Array ( [0] => 14861454 [id] => 14861454 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dobřenec [uri] => Dobřenec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Dobřenec [2] => | charakter = malá vesnice [3] => | PSČ = 431 55 [4] => | obec = [[Mašťov]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Dobřenec [8] => | rozloha = 4,91 [9] => | nadmořská výška = 435 [10] => }} [11] => '''Dobřenec''' ({{Vjazyce2|de|''Dobrenz''}}) je malá vesnice, část města [[Mašťov]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Mašťova. Dobřenec je také název [[Katastrální území|katastrálního území]] o rozloze 4,91 km². V jižní části katastrálního území stávala malá vesnice [[Emanuelův Dvůr]], která zanikla v sedmdesátých letech dvacátého století vysídlením. [12] => [13] => == Název == [14] => Název vesnice je zdrobněním odvozen z osobního jména ''Dobřeň,'' což také pravděpodobně byla původní varianta názvu osady. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Dobrsenz (1281), in Dobrzienczi (1401), in Dobrzinczi (1455), ve vsi Dobrzeny (1542), w Dobrženczy (1545), Doberencz (1593), Dobrzenicz (1615), Dobrentz (1654) nebo Dobrenz (1787). [15] => [16] => == Historie == [17] => [[Soubor:Dobřenec 2018-09-15 Náves.jpg|náhled|Náves s korytem Dobřeneckého potoka]] [18] => [[Soubor:Dobřenec 2018-09-15 Kaple.jpg|náhled|Kaple Nejsvětější Trojice]] [19] => [20] => [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1281]] a zmiňuje ji jako sídlo Předoty z Dobřence (''Pyrsedote de Dobrsenz''). Do šestnáctého století vesnice patřila k [[Mašťov (zámek)|mašťovskému]] panství, poté do sedmnáctého století k [[Doupov (zámek)|Doupovu]] a [[Neprobylice (Podbořany)|Neprobylicím]]. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 žili ve vesnici po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] jen čtyři [[Sedlák|sedláci]] a devět [[chalupník]]ů, kteří obdělávali padesát [[Korec (jednotka)|strychů]] půdy a dalších osmdesát zůstávalo ladem. Měli celkem dvacet potahů a chovali jedenáct krav, 24 [[Jalovice|jalovic]], třináct ovcí, 24 prasat a jedenáct koz. O sto let později zde kromě zemědělců pracovali také kovář, hrnčíř a mlynář v pronajatém panském mlýně. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století měla vesnice 139 obyvatel, byla v ní hospoda a kaple Nejsvětější Trojice na návsi. Patřila také k významným producentům medu. Od roku 1732 Dobřenec tvořil součást [[Krásný Dvůr (zámek)|krásnodvorského]] panství, u kterého zůstal až do zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]]. [21] => [22] => Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla většina obyvatel [[Vysídlení Němců z Československa|vystěhována]] a vesnici se nepovedlo dosídlit ani na polovinu předválečného stavu. Pokles počtu obyvatel pokračoval po zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského újezdu Hradiště]]. Přestože byla ve vesnici postavena nová drůbežárna, kravín a mechanizační stanice zemědělské techniky, nedařilo se přilákat obyvatele ani výstavbou čtyř nových obytných domů. Život ve vesnici totiž znepříjemňovaly časté průjezdy zemědělských strojů a vojenské techniky, ale také nedostatek služeb. V roce 1969 zde fungoval jen kiosek s občerstvením a jídelna státního statku. Prodej běžného zboží zajišťovala pojízdná prodejna, která přijížděla jen dvakrát týdně. [23] => [24] => == Jalový Dvůr == [25] => K Dobřenci patřil také ''Jalový Dvůr'' ({{Cizojazyčně|de|Galdenhof}}) zmiňovaný již v roce 1455, jehož zříceniny se nachází necelý jeden kilometr na severovýchod od vesnice (již v katastrálním území [[Sedlec u Radonic]]). Kromě vlastního hospodářského dvora zde stál další obytný dům a v roce 1930 v nich žilo celkem deset lidí. [26] => [27] => == Přírodní poměry == [28] => Jižně od vesnice protéká potok [[Leska]], jehož voda částečně napájí Dobřenecký rybník. Rybník poskytuje útočiště bohaté populaci [[Obojživelníci|obojživelníků]] ([[kuňka obecná]], [[skokan ostronosý]]) a řadě ptačích druhů. Z nich se vyskytují [[hýl rudý]], [[moták pochop]], [[rákosník velký]], [[orlovec říční]], [[potápka černokrká]] a [[bukač velký]]. [29] => [30] => == Obyvatelstvo == [31] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 147 obyvatel (z toho 69 mužů), kteří byli kromě dvou cizinců německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 146 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání. [32] => [33] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [34] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2021 [35] => |- [36] => ! [37] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [38] => |- style="white-space:nowrap" [39] => ! align="left" | Obyvatelé [40] => | 247 || 314 || 247 || 204 || 206 || 239 || 253 || 76 || 70 || 48 || 32 || 6 || 12 || 19 || 11 [41] => |- style="white-space:nowrap" [42] => ! align="left" | Domy [43] => | 38 || 40 || 40 || 40 || 40 || 39 || 40 || 43 || {{N/A}} || 13 || 10 || 17 || 20 || 19 || 18 [44] => |- style="white-space:nowrap" [45] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů města [[Mašťov]].