa = Chomutov CV CZ.png [21] => |primátor aktuální k = 2022 [22] => |status = statutární město [23] => }} [24] => '''Chomutov''' ({{Vjazyce2|de|''Komotau''}}) je [[statutární město]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], 49 kilometrů jihozápadně od [[Ústí nad Labem]]. Město stojí na rozhraní [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]] a [[Krušné hory|Krušných hor]] a protéká jím říčka [[Chomutovka]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. [25] => [26] => Chomutov vznikl v blíže neznámé době a poprvé byl už jako městečko zmíněn v polovině třináctého století, kdy jej získal [[řád německých rytířů]]. Řádu město patřilo do začátku patnáctého století. Většina obyvatel tehdy byla německé národnosti. V roce 1421 Chomutov dobyli [[Husitství|husité]]. Město během [[Husitské války|husitských válek]] hospodářsky upadalo a zároveň do něj začali přicházet obyvatelé českého původu. S novými obyvateli se rozšířil také [[utrakvismus]], který začali potlačovat až [[Lobkovicové]] ve druhé polovině šestnáctého století. [[Jiří Popel z Lobkovic]] tehdy ve městě založil [[Jezuitská kolej (Chomutov)|jezuitskou kolej]]. Roku 1605 se [[Měšťanstvo|měšťané]] vykoupili z [[poddanství]] a Chomutov se stal [[Královské město|královským městem]]. [27] => [28] => Novodobé dějiny města jsou spojeny s hornictvím a [[Metalurgie|metalurgií]]. Nejstarším těžařským podnikem byl kamencový důl, který se od poloviny šestnáctého století nacházel na okraji města. Na začátku devatenáctého století byl zaplaven a na jeho místě vzniklo [[Kamencové jezero]]. [[Hnědé uhlí]] se začalo okolo Chomutova těžit ve druhé polovině osmnáctého století. O sto let později byly v provozu hlubinné doly přímo na území města. Nejvýznamnějším podnikem z nich byl [[Důl Jan Žižka]] uzavřený v roce 1992. Snadno dostupný zdroj energie a napojení města na [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|železniční tratě]] vedly k rozvoji zpracování železa. Velkým podnikem se staly Mannessmannovy závody zaměřené na výrobu bezešvých trub a od roku 1917 pobočka [[Huť Poldi|Poldiny huti]]. [29] => [30] => Metalurgie se ve městě rozvíjela i po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Do města tehdy přicházeli noví obyvatelé za prací a další se do něj stěhovali během druhé poloviny dvacátého století z vesnic zaniklých v důsledku povrchové těžby v okolí. Město se tak začalo rozšiřovat o [[Panelový dům|panelová]] sídliště a spolu s nimi se budovala potřebná infrastruktura (školy, zdravotnická zařízení, obchody). Tradice zpracování železa ve městě pokračuje i ve 21. století, kdy skupina [[Z-Group]] provozuje podniky Válcovny trub Chomutov a Železárny Chomutov. Jinými zaměstnavateli jsou mimo jiné [[Sandvik]], Xandor Automotive CZ nebo Parker Hannifin Industrial. [31] => [32] => Město je centrem [[Okres Chomutov|chomutovského okresu]]. Nachází se v něm nemocnice a několik středních škol. Střed Chomutova je chráněn jako [[Památková zóna (Česko)|památková zóna]], jejíž součástí jsou například raně gotický [[Kostel svaté Kateřiny (Chomutov)|kostel svaté Kateřiny]], [[Chomutov (zámek)|chomutovský zámek]] přestavěný na radnici nebo rozsáhlý barokní areál jezuitské koleje. Mezi sportovně rekreační cíle patří [[Zoopark Chomutov]], [[Bezručovo údolí]], Kamencové jezero, hokejová [[Rocknet aréna]] nebo relaxační centrum Aquasvět. [33] => [34] => == Název == [35] => Název města může být odvozen z osobního jména ''Chomút, Chomout'' ve významu Chomoutův dvůr. Jiný výklad odvozuje název města ze slova ''chomútné,'' které označovalo druh celního poplatku. V historických pramenech se jméno vyskytuje například ve tvarech: {{Cizojazyčně|la|''Fridericus de Chomutov, filius Nacherati, fratribus hospitalis s. Marieae Theutunicorum dat oppidum Chomutov cum villis''}} (1252), Chomontowe (1261), in Cometave (1281), in Chomutow (1290), in oppido Comatow (1321), in Chomatow (1325), in Chomotov (1330), de Chomutow (1332), comentur ze Comentow (1355), Comotaw (1369), de Chomutoua (1389), w Chomutowie (1455), Kommotau (1787) nebo Komotau, Kommotau a Kommothau (1846). [36] => [37] => == Historie == [38] => === Středověk === [39] => [[Soubor:Chomutov - documentary.webm|náhled|vlevo|Dokument Historie Chomutova]] [40] => [41] => První zmínka o Chomutově pochází z [[29. březen|29. března]] [[1252]], kdy Bedřich Načeradec z Chomutova daroval městečko [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]], kteří zde roku 1254 zřídili svou [[Chomutov (zámek)|komendu]]. Původní dřevěné hrazení bylo ve druhé polovině čtrnáctého století vystřídáno hradbami kamennými. Roku 1396 udělil [[komtur]] [[Albrecht z Dubé]] městu [[pečeť]] se znakem. Němečtí rytíři drželi chomutovské panství do roku 1411, kdy jim je po [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]] král [[Václav IV.]] (s výjimkou patronátu nad kostely) odňal. Dne 16. března 1421 byl Chomutov oblehnut [[Husitství|husity]] a po dvou dnech obléhání byl dobyt a vypleněn a většina obyvatel povražděna.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.chomutov-mesto.cz/cz/husitske-valky |datum přístupu=2021-03-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210921080315/https://www.chomutov-mesto.cz/cz/husitske-valky |datum archivace=2021-09-21 }} Poté město střídalo šlechtické majitele; naposledy jimi byli [[Lobkovicové#Hasištejnská větev|Hasištejnští z Lobkovic]], kteří ve městě jako na jednom z prvních míst v Čechách prosazovali tvrdou [[Rekatolizace|rekatolizaci]] (1589 zde byla založena [[jezuitská kolej (Chomutov)|chomutovská jezuitská kolej]]). Roku 1591 se měšťané proti jezuitům vzbouřili a vyplenili jejich sídlo, za což byli dva z vůdců vzpoury popraveni. Po odsouzení [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřího Popela staršího z Lobkovic]] mu byl roku 1594 Chomutov zkonfiskován [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] Roku 1605 se chomutovští vykoupili z [[poddanství]] a od té doby byl Chomutov [[Královské město|královským městem]]. [42] => [43] => === Raný novověk === [44] => [[Soubor:Bohemiae Moraviae et Silesiae (Merian) 037 (cropped).jpg|náhled|upright=1.1|Pohled na Chomutov od [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]], 1650]] [45] => Nejstarším hornickým podnikem u Chomutova byl [[Kamenec|kamencový]] důl Kryštof chomutovského (původně pražského) měšťana Lazara Grohmana. Nacházel se spolu s [[Kyselina sírová|vitriolovou]] hutí v prostoru dnešního [[Kamencové jezero|Kamencového jezera]]. První písemná zmínka o dolu pochází z roku 1558 z privilegia vydaného Janem z Veitmile. Vytěžená surovina se zpracovávala na kamenec přímo na místě v huti, jejíž roční produkce se pohybovala v řádech desítek tun (např. v roce 1563 to bylo 62 t). Od roku 1770 se v huti začalo topit uhlím, které dodával důl v [[Pohlody|Pohlodech]]. Podmáčené území si po polovině sedmnáctého století vynutilo nákladnou stavbu asi 1500 m dlouhé odvodňovací štoly směrem k [[Otvice|Otvicím]], jejíž zhroucení v roce 1810 vedlo k zatopení dolu a ukončení provozu. Vzápětí sice byly učiněny pokusy o nové odvodnění a obnovení produkce, ale nebyly úspěšné. [46] => [47] => Na přelomu padesátých a šedesátých let osmnáctého století byla postavena [[císařská silnice]] spojující Chomutov s [[Praha|Prahou]], podél níž se rozvinula zástavba i na pravém břehu Chomutovky. Třebaže Chomutov ležel při této důležité spojnici do Saska, rostl až do poloviny devatenáctého století jen pozvolna. Obrat nastal až v sedmdesátých letech devatenáctého století napojením na železniční tratě vedoucí podél Krušných hor a ku Praze. V této době byly u Chomutova otevřeny hnědouhelné doly a roku 1870 založeny železárny, které po roce 1887 prosluly jako [[Mannesmannovy válcovny trub]]; roku 1890 se zde na prvním místě na světě začaly vyrábět bezešvé ocelové trubky. K válcovnám, situovaným na východním okraji města, přibyla roku 1917 jižně od Chomutova zbrojní pobočka [[Kladno|kladenské]] [[Huť Poldi|Poldi]], po válce přeorientovaná také na hutní výrobu. [48] => [49] => === Těžba hnědého uhlí === [50] => [[Soubor:Komotau view by Joann Venuto 1822.jpg|náhled|vlevo|upright=1.1|Pohled na Chomutov, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]], 