Array ( [0] => 15490334 [id] => 15490334 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dub [uri] => Dub [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[Rod (biologie)|biologickém rodu]]}}{{Taxobox [1] => | jméno = Dub [2] => | obrázek = Gambel oak leaves.jpg [3] => | velikost obrázku = 260px [4] => | alt = Větévka dubu s typickými laločnatými listy [5] => | popisek = Dub Gambelův (''Quercus gambelii'') [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[bukotvaré]] (''Fagales'') [11] => | čeleď = [[bukovité]] (''Fagaceae'') [12] => | rod = '''dub''' (''Quercus'') [13] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [14] => | druhotné dělení = Druhy [15] => | podřazené taxony = [16] => * viz [[Seznam druhů rodu dub]] [17] => }} [18] => '''Dub''' (''Quercus'') je [[rod (biologie)|rod]] rostlin z [[Čeleď|čeledi]] [[bukovité]]. Duby jsou stálezelené nebo opadavé, jednodomé, často dlouhověké dřeviny se střídavými jednoduchými listy a nenápadnými květy v [[Jehněda|jehnědách]], které jsou opylovány větrem. Plody jsou [[Žalud (plod)|žaludy]] dozrávající v prvním nebo až ve druhém roce. Duby jsou rozšířeny především v mírných a subtropických oblastech severní polokoule, v Americe a Asii však zasahují i do tropů. Celý rod zahrnuje asi 450 [[druh]]ů a je to druhově nejbohatší rod stromů severní polokoule; největší počet druhů se vyskytuje v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a ve východní [[Asie|Asii]]. V Česku je původních 7–8 druhů dubů, nejběžnější jsou [[dub letní]] a [[dub zimní]]. Další, cizokrajné druhy dubů se pěstují jako okrasné dřeviny, severoamerický [[dub červený]] se vysazuje i do lesních porostů. Lesní porost, v němž převažuje dub, se nazývá [[Doubrava (lesní typ)|doubrava]] nebo dubina. Co do [[etymologie]] je slovo ''dub'' všeslovanské, původu zřejmě praevropského.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Holub [20] => | jméno = Josef [21] => | příjmení2 = Lyer [22] => | jméno2 = Stanislav [23] => | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého [24] => | vydání = [25] => | vydavatel = SPN [26] => | místo = Praha [27] => | rok vydání = 1968 [28] => | počet stran = [29] => | strany = 142 [30] => | isbn = 80-0423715-0 [31] => }} [32] => [33] => [[Nomenklatorický typ (botanika)|Typovým druhem]] je [[dub letní]] (''Quercus robur''). Nejstarší [[Fosilie|makrofosilie]] (otisky listů, žaludy) byly nalezeny v Grónsku, Kanadě a Japonsku a jsou datovány do středního [[eocén]]u, mikrofosilie (pylová zrna) jsou ještě starší, z pozdního [[paleocén]]u. Určování dubů v terénu je často obtížné, neboť jsou jednak morfologicky dosti proměnlivé, jednak se mezi sebou běžně kříží, včetně vytváření plodných zpětných kříženců a přechodných forem. [34] => [35] => Duby patří mezi nejdůležitější hospodářské dřeviny severní polokoule. Dubové dřevo je tvrdé, velmi trvanlivé a používalo se po staletí k výrobě trámů, podlah, nábytku i sudů. Z borky [[Dub korkový|dubu korkového]] je získáván [[korek]]. Žaludy jsou v mnohých oblastech důležitou složkou potravy zvířat a případně i lidí. V bylinném léčení se využívá mladá kůra [[Dub letní|dubu letního]], obsahující množství [[Třísloviny|tříslovin]]. Mohutné staré duby jsou ozdobou a chloubou mnoha parků a zámeckých zahrad, mnoho jich je také chráněno jako památné stromy. Velký význam má dub též v pohanském náboženství a heraldice. U [[Indoevropané|Indoevropanů]] byl stromem tradičně zasvěceným bohům hromovládcům, jako byli slovanský [[Perun]], severský [[Thór]], keltský [[Taranis]] nebo řecký [[Zeus]]. Ve velké úctě jej měli staří [[Slované]], [[Germáni]], [[Keltové]], ale též některé národy [[Kavkazské jazyky|Kavkazu]]. [36] => [37] => == Popis == [38] => Duby jsou dlouhověké, [[Jednodomost|jednodomé]], pomalu rostoucí opadavé nebo stálezelené [[strom]]y, řidčeji i [[keř]]e, s tvrdým [[dřevo|dřevem]]. [[Borka]] bývá hluboce brázditá nebo podélně odlupčivá. Zimní [[pupen]]y jsou vejcovité, s okrouhlým či hranatým průřezem, nahloučené při koncích větévek a kryté několika až mnoha střechovitě se překrývajícími šupinami. [[Letorost]]y mohou být lysé, nebo naopak chlupaté až plstnaté, stejně jako lícní i rubová strana listů. [[List]]y jsou střídavé, jednoduché, s většinou opadavými nenápadnými [[palist]]y (vytrvalé nitkovité palisty má [[dub cer]]). [[Čepel listová|Čepel]] listů je nejčastěji laločnatá, řidčeji celistvá se zubatým okrajem nebo celokrajná, měkká nebo kožovitě tuhá. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená, s postranními žilkami buď paralelními, nevětvenými a běžícími až k listovému okraji, nebo větvenými a spojujícími se před dosažením listového okraje. [[Kořen]] je v mládí kůlovitý, později vytváří mohutnou, hluboko sahající soustavu kosterních horizontálních a vedlejších vertikálních kořenů; díky tomu plní v lesních porostech důležitou zpevňovací úlohu.{{Citace monografie [39] => | příjmení = Slavík [40] => | jméno = Bohumil (editor) [41] => | odkaz na autora = [42] => | titul = Květena České republiky 2 [43] => | vydavatel = Academia [44] => | místo = Praha [45] => | strany = [46] => | isbn = 80-200-1089-0 [47] => | rok = 1990 [48] => }}{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = MZD v lesích a lesnická legislativa [50] => | periodikum = Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství [51] => | url = http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-83-2004/lesnicka-prace-c-9-04/mzd-v-lesich-a-lesnicka-legislativa [52] => | jazyk = cs-cz [53] => | datum přístupu = 2020-02-22 [54] => }} Silná borka, hluboký kořenový systém a dobrá výmladnost stromy dobře chrání před lesními požáry.{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Managing fire in oak savannas [56] => | periodikum = oaksavannas.org [57] => | url = https://oaksavannas.org/fire-fuel.html [58] => | datum přístupu = 2020-03-06 [59] => }} [60] => [61] => [[Květ]]y jsou drobné, uspořádané v jednopohlavných [[květenství]]ch nahloučených nejčastěji při bázi letorostů. Samčí květenství jsou převislé (nící) [[jehněda|jehnědy]] s kalichovitým, čtyř až sedmilaločným [[květ|okvětím]] a nejčastěji se šesti (2 až 12) [[tyčinka (botanika)|tyčinkami]] s tenkými nitkami. Samičí květenství jsou chudokvěté [[jehněda|jehnědy]] nebo [[Hlávka (květenství)|strboulky]], vyvíjející se v paždí listů blíže konci větévky, přisedle nebo na delších či kratších stopkách. Na bázi samičího květu je miskovitá [[číška]]. [[květ|Okvětí]] je nejčastěji šestilaločné, [[plodolist]]y a [[čnělka|čnělky]] bývají tři, výjimečně šest. Květy jsou opylovány větrem. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[nažka]] (označovaná též jako [[oříšek]]) podepřená zveličelou dřevnatou [[číška|číškou]] a nazývá se [[žalud (plod)|žalud]]. Plody dozrávají v prvním nebo až ve druhém roce. [[Klíčení semene|Klíčení]] je podzemní (hypogeické).{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení = [63] => | jméno = [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Flora of China: Quercus [66] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=127839 [67] => | datum vydání = [68] => | datum aktualizace = [69] => | datum přístupu = 2020-02-22 [70] => | jazyk = en [71] => }} Základní [[Chromozom|chromozómové číslo]] rodu je x=12.{{Citace elektronického periodika [72] => | titul = general-datas [73] => | periodikum = oaks.of.the.world.free.fr [74] => | url = http://oaks.of.the.world.free.fr/generalites_chenes.htm [75] => | datum přístupu = 2020-02-22 [76] => }} Převážná většina dubů je [[Ploidie|diploidních]], přirozená [[polyploidie]] je velmi vzácná.