Array ( [0] => 14684685 [id] => 14684685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Destilace [uri] => Destilace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Destilace je fyzikální proces, při kterém dochází k oddělení složek směsi na základě rozdílných teplot varu jednotlivých složek. Destilace se využívá v řadě různých průmyslových odvětvích, včetně chemického průmyslu, potravinářství nebo výroby alkoholických nápojů. V článku jsou popsány různé metody destilace, jako je například destilace s použitím rektifikace nebo frakční destilace. Dále se také dozvídáme o historickém vývoji destilace a o různých aplikacích tohoto procesu. [oai] => Destilace je fyzikální proces, při kterém dochází k oddělení složek směsi na základě rozdílných teplot varu jednotlivých složek. Destilace se využívá v řadě různých průmyslových odvětvích, včetně chemického průmyslu, potravinářství nebo výroby alkoholických nápojů. V článku jsou popsány různé metody destilace, jako je například destilace s použitím rektifikace nebo frakční destilace. Dále se také dozvídáme o historickém vývoji destilace a o různých aplikacích tohoto procesu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Destilace''' je metoda oddělování [[kapalina|kapalných]] látek založená na různé [[těkavost]]i složek ve [[var|vroucí]] [[kapalina|kapalné]] [[směs]]i. Uplatňuje se v [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]] například při zpracování [[ropa|ropy]] či v [[potravinářství|potravinářském průmyslu]] při výrobě [[pálenka|pálenky]] — destilátů. [1] => [2] => Destilace je čisticí operace, při níž se oddělují dvě nebo více kapalin, které se liší [[těkavost]]í. Při zahřátí dvousložkové [[směs]]i (nástřiku) na teplotu varu přechází do [[plyn]]né fáze směs bohatší na těkavější složku. Kondenzací plynné fáze v [[tepelný výměník|tepelném výměníku]] se získá kapalina (destilát) s větším podílem těkavější složky než v původní kapalné směsi. Zbylá [[kapalina|kapalná]] fáze je naopak obohacena o méně těkavou složku a nazývá se destilační zbytek. [3] => [4] => == Historie == [5] => Destilaci vody popsal již [[Alexandr Afrodisijský]]. Destilaci alkoholu popsal například [[Alkindus]]. Destilace lihovin se do Evropy dostala přes arabský svět. [6] => [7] => == Jednoduchá (prostá) destilace == [8] => [[Soubor:Simple distillation apparatus.svg|náhled|Schéma laboratorního zapojení diferenciální destilace. 1. topné těleso, 2. [[destilační baňka]] (s kulatým dnem), 3. destilační nástavec, 4. [[teploměr]], 5. chladič, 6. vtok chladicí vody, 7. výtok chladicí vody, 8. baňka s destilátem, 9. odvod k vývěvě (při destilaci za sníženého tlaku), 10. [[Alonž (chemie)|alonž]], 11. zapnutí/vypnutí ohřevu, 12. nastavení teploty ohřevu, 13. zařízení pro ohřev, 14. vodní (nebo olejová) lázeň, 15. varné těleso (zabraňující vzniku [[Utajený var|utajeného bodu varu]]), 16. chlazení destilátu]] [9] => Dochází k jednorázovému částečnému odpaření kapaliny spojenému s kondenzací získaných [[pára|par]]. Tento postup je jednoduchý, ale neumožňuje účinné oddělení jednotlivých složek. Využívá se při dělení látek s vysokým rozdílem [[teplota varu|bodu varu]] nebo při hrubém dělení látek. [10] => [11] => '''Jednoduchá diferenciální destilace''' – přetržitá operace prováděná v laboratoři i v provozu. Diferenciální proto, že se neustále liší koncentrace destilátu, destilačního zbytku i teplota destilace. [12] => [13] => ''Princip'': Destilační kotel se naplní surovinou o určitém složení a zahřeje se na danou teplotu varu. Kotel je zahříván parou v duplikátoru, páry odcházejí z kotle potrubím do výměníku tepla, kde kondenzují. Vzniklý destilát se odvádí do předlohy. [14] => [15] => '''Jednoduchá rovnovážná destilace''' – nepřetržitá operace, v níž složení par destilátu i kapalného zbytku jsou konstantní a zařízení je v ustáleném stavu. [16] => [17] => ''Princip:'' Surovina (nástřik) je nepřetržitě přiváděna do kotle, kde se zahřívá na teplotu vyšší, než je její bod varu, čímž se rozpadá na páry destilátu a kapalný zbytek v oddělovači. Páry destilátu se kondenzují, chladí na okolní teplotu ve výměníku a vzniklý destilát se nepřetržitě odvádí, stejně tak i zbytek. [18] => [19] => == Rektifikace == [20] => [21] => {{Podrobně|Frakční destilace}} [22] => Dochází při ní k účinnějšímu rozdělení směsi kapalin než při destilaci. Rektifikaci si lze představit jako sériové zapojení mnoha jednotlivých destilačních stupňů nad sebou. Těkavější složky se v rektifikační koloně odpařují na více místech a méně těkavé na více místech kondenzují. Teplota na dně kolony, v tzv. ochuzovací části (pod nástřikem), je maximální, protože je zde látka s vysokým bodem varu. Naproti tomu teplota v hlavě kolony, v tzv. obohacovací části (nad nástřikem), je minimální, neboť se zde nachází látka s nízkým bodem varu. [23] => [24] => '''Vsádková rektifikace''' – obdoba diferenciální destilace s lepším rozdělením