Array ( [0] => 14866115 [id] => 14866115 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Colloredové [uri] => Colloredové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Colloredové z Wallsee [2] => | znak = Colloredo-Mansfeld.jpg [3] => | popisek = Erb rodu Colloredo [4] => | země = {{Vlajka a název|Itálie}}
{{Vlajka a název|České království}}
{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} [5] => | mateřská dynastie = [6] => | tituly = {{nic}} [7] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] 1588 [[Panský stav|svobodní páni]] (Rakousko) [8] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] 1591 [[Panský stav|svobodní páni]] von Wallsee (Říše) [9] => * 1711 titul vysoce urozený ''(Hoch- und Wohlgeboren)'' [10] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] 1724 [[Hrabě|hrabata]] (Říše) [11] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1763 [[Kníže|knížata]] – dědičný knížecí stav pro prvorozeného syna (České království) [12] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1763 [[Kníže|knížata]] – dědičný knížecí stav pro prvorozeného syna (Říše) [13] => * 1825 titul Jasnost ''(Durchlaucht)'' [14] => ---- [15] => * POZNÁMKY: [16] => * 1723 [[Nejvyšší stolník|nejvyšší dědičný stolník]] Českého království [17] => * 1737 přijetí do švábského kolegia říšských hrabat [18] => * 1765 uherský inkolát [19] => * 1777/1789 spojení jmen a erbů Colloredo-Mannsfeld, dědic titulu hrabě z Mannsfeldu [20] => * 1861 dědičný člen [[Panská sněmovna|rakouské Panské sněmovny]] [21] => | zakladatel = [22] => | mýtický zakladatel = [23] => | poslední vládce = [24] => | rok založení = [[11. století]] (v Čechách od 17. století) [25] => | konec vlády = [26] => | současná hlava = [27] => | větve rodu = {{nic}} [28] => * Colloredové [29] => * Asquilinova († 1693) [30] => * bernardovská [31] => * mantovská († 1813/1815) [32] => * česká († 1859) [33] => * Weikardova [34] => }} [35] => '''Colloredové''' (později '''Colloredové z Wallsee'''{{#tag:ref|'''Pánové z Walsee''' (také '''z Wallsee''', ''Walchsee'', ''Walse'', ''Walsse'', ''Wallssee'', ''Waldze'', původně ''z Waldsee'', italsky ''Valsa'') pocházeli ze [[Švábsko (vládní obvod)|Švábska]] z Bad Waldsee (See der Walschen/Welschen). Název obce je odvozen z germánského označení pro Římany '''Welsche''' nebo '''Walsche,''' v pozdější němčině a ještě ojediněle dnes se slovo ''Welschen'' používá k označení románských národů zejm. Italů – česky ''Vlaši.'' V matrikách města Opočna se však uvádí Colloredo Waldsee.{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Matrika č. 136-00004, s. 94 [37] => | url = https://vychodoceskearchivy.cz/wp-content/uploads/2020/08/8700_Sbirka-matrik-Vychodoceskeho-kraje-1587-1949_NAD_190-stav-2020-08-18.pdf [38] => | datum přístupu = [39] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220526072638/https://vychodoceskearchivy.cz/wp-content/uploads/2020/08/8700_Sbirka-matrik-Vychodoceskeho-kraje-1587-1949_NAD_190-stav-2020-08-18.pdf [40] => | datum archivace = 2022-05-26 [41] => }}|group="pozn."}}{{#tag:ref|K tvaru „Walsee“ je v časopise „Zeitschrift für Baiern und die angränzenden Länder“ z roku 1816 poznámka, že správnější je tvar „Waldsee“, leč se vztahuje k malému hrabství Waldsee, k hradu a městečku Waldsee, které je obklopeno též jezerem Waldsee.{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = ÖNB-ANNO - Zeitschrift für Baiern und die angränzenden Länder, 1816, Heft 1, Seite 43 (37): Hieronymus Graf von Colloredo [43] => | periodikum = anno.onb.ac.at [44] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=a08&datum=1816&page=43&size=45&qid=QRAO904KUHTXCQK9S5FKP4DFK9BI89 [45] => | datum přístupu = 2021-09-20 [46] => }}|group="pozn."}} a '''Colloredo-Mansfeldové''') jsou starý [[Itálie|italsko]]-[[rakousko|rakouský]] rod. Do českých zemí přišli během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Svůj původ odvozují od rodu [[Páni z Wallsee|pánů z Waldsee]]. [47] => [48] => == Historie == [49] => === Colloredo-Waldsee === [50] => [[Soubor:COLLE LA TORATE - panoramio - iw3rua (5).jpg|náhled|upright|Hradní věž bývalého hradu Mels u [[Colloredo di Monte Albano]] (Torre del Castello di Mels)]] [51] => [[Soubor:Paolo Monti - Servizio fotografico (Colloredo di Monte Albano, 1967) - BEIC 6349159.jpg|náhled|upright|Zámek Colloredo v centru městečka Colloredo di Monte Albano (r. 1967)]] [52] => [[Soubor:Dobrovo, pogled na grad 1953.jpg|náhled|upright|Zámek Dobra (německy Schönfeld, slovinsky [[Občina Brda|Dobrovo]], nyní součást ([[Občina Brda|občiny Brda]])]] [53] => [[Soubor:Fojana 1953.jpg|náhled|upright|Pohled na ves Fojana (německy Bertoldsdorf, italsky Fleana, nyní součást [[Občina Brda|občiny Brda]]) s kostelem sv. Floriána]] [54] => Nejstarším známým předkem budoucího rodu Colloredů byl Albanus z [[Páni z Wallsee|Waldsee]], družiník [[Ota I. Veliký|císaře Oty I.]], s kterým v roce 962 táhl do Itálie. Jeho synové Liebhard (Heliabordus / Liabordo) a Jindřich (Henricus / Heinrich) doprovázeli o několik let později římského krále [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] při jeho cestě do Říma, kde byl v roce 1027 korunován papežem [[Jan XIX.