Array ( [0] => 15210931 [id] => 15210931 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cihlářství [uri] => Cihlářství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Cihlářství''' je původem [[starověk]]é řemeslo. [[Hlinářství|Hlináci]] těžili a připravovali speciální [[Cihlářská hlína|cihlářskou hlínu]], '''cihláři''' z ní v cihelně vyráběli [[cihla|cihly]] a [[zedník|zedníci]] z nich stavěli [[Dům|domy]], chrámy či hradby. V dnešní době se cihly vyrábí průmyslově. [1] => [2] => == Historie == [3] => * V pravěku se cihly zhotovovaly z jílovité hlíny, někdy s příměsí kaménků či slámy, cihly se vypalovaly nebo sušily na slunci. Týž výrobní postup zachovávaly přírodní národy v Africe, Asii, Americe nebo v Polynésii až do 20. století. [4] => * Ze starověku jsou známi zejména cihláři antického Říma, kteří zavedli typizované tvary a formáty cihel a značili cihly kolkem. [5] => * V [[10. století|10.]] a [[11. století]] se stavělo převážně ze dřeva, ale kromě [[Tesařství|tesařů]] patřili mezi klášterní a dvorské řemeslníky také [[kamenictví|kameníci]], [[Zednictví|zedníci]], [[Oxid vápenatý|vápeníci]] a cihláři. Cihláři vyráběli pro zedníky „cihly zdící“ a od nich se dále odlišovali „cihláři krycí“, kteří vyráběli tašky („kurky, jeptišky a mnichy“) na [[Pokrývač|krytí]] střech. Například v [[Praha|Praze]] byli v roce [[1419]] čtyři cihláři zdící a osm cihlářů krycích. [6] => [7] => '''[[Cihelna|Cihelny]]''' stávaly v Praze za hradbami města, například v místě dnešního [[Národní divadlo|Národního divadla]], kromě výroby cihel se v nich připravovalo i vápno. V první polovině [[14. století]] stálo tisíc cihel zdících 24 [[Pražský groš|grošů]]. V [[15. století]] už byly cihelny také u obvodních městských zdí, vyráběly se „cihly zdící, krycí a [[Dlaždice|dlažicí]]“. Cihelny byly v Čechách [[obec]]ní i soukromé, výrobu řídil [[mistr]] cihlář se svými [[tovaryš]]i a pomocníky. Při středověkých klášterech byla cihelna někdy spojena s hrnčířskou dílnou a vyráběla střešní krytinu, cihelné tvarovky, kamnové kachle, roury i podlahové dlaždice, například benediktini v [[Ostrov u Davle|Ostrově u Davle]]. [8] => [9] => V [[16. století]] se vyráběly „cihly žlebové, hákové, jeptiškové, zdicí, sklepové a dlážky“. Cihelny byly převážně obecní, majitelům větších [[usedlost]]í však nikdo nezabránil ve zbudování vlastní cihelny. Menší [[Sedlák|sedláci]] mohli využít k vedlejšímu užitku na výrobu cihel spodní vrstvy své [[Pole|orné půdy]]. [[Výnos]] z cihelen nebyl stejný ani spolehlivý. Nejvíc soukromých cihelen bylo v Praze a jejím okolí. Mistři cihláři byli nájemní řemeslníci, kteří uzavírali smlouvy s majiteli cihelných [[Huť|hutí]], k vlastnímu užitku si nechávali část svých výrobků. Do [[Měšťanstvo|měšťanství]] byli za celé století přijati dva cihlářští mistři na [[Staré Město Pražské|Starém městě]] a čtyři na [[Nové Město Pražské|Novém městě]]. [10] => [11] => === [[Cihla|Cihly]] === [12] => Používaly se na vyzdívání prsou [[Klenba křížová|kleneb]], které měly žebroví z kamene nebo cihel; na výplňové zdivo; k budování velkých monumentálních staveb a běžného domovního zdiva; často tvořily plášť pro vnitřní litou vyzdívku. Cihly se tvořily ve formách či „kadlubech“ a pálily v peci. Nejvíce pálené „kabřince“, nepálené - sušené „pácy, vepřovice, cihly egyptské“. [13] => * 7,5 x 12 x 28 cm; chrám sv. Jiljí v Nymburce [14] => * 10 x 12 x 25 cm; Hradec Králové [15] => * 8 x 12 x 25 cm; Praha [16] => * 8 x 9 x 11 cm; vysoké cihly zvané „buchty“ [17] => * ke stavbě studní a pecí se vyráběly cihly s vyříznutými boky [18] => * pro klenby se vyráběly klínovité cihly „klenáky“ [19] => * pro dláždění předsíní, kuchyňní, chodeb a komor „dlažky či dlažice“, čtyř-, pěti- a šestihranné [20] => * pro krytí staveb „háky, křidlice, žlábkovice, prejzy a tašky“, někdy také ve tvaru ležatého S - dobře přilnavé ale těžké [21] => * na žlaby se používaly „vejžlabky neboli kolísky“ [22] => [23] => Od [[renesance]] se vyráběly také celé [[Terakota|terakotové]] prefabrikované architektonické části, keramická ostění oken a dveří, někdy bohatě zdobená reliéfem s ornamenty či figurálními motivy. Tvarovky Vyhlášená byla například [[Pernštejnové|pernštejnská cihelna]] v [[Pardubice|Pardubicích]], která ve 2. čtvrtině 16. století dodávala tvarovky jak na pernštejnský zámek a paláce, tak do měšťanských