směsi. [25] => [26] => ''Princip:'' Surovina v kotli se zahřeje a páry prostupují rektifikační kolonou, kde jsou obohaceny na těkavější složky a zkondenzovány v chladiči na destilát. Část destilátu se vrací do vrchu jako zpětný tok, tj. kapalina, která je v koloně ochuzována o těkavější složky a po průchodu kolonou teče zpět do kotle. Po odpaření části vsádky se zbytek vypustí a proces opakuje s novou vsádkou. [27] => [28] => '''Rovnovážná rektifikace''' – obdoba rovnovážné destilace s lepším rozdělením směsi. [29] => [30] => ''Princip:'' Nástřik se přivádí nepřetržitě do rektifikační kolony. Zároveň se z ní vrchem odvádí směs těkavějších složek, která kondenzuje v chladiči na destilát. Část destilátu se vrací do vrchu kolony jako zpětný tok, tj. kapalina, která je v koloně ochuzována o těkavější složky a teče zpět do kotle. V koloně se ustaví ustálený stav, charakterizovaný vzrůstajícím podílem těkavější složky směrem k horní části kolony. [31] => [32] => === Druhy rektifikačních kolon === [33] => [34] => '''Patrová''' – válcová nádoba s řadou pater, jejichž provedení je různé (přepadová, kloboučková patra atd.). Patra slouží k zadržení kapaliny a k zvýšení stykové plochy mezi kapalinou a parou, kde probíhá vlastní dělení směsi. [35] => [36] => '''Náplňová''' – funkce obdobná jako u patrových, ale místo pater je zde náplň z Raschingových, Leasingových kroužků atp., uložená na roštech. Části ochuzovací a obohacovací jsou od sebe odděleny, po náplni stéká kapalina proti párám, které stoupají vzhůru. [37] => [38] => '''Filmová''' – obdoba odparky s kapalinovým filmem. Nástřik se přivádí na rotující kotouč, který jej rozstříkne na stěnu pláště, kde se pomocí rotujících stíracích lopatek vytvoří rovnoměrný kapalinový film. Vzniklé páry se stékají s kapalinovým filmem, který se obohacuje o méně prchavou látku a odtéká jako destilační zbytek. [39] => [40] => == Destilace s vodní parou == [41] => [42] => Destilace prováděná za současného prohánění vodní páry destilovanou směsí. Tato pára je vyvíjená v oddělené nádobě. Směs látek s vodní parou má nižší [[teplota varu|bod varu]] a proto se destilací s vodní parou často čistí labilní látky s vysokou teplotou varu, které se nemísí s vodou, což je zase výhodné pro jejich oddělení od vody po kondenzaci par. [43] => [44] => == Vakuová destilace == [45] => {{podrobně|Destilace za sníženého tlaku}} [46] => [47] => Destilace za sníženého tlaku (vakuová destilace) se používá k destilaci látek tepelně labilních, které by se při destilaci za normálního tlaku rozkládaly. Také se používá pro dělení látek o vysokém [[teplota varu|bodu varu]] aby je vůbec bylo možné předestilovat, a látek s malým rozdílem [[teplota varu|teplot varu]], protože s klesajícím tlakem se tento rozdíl zvyšuje a separace je účinnější. [48] =>
[49] => Teploty varu se sníží snížením tlaku, při destilaci ropy se používá pro výrobu: [50] => [51] => # '''[[Olej]]e''' (''lehký, střední, těžký'')
[52] => #* použití: mazadla, [[vazelína]], ochrana kovu
[53] => #* výroba: [[parafín]], pasty, leštidla, laky, krémy na boty [54] => [55] => # '''[[Asfalt]]''' [56] => #* použití: úprava vozovek, stavebnictví, izolace proti vlhkosti („lepenka“) [57] => [58] => == Molekulární destilace == [59] => ''Podrobnější informace naleznete v článku [[Molekulární destilace]].'' [60] => [61] => Probíhá při extrémně nízkém tlaku (1-0,001 mbar). Vzdálenost mezi povrchem destilované látky a chladičem musí být velmi malá. Umožňuje destilovat látky, které snadno podléhají teplotnímu rozkladu. [62] => [63] => == Tlaková destilace == [64] => Používá se k destilaci látek s nízkou teplotou varu, které se za normálního tlaku vyskytují jako plyny. S tím souvisí i zvyšování tlaku, při kterém destilace probíhá. Zvláště zajímavé úkazy se objevují při přiblížení ke [[kritický bod|kritickému bodu]] kapalné směsi. Jedním z důsledků je růst počtu teoretických pater kolony do nekonečna. [65] => [66] => == Literatura == [67] => [68] => * {{Citace monografie|příjmení=Perry|jméno=R.H.|titul=Perry's chemical engineers' handbook|vydání=7|vydavatel=McGraw-Hill|místo=New York|rok=1997| isbn=0-07-115448-5}} [69] => [70] => == Externí odkazy == [71] => * {{commonscat}} [72] => * {{Wikislovník|heslo=destilace}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Metody kvalitativní analýzy]] [76] => [[Kategorie:Separační metody]] [77] => [[Kategorie:Chemické inženýrství]] [78] => [[Kategorie:Destilace| ]] [] => )
good wiki

Destilace

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'teplota varu','kapalina','těkavost','směs','Olej','Kategorie:Chemické inženýrství','pára','Kategorie:Metody kvalitativní analýzy','Soubor:Simple distillation apparatus.svg','Molekulární destilace','Alkindus','parafín'

Alkindus

Kapalina

Olej

Pára

Pára je viditelný fenomén, který vzniká kondenzací vodních par na částicích vzduchu ve formě malých kapének nebo kapiček.

Parafín

Směs

Těkavost