|Janem XIX.]] císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Bratr Jindřich se vrátil s císařem do Německa, kde rodová větev [[Páni z Wallsee|pánů z Waldsee]] Reinprechtem a jeho dcerou Barborou (provdanou von Schaumburg) vymřela. Heliabordus zůstal v Itálii. V roce 1025 mu [[Aquilejský patriarchát|aquilejský patriarcha]] [[Seznam aquilejských patriarchů|Poppo]] dal [[Léno|lénem]] místohrabství ve [[Furlansko|Furlansku]] s hradem Mels.Giovanni Battista di Crollalanza: Das Adelsgeschlecht der Waldsee-Mels und insbesondere der Grafen von Colloredo: historisch-genealogische Denkwürdigkeiten, K.K. Hofbuchhandlung Wilhelm Frick, 1889, 1. kapitola. [55] => [56] => Glizojův syn Vilém z Waldsee a Melsu († 1303) prodal na počátku 14. století Venzone, a jelikož v té době nevlastnil žádné sídlo, které by jeho rodině poskytovalo bezpečí, požádal patriarchu Ottobuona de Razzi o svolení k výstavbě nového rodového sídla na panství Mels a to na výšině nedalo vsi Colloreda. Povolení obdržel 14. prosince 1303 pod podmínkou, že nový hrad (''gossitudinis Domini Guilelmi in Villa Colloreto Domum'') bude lénem kostela v [[Aquileia|Aquileji]] (Basilica di Santa Maria Assunta). Ves byla pravděpodobně pojmenována podle tehdejšího okolního lískového porostu a lískového houští (''latinsky ''Coryletum).Giovanni Battista di Crollalanza: Das Adelsgeschlecht der Waldsee-Mels und insbesondere der Grafen von Colloredo: historisch-genealogische Denkwürdigkeiten, K.K. Hofbuchhandlung Wilhelm Frick, 1889, s. 70.{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = Meaning of coryletum (coryleta, coryleti, coryletis, coryleto, coryletorum, coryleti) in Latin-English dictionary [58] => | periodikum = worldofdictionary.com [59] => | url = https://worldofdictionary.com/dict/latin-english/meaning/coryletum [60] => | datum přístupu = 2021-09-19 [61] => }} [62] => [63] => Název hradu Colloredo převedl Vilém také na svůj rod, aby jej odlišil od dosavadních větví se sídli na hradě Albana (Castello di Albana, nyní součást obce [[Prepotto]]){{Citace elektronického periodika [64] => | titul = Castello di Albana (Prepotto) [65] => | periodikum = consorziocastelli.it [66] => | url = https://consorziocastelli.it/icastelli/udine/albana [67] => | datum přístupu = 2021-09-19 [68] => }} a hradě Prodolone (Castello di Prodolone),{{Citace monografie [69] => | příjmení = [70] => | titul = Castello di Prodolone [71] => | url = https://www.flickr.com/photos/magaripotessi/2115683252/ [72] => }} (nyní součást obce [[San Vito al Tagliamento]]).{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = Prodolone (mapa) [74] => | periodikum = Mapcarta [75] => | url = https://mapcarta.com/de/18781138 [76] => | jazyk = de [77] => | datum přístupu = 2021-09-19 [78] => }} Následně pak existovaly tři rodové větve: Mels-Albana, Mels-Prodolone a Mels-Colloredo.Giovanni Battista di Crollalanza: Das Adelsgeschlecht der Waldsee-Mels und insbesondere der Grafen von Colloredo: historisch-genealogische Denkwürdigkeiten, K.K. Hofbuchhandlung Wilhelm Frick, 1889.{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = Familiengeschichte - Colloredo-Mannsfeld [80] => | periodikum = www.colloredo-mannsfeld.com [81] => | url = https://www.colloredo-mannsfeld.com/de/familiengeschichte.html [82] => | datum přístupu = 2021-09-18 [83] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180116225838/http://www.colloredo-mannsfeld.com/de/familiengeschichte.html [84] => | datum archivace = 2018-01-16 [85] => }} [86] => [87] => === Asquinova větev Colloredů === [88] => '''Asquino I.''', prvorozený syn Viléma (Guglielmo) visconta z Melsu a pána z [[Venzone]] a Colloreda, se oženil s Amorosou, dcerou Asquina z Varmo (Vildivar) a Persu.Pers je malé městečko, které je součástí obce Majano v provincii [[Provincie Udine|Udine]]. Kdysi zde stával stejnojmenný hrad. Z manželství pošli 4 synové, z kterých zanechal potomstvo jen Nicolaus (r. 1385) a to syny: 1. Heinricha, 2. Johanna, 3. Adalricha a 4. Asquina II; Johann zemřel bezdětný, Heinrich měl syna Otu († bez potomků) a Wilhelma (Viléma) II., jehož syny byli Heinrich II. a Anton († bez potomků); Adalrichovým synem byl Nicolaus III., jehož syny byli Pantaleone II. (bezdětný) a Asquino II., který po sobě zanechal syny: 1. Fiorina († svobodný); 2. Jakoba († svobodný); 3. Nicolause II., jež měl syny Bertina a Aldigeria, přičemž Bertinův rod žil ještě po dvě generace, Aldigerio po sobě zanechal jen jednoho syna Anton II. († 1500 svobodný); 4. Johanna III., jehož potomstvo se během osmi generací rozrostlo do několika rodových větví a kolem roku 1700 Ludvíkem IV. vymřelo po meči. Ludvíkova dcera Maria Josepha Colloredo se provdala za Norberta Ernesta hraběte [[Libštejnští z Kolovrat|Liebsteinsky z Kolowrat]];{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Maria Josepha Colloredo [90] => | periodikum = de.rodovid.org [91] => | url = https://de.rodovid.org/wk/Person:795673 [92] => | datum přístupu = 2021-10-08 [93] => }} 5. Friedricha II., jehož potomstvo získalo statky jejich příbuzných pánů z Waldsee, šlechtické hodnosti, privilegia a zřídilo si sídlo v