Array ( [0] => 15482793 [id] => 15482793 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chrudim [uri] => Chrudim [3] => Chrudim Resselovo náměstí 220.jpg [img] => Chrudim Resselovo náměstí 220.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v Pardubickém kraji|druhý=vrchu|stránka=Krudum}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => |název = Chrudim [3] => |status = město [4] => |kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [5] => |NUTS3 = CZ053 [6] => |okres = Chrudim [7] => |obec s rozšířenou působností = Chrudim [8] => |pověřená obec = Chrudim [9] => |země = [[Čechy]] [10] => |PSČ = 537 01 [11] => |počet ZSJ = 31 [12] => |počet částí obce = 8 [13] => |počet katastrálních území = 5 [14] => |adresa = Resselovo nám. 77
537 16 Chrudim [15] => |web = https://www.chrudim.eu/ [16] => |e-mail = urad@chrudim-city.cz [17] => |starosta = Ing. František Pilný, MBA ([[ANO 2011|ANO]]) [18] => |starosta aktuální k = 2022 [19] => |logo = Chrudim - logo.png [20] => }} [21] => '''Chrudim''' (2. pád ''Chrudim'''i''''' i ''Chrudim'''ě'''''; německy zastarale ''Crudim'') je [[město]] ve [[Okres Chrudim|stejnojmenném okrese]] ve východních [[Čechy|Čechách]]. Má postavení [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] a je druhým největším městem [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]]. Leží 110 km východně od [[Praha|Prahy]], asi 11 km jižně od [[Pardubice|Pardubic]] a 120 km severozápadně od [[Brno|Brna]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Tvoří souměstí se [[Slatiňany]] a je součástí větší [[Hradubice|hradecko-pardubické]] [[aglomerace]].{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = Strategie integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace [23] => | url = http://www.hradeckralove.org/uploads/RM/ITI/siti33final_final.pdf [24] => | vydavatel = Centrum investic, rozvoje a inovací [25] => | datum přístupu = 2016-09-08 [26] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151223235611/http://www.hradeckralove.org/uploads/RM/ITI/siti33final_final.pdf [27] => | datum archivace = 2015-12-23 [28] => | nedostupné = ano [29] => }} [30] => [31] => Chrudim bývala po staletí centrem [[Chrudimský kraj|Chrudimského kraje]], který zhruba odpovídá dnešnímu kraji Pardubickému. Teprve v [[19. století]] byla velikostně i významem předstižena Pardubicemi, které těžily z dopravně výhodnější polohy na [[Labe|Labi]] a na [[První železniční koridor|hlavní železnici]]. [32] => [33] => == Poloha == [34] => Geomorfologicky leží město v [[Chrudimská pánev|Chrudimské pánvi]] (240 m n. m.), která je součástí [[Česká křídová tabule|České křídové tabule]]. Jihozápadně (10 km) se zvedá pohoří [[Železné hory]], patřící do kategorie hornatin, s nejvyšším bodem 738 m. n. m. ([[U oběšeného|U Oběšeného]]). Městem protéká řeka [[Chrudimka]], která pramení v chráněné krajinné oblasti [[Žďárské vrchy]] (20 km J–JV). Celková délka řeky je 108 km a v ústí je průměrný průtok 6,01 m³/s. U města [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána občany města pro rekreaci a vodní sporty (18 km). Průměrná teplota ve městě je 7 °C. Nejteplejší měsíc červenec má teplotu 17,5 °C. [35] => [36] => == Historie města == [37] => [[Soubor:Chrudim - Jan Willenberg, 1602.png|vlevo|náhled|300x300pixelů|Chrudim na vedutě [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1602]] [38] => První doklady o osídlení území města jsou doloženy archeologickými materiály z přelomu [[5. tisíciletí př. n. l.|5.]]–[[4. tisíciletí př. n. l.]], kdy na okraji dnešního města existovalo [[Pumberka|hradiště Pumberka]]. Od [[Eneolit na území Česka|eneolitu]] byl osídlen také prostor historického jádra, kde v 9. století vzniklo [[Přemyslovci|přemyslovské]] [[Chrudim (hradiště)|hradiště Chrudim]]. V roce 1055 zde během svého vojenského tažení zemřel [[Břetislav I.]], [[Kosmas|Kosmův]] zápis o této události je první spolehlivou zmínkou o Chrudimi. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] vzniklo pravé středověké město. V Chrudimi stával v této době hrad. Roku 1421 se město po porážce táborskými a pražskými vojsky připojilo k [[Husité|husitům]]. Za nejstarší ulici ve vnitřním městě je odborníky považována ulice Břetislavova, až do 19. století jediná vstupní komunikace od jihu a východu. Podle dochovaných dokumentů, existovalo v Chrudimi 6 mlýnů, první dláždění ulice je zmiňováno k roku 1445, nejstarší vybudovaný most v roce 1459. Město obléhaly dva pásy hradeb. Nové město bylo obehnáno valem (pojmenování později ulice Na Valech).{{Citace monografie [39] => | příjmení = Šulc [40] => | jméno = Ivo [41] => | titul = Chrudim [42] => | vydavatel = Paseka [43] => | místo = Praha [44] => | rok vydání = 2010 [45] => | isbn = 978-80-7432-065-1 [46] => }} Mimořádný rozkvět zaznamenalo kolem roku 1527. V roce 1567 byl v královských městech prováděn soupis domů, v Chrudimi jich tehdy bylo 480. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi [[Fridrich Falcký|Fridrichu Falckému]]. V době hospodářského úpadku se intenzivně rozvíjelo působení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]], a to až do sklonku 18. století. Roku 1750 zde královna [[Marie Terezie]] zřídila poštu a od roku 1751 byla Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného [[Historie krajů v Česku|krajského úřadu]]. Od roku 1854 zde až do roku 1949 působil [[krajský soud]], sídlil na místě původního [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] kláštera, zbořeného za husitských válek.{{MonumNet [47] => | název = soud čp. 46, z toho jen: gotický fragment – nenalezen [48] => | ID = 144508 [49] => | datum = 2016-05-12 [50] => }} V letech 1880 a 1883 zasáhly obě předměstí povodně, které vyvolaly debaty o protipovodňových opatřeních. K jejich realizaci došlo, až ve 20. století. V období industrializace 19. století vznikla na Janském podměstí v takzvané Tovární čtvrti cukrovar (1876), lihovar (1871) a plynárna (1886) a na Jansku vznikla první elektrárna (1898). Dále ve městě vznikla [[Wiesnerova strojírenská továrna]] (roku 1855), vlastněná [[František Wiesner|Františkem Wiesnerem]], a v roce 1876 [[Popperova továrna na obuv]] podnikatele [[Bedřich Leopold Popper|B. L. Poppera]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se v těchto původních podnicích utvářejí dva velké průmyslové závody [[Transporta]] a [[Evona]]. Období po roce 1945 sebou přineslo územní plánování města. Ve zdánlivě neměnném historickém centru města představoval významný zásah dostavba krajského soudu na Všehrdově náměstí a dále zboření původních tří domů v lokalitě Balustráda (1955) a postupná demolice severní části Filištínské ulice, na jejímž místě byl postaven v roce 1999 státní okresní archív. V roce 1954 zde byl otevřen stadion Emila Zátopka, v roce 1966 autobusové nádraží v ulici Čsl. armády, v roce 1993 krytý plavecký bazén v ulici V Průhonech. Významně byla, také přestavena v roce 1975 sokolovna a sousední dům. Mezi léty 1970-1979 vznikl stejný počet bytů jako za předchozí čtvrtstoletí, což se projevilo nejvýrazněji u třetí městské části a masivním nárůstu obyvatel. Ve městě byla také velká [[sladovna]], která je od roku [[2015]] v [[demolice|demolici]].https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/3385-sladovna-chrudim, 1. srpna 2022.https://chrudimskenoviny.cz/kategorie/ekonomika/kustova-firma-boura-chrudimskou-sladovnu-postavi-zde-obchodne-bytovy-komplex-par, 1. srpna 2022. Až do roku 2002 bylo město sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]]. V letech 2004 zde vznikl i první supermarket. [51] => [52] => == Pamětihodnosti == [53] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Chrudimi}} [54] => Centrum Chrudimi má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami a bylo roku [[1990]] vyhlášeno [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].