{{Citace elektronické monografie [77] => | příjmení = [78] => | jméno = [79] => | odkaz na autora = [80] => | titul = Flora of North America: Quercus [81] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=127839 [82] => | datum vydání = [83] => | datum aktualizace = [84] => | datum přístupu = 2020-02-22 [85] => | vydavatel = [86] => | místo = [87] => | jazyk = en [88] => }}{{Citace periodika [89] => | příjmení = Dzialuk [90] => | jméno = A. [91] => | příjmení2 = Chybicki [92] => | jméno2 = I. [93] => | příjmení3 = Welc [94] => | jméno3 = M. [95] => | titul = Presence of Triploids among Oak Species [96] => | periodikum = Annals of Botany [97] => | datum vydání = 2007-05-01 [98] => | ročník = 99 [99] => | číslo = 5 [100] => | strany = 959–964 [101] => | issn = 0305-7364 [102] => | doi = 10.1093/aob/mcm043 [103] => | jazyk = en [104] => | url = https://academic.oup.com/aob/article-lookup/doi/10.1093/aob/mcm043 [105] => | datum přístupu = 2020-02-22 [106] => }} [107] => [108] => [109] => Soubor:Dušnický dub.jpg|alt=Holý strom v zasněžené vesnici, s dobře patrnou stavbou koruny|Zimní [[Habitus (biologie)|habitus]] vzrostlého [[Dub letní|dubu letního]] [110] => Soubor:Quercus garryana 03749.JPG|alt=Záběr na větvičku s pupeny|Zimní pupeny dubu Garryova (''Quercus garryana'') [111] => Soubor:Quercus frainetto1.jpg|alt=Detailní záběr borky|Borka [[Dub balkánský|dubu balkánského]] [112] => Soubor:Quercus acutissima12.jpg|alt=Detail jehněd|Samčí květenství dubu špičatolistého (''Quercus acutissima'') [113] => Soubor:Червен дъб - женски цветове.jpg|alt=Detail drobných samičích květů vyrůstajících z paždí listu|Samičí květy [[Dub červený|dubu červeného]] [114] => Soubor:Quercus fg06.jpg|alt=Zralý žalud v suché číšce porostlé šídlovitými šupinami|Žalud [[Dub cer|dubu ceru]] s číškou porostlou šídlovitými šupinami [115] => Soubor:Quercus.jpg|alt=Semenáček s několika lístky v lese|Semenáček dubu červeného [116] => [117] => [118] => == Rozšíření == [119] => Rod dub zahrnuje asi 450 druhů, část z nich hybridogenního původu.{{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Plants of the world online [121] => | url = http://powo.science.kew.org/ [122] => | datum vydání = [123] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [124] => | jazyk = en [125] => }} Původní areál rozšíření rodu zahrnuje mírné až [[Subtropický podnebný pás|subtropické pásmo]] severní polokoule s nehojnými přesahy do hor tropického pásma. Je to druhově nejbohatší rod stromů severní polokoule.{{Citace periodika [126] => | příjmení = Grímsson [127] => | jméno = Fridgeir [128] => | titul = Cretaceous and Paleogene Fagaceae from North America and Greenland: evidence for a Late Cretaceous split between Fagus and the remaining Fagaceae. [129] => | periodikum = Acta Palaeobotanica [130] => | rok = 2016 [131] => | číslo = 56(2) [132] => }} Největší počet druhů se vyskytuje v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a ve východní [[Asie|Asii]]. [133] => [[Soubor:Northern Vaca Mountains.jpg|alt=Skupiny vzrostlých dubů v hornaté luční krajině, jaro|náhled|Řídké dubové háje (Oak savannas) v Kalifornii]] [134] => V Americe duby zasahují i do Střední Ameriky, jediný druh (''[[Quercus humboldtii]]'') roste v Jižní Americe, v [[Kolumbie|kolumbijských]] [[Andy|Andách]]; vůbec nejvíce druhů, kolem 160, roste v [[Mexiko|Mexiku]].{{Citace monografie [135] => | příjmení = Smith [136] => | jméno = Nantan et al [137] => | odkaz na autora = [138] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [139] => | vydavatel = Princeton University Press [140] => | místo = Princeton [141] => | rok = 2003 [142] => | isbn = 0691116946 [143] => | strany = [144] => | jazyk = en [145] => }} Na východě Severní Ameriky je mnoho druhů dubů součástí druhově bohatých, opadavých i stálezelených smíšených lesů, na západě jsou obvyklé především v sušších horských oblastech. Nízké a keřovité druhy jsou jednou ze složek křovinné vegetace amerického jihozápadu zvané [[chaparral]], velké množství druhů roste v suchomilných lesích [[Velká pánev|Velké pánve]] a [[Mexická vysočina|Mexické vysočiny]] společně s [[borovice]]mi nebo [[Jalovec|jalovci]] nebo v lesostepních doubravách, tzv. „oak savannas“ amerického západu a středozápadu.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = Geography of Oak Savannas [147] => | periodikum = oaksavannas.org [148] => | url = https://oaksavannas.org/geography.html [149] => | datum přístupu = 2020-03-06 [150] => }} V Asii přesahují duby i do tropické jihovýchodní Asie, kde rostou v primárních lesích v nadmořských výškách 0 až 3350 metrů; opadavé druhy vévodí lesům severní [[Čína|Číny]], mnoho stálezelených dubů roste v horských lesích [[S’-čchuan|S'-čchuanu]] a [[Jün-nan]]u i v nižších polohách [[Himálaj]]e. Stálezelené dubové lesy smíšené se [[šácholan]]y, [[skořicovník]]y nebo [[borovice]]mi se vyskytují též ve východní Asii a v Japonsku.{{Citace monografie [151] => | příjmení = Steenis [152] => | jméno = C. (ed.) [153] => | titul = Flora Malesiana. Vol. 7 (2) [154] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [155] => | místo = Leiden, Niederlands [156] => | rok = 1971 [157] => | isbn = 90-01-31814-2 [158] => | kapitola = [159] => | strany = [160] => | jazyk = en [161] => }}{{Citace elektronické monografie [162] => | titul = Holarctis – Východoasijská oblast – Japonsko-korejská provincie {{!}} BOTANY.cz [163] => | url = https://botany.cz/cs/japonsko-korejska-provincie/ [164] => | datum přístupu = 2020-02-25 [165] => }} [166] => [[Soubor:Bosc de carrasques de camí cap a la Mola Remígia.JPG|náhled|Středomořská doubrava ve Španělsku|alt=Záběr do suchého stálezeleného lesa se vzrostlými doby a řídkým podrostem|vlevo]] [167] => V Evropě je původních okolo 23 taxonů dubů, z nichž většina roste ve [[Středomoří]] (a také v severní Africe). V téměř celém Středomoří je rozšířen [[dub kermesový]] (''Q. coccifera''), který v křovinatých porostech [[makchie]] rostoucích na místě původních středomořských lesů ([[Tvrdolistá středomořská doubrava|tvrdolistých doubrav]]) nahrazuje původní [[dub cesmínovitý]] (''Q. ilex''). Další druhy mají již omezenější areály výskytu. V západním Středomoří je to [[dub korkový]] (''Q. suber''), na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] [[dub alžírský]] (''Q. canariensis''), [[dub portugalský]] (''Q. faginea''), [[dub pyrenejský]] (''Q. pyrenaica'') a duby ''[[Quercus lusitanica|Q. lusitanica]]'' nebo ''[[Quercus cerrioides|Q. cerrioides]]'', ve východním Středomoří roste [[dub balkánský]] (''Q. frainetto''), [[dub trojský]] (''Q. trojana''), [[dub sivozelený]] (''Q. pedunculiflora'', respektive ''Q. robur'' subsp. ''pedunculiflora''), [[dub šupinatý]] (''Q. macrolepis'', respektive ''Q. ithaburensis'' subsp. ''macrolepis'') nebo [[dub Hartwissův]] (''Q. hartwissiana''). Dále se v Itálii a na přilehlých ostrovech vyskytuje dub ''[[Quercus congesta|Q. congesta]]'' a na Sicílii ''[[Quercus sicula|Q. sicula]]''.{{Citace elektronické monografie [168] => | příjmení = [169] => | jméno = [170] => | odkaz na autora = [171] => | titul = Flora Europaea [172] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [173] => | datum vydání = [174] => | datum aktualizace = [175] => | datum přístupu = 2020-02-22 [176] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [177] => | místo = [178] => | jazyk = en [179] => }} V kontinentální Evropě jsou [[dub zimní]] (''Quercus petraea''), méně často i [[dub letní]] (''Quercus robur'') a další druhy dubů základní složkou [[Acidofilní doubrava|acidofilních]] a [[Teplomilná doubrava|teplomilných doubrav]] a [[Dubohabřina|dubohabřin]], na půdu a živiny náročný dub letní je jednou z kosterních dřevin [[Tvrdý luh|tvrdých luhů]]. Daleko do východní Evropy a Střední Asie zasahují druhově bohaté [[lesostep]]ní doubravy (v Evropě s dubem letním či [[Dub pýřitý|dubem šípákem]]), xerickým lesům ve vyšších polohách [[Hyrkánská provincie|Hyrkánské provincie]] na jih od Kaspického moře dominuje [[dub velkokvětý]] (''Q. macranthera'').{{Citace elektronické monografie [180] => | titul = Holarctis – Íránsko-turanská oblast – Hyrkánská provincie {{!}} BOTANY.cz [181] => | url = https://botany.cz/cs/hyrkanska-provincie/ [182] => | datum přístupu = 2020-02-24 [183] => }} [184] => [185] => === Česká republika === [186] => [[Soubor:Oakwoods above Dolderwen - geograph.org.uk - 750397.jpg|náhled|Chudá [[acidofilní doubrava]] v Evropě |alt=Řídký vysokokmenný les bez podrostu, mimo vegetační dobu]] [187] => V české květeně je původních 7–8 druhů dubů. Na většině území Česka rostou [[dub zimní]] a [[dub letní]]; hlavním vegetačním pásmem výskytu dubů jsou zde nížiny a pahorkatiny, tedy oblasti v průměru s vyšší teplotou a nižšími úhrny srážek.