1822]] [51] => Největším chomutovským [[Hnědé uhlí|hnědouhelným]] dolem byl [[Důl Jan Žižka]] uzavřený až v roce 1992. Prvním podnikem v jeho dolovém poli byla šachta Augusta otevřená v šedesátých letech devatenáctého století. Během hospodářské krize v roce 1874 změnila majitele a dostala nové jméno Karel. Roku 1895 ho koupily blízké Mannessmannovy závody. Po poškození šachty Karel požárem byla v roce 1904 otevřena nová těžná jáma Julius hluboká 105 m a v roce 1946 přejmenovaná na Důl Jan Žižka. Ve stejné době, kdy byla otevřena Augusta, byl mezi Otvicemi a zaniklými [[Michanice]]mi otevřen důl Hugo spojený vlečkou s hlavní železniční tratí u Kamencového jezera. V 70. letech 19. století byl opuštěn s celkovou těžbou kolem 60 000 tun. Třetím významným chomutovským dolem byl Max na jižním okraji města. Vznikl také v 60. letech 19. století a již tehdy dosáhl hloubky přes 100 m. Těžily se v něm dvě sloje: svrchní (1,5–3 m) a spodní (5–6 m). Kromě nich se dobývaly také proplástky, které se používaly jako surovina pro výrobu kamence. Do uzavření v roce 1887 se v něm ročně vytěžilo 5–6 tisíc tun kamenečných surovin a za dobu jeho existence až 800 000 tun uhlí.Dějiny hornictví, str. 123–124 Další doly se nacházely v [[Horní Ves (Chomutov)|Horní Vsi]].Dějiny hornictví, str. 125 [52] => [53] => === Dvacáté století === [54] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1970-050-41, Anschluss sudetendeutscher Gebiete, Panzerparade.jpg|náhled|Centrum Chomutova s přehlídkou německých obrněných jednotek po obsazení Sudet]] [55] => Roku 1928 byla k Chomutovu připojena [[Horní Ves (Chomutov)|Horní Ves]] (dnešní severozápadní část města). V souvislosti s [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] muselo být většinově německé město v říjnu 1938 odstoupeno [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]], stalo se součástí [[Říšská župa Sudety|Říšské župy Sudety]] (Reichsgau Sudetenland) a v jejím rámci vládního obvodu Ústí nad Labem. Chomutov byl osvobozen na samém konci války, 8. května 1945, a to jednotkami [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V následujících měsících bylo [[Čeští Němci|německé obyvatelstvo]] z města [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]]. [56] => [57] => [[Soubor:Chomutov - experimenty.jpg|náhled|Experimentální domy s mezonetovými byty na sídlišti Březenecká]] [58] => [59] => V šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století došlo k rozsáhlé přestavbě města, která se výrazněji nedotkla historického jádra, jež je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Plán na výstavbu sídlišť mezi Chomutovem a Jirkovem vznikal v šedesátých letech dvacátého století. Vycházel z předpokladu, že v roce 1975 bude žít v chomutovsko-jirkovské aglomeraci 95 000 lidí. O výstavbě sídlišť Březenecká a Kamenná bylo rozhodnuto v roce 1966 a v letech 1970–1971 také o sídlištích Zahradní a Písečná, přestože se s výstavbou druhých dvou počítalo až po roce 1980. [60] => [61] => {| class="wikitable sortable" align="left" style="margin: 1em 2em 1em 0" [62] => |+ Počet obyvatel některých sídlišť v Chomutově v roce 2011 [63] => |- [64] => ! Sídliště !! Počet obyvatel [65] => |- [66] => | Březenecká || align="right"| {{formatnum:7380}} [67] => |- [68] => | Kamenná || align="right"| {{formatnum:3274}} [69] => |- [70] => | Písečná || align="right"| {{formatnum:3485}} [71] => |- [72] => | Pod Černým vrchem || align="right"| {{formatnum:3606}} [73] => |- [74] => | U Jitřenky || align="right"| {{formatnum:3293}} [75] => |- [76] => | U Luny || align="right"| {{formatnum:3017}} [77] => |- [78] => | U Severky || align="right"| {{formatnum:1187}} [79] => |- [80] => | Zadní Vinohrady || align="right"| {{formatnum:2072}} [81] => |- [82] => | Zahradní || align="right"| {{formatnum:5109}} [83] => |} [84] => [85] => Jejich součástí se měly stát kromě až šestnáctipodlažních domů také nová nemocnice, gymnázium, bazén, domov důchodců, podzemní garáže a další objekty běžné vybavenosti. Z velkých plánů nakonec zůstaly jen kino s knihovnou (zbořeny během října a listopadu 2012), fotbalové hřiště s tenisovými kurty a obchodní centrum. [86] => [87] => Sídliště Březenecká, Kamenná, Zahradní a Písečná spojují Chomutov s [[Jirkov]]em jako městskou aglomeraci s přibližně 68 000 obyvateli. [88] => [89] => Sídliště Březenecká a Kamenná byla postavena v letech 1970–1985. Dominantou obou sídlišť měly být tzv. [[Chomutovské Experimenty|experimentální domy]] s mezonetovými byty nadlehčené nadzemními pilíři. Ve stylu [[Le Corbusier]]ovy koncepce je inspirován [[Marseille|marseillským]] kolektivním domem [[Unité d'habitation (Marseille)|Unité d’habitation]] navrhl architekt [[Rudolf Bergr]]. Velké časové skluzy způsobené neobvyklým pracovním postupem způsobily, že z plánovaných 6 domů byly postaveny pouze 3. Na Březenecké byly částečně nahrazeny vybudováním tří třídílných třináctipodlažních domů v Holešické ulici a výstavbou Hutnické ulice na místě plánovaného domova důchodců. Oproti původním plánům, které počítaly se zahájením stavby po roce 1980, byla výstavba sídlišť Zahradní a Písečná zahájena už před rokem 1975. Důvodem bylo relativně snadné napojení na existující inženýrské sítě, horkovod z [[Komořany (Most)|Komořan]], budovaný čtyřproudový úsek silnice [[Silnice I/13|I/13]] a také možnost využít občanskou vybavenost v [[Jirkov]]ě. Stavba proto byla zahájena v sousedství [[Jirkov]]a a pohltila malé osady [[Keprtovo Pole]] a [[Kamenný Lom]]. [90] => [91] => Po roce 1990 prošla většina panelových domů na sídlištích rekonstrukcí a v rámci projektu ''Sídliště – místo pro život,'' bylo vybudováno několik dětských hřišť, postupně jsou opravovány chodníky a rozšiřují se parkoviště. [92] => [93] => Do roku 2002 byl Chomutov sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]], od 1. července 2006 je statutárním městem v čele s primátorem. [94] => [95] => == Přírodní poměry == [96] => Město s historickým jádrem na levém břehu říčky [[Chomutovka|Chomutovky]] v nadmořské výšce 340 m se rozkládá v [[Chomutovsko-teplická pánev|Chomutovsko-teplické (mostecké) pánvi]] při úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]]. Terén je z větší části rovinatý, pouze okrajové čtvrti na severu a severovýchodě vystupují do svahů o několik desítek metrů. Na severovýchodě stavebně splývá s městem [[Jirkov]]. [97] => [98] => == Obyvatelstvo == [99] => === Počet obyvatel === [100] => Před zavedením pravidelného sčítání lidu v Chomutově žilo 1 129 (1702), 2 967 (1811) a 4 014 (1843) obyvatel.{{doplňte zdroj}} [101] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [102] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2021{{Citace elektronické monografie [103] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [104] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [105] => | datum přístupu = 2022-04-18 [106] => }} [107] => |- [108] => ! [109] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [110] => |- style="white-space:nowrap" [111] => ! align="left" | Obyvatelé [112] => | 8 183 || 11 707 || 15 280 || 19 813 || 24 869 || 28 010 || 33 279 || 28 848 || 33 070 || 40 051 || 51 769 || 53 107 || 51 007 || 48 328 || 45 549 [113] => |- style="white-space:nowrap" [114] => ! align="left" | Domy [115] => | 692 || 875 || 985 || 1 286 || 1 545 || 1 776 || 2 818 || 3 428 || 3 387 || 3 412 || 3 542 || 3 660 || 3 631 || 3 996 || 4 130 [116] => |} [117] => [118] => === Struktura obyvatelstva === [119] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 271 domech 20 894 obyvatel, z nichž bylo 10 037 žen. 1869 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 18 042 k německé a 103 k židovské. Žilo zde 18 770 římských katolíků, 825 evangelíků, 80 příslušníků Církve československé husitské a 483 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 2 818 domech 33 279 obyvatel. 