Array ( [0] => 14662501 [id] => 14662501 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dalekohled [uri] => Dalekohled [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno|komentář = Prakticky bez zdrojů.}} [1] => [2] => {{Různé významy|tento=optickém přístroji|druhý=[[souhvězdí]]|stránka=Souhvězdí Dalekohledu}} [3] => [[Soubor:2-m Telescope3, Ondřejov Astronomical.jpg|náhled| upright=1.6| [[Luboš Perek|Perkův]] dalekohled. Zrcadlový dalekohled hvězdárny v [[Ondřejov]]ě.|alt=]] [4] => Optický '''dalekohled''' či '''teleskop'''{{Fakt/dne|20230301161508|Teleskop je podle mě velký hvězdářský dalekohled, ne jakýkoliv dalekohled. Napíšu i do diskuse.}} je [[optický přístroj|přístroj]] k [[optické zvětšení|optickému přiblížení]] pomocí dvou [[optická soustava|soustav]] [[čočka (optika)|čoček]] nebo [[zrcadlo|zrcadel]]: [[objektiv]]u a [[okulár]]u, jímž se obraz pozoruje. [5] => [6] => Hlavními parametry optických dalekohledů jsou světelnost a zvětšení. Opticky účinná plocha objektivu ([[apertura]]) určuje světelnost dalekohledu a poměr ohniskových vzdáleností objektivu a okuláru jeho zvětšení. [7] => [8] => Slovo teleskop pochází z řečtiny. τῆλε – ''téle'' znamená daleko a σκοπεῖν – ''skopein'' znamená hledět. τηλεσκόπος – teleskopos je tedy daleko-hled. [9] => [10] => == Dělení dalekohledů == [11] => Podle konstrukce objektivu se optické dalekohledy dělí na [12] => * [[refraktor]]y, jejichž objektiv je tvořen čočkou nebo soustavou čoček, [13] => * [[Zrcadlové dalekohledy|reflektory]], jejichž objektiv je tvořen zrcadlem. [14] => [15] => Podle konstrukce přenosné dalekohledy: [16] => * [[monokulár]]y – menší dalekohledy pro pozorování jedním okem [17] => * [[binokulár]]y – pro pozorování oběma očima [18] => [19] => Podle hlavního určení se rozlišují [20] => * dalekohledy astronomické [21] => * dalekohledy pozemní (terestrické) včetně zaměřovacích a geodetických [22] => * [[divadelnní kukátko|divadelní kukátka]] [23] => * [[triedr]]y a další. [24] => [25] => == Vývoj dalekohledů == [26] => [[Soubor:Imageinverting-2.png|náhled|Optické schéma námořního dalekohledu|482x482bod]] [27] => [[Soubor:Kepschem2.jpg|náhled|Schéma Keplerova dalekohledu:
1 – objektiv, 2 – okulár, 3 – oko, 4 – předmět, 6 – zvětšený obraz, 7 – tubus; f1 – ohnisková vzdálenost objektivu, f2 – ohnisková vzdálenost okuláru|alt=|423x423bod]] [28] => [29] => První dalekohled si [[2. říjen|2. října]] [[1608]] nechal patentovat [[Holandsko|holandský]] [[optik]] [[Hans Lippershey]]{{Citace elektronického periodika |titul=Hans Lippershey z Middelburgu, skutečný vynálezce dalekohledu |url=http://www.seaplanet.eu/index.php/vesmir/lide/253-hans-lippershey-dalekohledvynalez |datum přístupu=2011-10-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111106133832/http://www.seaplanet.eu/index.php/vesmir/lide/253-hans-lippershey-dalekohledvynalez |datum archivace=2011-11-06 |nedostupné=ano }}[http://scienceworld.cz/clovek/proc-dalekohled-nebyl-vynalezen-drive-6546 Proč dalekohled nebyl vynalezen dříve?]