{{Citace elektronického periodika [188] => | periodikum = is.muni.cz [189] => | url = https://is.muni.cz/el/1431/jaro2010/Z0005/18118868/index_VS.html [190] => | datum přístupu = 2020-02-21 [191] => }} Pouze v nejteplejších oblastech [[Česko|Česka]] roste [[dub pýřitý]] čili šípák (''Quercus pubescens''), na jižní [[Morava|Moravu]] zasahuje svým [[areál (biologie)|areálem]] [[dub cer]] neboli dub slovenský (''Quercus cerris'') a snad i [[dub balkánský]] neboli uherský (''Quercus frainetto''). Dále jsou rozlišovány dva druhy blízce příbuzné [[dub zimní|dubu zimnímu]], a to [[dub žlutavý]] (''Quercus dalechampii'') a [[dub mnohoplodý]] (''Quercus polycarpa''), odlišit je však dokáže jen specialista a některými autory je taxonomický význam těchto druhů zpochybňován. Podobně je tomu u [[dub jadranský|dubu jadranského]] (''Quercus virgiliana''), který je blízce příbuzný [[dub pýřitý|dubu pýřitému]]. [[Dub sivozelený]] (''Quercus pedunculiflora'') je blízce příbuzný [[dub letní|dubu letnímu]] a aktuálně považovaný za pouhý jeho poddruh, jeho výskyt na území Česka i Slovenska je však velmi pochybný. Příležitostně zde zplaňují různé introdukované druhy dubů, především severoamerický [[dub červený]] (''Quercus rubra''), jehož šíření nabývá mnohde až invazního charakteru.{{Citace elektronické monografie [192] => | příjmení = Pyšek [193] => | jméno = Petr [194] => | titul = Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition):checklist update, taxonomic diversity and invasion patternsNepůvodní flóra České republiky: aktualizace seznamu druhů, taxonomická diverzita a průběh invazí [195] => | url = http://www.preslia.cz/P122Pysek.pdf [196] => | vydavatel = Preslia 84 [197] => | místo = [198] => | datum vydání = 2012 [199] => | datum přístupu = 2019-11-24 [200] => }} [201] => [202] => Přirozené zastoupení dubu v českých lesích by činilo zhruba 19,5 %, vlivem přeměny většiny nížinných doubrav v zemědělskou půdu je však jeho podíl daleko menší: Národní inventarizace lesů za období 2011–2015 uvádí údaj 7,8 %, přičemž nejvyšší zastoupení je v Praze a Jihomoravském kraji, nejnižší na Vysočině a v Karlovarském kraji.{{Citace elektronického periodika |titul=Národní inventarizace lesů |url=http://www.uhul.cz/ke-stazeni/publikace/narodni-inventarizace-lesu |datum přístupu=2020-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200701125308/http://www.uhul.cz/ke-stazeni/publikace/narodni-inventarizace-lesu |datum archivace=2020-07-01 }} Výraznější zvyšování podílu dubů coby klimaticky i biologicky odolných dřevin s velkou druhovou a genetickou diverzitou je v české přírodě doporučováno v souvislosti s probíhající [[Globální oteplování|klimatickou změnou]] a prohlubujícími se epizodami sucha; v nejteplejších oblastech jižní Moravy se počítá i s větším rozšířením teplomilných druhů balkánského (a dále do budoucna snad i mediteránního) původu.{{Citace monografie [203] => | příjmení = Musil [204] => | jméno = Ivan [205] => | příjmení2 = Möllerová [206] => | jméno2 = Jana [207] => | odkaz na autora2 = Jana Möllerová [208] => | titul = Listnaté dřeviny 1. Přehled dřevin v rámci systému rostlin krytosemenných. [209] => | vydání = [210] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita [211] => | místo = Praha [212] => | rok vydání = 2005 [213] => | počet stran = [214] => | strany = 27 a násl. [215] => | isbn = [216] => }}{{Citace monografie [217] => | příjmení = Novák [218] => | jméno = Jiří [219] => | příjmení2 = [220] => | jméno2 = [221] => | titul = Využití dubů při adaptaci lesů ČR na změnu klimatu:pěstování a hospodářská úprava lesa [222] => | vydání = [223] => | vydavatel = Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti [224] => | místo = Strnady [225] => | rok vydání = 2017 [226] => | počet stran = [227] => | strany = [228] => | isbn = [229] => }} [230] => [231] => == Ohrožené druhy == [232] => V [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN]] jsou vedeny jako kriticky ohrožené celkem 4 druhy dubů: ''[[Quercus graciliformis]]'' a ''[[Quercus hinckleyi]]'' z jižního [[Texas]]u, ''[[Quercus boyntonii]]'' z [[Alabama|Alabamy]] a ''[[Quercus mulleri]]'' z Mexika. V kategorii ohrožené druhy je zařazeno dalších 23 druhů, pocházejících ze Severní Ameriky (z USA a Mexika).{{Citace elektronického periodika [233] => | příjmení = [234] => | jméno = [235] => | titul = The IUCN Red List of Threatened Species [236] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [237] => | vydavatel = [238] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?taxonomies=121460&searchType=species [239] => | datum vydání = [240] => | url archivu = [241] => | datum přístupu = 2020-02-22 [242] => }} V Česku je veden jako silně ohrožený [[dub cer]] a jako ohrožený [[dub pýřitý]], který je chráněn též podle zákona.{{Citace periodika [243] => | příjmení = Kaplan [244] => | jméno = Zdeněk [245] => | příjmení2 = Danihelka [246] => | jméno2 = Jiří [247] => | příjmení3 = Koutecký [248] => | jméno3 = Petr [249] => | titul = Distributions of vascular plants in the Czech Republic [250] => | periodikum = Preslia [251] => | datum vydání = 2017-06 [252] => | ročník = 89 [253] => | číslo = 2 [254] => | strany = 115–201 [255] => | issn = 0032-7786 [256] => | doi = 10.23855/preslia.2017.115 [257] => | url = http://dx.doi.org/10.23855/preslia.2017.115 [258] => | datum přístupu = 2020-02-22 [259] => }}{{Citace elektronické monografie [260] => | titul = Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [261] => | url = http://botany.cz/cs/chranene-rostliny/ [262] => | datum přístupu = 00.00.2011 [263] => | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR [264] => | jazyk = cs [265] => }} [266] => [267] => == Ekologické interakce == [268] => [[Soubor:"Let me eat in peace!".jpg|alt=Rezavá veverka se žaludem|vlevo|náhled|Veverka se žaludem]] [269] => Většina dubů jsou silně světlomilné dřeviny, jen nemnohé druhy dokážou růst i v polostínu; v hustě zapojeném lesním porostu nezmlazují a časem ustupují konkurenčně zdatnějším stinným dřevinám. Jejich další ekologické nároky jsou značně rozmanité: některé vyžadují hluboké, humózní, živinami bohaté půdy (typicky třeba dub letní), jiné dobře rostou i na chudších a sušších půdách či dokonce na extrémních stanovištích suchých skal a štěrků. Vyloženě mokré půdy vyhledává jen málo druhů (např. [[dub bahenní]], [[dub lyrovitý]]), k vápnomilným druhům patří dub šípák, dub libanonský nebo velkokvětý.{{Citace monografie [270] => | příjmení = Hieke [271] => | jméno = Karel [272] => | příjmení2 = [273] => | jméno2 = [274] => | titul = Praktická dendrologie, sv. 2 [275] => | vydání = [276] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [277] => | místo = Praha [278] => | rok vydání = 1978 [279] => | počet stran = [280] => | strany = 307–328 [281] => | isbn = [282] => }} Při pokácení je většina druhů nadána dobrou pařezovou [[výmladnost]]í, čehož se využívalo při tradičním [[Výmladkový les|pařezinovém]] lesním hospodaření. Vzhledem k jejich světlomilnosti jim svědčí také výběrová těžba a [[lesní pastva]]. [283] => [284] => Žaludy dubů vyhledává ke konzumaci celá řada savců, např. [[prase divoké]], [[plchovití|plši]] a [[Veverka obecná|veverky]]. Duby také poskytují potravu celé škále různých druhů hmyzu. Listím se živí housenky řady denních i nočních motýlů, v Česku je to např. [[obaleč dubový]] (''Tortrix viridana''), [[bourovec dubový]] (''Lasiocampa quercus''), [[ostruháček česvinový]] (''Satyrium ilicis''), [[ostruháček dubový]] (''Neozephyrus quercus''), [[bourovčík toulavý]] (''Thaumetopoea processionea''), [[hřbetozubec Milhauserův]] (''Harpyia milhauseri''), [[stužkonoska úzkopásná]] (''Catocala promissa''), některé [[Zobonoskovití|zobonosky]] a mnohé jiné. V živém dřevě se vyvíjejí larvy [[tesařík obrovský|tesaříka obrovského]] (''Cerambyx cerdo''), v odumřelých částech žijí larvy [[tesařík dubový|tesaříka dubového]] (''Plagionotus arcuatus'') či [[tesařík rudý|tesaříka rudého]] (''Pyrrhidium sanguineum'').