Rakousku a Čechách.Giovanni Battista di Crollalanza: Das Adelsgeschlecht der Waldsee-Mels und insbesondere der Grafen von Colloredo: historisch-genealogische Denkwürdigkeiten, K.K. Hofbuchhandlung Wilhelm Frick, 1889, s. 136–140. [94] => [95] => Z manželství Friedricha II. pošli synové: 1. Johann Baptist, jehož syn Vicardo zemřel bezdětný († 1568); 2. Ludwig, který měl dva syny: Thomase a Augustina (oba svobodné); 3. Johann III., jehož syn Anton IV. nezanechal potomky; 4. Friedrich III., který byl r. 1511 zavražděn (Savorgnan) a jehož syny byli: 1. Hieronymus I. († svobodný); 2. Johann V. († svobodný); 3. Mario, který byl r. 1586 hejtmanem Gemony (nyní [[Gemona del Friuli]]) a zanechal po sobě syny: 1. Hieronyma II.; 2. Livia; 3. Sillu; 4. Fulvia; 5. Friedricha IV.; 6. Lelia; 7. Ludvíka II. († 1598). [96] => [97] => Tři ze synů Maria (Marzio) z Colloreda dosáhli na [[Hofburg|rakouském dvoře]] významného postavení: 1. Fridrich IV., komorník císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] a vyslanec na anglickém dvoře [[Alžběta I.|královny Alžběty]], jež získal léno Dobra (Schönfeld, též [[Občina Brda|Dobrovo]]) se vsí Flojanou (Bertoldsdorf, též [[Občina Brda|Fojana]], Fleana) a Cosarnem (nyní [[Občina Brda|Kozarno]]); 2. Lelio, rytíř a [[komtur]] [[Maltézský řád|Maltézského řádu]] a kapitán [[Jezdectvo|kavalérie]]; 3. Ludvík II., ministr císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]; přičemž Ludvík II. a jeho bratr Lelio byli přijati do šlechtického stavu v hodnosti svobodných pánů na [[Gorizia| Gorizii (Görz)]] a uznáni se všemi privilegii potomky [[Páni z Wallsee|pánů z Waldsee]]. Císař Rudolf II. dne 19. března 1588 Fridrichovi, Leliovi a Ludvíkovi a všem ostatním členům z větve Asquina šlechtický stav potvrdil a dekretem z 31. července 1591 jim udělil dědičný titul říšských [[Svobodný pán|svobodných pánů]] (barona) s predikátem z Waldsee a potvrdil užívání tohoto rodového erbu.Giovanni Battista di Crollalanza: Das Adelsgeschlecht der Waldsee-Mels und insbesondere der Grafen von Colloredo: historisch-genealogische Denkwürdigkeiten, K.K. Hofbuchhandlung Wilhelm Frick, 1889, s. 140–145.{{#tag:ref|[[Gorice a Gradiška|Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška]]: Johann hrabě von Ortenburg prodal v roce 1591 zámek Dobra a zboží ve vsi, zboží Flojana a Cosarna, zboží S. Martino, Quisca, Gardina atd. Fridrichovi svobodnému pánu z Colloredo-Waldsee. V roce 1785 držel [[Jurisdikce|jurisdikci]] Albona s obcemi Albona a Slabnico; jurisdikci Nosna; jurisdikci Selosenchia; jurisdikci Vedrignano a jurisdikci Dobra „Karel hrabě z Colloreda“.Erläuterungen zum Historischen Atlas der österreichischen Alpenländer. 1. Abteilung: Die Landgerichtskarte. Teil 4, 1: Kärnten, Krain, Görz und Istrien. Kärnten, Görz und Gradizca von Jaksch, August von; Pirchegger, Hans; Wutte, Martin; Hauptmann, Ludmil, Mell, Anton, 1914, s. 283–284.|group="pozn."}} [98] => [99] => [[Ludvík Colloredo-Waldsee|Ludvík III. hrabě z Colloreda a Waldsee]] (1631–1693), syn Jeronýma IV. (1582–1638), se 20. srpna 1661 oženil s Marií Susannou Eleonorou hraběnkou z [[Zinzendorfové|Zinzendorfu]] a [[Pottendorf (zámek)|Pottendorfu]] (1644–1704). Z manželství pošla jediná dcera Marie Josepha Antonie hraběnka z Colloreda a Waldsee (15. červenec 1672–1736 [[Sankt Pölten|St. Pölten]]), jež se provdala za Leopolda Philippa knížete de Montecuccoli (1662–1698).{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = Family tree of Maria Josepha Antonia von Colloredo [101] => | periodikum = Geneanet [102] => | url = https://gw.geneanet.org/fcicogna?lang=en&n=von+colloredo&oc=0&p=maria+josepha+antonia [103] => | jazyk = en [104] => | datum přístupu = 2021-09-25 [105] => }} Manželství zůstalo bezdětné. [106] => [107] => Marie Josepha Antonie kněžna de Montecuccoli zdědila v roce 1673 po svém otci hraběti [[Ludvík Colloredo-Waldsee|Ludvíku III. Colloredovi z Waldsee]] česká panství [[Dymokury (zámek)|Dymokury]] a [[Smidary]], dům ve Vídni a na předměstí zahradu. Po soudní při (1701–1704) musela část dědictví postoupit příbuznému Jeronýmovi IV. z Vicartovy větve. Fideikomisní panství [[Opočno (zámek)|Opočno]] a [[Dolní Počernice (zámek)|Počernice]], dolnorakouské [[Allodium|alodiální]] panství [[Staatz]] se dvorcem Siebenhirten (nyní část obce [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]]) a Velim (Föllim, nyní část obce [[Poysdorf]]) tak obdržel [[Jeroným Colloredo-Waldsee|Jeroným IV. hrabě z Colloreda a Waldsee]] (1674–1726). Kamilovi IV. (1712–1797) z Bernardovy větve odkázala po otci zděděná léna Dobra (německy Schönfeld, italsky Dobra, slovinsky Dobrovo, nyní [[Občina Brda]]) a Floyana (německy Bertoldsdorf, italsky Fleana, slovinsky Fojana, nyní [[Občina Brda]]), která Kamil kvůli dluhům prodal bratrovi Karlovi Ludvíkovi.Monika Prüller, Karl Gutkas: Das Karmelitinnenkloster "Unsere Liebe Frau vom Berge Karmel" zu St. Pölten (1706–1782), Selbstverlag des NÖ Instituts für Landeskunde, 1992, s. 24–25. [108] => [109] => === Vicartova větev Colloredů === [110] => [[Soubor:Santa sofia, palazzo comunale 00.jpg|náhled|upright|Santa Sofia s palácem, v držení Colloredů 