{{Citace elektronického periodika |titul=Městská památková zóna Chrudim |url=http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/o-meste/mestska-pamatkova-zona/ |datum přístupu=2012-01-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120208014114/http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/o-meste/mestska-pamatkova-zona/ |datum archivace=2012-02-08 |nedostupné=ano }} [55] => [56] => === Středověké opevnění === [57] => První zmínka o opevnění pochází z roku [[1349]], je ale pravděpodobné, že bylo vystavěno dříve, patrně již po vzniku města. Do současnosti se dochovala hradební zeď, několik věžic, rekonstruovaná bašta Prachárna na severovýchodu a v současnosti opravovaný dům „[[Dům Na Puši|Na Puši]]“ v blízkosti Širokých schodů, jehož součástí je i stará vodárenská věž, do které byla čerpána voda z [[Stará vodárna (Chrudim)|Vodárny]]. Odtud byla voda rozváděna do městských kašen a do [[Konvent (církev)|konventu]]. Rekonstrukce hradeb probíhá od 70. let 20. století. V hradbách jsou také dvě [[Fortna|fortny]], tzv. Myší díra (Tmavá fortna) a Pardubská fortna (ve věži [[Ceregettiho dům|Ceregettiho domu]]). Původní brány – Horní v Břetislavově ulici a Dolní v Široké ulici – se nedochovaly, byly zbořeny během 19. století. [58] => [59] => Chrudim měla opevněné také předměstí, brány byly kamenné, zbytek opevnění dřevěný. Zbytky Svatokřížské nebo také Batikovské brány, která patřila do opevnění Kateřinského předměstí (vedla přes ni cesta ke [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Chrudim)|kostelu Povýšení svatého Kříže]] a je poprvé připomínána v roce [[1480]]), byly nalezeny v roce [[2017]] při stavbě kanalizace na křižovatce Palackého a Havlíčkovy ulice. Brána byla zbořena někdy po roce [[1786]].{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení = Kopecký [61] => | jméno = Josef [62] => | titul = Dělníci v Chrudimi při stavbě kanalizace našli část 500 let staré brány [63] => | periodikum = [[Rozhlas.cz]] [64] => | datum_vydání = 2017-10-31 [65] => | datum_přístupu = 2017-11-01 [66] => | url = http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/delnici-v-chrudimi-pri-stavbe-kanalizace-nasli-cast-500-let-stare-brany--1766041 [67] => }} [68] => [69] => === Kostely === [70] => [[Soubor:Chrudim - kostel Nanebevzetí Panny Marie.jpg|vlevo|náhled|[[Arciděkan]]ský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí]] [71] => Na Resslově náměstí stojí [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chrudim)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. Doba založení a postavení není známa. Jeho východní část však pravděpodobně stála již kolem roku [[1340]]. [[Novogotika|Novogotickou]] podobu získal úpravou stavitele [[František Schmoranz starší|Františka Schmoranze staršího]] v letech [[1857]]–[[1879]]. [72] => [73] => Na Kateřinském předměstí stojí [[kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Chrudim)|kostel svaté Kateřiny]] ze [[14. století]] zasvěcený [[Kateřina Alexandrijská|sv. Kateřině Alexandrijské]]. Od roku [[1421]] byl kostelem farním, od [[16. století]] je kostelem filiálním. Při požáru v roce [[1850]] shořela střecha a 42 metrů vysoká věž. Po rekonstrukci byl vysvěcen v roce [[1888]]. [74] => [75] => V Zieglerových sadech stojí pozdně [[Gotika|gotický]] [[Kostel svatého Michaela archanděla (Chrudim)|kostel svatého Michaela archanděla]] . Jeho stavba byla zahájena roku [[1519]], vysvěcen byl o dva roky později. Dnes ho používá [[řeckokatolická církev]]. Původní hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce [[1881]]. [76] => [77] => Klášterní [[Kostel svatého Josefa (Chrudim)|kostel sv. Josefa]], byl postaven v letech [[1662]]–[[1665]] a je stále v majetku města Chrudim. Po roce 1948 odešli řeholníci. Kostel dlouho sloužil jako skladiště a zpustl. V letech [[2009]]–[[2011]] byl kostel zrekonstruován a přestavěn na [[muzeum barokních soch]], vybavené moderními technologiemi. Objekt nabízí uspořádání světských svatebních obřadů v sakrálním prostředí a malé kino pro 35 osob s moderním vybavením. Probíhají zde i příležitostné akce, jako koncerty, [[raut]]y apod. Objekt klášterního kostela navazuje na přiléhající, rovněž zrekonstruované, [[Klášterní zahrady (Chrudim)|Klášterní zahrady]]. Pouze přilehlý [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínský]] klášter se zatím nedočkal rekonstrukce. [78] => [79] => Na [[Hřbitov U Kříže (Chrudim)|hřbitově U Kříže]] stojí [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Chrudim)|kostel Povýšení svatého Kříže]]. Pravděpodobně je nejstarší ze všech chrudimských kostelů. Byl postaven v zaniklé osadě, která se zde rozkládala v [[11. století]]. [80] => [81] => Do současnosti se nedochoval [[Kostel svatého Jana Křtitele (Chrudim)|kostel sv. Jana Křtitele]] založený pravděpodobně ve [[14. století]]. Původně špitální kostel, kolem něhož se rozkládal hřbitov, byl zrušen v druhé polovině [[18. století]]. Budova pak byla upravena jako divadlo. V roce [[1929]] byla budova zbořena. Dnes na místě kostela stojí budova banky, kterou využívá [[Komerční banka]]. Část výzdoby divadla byla přenesena do objektu chrudimské Střelnice a po jejím zboření pak byly dochované fragmenty přeneseny do místního Umělecko-průmyslového muzea. Za zmínku stojí zejména umělecky velmi hodnotný lustr ze zlaceného vyřezávaného dřeva pravděpodobně z první poloviny 18. století. [82] => [83] => Na Pardubické ulici stojí [[Českobratrská církev evangelická|evangelický]] kostel z roku [[1890]]. [[Církev československá husitská|Církvi husitské]] slouží v Rooseveltově ulici Husův sbor z roku [[1935]]. [[Církev bratrská]] má svoji modlitebnu ve Filištínské ulici. [84] => [85] => V markovické Mírové ulici stojí [[Kostel svatého Marka (Chrudim)|kostel svatého Marka]]. Na místě bývalé kaple nechal [[Václav Caretto Millesimo]], držitel [[Medlešice|Medlešic]], v roce [[1732]] postavit kostel zasvěcený sv. Marku. Každoročně, na den sv. Marka, 25. dubna, bývalo konáno ke kostelu procesí z centra Chrudimi. [86] => [87] => V Chrudimi ve středověku také stál [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] konvent, založený pravděpodobně kolem roku [[1295]], jehož součástí byl i kostel zasvěcený Panně Marii. Celý konvent i s kostelem byl zničen [[Husitství|husitskými]] vojsky [[28. duben|28. dubna]] [[1421]]. Na jeho místě na Všehrdově náměstí postavil v letech 1928–1930 architekt [[Bedřich Bendelmayer]] budovu původně krajského, dnes [[Okresní soud|okresního soudu]], před níž se nachází památkově chráněný [[Secese|secesní]] pomník [[Viktorin Kornel ze Všehrd|Viktorina Kornela ze Všehrd]].