Array ( [0] => 15482329 [id] => 15482329 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Děčín [uri] => Děčín [3] => Děčín (Tetschen), Czech Republic.jpg [img] => Děčín (Tetschen), Czech Republic.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Děčín je město s bohatou historií a širokým spektrem kulturních a přírodních krás. Leží na severu Čech, v malebném údolí řeky Labe, které nabízí návštěvníkům nejen úchvatné výhledy, ale také možnosti pro aktivní odpočinek a rekreaci. Historie Děčína sahá až do středověku, kdy se stal významným obchodním a správním centrem. Město je proslulé svým impozantním zámkem, který se tyčí nad řekou a slouží jako symbol jeho bohaté historie. Zámek a přilehlé zahrady jsou oblíbeným místem pro procházky a kulturní akce, což přispívá k atmosféře města a jeho přitažlivosti pro turisty. Děčín se také pyšní pestrou nabídkou kulturního vyžití. Jeho divadla, galerie a muzea hostí řadu zajímavých vystoupení a výstav, díky nimž mohou návštěvníci nasát místní atmosféru a zapojit se do kulturního života. Město se snaží podporovat divadelní umění a místní umělce, což vytváří živé a inspirativní prostředí. Přírodní okolí Děčína je dalším velkým lákadlem. Město leží v blízkosti Národního parku České Švýcarsko, který je známý svou jedinečnou krajinou a pestrou flórou a faunou. Tato oblast nabízí nespočet turistických a cyklistických stezek, které vedou malebnými scenériemi, a umožňují tak užívat si krásy přírody na dosah ruky. Děčín je město, které se snaží kombinovat historický odkaz s moderním životním stylem. Jeho obyvatelé jsou hrdí na své kořeny a s radostí se podílejí na rozvoji města, které se vyznačuje otevřeností a přátelskou atmosférou. Také se zaměřují na udržitelnost a ochranu životního prostředí, což ukazuje na jejich odpovědnost vůči budoucím generacím. Celkově lze říci, že Děčín je město, které si zaslouží pozornost a návštěvu. Je to místo plné příležitostí a pozitivní energie, které osloví každého, kdo má zájem o krásy přírody, kulturu a historii. [oai_cs_optimisticky] => Děčín je město s bohatou historií a širokým spektrem kulturních a přírodních krás. Leží na severu Čech, v malebném údolí řeky Labe, které nabízí návštěvníkům nejen úchvatné výhledy, ale také možnosti pro aktivní odpočinek a rekreaci. Historie Děčína sahá až do středověku, kdy se stal významným obchodním a správním centrem. Město je proslulé svým impozantním zámkem, který se tyčí nad řekou a slouží jako symbol jeho bohaté historie. Zámek a přilehlé zahrady jsou oblíbeným místem pro procházky a kulturní akce, což přispívá k atmosféře města a jeho přitažlivosti pro turisty. Děčín se také pyšní pestrou nabídkou kulturního vyžití. Jeho divadla, galerie a muzea hostí řadu zajímavých vystoupení a výstav, díky nimž mohou návštěvníci nasát místní atmosféru a zapojit se do kulturního života. Město se snaží podporovat divadelní umění a místní umělce, což vytváří živé a inspirativní prostředí. Přírodní okolí Děčína je dalším velkým lákadlem. Město leží v blízkosti Národního parku České Švýcarsko, který je známý svou jedinečnou krajinou a pestrou flórou a faunou. Tato oblast nabízí nespočet turistických a cyklistických stezek, které vedou malebnými scenériemi, a umožňují tak užívat si krásy přírody na dosah ruky. Děčín je město, které se snaží kombinovat historický odkaz s moderním životním stylem. Jeho obyvatelé jsou hrdí na své kořeny a s radostí se podílejí na rozvoji města, které se vyznačuje otevřeností a přátelskou atmosférou. Také se zaměřují na udržitelnost a ochranu životního prostředí, což ukazuje na jejich odpovědnost vůči budoucím generacím. Celkově lze říci, že Děčín je město, které si zaslouží pozornost a návštěvu. Je to místo plné příležitostí a pozitivní energie, které osloví každého, kdo má zájem o krásy přírody, kulturu a historii. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Děčín [2] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [3] => | NUTS3 = CZ042 [4] => | okres = Děčín [5] => | obec s rozšířenou působností = Děčín [6] => | pověřená obec = Děčín [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 405 02 / 405 01 [9] => | počet ZSJ = 71 [10] => | počet částí obce = 35 [11] => | počet katastrálních území = 22 [12] => | adresa = Magistrát města Děčína
Mírové nám. 1175/5
405 38 Děčín 4 [13] => | web = www.mmdecin.cz [14] => | e-mail = posta@mmdecin.cz [15] => | primátor = {{Nowrap|[[Jiří Anděl (politik)|Jiří Anděl]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [16] => | primátor aktuální k = 2022 [17] => | mapa = Decin DC CZ.png [18] => | status = statutární město [19] => }}{{Různé významy|druhý=centrální části města|stránka=Děčín I-Děčín}} [20] => [21] => '''Děčín''' ({{Vjazyce2|de|''Tetschen-Bodenbach''}}, původně {{Cizojazyčně|de|''Tetschen''}}) je [[statutární město]] v [[Okres Děčín|okrese Děčín]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] na soutoku řek [[Labe]] a [[Ploučnice]]. Zaujímá rozlohu 117,7 km² a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je významným říčním přístavem, důležitou železniční křižovatkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Rozkládá se na rozhraní [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Labských pískovců]] a [[České středohoří|Českého středohoří]]. Řeka Labe, která Děčín rozděluje na dvě poloviny, dodává statutárnímu městu i okolí jedinečný ráz a silně ovlivňuje život jeho obyvatel. Díky své poloze se Děčín řadí mezi nejzelenější města v Česku. Na jeho okraji začíná [[Kaňon Labe|Labský kaňon]], nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy. [22] => [23] => == Historie == [24] => Původní osídlení bylo založeno při tehdejším labském brodu, kterým procházela významná obchodní stezka. [25] => [[Soubor:Decin001.jpg|vlevo|náhled|Zámek v Děčíně]] [26] => [[Soubor:Tyršův_most_z_pravého_břehu_Labe.jpg|vlevo|náhled|Tyršův most]] [27] => Na dnešní zámecké skále bylo postupně vybudováno [[Přemyslovci|přemyslovské]] hradiště, které sloužilo jako správní a obranné středisko. Ve 13. století byl na místě hradiště vybudován gotický kamenný hrad, v jehož podhradí nechal král [[Přemysl Otakar II.]] založit [[královské město]]. První písemná zmínka o Děčíně jakožto městě pochází z roku [[1283]].http://www.decin.estranky.cz/clanky/historie/decin-slavi-725-let-od-prvni-pisemne-zminky.html [28] => [29] => Ve 14. století zasáhlo město několik povodní. Proto bylo jeho centrum přestěhováno o kus výše, přibližně do úrovně dnešního [[Masarykovo náměstí (Děčín)|Masarykova náměstí]]. Tehdy mělo město právo obchodu, říční dopravy a rybolovu. [30] => [31] => V období [[Husitství|husitské]] revoluce bylo město postiženo několika požáry. V 16. a 17. století docházelo k častému střídání majitelů děčínského panství – vystřídali se zde tři majitelé, než je získal rod [[Rytíři z Bünau|rytířů z Bünau]] (Bynov). Za jejich vlády nad Děčínem došlo k prudkému rozvoji obchodu a řemeslné výroby. Město provozovalo cihelny, vápenku a kamenolomy. Vlastnilo také přístaviště, loděnice a přívozy, které znamenaly významný zdroj příjmů. V majetku rodu rytířů z Bünau město zůstalo až do třicetileté války. [32] => [[Soubor:Děčín_Dlouhá_jízda_1.jpg|náhled|Dlouhá