{{Citace elektronické monografie [285] => | příjmení = Hrbek [286] => | jméno = Jan [287] => | odkaz na autora = [288] => | titul = Tesaříkovití (Cerambycidae) České republiky [289] => | url = http://www.cerambycidae-hrbek.cz/menu/tes.cr.htm [290] => | vydavatel = [291] => | místo = [292] => | datum vydání = [293] => | datum aktualizace = [294] => | datum přístupu = 2020-02-22 [295] => | jazyk = [296] => }} V trouchu dubových stromů se vyvíjejí larvy [[roháč obecný|roháče obecného]] (''Lucanus cervus''). [297] => [[Soubor:Andricus kollari oak marble gall, knikkergal (1).jpg|náhled|Hálky na dubu|alt=Dvě kulaté hálky na olistěné větvičce]] [298] => Existuje i mnoho škůdců a parazitů dubu: Hálky na listech či větévkách tvoří různé [[žlabatka|žlabatky]], zejména [[žlabatka duběnková]] (''Andricus kollari''), [[žlabatka dubová]] (''Cynips quercus-folii''), [[žlabatka penízková]] (''Neuroterus numismalis''), [[žlabatka hrášková]] (''N. quercusbaccarum''), [[žlabatka šišticová]] (''Andricus foecundatrix'') či [[žlabatka kalichová]] (''Andricus quercuscalicis''), dále i mnozí [[Vlnovník|vlnovníci]] a [[červci]]. V korunách často vyrůstá poloparazitická rostlina [[ochmet evropský]] (''Loranthus europaeus''), obvyklou parazitickou houbou je [[pstřeň dubový]]. [299] => [300] => Vztahy [[Mykorhiza|mykorhizy]] budují duby s vícero druhy hřibů ([[hřib dubový]], [[hřib královský]], [[hřib plavý]], [[hřib koloděj]]), [[Ryzec|ryzců]] ([[ryzec zlatomléčný]], [[ryzec dubový]]) a muchomůrek ([[muchomůrka zelená]]), s některými [[Kozák dubový|kozáky]] a dalšími houbami. Jedná se o mykorhizu ektotrofní, kdy houbová vlákna nepronikají do samotných buněk kořenů. Významnými houbami asociovanými s dubem jsou rovněž [[lanýž]]e.{{Citace elektronického periodika [301] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [302] => | jméno = Ondrej Zicha; [303] => | titul = BioLib: Biological library [304] => | periodikum = www.biolib.cz [305] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxondependence/id3455/ [306] => | datum přístupu = 2020-02-17 [307] => }} [308] => [309] => == Taxonomie a systematika == [310] => [[Soubor:Quercus lamellosa.jpg|náhled|''Quercus lamellosa'', řazený do sekce ''Cyclobalanopsis''|alt=Botanická ilustrace]] [311] => [312] => === Klasické taxonomické systémy === [313] => Rod dub patří mezi taxony, které popsal [[Carl Linné]] ve své knize ''Species plantarum'' z roku 1753; zařadil do něho 14 tehdy známých druhů ze Starého i Nového světa. Další popsané druhy přibývaly v 19. a 20. století. První systematické uspořádání rodu do 10 sekcí a dále na duby Starého a Nového světa pochází ze 30. let 19. století ([[John Claudius Loudon|John C. Laudon]]) a posléze následovala další, která se od sebe často i velmi výrazně lišila. Důvodem pro tuto různost je jednak morfologická proměnlivost mnoha druhů, jednak fakt, že mnohé morfologické rysy se vyvinuly konvergentně u různých zástupců v různých geografických regionech. Dosud nejpřijímanější morfologicky orientovaná pojetí uveřejnili [[Aimée Antoinette Camus|Aimée A. Camusová]] (1936–1954, 2 podrody, 6 sekcí), [[Otto K. A. Schwarz]] (1936, 4 podrody) a [[Kevin C. Nixon]] roku 1993; rod je v něm členěn do dvou podrodů ''Cyclobalanopsis'' a ''Quercus'', a ten dále do tří sekcí: ''Protobalanus'', ''Lobatae'' a všeshrnující sekce ''Quercus''. Podrod ''Cyclobalanopsis'' dosud je v různých zdrojích někdy pojímán i jako samostatný rod.{{Citace elektronické monografie [314] => | příjmení = [315] => | jméno = [316] => | odkaz na autora = [317] => | titul = Flora of China: Cyclobalanopsis [318] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=108828 [319] => | vydavatel = [320] => | místo = [321] => | datum vydání = [322] => | datum aktualizace = [323] => | datum přístupu = [324] => | jazyk = [325] => }} [326] => [327] => === Fylogenetika === [328] => [[Soubor:Quercus chrysolepis kz2.jpg|náhled|''Quercus chrysolepis''|alt=Větev s celokrajnými, vejčitými, sklerofylními listy a jehnědami]] [329] => [[Soubor:Quercus cerris 001.jpg|alt=Větévka dubu ceru, list se špičatými laloky a vytrvalými nitkovitými palisty kryjícími pupen: detail|náhled|Větévka [[Dub cer|dubu ceru]] s listem a dobře patrnými vytrvalými nitkovitými [[palist]]y kolem pupenů]] [330] => Molekulární výzkumy v rostlinné systematice po roce 2000 dosavadní morfologické pojetí zpochybnily. Všemi dosavadními studiemi bylo především jednoznačně odmítnuto vyčleňování sekce ''Cyclobalanopsis'' do samostatného podrodu či dokonce rodu. Místo toho se ukazuje rozdělení rodu na dvě [[Monofyletismus|monofyletické]] větve s platností podrodu a celkově 8 podřazených vývojových [[klad]]ů. Sesterským taxonem je monotypický rod ''[[Notholithocarpus densiflorus|Notholithocarpus]]'', s jediným druhem rostoucím v Kalifornii a jižním Oregonu.{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = Quercus Portal [332] => | periodikum = quercusportal.pierroton.inra.fr [333] => | url = https://quercusportal.pierroton.inra.fr/index.php?p=PHYLOGENY [334] => | datum přístupu = 2020-02-23 [335] => }} Současná [[Fylogenetika|fylogenetická]] klasifikace rodu dub je následující:{{Citace periodika [336] => | příjmení = Denk [337] => | jméno = Thomas [338] => | příjmení2 = Grimm [339] => | jméno2 = Guido W. [340] => | příjmení3 = Manos [341] => | jméno3 = Paul S. [342] => | titul = An updated infrageneric classification of the oaks: review of previous taxonomic schemes and synthesis of evolutionary patterns [343] => | periodikum = bioRxiv [344] => | datum vydání = 2017-07-31 [345] => | strany = 168146 [346] => | doi = 10.1101/168146 [347] => | jazyk = en [348] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/168146v2 [349] => | datum přístupu = 2020-02-17 [350] => }} [351] => [352] => '''Podrod ''Quercus''''' – opadavé i stálezelené duby převážně Nového, ale též Starého světa [353] => [354] => * '''sekce ''Protobalanus''''' – 5 druhů jihozápadu Severní Ameriky a severozápadního Mexika; žaludy s plstnatým [[Oplodí|endokarpem]], dozrávající druhým rokem, typovým druhem ''[[Quercus chrysolepis]]'' [355] => * '''sekce ''Ponticae''''' – disjunktní sekce s pouze 2 druhy: opadavý [[dub černomořský]] v Malé Asii a na [[Kavkaz]]e a stálezelený ''[[Quercus sadleriana]]'' v [[Kalifornie|Kalifornii]], žaludy dozrávají první rok, endokarp lysý, výrazně dlouhé samčí jehnědy a velké pupeny [356] => * '''sekce ''Virentes''''' – 7 druhů na jihovýchodě USA, v Mexiku, ve Střední Americe a na Kubě; stálezelené (nebo alespoň zdánlivě) mj. [[dub virginský]] nebo [[dub kubánský]] (''Q. cubana''), úzké šupiny na číškách žaludů, dozrávajících prvním rokem [357] => * '''sekce ''Quercus''''' – tzv. bílé duby; nejpočetnější sekce se zhruba 150 druhy v Severní a Střední Americe, Evropě, východní Asii a severní Africe. Žaludy dozrávají první rok, endokarp je víceméně lysý. Z amerických sem patří např. [[dub bílý]], [[dub lyrovitý]], [[dub dvoubarevný]], [[dub oregonský]] nebo [[dub hvězdovitý]], z asijských [[dub zubatý]], [[dub mongolský]] nebo [[dub velkokvětý]], řadí se sem rovněž většina středoevropských dubů ([[dub letní]], [[dub zimní]], [[dub balkánský]], [[dub pýřitý]] a další). [358] => * '''sekce ''Lobatae''''' – tzv. červené duby, rozšířené v Severní a sporadicky i Střední a Jižní Americe. Zhruba 120 druhů, opadavé i stálezelené, s listy laločnatými nebo celistvými, žaludy zrajícími prvním, zřídka i druhým rokem a endokarpem plstnatým. [[Dub červený]], [[dub šarlatový]], [[dub marylandský]], [[dub černý]], [[dub cesmínolistý]], [[dub bahenní]] a další [359] => [360] => '''Podrod ''Cerris''''' – výhradně Eurasie a severní Afrika [361] => [362] => * '''sekce ''Cyclobalanopsis''''' – kolem 90 druhů stálezelených dubů rozšířených výhradně v tropické a subtropické Asii. Číšky žaludů jsou charakteristické šupinami tvořícími soustředné kruhy. [363] => * '''sekce ''Ilex''''' – asi 35 druhů rozšířených v Evropě (převážně ve Středomoří) a v severní Africe, jako [[dub cesmínovitý]], [[Dub kermesový|kermesový]] a další. Převážně stálezelené, listy často s ostnitými zuby, endokarp žaludu plstnatý. [364] => * '''sekce ''Cerris''''' – 10–12 druhů v Eurasii a severní Africe, např. [[dub korkový]], [[dub libanonský]], [[dub špičatolistý]] nebo [[dub cer]]{{Citace elektronické monografie [365] => | příjmení = [366] => | jméno = [367] => | odkaz na autora = [368] => | titul = Oaks of the World: Classification [369] => | url = http://oaks.of.the.world.free.fr/classifications_chenes.htm [370] => | vydavatel = [371] => | datum vydání = [372] => | datum aktualizace = [373] => | datum přístupu = 2020-02-22 [374] => | jazyk = en [375] => }}{{Citace elektronického periodika [376] => | titul = Quercus Portal [377] => | periodikum = quercusportal.pierroton.inra.fr [378] => | url = https://quercusportal.pierroton.inra.fr/index.php?p=PHYLOGENY [379] => | datum přístupu = 2020-02-25 [380] => }} [381] => [382] => Určování dubů v terénu je často obtížné, neboť jsou jednak morfologicky dosti proměnlivé, jednak se mezi sebou běžně kříží, včetně vytváření plodných zpětných kříženců a přechodných forem. Mnoho drobných druhů dosud není uspokojivě prozkoumáno a rovněž uspořádání uvnitř jednotlivých navržených sekcí vyžaduje další studium. Kolem taxonomického statusu jednotlivých morfologických forem a synonym panuje řada nejasností, i počet druhů uváděných v různých zdrojích se z tohoto důvodu výrazně rozchází. [383] => [384] => == Evoluce == [385] => Nejstarší [[Fosilie|fosilní]] nálezy přiřazené k rodu dub jsou datovány do pozdního [[paleocén]]u a jejich stáří určeno na zhruba 55 milionů let; makrofosilie (listy, žaludy) pak byly nalezeny na všech třech kontinentech, kde se duby vyskytují, a datují se do středního [[eocén]]u. Na oblast původu rodu existují různé teorie. Jedna z nich předpokládá jeho vznik v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] a odtud následné šíření jednak západním směrem do Evropy a dále severoatlantickým pevninským mostem na východ Severní Ameriky, jednak přes [[Beringie|Beringovu šíji]] na západ Ameriky. Druhá počítá s širokou přítomností původních dubů ve smíšených lesích po celé severní polokouli a následnou [[Speciace|speciací]] po oddělení kontinentů, což by vysvětlovalo i nápadnou [[Vikarizace|vikarizaci]] druhů (i většiny sekcí) mezi Amerikou a Eurasií. Dle fosilních nálezů je zřejmé, že rod prodělal bouřlivou speciaci následkem klimatických změn v [[oligocén]]u a [[miocén]]u; předpokládá se, že ve středním miocénu již existovala většina recentních druhů.{{Citace elektronického periodika [386] => | titul = Quercus Portal [387] => | periodikum = quercusportal.pierroton.inra.fr [388] => | url = https://quercusportal.pierroton.inra.fr/index.php?p=EVOLUTIONARY_BIOLOGY [389] => | datum přístupu = 2020-02-25 [390] => }} [391] => [392] => == Využití == [393] => [394] => === Dřevo === [395] => [[Soubor:Quercus robur crosssection.jpg|náhled|Řez kmenem dubu letního |alt=Příčný řez kmenem]]Duby jsou z hlediska zdroje kvalitního dřeva jedny z nejdůležitějších stromů severní polokoule. Dřevo většiny druhů, převážně však těch řazených mezi „bílé duby“, je tvrdé, těžké, houževnaté, pevné a velmi trvanlivé, dobře odolává hmyzu a dobře se opracovává i lepí. Má úzkou, světle šedou běl a šedohnědé jádro, dobře znatelné [[letokruh]]y a [[Cévní svazek|cévy]], [[dřeňové paprsky]] na příčném řezu vytvářejí lesklé plošky zvané zrcadélka.{{Citace elektronické monografie [396] => | titul = Esco [397] => | url = https://www.escopodlahy.cz/o-dubu [398] => | datum přístupu = 2020-02-24 [399] => }} Používalo se po staletí k výrobě nosných [[trám]]ů, podlah, [[Parketa|parket]], nábytku i sudů, v raném novověku byly z dubového dřeva stavěny též těžké válečné lodě. Díky obsahu tříslovin je velmi trvanlivé ve vlhku a ve vodě, což je výhodou u vodních konstrukcí. Se svou dobrou opracovatelností je oblíbeno i v [[řezbářství]]. Dřevo tzv. červených dubů je měkčí a co do odolnosti i kvality poněkud horší; málo trvanlivá je též běl dubu, proto se zpravidla odstraňuje. Před zpracováním je vhodné provést vymytí tříslovin z řeziva pomocí deště.{{Citace elektronické monografie [400] => | titul = Red Oak {{!}} The Wood Database – Lumber Identification (Hardwood) [401] => | url = https://www.wood-database.com/red-oak [402] => | datum přístupu = 2020-02-22 [403] => | jazyk = en [404] => }}{{Citace elektronické monografie [405] => | titul = White Oak {{!}} The Wood Database – Lumber Identification (Hardwood) [406] => | url = https://www.wood-database.com/white-oak [407] => | datum přístupu = 2020-02-22 [408] => | jazyk = en [409] => }} Ceněný je též tzv. subfosilní dub neboli dřevo dubových kmenů a větví nalézaných v [[rašeliniště|rašeliništích]] a ve vrstvách štěrkopísku. Vlivem reakce tříslovin ve dřevě s železitou vodou nabývá toto dřevo nahnědlých až modročerných odstínů a občas obsahuje úzké stříbřité pruhy.{{Citace monografie [410] => | příjmení = Wagerfuhr [411] => | jméno = R. [412] => | odkaz na autora = [413] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [414] => | vydavatel = Grada Publishing [415] => | místo = Praha [416] => | rok = 2002 [417] => | isbn = 80-247-0346-7 [418] => | kapitola = [419] => | strany = [420] => }}
[421] => Alkoholické nápoje, zrající v sudech z dubového dřeva, získávají nezaměnitelnou příchuť označovanou jako ''[[barrique]]'', při [[uzení]] má dubové dřevo velkou výhřevnost a výraznou hořce kouřovou vůni. Užívalo se ho též pro výrobu [[Dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]] či přímo jako paliva. Z borky [[dub korkový|dubu korkového]], pocházejícího ze západního Středomoří, je získáván [[korek]]. Za tímto účelem se dnes tento dub pěstuje v klimaticky příhodných oblastech celého světa.[[Soubor:Quercus ilex, Livorno.JPG|náhled|Jedlé žaludy dubu cesmínovitého |alt=Dvojice dozrávajících špičatých žaludů|vlevo]] [422] => [423] => === Žaludy, kůra a listy === [424] => Žaludy obsahují množství [[škrob]]u, [[Sacharidy|sacharidů]], [[Olej|rostlinných olejů]] a tříslovin, u většiny druhů však mají svíravou či přímo hořkou chuť. Poživatelné a lidmi konzumované žaludy mají např. středomořský [[dub cesmínovitý]] (''Quercus ilex''), indický ''[[Quercus glauca|Q. glauca]]'', íránský ''[[Quercus persica|Q. persica]]'' a severoamerické ''[[Quercus emoryi|Q. emoryi]]'' a ''[[Quercus semecarpifolia|Q. semecarpifolia]]''. Používají se pražené nebo se melou jako přísada do mouky, z hořčích se připravovaly kávové náhražky.{{Citace monografie [425] => | příjmení = Valíček [426] => | jméno = Pavel a kol [427] => | odkaz na autora = [428] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [429] => | vydavatel = Academia [430] => | místo = Praha [431] => | rok = 2002 [432] => | isbn = 80-200-0939-6 [433] => | kapitola = [434] => | strany = [435] => | jazyk = [436] => }} Žaludy slouží také jako krmivo pro hospodářská zvířata, odedávna se jejich výživové hodnoty využívalo při lesní pastvě prasat. Z dubů jsou získávány třísloviny a kůra a listy byly používány k [[Vyčiňování|vyčiňování kůží]]. Velké množství tříslovin obsahují také [[Duběnka|duběnky]], hálky vznikající na listech dubů po nakladení vajíček do pupenu dubu [[žlabatka|žlabatkou]]. Hálky na listech [[dub hálkový|dubu hálkového]] (''Quercus infectoria'') z jihozápadní Asie obsahují až 70 % tříslovin a jsou prodávány jako ''halepské duběnky''; z některých druhů duběnek se v minulosti vyráběl [[duběnkový inkoust]]. [437] => [[Soubor:Quercus_suber_dehesa.jpg|alt=Plantáž korkových dubů s čerstvě oloupanými kmeny|náhled|Plantáž dubu korkového]] [438] => [439] => === Lékařství a léčitelství === [440] => V bylinném léčitelství se využívá zejména mladá kůra [[dub letní|dubu letního]], případně i jiných lokálně rostoucích druhů, získávaná na jaře z mladých větví a tenkých dubových kmínků, méně často též jeho na podzim sklízené a oplodí zbavené žaludy. Po usušení, v případě žaludů upražení, se surovina obvykle mele na prášek. Získaná droga obsahuje množství [[třísloviny|tříslovin]], [[katechiny]], [[fytoncid]]y, [[kyselina ellagová|kyselinu ellagovou]], [[Kyselina kvercetinová|kvercetinovou]] a další látky, např. [[glukokinin]]. Podává se vnitřně ve formě odvaru jako [[adstringens]] při průjmech a zánětech sliznic a trávicího ústrojí, užívána je také zevně k oplachům a koupelím při nadměrném pocení, popáleninách, omrzlinách či k zastavení krvácení.