. Jeho poznatky použil již o rok později známý [[Itálie|italský]] vědec [[Galileo Galilei]] a pomocí zdokonaleného dalekohledu, složeného ze [[spojná čočka|spojky]] a [[Rozptylná čočka|rozptylky]] učinil řadu převratných objevů, jako jsou [[Jupiter (planeta)|Jupiterovy]] [[Měsíc (satelit)|měsíce]] nebo skvrny na [[Slunce|Slunci]]. [30] => [31] => Dalekohled dále zdokonalil [[Johannes Kepler]], který použil dvou [[spojná čočka|spojek]]. Získal tak sice [[převrácený obraz|převrácený]], ale ostřejší obraz a do jeho dalekohledu bylo možno vložit například [[nitkový kříž]] pro přesnější zaměření. Rozvoj astronomických dalekohledů v 18. a 19. století vedl k dalekohledům stále delším (kvůli zvětšení) i hmotnějším (kvůli světelnosti), které byly stále obtížněji použitelné. Nejdelší refraktory měřily kolem 60 m.[[Soubor:Telescope.jpg|vlevo|náhled|50cm čočkový dalekohled z hvězdárny v [[Nice]]|alt=|238x238pixelů]]První reflektor, dalekohled se zrcadlem jako objektivem, navrhl [[Isaac Newton]] roku [[1668]] a vyřešil tak problém chromatické čili [[barevná vada|barevné vady]], která vzniká rozdílným indexem lomu pro světlo různé vlnové délky (barvy) v čočce objektivu a projevuje se „duhovými okraji“ pozorovaných předmětů. Od konce 19. století začínají pro astronomické účely převládat reflektory, neboť zrcadla velkých průměrů lze snáze vyrobit a také konstrukce dalekohledu je jednodušší. Největší současné reflektory mají průměr zrcadla kolem 10 m, [[Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově|největší dalekohled v ČR]] je umístěn v [[Ondřejov]]ě a má průměr zrcadla 2 m. Pro ještě větší projekty se užívá automaticky koordinovaných soustav segmentovaných zrcadel. Také [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] je reflektor o průměru zrcadla 2,4 m o ohniskové vzdálenosti téměř 60 m. [32] => [33] => V poslední době probíhá rychlý vývoj dalekohledů, využívajících techniku [[adaptivní optika|adaptivní optiky]]. Ty umožňují získat velice dobré výsledky i bez nutnosti vyslat dalekohled mimo rušivý vliv [[atmosféra Země|zemské atmosféry]]. [34] => [35] => == Různé konstrukce dalekohledů == [36] => [[Soubor:Negretti zambra telescope 2.jpg|náhled|upright=1.3|Námořní dalekohled, vysouvací, tzv. teleskopické konstrukce.]] [37] => V současné době se pro astronomická pozorování používají i jiné než optické dalekohledy, například [[radioteleskop]]y, které pracují s elektromagnetickými vlnami větší délky a s [[anténa]]mi. [38] => [39] => Čím větší je zvětšení dalekohledu, tím větší nároky se kladou na jejich uložení a upevnění. Zhruba do 10× zvětšení lze dalekohled držet v ruce, pro větší zvětšení je třeba stativ a pro astronomické dalekohledy pevný sloup, zakotvený hluboko do země. Takové dalekohledy se umisťují do velkých a pohyblivých [[kopule|kopulí]]. [40] => [41] => === Přenosné dalekohledy === [42] => {{redirect|teleskopický dalekohled|námořní dalekohled}} [43] => Pro přenosné pozemní dalekohledy činila potíže jejich délka. U námořních dalekohledů se problém řešil skládáním: zasunovacím tubusem, sama do sebe, a to i vícenásobně. Této konstrukci se tedy všeobecně říká „teleskop“, tedy teleskopická konstrukce. Běžně se dnes mluví například o vytahovací „[[teleskopická anténa|teleskopické anténě]]“: Ta však není parabolická, jak by napadlo astronoma, nýbrž jde o [[prutová anténa|prutovou anténu]], zato však teleskopicky skládací. A to právě podle zasouvání námořního dalekohledu, běžně též označovaného jako „teleskopický dalekohled“: To pro jeho konstrukci, než pro účel použití. [44] => [45] => Definitivním