jízda – přístupová ulice k zámku, vytesaná ve skále]] [33] => V roce 1628 bylo panství prodáno [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteinům]]. Po třicetileté válce význam Děčína opět poklesl. V tom období zahájili Thunové významnou přestavbu městského hradu na barokní zámek, obklopený zahradami. Další rozvoj přineslo Děčínu až 18. století, kdy došlo ke zrušení pevnostního statusu města. Thunové opět přestavěli zámek do dnešní [[Klasicismus|klasicistní]] podoby. [34] => [35] => Velkým stimulem pro další bouřlivý rozvoj města bylo zprovoznění železniční tratě Praha–[[Drážďany]], 8. dubna 1851. Hlavní trať procházející po levém břehu Labe zahájila přeměnu Děčína v průmyslové město. Rozvíjet se začala zejména dosud malá vesnice [[Podmokly (Děčín)|Podmokly]], kterou trať procházela. V roce 1874 se z Děčína stal železniční uzel. Dostavěny byly také tratě z Teplic, [[Česká Kamenice|České Kamenice]] a [[Ústí nad Labem]] (po pravém břehu řeky). Vystavěn byl železniční most přes Labe. Společně se železnicí se rozvíjí také labská paroplavba. V Podmoklech rostou průmyslové podniky společně s bouřlivou bytovou výstavbou. Vesnice je v roce 1901 povýšena na město a v roce 1914 má již okolo 20 tisíc obyvatel. [36] => [37] => Po první světové válce za [[hyperinflace]] v německých zemích (1922–1923) byly v jednotlivých městech vydávány platební poukázky, určené k ocenění při [[Směnný obchod|výměnném obchodu]] ([[Směnný obchod|barter]]). V Podmoklech – Děčíně (německy Bodenbach – Tetschen) se vydávaly poukázky v hodnotě 5 a 10 ''Kronen''. [38] => [[Soubor:Podmokly,_Děčín_-_Bezručova_ulice.jpg|náhled|Bezručova ulice v [[Podmokly (Děčín)|Podmoklech]]]] [39] => [[Soubor:Děčín Masarykovo nám 3.jpg|náhled|[[Masarykovo náměstí (Děčín)|Masarykovo náměstí]]]] [40] => Ve válečném roce 1942 bylo dvojměstí Děčín a Podmokly, společně s obcí [[Staré Město (Děčín)|Staré Město]] sloučeny do jednoho města se společným názvem Děčín. Tento stav byl potvrzen i po válce v roce 1945, kdy byly k již vzniklému celku ještě přičleněny další obce ([[Rozbělesy]], [[Chrochvice]], [[Želenice (Děčín)|Želenice]], [[Vilsnice]], [[Bynov]], [[Bělá (Děčín)|Bělá]], [[Boletice nad Labem]], [[Nebočady]], [[Březiny]]). [41] => [42] => V éře komunismu dále pokračovala výstavba města. Dále se rozvíjel průmysl a vlivem bytové výstavby docházelo také k dalšímu nárůstu počtu obyvatel. Od roku 1960 je Děčín centrem velmi lidnatého [[Okres Děčín|okresu Děčín]] o rozloze 909 km² a čítajícího 130 tisíc obyvatel. Velká panelová sídliště vznikala v 60.–80. letech 20. století zejména ve Starém městě, v Boleticích nad Labem, v Želenicích, v Bynově, v Březinách a v Novém městě. Touto zástavbou bylo ale velmi postiženo zejména historické jádro starého Děčína. V této době byl opět posílen význam labské plavby výstavbou moderního přístavu a překladiště v Loubí, čímž se Děčín stal nejvýznamnějším českým přístavem. Od roku 1980 jsou k Děčínu připojeny další okolní obce, např. [[Dolní Žleb]] nebo [[Lesná (Děčín)|Lesná]]. [43] => [44] => == Přírodní poměry == [45] => [[Soubor:Decin_soutok.JPG|vlevo|náhled|Soutok Labe a Ploučnice]] [46] => Děčín je nejníže položené statutární město v [[Česko|Česku]]. Jeho centrum má nadmořskou výšku 135 metrů. Leží na soutoku [[Labe]], [[Ploučnice]] (pravý přítok) a [[Jílovský potok (přítok Labe)|Jílovského potoka]] (levý přítok). Území Děčína je velmi rozlehlé a členité, rozkládá se na rozhraní 3 větších horských celků: [[Děčínské stěny|Děčínských stěn]], [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Labských pískovců]] a [[České středohoří|Českého středohoří]]. [47] => [48] => Centrum Děčína je vzdáleno asi 25 km severně od [[Ústí nad Labem]], 31 km severozápadně od [[Česká Lípa|České Lípy]], 35 km severovýchodně od [[Teplice|Teplic]] a 14 km jižně od hranice s Německem (hraniční přechod [[Hřensko]]–Schmilka). {{Sousední obce}} [49] => [50] => V okolí statutárního města se nachází oblast akumulace [[Artéská voda|artéských]] termálních vod podmíněná tepelnou anomálií hlubokých [[Zlom|zlomů]]. Teplá voda byla poprvé zjištěna v roce 1912 vrtem hlubokým 189 metrů. Zdroj vody se v té době nacházel v hloubce asi 182 metrů, ve které vrt pronikl [[Slínovec|slínovcovým]] artéským stropem. Voda tehdy měla teplotu 25 °C a vydatnost zdroje se pohybovala okolo padesáti litrů za sekundu. Ve stejné době byl vyvrtán vrt ve [[Vilsnice|Vilsnici]] a v roce 1913 vrt pro státní dráhy s hloubkou 230,1 metru. Další vrty byly později vyhloubeny v labské [[Údolní niva|nivě]] pro potřeby [[Národní podnik|národního podniku]] Kovohutě. Od roku 1977 fungoval 563,2 metru hluboký vrt pro zásobování děčínského koupaliště s teplotou vody asi 32 °C.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Kačura [52] => | jméno = Georgij [53] => | titul = Minerální vody Severočeského kraje [54] => | vydání = 1 [55] => | vydavatel = Ústřední ústav geologický [56] => | místo = Praha [57] => | počet stran = 170 [58] => | strany = 131–132 [59] => | rok = 1980 [60] => }} [61] => [62] => === Podnebí === [63] => Statutární město leží na severu Česka a díky své nadmořské výšce je nejníže položeným městem v zemi. Má relativně oceánický charakter klimatu, který se projevuje ve výskytu řady atlantických a subatlantických meteorologických jevů. Během podzimu jsou k ránu velmi časté husté mlhy, což je dáno hlubokým údolím a velkou vodní plochou (řeka Labe). Průměrný roční úhrn srážek činí 537,8 mm, nejdeštivějším měsícem je květen a nejméně deštivý je únor. Nejvíce srážek spadne v srpnu a nejméně v únoru. Množství sněhových srážek kolísá v důsledku střídání teplých a studených zim, v průměru se jedná o cca 30 cm. Celková průměrná teplota činí 10,1 °C. [64] => {{Podnebí|místo=Děčín [65] => |nejvyšší teplota C leden=16|nejvyšší teplota C únor=19|nejvyšší teplota C březen=24|nejvyšší teplota C duben=33|nejvyšší teplota C květen=32|nejvyšší teplota C červen=40|nejvyšší teplota C červenec=40|nejvyšší teplota C srpen=40|nejvyšší teplota C září=34|nejvyšší teplota C říjen=26|nejvyšší teplota C listopad=18|nejvyšší teplota C prosinec=15 [66] => |průměrné denní maximum C prosinec=|průměrná teplota C leden=0,6|průměrná teplota C únor=1,7|průměrná teplota C březen=5,4|průměrná teplota C duben=10,4|průměrná teplota C květen=14,8|průměrná teplota C červen=18|průměrná teplota C červenec=19,9|průměrná teplota C srpen=19|průměrná teplota C září=14,6|průměrná teplota C říjen=9,8|průměrná teplota C listopad=5,5|průměrná teplota C prosinec=1,9 [67] => |průměrné denní minimum C prosinec=|nejnižší teplota C leden=-19|nejnižší teplota C únor=-16|nejnižší teplota C březen=-11|nejnižší teplota C duben=-4|nejnižší teplota C květen=-2|nejnižší teplota C červen=5|nejnižší teplota C červenec=0|nejnižší teplota C srpen=6|nejnižší teplota C září=1|nejnižší teplota C říjen=-3|nejnižší teplota C listopad=-10|nejnižší teplota C prosinec=-14 [68] => |průměrné srážky mm leden=48,2|průměrné srážky mm únor=21,2|průměrné srážky mm březen=22,2|průměrné srážky mm duben=22,9|průměrné srážky mm květen=47,8|průměrné srážky mm červen=55,1|průměrné srážky mm červenec=75,2|průměrné