1615–1794]] [111] => [[Jeroným Colloredo-Waldsee|Jeroným /Girolamo IV. Colloredo z Waldsee]] (1674–1726), syn Ferdinanda /Federica (1635–1689),{{Citace monografie [112] => | příjmení = [113] => | jméno = [114] => | titul = Monatsblatt des Heraldisch-Genealogischen Vereines „Adler“, Volume 4, Seite 393 (405): Ferdinand a jeho choť Felicitas hraběnka von Rabatta [115] => | url = http://archive.org/details/monatsblattdesh01adlgoog [116] => | vydavatel = Druck von Carl Gerold & Sohn, 1900 [117] => | jazyk = German [118] => }} přeložil sídlo své rodiny do Rakouska a Čech, v roce 1723 získal se svým bratrem Rudolfem (1676–1750) dědičný úřad [[Nejvyšší stolník|nejvyššího zemského stolníka (jídlonoše)]] [[České království|Českého království]] (''Obersterbland-Truchsess des Königreiches Böhmen'') a stal se zakladatelem knížecí linie Colloredo-Mansfeld. S chotí hraběnkou Janou Karolínou [[Kinští|Kinskou]] (1675–1755){{Citace elektronického periodika [119] => | titul = Gräfin Johanna Caroline Kinsky von Wchinitz und Tettau b. 27 Jul 1675 Praha, Böhmen d. 23 Feb 1755 Wien, Österreich: Geneagraphie - Families all over the world [120] => | periodikum = www.geneagraphie.com [121] => | url = https://www.geneagraphie.com/getperson.php?personID=I462168&tree=1 [122] => | datum přístupu = 2021-09-19 [123] => }} měl čtyři syny: Karla, rytíře a [[komtur]]a [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], čestného majitele a plukovníka rakouského pěšího pluku, [[Polní maršál|polního maršálka]] a zplnomocněného ministra v [[Ruské carství|Rusku]], [[Anglie|Anglii]] a [[Flanderské hrabství|Flandrech]]; Filipa, klerika, jež zemřel v 19 letech v Římě; Antona, velkopřevora v Čechách, vrchního majitele rakouského pěšího pluku a maršála císařovny [[Marie Terezie]] a [[Rudolf Josef Colloredo|Rudolfa Josefa I.]] [124] => [125] => [[Rudolf Josef Colloredo|Rudolf Josef I.]], [[Řád zlatého rouna|rytíř zlatého rouna]], skutečný tajný rada a konferenční ministr, [[Nejvyšší komorník nad stříbrem|nejvyšší komoří]], dědičný nejvyšší zemský stolník v Čechách a říšský vicekancléř byl 29. prosince 1763 povýšen do říšského knížecího stavu s titulem urozeného pána a 24. prosince 1764 mu byl knížecí titul udělen dědičně v [[Primogenitura|primogenituře]]. S chotí Marií Gabrielou [[Starhembergové|ze Starhembergu]] měl čtyři syny: [[Jeroným z Colloreda (1732–1812)|Hieronyma]], [[Salcburské knížecí arcibiskupství|salcburského knížete-arcibiskupa]], vicekancléře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a vyslance u [[Svatý stolec|Svatého stolce]]; Josefa, rakouského polního maršála; Václava, komtura [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], rakouského polního maršála a ministr války; a [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|Františka Gundakara]], říšského vicekancléře a vrchního komisaře u Říšské soudní komory a který se oženil s hraběnkou Maria Isabellou z [[Mansfeldové|Mansfeldu]].Giovanni Battista di Crollalanza: Das Adelsgeschlecht der Waldsee-Mels und insbesondere der Grafen von Colloredo: historisch-genealogische Denkwürdigkeiten, K.K. Hofbuchhandlung Wilhelm Frick, 1889, s. 151–155. [126] => [127] => * 12. květen 1623: císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] udělil titul „Wohlgeboren“ (Vysokorodný) Leliovi, Jeronýmovi a Rudolfovi z Colloreda [128] => * 10. května 1624: císař Ferdinand II. povýšil do hraběcího stavu Rudolfa a Jeronýma z Colloreda hrabata z Waldsee a pány z [[Dobrovo|Dobry]] (Schönfeld /[[Občina Brda|Dobrovo]]) a Flegny ([[Občina Brda|Flojana]]/Bertoldsdorf) [129] => * 12. července 1646: český [[inkolát]] pro hraběte Horáce II. z Colloreda (1568–1646) [130] => * 20. března 1666: moravský inkolát v [[Panský stav|panském stavu]] pro Ludvíka III. z Colloreda hraběte z Waldsee († 1693) [131] => * 14. září 1671: český inkolát pro Ferdinanda (1635–1689) a Mikuláše z Colloreda hraběte z Waldsee [132] => * 7. prosince 1694: český inkolát pro hraběte Jeronýma IV. z Colloreda (1674 - 1726) [133] => * 27. února 1711: udělení titulu urozený pán (Hochwohlgeboren) bratrům Jeronýmovi IV. (1674–1726) a Rudolfovi (1676–1750) hrabatům z a na Colloredu, svobodným pánům z Waldsee, Opočna, [[Tloskov|Tloskova (Floskau)]] a [[Staatz|Stožce (Staatz)]] [134] => * 27. května 1715: moravský inkolát v panském stavu pro [[Jeroným Colloredo-Waldsee|Jeronýma IV. hraběte z a na Colloredu]] (1674–1726) [135] => * 24. prosince 1763: udělení říšského knížecího stavu a titulu urozeného pána, knížecí stav dědičný v [[Primogenitura|primogenituře]] pro [[Rudolf Josef Colloredo|Rudolfa Josefa I. hraběte zu Colloredo]] (1706–1788) [136] => [137] => Do [[Čechy|Čech]] přišli v [[17. století]] [[Rudolf Colloredo|Rudolf]] s [[Jeroným Colloredo-Waldsee (maršálek)|Jeronýmem]] a získali zde majetek i postavení mezi českou šlechtou. Jeroným bojoval po boku [[Valdštejnové|Valdštejnů]] v [[Bitva u Lützenu|bitvě u Lützenu]] a po smrti [[Generalissimus|generalissima]] [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejna]] ztratil [[Slezsko]], za což byl potrestán, později však byl omilostněn. Zemřel při další prohrané bitvě přímo ve válečné vřavě roku [[1638]]. [138] => [139] => [[Převor|Velkopřevor]] [[Maltézský řád|maltézského řádu]] a zemský velitel císařského vojska v [[Čechy|Čechách]], [[Rudolf Colloredo]] (1585–1657), v roce [[1648]] ubránil [[Praha|Prahu]] před [[Švédové v Praze|Švédy]] a po válce zde zůstal natrvalo. [140] => [141] => V roce [[1763]] povýšil císař [[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán]] do [[říšský hrabě|říšského hraběcího stavu]] [[Rudolf Josef Colloredo|Rudolfa Josefa]], který působil v císařské ministerské radě. Vrchní velitel benátského vojska, [[Jan Colloredo-Wallsee|Jan Colloredo]], bojoval ve [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]], padl na [[Kréta|Krétě]] při [[Osmansko-habsburské války|bojích s Turky]] roku [[1649]]. [142] => [143] => === Colloredo-Mansfeldové === [144] => [[Soubor:Křižovnické náměstí Colloredo-Mansfeld 1.jpg|náhled|upright|[[Colloredo-Mansfeldský palác]] v Praze]] [145] => [[Antonín Theodor Colloredo-Waldsee|Antonín Theodor]] se roku [[1760]] stal maršálem a v letech 1777–1811 prvním [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckým arcibiskupem]]. [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|František de Paula Gundakar I.]] (1731–1807) si vzal [[Marie Izabela z Mansfeldu|Marii Izabelu]], hraběnku [[Mansfeldové|Mansfeldovou]], díky níž získal mimo jiné panství [[Dobříš]], [[Obořiště]] a později ještě zdědil [[Nepomuk]] a [[Zelená Hora (zámek)|Zelenou Horu]]. On i jeho potomci užívali jména '''Colloredo-Mansfeld'''. [146] => [147] => Další příslušníci rodu převážně působili v armádě či ve státních službách. [[Hieronymus Mannsfeld|Jeroným Mansfeld]] (1842–1881) byl například rakousko-uherským politikem a [[Seznam ministrů zemědělství Předlitavska|předlitavským ministrem zemědělství]].{{Citace monografie [148] => | titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech [149] => | vydavatel = Svoboda [150] => | místo = Praha [151] => | rok = 1987 [152] => | isbn = 80-7239-178-X [153] => | strany = 587 [154] => | jazyk = česky [155] => }}{{Citace elektronické monografie [156] => | vydavatel = prostor-ad.cz [157] => | titul = Obora Aglaia [158] => | url = http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/dobris/aglaia.htm [159] => | jazyk = česky [160] => | datum přístupu = 2013-03-20 [161] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160316082021/http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/dobris/aglaia.htm [162] => | datum archivace = 2016-03-16 [163] => | nedostupné = ano [164] => }} [165] => [166] => Část rodiny se po roce 1918 vystěhovala do USA. [[Franz Ferdinand Colloredo-Mansfeld]] (1910–1944) se roku 1941 přihlásil jako dobrovolník do britské armády a roku 1944 padl jako stíhač [[Royal Air Force|RAF]]. [167] => [168] => V září 1939 se Jeroným Colloredo-Mannsfeld (1870–1942) připojil k [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostnímu prohlášení české šlechty]], stejně jako jeho synové [[Josef Colloredo-Mansfeld|Josef]] (1910–1990), [[Hieronymus Colloredo-Mannsfeld|Jeroným]] (1912–1998) a [[Weikhard Colloredo-Mannsfeld|Weikhard]] (1914–1946, ten se zúčastnil už první deklarace 17. září 1938).{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = Historická šlechta: Colloredo-Mannsfeldové [170] => | url = https://www.historickaslechta.cz/prehled-rodu/colloredove/ [171] => | periodikum = www.historickaslechta.cz [172] => | datum přístupu = 2019-06-22 [173] => | jazyk = cs [174] => | jméno = Jan [175] => | příjmení = Drocár [176] => | vydavatel = [177] => | datum vydání = [178] => | url archivu = [179] => | příjmení2 = Loužecký [180] => | jméno2 = Pavel [181] => }} V roce 1942 byli všichni členové rodu, včetně těch žijících v zahraničí, prohlášeni za „nepřátele říše“ a veškerý jejich majetek v Čechách a Rakousku byl zabaven [[Nacistické Německo|Německou říší]]. [182] => [183] => Rodový majetek v Rakousku byl Colloredo-Mannsfeldům navrácen již v roce [[1948]], zatímco v [[Česko|České republice]] teprve po roce [[1990]], kdy v rámci [[Restituce|restitucí]] získala rodina zpět část svého někdejšího majetku (zámky v Dobříši a ve Zbirohu a přibližně 20 000 ha lesů a rybníků), který jim byl již podruhé vyvlastněn při [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení německého obyvatelstva]] po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. [184] => [185] => == Současnost a restituce == [186] => {{Více obrázků [187] => | zarovnání = vlevo [188] => | orientace = svisle [189] => | patička = [190] => | velikost obrázků = 130px [191] => [192] => | obrázek1 = Dobříš 2.jpg [193] => | alt1 = [194] => | popisek1 = Letecký pohled na zámek Dobříš a přilehlý rybník [195] => [196] => | obrázek2 = Zámek Dobříš 29.6.JPG [197] => | alt2 = [198] => | popisek2 = Brána zámku Dobříš [199] => [200] => | obrázek3 = Dobříš, Brdy, Stožec, Přírodní rezervace Hradec.JPG [201] => | alt3 = [202] => | popisek3 = Majetek Colloredo-Mannsfeldů; přírodní rezervace Hradec [203] => [204] => | obrázek4 = Dobříš Papež (3).jpg [205] => | alt4 = [206] => | popisek4 = Dobříš, rybník Papež, součást majetku [207] => [208] => | obrázek5 = Hájovna Jelení Palouky nad obcí.jpg [209] => | alt5 = [210] => | popisek5 = Hájovna Jelení Palouky u [[Malý Chlumec|Malého Chlumce]] [211] => [212] => | obrázek6 = Opočno - pohled na zámek z parku.jpg [213] => | alt6 = [214] => | popisek6 = Zámek Opočno, bývalé rodové sídlo, dnes předmětem restitučního sporu [215] => [216] => | obrázek7 = Opočno Kupkův rodný dům.jpg [217] => | alt7 = [218] => | popisek7 = Rodný dům [[František Kupka|Františka Kupky]], dnes české sídlo Kristiny Colloredo-Mansfeld [219] => }} [220] => === Dobříš === [221] => Členové rodu v současnosti žijí převážně v zahraničí. Střídavě také v Česku žije [[Jerome Colloredo-Mannsfeld]] (* 1949), a sice právě na [[Dobříš (zámek)|zámku v Dobříši]], který rod získal v rámci [[Restituce v Československu po roce 1989|restitucí]] v roce [[1998]] zpět do vlastnictví. Dobříšské pozemky byly vydány stejným dílem Jeromovi a jeho sestřenici [[Kristina Colloredo-Mansfeldová|Kristině]], dceři [[Josef Colloredo-Mansfeld|Josefa Colloredo-Mansfelda]] († 1990) v roce 2006. V dobříšském zámku dnes sídlí dvě muzea a hotel s restaurací.[http://www.zamekdobris.cz/cs/kontakty Kontakt na majitele na oficiálních stránkách zámku Dobříš] [222] => [223] => === Zbiroh === [224] => Rod uplatňoval restituční právo na [[Zbiroh (zámek)|zámek Zbiroh]]. Zámek byl Jeromovi Colloredo-Mansfeldovi vrácen již v roce 1990, ten jej však vzápětí prodal zpět českému státu. [225] => [226] => === Opočno === [227] => {{Podrobně|Kristina Colloredo-Mansfeldová|Opočno (zámek)}} [228] => O někdejší majetek opočenské větve rodu se vedou vleklé restituční spory. V roce 1991 byly Kristině Colloredo-Mansfeldové a jejímu bratranci Jeronýmovi v restituci vráceny lesy a nemovitosti s výjimkou opočenského zámku. Právě ten je od té doby předmětem restitučního sporu, který je veden ve dvou soudních procesech: jednak o zámek samotný, který skončil roku 2020 u Ústavního soudu a o rok později u Evropského soudu pro lidská práva, oba soudy rozhodly ve prospěch českého státu. Druhý proces, o mobiliář zámku Colloredo-Mansfeldové v roce 2023 vyhráli, ale stát se nejspíše odvolá. Dále roku 2000 bylo Colloredo-Mansfeldům navráceno 68 obrazů ze zámecké expoxice. https://www.denik.cz/krimi/spor-o-mobiliar-opocenskeho-zamku-je-znovu-u-soudu-20220407.html [229] => [230] => == Příbuzní == [231] => Byli spojeni s [[Černínové z Chudenic|Černíny z Chudenic]], [[Auerspergové|Auerspergy]], [[Mansfeldové|Mansfeldy]], [[Kolovratové|Kolowraty]], [[Collaltové|Collalty (et San Salvatore)]]. [232] => [233] => == Erb == [234] => Původní erb hrabat z Colloreda byl štít v jehož černém poli bylo stříbrné břevno, později na břevno přidali císařského orla. Jako knížata pozměnili svůj znak, který byl čtvrceným štítem s původním znakem uprostřed. Do jednotlivých částí umístili erby dalších rodů. [235] => [236] => {{Galerie [237] => | mode = packed [238] => | heights = 150 [239] => |jméno1 = Colloredo-Wappen MK1906.jpg| popis1= Colloredo 1906 [240] => | jméno2 = Wappen der Grafen Colloredo 1624.png| popis2= Knížata Colloredo [241] => | jméno3= Colloredo-Mansfeld.jpg | popis3= Colloredo-Mansfeld [242] => | jméno4 = Colloredo-Mansfeld 2.jpg| popis4= Colloredo-Mansfeld [243] => | jméno5 = Colloredo-Mansfeld 3.jpg| popis5= Colloredo-Mansfeld [244] => | jméno6 = Colloredo-Mansfeld, Erb.JPG | popis6= [[Colloredo-Mansfeldský palác|Palác Colloredo-Mansfeld]] [245] => }} [246] => [247] => == Pravopis Mannsfeld a Mansfeld == [248] => [[Soubor:Schloss Gstatt.jpg|náhled|upright|Zámek Gstatt v Rakousku]] [249] => Rodina knížat a hrabat Mansfeldů, případně rodu Mansfeld-Fondi se původně psala s jedním ''n''. U příležitosti sňatku [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|Františka Gundakara Colloreda]] (1731–1807) s Marií Isabelou Mansfeldovou, poslední příslušnicí rodu, byla v roce 1789 vyhotovena listina o sjednocení jména ''Colloredo-Mannsfeld'', v níž bylo jméno ''Mansfeld'' chybně uvedeno se dvěma ''n''. Přestože se jednalo o zjevnou chybu, od té doby je jediná oficiální a správná verze Mannsfeld. [250] => [251] => Existuje ovšem jedna výjimka. [[Josef Colloredo-Mansfeld|Josef III.]] (1910–1990) se s ohledem na historickou pravdu začal psát s jedním ''n'' a tak to také zanesl v emigraci do svých dokumentů. Proto se také jeho dcera [[Kristina Colloredo-Mansfeldová|Kristina]], která se po rozvodu vrátila k dívčímu příjmení, píše Colloredo-Mansfeldová s jedním ''n''. Kromě ní a jejích potomků se všichni členové rodu píší Colloredo-Mannsfeld.{{Citace elektronické monografie | titul = Ergänzende Anmerkungen: Mannsfeld oder -Mansfeld? | url = https://www.colloredo-mannsfeld.com/de/familiengeschichte.html | datum přístupu = 2019-07-23 | vydavatel = Colloredo-Mannsfeld | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180116225838/http://www.colloredo-mannsfeld.com/de/familiengeschichte.html | datum archivace = 2018-01-16 | nedostupné = ano }} [252] => [253] => == Význačné osobnosti rodu == [254] => === Linie Waldsee/Wallsee === [255] => * Ludvík z Colloreda [256] => * Lelius z Colloreda, syn Ludvíka [257] => * [[Jeroným z Colloreda (1582–1638)]], komoří a polní maršál-poručík, syn Ludvíka [258] => * [[Rudolf Colloredo|Rudolf z Colloreda]] (1585–1657), polní maršál a [[České velkopřevorství řádu maltézských rytířů|velkopřevor]] [[Maltézský řád|řádu maltézských rytířů]], syn Ludvíka [259] => * [[Ludvík Colloredo-Waldsee|Ludvík III. z Colloreda-Waldsee]] († 1693), polní důstojník, syn Jeronýma [260] => * [[Jan Baptista II. z Colloreda]] (1598–1649), [[Rakouské císařství|rakouský]] a [[Benátská republika|benátský]] vojevůdce, [[Maršál|polní maršál]] [261] => * [[Jan Baptista Colloredo|Jan Baptista z Colloreda]] († 1729), [[Dvorský maršálek|císařský vrchní dvorní maršálek]] (29. 