4 449 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 27 609 k německé. Žilo zde 28 570 římských katolíků, 1 311 evangelíků, 529 příslušníků Církve československé husitské a 444 židů. [120] => [121] => [122] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562971 Chomutov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Chomutov roku 2011 [123] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562971 Chomutov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Chomutov roku 2011 [124] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562971 Chomutov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Chomutov roku 2011 [125] => [126] => [127] => === Židovská komunita === [128] => [[Soubor:Synagogue in Chomutov.jpeg|náhled|Chomutovská synagoga]] [129] => [130] => Nejstarší zmínka o židovském osídlení Chomutova pochází z roku 1421. Ve městě mohli žít, pracovat a kupovat nemovitosti až do roku 1517, kdy Petr a [[Šebestián z Veitmile]] na žádost [[Měšťanstvo|měšťanů]] Židy z města vypověděli. Měšťané za toto privilegium museli mlít obilí pouze v panském mlýně a hotově zaplatit 400 kop [[groš]]ů. Židé se usídlili v okolních vesnicích, a přes četné zákazy i nadále s obyvateli města obchodovali. Početnější komunita v Chomutově poté existovala až od poloviny devatenáctého století. Největšího početního rozmachu se dočkala v roce 1880, kdy v Chomutově žilo 562 židů (pro srovnání v roce 1930 šlo o 444 osob). Židovská obec zdecimovaná [[holokaust|holocaustem]] byla po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] obnovena a připojena k židovské obci v [[Ústí nad Labem]]. [131] => [132] => V Chomutově stály postupně tři [[synagoga|synagogy]]. První dvě středověké beze stopy zmizely. [[Synagoga v Chomutově|Novodobá synagoga]], postavená v roce 1876 v [[Novorománský sloh|novorománském slohu]], stávala na nároží ulic Mostecká a Karla Buriana. V listopadu 1938 byla vypálena během [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] a posléze zbořena. Do dnešní doby se dochoval [[židovský hřbitov v Chomutově|židovský hřbitov]], který se nachází v sousedství [[Městský hřbitov v Chomutově|městského hřbitova]] v Beethovenově ulici. V osmdesátých letech dvacátého století byl hřbitov přeměněn na park a v následujícím desetiletí v důsledku koncentrace [[sociální patologie|sociálně patologických jevů]] uzavřen. Otevřen byl po rekonstrukci v roce 2008 a jeho součástí je pamětní deska a pomník. [133] => [134] => === Německá komunita === [135] => [[Soubor:Deutschneudorf_Gedenkstein_9.Juni1945_%2803%29.JPG|náhled|Památník obětem tzv. divokého odsunu z Chomutova do německému Maltheuernu]] [136] => [137] => V roce 1930 žilo v Chomutově přes 27 tisíc [[Sudetští Němci|Němců]], tj. přes 80 % veškerého obyvatelstva. Podle [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] z roku 1938 se Chomutov stal součástí Německem obsazených [[Sudety|Sudet]], a mnoho Čechů, Židů a německých antifašistů emigrovalo na území tzv. [[Druhá republika|druhé republiky]]. [138] => [139] => Podle odhadů pamětníků mělo na počátku května 1945 žít v Chomutově na šedesát tisíc osob (před válkou v roce 1939 mělo město 33 475 obyvatel), z toho asi osmdesát Čechů, kteří ve městě zůstali po říjnu 1938. Z 8. na 9. května 1945 bylo město obsazeno oddílem Rudé armády pod velením majora Nosova. Čeští obyvatelé Chomutova, jakož i místní němečtí antifašisté a komunisté, založili dvanáctičlenný Československý národní výbor, jehož předsedou byl zvolen Josef Černý. Československý národní výbor byl později přeměněn na Národní revoluční výbor a všichni němečtí členové z něj byli vyloučeni. Tento byl ještě později přeměněn na Místní národní komisi. [140] => [141] => Po nezbytném zprovoznění základních funkcí města, což trvalo asi do konce května, vydala chomutovská MSK nařízení, že ''„všichni Němci musí nosit na levém rukávu viditelnou bílou pásku“.'' Navíc bylo trestné používání československé trikolory Němci a označování domů, v nichž bydleli, československými a rudými vlajkami. Tyto domy měly být nadále označeny bílými prapory. Všechny ulice ve městě byly přejmenovány českými názvy. Dne 9. června byla vydána vyhláška, podle které se musely dostavit ''„všechny osoby německé národnosti mužského pohlaví ve stáří 13–65 let nejpozději do deseti hodin na bývalé hřiště DFK Chomutov u parku. Ženy, děti a starci nesmí opouštěti své byty.“'' Podle vzpomínek pamětníků se dostavilo pět až osm tisíc Němců. Ti byli posléze třídenním pěším pochodem za asistence vojska vyhnáni po trase přes Jirkov – [[Kundratice (Vysoká Pec)|Kundratice]] – [[Dřínov (Most)|Dřínov]] – [[Jezeří (Horní Jiřetín)|Jezeří]] do [[Nová Ves v Horách|Nové Vsi v Horách]]. Během pochodu bylo údajně ubito, zastřeleno či jinak přišlo o život několik desítek osob. Českému doprovodu se však nepodařilo dojednat přechod do Německa, a proto byli všichni odvedeni do [[Záluží (Litvínov)|Záluží]], kde někteří z nich zůstali až do roku 1946. [142] => [143] => Na přelomu května a června vzniklo internační středisko v objektu bývalé sklárny v ulici Na Moráni, ve kterém bylo v noci ze 6. na 7. června zabito několik desítek Němců. Od 2. července začaly odjíždět transportní vlaky s německým obyvatelstvem přes [[Křimov]] a [[Reitzenhain]] do Německa. Do 8. září 1945 tak bylo v celkem patnácti železničních transportech odsunuto přes patnáct tisíc dalších Němců z Chomutova a vesnic v jeho okolí. V Chomutově smělo zůstat (na základě individuálního přezkoumání svých aktivit během [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]]) jen několik set Němců, zejména antifašistů a komunistů. Chomutov pak byl - stejně jako jiné části českého pohraničí v době po druhé světové válce - dosídlen nově příchozími osadníky, v drtivé většině z východních částí ČSR. Tím se také zcela nenávratně proměnila celková sociokulturní skladba města. [144] => [145] => == Obecní správa a politika == [146] => === Místní části === [147] => [[Soubor:Katastrální mapa Chomutova.png|náhled|Katastrální území Chomutova]] [148] => Město Chomutov se skládá ze dvou katastrálních území – Chomutov I a Chomutov II. Nedělí se na žádné místní části. [149] => [150] => === Správní území === [151] => {{Viz též|Okres Chomutov|Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov}} [152] => Chomutov byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Chomutov]] ale stále existuje a skládá se ze 44 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov|správní obvod obce s rozšířenou působností]] z 25 obcí. {{Sousední obce}} [153] => [154] => === Zastupitelstvo a starosta === [155] => Dne 22. května 1938 se konaly [[Komunální volby 1938 (Československo)|volby do obecních zastupitelstev]]. Z rozdělených 22 622 hlasů v Chomutově získaly 17 018 hlasů [[Sudetoněmecká strana]], 1 912 hlasů [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|Německá sociální demokracie]], 369 [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a 2 653 hlasů jiné české strany. [156] => [157] => '''Starostové''' [158] => * 1800–1807 Franz Grönert [159] => * 1807–1839 Jakob Dobrauer [160] => * 1839–1850 Rudolf Grünewald [161] => * 1850–1858 Georg Löw [162] => * 1858–1870 Josef John [163] => * 1870–1877 Heinrich Schmatz [164] => * 1877–1881 Franz Tschörner [165] => * 1881–1897 Franz Schreiter [166] => * 1897–1910 Anton Schiefer [167] => * 1910–1933 [[Ernst Ferdinand Storch|Ernst Storch]] [168] => * 1933–1938 Viktor Herbich [169] => * 1938–1945 [[Eduard Fiedler]] [170] => '''Předsedové národních výborů''' [171] => * 1946–1947 Václav Strejc [172] => * 1947–1948 Jaroslav Dosoudil [173] => * 1948–1949 Bohumil Dobiáš [174] => * 1949–1950 František Aubrecht [175] => * 1950–1952 Jaroslav Albrecht [176] => * 1952–1953 Jaroslav Třešňák [177] => * 1953–1954 Josef Jakl [178] => * 1954–1956 Bohumil Voldřich [179] => * 1956–1957 František Aubrecht [180] => * 1957–1960 Josef Kincl [181] => * 1960–1970 Jaroslav Chuchel [182] => * 1970–1971 Josef Pavlík [183] => * 1971–1981 Jaromír Franče [184] => * 1981–1989 Václav Šedivý [185] => '''Starostové''' [186] => * 1990–1992 Karel Mrázek ([[Občanské fórum|OF]]) [187] => * 1993–1998 Bohumil Bocian (nezávislý, později [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) [188] => * 1998–2002 [[Alexandr Novák]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [189] => * 2002–2006 [[Ivana Řápková]] (ODS) [190] => '''Primátoři''' [191] => * 2006–2010 [[Ivana Řápková]] (ODS) [192] => * 2010–2015 [[Jan Mareš (politik)|Jan Mareš]] (ČSSD) [193] => * 2015–2016 [[Daniel