srážky mm srpen=76,9|průměrné srážky mm září=46,4|průměrné srážky mm říjen=38,2|průměrné srážky mm listopad=32,2|průměrné srážky mm prosinec=51,5 [69] => |maximální srážky mm leden=126,5|maximální srážky mm únor=37,8|maximální srážky mm březen=34,1|maximální srážky mm duben=39,5|maximální srážky mm květen=86,5|maximální srážky mm červen=98,5|maximální srážky mm červenec=152,2|maximální srážky mm srpen=251,7|maximální srážky mm září=151,3|maximální srážky mm říjen=46|maximální srážky mm listopad=76,5|maximální srážky mm prosinec=166,3 [70] => |dní s deštěm leden=7|dní s deštěm únor=6|dní s deštěm březen=8,1|dní s deštěm duben=8,1|dní s deštěm květen=10,7|dní s deštěm červen=9,6|dní s deštěm červenec=10,3|dní s deštěm srpen=9,2|dní s deštěm září=9,3|dní s deštěm říjen=9,8|dní s deštěm listopad=10,2|dní s deštěm prosinec=8,5 [71] => |sněžení cm leden=10,6|sněžení cm únor=7,9|sněžení cm březen=3,2|sněžení cm duben=0,3|sněžení cm květen=0|sněžení cm červen=0|sněžení cm červenec=0|sněžení cm srpen=0|sněžení cm září=0|sněžení cm říjen=0|sněžení cm listopad=2,1|sněžení cm prosinec=7,6 [72] => |zdroj=http://www.pocasi-decin.cz/index.php Data jsou poskytnuta amatérskou meteorologickou stanicí. Data jsou z roků 1993, 1994 a 2000-2017 (srážky od roku 2010).}} [73] => [74] => == Obyvatelstvo == [75] => === Vývoj počtu obyvatel statutárního města === [76] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 789 domech 11 051 obyvatel, z nichž bylo 5628 žen. 1152 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 9104 k německé a 20 k židovské. Žilo zde 9680 římských katolíků, 897 evangelíků, 25 příslušníků [[Církev československá husitská|Církve československé]] a 158 židů.{{Citace monografie [77] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [78] => | vydavatel = Orbis [79] => | místo = Praha [80] => | počet stran = 598 [81] => | strany = 179 [82] => | svazek = I. Země Česká [83] => | typ svazku = díl [84] => | rok = 1924 [85] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 999 domech 12 535 obyvatel. 2 101 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 736 k německé. Žilo zde 10 110 římských katolíků, 949 evangelíků, 181 příslušníků Církve československé a 161 židů.{{Citace monografie [86] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [87] => | vydavatel = Orbis [88] => | místo = Praha [89] => | počet stran = 613 [90] => | strany = 44 [91] => | svazek = I. Země Česká [92] => | typ svazku = díl [93] => | rok = 1934 [94] => }} [95] => {| class="wikitable" [96] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů statutárního města Děčín{{Citace elektronické monografie [97] => | korporace = Český statistický úřad [98] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [99] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [100] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [101] => | datum vydání = 2007-03-03 [102] => | datum přístupu = 2014-12-11 [103] => | strany = 366, 367 [104] => | lokace = záznam 5 [105] => | jazyk = [106] => }} [107] => !Rok [108] => !1869 [109] => !1880 [110] => !1890 [111] => !1900 [112] => !1910 [113] => !1921 [114] => !1930 [115] => !1950 [116] => !1961 [117] => !1970 [118] => !1980 [119] => !1991 [120] => !2001 [121] => !2011 [122] => !2021 [123] => |- [124] => !Počet obyvatel [125] => |17 492 [126] => |22 846 [127] => |28 298 [128] => |37 617 [129] => |48 148 [130] => |50 010 [131] => |55 925 [132] => |42 563 [133] => |46 339 [134] => |50 301 [135] => |53 207 [136] => |53 899 [137] => |52 506 [138] => |49 106 [139] => |46 337 [140] => |- [141] => !Počet domů [142] => |2 095 [143] => |2 476 [144] => |2 736 [145] => |3 326 [146] => |3 996 [147] => |4 325 [148] => |5 318 [149] => |5 823 [150] => |4 943 [151] => |5 061 [152] => |5 134 [153] => |5 568 [154] => |5 691 [155] => |6 397 [156] => |6 440 [157] => |} [158] => {| class="wikitable" [159] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů statutárního města Děčín bez místních částí {{Citace elektronické monografie [160] => | korporace = Český statistický úřad [161] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [162] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [163] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [164] => | datum vydání = 2007-03-03 [165] => | datum přístupu = 2014-12-11 [166] => | strany = 366, 367 [167] => | lokace = záznam 5-1 [168] => | jazyk = [169] => }} [170] => !Rok [171] => !1869 [172] => !1880 [173] => !1890 [174] => !1900 [175] => !1910 [176] => !1921 [177] => !1930 [178] => !1950 [179] => !1961 [180] => !1970 [181] => !1980 [182] => !1991 [183] => !2001 [184] => !2011 [185] => !2021 [186] => |- [187] => !Počet obyvatel [188] => |3 580 [189] => |5 330 [190] => |6 849 [191] => |8 963 [192] => |10 376 [193] => |11 051 [194] => |12 535 [195] => |10 586 [196] => |6 940 [197] => |7 075 [198] => |7 293 [199] => |5 940 [200] => |5 510 [201] => |4 959 [202] => |4 723 [203] => |- [204] => !Počet domů [205] => |359 [206] => |444 [207] => |514 [208] => |663 [209] => |730 [210] => |789 [211] => |999 [212] => |1 100 [213] => |3 737 [214] => |342 [215] => |355 [216] => |363 [217] => |333 [218] => |367 [219] => |357 [220] => |} [221] => [[Soubor:Děčín_Letná.jpg|náhled|Čtvrť [[Letná (Děčín)|Letná]]]] [222] => [223] => === Národnostní složení === [224] => (Český statistický úřad, 2001)https://www.czso.cz/staticke/sldb/sldb2001.nsf/obce/562335_opendocument [225] => [226] => * 94,1 % Češi [227] => * 1,7 % Slováci [228] => * 0,9 % Vietnamci [229] => * 0,5 % Němci [230] => * 0,4 % Romové [231] => [232] => === Náboženské vyznání === [233] => (Český statistický úřad, 2001) [234] => [[Soubor:Komín_Termo_Děčín.jpg|náhled|Komín Termo Děčín je s výškou 170,5 m nejvyšší stavbou ve městě]] [235] => [[Soubor:Decin_zachrannysyst.JPG|náhled|Moderní budova integrovaného záchranného systému pro okres Děčín v Děčíně-Starém městě]] [236] => [237] => * 86 % bez vyznání [238] => * 14 % věřících, z toho: [239] => ** [[Římskokatolická církev]] 75 % [240] => ** [[Českobratrská církev evangelická]] 4 % [241] => ** [[Církev československá husitská]] 4 % [242] => ** Církev bratrská [243] => ** Křesťanské společenství [244] => [245] => === Ekonomická aktivita === [246] => (Český statistický úřad, 2001) [247] => [248] => * 52 % ekonomicky aktivních, z toho: [249] => ** 14 % nezaměstnaných [250] => ** 24 % zaměstnaných v průmyslu [251] => ** 13 % zaměstnaných v dopravě a komunikaci [252] => ** 11 % v obchodních službách [253] => ** 10 % ve školství, zdravotnictví a sociálních službách [254] => * 48 % ekonomicky neaktivních [255] => [256] => === Struktura populace === [257] => [258] => Soubor:Sčítání_obyvatelstva_2011,_562335_Děčín,_věková_struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Děčín roku 2011 [259] => Soubor:Sčítání_obyvatelstva_2011,_562335_Děčín,_rodinný_stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Děčín roku 2011 [260] => Soubor:Sčítání_obyvatelstva_2011,_562335_Děčín,_vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Děčín roku 2011 [261] => [262] => [263] => == Městská správa a politika == [264] => Dnešní Děčín sestává mimo jiné ze dvou původně samostatných