Array ( [0] => 14663595 [id] => 14663595 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Difuze [uri] => Difuze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Difuze je fyzikální jev, který popisuje rozptyl částic či energie v prostředí. Je důležitým procesem ve fyzice, chemii, biologii a geologii. Důvodem difuze je pohyb částic z oblasti s vyšší koncentrací do oblasti s nižší koncentrací. Difúze se vyskytuje ve všech typů prostředí, včetně plynů, kapalin a pevných látek. Vědci používají různé matematické modely a rovnice k popisu tohoto jevu. Difúze má významné důsledky ve vědeckém výzkumu i v praxi, například v rámci vývoje materiálů, průmyslových procesů a v živých systémech. [oai] => Difuze je fyzikální jev, který popisuje rozptyl částic či energie v prostředí. Je důležitým procesem ve fyzice, chemii, biologii a geologii. Důvodem difuze je pohyb částic z oblasti s vyšší koncentrací do oblasti s nižší koncentrací. Difúze se vyskytuje ve všech typů prostředí, včetně plynů, kapalin a pevných látek. Vědci používají různé matematické modely a rovnice k popisu tohoto jevu. Difúze má významné důsledky ve vědeckém výzkumu i v praxi, například v rámci vývoje materiálů, průmyslových procesů a v živých systémech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=fyzikálním procesu|druhý=kultuře|rozlišovač=antropologie}} [1] => '''Difuze''' je proces samovolného [[rozptyl]]ování [[částice|částic]] v [[prostor]]u. [2] => [3] => Veškeré [[Chemicky čistá látka|látky]] mají tendenci přecházet z prostředí se svou vyšší [[koncentrace (chemie)|koncentrací]] do prostředí s nižší koncentrací. [4] => Přirozenou vlastností látek je, že pokud se její částice mohou pohybovat ([[molekula|molekuly]] v nehybném roztoku se pohybují na základě náhodného pohybu), tak se rozptylují do celého prostoru, kterého mohou dosáhnout, a postupně ve všech jeho částech vyrovnají svou koncentraci. Říkáme, že '''látky difundují'''. [5] => [[Soubor:Scheme simple diffusion in cell membrane-en.svg|náhled|upright=1.5|Látky difundují určitým směrem tak dlouho, dokud se jejich koncentrace nevyrovná. Proces je stejný u látek např. [[Soli|solí]] [6] => rozpuštěných ve vodě nebo třeba i u [[kyslík]]u obsaženém v [[kompost]]u. V tomto případě bariéru představuje [[buněčná membrána|buněčnou membránu]] ([[lipidová dvouvrstva]]), přes kterou znázorněná látka může procházet do vnitrobuněčného prostoru]] [7] => [[Soubor:Diffusion.png|náhled|upright=1.5|'''Prostá difuze''': Látky přecházejí samovolně (náhodným pohybem) z prostředí, kde je jejich koncentrace vyšší směrem tam, kde byla dosud jejich koncentrace nižší. Nedifunduje jen jedna látka do druhé. Proces je pro látku a rozpouštědlo vzájemný.]] [8] => [9] => [[Fyzika|Fyzikální]] podstatou, podle [[druhý termodynamický zákon|druhého termodynamického zákona]] je, že [[termodynamický systém]] vždy zvyšuje svou [[entropie|entropii]] neboli míru neuspořádanosti svého systému, čímž dospěje ke stavu s nejnižší [[vnitřní energie|vnitřní energií]]. [10] => [11] => == Difuze v různých skupenstvích == [12] => [13] => === Plyny === [14] => Částice plynu mají největší [[Statická elektřina|kinetickou energii]], proto zde difuze probíhá nejrychleji. Částice nějakého plynu se prolínají s [[plyn]]em, který byl v prostoru původně. Dokud se nevyrovnají [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]], probíhá difuze. Závisí na [[čas]]e a [[teplota|teplotě]]. [15] => [16] => Grahamův zákon difúze - za konstantní teploty a tlaku je rychlost difúze plynu nepřímo úměrná druhé odmocnině jeho hustoty. [17] => [18] => difuze = 1/\surd hustota [19] => [20] => === Kapaliny === [21] => Částice se po sobě jen posouvají. Závisí na [[čas]]e a [[teplota|teplotě]], ale také na [[viskozita|viskozitě]] a vzájemné [[rozpustnost]]i. [22] => [23] => === Pevné látky === [24] => V tuhých látkách také probíhá difuze, nejlépe difundují do tuhé látky [[plyn]]né látky. Prvky mohou difundovat v objemu pevné látky (objemová difúze) nebo po hranicích zrn. Difúze po [25] => hranicích zrn je řádově rychlejší než objemová difúze. [26] => [27] => Příkladem může být [[arsen]], který se používá k výrobě vrstevnatých struktur – [[integrovaný obvod|integrované obvody]], [[fotovoltaický článek|fotovoltaické články]]. V některých případech je reakce velmi rychlá. [28] => [29] => == Význam == [30] => Tento jev se velmi významně podílí na mnoha [[biologie|biologických]], [[chemie|chemických]] i [[fyzika|fyzikálních]] procesech. [31] => [32] => * '''Příkladem''' mohou být látky které se uvolňují z [[čaj]]ového nálevového sáčku, zalijeme-li jej horkou vodou. Podle stejného zákona se bude chovat též [[Sacharóza|cukr]], přidáme-li