{{MonumNet [88] => | název = pomník Viktorína Kornela ze Všehrd [89] => | ID = 138653 [90] => | datum = 2016-04-28 [91] => }} [92] => [93] => === Významné domy === [94] => * [[Stará radnice (Chrudim)|Stará radnice]] [95] => * [[Mydlářovský dům]] – umístěno [[Muzeum loutkářských kultur (Chrudim)|Muzeum loutkářských kultur]] [96] => * [[Rozvodovský dům]] [97] => * [[Ceregettiho dům]] [98] => * [[Khomovský dům]] [99] => * [[Kotěrova vila (Chrudim)|Kotěrova vila]] [100] => * [[Neuperský dvůr]] (Wiesnerova vila) – původně panský dvůr z 18. století na chrudimském předměstí (na Jánsku) [[Novogotika|neogotizovaný]]{{doplňte zdroj}} továrníkem Wiesnerem se zbytky [[Romantismus|romantického]] parku, který byl z části zničen při budování křižovatky před hotelem Romanie (Bohemia) na [[Masarykovo náměstí (Chrudim)|Masarykově náměstí]] [101] => * Budovy Muzea – sídlo Chrudimské besedy a [[Regionální muzeum v Chrudimi|Regionálního muzea v Chrudimi]] [102] => * [[Divadlo Karla Pippicha]] (1931) [103] => * [[Komerční banka (Chrudim)|budova Komerční banky]] (dříve [[Spořitelna]]), Široká 83, architekt [[Vladimír Ježek]], spolupráce arch. [[František Albert Libra]], (1929) [104] => * Zemědělský ústav – architekt [[Karel Šidlík]] z roku 1924 (umístěn ústav dlouhodobě nemocných) [105] => * Růžovka (dívčí škola) [106] => * současná budova [[Gymnázium Josefa Ressela|Gymnázia Josefa Ressela]] – tato neorenesanční budova byla zbudována Kongregací školských sester III. řádu sv. Františka v roce 1898{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = Historie {{!}} Gymnázium Josefa Ressela, Chrudim [108] => | periodikum = www.gjr.cz [109] => | url = https://www.gjr.cz/historie [110] => | datum přístupu = 2022-03-01 [111] => }} [112] => [113] => === Drobné památky === [114] => [[Soubor:Chrudim — pohled od Novoměstské kašny (2022).jpg|vpravo|náhled|Pohled na arciděkanský chrám od Novoměstské kašny (2022)]] [115] => * [[Sloup Proměnění Páně (Chrudim)|Sloup Proměnění Páně]] na [[Josef Ressel|Resselově]] náměstí [116] => * Novoměstská [[kašna]] s [[Baroko|barokními]] sochami původně umístěnými na parapetu schodiště před kostelem Nanebevzetí panny Marie na hlavním náměstí. Barokní schodiště bylo zrušeno při neogotizaci prováděné [[František Schmoranz starší|Františkem Schmoranzem]]. Jeho zbytky a zejména sochy pak byly použity při výzdobě Novoměstské kašny. [117] => * V Chrudimi se nachází sedm hřbitovů: Urnový háj, hřbitov U Václava, hřbitov [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Chrudim)|U kříže]], [[Evangelický hřbitov v Chrudimi|evangelický hřbitov]], [[Židovský hřbitov v Chrudimi|židovský hřbitov]], hřbitov v [[Markovice (Chrudim)|Markovicích]] a v [[Topol (Chrudim)|Topoli]]. [118] => [119] => === Stolpersteine === [120] => 20. září 2017 bylo v Chrudimi položeno prvních jedenáct tzv. ''kamenů zmizelých'' ([[stolpersteine]]) jako upomínka na židovské obyvatele města, kteří byli nacisty deportováni do koncentračních táborů, kde z nich byla většina zavražděna. Kameny položil na třech místech původce projektu [[Gunter Demnig]].Alžběta Langová: ''První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi'', in Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), str. 14, online: [http://www.chrudim.eu/assets/File.ashx?id_org=5429&id_dokumenty=7575 chrudim.eu/assets/...] ''Kameny zmizelých v Chrudimi položeny. Ve středu 20. září bylo v Chrudimi položeno prvních 11 kamenů zmizelých (stolpersteine)'', zpráva Městského úřadu Chrudim, oficiální web města, online: [http://www.chrudim.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5429&id=7596&n=kameny%2Dzmizelych%2Dv%2Dchrudimi%2Dpolozeny chrudim.eu/vismo/...]Chronik (September 2017), oficiální webová strana G. Demniga, online: [http://www.stolpersteine.eu/chronik/#c670 stolpersteine.eu/] [121] => [122] => == Doprava == [123] => === Městská hromadná doprava === [124] => [[Soubor:Plán linek městské autobusové dopravy v Chrudimi.jpg|náhled|Plán linek městské autobusové dopravy v Chrudimi]] [125] => V současnosti je provozovatelem [[Městská hromadná doprava|městské autobusové dopravy]] (MAD) v Chrudimi společnost ARRIVA Východní Čechy, a.s. V roce [[2011]] bylo přepraveno více než 578 tis. [[cestující]]ch a průměrný počet přepravených osob za pracovní den mimo prázdnin se pohybuje mezi 2 až 2,6 tis. cestujících v závislosti na roční době. Za rok najedou autobusy MAD Chrudim cca 250 tis. km. Provoz MAD v Chrudimi je zajišťován šesti [[autobus]]y. [126] => [127] => === Silniční doprava === [128] => Město leží na křižovatce silnic číslo I/37 a I/17. Silnice [[Silnice I/37|I. tř. č. 37]] je spojnicí v severojižním směru Trutnov – [[Pardubice]] – [[Hradec Králové]] – [[dálnice D11]] ([[Evropská silnice E67|E67]]) na [[Ždírec nad Doubravou]] – [[Žďár nad Sázavou]] – [[Velká Bíteš|Velkou Bíteš]], kde se napojuje na dálnici [[Dálnice D1|D1]]. Silnice [[Silnice I/17|I. tř. č. 17]] spojuje od západu [[Čáslav]], kde se napojuje na silnici [[Silnice I/38|I. tř. č. 38]], na východním směrem na [[Vysoké Mýto]] a [[Zámrsk]], kde se napojuje na silnici I. tř. [[Silnice I/35|č. 35]] ([[E442]]). [129] => [130] => Cílem severojižní části silničního obchvatu městahttp://www.obchvatchrudim.cz/ je odklonění tranzitní dopravy z centra města Chrudimi a Slatiňan. V současné době je dokončen první úsek obchvatu na I/37 (úsek Medlešice až na I/17). Druhá část obchvatu I/37 od křížení s I/17 za Slatiňany (před [[Kunčí]]m) má projednáno tzv. EIA – úplné posouzení dopadu vlivu stavby na životní prostředí v souladu s aktuálně platnými pravidly EU. Územní plán uvažuje o další – třetí etapě obchvatu. Třetí etapa má svést dopravu od Heřmanova Městce na již provozovanou první část obchvatu a plánovanou druhou etapu. Současně na obchvat přímo napojí průmyslový areál Západ (bývalá Transporta). Třetí etapa obchvatu začne od křižovatky u [[Vestec (Chrudim)|Vestce]] a bude končit v [[Bylany (okres Chrudim)|Bylanech]], kde naváže na plánovaný obchvat [[Heřmanův Městec|Heřmanova Městce]]. O realizaci třetí etapy obchvatu Chrudimi je uvažováno někdy po roce 2050. Územní plán Chrudimi uvažuje s dokončením obchvatu spojkou od bývalého rybníka Jordánek (u bývalého Pivovaru) a napojením na třetí etapu obchvatu mezi Markovicemi a průmyslovou zónou Západ (za bývalou Transportou). [131] => [132] => === Železniční doprava === [133] => [[Soubor:Rekonstruováné vlakové nádraží v Chrudimi, kterému dominuje 180 metrů dlouhé poloostrovní nástupiště..jpg|náhled|Rekonstruované vlakové nádraží v Chrudimi, kterému dominuje 180 metrů dlouhé poloostrovní nástupiště]] [134] => Město Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Po západní straně protíná město Chrudim trať 238 z Pardubic do Havlíčkova Brodu. [[Chrudim (nádraží)|Stanice Chrudim]] je v současnosti{{kdy?