8. 1726 – 12. 4. 1729) [262] => * Kamil z Colloreda (1712–1797), zakladatel české větve rodu [263] => * [[Jeroným Colloredo-Waldsee|Jeroným z Colloreda]] (1674–1726), [[Dvorský maršálek|nejvyšší maršálek císařského dvora]], habsburský guvernér v Miláně, [[moravský zemský hejtman]], [[nejvyšší dvorský sudí]] [[České království|Českého království]] [264] => * [[Rudolf Josef Colloredo|Rudolf Josef I. z Colloreda]] (1706–1788), 1. kníže, říšský vicekancléř [265] => * Jan Baptista František z Colloreda (1731–1815) [266] => * [[František de Paula z Colloreda-Waldsee]] (1799–1859) rakouský diplomat, vnuk Jana Baptisty Františka [267] => [268] => === Linie Waldsee-Mels === [269] => * [[Karel Ludvík z Colloreda]] (1698–1767), zakladatel mantovské větve rodu [270] => *Karel Boromejský z Colloreda (1718–1789), zemský komtur Řádu německých rytířů ve Vídni [271] => * [[Antonín Theodor Colloredo-Waldsee|Antonín Teodor z Colloreda]] (1726–1811), [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|arcibiskup olomoucký]] [272] => * [[Jeroným z Colloreda (1732–1812)]], [[kníže-biskup]] [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|salcburský]] [273] => * [[Josef z Colloreda]] (1735–1818), rakouský dvorský válečný rada [274] => * [[František de Paula Karel z Colloreda]] (1736–1806), císařský ministr pro vnitřní záležitosti [275] => * [[Václav Josef z Colloreda-Wallsee|Václav Josef z Colloreda]] (1738–1822), rakouský polní maršál [276] => * [[Filip z Colloreda-Melsu]] (1778–1864), [[Místodržitelství|místodržitel]] [[Maltézský řád|řádu maltézských rytířů]] [277] => [278] => === Linie Man(n)sfeld === [279] => * [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu|František de Paula Gundakar I. z Colloreda-Mannsfeldu]] (1731–1807), 2. kníže, říšský vicekancléř, syn Rudolfa Josefa [280] => * [[Rudolf Josef Colloredo-Mannsfeld|Rudolf Josef II. z Colloreda-Mannsfeldu]] (1772–1843), 3. kníže, skutečný první [[Dvorský hofmistr|nejvyšší císařský hofmistr]] [281] => * [[Hieronymus von Colloredo-Mansfeld|Jeroným VI. z Colloredo-Mansfeldu]] (1775–1822), [[polní podmaršálek]] (něm. Feldmarschall-Leutnant) [282] => * [[Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu]] (1777–1848), rakouský politik a podnikatel [283] => * [[František de Paula Gundakar II. z Colloreda-Mannsfeldu]] (1802–1852), 4. kníže, polní podmaršálek [284] => * [[Josef z Colloredo-Mannsfeldu|Josef I. František Jeroným z Colloredo-Mannsfeldu]] (1813–1895), 5. kníže, státník [285] => * [[Hieronymus Mannsfeld|Jeroným VII. Ferdinand Rudolf Colloredo-Mannsfeld]] (1842–1881), politik, v letech 1875–1879 [[Seznam ministrů zemědělství Předlitavska|ministr zemědělství Předlitavska]], později předák [[Strana ústavověrného velkostatku|Strany ústavověrného velkostatku]] na [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] [286] => * [[Josef II. z Colloredo-Mannsfeldu]] (1866–1957), 6. kníže, c. k. rytmistr [287] => * [[Hieronymus VIII. Colloredo-Mannsfeld|Hieronymus (Jeroným) VIII. Colloredo-Mannsfeld]] (1870–1942), námořní kapitán, doživotní ústřední ředitel všech colloredovských majetků v Československu [288] => * [[Franz Ferdinand Colloredo-Mansfeld|Franz Ferdinand Colloredo-Mannsfeld]] (1910–1944), přihlásil se jako dobrovolník do britského letectva ([[Royal Air Force|RAF]]), kde působil jako stíhač [289] => * [[Josef Colloredo-Mansfeld|Josef III. Colloredo-Mansfeld]] (1910–1990), 7. kníže, signatář [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|Národnostního prohlášení české šlechty]] ze září 1939, majitel statku Opočno, otec [[Kristina Colloredo-Mansfeldová|Kristiny]] [290] => * [[Hieronymus Colloredo-Mannsfeld|Hieronymus (Jeroným) IX. Colloredo-Mannsfeld]] (1912–1998), 8. kníže, signatář [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|Národnostního prohlášení české šlechty]] ze září 1939, majitel statku Zbiroh [291] => * [[Weikhard Colloredo-Mannsfeld]] (1914–1946), aktér a signatář [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|Prohlášení české šlechty]] ze září 1938 a září 1939, majitel statku Dobříš [292] => * [[Friedrich Colloredo-Mannsfeld]] (1917–1991), profesor literatury a historie [293] => * [[Kristina Colloredo-Mansfeldová]] (* 1940), malířka, podnikatelka a žadatelka o restituci [[Opočno (zámek)|zámku Opočno]] [294] => * [[Jerome Colloredo-Mannsfeld|Jerome (Hieronymus X.) Colloredo-Mannsfeld]] (* 1949), 9. kníže, podnikatel, jediný přímý mužský potomek české větve rodu [295] => [296] => [297] => {{Galerie [298] => | mode = packed [299] => | heights = 190 [300] => |jméno1 = Frans