Černý (politik)|Daniel Černý]] (PRO Chomutov) [194] => * od 2016 [[Marek Hrabáč]] (ANO){{Citace elektronického periodika [195] => | titul = „Puč“ na chomutovské radnici. Novým primátorem je Marek Hrabáč z ANO [196] => | url = http://www.lidovky.cz/puc-na-chomutovske-radnici-novym-primatorem-je-marek-hrabac-z-ano-py0-/zpravy-domov.aspx?c=A161214_171204_ln_domov_ele [197] => | periodikum = Lidovky.cz [198] => | datum_vydání = 2016-12-14 [199] => | datum_přístupu = 2016-12-15 [200] => }} [201] => [202] => === Znak === [203] => Privilegium užívat vlastní znak získalo město od krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava]] dne 13. listopadu 1457. Ve znaku je stříbrná hradba, v jejímž středu se nachází brána s otevřenými zlatými veřejemi a vytaženou mříží. V bráně stojí v červeném štítku bílý český lev. Za hradbou jsou dvě bílé čtyřhranné věže. Každá má po jednom okně a je zakončena červenou střechou se zlatou cibulí. Nad štítem je zlatá královská koruna. Hlavní motiv znaku (brána se dvěma věžemi) je doložen na pečeti chomutovského komtura už v roce 1280 a nachází se i na pečeti, jejíž užívání městu povolil v roce 1396 Albrecht z Dubé. [204] => [205] => == Hospodářství == [206] => === Služby === [207] => Ve městě se nachází mnoho obchodů a nákupních center. Z větších obchodních řetězců lze jmenovat např. Baumax, Kaufland, Globus, UNI Hobby, Lidl, Billa, Penny Market nebo Tesco. [208] => [209] => == Doprava == [210] => === Silniční doprava === [211] => Na západě města končí [[dálnice D7]] vedoucí z [[Praha|Prahy]], městem prochází [[silnice I/7]] ([[Spořice]] – [[Hora Svatého Šebestiána]]) a [[silnice I/13]] ([[Karlovy Vary]] – [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] – [[Klášterec nad Ohří]] – Chomutov – [[Most (město)|Most]] – [[Teplice]] – [[Děčín]] – [[Nový Bor]] – Liberec – Frýdlant). [212] => [213] => === Železniční doprava === [214] => Ve městě se nachází železniční stanice [[Chomutov (nádraží)|Chomutov]] na tratích 124, 130, 133, 137, 140 a železniční zastávka [[Chomutov město]] na tratích 130, 133. Železniční tratě spojené s Chomutovem jsou: [215] => * č. [[Železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov|124]] ([[Lužná (okres Rakovník)|Lužná u Rakovníka]] – [[Žatec]] – Chomutov) [216] => * č. [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|130]] ([[Ústí nad Labem]] – [[Bílina (město)|Bílina]] – [[Most (město)|Most]] – Chomutov) [217] => * č. [[Železniční trať Chomutov–Jirkov|133]] (Chomutov – [[Jirkov]] – dříve až do [[Litvínov]]a) [218] => * č. [[Železniční trať Chomutov–Vejprty|137]] (Chomutov – [[Vejprty]] – [[Bärenstein (Sasko)|Bärenstein]]) [219] => * č. [[Železniční trať Chomutov–Cheb|140]] (Chomutov – [[Kadaň]] – [[Karlovy Vary]] – [[Sokolov]] – [[Cheb]]) [220] => [221] => === Městská hromadná doprava === [222] => {{Viz též|Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově|Městská autobusová doprava v Ústeckém kraji#Chomutov a Jirkov}} [223] => [224] => Městskou dopravu zajišťují [[autobus]]y a od roku 1995 také [[trolejbus]]y. Provozovatelem patnácti autobusových a šesti trolejbusových linek je [[Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova]] ([[akciová společnost]] na níž má podíl 84,16 % Statutární město Chomutov a 15,84 % město [[Jirkov]]). [225] => [226] => === Letecká doprava === [227] => Východně od města, v katastrálních územích sousedních obcí [[Otvice]] a [[Pesvice]], se nachází mezinárodní [[letiště Chomutov]]. [228] => [229] => == Společnost == [230] => === Školství === [231] => V roce 1591 se [[Jiří Popel z Lobkovic]] rozhodl založit v Chomutově jezuitskou školu. Gymnázium [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] spravovali až do zrušení řádu v roce 1773. Poté bylo gymnázium pod správu [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[Osecký klášter|kláštera v Oseku]] a v roce 1909 bylo gymnázium zestátněno. Od roku 1932 německé gymnázium fungovalo v nové budově v Mostecké ulici.Binterová 1997, s. 73 [232] => [233] => Německá měšťanská škola působila od roku 1854 v památkově chráněné pozdně [[Klasicismus|klasicistní]] budově na Husově náměstí. Česká škola byla otevřena až v roce 1905 a zpočátku měla jen dvě třídy, ve kterých se šedesát českých dětí učilo dvakrát týdně český jazyk. Roku 1862 se začalo vyučovat v nové dívčí škole, kterou provozoval řád sester Svatého kříže. V její budově z roku 1877 sídlí Střední zdravotnická škola založená v roce 1970. V poslední čtvrtině devatenáctého století byla otevřena novogotická budova učitelského ústavu v Beethovenově ulici (1874) a pozdně klasicistní budova Školy císaře Františka Josefa v ulici Na Příkopech.Binterová 1997, s. 57–58 [234] => [235] => České gymnázium bylo založeno v Chomutově až v roce 1935, ale protože nemělo svou budovu, probíhala výuka v budově tzv. Masarykovy školy a v pronajatých prostorách. Budovu gymnázia se nepodařilo vybudovat a česká výuka byla na několik let přerušena vzhledem k připojení [[Sudety|Sudet]] ke [[Nacistické Německo|Třetí říši]] a k vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Česká výuka byla obnovena v roce 1945 po odsunu Němců, a to v budově bývalého německého gymnázia, v němž škola sídlí dodnes. [236] => [237] => Založení průmyslové školy v Chomutově, dnes Střední průmyslová a Vyšší odborná, je bezprostředně spjato s intenzivním rozvojem [[průmysl]]u ve městě na samém počátku sedmdesátých let devatenáctého století. Plány pro první budovu školy vytvořil stavební a strojní inženýr Theodor Reuter, který se stal také prvním ředitelem školy. Slavnostní položení základního kamene k novostavbě se konalo 16. července 1874. Náklady na stavbu, prováděnou městem ve vlastní režii, činily 70 000 rakouských zlatých. Budova stála v tehdejší Pražské ulici, byla přízemní a měla celkem 17 místností. Stavba nové a větší budovy školy na dnešní Školní ulici byla zahájena na podzim 1901. Stavební práce pokračovaly natolik úspěšně, že již po necelém roce, 16. září 1902, začalo vyučování v nové budově, která svému účelu slouží doposud. [238] => [239] => V roce 2016 v Chomutově působí městem zřizovaných čtrnáct mateřských, devět základních a dvě speciální školy. Město je také zřizovatelem Základní umělecké školy T. G. Masaryka a Střediska volného času Domeček Chomutov. Kromě nich jsou zde také dvě soukromé základní školy. [240] => [241] => Jednotlivé školy jsou uvedené v seznamu: [242] => [243] => * Základní škola Chomutov, Zahradní 5265 [244] => * Základní škola Chomutov, Na Příkopech 895 [245] => * Základní škola Chomutov, Kadaňská 2334 [246] => * Základní škola Chomutov, Písečná 5144 [247] => * Základní škola Chomutov, Hornická 4387 [248] => * Základní škola Chomutov, Školní 1480 [249] => * Základní škola Chomutov, Akademika Heyrovského 4539 [250] => * Základní škola Chomutov, Březenecká 4679 [251] => * Základní škola speciální a Mateřská škola, 17. listopadu 4728 [252] => * Základní škola speciální a mateřská škola, Palachova 4881 [253] => * Mateřská škola Chomutov, Jiráskova 4335 [254] => * Základní škola a mateřská škola Duhová cesta [255] => * Základní škola a mateřská škola Svět [256] => [257] => Střední školy jsou v Chomutově celkem čtyři: [258] => [259] => * Gymnázium, [260] => * [[Střední průmyslová škola Chomutov|Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola]], [261] => * Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola, [262] => * Střední škola technická, gastronomická a automobilní. [263] => [264] => === Kultura === [265] => * Oblastní muzeum [266] => * Městské divadlo [267] => * Galerie Špejchar, Lurago [268] => * Kino Svět [269] => [270] => === Sport === [271] => Chomutov má jeden prvoligový klub, a to basketbalistky [[Levharti Chomutov|Levhartů Chomutov]], které obvykle vystupují pod názvem Levhartice Chomutov. V nejvyšší soutěži působí od sezóny 2019/20 a mají na svém kontě dvě čtvrtfinále. Mužský tým hraje druhou nejvyšší soutěž, od roku 1995 ale strávil osm ročníků v [[Národní basketbalová liga|NBL]]. Tím posledním byla sezóna [[Mattoni NBL 2012/2013|2012/13]]. Klub nesestoupil, ale ze soutěže se odhlásil kvůli ekonomickým problémům (jež souvisely se sporem s městem), načež byl přeřazen do oblastního přeboru (5. úroveň).