}} výchozí pro trať 016, která přes stanici [[Chrudim město]], nazývané též „Malé nádraží“ nebo „Nové nádraží“, míří do [[Borohrádek|Borohrádku]]. Ze stanice Chrudim město odbočuje trať do [[Heřmanův Městec|Heřmanova Městce]], která v roce 2010 nesla označení 017 a byla v jízdních řádech součástí tratě Heřmanův Městec – Borohrádek. Podle návrhu chrudimských radních by mělo dojít k úplnému snesení trati do Heřmanova Městce a k její likvidaci. Tím by došlo i ke zrušení budoucí možné dopravy pracujících průmyslové zóny Západ po kolejích. [135] => [136] => Ve městě jsou provozovány dvě železniční stanice (Chrudim a Chrudim město) a zastávka [[Chrudim zastávka]]. Již asi 10 let{{kdy?}} je plánována výstavba nové zastávky Chrudim-U Stadionu, v prostoru za OD Tesco. V místní části [[Medlešice]] se nachází stejnojmenná žel. stanice. Výhledově byla plánována tzv. Ostřešanská spojka, která měla odstranit zajížděním do stanice [[Rosice (Pardubice)|Rosice nad Labem]] jízdu úvratí do [[Pardubice hlavní nádraží|Pardubic]]. Nové návrhy uvažovaly o přeložce trati do Pardubic pod názvem Ostřešanská spojka. Ostřešanskou spojku bohužel zamítli představitelé Chrudimi a Ostřešan. Trať měla vést od nedokončeného úseku trati u [[Nemošice|Nemošic]], pokračovat po náspu mezi [[Ostřešany]] a [[Mikulovice (okres Pardubice)|Mikulovicemi]] (tunel byl zamítnut) a kolem východní strany Medlešic se měla napojit před Chrudimí zastávkou na stávající trať 238. V současnosti{{kdy?}} je před realizací přestavba stanice Pardubice hl. n. Řešení mělo umožnit vést přímé vlaky, bez jízdy úvratí, mezi stanicemi Slatiňany a Hradec Králové. Tím padlo i uvažované využití stávajícího tělesa tratě 238 mezi Chrudimí a [[Staré Jesenčany|Starými Jesenčany]] jako cyklostezka. [137] => [[Soubor:Železniční stanice Chrudim-město.jpg|náhled|vlevo|Železniční stanice Chrudim-město]] [138] => [[Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod|Trať Pardubice – Havlíčkův Brod]] je 92 km dlouhá neelektrifikovaná jednokolejná trať, která je součástí [[Celostátní dráha|celostátní dráhy]]. Provoz na ní byl zahájen 1. června [[1871]]. Pravidelné vlakové spojení po této trati zajišťují [[České dráhy]] a objednává ho [[Pardubický kraj]]. V současné době{{kdy?}} se na této trati vyskytují převážně motorové jednotky řady 814 zvané [[Motorová jednotka 814|RegioNova]] a od 23. 12. 2013 také dvě nové jednotky řady 844 [[Motorová jednotka 844|RegioShark]]. Ačkoliv v roce 2015 prošla velká část trati celkovou rekonstrukcí, která umožnila zvýšení traťové rychlosti na několika úsecích až na 100 km/h, kraj nadále objednává pouze zastávkové vlaky, a tak se až na několik světlých výjimek může cestujícím o rychlém spojení s [[Pardubice]]mi (± 24 minut), [[Hlinsko|Hlinskem v Čechách]] (± 51 minut), [[Havlíčkův Brod|Havlíčkovým Brodem]] (± 1h 45 minut) nebo [[Jihlava|Jihlavou]] (± 2h 30 minut) jenom zdát.{{doplňte zdroj}} Na trati není taktová doprava. [139] => [140] => [[Železniční trať Chrudim – Borohrádek|Trať 016]] je 36 km dlouhá neelektrifikovaná regionální dráha. Provoz na ní byl zahájen 26. září [[1899]]. Pravidelné vlakové spojení po této trati zajišťují [[České dráhy]] a objednává ho Pardubický kraj. Osobní vlaky jsou vedeny převážně motorovými vozy [[Motorový vůz 810|řady 810]]. Z Chrudimi do [[Moravany (okres Pardubice)|Moravan]] a zpět je denně vypravováno 7 párů osobních vlaků, mimo pracovní dny 5 párů. [141] => [142] => [[Železniční trať Chrudim město – Heřmanův Městec]] [143] => [144] => [[Železniční trať Chrudim město – Heřmanův Městec|Trať 017]] je 13,5 km dlouhá neelektrifikovaná regionální dráha. Provoz na ní byl zahájen 26. září [[1899]]. Na trati je od [[Jízdní řád|jízdního řádu]] 2010/11 zrušena pravidelná osobní doprava, poslední osobní vlakhttp://zeleznice.pardubickamhd.cz/ostatni/konec-provozu-017/rozlouceni.jpg zde podle jízdního řádu projel v prosinci roku [[2010]]. V současné době{{kdy?}} je trať v tzv. dlouhodobé [[Výluka (železnice)|výluce]], a tak zde nemohou být provozovány ani výletní vlaky. Smutnou skutečností je, že tato trať je od prosince [[2015]] jedinou tratí bez pravidelné osobní dopravy v celém Pardubickém kraji. [145] => [146] => === Nákladní železniční doprava === [147] => V Chrudimi se nacházelo celkem 8 železničních [[Vlečka|vleček]], v současné době{{kdy?}} jsou ale v provozu už jen dvě. První je vlečka ONIVON a.s., která vychází ze stanice Chrudim a nachází se v areálu bývalé [[Transporta|Transporty]]. Vlečkové kolejiště je využíváno přibližně z jedné třetiny a posun na vlečce vykonávají dvě lokomotivy řady [[Lokomotiva 701|701]], které patří vlastníkovi vlečky. Druhá vlečka je pak vlečka do lihovaru, který je jedním z největších výrobců lihu v ČR. Vlečka vychází přímo ze stanice Chrudim město a obsluhována je několikrát do týdne společností [[ČD Cargo]].[http://www.pshzd.cz/chrudim.html Pardubický spolek historie železniční dopravy] [148] => [149] => === Letecká doprava === [150] => V Chrudimi je veřejné vnitrostátní [[letiště]] převážně sportovního charakteru umožňující i provoz všeobecného letectví. Situováno je jihozápadně od města, má travnatou dráhu. Vlastníkem letiště je [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvo obrany ČR]], provozovatelem letiště je [[Letiště Chrudim|Aeroklub Chrudim]]. [151] => [152] => == Zdravotnictví == [153] => === Chrudimská nemocnice === [154] => V celém Chrudimském kraji byly v polovině 19. století jen dvě nemocnice, a to v [[Polička|Poličce]] (6 lůžek) a v [[Litomyšl]]i (2 lůžka). Chrudimská nemocnice byla zřízena v roce [[1853]] u špitálu sv. Jana Křtitele a měla 8 lůžek. První moderní chrudimská nemocnice, Palackého třída, byla postavena v letech [[1861]]–[[1863]], na svou dobu byla velice moderní, od původu byla nemocnicí všeobecnou, tedy zařízenou na léčení všech chorob. Na počátku 20. století přestávala nemocnice dostačovat potřebám. Od roku [[1907]] se jednalo o stavbě nové nemocnice. Výstavbě ale zabránila nejprve [[první světová válka]] a poté hospodářská krize na počátku 30. let. Roku [[1934]] byl založen Spolek pro postavení nové nemocnice a okresní národní výbor v Chrudimi zařadil výstavbu do svého dvouletého plánu. Část staré nemocnice, obrácená do ulice Husova, byla v sedmdesátých letech zbourána, aby uvolnila místo pro panelovou výstavbu bytovek. Stará nemocnice, Palackého třída, slouží dnes jako poliklinika. [155] => [156] => V roce 1926 byla, „Na Kopečku“ ulice Čáslavská, postavena budova Státní výzkumné stanice zemědělské. Tato budova byla v roce 1942 byla přestavěna na nemocnici. Později fungovala jako plicní oddělení. V současnosti budova je provozována jako soukromé zařízení pro seniory.