Luyckx, attributed to - Rudolf von Colloredo (1585 – 1657) - Google Art Project.jpg|popis1= Hrabě [[Rudolf Colloredo|Rudolf z Colloreda]] (1585–1657) [301] => | jméno2 = Hieronymus von Colloredo-Wallsee (1674–1726) crop.jpg | popis2= [[Jeroným Colloredo-Waldsee]] (1674-1726) [302] => | jméno3= Hieronymus Graf von Colloredo 01.jpg | popis3= Hrabě [[Jeroným z Colloreda (1732–1812)]], poslední [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|kníže-biskup salcburský]] [303] => | jméno4 = Franz Gundaker von Colloredo-Mannsfeld.jpg| popis4= [[František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu]] (1731–1807) [304] => | jméno5 = Heinrich Reinhart 001.jpg| popis5= Kníže Josef Colloredo-Mansfeld (1813–1895) [305] => | jméno6 = Laszlo - Countess Ferdinand Colloredo-Mannsfeld.jpg | popis6= Hraběnka Colloredo-Mannsfeld, od [[Philip Alexius de László|Philipa Alexia de László]], 1913 [306] => }} [307] => [308] => == Odkazy == [309] => [310] => === Poznámky === [311] => [312] => [313] => === Reference === [314] => [315] => [316] => === Literatura a kvalifikační práce === [317] => * {{Citace kvalifikační práce [318] => | příjmení = Zechovská [319] => | jméno = Markéta [320] => | instituce = Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Katedra historie [321] => | titul = Současné šlechtické rody pohledem médií (1990–2011). Dvě sondy: Colloredo-Mansfeldové a Kinský [322] => | url = https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/14333/BP.%2BZechovsk%25C3%25A1%2BM.%2BSou%25C4%258Dasn%25C3%25A9%2B%25C5%25A1lechtick%25C3%25A9%2Brody%2Bpohledem%2Bm%25C3%25A9di%25C3%25AD%2B%252819.pdf?sequence=1 [323] => | typ_práce = Bakalářská práce [324] => | vedoucí = PhDr. Milan Svoboda, PhD. [325] => | místo = Liberec [326] => | počet_stran = 184 [327] => | rok = 2013 [328] => | citace = 2021-03-11 [329] => }} [330] => * {{Citace periodika [331] => | příjmení = Hořejš [332] => | jméno = Miloš [333] => | titul = Podnikatel z donucení? Podnikatelské aktivity Josefa Jeronýma knížete Colloredo-Mannsfelda (1866–1957) [334] => | periodikum = Vydala Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě jako spis OU č. 176/2008. Výstup z mezinárodní konference Šlechtic podnikatelem – podnikatel šlechticem [335] => | datum vydání = 2008 [336] => | ročník = Nobilitas in historia moderna, první ročník [337] => | strany = 137–159 [338] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Jiri-Brnovjak/publication/47126207_Slechtic_podnikatelem_-_podnikatel_slechticem_slechta_a_podnikani_v_ceskych_zemich_v_18-19_stoleti_vystup_z_mezinarodni_konference_poradane_ve_dnech_8-9112007_Ostravskou_univerzitou_v_Ostrave_a_statut/links/571fc25708aead26e71b71f5/Slechtic-podnikatelem-podnikatel-slechticem-slechta-a-podnikani-v-ceskych-zemich-v-18-19-stoleti-vystup-z-mezinarodni-konference-poradane-ve-dnech-8-9112007-Ostravskou-univerzitou-v-Ostrave-a-sta.pdf [339] => }} [340] => * {{Citace kvalifikační práce [341] => | příjmení = Zboranová [342] => | jméno = Veronika [343] => | instituce = Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně [344] => | titul = Obrazová sbírka šlechtického rodu Colloredo-Mansfeld na zámku Opočno se zaměřením na barokní neapolskou malbu [345] => | url = https://is.muni.cz/th/cv3u0/ [346] => | typ_práce = Diplomová práce [347] => | vedoucí = prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc. [348] => | místo = Brno [349] => | počet_stran = 87 [350] => | rok = 2006 [351] => | citace = 2021 [352] => }} [353] => * {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Colloredové| strany = 34–35| isbn = 80-901020-3-4}} [354] => [355] => === Související články === [356] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [357] => [358] => === Externí odkazy === [359] => * {{Commonscat}} [360] => * [http://www.colloredo-mansfeld.com/ Stránky rodu Colloredo-Mansfeld] [361] => * [http://hejkalkovo.opocno.sweb.cz/texty/colloredove.htm Historie rodu] {{Wayback|url=http://hejkalkovo.opocno.sweb.cz/texty/colloredove.htm |date=20110607075019 }} na ''hejkalkovo.opocno.sweb.cz'' [362] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/416235100131004/ Colloredové], ''[[Modrá krev#7. Colloredové|Modrá krev]]'', Česká televize [363] => * [http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterac/Colloredo/COLLOREDO-MELS.htm Genealogie na stránkách Libro d'Oro della Nobiltà Mediterranea] [364] => [365] => {{Autoritní data}} [366] => {{Portály|Česko|Lidé}} [367] => [368] => [[Kategorie:Colloredové| ]] [369] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [370] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [] => )
good wiki

Colloredové

Colloredové (později Colloredové z Wallsee a Colloredo-Mansfeldové) jsou starý italsko-rakouský rod. Do českých zemí přišli během třicetileté války.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Občina Brda','František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu','Rudolf Josef Colloredo','Jeroným Colloredo-Waldsee','Rudolf Colloredo','Kristina Colloredo-Mansfeldová','Páni z Wallsee','Maltézský řád','Josef Colloredo-Mansfeld','Mansfeldové','Panský stav','Ludvík Colloredo-Waldsee'

Mansfeldové