{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = Basketbalová liga bude o dva týmy chudší, odhlásil se i Chomutov [273] => | periodikum = iSport.cz [274] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-basketbal/176409/basketbalova-liga-bude-o-dva-tymy-chudsi-odhlasil-se-i-chomutov.html [275] => | datum vydání = 2013-07-10 [276] => | jazyk = cs [277] => | datum přístupu = 2022-08-05 [278] => }} Naopak ženský tým se mezi elitu vyšvihl odkoupením licence od [[DSK Basketball Nymburk|Nymburku]].{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = V Nymburce konec, basketbalistky se stěhují do Chomutova [280] => | periodikum = iDNES.cz [281] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/levhartky-chomutov-zenska-basketbalova-liga-zisk-licence-dsk-nymburk.A190502_100933_sport-basket_ten [282] => | datum vydání = 2019-05-02 [283] => | jazyk = cs [284] => | datum přístupu = 2022-08-05 [285] => }} Své domácí zápasy odehrávají muži i ženy v [[Městská sportovní hala Chomutov|Městské sportovní hale Chomutov]] (Mánesova 4980) s kapacitou 1 700 diváků. [286] => [287] => Tam hrají také muži i ženy klubu [[Florbal Chomutov]]. Jak mužský, tak ženský tým působí ve druhé nejvyšší soutěži. Naopak nejvyšší soutěž hraje mužský softbalový tým [[Beavers Chomutov]]. [288] => [289] => Futsalovy klub [[FC Baník Chomutov]] hraje nejvyšší soutěž [[1. česká futsalová liga|1. futsal ligu]]. [290] => [291] => [[Soubor:Chomutov, Mostecká 5773, SD aréna.jpg|náhled|[[Rocknet aréna]]]] [292] => [293] => Výraznou kapitolu v dějinách chomutovského sportu napsali hokejisté klubu [[Piráti Chomutov]]. Ti byli poměrně značně úspěšní již v 50. letech 20. století (pod názvem Baník Chomutov), kdy si připsali historické druhé ([[Československá hokejová liga 1955/1956|1955/56]]) a třetí místo ([[Československá hokejová liga 1954/1955|1954/55]]) v [[Československá hokejová liga|nejvyšší československé soutěži]]. První ligu chomutovští drželi až do roku 1964, strávili v ní třináct sezón v řadě. V éře Československa se do nejvyšší ligy ještě dvakrát vrátili, ale vždy následoval okamžitý sestup ([[Československá hokejová liga 1967/1968|1967/68]], [[Československá hokejová liga 1973/1974|1973/74]]). Slavný návrat na výsluní se konal až v samostatném Česku. V sezóně [[Česká hokejová extraliga 2012/2013|2012/13]] se nejvyšší soutěž do Chomutova po čtyřech desítkách let vrátila. Následovalo slavných sedm let (přerušených jedním sestupem), jejichž zlatým hřebem bylo semifinále a celkové 4. místo v sezóně [[Česká hokejová extraliga 2016/2017|2016/17]], pod vedením trenéra [[Vladimír Růžička|Vladimíra Růžičky]]. Roku 2019 však přišel sestup{{Citace elektronického periodika [294] => | titul = Piráti sestupují, majitelé klubu mlčí. Zláká trenéra Růžičku Kladno? [295] => | periodikum = iDNES.cz [296] => | url = https://www.idnes.cz/hokej/extraliga/pirati-chomutov-sestup-z-extraligy-baraz-jan-stastny-petr-koblasa-hokej.A190419_215854_hokej_zele [297] => | datum vydání = 2019-04-19 [298] => | jazyk = cs [299] => | datum přístupu = 2022-08-05 [300] => }}, načež následoval rychlý pád ekonomický. Neúspěšné insolvenční řízení vedlo k odebrání prvoligové licence (opravňující hrát druhou nejvyšší soutěž) a k přeřazení do krajského přeboru.{{Citace elektronického periodika [301] => | titul = Akciovka hokejových Pirátů v úpadku. Pohřbily ji dluhy ve výši 37 milionů [302] => | periodikum = iDNES.cz [303] => | url = https://www.idnes.cz/hokej/hokejova-1-liga/pirati-chomutov-upadek-dluhy.A200717_083257_hok_1liga_par [304] => | datum vydání = 2020-07-17 [305] => | jazyk = cs [306] => | datum přístupu = 2022-08-05 [307] => }} Z něho se prozatím Piráti vydrápali aspoň do třetí nejvyšší soutěže, v níž působí od sezóny 2022/23. Chomutovský dres oblékali hráči jako [[Radek Duda]], [[Roman Červenka]], [[Michal Vondrka]] nebo [[Vladimír Růžička (1989)|Vladimír Růžička mladší]]. Domovským stánkem klubu je [[Rocknet aréna]] vlastněná městem a postavená roku 2011. Již před válkou působil jednu sezónu v nejvyšší československé soutěži německý klub [[DFK Komotau]] ([[Československá hokejová liga 1937/1938|1937/38]]). Ovšem ani ji nedohrál, z politických důvodů z ní odstoupil. [308] => [309] => Vrcholem fotbalistů [[FC Chomutov]] byla druhá nejvyšší soutěž. V roce 1986 sahali po postupu do soutěže nejvyšší, ale nevyšlo to. Působí v divizi, tedy na čtvrté úrovni soutěží v Česku. Dres Chomutova oblékal v letech 1967–1970 i vicemistr světa [[Josef Jelínek (fotbalista 1941)|Josef Jelínek]]. Domovem klubu je [[Letní stadion (Chomutov)|Letní stadion]], kde se v roce 2013 konalo finále českého poháru. [310] => [311] => K dalším významným sportovištím ve městě patří Aquasvět, Loděnice nebo Wake-park. [312] => [313] => == Pamětihodnosti == [314] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Chomutově}} [315] => [[Soubor:Chomutov Holy Trinity 0736.JPG|náhled|upright|vlevo|Sloup Nejsvětější Trojice v pozadí vlevo s budovou radnice]] [316] => [317] => Středem historického města je protáhlé, [[podloubí]]m lemované náměstí 1. máje s barokním [[Sloup Nejsvětější Trojice (Chomutov)|sloupem Nejsvětější Trojice]] od Ambrože Laurentise z roku 1697 obklopeným sedmi sochami světců z let 1725–1732. Při severozápadní straně náměstí stojí budova původní [[Chomutov (zámek)|řádové komendy]] později přestavěné na renesanční zámek, který je od roku 1607 [[Chomutov (zámek)|městskou radnicí]]. K radnici přiléhá nejcennější stavba ve městě, raně [[Gotika|gotický]] [[Kostel svaté Kateřiny (Chomutov)|kostel svaté Kateřiny]], dokončený roku 1281. Na protější straně severní části náměstí stojí pozdně gotický [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chomutov)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] z let 1518–1542. K němu přistavěná Městská věž je vysoká 53 metrů a postavena byla po velkém požáru města v roce 1525. V letní sezóně slouží jako vyhlídka. [318] => [319] => V jihovýchodním rohu náměstí stojí raně [[Barokní architektura|barokní]] [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Chomutov)|kostel svatého Ignáce]] s dvojicí věží v severním průčelí postavený pro jezuity [[Carlo Lurago|Carlem Luragem]] v letech 1663–1671. K východní straně kostela přiléhá tzv. Špejchar, budova z počátku sedmnáctého století, v níž měli jezuité původní kostel později upravený na divadelní sál.Poche 1977, s. 520 Středisko knihovnických a kulturní služeb v něm provozuje galerii. V jižním sousedství kostela svatého Ignáce se nachází [[Jezuitská kolej (Chomutov)|jezuitská kolej]] z přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, ve které sídlí Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov. Součást jejího ohrazení je nejspíše nesprávně považována za pozůstatek [[Městské opevnění (Chomutov)|městských hradeb]]. [320] => [321] => Z měšťanských domů na náměstí 1. máje je významný barokně upravený nárožní [[Dům čp. 4 (Chomutov)|dům čp. 4 na]] náměstí s gotickou dispozicí, který byl až do počátku sedmnáctého století městskou radnicí a v devatenáctém století sídlem městského soudu. Interiér a podloubí pozdně gotického [[Dům čp. 9 (Chomutov)|domu čp. 9]] (tzv. Collinova domu) z konce patnáctého století jsou zaklenuté sklípkovými klenbami.Binterová 1997, s. 107 [322] => [323] => Ve městě je rozmístěna řada barokních plastik, z nichž se však většina nenachází na svém původním místě a některé pochází ze zaniklých sídel chomutovského okresu.Binterová 1997, s. 110 Mnoho plastik, kamenných náhrobků a [[Boží muka|božích muk]] a architektonických článků je uloženo a zpřístupněno v [[Lapidárium|lapidáriu]] Oblastního muzea.Binterová 1997, s. 105 Ke kvalitním drobným památkám patří [[Kaple Panny Marie (Chomutov)|kaple Panny Marie]] v Mostecké ulici na sídlišti Zadní Vinohrady. [324] => [325] => [[Soubor:Chomutov - Kostel svatého Ignáce 01.JPG|náhled|Kostel svatého Ignáce]] [326] => === Zaniklé památky === [327] => V bývalém Dolním předměstí v místech parku, kde stojí [[Novorenesance|novorenesanční]] budova okresního soudu z roku 1871, se nacházel hřbitov s [[Kostel svatého Wolfganga (Chomutov)|kostelem svatého Wolfganga]]. Kostel byl zrušen již v roce 1798,Poche 1977, s. 523 