{{Citace monografie [441] => | příjmení = Janča [442] => | jméno = Jiří [443] => | odkaz na autora = [444] => | příjmení2 = Zentrich [445] => | jméno2 = Josef A. [446] => | autor2 = [447] => | titul = Herbář léčivých rostlin 1. díl [448] => | vydavatel = Eminent [449] => | místo = Praha [450] => | rok = 2008 [451] => | isbn = 978-80-7281-365-0 [452] => | kapitola = [453] => | strany = [454] => | jazyk = [455] => }}{{Citace monografie [456] => | příjmení = Korbelář [457] => | jméno = Jaroslav [458] => | příjmení2 = Endris [459] => | jméno2 = Zdeněk [460] => | titul = Naše rostliny v lékařství [461] => | vydání = [462] => | vydavatel = Avicenum [463] => | místo = Praha [464] => | rok vydání = 1981 [465] => | počet stran = [466] => | strany = 130 [467] => | isbn = [468] => }} Extrakt z hálek výše zmiňovaného dubu hálkového má prokázané antibakteriální efekty, především proti [[Grampozitivní bakterie|grampozitivním bakteriím]] a tradičně byl používán pro ústní hygienu.{{Citace elektronického periodika [469] => | příjmení = Basri [470] => | jméno = Dayang Fredalina [471] => | příjmení2 = Tan [472] => | jméno2 = Liy Si [473] => | příjmení3 = Shafiei [474] => | jméno3 = Zaleha [475] => | titul = In Vitro Antibacterial Activity of Galls of Quercus infectoria Olivier against Oral Pathogens [476] => | periodikum = Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine [477] => | url = https://www.hindawi.com/journals/ecam/2012/632796/ [478] => | datum vydání = 2012 [479] => | poznámka = DOI: https://doi.org/10.1155/2012/632796 [480] => | jazyk = en [481] => | datum přístupu = 2020-03-03 [482] => }} Dub je také zastoupen v [[Bachova květová terapie|Bachově květové terapii]] jako esence číslo 22.{{Citace monografie [483] => | příjmení = Scheffer [484] => | jméno = Mechthild [485] => | odkaz na autora = [486] => | titul = Bachova květová terapie [487] => | vydavatel = Pragma [488] => | místo = [489] => | rok = 1994 [490] => | isbn = [491] => | kapitola = [492] => | strany = [493] => | jazyk = [494] => }} [495] => [496] => === Okrasné dřeviny === [497] => [[Soubor:Scharlakanseklov.jpg|náhled|Podzimní zbarvení dubu šarlatového |alt=Šarlatově zbarvené listy na větvi|vlevo]] [498] => Duby patří k nejvýznamnějším dřevinám pro sadovnické a krajinářské výsadby, jejich mohutné staré exempláře jsou ozdobou a chloubou mnoha parků a zámeckých zahrad. Duby lze použít jako [[Solitéra|solitéry]], které získávají na kráse především s věkem, do kulisových skupinových výsadeb, jako [[Alejové dřeviny|alejové]] stromy, tradičně se jimi osazují též hráze a břehy rybníků. Kromě domácích druhů a jejich okrasných kultivarů je v ČR pěstován zejména severoamerický [[dub červený]], který je místy vysazován i do lesních porostů. V Evropě se pěstuje již od 17. století. Z dalších druhů se častěji pěstuje např. [[dub balkánský]], [[dub bahenní]] a další. V parcích a arboretech se lze setkat s některými nápadnými cizokrajnými duby, jako je např. [[dub celokrajný]] (''Q. imbricaria'') s celokrajnými listy bez laloků, [[dub libanonský]] s kopinatými zubatými listy nebo [[dub dvoubarevný]] (''Q. bicolor'') s listy na rubu bělavými. Některé v Česku pěstované duby jsou stálezelené, např. [[dub Turnerův]] (''Q. ×turneri''). [499] => [[Soubor:Oak alley - view from front.jpg|alt=Alej vzrostlých starých dubů, v pozadí sídlo v koloniálním stylu|náhled|Výjev z amerického Jihu: koloniální sídlo s alejí dubů virginských]] [500] => Mnoho starých dubů je chráněno jako památné stromy; letité [[Dub virginský|duby virginské]] s rozložitou korunou a visícími [[tilandsie]]mi jsou ikonickým výjevem starého amerického Jihu. Listí některých druhů se na podzim zbarvuje do nápadných barevných odstínů: do jasně šarlatově červených např. [[dub šarlatový]] nebo dub bahenní, do nahnědle nebo oranžově červené dub červený nebo [[dub bílý]], žluté listy má na podzim [[dub cesmínolistý]] nebo [[dub černomořský]]. [501] => [502] => == Symbolický a kulturní význam == [503] => [504] => === Náboženství === [505] => [[Soubor:Gojaus miško ąžuolas 2.JPG|alt=Kmen mohutného dubu, u něhož stojí člověk, vepředu dvě dřevěné modly – sochy|vlevo|náhled|Asi 400 let starý dub v [[Gojauský les|Gojauském lese]] v [[Litva|Litvě]] s rekonstruovanými starými modlami{{Citace elektronické monografie [506] => | titul = - Gamtos paveldo objektai - Lietuvosgamta.lt [507] => | url = http://lietuvosgamta.lt/en/gamtos-objektas/gojaus-misko-azuolas/ [508] => | datum přístupu = 2020-03-03 [509] => | jazyk = en-US [510] => }}]] [511] => [512] => Dub je u [[Indoevropané|Indoevropanů]] tradičně zasvěcen [[Seznam hromovládců|hromovládným bohům]]: slovanskému [[Perun]]ovi a baltskému [[Perkunas|Perkunovi]], jejichž jména mohou být právě od výrazu pro tento strom odvozena, řeckému [[Zeus|Diovi]], jenž měl svůj posvátný dub v [[Dodóna|Dodóně]], římskému [[Jupiter (mytologie)|Jupiterovi]] a [[Mars (mytologie)|Martovi]]{{Citace kvalifikační práce [513] => | příjmení = Lugerová [514] => | jméno = Lucie [515] => | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta [516] => Katedra historie [517] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Palackého [518] => | titul = Martův kult v antickém Římě [519] => | url = https://theses.cz/id/210i5h/Lugerov_Lucie_-_Martv_kult_v_antickm_m.pdf [520] => | typ práce = Magisterská práce [521] => | vedoucí = Ivana Koucká [522] => | odkaz na vedoucího = [523] => | místo = Olomouc [524] => | rok = 2015 [525] => | strany = 39 [526] => }} nebo germánským hromovládcům, jako je [[Thór]]. V [[Severská mytologie|severské mytologii]] však najdeme také duby zasvěcené [[Ódin]]ovi. Častý je motiv, že hromovládce s oblibou sesílá blesky na duby; že blesky skutečně nejčastěji udeří právě do dubu, je doloženo i empiricky.{{Citace elektronického periodika [527] => | příjmení = AdminLP [528] => | titul = O nebezpečí zásahu bleskem [529] => | periodikum = Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství [530] => | url = http://www.lesprace.cz/casopis-svet-myslivosti-archiv/rocnik-7-2006/svet-myslivosti-c-07-06/o-nebezpeci-zasahu-bleskem [531] => | jazyk = cs-cz [532] => | datum přístupu = 2020-03-03 [533] => }} Dubové dřevo bylo v řecké, římské a germánské kultuře užíváno k rozdělávání [[Živý oheň|živého ohně]], jemuž byla přisuzována svatost a ochranná moc.{{Citace monografie [534] => | příjmení = West [535] => | jméno = Martin Litchfield [536] => | odkaz na autora = Martin Litchfield West [537] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [538] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [539] => | vydavatel = Oxford University Press [540] => | místo = New York [541] => | rok = 2007 [542] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/n42 28], 240-242, 248-250, 267, 495 [543] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [544] => }} [545] => [546] => Symbolické postavení dubu u Indoevropanů se projevuje taktéž v jazykové rovině. V první řadě jde o výrazy vycházející z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] kořene ''*dóru'' („strom“), jež v některých jazycích označují nikoliv jakýkoliv strom, ale konkrétně dub, který je sémanticky spojen s představou síly, tvrdosti, odvahy, zdraví a v [[Germánské jazyky|germánských jazycích]] také věrnosti a pravdivosti. Druhým praindoevropským kořenem je ''*pérkwus'' („dub“), jenž se však také odráží v různých výrazech pro doubravu či horu, obzvláště zalesněnou. Z tohoto kořene je také odvozeno rekonstruované praindoevropské jméno hromovládce [[Perkwunos|*Perkwunos]], které se ozývá ve slovanském Perun, baltském Perkunas, severském [[Fjörgyn]]n, snad i védském [[Pardžanja]], a ve jménech několika dalších mytických postav. Jméno lze přeložit jak jako „dubový, pán dubu“, tak jako „horský, pán hory“, případně „bijící (pán)“, přičemž je možné, že ''*pérkwus'' („dub“) znamenalo původně „strom, do kterého bije (hrom), strom zasvěcený bijícímu“. Stejný kořen je však často také zdrojem výrazů pro [[borovice|borovici]].