Array ( [0] => 15481361 [id] => 15481361 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Databáze [uri] => Databáze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Databáze je strukturovaná kolekce dat, které jsou uloženy v elektronické podobě. Tyto data jsou organizována tak, aby bylo možné k nim snadno přistupovat, vyhledávat a manipulovat s nimi. Databáze se skládá z tabulek, které obsahují sloupce a řádky, které představují jednotlivé záznamy. Tabulky jsou propojeny vzájemnými vazbami, čímž umožňují efektivní práci s daty. Databáze se využívají v mnoha oblastech, jako je byznys, věda, vládní organizace a mnoho dalších. Existuje mnoho druhů databází, které se liší svými vlastnostmi a způsobem manipulace s daty. Patří sem relační databáze, objektově orientované databáze, hierarchické databáze a další. Správa databáze zahrnuje různé činnosti, jako je návrh tabulek, vytváření dotazů, zálohování dat, zabezpečení, opravy a další. Správce databáze je zodpovědný za tyto činnosti a může používat speciální software pro správu databáze. Databáze hrají klíčovou roli v informačním systému organizace, protože umožňují ukládání, organizování a zpracování dat. Správná struktura a správa databáze je důležitá pro efektivní fungování organizace a správné rozhodování na základě dat. [oai] => Databáze je strukturovaná kolekce dat, které jsou uloženy v elektronické podobě. Tyto data jsou organizována tak, aby bylo možné k nim snadno přistupovat, vyhledávat a manipulovat s nimi. Databáze se skládá z tabulek, které obsahují sloupce a řádky, které představují jednotlivé záznamy. Tabulky jsou propojeny vzájemnými vazbami, čímž umožňují efektivní práci s daty. Databáze se využívají v mnoha oblastech, jako je byznys, věda, vládní organizace a mnoho dalších. Existuje mnoho druhů databází, které se liší svými vlastnostmi a způsobem manipulace s daty. Patří sem relační databáze, objektově orientované databáze, hierarchické databáze a další. Správa databáze zahrnuje různé činnosti, jako je návrh tabulek, vytváření dotazů, zálohování dat, zabezpečení, opravy a další. Správce databáze je zodpovědný za tyto činnosti a může používat speciální software pro správu databáze. Databáze hrají klíčovou roli v informačním systému organizace, protože umožňují ukládání, organizování a zpracování dat. Správná struktura a správa databáze je důležitá pro efektivní fungování organizace a správné rozhodování na základě dat. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Databáze''' (neboli '''datová základna''', též '''databanka''') je systém souborů s pevnou strukturou záznamů. Tyto soubory jsou mezi sebou navzájem propojeny pomocí klíčů. V širším smyslu jsou součástí databáze i [[software|softwarové]] prostředky, které umožňují manipulaci s uloženými daty a přístup k nim. Tento software se v české odborné literatuře nazývá [[systém řízení báze dat]] (SŘBD). Běžně se označením ''databáze'' – v závislosti na kontextu – myslí jak uložená data, tak i software (SŘBD). [1] => [2] => == Historie == [3] => Předchůdcem databází byly papírové [[kartotéka|kartotéky]]. Umožňovaly uspořádávání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. [4] => [5] => Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] v roce [[1890]]. Paměťovým médiem byl [[děrný štítek]] a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. [6] => [7] => Velkým [[impuls]]em pro další rozvoj databází byl překotný vývoj [[počítač]]ů v [[1950–1959|50.]] letech. Ukázalo se, že původně univerzální používání [[strojový kód|strojového kódu]] [[mikroprocesor|procesorů]] je (nejen) pro databázové úlohy neefektivní, a proto se objevil požadavek na vyšší jazyk pro zpracování dat. [8] => [9] => V roce [[1959]] se konala [[konference]] zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž závěrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka [[COBOL]], který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat. [10] => [11] => V roce [[1965]] na konferenci CODASYL byl vytvořen výbor ''Database Task Group (DBTG)'', který měl za úkol vytvořit koncepci databázových systémů. Začaly vznikat první '''síťové''' SŘBD na [[Sálové počítače|sálových]] počítačích. Jedním z prvních průkopníků databází byl [[Charles Bachman]]. [12] => [13] => V roce [[1971]] vydal výbor zprávu ''The DBTG April 1971 Report'', kde se objevily pojmy jako '''schéma databáze''', '''jazyk pro definici schématu''', '''subschéma''' a podobně. Byla zde popsána celá architektura '''síťového''' databázového systému. [14] => [15] => Ve stejné době byly vyvíjeny i '''hierarchické''' databáze. Jedním z prvních SŘBD byl '''IMS''', který byl vyvinut firmou [[IBM]] pro program letu na [[Měsíc]] [[Program Apollo]]. Systém IMS patří stále k nejrozšířenějším na sálových počítačích. [16] => [17] => V roce [[1970]] začínají zveřejněním článku E. F. Codda první '''[[relační databáze]]''', které pohlížejí na data jako na tabulky. Kolem roku [[1974]] se vyvíjí první verze dotazovacího jazyka [[SQL]]. Vývoj této technologie po 10 letech přinesl výkonově použitelné systémy, srovnatelné se síťovými a hierarchickými databázemi. [18] => [19] => V 90. letech se začínaly objevovat první '''objektově''' orientované databáze, jejichž filozofie byla přebírána z [[Objektově orientované programování|objektově orientovaných jazyků]]. Tyto databáze měly podle předpokladů vytlačit relační systémy. Původní předpoklady se však nenaplnily a vznikla kompromisní '''objektově-relační''' technologie. [20] => [21] => == Databázové modely == [22] => Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi můžeme rozdělit databáze do základních typů: [23] => * [[Hierarchická databáze]] [24] => * [[Síťová databáze]] [25] => * [[Relační databáze]] [26] => * [[Objektová databáze]] [27] => * [[Objektově relační databáze]] [28] => [29] => == Databázové objekty == [30] => Pojem „databáze“ je často zjednodušován na to, co je ve skutečnosti databázový systém (databázový stroj) nebo též [[systém řízení báze dat]]. Ten neobsahuje pouze '''[[tabulka (databáze)|tabulky]]''' – ty jsou jedny z mnoha tzv. databázových objektů (někdy též databázových entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: [31] => * '''[[Pohled (databáze)|pohledy]]''' neboli '''views''' – SQL příkazy, pojmenované a uložené v databázovém systému. Lze z nich vybírat (aplikovat na ně příkaz [[SELECT]]) jako na ostatní tabulky. [32] => * '''[[Index (databáze)|indexy]]''' pro každou tabulku. Klíče jsou definovány nad jednotlivými sloupci tabulek (jeden klíč jich může zahrnovat i více) a jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT (''look-up tables'' – „pořadníky“) na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit [[duplicita|duplicitu]] v záznamech nebo zajišťovat [[fulltextové vyhledávání]]. [33] => * '''spouštěče''' neboli '''[[Trigger (databáze)|triggers]]''' - mechanizmus nad jednotlivými řádkami tabulky (případně samotnou tabulkou), který se vyvolá po změně, odstranění nebo přidání řádky, případně smazání tabulky a provede předprogramovanou akci (například kontrolu integrity dat, doplnění hodnot...) [34] => * '''[[uživatelem definovaná funkce|uživatelem definované procedury a funkce]]''' – některé databázové stroje podporují ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů (procedury) nebo navíc vrátí nějaký výsledek (uživatelské funkce). Mohou mít parametry, které se většinou dělí na vstupní (''IN''), výstupní (''OUT'') a vstupně-výstupní (''INOUT''). [35] => * '''[[Event-driven Process Chain|události]]''', též (počeštěně) „eventy“ – de facto procedury, spouštěné v určitý (uživatelem definovaný) datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. Mohou sloužit k údržbě, promazávání dočasných dat či kontrolování [[referenční integrita|referenční integrity]]. [36] => * '''[[formulář]]e''' – některé databázové systémy jako např. Microsoft Access umožňuje uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot. Uživatel si může např. nadefinovat rozložení jednotlivých vstupních polí z dané tabulky, popisky atd. [37] => * '''[[sestava|sestavy]]''' nebo též '''reporty''' – podobně jako u formulářů sestavy umožňují uživateli definovat layout s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty. Používají se pro výstup dat (tisk, prezentaci nebo pouhé zobrazení). Sestavy mohou být např. doplněny o filtry, které vyfiltrují jen kýžené záznamy. [38] => * '''uživatelská oprávnění''' – u lepších databázových systémů je samozřejmostí nabídnout možnosti, jak oddělit jednotlivé úrovně přístupu k ostatním objektům databáze jejich uživatelům. Možností bývají desítky, s rozlišením na jednotlivé typy příkazů, které ten který uživatel bude nebo nebude mít oprávnění spustit. [39] => * '''[[partition (databáze)|partitioning]]''' – způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků a tím rozložit zátěž na ni kladenou [40] => * '''[[Proces (informatika)|procesy]]''' – databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají. [41] => * '''proměnné nastavení''' – typicky desítky [[proměnná|proměnných]], které lze přenastavovat a tím ovlivňovat chování a výkon databázového stroje jako takového. [42] => * '''collation''' – [[MySQL]] má pokročilé možnosti pro nastavení několika desítek znakových sad a porovnávání, souhrnně nazývané ''collation''. Nastavení collation může být provedeno na jednotlivé textové sloupce, celé tabulky i celé databáze (s kaskádovitou dědičností). Collation ovlivňuje i řazení, například hodnota utf8_czech_ci zajistí správné řazení podle češtiny (tedy včetně diakritiky a včetně [[ch]]). [43] => * '''vizuální [[Entity-relationship model|E-R]] schéma''' – (v [[MySQL]] INFORMATION.SCHEMA). Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí ([[cizí klíč|cizích klíčů]]) mezi tabulkam. [44] => * a další [45] => [46] => == Databázová integrita == [47] => {{Viz též|Databázová integrita}} [48] => Databázová integrita je takový stav, při němž záznamy v celé databázi vyhovují soustavě určitých definovaných pravidel. Tato pravidla obvykle odpovídají vybraným pravidlům z té části světa, pro kterou databáze slouží. Může se jednat například o pravidla stanovující rozsah uložených hodnot, jejich typ nebo vazby mezi nimi. [49] => [50] => == Příklady (relačních) databází == [51] => * [[Microsoft Access]] [52] => * [[MySQL]] [53] => * [[PostgreSQL]] [54] => * [[Oracle Database|Oracle]] [55] => * [[Microsoft SQL Server]] [56] => * [[SQLite]] [57] => * [[Firebird]] [58] => [59] => == Související články == [60] => * [[Integritní omezení]] [61] => * [[Normální forma]] [62] => * [[Multimediální databáze]] [63] => * [[Relační schéma databáze]] [64] => [65] => == Externí odkazy == [66] => * {{Commonscat}} [67] => * {{Wikislovník|heslo=databáze}} [68] => * {{Wikicitáty|téma=Databáze}} [69] => * {{TDKIV|000000089}} [70] => * [http://www.dbsvet.cz Databázový svět – informační portál o databázích] [71] => * [http://www.root.cz/serialy/embedded-databaze/ Seriál Embedded databáze] [72] => [73] => {{Pahýl}} [74] => {{Autoritní data}} [75] => [76] => [[Kategorie:Databáze| ]] [] => )
good wiki

Databáze

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'MySQL','systém řízení báze dat','kartotéka','Spojené státy americké','Charles Bachman','děrný štítek','impuls','1890','tabulka (databáze)','duplicita','SELECT','počítač'