měst, Děčína (na pravém břehu Labe, dříve též {{Vjazyce2|de|''Tetschen''}}) spolu se Starým Městem, a [[Podmokly (Děčín)|Podmokel]] (na levém břehu, {{Vjazyce2|de|''Bodenbach''}}), která byla sloučena roku 1942 do jednoho města s německým názvem ''Tetschen-Bodenbach''. Od 1947 má město krátký český název ''Děčín''. Statutárním městem je od 1. července 2006. Do roku 2002 byl sídlem [[Okresní úřad|úřadu]] [[Okres Děčín|okresu Děčín]]. Vrcholný orgán tvoří [[Zastupitelstvo města Děčín|zastupitelstvo města Děčína]]. [265] => [266] => === Členění statutárního města === [267] => [[Soubor:Katastrální_mapa_Děčína.png|náhled|Katastrální území Děčína]] [268] => V současnosti se Děčín skládá z 22 katastrálních území, na kterých leží 35 místních částí. Na jaře 2009 vznikla nová místní část [[Chlum (Děčín)|Chlum]] z části Bechlejovic, která ležela na katastru Chlum u Děčína.http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/zmeny_2009 [269] => [270] => * Bělá u Děčína – [[Bělá (Děčín)|Bělá]], [[Čechy (Děčín)|Čechy]] [271] => * Boletice nad Labem – [[Boletice nad Labem]] [272] => * Březiny u Děčína – [[Bechlejovice]], [[Březiny (Děčín)|Březiny]] [273] => * Bynov – [[Bynov]], [[Nová Ves (Děčín)|Nová Ves]] [274] => * Děčín – části [[Děčín I-Děčín|Děčín]], [[Nové Město (Děčín)|Nové Město]] [275] => * Děčín-Staré Město – část [[Staré Město (Děčín)|Staré Město]] [276] => * Dolní Žleb – [[Dolní Žleb]] [277] => * Folknáře – [[Folknáře]] [278] => * Horní Oldřichov – [[Dolní Oldřichov]], [[Horní Oldřichov]] [279] => * Hoštice nad Labem – [[Hoštice nad Labem]] [280] => * Chlum u Děčína – [[Chlum (Děčín)|Chlum]], dříve část Bechlejovic [281] => * Chrochvice – [[Chrochvice]] [282] => * Krásný Studenec – [[Krásný Studenec]] [283] => * Křešice u Děčína – [[Křešice (Děčín)|Křešice]] [284] => * Lesná u Děčína – [[Lesná (Děčín)|Lesná]] [285] => * Loubí u Děčína – [[Loubí (Děčín)|Loubí]] [286] => * Maxičky – [[Maxičky]] [287] => * Nebočady – [[Nebočady]] [288] => * Podmokly – [[Podmokly (Děčín)|Podmokly]], [[Letná (Děčín)|Letná]], [[Rozbělesy]], [[Popovice (Děčín)|Popovice]], [[Václavov (Děčín)|Václavov]] [289] => * Prostřední Žleb – [[Horní Žleb]], [[Jalůvčí]], [[Přípeř]], [[Prostřední Žleb]] [290] => * Velká Veleň – [[Velká Veleň]] [291] => * Vilsnice – [[Vilsnice]], [[Chmelnice (Děčín)|Chmelnice]] [292] => [293] => Místní části jsou číslované. Do roku 1996 měla číslo XXXIV část Děčín XXXIV-Těchlovice (dnes obec [[Těchlovice (okres Děčín)|Těchlovice]]), od roku 2009 má toto číslo nově vzniklá část [[Chlum (Děčín)|Děčín XXXIV-Chlum]]. Kromě Těchlovic byly dříve součástí města i nyní samostatné obce [[Kámen (okres Děčín)|Kámen]] a [[Ludvíkovice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 218, 295 a 526. [294] => {| class="wikitable" [295] => !Místní část [296] => !Obyvatel [297] => (2011){{Citace elektronické monografie [298] => | příjmení = [299] => | jméno = [300] => | titul = Registr sčítacích obvodů a budov [301] => | url = http://apl2.czso.cz/irso4/home.jsp [302] => | vydavatel = ČSÚ [303] => | místo = [304] => | datum vydání = [305] => | datum přístupu = 11.12.2015 [306] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150612075921/http://apl2.czso.cz/irso4/home.jsp [307] => | datum archivace = 2015-06-12 [308] => | nedostupné = ano [309] => }} [310] => |- [311] => |[[Děčín I-Děčín]] [312] => | align="right" |4959 [313] => |- [314] => |Děčín II-[[Nové Město (Děčín)|Nové Město]] [315] => | align="right" |6495 [316] => |- [317] => |Děčín III-[[Staré Město (Děčín)|Staré Město]] [318] => | align="right" |3954 [319] => |- [320] => |Děčín IV-[[Podmokly (Děčín)|Podmokly]] [321] => | align="right" |5159 [322] => |- [323] => |Děčín V-[[Rozbělesy]] [324] => | align="right" |364 [325] => |- [326] => |Děčín VI-[[Letná (Děčín)|Letná]] [327] => | align="right" |8054 [328] => |- [329] => |Děčín VII-[[Chrochvice]] [330] => | align="right" |1387 [331] => |- [332] => |Děčín VIII-[[Dolní Oldřichov]] [333] => | align="right" |853 [334] => |- [335] => |Děčín IX-[[Bynov]] [336] => | align="right" |3932 [337] => |- [338] => |Děčín X-[[Bělá (Děčín)|Bělá]] [339] => | align="right" |1023 [340] => |- [341] => |Děčín XI-[[Horní Žleb]] [342] => | align="right" |393 [343] => |- [344] => |Děčín XII-[[Vilsnice]] [345] => | align="right" |286 [346] => |- [347] => |Děčín XIII-[[Loubí (Děčín)|Loubí]] [348] => | align="right" |205 [349] => |- [350] => |Děčín XIV-[[Dolní Žleb]] [351] => | align="right" |188 [352] => |- [353] => |Děčín XV-[[Prostřední Žleb]] [354] => | align="right" |257 [355] => |- [356] => |Děčín XVI-[[Přípeř]] [357] => | align="right" |143 [358] => |- [359] => |Děčín XVII-[[Jalůvčí]] [360] => | align="right" |571 [361] => |- [362] => |Děčín XVIII-[[Maxičky]] [363] => | align="right" |123 [364] => |- [365] => |Děčín XIX-[[Čechy (Děčín)|Čechy]] [366] => | align="right" |208 [367] => |- [368] => |Děčín XX-[[Nová Ves (Děčín)|Nová Ves]] [369] => | align="right" |204 [370] => |- [371] => |Děčín XXI-[[Horní Oldřichov]] [372] => | align="right" |476 [373] => |- [374] => |Děčín XXII-[[Václavov (Děčín)|Václavov]] [375] => | align="right" |351 [376] => |- [377] => |Děčín XXIII-[[Popovice (Děčín)|Popovice]] [378] => | align="right" |193 [379] => |- [380] => |Děčín XXIV-[[Krásný Studenec]] [381] => | align="right" |514 [382] => |- [383] => |Děčín XXV-[[Chmelnice (Děčín)|Chmelnice]] [384] => | align="right" |314 [385] => |- [386] => |Děčín XXVI-[[Bechlejovice]] [387] => | align="right" |190 [388] => |- [389] => |Děčín XXVII-[[Březiny (Děčín)|Březiny]] [390] => | align="right" |1872 [391] => |- [392] => |Děčín XXVIII-[[Folknáře]] [393] => | align="right" |327 [394] => |- [395] => |Děčín XXIX-[[Hoštice nad Labem]] [396] => | align="right" |28 [397] => |- [398] => |Děčín XXX-[[Velká Veleň]] [399] => | align="right" |57 [400] => |- [401] => |Děčín XXXI-[[Křešice (Děčín)|Křešice]] [402] => | align="right" |776 [403] => |- [404] => |Děčín XXXII-[[Boletice nad Labem]] [405] => | align="right" |4683 [406] => |- [407] => |Děčín XXXIII-[[Nebočady]] [408] => | align="right" |345 [409] => |- [410] => |Děčín XXXIV-[[Chlum (Děčín)|Chlum]] [411] => | align="right" |66 [412] => |- [413] => |Děčín XXXV-[[Lesná (Děčín)|Lesná]] [414] => | align="right" |156 [415] => |} [416] => [417] => === Správní území === [418] => Děčín byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. Správní obvod obce s rozšířenou působností zahrnuje 34 obcí. [419] => [420] => === Starostové === [421] => Přehled starostů (do 2006) a primátorů Děčína od roku 1990: [422] => [423] => * František Eret, 1945–1946 [424] => * Josef Voráček, 1946–1948 [425] => * Svatopluk Smysl, 1948–1952 [426] => * Antonín Dvořák, 1952–1955 [427] => * Jaroslav Rajšl, 1955–1966 [428] => * Josef Gabriel, 1966–1970 [429] => * Jindřich Moleš, 1970–1979 [430] => * Jiří Sedlák, 1979–1982 [431] => * Jaroslav Svoboda, 1982–1985 [432] => * Jiří Bednář, 1985–1990 [433] => * Zdeněk Kropáček (ODS), 1990–1993 [434] => * Milan Kunc (nezávislý, později ODS), 1993–1998 [435] => * Vladimír Medek (ČSSD), 1998–2002 [436] => * Vladislav Raška (ODS), 2002–2010 [437] => * František Pelant (ČSSD), 2010–2014 [438] => * [[Marie