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Xperd|titul=Senior rezidence Chrudim|url=http://www.k2invest.cz/senior-rezidence-chrudim|vydavatel=K2 invest s.r.o.|datum přístupu=2016-07-06}} [157] => [[Soubor:Nemocnice Chrudim 1971.jpg|náhled|Areál nové nemocnice v Chrudimi v roce 1971]] [158] => Nová [[nemocnice]] ve Václavské ulici byla zbudována v letech [[1948]]–[[1957]], kapacita nového zařízení činila 350 lůžek. Chrudimská nemocnice měla od konce padesátých let tři budovy – starou nemocnici (poliklinika Palackého tř.), budovu plicního oddělení („Na Kopečku“) a novou budovu nemocnice. Do zámečku v [[Přestavlky (okres Chrudim)|Přestavlkách]] bylo přesunuto oddělení dlouhodobě nemocných. Oddělení ze zámečku v Přestavlkách bylo přesunuto do budovy „Na Kopečku“. Hlavní budova Nové nemocnice se od výstavby do devadesátých let se zásadnějším způsobem nezměnila (výjimkou bylo otevření oddělení [[Anesteziologie a resuscitace|ARO]] v roce [[1978]]). V devadesátých letech začala rozsáhlá přístavba nemocnice (dokončena v roce [[1996]]) a po roce [[2000]] i rekonstrukce starých prostor. [159] => [160] => V roce [[1984]] byla otevřena nová [[poliklinika]] na Palackého třídě, proti Staré nemocnici. Nová poliklinika nahradila strženou budovu polikliniky „Nemocenské pokladny" Palackého třída – Na Kalábrii, která ustoupila bytové výstavbě.Pavel Kobetič, Tomáš Pavlík, Ivo Šulc. ''Chrudim vlastivědná encyklopedie'', str. 100.http://chrudim.nempk.cz/ [161] => [162] => == Společenský život == [163] => === Vzdělání a kultura === [164] => Ve městě je šest základních škol. Mezi ně patří například Základní škola Dr. Jana Peška, Základní škola Dr. Jana Malíka, [[Základní škola Školní náměstí]]. Jedna škola zájmově umělecká, jedna střední soukromá škola a šest středních škol státních. [[Gymnázium Josefa Ressela]] (od roku [[1863]]), Obchodní akademie (od roku [[1882]]), Střední průmyslová škola strojnická, technická a vyšší odborná, Střední škola zemědělská a vyšší odborná, Střední škola zdravotnická a sociální, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb a soukromá Hotelová škola Bohemia s pedagogickým lyceem. Tradičními kulturními akcemi jsou ve městě přehlídky amatérských loutkářských souborů – [[Loutkářská Chrudim]] a [[Chrudimské hudební pátky]] – koncerty vážné hudby. Z města pocházejí i významné osobnosti hudby – [[Bohumil Benoni]] ([[1862]]–[[1942]]), [[Rudolf Vonásek]] ([[1914]]). Ve městě je i několik hudebních těles – [[Chrudimská komorní filharmonie]], dechová hudba „Chrudimské besedy“, Taneční a dechový orchestr ZUŠ Chrudim, swingový [[Big Band Chrudim]] a funky-jazz-rockový [[KYX orchestra]]. Od roku [[1801]] se hrálo v Chrudimi divadlo. V roce [[1931]] začala stavba nové budovy městského divadla. Ve městě je amatérský divadelní soubor „Štěpánek“ a pěvecký sbor „Slavoj“, který byl založen v roce [[1856]]. Expozice [[Regionální muzeum v Chrudimi|Regionálního muzea v Chrudimi]] jsou zaměřeny na regionální dějiny, umělecké řemeslo a umělecký plakát. Nově vybudované [[Muzeum barokních soch (Chrudim)|Muzeum barokních soch]] (MUBASO), [[Muzeum loutkářských kultur (Chrudim)|Muzeum loutkářských kultur]] a Kabinet [[Ex libris|EX-LIBRIS]], který je detašovaným pracovištěm [[Památník národního písemnictví|Památníku národního písemnictví]] v Praze, jsou svým způsobem jedinečná muzea v celosvětovém měřítku. [165] => [166] => ==== Základní umělecká škola ==== [167] => První zmínky o uměleckém vzdělání v Chrudimi souvisejí s církevní hudbou a vyučováním jednotlivců. Zpočátku byli vyučujícími [[regenschori]], varhaníci a učitelé. Známým učitelem zpěvu a houslí byl Pavel Josef Wolf (1724-1797), u něhož se dva roky učil skutečský rodák, hudební skladatel [[Václav Jan Křtitel Tomášek|Václav Jan Tomášek]]. Wolfův nástupce Václav Rikl (1767-1858) odchoval několik generací hudebníků. V učitelské hudební tradici pokračovali např.: František Horálek (1815-1872), Alois Hnilička a mnoho dalších. Hudba a zpěv se zároveň vyučovali na všech chrudimských školách. [168] => [169] => Ve druhé polovině 19. století vznikla řada hudebních ústavů, v nichž bylo vyučováno především hře na klavír a zpěvu. Zkoušky probíhaly veřejně formou koncertů. V roce 1874 působily v Chrudimi hudební ústavy Terezie Beerové a Aloisie Klausové, roku 1877 otevřela svůj ústav Berta Procházková, o čtyři roky později Vilemína Julišová. Významný byl ústav Anny Chrzové (založen 1886), mezi jejíž žáky patřili například zpěvák [[Bohumil Benoni]] a klavíristka Ella Správková. Vznikly i další hudební ústavy, např.: ústav Anny Součkové, sólistky Slavoje, jejíž žákyní byla Marie Musilová, interpretka písní [[Vítězslav Nezval|Vítězslava Nezvala]], a další. [170] => [171] => V letech 1946–1948 existovala v Chrudimi městská hudební škola. Náhradou za ni měly být kurzy při osvětovém domě, později při klubech pracujících. Dne 1.9.1956 byla ustanovena státní Základní hudební škola, od roku 1961 Lidová škola umění. V době vzniku měla dvě učitelky(oddělení klavírní a houslové) a 45 žáků. Škola neměla vlastní budovu, učebny zapůjčil osvětový dům. V dalších letech se škola rozšiřovala(o oddělení zpěvu, přípravnou hudební výchovu), a tak byly ve školním roce 1957/1958 zřízeny další provizorní učebny v budově zemědělské technické školy čp. 205/IV, v roce 1958/1959 pak získala škola ještě sedm učeben v budově bývalého pedagogia čp. 291/IV. V letech 1959–1963 sídlila škola v jednom z objektů tehdejší III. osmiletky na Školním náměstí, od února 1963 sídlí v budově čp. 92/III v ulici Obce ležáků. To již byla Lidovou školou umění, s obory výtvarným, hudebním, literárně dramatickým(od roku 1961) a tanečním(od roku 1963). Od 1. září 1990 škola změnila název na Základní umělecká škola v Chrudimi. [172] => [173] => ==== Muzeum ==== [174] => [[Soubor:Muzeum Chrudim.jpeg|náhled|Komplex muzejních budov]] [175] => Muzeum je komplex budov sloužících kulturním potřebám města a původně určených pro muzejní účely. Postaven byl chrudimskou obcí pro potřeby Průmyslového musea pro východní Čechy v Chrudimi v letech [[1897]]–[[1901]] podle plánu pražského architekta [[Jan Vejrych|Jana Vejrycha]]. V uliční čáře Široké ulice stojí budova [[Novorenesance|novorenesanční]], v prostranství za sochou [[Josef Ressel|Josefa Ressela]] uzavírá budova [[Novobaroko|novobarokní]]. [176] => [177] => Novorenesanční budova byla slavnostně zpřístupněna 2.12.[[1898]], obsahuje celou řadu uměleckých děl. Budova, postavená pro muzejní sbírky, sloužila v průběhu let částečně i potřebám chrudimského knihovnictví a osvětové činnosti. V současné době jsou zde expoziční, výstavní a depozitární prostory [[Regionální muzeum v Chrudimi|Regionálního muzea]] v Chrudimi, je zde umístěna muzejní knihovna a [[konzervátor]]ské pracoviště muzea. [178] => [179] => Novobarokní objekt s reprezentačními prostory, původně určenými především pro výstavní účely muzea, byl slavnostně zpřístupněn dne 19. 