}} [46] => |} [47] => [48] => == Obecní správa == [49] => Od roku 1850 patřil Dobřenec jako samostatná [[Obec (Česko)|obec]] do [[doupov]]ského okresu, ale o osmnáct let později byl převeden do okresu [[Kadaň]]. Jako místní část k němu patřil [[Emanuelův Dvůr]] a od roku 1869 také [[Konice]]. V padesátých letech dvacátého století obec ztratila samosprávu a stala se místní částí [[Kadaňský Rohozec|Kadaňského Rohozce]] a od roku 1961 patří k [[Mašťov]]u. [50] => [51] => == Pamětihodnosti == [52] => Dobřenec patří k malému počtu vesnic v oblasti [[Doupovské hory|Doupovských hor]], které se dochovaly, i přes demolici zástavby na jižní straně [[Náves|návsi]], v relativně nenarušené podobě. Jádrem vsi je protáhlá trojúhelníková náves, jejíž západní stranu uzavíral druhotně rozparcelovaný hospodářský dvůr (čp. 1, 19 a 24). Rozděleny byly také některé usedlosti na severní straně návsi. Drobnější chalupnická zástavba zaujala parcely podél cest na východním i západním konci vesnice. [53] => [54] => Nejstaršími domy se zděným přízemím a [[Hrázděné zdivo|hrázděným]] patrem jsou usedlosti čp. 11 a 23. Mladší zděná zástavba pochází ze druhé poloviny devatenáctého století a první třetiny dvacátého století. Z ní vyniká dům čp. 6 s [[Eklekticismus (architektura)|eklektickou]] výzdobou [[Štít (architektura)|štítového]] průčelí. Hmotový rozsah a částečně i střídmé fasády se dochovaly na domech čp. 4, 5, 17, 25, 26 a 27. U některých usedlostí se zachovaly hospodářské stavby postavené z místního [[čedič]]e a výjimečně i pilířové [[Stodola|stodoly]]. [55] => [56] => Na návsi stojí kaple Nejsvětější Trojice s obdélníkovým půdorysem, [[Barokní architektura v Česku|barokním]] [[Portál (architektura)|portálem]] a věžičkou vybíhající z hřebenu střechy. [57] => [58] => == Odkazy == [59] => === Reference === [60] => [61] => {{Citace monografie [62] => | editoři = Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar [63] => | titul = Doupovské hory [64] => | vydavatel = Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary [65] => | místo = Praha [66] => | rok = 2016 [67] => | vydání = 1 [68] => | počet stran = 548 [69] => | isbn = 978-80-7075-909-7 [70] => | isbn2 = 978-80-87458-11-2 [71] => | strany = 414 [72] => }} [73] => {{Citace monografie [74] => | příjmení = Pešta [75] => | jméno = Jan [76] => | odkaz na autora = Jan Pešta [77] => | titul = Encyklopedie českých vesnic [78] => | svazek = IV. Ústecký kraj [79] => | typ svazku = díl [80] => | vydavatel = Libri [81] => | vydání = 1 [82] => | místo = Praha [83] => | rok = 2009 [84] => | počet stran = 351 [85] => | isbn = 978-80-7277-151-6 [86] => | strany = 63–64 [87] => }} [88] => {{Citace monografie [89] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2001 [90] => | svazek = 1 [91] => | typ svazku = díl [92] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [93] => | vydavatel = Český statistický úřad [94] => | místo = Praha [95] => | rok = 2006 [96] => | počet stran = 760 [97] => | strany = 378, 379 [98] => | isbn = 80-250-1310-3 [99] => }} [100] => {{Citace monografie [101] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [102] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [103] => | vydavatel = Český statistický úřad [104] => | místo = Praha [105] => | rok = 2006 [106] => | počet stran = 624 [107] => | strany = 100, 238 [108] => | isbn = 80-250-1311-1 [109] => }} [110] => {{Citace monografie [111] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [112] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 [113] => | vydavatel = Český statistický úřad [114] => | místo = Praha [115] => | rok = 2013 [116] => | počet stran = 900 [117] => | strany = 292 [118] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [119] => }} [120] => {{Citace monografie [121] => | příjmení = Profous [122] => | jméno = Antonín [123] => | odkaz na autora = Antonín Profous [124] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [125] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 1947 [128] => | počet stran = 728 [129] => | svazek = I. (A–H) [130] => | strany = 356–357 [131] => }} [132] => {{Citace periodika [133] => | příjmení = Binterová [134] => | jméno = Zdena [135] => | odkaz na autora = Zdena Binterová [136] => | titul = Zaniklé obce okresu Chomutov [137] => | periodikum = Památky, příroda, život [138] => | rok = 1995 [139] => | ročník = 27 [140] => | číslo = 2 [141] => | strany = 45 [142] => | issn = 0231-5076 [143] => }} [144] => {{Citace elektronické monografie [145] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [146] => | titul = Územně identifikační registr ČR [147] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/692255/Dobrenec [148] => | datum aktualizace = 2013-05-29 [149] => | datum přístupu = 2015-03-16 [150] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304200916/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/692255/Dobrenec [151] => | nedostupné = ano [152] => }} [153] => {{Citace monografie [154] => | příjmení = Valeš [155] => | jméno = Vladimír [156] => | odkaz na autora = Vladimír Valeš [157] => | titul = Radonice, Mašťov a okolí [158] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [159] => | místo = Chomutov [160] => | rok = 2001 [161] => | počet stran = 96 [162] => | kapitola = Dobřenec [163] => | strany = 90–92 [164] => }} [165] => {{Citace monografie [166] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [167] => | svazek = I. Čechy [168] => | vydavatel = Státní úřad statistický [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 1924 [171] => | počet stran = 596 [172] => | vydání = 2 [173] => | strany = 236 [174] => }} [175] => {{Citace monografie [176] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [177] => | svazek = I. Země česká [178] => | vydavatel = Státní úřad statistický [179] => | místo = Praha [180] => | rok = 1934 [181] => | počet stran = 614 [182] => | strany = 130 [183] => }} [184] => {{Citace elektronické monografie [185] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [186] => | korporace = CENIA [187] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=012ceac801744f193a748ff02920bd14 [188] => | datum přístupu = 2018-09-16 [189] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [190] => | místo = Praha [191] => }} [192] => {{Citace elektronické monografie [193] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [194] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4204&pvo=SLD21043-CO&&str=v20&kodjaz=203 [195] => | datum přístupu = 2023-11-18 [196] => | vydavatel = Český statistický úřad [197] => | formát = PDF online [198] => }} [199] => [200] => [201] => === Literatura === [202] => * {{Citace monografie [203] => | editoři = Zdena Binterová [204] => | titul = Obce okresu Chomutov [205] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [206] => | místo = Chomutov [207] => | rok = 2002 [208] => | počet stran = 302 [209] => | kapitola = Dobřenec [210] => | strany = 155 [211] => | isbn = 80-7277-173-6 [212] => }} [213] => [214] => === Související články === [215] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov]] [216] => [217] => === Externí odkazy === [218] => * {{Commonscat}} [219] => * {{KM|692255|katastru Dobřenec}} [220] => [221] => {{Části české obce}} [222] => {{Autoritní data}} [223] => {{Portály|Česko|Geografie}} [224] => [225] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [226] => [[Kategorie:Bývalé obce v Česku]] [227] => [[Kategorie:Sídla v Doupovských horách]] [228] => [[Kategorie:Doupovské panství]] [229] => [[Kategorie:Mašťovské panství]] [230] => [[Kategorie:Krásnodvorské panství]] [231] => [[Kategorie:Mašťov]] [] => )
good wiki

Dobřenec

Dobřenec je malá vesnice, část města Mašťov v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Mašťova.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mašťov','Emanuelův Dvůr','Soubor:Dobřenec 2018-09-15 Náves.jpg','Jalovice','1281','orlovec říční','moták pochop','skokan ostronosý','Obojživelníci','Sedlec u Radonic','Mašťov (zámek)','Katastrální území'

1281

Jalovice

Mašťov

Mašťov je malá obec v okrese Ústí nad Labem v Libereckém kraji v České republice.

Obojživelníci

Obojživelníci jsou skupina obratlovců, kteří mohou žít jak vodu, tak na souši.