Blažková (politička)|Marie Blažková]] (ANO), 2014–2018 [439] => * [[Jaroslav Hrouda]] (ANO), 2018–2020 [440] => * [[Jiří Anděl (politik)|Jiří Anděl]] (ANO), od 2020 [441] => [442] => === Městské symboly === [443] => Statutární město Děčín používá původní znak královského města – tím je v červeném poli [[Český lev (heraldika)|český dvouocasý lev]] s korunkou, držící [[Parma obecná|parmu]]. Vlajka byla statutárnímu městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 2. září 1994. [444] => [445] => == Hospodářství == [446] => Nejvýznamnějšími průmyslovými obory v Děčíně jsou strojírenství, elektrotechnika, a hutnictví barevných kovů. Největším zaměstnavateli ve statutárním městě jsou [[České dráhy]], [[Česká pošta]], Kabelovna Děčín-Podmokly (největší průmyslový podnik), Constellium (hliníkárna), Obalex a ČEZ. Do roku 2001 byla největším zaměstnavatelem ve městě společnost Československá plavba labská. Po jejím úpadku byla velká část zaměstnanců propuštěna. V roce 2002 zaniklou společnost odkoupila skupina ARGO a se sníženým počtem pracovníků, který oproti roku 2000 dosahuje pouhých 29,3 %, opět obnovila její provoz. [447] => [448] => == Doprava == [449] => [[Soubor:Decin_Hlavni_nadrazi.jpg|náhled|Budova železniční stanice Děčín hlavní nádraží v Podmoklech. Před nádražím jsou zastávky většiny autobusů MHD Děčín]] [450] => [451] => === Silniční doprava === [452] => V Děčíně se střetávají [[silnice I. třídy]] [[Silnice I/13|I/13]] a [[Silnice I/62|I/62]]. Silnice I/13 protíná celé severní Čechy a spojuje Podkrušnohorskou oblast s [[Liberecký kraj|Libereckým krajem]]. Silnice I/62 vede z hraničního přechodu Hřensko přes Děčín do Ústí nad Labem. Z Hřenska do Děčína vede po pravém břehu Labe, v Děčíně řeku po Novém mostě překračuje, dále pokračuje po břehu levém. [453] => [454] => Děčínem prochází i [[silnice II. třídy]] [[Silnice II/261|II/261]] a [[Silnice II/262|II/262]]. Silnice II/261 je pravobřežní komunikací spojující [[Liběchov]], [[Štětí]], [[Litoměřice]] a Ústí nad Labem s Děčínem. Silnice II/262 je do Děčína trasována z České Lípy údolím [[Ploučnice]]. [455] => [456] => Dříve komplikovaný průjezd městem pomohl z části vyřešit Nový most z let 1979–1985 spojující oba labské břehy a zároveň překračující i řeku Ploučnici. Na obou koncích mostu jsou mimoúrovňové křižovatky umožňující sjezd do všech směrů. [457] => [458] => === Železniční doprava === [459] => [[Soubor:Děčín-nádraží nástupiště 2.jpg|náhled|Nástupiště ve stanici Děčín hlavní nádraží]] [460] => Děčín patří mezi nejdůležitější [[Železniční uzel|železniční uzly]] v severních Čechách. Stýká se zde pět železničních tratí, prochází jím i [[První železniční koridor|1. železniční koridor]]. [461] => [462] => Na katastru statutárního města Děčína najdeme 15 železničních stanic a zastávek. Nejvýznamnější z nich jsou železniční stanice [[Děčín hlavní nádraží]] a [[Děčín východ]]. Budova hlavního nádraží pochází z roku 1865 a je vystavěna ve stylu německých železničních stanic. Celé hlavní nádraží prošlo v roce 2004 kompletní rekonstrukcí, při které získalo podchody. Svůj význam má také přechodová železniční stanice Dolní Žleb. [463] => [464] => Z Děčína vycházejí následující tratě: [465] => [466] => * [[Železniční trať Praha–Děčín]], elektrifikovaná dvoukolejná trať s mezinárodním provozem, vedená po levém břehu Labe, součást 1. železničního koridoru. [467] => * [[Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín|Železniční trať Ústí nad Labem–Střekov–Děčín]], elektrifikovaná dvoukolejná trať s hustým nákladním provozem, vedená po pravém břehu Labe. [468] => * [[Železniční trať Děčín–Rumburk]], neelektrifikovaná jednokolejná trať. [469] => * [[Železniční trať Děčín–Dresden|Železniční trať Děčín–Drážďany]], elektrifikovaná, součást 1. železničního koridoru. [470] => * [[Železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova|Železniční trať Děčín–Oldřichov u Duchcova]], neelektrifikovaná regionální jednokolejná trať, od roku 2007 bez pravidelné osobní dopravy. [471] => [472] => === Lodní doprava === [473] => [[Soubor:Děčín Pastýřská stěna 2.jpg|náhled|Vyhlídková restaurace Pastýřská stěna, v pohledu od Labe]] [474] => Plavba po Labi se v současnosti používá zejména pro přepravu nákladů. V děčínském [[Loubí (Děčín)|Loubí]] se nachází největší český přístav s překladištěm. Tonáž děčínské obnovené Československé plavby labské je v současnosti 66 812 tun, společnost vlastní 102 plavidel. Nákladní dopravu po Labi ale zajišťují i jiné společnosti. Osobní pravidelná plavba na Labi v současnosti neexistuje, oblíbené jsou ale různé příležitostné plavby např. do SRN nebo do oblasti Hřenska. Pod děčínským zámkem kotví vyhlídková loď Děčín. [475] => [476] => === Městská hromadná doprava === [477] => {{Podrobně|Trolejbusová doprava v Děčíně|Městská autobusová doprava v Děčíně}} [478] => [[Soubor:Decin_busmhd9.JPG|náhled|Autobus Mercedes Citaro linky číslo 9 z Autobusového nádraží v Děčíně do Nebočad]] [479] => Městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťuje Dopravní podnik města Děčína. Provozuje ji na 15 celodenních a 2 nočních autobusových linkách. Až do roku 1973 byla v Děčíně v provozu také trolejbusová doprava. Městská hromadná doprava je zavedena do většiny městských částí, až na [[Dolní Žleb]], který je kvůli své nevýhodné poloze v labském údolí při hranicích odkázán pouze na železniční dopravu. [480] => [481] => == Společnost == [482] => === Školy === [483] => [484] => * [[České vysoké učení technické v Praze]], pracoviště Děčín [485] => * [[Gymnázium Děčín]] [486] => * [[Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín]] [487] => * Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Děčín – Libverda [488] => * KZŠ Nativity [489] => * Evropská obchodní akademie [490] => * Střední odborná škola řemesel a služeb [491] => * Střední zdravotnická škola [492] => [493] => a další [494] => [495] => === Kultura === [496] => Kulturní zařízení jsou [497] => [498] => * [[Děčín (zámek)|Zámek]] [499] => * Městské divadlo [500] => * Kino Sněžník [501] => * Společenský dům Střelnice [502] => * [[Městská knihovna Děčín|Městská knihovna]] [503] => [504] => == Pamětihodnosti == [505] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Děčíně|Seznam budov v Děčíně}} [506] => [[Soubor:Decin_staromestskymost.JPG|náhled|Staroměstský most přes řeku Ploučnici, pocházející ze 16. století]] [507] => Děčín leží na okraji turisticky velmi atraktivní oblasti [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]]. Velká část města leží v [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce]]. [508] => [509] => Nejvýznamnější památkou ve městě je [[Děčín (zámek)|děčínský zámek]] umístěný na skále na pravém břehu Labe, nad soutokem Labe a [[Ploučnice]]. Do roku 1932 byl v majetku rodiny Thunů, poté ho převzal stát, který zde zřídil kasárna. Ta v areálu zámku přetrvala až do roku 1991. K zámku vede přístupová cesta Dlouhá jízda – ve skále vytesaná silnice ohraničená z obou stran vysokými zdmi. Zámecké zahrady a parky zasahují i pod skálu, kterou je jako součást cesty parkem prokopán krátký skalní tunel pokračující řetězovou lávkou přes Mlýnský náhon. [510] => [511] => Zajímavostmi jsou děčínské mosty z 15. a 16. století – [[Staroměstský most]] přes Ploučnici a [[Ovčí most v Děčíně|Ovčí můstek]] – krátké, přemostění Jílovského potoka v Podmoklech, charakteristické vysokým klenutím mostního oblouku. Na Masarykově náměstí v Děčíně najdeme také několik historicky cenných objektů barokní kašnou počínaje a měšťanskými domy konče. Nedaleko náměstí najdeme barokní kostel sv. Václava a Blažeje. Za zmínku ještě také stojí budova synagogy z počátku 20. století v Podmoklech, při cestě na Pastýřskou stěnu. [[Synagoga v Podmoklech (Děčín)|Synagoga v Děčíně]] stojí ve čtvrti secesních vil. Dominantou celého Děčína je právě Pastýřská stěna se zoologickou zahradou a vyhlídkovou restaurací. [512] => [513] => Mezi další památky a zajímavosti Děčína patří: [514] => [515] => * [[Kostel svatého Václava a Blažeje]] – původně gotický, dokončený roku 1310, zničen roku 1749 a v letech 1754–1778 znovu vystavěn. Za [[Josef II.