5. [[1901]]. Již mnoho desetiletí je využíván k pořádání významných kulturních a společenských akcí, konferencí, koncertů, plesů, výstav apod. Sídlí v něm kulturní středisko [[Chrudimská beseda]], Měšťanská restaurace a Kabinet ex libris Památníku národního písemnictví v [[Praha|Praze]], který využívá zdejší Novou výstavní síň. Nad průčelním štítem budovy je umístěna socha bohyně [[Athéna|Pallas Athény]] od [[Antonín Popp|Antonína Poppa]], součástí budovy jsou i dvě památkově chráněná gotická kamenná ostění. Za připomenutí stojí ještě bohatá štuková výzdoba Velkého sálu či kazetový strop. [180] => === Tělovýchova a sport === [181] => [[Soubor:Chrudim-zimák2013.jpg|náhled|Zimní stadion]]Ve městě jsou tři tělovýchovné jednoty, dva fotbalové stadiony, jedna umělá ledová plocha (zastřešená), tenisové kurty, víceúčelová sportovní hala, letní plovárna, plavecký bazén s [[tobogán]]em, lanový park a malá lezecká stěna v městských lesích [[Podhůra]] a plochá dráha (která se nepoužívá). [182] => [183] => ==== Letní plovárna ==== [184] => [[Soubor:Současná chrudimská plovárna.jpeg|náhled|Současná chrudimská plovárna]] [185] => Původní plovárna byla vybudována v letech [[1947]] až [[1952]] na místě bývalého mlýna Valcha. Zahrnovala padesátimetrový bazén, bazén pro skoky do vody, brouzdaliště a bazén pro děti se skluzavkou. Kvůli špatnému stavu bazénů – konstrukce van se bortila, do skokanského bazénu prolínala voda z řeky [[Chrudimka|Chrudimky]] – bylo rozhodnuto o její rekonstrukci. [186] => [187] => Roku [[1998]] se hlavní investor – město Chrudim – rozhodl o předělání systémem v Česku ještě nikdy nepoužitým – celo[[Korozivzdorná ocel|nerezovou]] bazénovou vanou, která nahradila betonové konstrukce. Zásadní přestavbu prodělal areál v letech [[1999]] až [[2000]]. V sousedství plovárny byl v lednu [[1993]] otevřen krytý komplex s bazénem o délce 25 metrů, dětským bazénem, tobogánem, saunou a bufetem. [188] => [189] => Zrekonstruovaná chrudimská plovárna, která byla slavnostně otevřena 3. června [[2000]], je jednou z prvních nerezových plováren v České republice. Nachází se zde 25metrový bazén s pěti dráhami, bazén pro neplavce obohacený o masážní lavici a provazovou lávku. Od rekreačního bazénu, ve kterém se nachází vodní hřib, divoký kanál a čtrnáctimetrová klouzačka, je oddělen širokým nerezovým skluzem. Pro děti je určeno dětské brouzdaliště. Areál koupaliště je obklopen udržovanými travnatými plochami. Součástí koupaliště jsou dvě hřiště na plážový volejbal či menší fotbalové hřiště. K občerstvení návštěvníků slouží 3 bufety. [190] => [191] => ==== Sportovní kluby ==== [192] => Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je futsalový klub [[FK Chrudim]], který je nejúspěšnějším českým futsalovým klubem vůbec. Má na svém kontě již patnáct [[1. česká futsalová liga|mistrovských titulů]]. V letech 2006-2018 byla jeho hegemonie absolutní, v té době získal dvanáct titulů v řadě. Krom toho má tituly ze sezón [[1. česká futsalová liga 2003/04|2003/04]], [[1. česká futsalová liga 2004/05|2004/05]] a [[1. FUTSAL liga 2021/22|2021/22]].{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = Futsalisté Chrudimi slaví patnáctý mistrovský titul. V penaltách rozhodl Éverton [194] => | periodikum = ČT sport [195] => | vydavatel = Česká televize [196] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/futsal/futsaliste-chrudimi-slavi-patnacty-mistrovsky-titul-v-penaltach-rozhodl-everton/627d372343b414b574de9925 [197] => | datum vydání = 2022-05-12 [198] => | jazyk = cs [199] => | datum přístupu = 2022-08-14 [200] => }}{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Futsalisté Chrudimi mají 15. titul, ve čtvrtém finále porazili Plzeň na penalty [202] => | periodikum = Sport.cz [203] => | url = https://www.sport.cz/clanek/fotbal-ostatni-futsaliste-chrudimi-maji-15-titul-ve-ctvrtem-finale-porazili-plzen-na-penalty-3350524 [204] => | datum vydání = 2022-05-12 [205] => | jazyk = cs [206] => | datum přístupu = 2022-08-14 [207] => }} Dvanáctkrát též vyhrál český pohár a dvakrát si zahrál elitní Ligu mistrů. Své domácí zápasy hraje ve Sportovní hale města Chrudim, kam se vejde 720 diváků. Známý je značným množstvím [[Brazílie|brazilských]] futsalistů v týmu.{{Citace elektronického periodika [208] => | titul = Vyzrazeno, futsalovou Chrudim posílí Brazilci Cacau a Max [209] => | periodikum = iDNES.cz [210] => | url = https://www.idnes.cz/sport/ostatni/vyzrazeno-futsalovou-chrudim-posili-brazilci-cacau-a-max.A090724_092614_sporty_ald [211] => | datum vydání = 2009-07-24 [212] => | jazyk = cs [213] => | datum přístupu = 2022-08-14 [214] => }}{{Citace elektronického periodika [215] => | příjmení = [216] => | titul = Mistrovskou Chrudim posílí Brazilci Paulinho a Kilmer [217] => | periodikum = Chrudimka.cz [218] => | url = https://www.chrudimka.cz/mistrovskou-chrudim-posili-brazilci-paulinho-a-kilmer [219] => | datum vydání = 2014-07-28 [220] => | jazyk = cs [221] => | datum přístupu = 2022-08-14 [222] => }}{{Citace elektronického periodika [223] => | titul = Tým Chrudimi posílil zkušený Brazilec Éverton! [224] => | periodikum = futsalliga.cz [225] => | url = https://futsalliga.cz/aktuality/1798/Tym-Chrudimi-posilil-zkuseny-Brazilec-Everton.html [226] => | datum přístupu = 2022-08-14 [227] => }} I trenérem je od roku 2016 Brazilec Felipe Conde.{{Citace periodika [228] => | příjmení = Mach [229] => | jméno = Tomáš [230] => | titul = Kanárek roztáhl křídla. Conde vynesl chrudimské futsalisty do výšin [231] => | periodikum = Pardubický deník [232] => | datum vydání = 2022-06-24 [233] => | jazyk = cs [234] => | url = https://pardubicky.denik.cz/ostatni_region/kazdy-dela-chyby-my-vsak-musime-jit-prikladem-rika-chrudimsky-kouc-conde-2022062.html [235] => | datum přístupu = 2022-08-14 [236] => }} [237] => [238] => === Rekreační zázemí města === [239] => [[Soubor:Městský-park-Chrudim2012c.jpg|náhled|Park]] [240] => ==== Městský park ==== [241] => Chrudimský městský park se rozprostírá po pravé straně Pardubické ulice (ve směru do Pardubic). Je obklopen Finančním úřadem a Brožkovými tenisovými dvorci z jedné strany a Dětským dopravním hřištěm ze strany druhé. U vstupu se nachází socha múzy [[Kalliopé]] od [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], která byla po požáru [[Národní divadlo|Národního divadla]] v roce [[1881]] poškozená zakoupena chrudimskou Občanskou záložnou za 220 zlatých. Park vznikl v letech [[1875]] až [[1876]] podle návrhu knížecího zahradníka Švarce z [[Heřmanův Městec|Heřmanova Městce]]. Velkou zásluhu na jeho založení měl chrudimský továrník [[František Wiesner]] – podle něho byl park pojmenován Wiesnerovy sady. Od doby založení proběhlo v parku několik úprav. Rozšíření východním směrem, které proběhlo na popud místního okrašlovacího spolku, se zrealizovalo podle projektu vrchního zahradníka města Prahy [[František Josef Thomayer|Františka Thomayera]], který do svého projektu zahrnul i rybníček, jenž je zajímavý bohatou vodní vegetací. Na jaře se v něm rozmnožuje [[ropucha obecná]] a v létě je zcela zarostlý [[Prustka obecná|prustkou obecnou]]. V souvislosti s hospodářskou a průmyslovou