řešením je [[triedr]], kde se mezi okulár a objektiv vkládá dvojice hranolů, takže dráha světla se dvakrát zalomí, tedy prodlouží teoreticky na trojnásobek. Fakticky se však vnitřní optický kužel protáhne jen cca na dvojnásobek. I tak jde o praktické řešení problému s celkovými rozměry dalekohledu a současně se zajištěním vzpřímeného obrazu. Pro účely vojenského i geodetického zaměřování se hranolové dalekohledy opatřují nitkovými kříži: pro přesné zacílení a odhad vzdáleností a výšek porovnáváním vůči známým a změřeným objektům ve známé vzdálenosti a o známých rozměrech. [46] => [47] => == Čočkové dalekohledy (refraktory) == [48] => [[Soubor:ApoRef.png|náhled|upright=1.3|[[Johannes Kepler|Keplerův]] dalekohled – refraktor s hledáčkem. Na dolním řezu je vidět jednotlivé [[Čočka (optika)|čočky]] i mechanismus zaostřování.|alt=]] [49] => Objektiv refraktoru je [[čočka (optika)|čočka]] nebo [[optická soustava|soustava čoček]], která umožňuje korigovat barevnou vadu ([[achromát]], [[apochromát]]). Optická „velikost“ (apertura) objektivu určuje světelnost dalekohledu, ohnisková vzdálenost maximální možné zvětšení. [50] => Pro [[úhlové zvětšení]] refraktoru platí vztah [51] => : \gamma = \frac{f}{f_0} [52] => [53] => === Keplerův dalekohled === [54] => Příkladem konstrukce refraktoru může být tzv. '''hvězdářský ([[Johannes Kepler|Keplerův]]) dalekohled'''. Tento dalekohled je tvořen dvěma [[optická soustava|soustavami]] [[spojná čočka|spojných čoček]], které mají společnou [[optická osa|optickou osu]]. [[Objektiv]] tohoto dalekohledu má velkou [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] f, ohnisková vzdálenost [[okulár]]u f_0 je malá. [[Obrazové ohnisko]] objektivu splývá s [[předmětové ohnisko|předmětovým ohniskem]] okuláru. [55] => [56] => Obraz velmi vzdáleného [[optický předmět|předmětu]] vytvořený objektivem se nachází v ohnisku okuláru, přičemž se jedná o [[skutečný obraz|obraz skutečný]], [[zmenšený obraz|zmenšený]] a [[převrácený obraz|převrácený]]. Tento obraz je pak pozorován [[okulár]]em jako [[lupa|lupou]]. [[optický obraz|Obraz]] však zůstává převrácený i po zvětšení okulárem, což je nevýhoda tohoto typu dalekohledu, která je však pro [[astronomie|astronomická]] pozorování nepodstatná. [57] => [58] => Pro jiná použití, kde by byl převrácený obraz na závadu, se používá modifikace tohoto dalekohledu, nazývaná [[triedr]]. V triedru je obraz převrácen zpět pomocí soustavy čtyř rovinných zrcadel, která obvykle tvoří stěny dvou skleněných hranolů. [59] => [60] => === Galileův dalekohled === [61] => [[Soubor:Szinhazitavcso.jpg|náhled|upright=1.3|Kukátko – [[Galileo Galilei|Galileův]] dalekohled|alt=]] [62] => [63] => Poněkud jiný princip je použit v tzv. '''[[Galileo Galilei|Galileiho]] (holandském) dalekohledu'''. Tento dalekohled je tvořen [[spojná čočka|spojným]] [[objektiv]]em, který má velkou [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] f a [[rozptylná čočka|rozptylným]] [[okulár]]em s malou ohniskovou vzdáleností f_0. [[Obrazové ohnisko]] objektivu u tohoto typu dalekohledu splývá s [[obrazové ohnisko|obrazovým ohniskem]] okuláru. [64] => Tento typ dalekohledu se využívá např. jako '''[[divadlo|divadelní]] kukátko''', které poskytuje zhruba čtyřnásobné [[optické zvětšení|zvětšení]]. [65] => [66] => == Zrcadlové dalekohledy (reflektory) == [67] => [[Soubor:Comparison optical telescope primary mirrors.svg|náhled|upright=1.2|