ale jeho budovu zbořili až po otevření nového hřbitova v Beethovenově ulici po roce 1859. Během stavby Městských lázní byl v roce 1972 odstřelen [[Novogotika|novogotický]] [[Evangelický kostel (Chomutov)|evangelický kostel]] na rozhraní Farského a Mánesovy ulice.Rak, Pachner 2005, s. 91 Kromě nich na území města zanikla řada menších kaplí. Na počátku [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] byla během tzv. [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] z 9. na 10. listopadu 1938 vypálena a zničena [[Synagoga v Chomutově|zdejší synagoga]].Binterová 1997, s. 78 [328] => [329] => === Bezručovo údolí === [330] => {{Podrobně|Přírodní park Bezručovo údolí}} [331] => Na severozápadním okraji města začíná [[Bezručovo údolí]]; třináct kilometrů dlouhé a až 200 metrů hluboké lesnaté údolí [[Chomutovka|Chomutovky]]. V roce 2002 bylo vyhlášeno jako [[přírodní park]] a jeho část v roce 2013 jako [[Bezručovo údolí (přírodní památka)|přírodní památka]]. Severně od města se zvedá vrch Strážiště (511 metrů). Na vrcholu stojí hotel s bývalou vyhlídkovou věží. [332] => [333] => === Kamencové jezero === [334] => [[Kamencové jezero]] je vodní plocha na severovýchodním okraji Chomutova v nadmořské výšce 337 metrů, která vznikla koncem osmnáctého století zatopením prostoru po těžbě [[Kamenec|kamencových]] [[Břidlice|břidlic]] z let 1558 až 1785. S rozměry 240 na 676 m zaujímá rozlohu 16,3 ha, maximální hloubka je 3,25 m a objem 285 000 m³. Vysoký obsah kamence ve vodě (kolem 1 %) omezuje ve vodě Kamencového jezera růst řas a sinic. V letních měsících je vyhledávaným místem ke koupání. [335] => [336] => === Podkrušnohorský zoopark === [337] => [[Zoopark Chomutov]] je [[zoologická zahrada]] zaměřená na chov evropských a asijských zvířat ([[vlk]], [[Zubr evropský|zubr]], [[Medvědovití|medvěd]], [[Tuleňovití|tuleň]] atd.), Zoopark ze severní strany přiléhá ke Kamencovému jezeru a svojí rozlohou je největším zoo v České republice. Součástí zooparku je i [[Chomutovská kaštanka|Kaštanka]], která je považována za nejstarší a nejsevernější sad památných stromů kaštanovníků setých v České republice. V minulosti byl součástí parku i recesistický výběh [[Ropáci|ropáka bahnomilného]], který ale zoo zrušilo, když se stal předmětem soudního sporu, protože byl vytvořen bez vědomí výtvarnice [[Barbora Šalamounová|Barbary Šalamounové]], která vytvořila výtvarnou podobu ropáků pro studentský film [[Jan Svěrák|Jana Svěráka]]. [338] => [339] => == Osobnosti == [340] => Od roku 2005 uděluje Magistrát města Chomutova ocenění významným osobnostem, které se zasloužily o veřejný život ve městě nebo šíření jeho dobrého jména. Seznam držitelů ceny je uveden v článku [[cena Jiřího Popela z Lobkovic]]. [341] => [342] => === Vlastníci města === [343] => Většinu patnáctého století, po vyhnání řádu německých rytířů, Chomutov spravovala královská komora, která město postupně zastavila řadě šlechticů. Obvykle však známe jen rok udělení města do zástavy. [344] => * do roku 1252: Bedřich z Chomutova – první známý majitel města [345] => * 1252–1411: řád německých rytířů [346] => * 1411–1488: královská komora, zástavní držitelé: [347] => ** 1414: Půta z Illburka [348] => ** 1416: [[Václav IV.]] [349] => ** 1424: [[Mikuláš Chudý z Újezda|Mikuláš Chudý z Lobkovic]] [350] => ** 1436: [[Jakoubek z Vřesovic]] [351] => ** 1439–1452: [[Jan z Vřesovic]] [352] => ** 1454: Mikuláš II. z Lobkovic [353] => ** 1455–1465: [[Jan Calta z Kamenné Hory]] [354] => ** 1465: [[Burian II. z Gutštejna]] [355] => ** 1465–1483: Bonuše (Anna), dcera Jana Calty z Kamenné Hory [356] => ** 1483–1488: Beneš z Veitmile [357] => * 1488–1496: Beneš z Veitmile [358] => * 1496–1513: bratři Jan, Michal, Kryštof, Šebestián z Veitmile a jejich strýcové Ladislav a Zikmund (Michal, Kryštof, Ladislav a Zikmund postupně umírají) [359] => * 1513–1529: bratři Jan a Šebestián z Veitmile [360] => * 1529–1549: Šebestián z Veitmile [361] => * 1549–1560: Jan z Veitmile a 2 jeho bratranci [362] => * 1560–1571: [[Ferdinand II. Tyrolský]] [363] => * 1571–1583: [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]] [364] => * 1583–1588: Bohuslav Jáchym z Lobkovic [365] => * 1588–1594: [[Jiří Popel z Lobkovic]] [366] => * 1594–1605: královská komora (správci Jan Vřesovec na Podsedicích a Hans z Zettelbergu) [367] => * 1605–1918: svobodné královské město [368] => [369] => === Rodáci === [370] => [[Soubor:Franz Joseph Gerstner (1756–1832) (cropped).jpg|náhled|upright|František Josef Gerstner]] [371] => [[File:Jan Vilímek - Václav Karel Bedřich Zenger.jpg|thumb|upright|Václav Zenger]] [372] => [373] => * [[Jan Jakub Weingarten]] (1692–1701), právník [374] => * [[Johann Joseph Urtika]] (1710–1784), český kronikář a městský písař v Chomutově, úředník mincovního a horního úřadu v Čechách [375] => * [[František Josef Pubička]] (Pubitschka) (1722–1807), [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]], [[děkan]] filozofické fakulty a [[historik]] [376] => * [[František Josef Gerstner]] (1756–1832), profesor matematiky a mechaniky [377] => * [[Anton Schreiter]] (1810–1884), politik [378] => * [[Marie Šechtlová]] (1828–2008), fotografka [379] => * [[Václav Zenger]] (1830–1908), fyzik a meteorolog [380] => * [[Raimund von Stillfried]] (1839–1911), rakouský úředník, malíř a fotograf [381] => * [[Gustav Brosch]] (1844–1924), rakouský polárník a námořní důstojník [382] => * [[Franz Höfer von Feldsturm]] (1861–1918), rakouský polní podmaršálek [383] => * [[Jindřich Uzel]] (1868–1946), zoolog [384] => * [[Mája Čapková-Oktávcová]] (1888–1966), duchovní a překladatelka [385] => * [[Ernst Fischer]] (1899–1972), rakouský spisovatel a komunistický politik, ministr kultury [386] => * [[Erich Heller]] (1911–1990), vysokoškolský učitel, germanista [387] => * [[Otto Cimrman]] (1925–1988), hokejista [388] => * [[Ruth Maria Kubitschek]] (* 1931), německo-švýcarská herečka a spisovatelka [389] => * [[Jaroslav Tetiva]] (1932–2021), basketbalista [390] => * [[Josef Klíma (lední hokejista)|Josef Klíma]] (1938–2018), hokejista [391] => * [[Jiří Žáček]] (* 1945), básník, spisovatel a překladatel [392] => * [[Vlastimil Harapes]] (* 1946), český tanečník, režisér a choreograf [393] => * [[Jiří Bulis]] (1946–1993), hudebník [394] => * [[Ilja Sainer]] (1947–2008), malíř a sochař [395] => * [[Václav Poštolka]] (1948–2009), geograf [396] => * [[Zdena Benešová]] (* 1949), archivářka [397] => * [[Petr Leška (1949)|Petr Leška]] (* 1949), hokejista [398] => * [[Irena Ondrová]] (1949–2021), politička [399] => * [[Jiří Polanský (politik)|Jiří Polanský]] (* 1950), politik [400] => * [[Zdeněk Beneš]] (* 1952), historik [401] => * [[Vojtěch Návrat]] (* 1953), keramik [402] => * [[Ladislav Drlý]] (* 1953), politik [403] => * [[Jaroslav Krákora]] (* 1955), lékař a politik [404] => * [[Jiří Janda (sochař)|Jiří Janda]] (* 1956), sochař [405] => * [[Vladimír Kýhos]] (* 1956), hokejista [406] => * [[Antonín Jelínek (zápasník)|Antonín Jelínek]] (* 1956), zápasník [407] => * [[Jiří Hromada]] (* 1958), herec a politik [408] => * [[Lydie Kheková]] (1958–2018), keramička [409] => * [[Ilona Mauritzová]] (* 1959), vysokoškolská pedagožka a politička [410] => * [[Luboš Veselý]] (* 1961), herec [411] => * [[Jan Konvalinka]] (* 1963), biochemik a prorektor Univerzity Karlovy [412] => * [[Olga Krumlovská]] (* 1963), spisovatelka [413] => * [[Lubomír Moudrý]] (* 1963), zoolog [414] => * [[Zdeněk Urban (fotbalista, 1963)|Zdeněk Urban]] (* 1963), fotbalista [415] => * [[Jiří Kalous]] (* 1964), hokejista [416] => * [[Petr Klíma]] (1964–2023), hokejista [417] => * [[Miloslav Netušil]] (* 1964), gymnasta [418] => * [[Tomáš Cihlář (vědec)|Tomáš Cihlář]] (* 1967), biochemik a virolog [419] => * [[Jiří Řehák]] (* 1967), učitel a politik [420] => * [[Miroslav Šuta]] (* 1969), lékař a publicista [421] => * [[Pavel Markvart]] (* 1970), politik [422] => * [[Oldřich Krejčoves]] (* 1971), kytarista [423] => * [[Daniel Černý (politik)|Daniel Černý]] (* 1972), politik [424] => * [[Marek Hrabáč]] (* 1973), politik [425] => * [[Dana Poláková]] (* 1973), herečka [426] => * [[Petr Hlaváček (historik)|Petr Hlaváček]] (* 1974), historik [427] => * [[Patrik Gedeon]] (* 1975), fotbalista [428] => * [[Zdeněk Godla]] (* 1975), herec romského původu [429] => * [[Petr Leška]] (* 1975), hokejista [430] => * [[Jiří Pospíšil]] (* 1975), politik [431] => * [[Marek Hilšer]] (* 1976), lékař a politik [432] => * [[Markéta Jeriová]] (* 1976), sáňkařka [433] => * [[Roman Harvatovič]] (* 1978), hokejista [434] => * [[Viktor Hübl]] (* 1978), český hokejista [435] => * [[Pavla Rybová|Pavla Rybová (Hamáčková)]] (* 1978), česká atletka, halová mistryně světa a halová mistryně Evropy ve skoku o tyči [436] => * [[Luboš Horčička]] (* 1979), hokejista [437] => * [[David Hájek (lední hokejista)|David Hájek]] (* 1980), hokejista [438] => * [[Jaromír Baxa]] (* 1982), ekonom a politik [439] => * [[Štěpán Horváth]] (* 1982), boxer [440] => * [[Jana Tesaříková]] (* 1982), výtvarnice a hudebnice [441] => * [[David Weingärtner]] (1985–2015), hudebník [442] => * [[Roman Chlouba]] (* 1991), hokejista [443] => * [[Simona Kubová]] (* 1991), plavkyně, olympionička, mistryně Evropy 2013 [444] => * [[Nicolas Hlava]] (* 1994), hokejista [445] => * [[Martin Jech]] (* 1996), horolezec [446] => [447] => === Ostatní osobnosti === [448] => * [[Ignác Tirsch]] (1733–1781), jezuitský misionář, autor kreseb v díle [[Codex pictoricus Mexicanus]] [449] => * [[Hans Goldmann]] (1899–1991), švýcarský oftalmolog, rektor univerzity v [[Bern]]u [450] => * [[Erich Heller]] (1911–1990), britský filozof, esejista, profesor univerzity Northwestern v Evanstonu ([[Illinois]], [[Spojené státy americké|USA]]) [451] => * [[Ernst Heinrich Hassler]] alias [[Ernst Hall]] (* 1922), německý publicista a spisovatel [452] => * [[Jiří Heřt]] (1928, Louny – 2014, Chomutov), profesor anatomie, [[Rytíř českého lékařského stavu]], v pořadí druhý předseda [[Český klub skeptiků Sisyfos|českého klubu skeptiků Sisyfos]] [453] => [454] => == Partnerská města == [455] => V blízkosti městského parku na pěší zóně za obchodním domem Chomutovka se nachází Sloup partnerství, na němž je kromě jiného umístěna i mramorová deska, která uvádí partnerská města Chomutova (včetně bývalého partnera Arenzana v Itálii) a rok uzavření smlouvy o partnerství. [456] => *{{flagicon|GER}} [[Annaberg-Buchholz]], Německo [457] => *{{flagicon|GER}} [[Bernburg]], Německo [458] => *{{flagicon|SVK}} [[Trnava]], Slovensko [459] => [460] => == Fotogalerie == [461] => [462] => Chomutov - 03-2013 - Okresní chudobinec (02).JPG|[[Chudobinec císařovny Alžběty v Chomutově]], později sídlo Policie ČR v Libušině ulici [463] => Chomutov - Podzim 2012 - Městské divadlo.JPG|Městské divadlo [464] => Chomutov - Budova okresního soudu, 2011.JPG|Budova okresního soudu [465] => Chomutov - Jezuitský areál - nádvoří SKKS 01.JPG|Nádvoří jezuitského areálu [466] => Chomutov - Zástavba v ulici Na Příkopech, 2011.JPG|Poválečná zástavba v ulici Na Příkopech [467] => Chomutov - Pohled z Městské věže 06.JPG|Náměstí z ochozu městské věže [468] => Chomutov - Pohled z Městské věže 04.JPG|Radnice a gotický kostel svaté Kateřiny [469] => Chomutov - 03-2013 - Stará pošta.jpg|Starý poštovní úřad [470] => Kamencové jezero 1.jpg|Kamencové jezero [471] => Chomutov 2016-05-30 Celkový pohled.jpg|Celkový pohled ze severozápadu [472] => Soubor:Rocknet Aréna, září 2021.jpg|[[Rocknet aréna]] [473] => [474] => [475] => == Odkazy == [476] => === Reference === [477] => [478] => {{Citace monografie [479] => | příjmení = Profous [480] => | jméno = Antonín [481] => | odkaz na autora = Antonín Profous [482] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny [483] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [484] => | místo = Praha [485] => | rok = 1949 [486] => | počet stran = 706 [487] => | svazek = II. CH–L [488] => | strany = 34 [489] => }} [490] => {{Citace periodika [491] => | příjmení = Balášová [492] => | jméno = Michaela [493] => | příjmení2 = Kalhous [494] => | jméno2 = David [495] => | titul = Nejstarší dějiny Chomutova ve světle darovací listiny Fridricha z Chomutova z roku 1252 [496] => | periodikum = Památky, příroda, život [497] => | rok = 2004 [498] => | ročník = 36 [499] => | číslo = 3 [500] => | strany = 1 [501] => | issn = 0231-5076 [502] => }} [503] => {{Citace elektronické monografie [504] => | titul = Partnerská města [505] => | url = http://www.chomutov-mesto.cz/cz/partnerska-mesta [506] => | datum přístupu = 2015-08-13 [507] => | vydavatel = Statutární město Chomutov [508] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190712125258/http://www.chomutov-mesto.cz/cz/partnerska-mesta [509] => | datum archivace = 2019-07-12 [510] => | nedostupné = ano [511] => }} [512] => {{Citace monografie [513] => | příjmení = Růžková [514] => | jméno = Jiřina [515] => | příjmení2 = Škrabal [516] => | jméno2 = Josef [517] => | korporace = Český statistický úřad [518] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [519] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [520] => | spoluautoři = a kol. [521] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [522] => | vydavatel = Český statistický úřad [523] => | místo = Praha [524] => | rok = 2006 [525] => | počet stran = 760 [526] => | strany = 376, 377 [527] => | isbn = 80-250-1310-3 [528] => }} [529] => {{Citace monografie [530] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [531] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [532] => | vydavatel = Český statistický úřad [533] => | místo = Praha [534] => | rok = 2013 [535] => | počet stran = 900 [536] => | strany = 289 [537] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [538] => }} [539] => {{Citace monografie [540] => | příjmení = Rak [541] => | jméno = Petr [542] => | příjmení2 = Pachner [543] => | jméno2 = Jaroslav [544] => | titul = Chomutovská uličnice [545] => | vydavatel = Albis international [546] => | místo = Ústí nad Labem [547] => | rok = 2005 [548] => | isbn = 80-86971-02-3 [549] => | kapitola = Sídliště mezi Chomutovem a Jirkovem [550] => | strany = 92–96 [551] => | poznámka = Dále jen Rak, Pachner 2005 [552] => }} [553] => {{Citace monografie [554] => | příjmení = Binterová [555] => | jméno = Zdena [556] => | spoluautoři = a kol. [557] => | titul = Dějiny Chomutova [558] => | vydavatel = Městský úřad Chomutov [559] => | místo = Chomutov [560] => | rok = 1997 [561] => | počet stran = 116 [562] => | strany = 7–30 [563] => | poznámka = Dále jen Binterová 1997 [564] => }} [565] => {{Citace elektronické monografie [566] => | příjmení = Kassal [567] => | jméno = Tomáš [568] => | titul = Chomutov mění sídliště na přání. Dospělí chtějí zeleň, děti graffiti [569] => | url = http://usti.idnes.cz/rekonstrukce-kulturniho-strediska-na-sidlisti-zahradni-v-chomutove-1jz-/usti-zpravy.aspx?c=A130511_1927277_usti-zpravy_alh [570] => | datum vydání = 2013-05-15 [571] => | datum přístupu = 2014-05-06 [572] => | vydavatel = MAFRA [573] => | místo = Ústí nad Labem [574] => }} [575] => {{Citace elektronické monografie [576] => | příjmení = Smyčková [577] => | jméno = Lenka [578] => | titul = Matka ropáka vyhlásila boj zoo. Vzali mi ho, ať platí [579] => | url = http://zpravy.aktualne.cz/domaci/matka-ropaka-vyhlasila-boj-zoo-vzali-mi-ho-at-plati/r~i:article:636418/ [580] => | datum vydání = 2009-05-05 [581] => | datum přístupu = 2014-10-30 [582] => | vydavatel = Economia [583] => }} [584] => {{Citace monografie [585] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [586] => | svazek = I. Země Česká [587] => | typ svazku = díl [588] => | vydavatel = Orbis [589] => | místo = Praha [590] => | rok = 1924 [591] => | strany = 209 [592] => | počet stran = 598 [593] => }} [594] => {{Citace monografie [595] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [596] => | svazek = I. Země Česká [597] => | typ svazku = díl [598] => | vydavatel = Orbis [599] => | místo = Praha [600] => | rok = 1934 [601] => | strany = 99 [602] => | počet stran = 613 [603] => }} [604] => {{Citace elektronické monografie [605] => | příjmení = Zyklová [606] => | jméno = Martina [607] => | vydavatel = Chomutovský deník [608] => | titul = Židé se v Chomutově dočkali znovuotevření hřbitova [609] => | url = http://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/cv_zidovsky_hrbitov_20080521.html [610] => | datum vydání = 2008-05-21 [611] => | datum