{{Citace monografie [547] => | příjmení1 = Mallory [548] => | jméno1 = James [549] => | odkaz na autora1 = James Mallory [550] => | příjmení2 = Adams [551] => | jméno2 = Douglas Quentin [552] => | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams [553] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [554] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall [555] => | vydavatel = Routledge [556] => | místo = Abingdon [557] => | rok = 1997 [558] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall/page/598 598] [559] => | isbn = 978-1884964985 [560] => }}{{Citace monografie [561] => | příjmení1 = Gamkrelidze [562] => | jméno1 = Thomas V. [563] => | odkaz na autora1 = Tamaz V. Gamkrelidze [564] => | příjmení2 = Ivanov [565] => | jméno2 = Vjačeslav V. [566] => | odkaz na autora = Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov [567] => | titul = Indo-European [568] => and the Indo-Europeans: A Reconstruction and Historical Analysis [569] => of a Proto-Language and a Proto-Culture [570] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanindo01ivan [571] => | vydavatel = Mouton de Gruyter [572] => | místo = Berlin – New York [573] => | rok = 1995 [574] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanindo01ivan/page/n604 526] [575] => | isbn = 978-3110147285 [576] => }} [577] => [578] => Podobný význam jako u Indoevropanů má také kult dubu u kavkazských [[Gruzíni|Gruzínců]] a [[Abchazové|Abchazů]]. [579] => [580] => ==== Keltové ==== [581] => [[Soubor:SababUrw1180476.jpg|alt=Starý vykotlaný dub s odlomenou korunou v lese|náhled|Staré vykotlané duby byly u starých národů považovány za sídlo lesních duchů a objektem uctívání]] [582] => Dub je spojován s keltskými kněžími – [[druid]]y, jejichž jméno je vykládáno jako „dubový zřec“, jiní badatelé však souvislost mezi tímto slovem a dubem odmítají.{{Citace monografie [583] => | příjmení = MacKillop [584] => | jméno = James [585] => | titul = Keltské bájesloví [586] => | vydavatel = Lidové noviny [587] => | místo = Praha [588] => | rok = 2009 [589] => | strany = s. 55, 119 [590] => | isbn = 978-80-7106-881-5 [591] => }} Podle [[Plinius starší|Plinia staršího]] měli tento strom v obzvláštní úctě, konali v dubových hájích své slavnosti a vysoce si cenili „[[jmelí|jmelí“]] na dubu rostoucího (z botanického hlediska tedy pravděpodobně [[Ochmet evropský|ochmetu evropského]]).{{Citace elektronické monografie [592] => | příjmení = [593] => | jméno = [594] => | autor = Plinius starší [595] => | odkaz na autora = Plinius starší [596] => | titul = Naturalis historia, kniha XVI., kapitola 95 [597] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.02.0137%3Abook%3D16%3Achapter%3D95 [598] => | datum vydání = [599] => | datum aktualizace = [600] => | datum přístupu = 3.3.2020 [601] => | vydavatel = Perseus Digital Library [602] => | jazyk = en [603] => }} Římské prameny spojují dub s galským Jupiterem, čímž je snad myšlen [[Taranis]]. Cil Dara – „dubový kostel“, dnešní [[Kildare]] – je názvem kláštera, který byl založen [[Brigita Irská|svatou Brigitou]], pravděpodobnou dědičkou irské bohyně [[Brigid]]. [604] => [605] => ==== Slované ==== [606] => {{Viz též|Kult stromů u Slovanů}} [607] => Slované tradičně ctili posvátné duby zasvěcené Perunovi, velké úctě se těšily především stromy zasažené bleskem či jinak poznamenané živly. Slovanská úcta k dubu se dochovala hluboko do [[novověk]]u, například ještě v [[18. století]] zmiňuje ukrajinský církevní hodnostář [[Feofan Prokopovič]], že je třeba zakazovat [[Křesťanství|křesťanům]] zpívat pod duby modlitby. [[Jižní Slované|Jihoslované]] v obcích bez kostela konali pod dubem církevní i svatební obřady a přinášeli zde zvířecí oběti, například voly a berany. Dubu a jeho dřevu či listí byly přikládány magické vlastnosti jako ochrana domů před hromem; pálení dubového listí mělo přivolávat vítr, dubové věnce zavěšené na kravské rohy měly dobytku zajistit sílu a zdraví. Taktéž bylo dubu užíváno v magickém léčitelství, například věšením věcí nemocného na strom či zaklínáním nemoci do něj. Často byl dub vysazován při narození dítěte, především chlapce.{{Citace monografie [608] => | příjmení = Váňa [609] => | jméno = Zdeněk [610] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [611] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [612] => | vydavatel = Panorama [613] => | místo = Praha [614] => | rok = 1990 [615] => | strany = 143 [616] => | isbn = 80-7038-187-6 [617] => }} [618] => [[Soubor:Zapis-0009-Petrovac-Hrast-mladi 20140720 0330.jpg|vlevo|náhled|Posvátný strom poznamenaný křížem – tzv. ''[[zapis]]'' – bývá v srbském lidovém křesťanství často dub]] [619] => Historicky je znám dub na ostrově [[Chortice]] na [[Dněpr]]u, který zmiňuje [[Konstantin VII. Porfyrogennetos|Konstantin Porfyrogennétos]].{{Citace monografie [620] => | příjmení = Téra [621] => | jméno = Michal [622] => | odkaz na autora = Michal Téra [623] => | titul = Perun - bůh hromovládce [624] => | vydavatel = Pavel Mervart [625] => | místo = Červený Kostelec [626] => | rok = 2009 [627] => | strany = 108 [628] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [629] => }} Byli mu obětováni kohouti, chléb a maso a okolo něj či do jeho kmene zaráženy střely. V [[Polsko|Polsku]] byl ctěn Święty Dąb u [[Čenstochová|Čenstochové]] a znám byl též dubový háj zasvěcený bohu [[Prove]]novi ve Starigradu, dnešním městě [[Oldenburg in Holstein]]. Archeologové také nalezli nedaleko [[Kyjev]]a, v blízkosti ústí [[Desna|Desny]] do Dněpru, téměř deset metrů vysoký dub, do něhož bylo zaraženo devět kančích čelistí. [[Prase|Kanec]] nejspíše symbolizoval sílu. [630] => [631] => === Heraldika === [632] => Dub je národním stromem [[Německo|Německa]], [[Spojené království|Velké Británie]], [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Lotyšsko|Lotyšska]],{{Citace elektronického periodika [633] => | titul = Archivovaná kopie [634] => | url = http://www.sharelatvia.lv/national-trees-of-latvia/ [635] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150723042358/http://www.sharelatvia.lv/national-trees-of-latvia/ [636] => | datum přístupu = 2015-07-22 [637] => | datum archivace = 2015-07-23 [638] => | nedostupné = ano [639] => }} [[Litva|Litvy]],{{Citace elektronického periodika [640] => | titul = Symbols of Lithuania (Anthem, Flag, Coat of Arms) « True Lithuania [641] => | periodikum = www.truelithuania.com [642] => | url = http://www.truelithuania.com/symbols-of-lithuania-anthem-flag-coat-of-arms-2569 [643] => | datum přístupu = 2020-02-23 [644] => }} [[Španělsko|Španělska]], [[Polsko|Polska]], [[Srbsko|Srbska]]{{Citace elektronického periodika [645] => | titul = OBRAZEM: Strom jako symbol národa [646] => | periodikum = TÝDEN.cz [647] => | url = https://www.tyden.cz/fotogalerie/obrazem-strom-jako-symbol-naroda_6687/ [648] => | datum vydání = 2014-05-09 [649] => | jazyk = cs [650] => | datum přístupu = 2020-02-25 [651] => }} a neoficiálně též [[Estonsko|Estonska]].{{Citace elektronického periodika [652] => | titul = Archivovaná kopie [653] => | url = http://www.maaturism.ee/index.php?id=tutvustus_eng [654] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150723044159/http://www.maaturism.ee/index.php?id=tutvustus_eng [655] => | datum přístupu = 2015-07-22 [656] => | datum archivace = 2015-07-23 [657] => | nedostupné = ano [658] => }} Často se objevuje jako [[Heraldické figury|heraldická figura]] ve znacích regionů a měst; bývá zobrazován buď jako celý stylizovaný strom, nebo jen jeho části, obvykle žaludy, listy nebo větev s obojím. Ve znaku symbolizuje sílu, věrnost, pevnost a vytrvalost.