jej později do tohoto čaje. [33] => ** (Není-li však [[voda]] [[tepelná energie|teplá]], [[látka|látky]] se z [[list|lístků]] vůbec neuvolní, není-li teplá dost, látky se z něj částečně uvolní, ale nemají v některých případech dost [[chemická energie|energie]] pro svůj pohyb. [34] => [35] => * '''Jiným příkladem''' může být např. [[domácí kompostování]] nebo kompostování na malých hromadách, kde pomocí tohoto přirozeného procesu je do značné míry zabezpečeno pronikání kyslíku směrem dovnitř [[kompostování|kompostovaného]] materiálu, a tím jeho [[aerace]]. Kyslík ze vzduchu (prostředí o vyšší koncentraci) samovolně přechází do pórů uvnitř kompostu (prostředí s nižší koncentrací). Na přirozené aeraci se však také podílí [[konvekce]]. [36] => [37] => Difuzi popisuje [[první Fickův zákon]]. Difuze je matematicky podchytitelný chemický jev a je modelovatelný výpočty. [38] => [39] => == Účast difuze na osmotických jevech == [40] => [[Soubor:Osmóza.svg|náhled|upright=1.5| Na obrázku je v levé části nádoby koncentrovaný roztok látky a v jeho pravé části rozpouštědlo (nebo jen slabý roztok). Polopropustná membrána představuje bariéru, přes kterou rozpuštěné látky projít nemohou, difundovat přes ní ale může rozpouštědlo zprava. Aby se látky obsažené v levé části nádoby mohly naředit, musí nasávat rozpouštědlo z pravé části. K průchodu rozpouštědla dochází přesto, že hladina roztoku stoupá a působí tak proti gravitační síle. Takto vykonaná [[práce (fyzika)|práce]] je vykonána osmotickou silou. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly.]] [41] => [42] => [[Osmóza]] je určitým specifickým případem difuze. [43] => Difuze je zároveň podstatou a hybnou silou [[osmóza|osmózy]] a veškerých osmotických jevů. V tomto případě jsou látky, které mají vysokou koncentraci a jsou rozpuštěné v nějakém [[rozpouštědlo|rozpouštědle]], odděleny nějakou polopropustnou (semipermeabilní) bariérou (nejčastěji ''[[membrána|membránou]]'') od směru, kterým by měly difundovat. Pokud touto polopropustnou bariérou může procházet rozpouštědlo, dochází k tomu, že přechází na stranu obsahující rozpouštěné látky tak dlouho, dokud se tam tyto látky nenaředí na stejnou koncentraci, jako byla na straně, ze které rozpouštědlo přitéká. [44] => [45] => Jinak řečeno, koncentrované látky si své rozpouštědlo jakoby přitáhnou k sobě. Dokážou k tomu vyvinout značnou sílu, která překoná např. [[gravitace|sílu gravitační]] ''(viz obrázek „Osmóza“ vpravo)'', tuto sílu nazýváme '''osmotickou silou'''. [46] => [47] => Osmotické jevy jsou významnou hybnou silou mnoha biologických procesů. [48] => [49] => === Příklady osmotických procesů === [50] => * Proto třešně, které obsahují mnoho cukru, za vydatného deště popraskají. (cukerný [[roztok]] uvnitř třešňových buněk vtahuje okolní čistou vodu dovnitř buňky; ''třešně byly v takzvaném [[hypotonikum|hypotonickém]] prostředí'') [51] => * Proto naopak uschnou rostliny, které jsou pomočeny naším domácím mazlíčkem. (Moč obsahuje velice koncentrovaný roztok soli, který vytahuje vláhu z potřísněných rostlin; ''Moč představuje pro ony rostliny tzv. [[hypertonikum|hypertonické]] prostředí'') [52] => * Proto také nemůže být pacientovi podána nitrožilně čistá voda, ale tzv. fyziologický roztok, který má obdobnou koncentraci rozpuštěných látek jako je v krvi. (''z osmotického hlediska jde o [[isotonikum|isotonický]] roztok''). Jakožto fyziologický roztok se používá 0,9% roztok [[Chlorid sodný|NaCl]]. [53] => * Tohoto principu bývá využíváno při určitých způsobech [[Konzervace (potraviny)|konzervace]] potravin. Cukerný sirup a slanečci jsou sterilizovaní tím, že [[patogen]]y nemohou přežít hypertonickou koncentraci cukru/soli. [54] => [55] => == Vizualizace procesu difuze == [56] => * [https://web.archive.org/web/20121202131827/http://jtojnar.php5.cz/difus/Difus.html Počítačová simulace Difuze (doporučujeme vypnutí volby ''„trace“'')] [57] => * [https://web.archive.org/web/20050829080951/http://www.biosci.ohiou.edu/introbioslab/Bios170/diffusion/Diffusion.html Jiná simulace Difuze] [58] => [59] => == Související články == [60] => * [[První Fickův zákon]] [61] => * [[Druhý Fickův zákon]] [62] => * [[Turgor]] [63] => * [[Difuzor]] [64] => [65] => == Externí odkazy == [66] => * {{Commonscat}} [67] => [68] => {{Autoritní data}} [69] => [70] => [[Kategorie:Disperzní soustavy]] [71] => [[Kategorie:Transport přes membránu]] [72] => [[Kategorie:Chemické jevy]] [] => )
good wiki

Difuze

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čas','plyn','teplota','koncentrace (chemie)','Chemicky čistá látka','arsen','částice','prostor','fotovoltaický článek','chemická energie','látka','voda'