|Josefa II.]] zrušen a přeměněn na skladiště, roku 1878 obnoven. Barokní trojlodí s tribunami, obdélným polygonálně ukončeným [[Kněžiště|presbytářem]], [[Sakristie|sakristií]] a kaplí sv. Anny. Nad trojosým průčelím s pilastry a volutami hranolová věž. Zařízení převážně barokní, [[Klasicismus|klasicistní]] a z 19. století. Hlavní oltář z 2. poloviny 18. století. Vedle kostela barokní kaple P. Marie Pomocné z roku 1726 se sochařskou výzdobou.{{Citace monografie [516] => | titul = Umělecké památky Čech [517] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [518] => | vydavatel = Academia [519] => | místo = Praha [520] => | počet stran = 644 [521] => | kapitola = Děčín [522] => | typ kapitoly = heslo [523] => | strany = [524] => | svazek = I. A/J [525] => | rok = 1977 [526] => }} Vzácné varhany z roku 1864 jsou dílem liboucheckých varhanářů Antona a Franze Fellerových. Původní umístění bylo v děkanském kostele v Teplicích, do Děčína byly přeneseny v roce 1949. V roce 2012 provedli jejich generální opravu varhanáři Petr a Peter Nožinovi; v návaznosti na dílo Jiřího Jóna, Tomáše Horáka, Víta Honyse a Joachima Žura (jz). Varhaníkem a regenschorim je od roku 1965 Jan Záhora st.(* 1951). Neméně vzácnou památkou jsou tři zvony, umístěné v chrámové věži: „Vít“ z roku 1744, zvonař [[Johann Georg Kühner|Jan Jiří Kühner]], hmotnost 770 kg, tón E. „JanPavel“ z roku 1744, zvonař [[Johann Georg Kühner|Jan Jiří Kühner]], hmotnost 621 kg, tón G. „JESUS“ z roku 1927, zvonař Richard Herold, hmotnost 358 kg, tón Fs.{{Citace monografie [527] => | příjmení = Záhora [528] => | jméno = Jan [529] => | příjmení2 = [530] => | jméno2 = [531] => | titul = [532] => | vydání = [533] => | vydavatel = [534] => | místo = [535] => | počet stran = [536] => | strany = [537] => | isbn = [538] => | rok = [539] => }} [540] => * [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Děčín)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] – postaven v letech 1687–1691 po požáru staršího kostela. Barokní jednolodí s bočními kaplemi a tribunami, příčnou lodí, kopulí (nad křížením) a obdélným presbytářem. Nad průčelím [[Atika (architektura)|atika]] se sochařskou výzdobou. Bohatě vyzdoben [[Freska|freskami]] z legendy o [[Svatý Kříž|svatém Kříži]] a na závěrné stěně presbytáře freska Povýšení svatého Kříže. Zařízení převážně barokní a [[Rokoko|rokokové]]. Kostel je spojen krytou chodbou se zámkem. V chrámu se nacházejí jedny z nejvzácnějších varhan v Česku, stavitelů Otto a Gustava Riegerových z Krnova z roku 1891. Opusové číslo 315. Ve světovém katalogu varhan jsou označeny (*) velké varhany. V letech 2000–2003 provedla restaurování tohoto nástroje firma Organa z [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Od roku 2014 o nástroj pečuje varhanář Ivan Bok z Krnova se svými spolupracovníky. Varhaníkem je zde od roku 1965 Jan Záhora (* 1951). V roce 2004 byl nástroj prohlášen Kulturní památkou ČR a je velmi vyhledáván domácími i zahraničními varhanními umělci. Na chrámové zvonici se nacházejí tři zvony: Velký z roku 1850, zvonař Wenzel Perner, hmotnost 279 kg, tón h; menší z roku 2016 s názvem MĚSTO DĚČÍN, zvonař Petr Rudolf Manoušek, hmotnost 134 kg, tón c; nejmenší (sanctus) z roku 1748, zvonař Valentin Lissiack, hmotnost 31,4 kg, tón cis. [541] => * [[Kostel svatého Františka z Assisi (Podmokly)|Kostel svatého Františka Serafínského]] v Podmoklech – pseudorománský z let 1856–1858. Jednolodní s polygonálním presbytářem a bočními kaplemi. Cenný zejména renesanční hlavní oltář z roku 1605. Kamenná křtitelnice přenesena ze zbořeného kostela v Krásném Studenci. Varhany stavitele Martina Zausse, které byly v roce 1953 přeneseny do tohoto kostela, byly nezodpovědným přístupem prodány na díly v roce 2000 (dnes ve Stráži pod Ralskem, plně funkční, vysvěcené 2007). Současné varhany od firmy RejnaČerný byly přeneseny z Mělníka. [542] => * Evangelický kostel v Podmoklech – pseudorománský a pseudogotický z roku 1881. Varhany postavil v roce 1884 E. F. Walcker, přestavba proběhla v letech 1942–44 firmou [[Hermann Eule Orgelbau Bautzen|Hermann Eule]] z Bautzenu. [543] => * [[Kostel svatého Václava (Rozbělesy)|Kostel svatého Václava]] v Rozbělesech – postaven roku 1579 na místě staršího kostela, roku 1731 zbořen, poté stavba dnešního kostela. Barokní podélný s osmibokou lodí, obdélným presbytářem, dvouvěžovým průčelím a mansardovou střechou. Zařízení převážně z 18. století. Kamenná [[křtitelnice]] ze 17. století. Původní varhany stavitele Hausera se nacházejí na slovenské Spiši. [544] => * [[Kostel svatého Františka Xaverského (Bělá u Děčína)|Kostel svatého Františka Xaverského]] v Bělé – pozdně barokní z roku 1787. Jednolodní s užším a trojboce uzavřeným presbytářem, sakristií a hranolovou věží nad průčelím. Průčelí vyzdobeno sochami. Zařízení barokní a hlavní oltář pseudobarokní. [545] => * [[Starokatolický kostel (Děčín)|Starokatolický kostel]] z počátku 30. let 20. století, v roce 1989 vyhořel, s propadlou střechou [546] => * Kaple svatého Jana Nepomuckého – pseudogotická stavba z let 1869–1871 na místě starší stavby postavena [[Josef Mocker|Josefem Mockerem]]. Obdélné jednolodí s polygonálním presbytářem, příčnou lodí a věží. V kapli pohřbeni majitelé děčínského panství hrabata [[Thun-Hohensteinové|z Thun-Hohensteinu]]. V současnosti ostatky přeneseny do krypty chrámu Povýšení sv. Kříže. Torzo zdevastovaných varhan je od liboucheckého varhanáře Fellera. [547] => * Barokní výklenková kaple při bráně na Dlouhou jízdu. [548] => * Kaple Nejsvětější Trojice – barokní z 1. poloviny 18. století. [549] => * Barokní výklenková kaple na Starém Městě. [550] => * Kamenný most přes Ploučnici – renesanční z let 1564–1569 se sousoším svatého Jana Nepomuckého, Václava a Víta od [[Michal Jan Josef Brokoff|Michala J. J. Brokofa]]. [551] => * Ovčí most v Podmoklech – snad ze 17. století. [552] => * [[Řetězová lávka v Děčíně|Řetězová lávka]] v parku pod zámkem [553] => * Kašny – pozdně barokní osmiboká kašna při kostele svatého Václava a Blažeje a kašna na Masarykově náměstí z roku 1907. [554] => * Stará radnice – pseudogotická z roku 1842 (dnes okresní soud). [555] => * Městský dům – pseudogotický z roku 1844 (dnes okresní soud). [556] => * Domy – zejména původně renesanční čp. 81 se zachovaným renesančním portálem ve stylu saské renesance. Dále původně většinou renesanční nebo barokní domy čp. 83, 165, 12 (bývalý špitál z roku 1673), 14 a 234. Dále dům čp. 163 s rokokovým portálem s reliéfem [[Bůh Otec|Boha Otce]] a empírový dvoupatrový dům čp. 21 z roku 1819. [557] => * Domy v Podmoklech – zejména v Teplické ulici a na Husově náměstí, [[Městské divadlo Děčín]] v Teplické ulici. [558] => * Muzeum – původně lovecký zámeček z roku 1735, přestavěný a rozšířený v 1. polovině 19. století. Jednopatrová čtyřkřídlá budova. [559] => * Zámek v Bynově – z 2. poloviny 16. století, rozšířený 1605, od roku 1835 v něm byla přádelna. Jednopatrová dvoukřídlá budova s mansardovou střechou a renesančním portálem z roku 1605. [560] => * Restaurace [[Pastýřská stěna]] z roku 1905. [561] => * Výtah na Pastýřskou stěnu – Děčín měl jako jediné město v České republice v rámci MHD výtah na Pastýřskou stěnu (dnes není v provozu). [562] => * [[Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna|Zoologická zahrada]] [563] => * [[Pivovar Děčín]] [564] => [565] => === Zaniklé památky === [566] => [[Loretánská kaple v Děčíně|Loretánská kaple]] – stála na děčínském náměstí. Roku 1667 ji dal postavit [[Maxmilián Thun-Hohenstein|Maxmilián hrabě Thun]]. [[Svatá chýše|''Santa casa'']], která měla charakter rodové pohřební kaple, byla zbořena roku 1885 při úpravách náměstí.BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. [567] => [568] => == Sport == [569] => [[Soubor:Final4_BK_Děčín-BK_Olomoucko-21.jpg|náhled|Hráči Děčína v českém poháru]] [570] => [[Soubor:Děčín,_Oblouková_21,_zimní_stadion_a_parkoviště.jpg|náhled|[[Zimní stadion Děčín]]]] [571] => Nejúspěšnějším sportovním klubem v Děčíně je basketbalový [[BK Armex Děčín]], jehož mužský oddíl postoupil v sezóně 1992/93 do [[Národní basketbalová liga|nejvyšší české soutěže]] a od té doby ji neopustil. Nejlepšího výsledku dosáhl v sezónách 2014/15, 2015/16, 2016/17 a 2018/19, kdy skončil na druhém místě. Vystoupání na úplný vrchol českého basketbalu pokaždé zabránil tým [[ERA Basketball Nymburk|Nymburka]], jehož hegemonie v českém basketbalu stala se takřka absolutní. Ve [[FIBA EuroCup Challenge]] došel Děčín v sezóně 2004/05 do čtvrtfinále. Své domácí zápasy hraje v ČEZ Sportcentru v Maroldově ulici s kapacitou 1200 diváků (od rekonstrukce v roce 2005), nicméně při výjimečných příležitostech, jako bylo například druhé utkání finálové série NBL s [[ERA Basketball Nymburk|Nymburkem]] v roce 2015, je palubovka natažena na [[Zimní stadion Děčín|zimním stadionu]]. 4850 diváků na tomto utkání tehdy vytvořilo nový divácký rekord Národní basketbalové ligy.{{Citace elektronického periodika [572] => | příjmení = [573] => | jméno = [574] => | titul = Pod děčínskou skálou padl nový rekord NBL! [575] => | periodikum = nbl.basketball [576] => | url = https://nbl.basketball/pod-decinskou-skalou-padl-novy-rekord-nbl/73 [577] => | datum vydání = 2015-05-18 [578] => | jazyk = cs [579] => | datum přístupu = 2022-08-04 [580] => }} Klub má již starší tradici, pod názvem Lokomotiva strávil tři sezóny v [[Československá basketbalová liga|československé lize]] ([[Československá basketbalová liga 1974/1975|1974/75]], [[Československá basketbalová liga 1986/1987|1986/87]], [[Československá basketbalová liga 1988/1989|1988/89]]). [581] => [582] => Hokejový klub [[HC Děčín]] působí ve [[2. česká hokejová liga|třetí nejvyšší soutěži]], jejímž účastníkem je od jejího vzniku v sezóně [[2. česká hokejová liga 1993/1994|1993/94]]. Odchovancem klubu je reprezentant [[Petr Tenkrát]]. Ženský tým hrál tři roky nejvyšší domácí soutěž. Domovským stánkem HC Děčín je [[Zimní stadion Děčín]] v Obloukové ulici, s pětitisícovou kapacitou. [583] => [584] => Nejtradičnější děčínský fotbalový klub, založený roku 1921 jako SK Podmokly, za socialismu známý především jako Kovostroj, jehož poslední název zněl [[FK Pelikán Děčín]], zanikl v roce 1998 kvůli finančním problémům. Před krachem z něj byla vyčleněna mládežnická družstva, aby byla zachráněna, a ta od té doby hrají pod značkou [[FK Junior Děčín]]. V roce 2007 Junior získal i družstvo dospělých (od Ludvíkovic). Město na to reagovalo tím, že klubu dalo k dispozici Městský stadion, který za tím účelem částečně rekonstruovalo. V roce 2011 zahájil Junior spolupráci s Fotbalovou akademií [[Petr Voříšek|Petra Voříška]], do které byla přeřazena všechna družstva přípravek. Tým dospělých působí v krajském přeboru. [585] => [586] => == Rodáci == [587] => [588] => * [[Balthasar Resinarius]] (1485–1544), hudební skladatel [589] => * [[Anton Kern]] (1709–1747), věhlasný malíř, autor především náboženských a historických námětů, označovaný jako „benátský mistr saského a českého rokoka“ [590] => * [[Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein|Leopold Leonhard Raymund z Thun-Hohensteinu]] (1748–1826), [[Seznam pasovských biskupů|pasovský biskup]] [591] => * [[Lev Thun-Hohenstein|Leopold Lev z Thun-Hohensteinu]] (1811–1888), šlechtic a politik [592] => * [[Franz Thun und Hohenstein|Franz z Thun-Hohensteinu]] (1847–1916), šlechtic a politik, dlouholetý [[České místodržitelství|místodržitel v Čechách]], ministerský předseda Předlitavska [593] => * [[Miroslav Tyrš]] (1832–1884), profesor na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]], spoluzakladatel organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména [[Sokol (spolek)|Sokola]] [594] => * [[Zdenka Fassbenderová]] (1879–1954), česko-německá operní pěvkyně (sopranistka) [595] => * [[Johann Radon]] (1887–1956), matematik [596] => * [[Julius Arigi]] (1895–1981), rakouské stíhací eso v první světové válce [597] => * [[Helmut Preidel]] (1900–1980), severočeský archeolog, historik, konzervátor a pedagog [598] => * [[Maria Paudler]] (1903–1990), německá herečka [599] => * [[Egon Klepsch]] (1930–2010), německý politik, předseda Evropského parlamentu (1992–1994) [600] => * [[Eva Erbenová]] (* 1930), spisovatelka [601] => * [[Wolfgang Jeschke]] (1936–2015), německý spisovatel [602] => * [[Hans Ticha]] (* 1940), německý grafik, malíř a ilustrátor [603] => * [[Sigrid Grabner]] (* 1942), německá spisovatelka [604] => * [[Jiří Bartoška]] (* 1947), český herec a filmový organizátor [605] => * [[Jan Záhora]] (* 1951), děčínský varhaník, do roku 1965 [606] => * [[Jaroslava Fabiánová]] (* 1965), sériová vražedkyně [607] => * Tomáš Midgi Řezníček (* 1969), básník [608] => * [[Petr Kolínský]] (* 1953), architekt, scénograf, malíř, grafik, pedagog [609] => * [[Lenka Kny]] (* 1962), režisérka a scenáristka [610] => * [[Vladimír Šmicer]] (* 1973), fotbalista [611] => * [[Tomáš Kraus]] (* 1974), akrobatický a sjezdový lyžař, reprezentant ve skikrosu [612] => * [[Jaroslav Halíř]] (* 1975), trumpetista, člen České filharmonie [613] => * [[Petr Tenkrát]] (* 1977), hokejista, reprezentant v hokeji a mistr světa v inline hokeji z roku 2011 [614] => * [[Petr Voříšek (fotbalista)|Petr Voříšek]] (* 1979), fotbalista [615] => * [[Jiří Maryško]] (* 1980), český herec [616] => * [[Karolína Kurková]] (* 1984), modelka [617] => * [[Tomáš Hradecký]] (* 1984), historik a vysokoškolský pedagog [618] => * [[Sámer Issa]] (* 1985), zpěvák [619] => * [[Jitka Antošová]] (* 1987), veslařka, olympionička [620] => * [[Lenka Antošová]] (* 1991), veslařka, olympionička [621] => * [[Sabina Křováková]] (* 1992), zpěvačka [622] => [623] => == Partnerská města == [624] => [625] => * {{Flagicon|Česko}} [[Přerov]], [[Česko]] [626] => * {{Flagicon|Litva}} [[Jonava]], [[Litva]] [627] => * {{Flagicon|Německo}} [[Pirna]], [[Německo]] [628] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Ružomberok]], [[Slovensko]] [629] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Bełchatów]], [[Polsko]] [630] => [631] => == Fotogalerie == [632] => [633] => Soubor:Děčín (Tetschen), Czech Republic.jpg|Pohled na Děčín a Labe z [[Pastýřská stěna|Pastýřské stěny]] [634] => Soubor:Pastýřská stěna a nábřeží, Děčín.jpg|Levý břeh Labe s Pastýřskou stěnou a nábřežím [635] => Soubor:Děčín (1).jpg|Labe, železniční most a zámek [636] => Soubor:Děčín (12).jpg|Křížová ulice s kostelem Povýšení sv. Kříže pohledem z Růžové zahrady zámku [637] => Soubor:DC-Synagoge-2.jpg|Synagoga v Podmoklech, při cestě na Pastýřskou stěnu [638] => Soubor:DC-Dekanatskirche-2.jpg|[[Kostel Povýšení svatého Kříže (Děčín)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] [639] => Soubor:Decin panorama.jpg|Děčín v noci – Pastýřská stěna [640] => Soubor:DC-Magistrat-2.jpg|Budova magistrátu v Podmoklech [641] => Soubor:Divadlo Děčín 1.jpg|Městské divadlo v Podmoklech, Děčín IV, Teplická 587/75 [642] => Soubor:Děčín, pivovar, z Revolučního náměstí.jpg|Areál děčínského pivovaru před přestavbou [643] => Soubor:Děčín Masarykovo nám 4.jpg|[[Masarykovo náměstí (Děčín)|Masarykovo náměstí]] [644] => Soubor:Děčín (4).jpg|Základní škola na Komenského náměstí [645] => Soubor:Děčín (14).jpg|Pivovar [646] => Soubor:Děčín a děčínské vrchy.jpg|Pohled na jihozápadní část Děčína [647] => Soubor:Děčín I, roh ulic Nerudova a 28. října.jpg|Roh ulic Nerudova a 28. října [648] => Soubor:Děčín buk lesní na nádvoří zámku.jpg|Buk lesní na nádvoří zámku památný strom [649] => Soubor:Děčín lovecký zámeček Thunů 1a.jpg|Thunovský{{Nedostupný zdroj}} lovecký zámeček [[Podmokly (zámek, okres Děčín)|Podmokly]] [650] => Soubor:Děčín zámecké zahrady a čajový pavilon 8.jpg|Zámecké{{Nedostupný zdroj}} zahrady a čajový pavilon [651] => Soubor:Děčín zámecká sýpka 8.jpg|Zámecká{{Nedostupný zdroj}} sýpka [652] => Soubor:Děčín Růžová zahrada 4.jpg|[[Růžová zahrada (Děčín)|Růžová zahrada]] u zámku [653] => [654] => [655] => == Odkazy == [656] => === Reference === [657] => [658] => {{Citace elektronické monografie [659] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [660] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [661] => | datum přístupu = 2022-04-18 [662] => }} [663] => {{Citace elektronické monografie [664] => | titul = Udělené symboly – Děčín [665] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2462 [666] => | datum vydání = 1994-09-02 [667] => | datum přístupu = 2022-06-09 [668] => }} [669] => [670] => [671] => === Literatura === [672] => [673] => * JOZA, Petr: Kvádrberk. Malá děčínská vlastivěda, 357 s.; Děčín, 2015 {{ISBN|978-80-905025-6-7}} [674] => [675] => === Externí odkazy === [676] => [677] => * {{Commonscat|Děčín}} [678] => * {{Wikislovník|heslo=Děčín}} [679] => * {{Oficiální web}} [680] => * {{RÚIAN}} [681] => * [https://www.idecin.cz/ Turistický portál města] [682] => * [https://web.archive.org/web/20181009221443/http://www.decin.cz/ Děčín.cz] [683] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Děčín}} [684] => [685] => {{Město Děčín}} [686] => {{Okres Děčín}} [687] => {{Statutární města v Česku}}{{Primátoři Děčína}} [688] => {{Děčín}} [689] => {{Autoritní data}} [690] => {{Portály|Česko|Geografie}} [691] => [692] => [[Kategorie:Děčín| ]] [693] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [694] => [[Kategorie:Města v okrese Děčín]] [695] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [696] => [[Kategorie:Části Děčína]] [697] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [698] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [699] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [700] => [[Kategorie:Obce v okrese Děčín]] [701] => [[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] [702] => [[Kategorie:Sídla v Děčínské vrchovině]] [703] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [704] => [[Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe]] [705] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Labe]] [706] => [[Kategorie:Sídla na Ploučnici]] [707] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Labské pískovce]] [708] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [709] => [[Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří]] [] => )
good wiki

Děčín

Děčín ( původně ) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice. Zaujímá rozlohu 117,7 km² a žije zde obyvatel.

More about us

About

Leží na severu Čech, v malebném údolí řeky Labe, které nabízí návštěvníkům nejen úchvatné výhledy, ale také možnosti pro aktivní odpočinek a rekreaci. Historie Děčína sahá až do středověku, kdy se stal významným obchodním a správním centrem. Město je proslulé svým impozantním zámkem, který se tyčí nad řekou a slouží jako symbol jeho bohaté historie. Zámek a přilehlé zahrady jsou oblíbeným místem pro procházky a kulturní akce, což přispívá k atmosféře města a jeho přitažlivosti pro turisty. Děčín se také pyšní pestrou nabídkou kulturního vyžití. Jeho divadla, galerie a muzea hostí řadu zajímavých vystoupení a výstav, díky nimž mohou návštěvníci nasát místní atmosféru a zapojit se do kulturního života. Město se snaží podporovat divadelní umění a místní umělce, což vytváří živé a inspirativní prostředí. Přírodní okolí Děčína je dalším velkým lákadlem. Město leží v blízkosti Národního parku České Švýcarsko, který je známý svou jedinečnou krajinou a pestrou flórou a faunou. Tato oblast nabízí nespočet turistických a cyklistických stezek, které vedou malebnými scenériemi, a umožňují tak užívat si krásy přírody na dosah ruky. Děčín je město, které se snaží kombinovat historický odkaz s moderním životním stylem. Jeho obyvatelé jsou hrdí na své kořeny a s radostí se podílejí na rozvoji města, které se vyznačuje otevřeností a přátelskou atmosférou. Také se zaměřují na udržitelnost a ochranu životního prostředí, což ukazuje na jejich odpovědnost vůči budoucím generacím. Celkově lze říci, že Děčín je město, které si zaslouží pozornost a návštěvu. Je to místo plné příležitostí a pozitivní energie, které osloví každého, kdo má zájem o krásy přírody, kulturu a historii.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Podmokly (Děčín)','Vilsnice','Chlum (Děčín)','Dolní Žleb','Ploučnice','Chrochvice','Loubí (Děčín)','Lesná (Děčín)','Staré Město (Děčín)','Chráněná krajinná oblast Labské pískovce','Bynov','Okres Děčín'

Byňov

Byňov je malá obec nacházející se v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji v České republice.

Chrochvice

Chrochvice jsou obec v okrese Chomutov ležící na severozápadě České republiky.

Ploučnice

Vilsnice