Srovnání velikostí primárních zrcadel astronomických dalekohledů (realizovaných i plánovaných).]] [68] => [69] => Objektivem reflektoru je primární [[duté zrcadlo]] kulové, parabolické případně i hyperbolické, jehož plocha určuje světelnost dalekohledu. Obraz předmětu se odráží ještě tzv. sekundárním zrcadlem a pak pozoruje okulárem. [70] => [71] => Hlavní výhody reflektorů jsou nepřítomnost barevné vady, snazší výroba velkých zrcadel a výhodnější uspořádání tubusu. Světlo se v nich totiž odráží zrcadly, takže tubus má teoreticky jen poloviční délku a těžké zrcadlo je umístěno na straně pozorovatele, nikoli na vnějším konci tubusu jako objektiv refraktoru. [72] => [73] => Správně má mít primární zrcadlo parabolický povrch, ale při malé ploše a velké ohniskové vzdálenosti je kulová plocha dostatečnou aproximací pokud nelpíme na špičkové kvalitě obrazu. Kulová plocha má výhodu z hlediska nižších nároků na vytvoření a tím v praxi i nižších výrobních nákladů. [74] => [75] => === Cassegrainův dalekohled === [76] => [[Soubor:Casegraintelescope.png|náhled|upright=1.2|
[[Laurent Cassegrain|Cassegrainův]] zrcadlový dalekohled|alt=]] [77] => V '''[[Cassegrain]]ově dalekohledu''' se paprsky odražené dutým primárním parabolickým zrcadlem soustředí do malého vypuklého hyperbolického zrcadla, které je odrazí do okuláru, umístěného v ose dalekohledu; primární zrcadlo musí tedy mít uprostřed otvor. [78] => [79] => Navrhl jej sochař [[Guillaume Cassegrain]] ([[1672]]). Z původní konstrukce vychází řada dalších modifikací – viz níže. [80] => Konstrukčně podobný Cassegrainu je například typ Ritchey-Chrétien, který však jako primární plochu používá plošší hyperbolické zrcadlo a jako sekundární zrcadlo hyperbolické s velkým ohybem. Navíc v ohnisku musí být korekční člen. Takovýto typ dalekohledu však odstraňuje vadu parabolických reflektorů, která se nazývá [[Koma (optika)|koma]]. Typ Ritchey-Chrétien využívá většina velikých dalekohledů současnosti včetně [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]]. [81] => [82] => === Newtonův dalekohled === [83] => [[Soubor:Newtontelescope.png|náhled|upright=1.2|
[[Isaac Newton|Newtonův]] zrcadlový dalekohled|alt=]] [84] => V '''[[Isaac Newton|Newtonově]] dalekohledu''' se oproti Cassgrainově konstrukci používá rovinné sekundární zrcadlo, které odráží paprsky do okuláru na boku přístroje. [85] => [86] => Dalekohled je tvořen tubusem, ve kterém se nachází primární a sekundární [[zrcadlo]]. Primární zrcadlo má [[parabolické zrcadlo|parabolický]] tvar a je uloženo ve spodní části tubusu. Přijímá přicházející [[světlo]] a odráží ho do svého [[Obrazové ohnisko|ohniska]], kde je umístěno malé sekundární [[zrcadlo]], které odráží paprsky mimo tubus do [[okulár]]u. [87] => [[Optická soustava]] dvou zrcadel a okulárů způsobuje, že vzniklý [[optický obraz|obraz]] je [[převrácený obraz|převrácen]] stranově a pólově. Je proto vhodný pro [[astronomie|astronomická]] pozorování, kde obrazová převrácenost nevadí. Pro pozemské použití lze okulár doplnit [[optický hranol|hranoly]], které upraví obraz do správné polohy. [88] => [89] => [90] => [91] => == Kombinované systémy zrcadlo/čočka == [92] => [[Soubor:Schmidt-Cassegrain.png|náhled|upright=1.2| Schmidt-[[Laurent Cassegrain|Cassegrainův]] dalekohled|alt=]] [93] => * ''' Schmidt-Cassegrainův dalekohled''' má v rovině [[sekundární zrcadlo|sekundárního zrcadla]] předřazenou korekční desku (meniskus) velmi složitého tvaru (v podstatě toroidní rozptylka, kruhová střední část je rovinná pro umístění sekundárního zrcadla), která koriguje různé vady dalekohledu. Deska je opticky umístěna před [[primární zrcadlo|primárním zrcadlem]] – paprsky tedy nejdříve procházejí jí a teprve pak dopadají na hlavní zrcadlo. Díky složitému tvaru je meniskus tenčí než u systému Maksutov-Cassegrain. [94] => [[Soubor:Maksutov-Cassegrain.png|náhled|upright=1.2| Maksutov-[[Laurent Cassegrain|Cassegrainův]] dalekohled|alt=]] [95] => * '''Systém Maksutov-Cassegrain''' – Je historicky následníkem Schmidt-Cassegrainova dalekohledu. Pro zjednodušení jsou optické plochy korekční desky (menisku před primárním zrcadlem) konfigurované do [[koule|kulového]] tvaru, takže se poměrně snadno vyrábějí. Primární zrcadlo je také kulové.Výsledkem je poměrně levná výroba. Nežádoucím důsledkem je ale to, že je korekční člen masivní. Maksutov-Cassegrain je použitelný pro fotografii velkých částí oblohy a pro svoji nenáročnost je velmi oblíbený i mezi astronomy amatéry. Je také dobře použitelný pro pozemní pozorování. Systém je omezený právě masivností menisku, proto bývají dalekohledy relativně menších průměrů a proto mají i menší světelnost. [96] => * ''' Dalekohled Schmidt-Newton''' má v rovině [[sekundární zrcadlo|sekundárního zrcadla]] předřazenou korekční desku (meniskus) velmi složitého tvaru stejnou jako Schmidt-Cassegrain, jejíž funkce je shodná – omezuje sklenutí pole a komu. Sekundární zrcadlo je také v jednom konstrukčním celku s tímto meniskem, ale odklání paprsek ven z tubusu kolmo na předmětnou osu stejně jako klasický Newtonův dalekohled.Stejně jako tento systém ale pochopitelně nemá otvor v primárním zrcadle, což zjednodušuje jeho provedení.Na druhou stranu je díky tomu při srovnatelné optické délce (ohnisku) hlavní tubus téměř dvojnásobně dlouhý. [97] => [[Soubor:Klevcov-féle távcső.png|náhled|upright=1.2| [[Klevcov]]ův dalekohled|alt=]] [98] => * '''Klevcovův dalekohled''' má korekční člen umístěn před sekundárním zrcadlem. Sekundární zrcadlo tvoří s korekčním meniskem konstrukčně jeden celek. Meniskus má tvar mezikruží čočky se středovým otvorem, kudy prochází paprsek od druhého zrcadla směrem k okuláru. Aktivní částí menisku prochází paprsek před dopadem na sekundární zrcadlo. [99] => * '''Systém Ritchey-Chretien''' používá obě zrcadla hyperbolického tvaru. Tím koriguje velkou část vad a odstraňuje vložený meniskus. Systém je však náročný na výrobu. Nejznámější takto konfigurovaný je HST – [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] (u něj se také projevil problém s výrobou, kdy bylo [[Hubbleův vesmírný dalekohled#Chyba hlavního zrcadla|nepřesně vybroušeno]] primární zrcadlo, což zejména zpočátku znemožňovalo většinu měření). Chystané největší pozemní optické přístroje budou také používat tento systém. [100] => [101] => '''Systém Coudé''' není přímo typem dalekohledu, ale systémem nastavení dráhy paprsku po průchodu sekundárním zrcadlem – nejčastěji se mluví o [[coudé]] [[předmětové