domů. [24] => [25] => V baroku byly cihly nápadně ploché, s výškou 5 cm. V 18. století se již užívají cihlářské lisy a roštové pece namísto milířů. Koncem 18. století je v Německu navržený normalizovaný rozměr 11 x 5,25 x 2,5 palce, v Čechách 6,5 x 14 x 29 cm téměř jako dnes. [26] => [27] => Cihly mají odlišné tepelné vlastnosti než kámen, používaly se tedy pro stavbu pecí (drží teplo uvnitř) a ke stavbě velkých budov (v zimě lépe uchovají teplo, v létě chladily místnosti a teplo z venku jimi pronikalo hůř). Cihly také snáz propouští vláhu než kámen. [28] => [29] => === [[Cihlářská hlína]] === [30] => Cihly se vyráběly z bezvápenné hlíny a písku. Hlína měla být jílovitá, mastná, do které se rozděláním s vodou daly otisknout ruce. Nesměla obsahovat mnoho písku a žádný vápenitý. Kamení, kořínky a další rostlinné části se z cihlářské hlíny oddělovaly prohazováním tlučené hlíny přes prohazovačku nebo prosíváním, u vlhké hlíny hnětením a šlapáním. Hlína se těžila v zimě, rovnala se do řad proti západnímu větru v profilu aby mohla promrzat, na jaře se propracovala. Požadovaná hlína byla čistá, plastická a neproměnlivá v ohni, po vypálení červená nebo žlutá. Formy byly pod víkem o 0,5 palce vyšší, protože hlína se při vypálení smrštila [31] => [32] => === Nářadí === [33] => * jednostranný kopáč [34] => * cihlářská motyka [35] => * dřevěná lopata [36] => * hrábě [37] => * pohrabáč [38] => * bedna na hlínu [39] => * škopík a korejtko na vodu [40] => * kolečko na přepravu hlíny a cihel [41] => * tlouk [42] => * cihlářská forma [43] => * rohož k přikrývání cihel [44] => [45] => === Příprava hlíny hlináky === [46] => * kopání [47] => * ukládání a kropení hlíny [48] => * kropení a přikrývání zásoby rohožemi [49] => [50] => === Cihlářské práce === [51] => * přeprava hlíny k cihlářskému stolu [52] => * nabíjení hlíny do formy [53] => * seřezávání přebytečné hlíny dřevěným nožem [54] => * vyklápění surových cihel na cihlářský plac [55] => * sušení cihel [56] => [57] => == Odkazy == [58] => === Literatura === [59] => * ''Technologie všeobecná a obzvláštní''; 1837 [60] => * {{Citace monografie [61] => | příjmení = Janotka [62] => | jméno = Miroslav [63] => | příjmení2 = Linhart [64] => | jméno2 = Karel [65] => | titul = Řemesla našich předků [66] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [67] => | místo = Praha [68] => | rok = 1987 [69] => | vydání = 1 [70] => | počet stran = 208 [71] => | strany = 141–145 [72] => | id = 25-105-87 [73] => }} [74] => * [[Zikmund Winter]]: ''Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století''. Praha 1906, s. 158-159 [75] => [76] => === Související články === [77] => * [[Cihelna]] [78] => * [[Cihla]] [79] => * [[Cihlářská hlína]] [80] => * [[Dlaždič]] [81] => * [[Pokrývač]] [82] => * [[Zedník]] [83] => * [[Zednictví]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{NK ČR|ph114255}} [87] => * [http://www.cihlarstvi.estranky.cz/clanky/historie-cihlarstvi/strucna-historie-cihlarstvi.html Cihlarstvi.estranky.cz] [88] => * [http://www.nasehobby.cz/chvala-cihlarskeho-remesla Nasehobby.cz: Chvála cihlářského řemesla] [89] => * [https://is.muni.cz/el/1421/podzim2012/.../Senkyr_Vapenictvi_a_cihlarstvi_text.pdf Is.muni.cz: Vápenictví a cihlářství] {{Wayback|url=https://is.muni.cz/el/1421/podzim2012/.../Senkyr_Vapenictvi_a_cihlarstvi_text.pdf |date=20200604074758 }} [90] => [91] => {{Autoritní data}} [92] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Lidé|Novověk|Středověk}} [93] => [94] => [[Kategorie:Cihlářství| ]] [95] => [[Kategorie:Řemesla]] [96] => [[Kategorie:Profese]] [97] => [[Kategorie:Středověk]] [98] => [[Kategorie:Novověk]] [] => )
good wiki

Cihlářství

Cihlářství je původem starověké řemeslo. Hlináci těžili a připravovali speciální cihlářskou hlínu, cihláři z ní v cihelně vyráběli cihly a zedníci z nich stavěli domy, chrámy či hradby.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Cihlářská hlína','Cihelna','Zednictví','Pokrývač','Cihla','usedlost','Ostrov u Davle','mistr','Pražský groš','Dlaždice','cihla','11. století'

Cihelna

Cihla

Dlaždice

Mistr

Pokryváč

Usedlost

Usedlost je historicky významný typ venkovského stavu v Českých zemích.

Zednictví

Zednictví je řemeslo, které se zabývá výrobou a montáží zednických konstrukcí, jako jsou zdi a jiné stavby z cihel, bloků, případně kamene.