přístupu = 2012-3-23 [612] => }} [613] => {{Citace monografie [614] => | příjmení = Rozkošná [615] => | jméno = Blanka [616] => | příjmení2 = Jakubec [617] => | jméno2 = Pavel [618] => | titul = Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech [619] => | vydavatel = Era [620] => | místo = Brno [621] => | rok = 2004 [622] => | isbn = 80-86517-64-0 [623] => | strany = 170 [624] => | počet stran = 480 [625] => }} [626] => {{Citace elektronické monografie [627] => | příjmení = Kinšt [628] => | jméno = Petr [629] => | titul = Jak bourali Evropu [630] => | url = http://hledacek.blogspot.cz/p/jak-bourali-evropu.html [631] => | datum vydání = 2012-11-12 [632] => | datum přístupu = 2014-05-06 [633] => }} [634] => {{Citace elektronické monografie [635] => | příjmení = Štrbáň [636] => | jméno = Ivan [637] => | titul = Báňská historie Mostecka [638] => | url = http://www.mining.cz/TEXTY/Mus.htm [639] => | datum vydání = 2005 [640] => | datum přístupu = 2015-08-21 [641] => | vydavatel = Český montánní klub [642] => }} [643] => {{Citace monografie [644] => | příjmení = Bílek [645] => | jméno = Jaroslav [646] => | příjmení2 = Jangl [647] => | jméno2 = Ladislav [648] => | příjmení3 = Urban [649] => | jméno3 = Jan [650] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [651] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [652] => | místo = Chomutov [653] => | rok = 1976 [654] => | počet stran = 192 [655] => | strany = 81–85 [656] => | poznámka = Dále jen Dějiny hornictví [657] => }} [658] => {{Citace monografie [659] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [660] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [661] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [662] => | místo = Praha [663] => | rok = 1984 [664] => | počet stran = 664 [665] => | svazek = III. Severní Čechy [666] => | kapitola = Chomutov – zámek [667] => | strany = 171–174 [668] => }} [669] => {{Citace monografie [670] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [671] => | titul = Umělecké památky Čech [672] => | vydavatel = [[Academia]] [673] => | místo = Praha [674] => | rok = 1977 [675] => | svazek = I. A/J [676] => | počet stran = 644 [677] => | typ kapitoly = heslo [678] => | kapitola = Chomutov [679] => | strany = 521 [680] => | poznámka = Dále jen Poche 1977 [681] => }} [682] => {{Citace elektronické monografie [683] => | titul = Kostel svatého Wolfganga [684] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=18812 [685] => | datum přístupu = 2016-08-21 [686] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [687] => }} [688] => {{Citace elektronické monografie [689] => | titul = Galerie Špejchar [690] => | url = http://www.skks.cz/kultura/galerie-spejchar [691] => | datum přístupu = 2016-08-21 [692] => | vydavatel = Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov [693] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160821212105/http://www.skks.cz/kultura/galerie-spejchar [694] => | datum archivace = 2016-08-21 [695] => | nedostupné = ano [696] => }} [697] => {{Citace elektronické monografie [698] => | titul = Školy a vzdělávání [699] => | url = http://www.chomutov-mesto.cz/cz/skoly-a-vzdelavani [700] => | datum přístupu = 2016-08-21 [701] => | vydavatel = Statutární město Chomutov [702] => }} [703] => {{Citace elektronické monografie [704] => | titul = Kontakt [705] => | url = http://www.zsduhovacesta.cz/kontakt.php [706] => | datum přístupu = 2016-08-21 [707] => | vydavatel = Základní škola a mateřská škola Duhová cesta [708] => }} [709] => {{Citace elektronické monografie [710] => | titul = Střední školy – Chomutov [711] => | url = http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/ustecky-kraj/chomutov/ [712] => | datum přístupu = 2016-08-21 [713] => | vydavatel = Školy online [714] => }} [715] => {{Citace elektronické monografie [716] => | editoři = Petr Rak [717] => | titul = Kronika města Chomutova 1945. Dodatečný zápis [718] => | url = https://www.chomutov-mesto.cz/?download=_/ks-zkm/kronika-mesta-chomutova-1945.pdf [719] => | datum vydání = 2006 [720] => | datum přístupu = 2016-12-03 [721] => | vydavatel = Město Chomutov [722] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161220042141/https://www.chomutov-mesto.cz/?download=_/ks-zkm/kronika-mesta-chomutova-1945.pdf [723] => | datum archivace = 2016-12-20 [724] => | nedostupné = ano [725] => }} [726] => {{Citace periodika [727] => | příjmení = Růžek [728] => | jméno = Vlastislav [729] => | titul = Chomutovští Židé [730] => | periodikum = Památky, příroda, život [731] => | rok = 1989 [732] => | ročník = 21 [733] => | číslo = 3 [734] => | strany = 77–87 [735] => }} [736] => {{Citace periodika [737] => | příjmení = Pachner [738] => | jméno = Jaroslav [739] => | titul = Královnu nebes doprovázejí na Ignáci uctívaní světci a patron města [740] => | periodikum = Chomutovské noviny [741] => | rok = 2017 [742] => | měsíc = září [743] => | číslo = 9 [744] => | strany = 13 [745] => | url = https://www.chomutov-mesto.cz/?download=_/noviny/cvn_2017_09_web.pdf [746] => }} {{Wayback|url=https://www.chomutov-mesto.cz/?download=_/noviny/cvn_2017_09_web.pdf |date=20170930132458 }} [747] => {{Citace elektronické monografie [748] => | titul = Základní škola a mateřská škola Svět [749] => | url = http://zsmssvet.cz/index.php/kontakty [750] => | datum přístupu = 2018-05-27 [751] => | vydavatel = Základní škola a mateřská škola Svět [752] => }} [753] => {{Citace periodika [754] => | příjmení = Boukal [755] => | jméno = Jan [756] => | titul = Jan z Vřesovic († 1478) – ve stínu slavného otce [757] => | periodikum = Památky, příroda, život [758] => | rok = 2015 [759] => | ročník = 47 [760] => | číslo = 3 [761] => | strany = 12 [762] => | issn = 0231-5076 [763] => }} [764] => {{Citace periodika [765] => | příjmení = Růžek [766] => | jméno = Vlastislav [767] => | titul = „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…) [768] => | periodikum = Památky, příroda, život [769] => | rok = 1994 [770] => | ročník = 26 [771] => | číslo = 1 [772] => | strany = 10, 13 [773] => | issn = 0231-5076 [774] => }} [775] => {{Citace periodika [776] => | titul = V čele radnice Ernst Storch vydržel nejdéle ze všech starostů 20. století [777] => | periodikum = Chomutovské noviny [778] => | rok = 2019 [779] => | měsíc = červenec [780] => | číslo = 7 [781] => | strany = 14 [782] => }} [783] => {{Citace periodika [784] => | příjmení = Maděra [785] => | jméno = Ferdinand [786] => | titul = K některým heraldickým památkám v Chomutově [787] => | periodikum = Památky, příroda, život [788] => | rok = 1997 [789] => | ročník = 29 [790] => | číslo = 2 [791] => | strany = 53 [792] => | issn = 0231-5076 [793] => }} [794] => [795] => [796] => === Externí odkazy === [797] => * {{Wikislovník|heslo=Chomutov}} [798] => * {{Commonscat}} [799] => * {{Oficiální stránky}} [800] => * {{RÚIAN}} [801] => [802] => {{Části české obce}} [803] => {{Okres Chomutov}} [804] => {{Statutární města v Česku}} [805] => {{Primátoři Chomutova}} [806] => {{Autoritní data}} [807] => {{Portály|Česko|Geografie}} [808] => [809] => [[Kategorie:Chomutov| ]] [810] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [811] => [[Kategorie:Města v okrese Chomutov]] [812] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [813] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [814] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [815] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [816] => [[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]] [817] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [818] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [] => )
good wiki

Chomutov

Chomutov je statutární město v Ústeckém kraji, 49 kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem. Město stojí na rozhraní Mostecké pánve a Krušných hor a protéká jím říčka Chomutovka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jirkov','Chomutov (zámek)','Jiří Popel z Lobkovic','Kamencové jezero','Marek Hrabáč','Chomutovka','Ústí nad Labem','Rocknet aréna','Most (město)','poddanství','Praha','Nacistické Německo'

Chomutovka

Jirkov

Poddanství

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.