ohnisko|ohnisku]] konkrétního dalekohledu. Velké dalekohledy mohou mít k dispozici více ohnisek podle toho, jaké vesmírné objekty chceme pozorovat a co na nich chceme měřit ([[astrofotografie|fotografovat]] je, získávat [[spektrum]] aj.). Systém Coudé umístěním dalších [[zrcadlo|zrcadel]] svede paprsky do pevně umístěného ohniska v [[polární osa|polární ose]] montáže dalekohledu. [102] => [103] => == Největší teleskopy v Česku == [104] => [105] => V Česku je pět vědeckých dalekohledů s průměrem větším než půl metru.http://relax.lidovky.cz/nejvetsi-dalekohledy-v-cesku-slouzi-i-k-mezinarodnim-vyzkumum-pvf-/veda.aspx?c=A170819_162015_ln_veda_ELE [106] => [107] => * '''[[Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově|Perkův dalekohled]]''' – průměr zrcadla dva metry, [[Ondřejovská hvězdárna|observatoř]] v [[Ondřejov]]ě [[Astronomický ústav Akademie věd České republiky|Astronomického ústavu]] [[Akademie věd České republiky|Akademie věd]], od roku 1967 [108] => * '''Klenot''' – průměr zrcadla 106 cm, [[Hvězdárna Kleť|observatoř]] na [[Kleť|Kleti]], od roku 2001 [109] => * '''2. teleskop v [[Ondřejov]]ě''' – průměr zrcadla 65 cm [110] => * '''[[Dalekohled observatoře MUNI]]''' – průměr 60 cm, observatoř [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]], od roku 1954 [111] => * '''2. teleskop na [[Kleť|Kleti]]''' – průměr 57 cm [112] => [113] => Tyto největší teleskopy doplňuje dalekohled ve [[Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]], asi 82 cm, který je však soukromý a neslouží vědeckým účelům [114] => [115] => == Odkazy == [116] => === Reference === [117] => [118] => [119] => === Literatura === [120] => * S. N. Blažko, ''Praktická astronomie''. Praha: SNTL 1956 [121] => * V. Erhart, ''Praktická astronomická optika''. Praha: SNTL 1955 [122] => * {{Citace monografie | autor = Paulina Šafaříková | odkaz na autora = | titul = Dějiny dalekohledu | vydavatel = J. Otta | místo = Praha | rok = [1897] | počet stran = 43 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c3747400-c81b-11e6-8032-005056827e52 }} [123] => [124] => === Související články === [125] => * [[astronomie]] [126] => * [[optický systém]] [127] => * [[mikroskop]] [128] => * [[teodolit]] [129] => * [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] [130] => * [[pitzerův vesmírný dalekohled]] [131] => * [[vesmírný dalekohled Jamese Webba]] [132] => * [[objektiv]] [133] => [134] => === Externí odkazy === [135] => * {{commonscat}} [136] => * {{Commons|Telescope}} [137] => * {{Wikislovník|heslo=dalekohled}} [138] => {{Autoritní data}} [139] => [140] => [[Kategorie:Dalekohledy| ]] [141] => [[Kategorie:Optické přístroje]] [] => )
good wiki

Dalekohled

alt= Optický dalekohled či teleskop je přístroj k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel: objektivu a okuláru, jímž se obraz pozoruje. Hlavními parametry optických dalekohledů jsou světelnost a zvětšení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'okulár','zrcadlo','spojná čočka','Hubbleův vesmírný dalekohled','triedr','optická soustava','Obrazové ohnisko','převrácený obraz','Ondřejov','astronomie','objektiv','optické zvětšení'

Astronomie

Objektiv

Okular

Ondřejov

Ondřejov je obec a obec s rozšířenou působností v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.

Triedr

Zrcadlo