Array ( [0] => 15638465 [id] => 15638465 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Czermin [uri] => Czermin [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => '''Czermin''' ([[Čeština|česky]] ''Čermín,'' [[Němčina|německy]] ''Tschermin'') je osada obnovená českými [[Exulanti|exulanty]]. Nachází se [[Polsko|Polsku]], v gmině Bralin, nedaleko Malého a [[Tabor Wielki|Velkého Tábora]]. Dne 1. května 1764 bylo českým běžencům potvrzeno [[Pruské Slezsko|pruskými]] úředníky získání šedesáti zatím nevyměřených podílů v Čermíně do dědičného [[Pacht|pachtu]].{{Citace monografie [2] => | příjmení = Štěříková [3] => | jméno = Edita [4] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [5] => | titul = Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku [6] => | vydání = 1 [7] => | vydavatel = KALICH [8] => | místo = Praha [9] => | počet stran = 599 [10] => | strany = 210, 228–232, 541 [11] => | isbn = 80-7017-553-2 [12] => }} [13] => [14] => == Historie == [15] => === Zaniklá vesnice === [16] => [[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku 1284. Čermín byl kdysi samostatnou farností, do které patřil i Milečín (Mielęcin, část Weronikopole, Polsko). K rozdělení vesnic došlo v roce 1617, kdy se milečínská vrchnost přiklonila ke [[Kalvinismus|kalvinismu]]. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] zůstala z čermínského kostela stát jen dřevěná věž, budova kostela spadla. Čermín se dostal pod farnost Turkov (polsky ''Turków'', německy ''Turkau''), kam byl přemístěn i zvon z věže čermínského kostela. V roce 1736 koupil Čermín hrabě [[Ernst Johann von Biron|Ernst Johann Biron]] (1690–1772). Ten byl do šlechtického stavu povýšen nejprve [[Anna Ivanovna|carevnou Annou]] a poté i německým císařem [[Fridrich Vilém I.|Fridrichem Vilémem]]. Jeho kariéra na carském dvoře skončila v roce 1741, kdy byl odsouzen a poslán do vyhnanství na [[Sibiř]]. Jeho wartenberské panství bylo spravováno v letech 1742–1764 úředníky pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Friedricha II. Velikého]], který na tomto panství v baldovickém lese povolil výstavbu české kolonie [[Tabor Wielki|Friedrichův Tábor]] (1749). Vesnice Čermín byla v listopadu 1763, kdy ji pruští úředníci přidělili českým [[Doba pobělohorská|pobělohorským]] exulantům, zpustlá a v ruinách. [17] => [18] => === Vznik a zánik české kolonie === [19] => Po roce 1762 byl hrabě Ernst Johann Biron rehabilitován ruským carem [[Petr III. Ruský|Petrem III.]] a v září roku 1764 získal zpátky své [[Konfiskace|zkonfiskované]] wartenberské panství.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Štěříková [21] => | jméno = Edita [22] => | titul = Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů [23] => | vydání = 1 [24] => | vydavatel = Kalich [25] => | místo = Praha [26] => | počet stran = 498 [27] => | strany = 34, 43–45, 100–101, 233 [28] => | isbn = 80-7017-018-2 [29] => }} Kolonizací svého panství českými exulanty se cítil poškozen, proto byl odškodněn.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Štěříková [31] => | jméno = Edita [32] => | titul = Stručně o pobělohorských exulantech [33] => | vydavatel = Kalich [34] => | rok vydání = 2005 [35] => | strany = 83 [36] => }} Čermínští osadníci byli na kdysi obdělávaném území zatíženi třikrát vyššími dávkami než Táborští a tyto povinnosti jen s obtížemi plnili. V roce 1772 bylo obděláno jen 41 z 60 naplánovaných parcel, postaveno bylo jen 13 obytných domů a Čermínským hrozilo, že budou z panství vykázani. Dne 22. 9. 1776 byl ve Velkém Friedrichově Táboře vysvěcen český kostel, k jehož reformovanému sboru Čermín patřil. V roce 1876 se Velký Friedrichův Tábor stěhoval na jiné místo a na společném českém hřbitově se muselo přestat pohřbívat. Nový hřbitov byl daleko, proto byl v Čermíně „na kopci“ založen v roce 1886 vlastní hřbitov. Škola byla v Čermíně od roku 1834. V roce 1911 učili v čermínské škole dva učitelé 163 dětí. Ve škole se od roku 1873 ([[Dolní Slezsko]]) vyučovalo jen německy. Po [[První světová válka|první světové válce]] připadlo toto území nově vytvořené [[Druhá Polská republika|druhé Polské republice]]. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Čermín úředníky přejmenován na Bornheim a anektován zpátky do [[Nacistické Německo|Německa]]. Po skončení této války připadlo území dle [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] [[Polská lidová republika|Polské republice]] a následovalo okrádání, [[lynčování]] a vyhánění českých i německých obyvatel, Polsko neuznávalo a netolerovalo národnostní menšiny.{{Citace elektronické monografie [37] => | příjmení = Szczepankiewicz-Battek [38] => | jméno = Joanna [39] => | titul = Diplomová práce [40] => | url = http://sgph.geo.uni.lodz.pl/uploads/files/t6/07-Szczepankiewicz-Battek.pdf [41] => | datum přístupu = 2020-07-19 [42] => | strany = 154 a jiné, polsky [43] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210511012559/http://sgph.geo.uni.lodz.pl/uploads/files/t6/07-Szczepankiewicz-Battek.pdf [44] => | datum archivace = 2021-05-11 [45] => | nedostupné = ano [46] => }} Češi z obou Táborů a Čermína si svůj přesun zorganizovali sami prostřednictvím ''Sboru českých exulantů i navrátilců z Polska''. V [[Československo|Československu]] byli přiděleni do vesnic na [[Bezdružice|Bezdružicko]] ([[Kohoutov (Bezdružice)|Kohoutov]], [[Zhořec (Bezdružice)|Zhořec]], [[Pačín]], [[Kamýk (Bezdružice)|Kamýk]] aj.) – a to ještě před odsunem německých obyvatel.{{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = Kvasničková (Hovorková) [48] => | jméno = Zdeňka [49] => | titul = Rigorózní práce [50] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/73679/RPTX_2013_1_11410_0_426479_0_143811.pdf?sequence=1 [51] => | datum přístupu = 2020-07-19 [52] => | strany = 49–69 aj. [53] => }} [54] => [55] => === Čermínská iniciativa při vzniku města Zelov === [56] => [[Jakub Petrozelin|Předci Alexandra Petrozelina]] byli kazateli [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a v exilu žili od sedmnáctého století. Jejich potomek Alexandr Petrozelin byl zadlužený český podnikatel, který se v exilu pohyboval v kruzích zchudlé šlechty, odkud získával informace. V listopadu 1802 navštívil Čermín a informoval obyvatele o možnosti koupě velkostatku [[Zelów|Zelov]]. Přeplněné české kolonie trvale řešily otázku zaopatření svých dětí, proto uzavřely dne 20. 11. 1802 s Petrozelinem smlouvu na zprostředkování koupě Zelova za smluvenou [[Provize|provizi]]. Už v únoru 1803 stavěli Češi v Zelově své první domy a v červnu 1803 zaplatili původnímu majiteli Zelova J. Świdzińskiemu poslední splátku.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Štěříková [58] => | jméno = Edita [59] => | titul = Zelów : Česká exulantská obec v Polsku [60] => | vydání = 1 [61] => | vydavatel = Kalich [62] => | místo = Praha [63] => | počet stran = 14, 433 pages [64] => | isbn = 80-7017-793-4 [65] => | poznámka = str. 12 [66] => }} Mezi prvními osadníky Zelova bylo 19 hospodářů z Čermína, Malého i Velkého Friedrichova Tábora, připojilo se 20 osadníků ze Sophienthalu a Bachovic, dále pak 14 rodin ze [[Sacken]], dvanáct z [[Husinec (Polsko)|Husince]], deset z Erdmansdorfu, tři rodiny z [[Friedrichův Hradec|Friedrichova Hradce]] i odjinud. [67] => [68] => === Kučov === [69] => V roce 1818 Čermínští spolu s Táborskými a Zelovskými využili znovu služeb Alexandra Petrozelina při zakládání další české obce [[Kuców|Kučov]]. [70] => [71] => == Reference == [72] => [73] => [74] => {{Portály|Česko|Polsko}} [75] => [76] => [[Kategorie:Osady]] [77] => [[Kategorie:Česká sídla v Polsku]] [78] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [79] => [[Kategorie:Okres Kępno]] [80] => [[Kategorie:Sídla založená roku 1764]] [] => )
good wiki

Czermin

Czermin (česky Čermín, německy Tschermin) je osada obnovená českými exulanty. Nachází se Polsku, v gmině Bralin, nedaleko Malého a Velkého Tábora.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tabor Wielki','Třicetiletá válka','Konfiskace','První světová válka','Fridrich II. Veliký','Sibiř','Doba pobělohorská','Anna Ivanovna','Ernst Johann von Biron','Fridrich Vilém I.','Kamýk (Bezdružice)','Jednota bratrská'

Konfiskace

Sibiř