Donoghue v Stevenson

„Donoghue v. Stevenson“ je klíčový případ ve skotském právu a v právní teorii obecně, rozhodnutý v roce 1932. Tento případ se stal průlomovým v oblasti deliktní odpovědnosti, zejména v otázce povinnosti péče. Hlavní postavou byla May Donoghue, která si v kavárně koupila zázvorové pivo od Stevsona, výrobce nápoje. Po vypití části nápoje objevila zhnilou houbu v láhvi, což jí způsobilo fyzické a psychické potíže. Donoghue se rozhodla žalovat Stevsona, přičemž se odvolávala na to, že jako spotřebitelka měla právo očekávat, že výrobek bude bezpečný. Případ dospěl k soudu, kde se projednávaly otázky odpovědnosti výrobce za škody způsobené jeho výrobky. Soud rozhodl, že výrobce má povinnost péče vůči spotřebitelům, a tím položil základy moderního práva o odpovědnosti za výrobky. Rozsudek měl dalekosáhlé důsledky a ovlivnil právní systém v mnoha zemích, posilující ochranu spotřebitelů. Tento případ se často cituje jako příklad ustanovení povinnosti péče ve vztahu k osobám, které mohou být postiženy chováním nebo výrobky druhých.