výstavou v roce [[1881]] byly v parku vystavěny [[altán]]y a [[pavilon]]y, z nichž se dochoval pouze jeden postavený v maurském slohu. Obnovení dřevěného altánku proběhlo v roce [[2001]]. Kromě množství vzrostlých stromů, kterých zde v roce [[2014]] bylo 36 druhů a 15 druhů keřů, park dále doplňují dřevěné mostky. V roce [[2016]] byl do parku v rámci projektu Zdravé město Chrudim nainstalován na travnatou plochu pohyblivý herní prvek z dřevěných kůlů, jehož účelem je park oživit a zvýšit jeho návštěvnost. V části parku, kde se dříve nacházelo hřiště na [[pétanque]] a volejbalový kurt, se objeví nové dětské hřiště.Kalhous, R., Šulc I., Francová E. ''Chrudim, jak ji (ne)znáte'', s. 104, 107. [242] => [243] => Oblasti Železných hor a Žďárských vrchů jsou velmi intenzivně využívány občany i návštěvníky Chrudimi. [244] => * [[Seč (nádrž)|Sečská přehrada]] (18 km) – vodní sporty, koupání, jachting apod., státní přírodní rezervace [245] => * [[Trhová Kamenice]] (22 km) – botanické zajímavosti, [[vřesoviště]] [246] => * [[Vysočina (okres Chrudim)|Vysočina]] (35 km) – expozice lidové architektury [[Soubor lidových staveb Vysočina|Veselý Kopec]] [247] => * [[Slatiňany]] (4 km) – zámek, [[Hipologie|hipologické]] muzeum, zámecký park, [[Hřebčín Slatiňany|chovná stanice koní]] ([[kladrubský vraník]]) [248] => * [[Rabštejnská Lhota]] (4 km) – jedinečný geologický útvar, pobřežní útes [[Křídové moře|křídového moře]] [249] => * [[Nasavrky]] (14 km) – rezervace „Kaštanka“, největší sad [[Kaštan jedlý|kaštanu jedlého]], letní výstavy obrazů [250] => [251] => == Členění města == [252] => [[Soubor:CR Chrudim.png|náhled|Katastrální členění Chrudimi]] [253] => Město se v současné době skládá z osmi [[Část obce|místních částí]] na pěti [[Katastrální území|katastrálních územích]]: [254] => * k. ú. ''Chrudim'' – části [[Chrudim I|Chrudim I-Vnitřní Město]], [[Chrudim II|II-Nové Město]], [[Chrudim III|III-Kateřinské Předměstí]] a [[Chrudim IV|Chrudim IV-Jánské Předměstí (část)]] [255] => * k. ú. ''Medlešice'' – část [[Medlešice]] (připojeny 1985''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 311, 531, 567 a 575.) [256] => * k. ú. ''Topol'' – části [[Topol (Chrudim)|Topol]] (připojen 1990) a [[Chrudim IV|Chrudim IV-Jánské Předměstí (část)]] [257] => * k. ú. ''Vestec u Chrudimi'' – část [[Vestec (Chrudim)|Vestec]] (připojen 1961) [258] => * k. ú. ''Vlčnov u Chrudimi'' – část [[Vlčnov (Chrudim)|Vlčnov]] (připojen 1981) [259] => [260] => == Správní území == [261] => {{Viz též|Okres Chrudim|Správní obvod obce s rozšířenou působností Chrudim}} [262] => Chrudim byla dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Chrudim]] ale stále existuje a skládá se ze 108 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Chrudim|správní obvod obce s rozšířenou působností]] z 86 obcí. Sídlí zde také stále [[Okresní soud v Chrudimi|okresní soud]] a okresní státní zastupitelství. {{Sousední obce}} [263] => [264] => Město Chrudim je rovněž jedním ze dvou významných posádkových měst v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] (Chrudim, Pardubice). Chrudim je posádkou [[43. výsadkový pluk|43. výsadkového pluku]], jediného útvaru tohoto typu v [[Armáda České republiky|Armádě České republiky]]. Útvar sídlí na adrese Obce Ležáků 14, na kraji obce směrem na [[Slatiňany]]. [265] => [266] => == Obyvatelstvo == [267] => === Počet obyvatel === [268] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [269] => |+ Vývoj počtu obyvatel města Chrudim{{Citace monografie [270] => | korporace = Český statistický úřad [271] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [272] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [273] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [274] => | vydavatel = Český statistický úřad [275] => | místo = Praha [276] => | rok = 2006 [277] => | počet stran = 760 [278] => | počet svazků = 2 [279] => | svazek = 1 [280] => | strany = 550–553 [281] => | isbn = 80-250-1311-1 [282] => }} [283] => |- [284] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 1998 !! 2001 !! 2011 !! 2012 !! 2013 !! 2014 !! 2015 !! 2016 !! 2017 !! 2018 !!2019 [285] => |- [286] => ! Počet obyvatel [287] => | 10 585 [288] => | 13 240 [289] => | 13 484 [290] => | 14 413 [291] => | 14 996 [292] => | 14 620 [293] => | 14 776 [294] => | 15 210 [295] => | 16 460 [296] => | 18 238 [297] => | 21 393 [298] => | 23 643 [299] => | 24 175 [300] => | 23 898 [301] => | 23 239 [302] => | 23 182 [303] => | 22 842 [304] => | 22 718 [305] => | 22 684 [306] => | 22 706 [307] => | 22 714 [308] => | 22 703 [309] => | 23 569 [310] => |} [311] => [312] => === Struktura populace === [313] => Podle sčítání [[1921]] zde žilo v 1 241 domech 13 129 obyvatel, z nichž bylo 7 026 žen. 12 961 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 47 k německé a 10 k židovské. Žilo zde 9 401 římských katolíků, 606 evangelíků, 834 příslušníků Církve československé husitské a 150 židů.{{Citace monografie [314] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [315] => | svazek = I. Země Česká [316] => | typ svazku = díl [317] => | vydavatel = Orbis [318] => | místo = Praha [319] => | rok = 1924 [320] => | strany = 87 [321] => | počet stran = 598 [322] => }} [323] => [324] => Podle sčítání [[1930]] zde žilo v 1 629 domech 13 264 obyvatel. 13 034 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 124 k německé. Žilo zde 7 612 římských katolíků, 734 evangelíků, 3 370 příslušníků Církve československé husitské a 117 židů.{{Citace monografie [325] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [326] => | svazek = I. Země Česká [327] => | typ svazku = díl [328] => | vydavatel = Orbis [329] => | místo = Praha [330] => | rok = 1934 [331] => | strany = 107 [332] => | počet stran = 613 [333] => }} [334] => [335] => [336] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 571164 Chrudim, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Chrudim roku 2011 [337] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 571164 Chrudim, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Chrudim roku 2011 [338] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 571164 Chrudim, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Chrudim roku 2011 [339] => [340] => [341] => == Významné osobnosti města == [342] => [343] => === Narodili se zde: === [344] => * [[Viktorin Kornel ze Všehrd]] (1460–1520), humanista, právník [345] => * [[Jan Mydlář]] (1572–1664), kat [346] => * [[Matěj Krocín]] (1583–1648), protestantský kněz a [[Exulanti|exulantský]] spisovatel [347] => * [[Josef Ceregetti]] (1722–1799), malíř a historik [348] => * [[Jan Nepomuk Štěpánek]] (1783–1844), představitel českého venkovského divadla, dramaturg Tylova divadla [349] => * [[Josef Ressel]] (1793–1857), vynálezce [[lodní šroub|lodního šroubu]] [350] => * [[Josef Benoni (1823)|Josef Benoni]] (1823–1905), politik, novinář a překladatel [351] => * [[Jiří Pacold]] (1834–1907), profesor stavitelství [352] => * [[Boleslav Plaček]] (1846–1908), právník a politik, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [353] => * [[Gotthard Josef Lašek]] (1854-1837), český pedagog, hudební skladatel, sbormistr, dirigent a spisovatel [354] => * [[Karel Chytil]] (1857–1934), historik umění, 1. ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, profesor Univerzity Karlovy [355] => * [[Bohumil Benoni]] (1862–1942), operní pěvec ([[baryton]]) [356] => * [[Jindřich Souček]] (1863–1940), český technik, hudební skladatel a sbormistr [357] => * [[Václav Jeřábek]] (1877–1939), bytový architekt [358] => * [[Josef Vaněk (zahradní architekt)|Josef Vaněk]] (1886–1968), zahradník, architekt, redaktor, spisovatel [359] => * [[Vilém Rittershain]] (1889–1963), filmový architekt [360] => * [[Bohumil Šternberk]] (1897–1983), astronom, první pozorovatel [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluta]] v Evropě [361] => * [[Jaroslav Lonek]] (1904–1945), český letecký konstruktér, pilot a představitel československého protinacistického odboje [362] => * [[Kurt Freund]] (1914–1996), československý a kanadský psychiatr a sexuolog [363] => * [[Miloš Vodička]] (* 1938), básník [364] => * [[Consuela Morávková]] (* 1944), filmová a divadelní herečka [365] => * [[Jan Knap]] (* 1949), malíř [366] => * [[Miloslav Výborný]] (* 1952), politik, ústavní soudce [367] => * [[Jiří Vondráček (skladatel)|Jiří Vondráček]] (* 1953), hudebník, herec, režisér, bratr [[Helena Vondráčková|Heleny Vondráčkové]] [368] => * [[Dagmar Pecková]] (* 1961), operní zpěvačka [369] => * [[Libor Škrlík]] (* 1966), výtvarník [370] => * [[Světlana Šáchová]], Miss, zpěvačka, moderátorka, modelka [371] => * [[Dušan Salfický]] (* 1972), bývalý hokejový brankář, regionální politik [372] => * [[Petr Průcha]] (* 1982), hokejový útočník ([[HC Dynamo Pardubice|HC Pardubice]], [[New York Rangers]], [[Arizona Coyotes|Phoenix Coyotes]], [[SKA Petrohrad]]) [373] => * [[Šárka Vaňková]] (* 1987), zpěvačka [374] => * [[Jan Hrabovský]] (* 1993), fyzik a chemik [375] => * [[Martin Mikyska]] (* 1994), bavič [376] => * [[Nina Špitálníková]] (* 1987), koreanistka, spisovatelka [377] => * [[Tomáš Zářecký]] (* 1988), spisovatel, fejetonista, pedagog [378] => [379] => === Působili zde: === [380] => * [[Johann Paul Czechpauer]] (1726–?), sochař [381] => * [[Ignác Rohrbach]] (asi 1691–1747), sochař [382] => * [[Emanuel Pippich]] (1812–1886), právník, organizátor kultury, otec [[Karel Pippich|Karla Pippicha]] [383] => * [[Josef Machek]] (1821–1899), právník a politik, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]], starosta města a okresní starosta [384] => * [[Alois Gallat]] (1827–1901), spisovatel, dramatik, ředitel městského úřadu, organizátor kultury [385] => * [[Camille Saint-Saëns]] (1835–1921), hudební skladatel; během pobytu v r. 1886 zde složil ''[[Karneval zvířat]]'' [386] => * [[Karel Pippich]] (1849–1921), právník, organizátor divadla a sokolského hnutí [387] => * [[Josef Kubelka]] (1868–1894), lyrický básník [388] => * [[Jaromír John]] (1882–1952), spisovatel, novinář, pedagog, výtvarný estetik a kritik [389] => * [[Cyril Luhan]] (1904–1973), architekt a stavitel [390] => * [[Miroslav Hanuš]] (1907–1995), spisovatel [391] => * [[Jiří Charvát]] (1915–1998), [[notář]], historik [392] => * [[Ladislav Pecháček]] (* 1940), scenárista [393] => * [[Petr Pithart]] (* 1941), právník, politik, bývalý senátor [394] => * [[Jan Frolík (archeolog)|Jan Frolík]] (* 1956), archeolog a historik středověku, věnuje se Chrudimsku [395] => [396] => === Starostové města === [397] => * JUDr. [[Vilém Sýkora]] (1873–1942), v letech 1923–1927 [398] => * [[Jiří Nový (starosta)|Jiří Nový]] († 29. ledna 2017), v letech 1990–1998 [399] => * Ing. [[Ladislav Libý]] (* 1953), za [[Občanská demokratická strana|ODS]] v letech 1998–2006 [400] => * Mgr. [[Jan Čechlovský]] (* 1974), za [[Občanská demokratická strana|ODS]] v letech 2006–2010 [401] => * Mgr. [[Petr Řezníček]] (* 1951), za [[SNK Evropští demokraté|SNK ED]] v letech 2010–2018 [402] => * [[František Pilný]] (* 1977), za [[ANO 2011|ANO]] od 2018 [403] => [404] => {{pahýl část}} [405] => [406] => == Partnerská města == [407] => * {{flagicon|Česko}} [[Znojmo]], [[Česko]] [408] => * {{flagicon|Polsko}} [[Oleśnica]], [[Polsko]] [409] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Svidník]], [[Slovensko]] [410] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Motovun]], [[Chorvatsko]] [411] => [412] => == Fotogalerie == [413] => [414] => Soubor:Chrudim - náměstí.jpg|Resselovo náměstí [415] => Soubor:Chrudim - Mydlářovský dům.jpg|Mydlářovský dům [416] => Soubor:Chrudim 6.jpg|Rozvodovský dům na Resselově náměstí [417] => Soubor:Chrudim 2.jpg|Regionální muzeum [418] => Soubor:Chrudim 9.jpg|[[Kapucínský klášter (Chrudim)|Kapucínský klášter]] se zahradou a kostelem sv. Josefa [419] => [420] => [421] => == Odkazy == [422] => === Reference === [423] => [424] => [425] => === Související články === [426] => * [[Kapucínský klášter (Chrudim)]] [427] => [428] => === Literatura === [429] => * CHARVÁT, J.: ''Stará Chrudim'', [[1991]] [430] => * KOBETIČ, P., Pavlík, T., Šulc, I. a kol.: ''Chrudim. Vlastivědná encyklopedie'', Praha, [[2005]] [431] => * SOMMER, Jiří. Chrudimsko. ''Historický obzor'', 1998, 9 (3/4), s. 81-83. ISSN 1210-6097. [432] => [433] => === Externí odkazy === [434] => * {{Commonscat}} [435] => * {{Otto|heslo=Chrudim}} [436] => * {{Wikislovník|heslo=Chrudim}} [437] => * {{RÚIAN}} [438] => * {{Oficiální web}} [439] => * [http://www.virtualczech.cz/kraj-pardubicky/318-chrudim Chrudim - virtuální prohlídka] [440] => [441] => {{Clear}} [442] => {{Město Chrudim}} [443] => {{Okres Chrudim}} [444] => {{Autoritní data}} [445] => {{Portály|Česko|Geografie}} [446] => [447] => [[Kategorie:Chrudim| ]] [448] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [449] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [450] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [451] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [452] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [453] => [[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]] [454] => [[Kategorie:Mikroregion Chrudimsko]] [455] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [456] => [[Kategorie:Mělnická vinařská podoblast]] [457] => [[Kategorie:Města v okrese Chrudim]] [458] => [[Kategorie:Vzniklo ve 13. století]] [459] => [[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]] [460] => [[Kategorie:Sídla na Chrudimce]] [] => )
good wiki

Chrudim

Chrudim (2. pád Chrudim'i i Chrudim'ě; německy zastarale Crudim) je město ve stejnojmenném okrese ve východních Čechách.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pardubický kraj','1881','Kostel Povýšení svatého Kříže (Chrudim)','Medlešice','Slatiňany','Bohumil Benoni','Pardubice','Regionální muzeum v Chrudimi','Heřmanův Městec','2000','Josef Ressel','1899'

1881

Rok 1881 byl rokem důležitých událostí a je významným rokem v dějinách Česka.

1899

2000

Medlešice

Pardubice

Slatiňany