{{Citace monografie [659] => | příjmení = Palivec [660] => | jméno = Viktor [661] => | příjmení2 = [662] => | jméno2 = [663] => | titul = Heraldická symbolika [664] => | url = http://historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palivec1978.pdf [665] => | vydání = [666] => | vydavatel = Genealogická a heraldická společnost [667] => | místo = Praha [668] => | rok vydání = [669] => | počet stran = [670] => | strany = 37 [671] => | isbn = [672] => | rok = 1978 [673] => }} [674] => [675] => == Galerie == [676] => [677] => Soubor:Dubove zakarp gerb.png|alt=Zlatý stylizovaný dub v zeleném poli, pod ním tři modré vlny|Stylizovaný dub ve znaku města Dubove na Ukrajině [678] => Soubor:Einsamer-baum cd-friedrich.jpg|alt=Mohutný osamělý dub v romantické hornaté krajině|''Osamělý strom'' – malba [[Caspar David Friedrich|Caspara Davia Friedricha]] z období [[Romantismus|romantismu]] [679] => Soubor:Iwan Iwanowitsch Schischkin 002.jpg|alt=Pohled do světlého dubového háje|Dubový háj – malba [[Ivan Ivanovič Šiškin|Ivana Ivanoviče Šiškina]] [680] => Soubor:Frankfurt Neues Rathaus Südbau Hof Durchgang detail 02.jpg|alt=Reliéf muže držícího propletené dubové větve|Reliéf tzv. [[Zelený muž|Zeleného muže]] na frankfurtské radnici [681] => Soubor:Major Oak (9494).jpg|alt=Mohutný dub na lesním palouhu|Major oak v [[Sherwoodský les|Sherwoodském lese]] poblíž [[Nottingham]]u, v němž se dle legendy ukrýval slavný zbojník [[Robin Hood]] [682] => Soubor:Kassel-beuys-7000-eichen-wegmann-v-o.jpg|alt=Pouliční alej s mladými stromy a čedičovými sloupky|Z instalace [[7000 dubů]] německého konceptuálního umělce [[Joseph Beuys|Josepha Beuyse]] [683] => Soubor:AM-2014-200dram-Quercus-b.png|alt=Zlatá mince s vyobrazenou dubovou větévkou|Památní [[Arménie|arménská]] mince se zobrazením dubu arménského [684] => [685] => [686] => == Vybraní zástupci == [687] => {{Sloupce|3|2= [688] => '''Amerika''' [689] => * [[dub bahenní]] (''Q. palustris'') [690] => * [[dub bílý]] (''Q. alba'') [691] => * [[dub celokrajný]] (''Q. imbricaria'') [692] => * [[dub cesmínolistý]] (''Q. ilicifolia'') [693] => * [[dub černý]] (''Q. nigra'') [694] => * [[dub červený]] (''Q. rubra'') [695] => * [[dub dvoubarevný]] (''Q. bicolor'') [696] => * [[dub Gambelův]] (''Q.gambelii'') [697] => * [[dub horní]] (''Q. montana'') [698] => * [[dub hvězdovitý]] (''Q. stellata'') [699] => * [[dub košíčkatý]] (''Q. prinus'') [700] => * [[dub křovitý]] (''Q. prinoides'') [701] => * [[dub lyrovitý]] (''Q. lyrata'') [702] => * [[dub marylandský]] (''Q. marilandica'') [703] => * [[dub Michauxův]] (''Q. michauxii'') [704] => * [[dub Muehlenbergův]] (''Q. muehlenbergii'')  [705] => * [[dub oregonský]] (''Q. garryana'') [706] => * [[dub různolistý]] (''Q. ×heterophylla'') [707] => * [[dub sametový]] (''Q. velutina'') [708] => * [[dub srpovitý]] (''Q. falcata'') [709] => * [[dub šarlatový]] (''Q. coccinea'') [710] => * [[dub velkoplodý]] (''Q. macrocarpa'') [711] => * [[dub virginský]] (''Q. virginiana'') [712] => * [[dub vrbolistý]] (''Q. phellos'') [713] => [714] => '''Evropa''' [715] => * [[dub balkánský]] (''Q. frainetto'') [716] => * [[dub cer]] (''Q. cerris'') [717] => * [[dub cesmínovitý]] (''Q. ilex'') [718] => * [[dub jadranský]] (''Q. virgiliana'') [719] => * [[dub kermesový]] (''Q. coccifera'') [720] => * [[dub korkový]] (''Q. suber'') [721] => * [[dub letní]] (''Q. robur'') [722] => * [[dub portugalský]] (''Q. faginea'') [723] => * [[dub pyrenejský]] (''Q. pyrenaica'') [724] => * [[dub pýřitý]] (''Q. pubescens'') [725] => * [[dub španělský]] (''Q. ×hispanica'') [726] => * [[dub taborský]] (''Q. ithaburensis'') [727] => * [[dub trojský]] (''Q. trojana'') [728] => * [[dub zimní]] (''Q. petraea'') [729] => * [[dub žlutavý]] (''Q. dalechampii'') [730] => [731] => '''Asie''' [732] => * [[dub arménský]] (''Q. hartwissiana'')  [733] => * [[dub černomořský]] (''Q. pontica'') [734] => * [[dub hálkový]] (''Q. infectoria'') [735] => * [[dub kaštanolistý]] (''Q. castaneifolia'') [736] => * [[dub libanonský]] (''Q. libani'') [737] => * [[dub mnohoplodý]] (''Q. polycarpa'') [738] => * [[dub mongolský]] (''Q. mongolica'') [739] => * [[dub plavožlutý]] (''Q. gilva'') [740] => * [[dub proměnlivý]] (''Q. variabilis'') [741] => * [[dub špičatolistý]] (''Q. acutissima'') [742] => * [[dub šupinatý]] (''Q. macrolepis'') [743] => * [[dub velkokvětý]] (''Q. macranthera'')   [744] => * [[dub zubatý]] (''Q. dentata'') [745] => * [[dub žlázonosný]] (''Q. serrata'') [746] => }} [747] => [748] => == Odkazy == [749] => [750] => === Reference === [751] => [752] => [753] => === Literatura === [754] => * {{Citace monografie|příjmení = Hejný|jméno = Slavomil|titul = Květena ČR. Svazek 2|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1990|strany = 21–35 |isbn = 80-200-1089-0|jazyk = |příjmení2 = Slavík|jméno2 = Bohumil|edice = |svazek edice = }} [755] => * {{Citace monografie|příjmení = Novák|jméno = Jiří|titul = Využití dubů při adaptaci lesů ČR na změnu klimatu : pěstování a hospodářská úprava lesa : certifikovaná metodika|vydavatel = Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti|místo = Strnady|rok = 2017|strany = |isbn = |jazyk = }} [756] => * {{Citace monografie|příjmení = Buriánek|jméno = Václav|titul = Metodická příručka k určování domácích druhů dubů : certifikovaná metodika|vydavatel = Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti|místo = Strnady|rok = 2013|strany = |isbn = |jazyk = }} [757] => * {{Citace monografie|příjmení = Logan|jméno = William B.|titul = Oak: The Frame of Civilization|vydavatel = W.W. Norton|místo = New York, London|rok = 2005|strany = |isbn = 0-393-04773-3|jazyk = en}} [758] => * {{Citace monografie|příjmení = Royston|jméno = Angela|titul = Life Cycle of an Oak Tree|url = https://archive.org/details/lifecycleofoaktr0000roys|vydavatel = Heinemann Library|místo = Oxford|rok = 2000|strany = |isbn = 0-431-08391-6|jazyk = en}} [759] => [760] => === Související články === [761] => * [[Seznam druhů rodu dub]] [762] => * [[Kult stromů u Slovanů]] [763] => * [[Acidofilní doubrava]] [764] => * [[Teplomilná doubrava]] [765] => * [[Tvrdolistá středomořská doubrava]] [766] => * [[Dehesa]] [767] => [768] => === Externí odkazy === [769] => * {{Commonscat|Quercus}} [770] => * {{Commons|Quercus}} [771] => * {{Wikicitáty|téma=Dub}} [772] => * {{Wikislovník|heslo=dub}} [773] => * {{Wikidruhy|taxon=Quercus}} [774] => * [http://oaks.of.the.world.free.fr/ Stránky Oaks of the World] (anglicky) [775] => * [https://quercusportal.pierroton.inra.fr/ Stránky projektu Quercus Portal] (anglicky) [776] => {{Dobrý článek}} [777] => {{Taxonbar|from=Q12004}} [778] => {{Autoritní data}} [779] => {{Portály|Rostliny|Stromy}} [780] => [781] => [[Kategorie:Dub| ]] [782] => [[Kategorie:Bukovité]] [783] => [[Kategorie:Listnaté stromy]] [784] => [[Kategorie:Okrasné dřeviny]] [785] => [[Kategorie:Posvátné rostliny]] [786] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [787] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [788] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [789] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [790] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [791] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [792] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [793] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [794] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [795] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [796] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [797] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [798] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [799] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [800] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [801] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [802] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [803] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [804] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [805] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [806] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [807] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [808] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [809] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [810] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [811] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [812] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [] => )
good wiki

Dub

Dub (Quercus) je rod rostlin z čeledi bukovité. Duby jsou stálezelené nebo opadavé, jednodomé, často dlouhověké dřeviny se střídavými jednoduchými listy a nenápadnými květy v jehnědách, které jsou opylovány větrem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dub letní','dub zimní','dub pýřitý','dub cer','dub balkánský','dub cesmínovitý','dub červený','dub korkový','dub bahenní','dub velkokvětý','dub černomořský','dub bílý'