Array ( [0] => 14658333 [id] => 14658333 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dvojhvězda [uri] => Dvojhvězda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Albireo.jpg|náhled|Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Každá hvězda má jinou povrchovou teplotu, proto mají každá jiný barevný nádech. Oranžová je na povrchu chladnější, namodralá teplejší.]] [1] => '''Dvojhvězda''' jsou dvě [[Hvězda|hvězdy]], které jsou na obloze blízko sebe. V zásadě může jít o blízkost dvojího druhu: [2] => [3] => * '''fyzická dvojhvězda''' – hvězdy jsou skutečně blízko sebe a obíhají kolem společného [[těžiště]], jeden z případů [[vícenásobná hvězda|vícenásobné hvězdy]], například [[Sirius]] ve [[Souhvězdí Velkého psa|Velkém Psu]] [4] => * '''optická dvojhvězda''' – hvězdy jsou v prostoru daleko od sebe, ale z pohledu pozorovatele na Zemi se promítají na stejné místo na obloze, např. [[Mizar]] a [[Alkor]] v [[souhvězdí Velké medvědice]] [5] => [6] => Více než 70 % všech [[hvězda|hvězd]] tvoří dvojhvězdy a v [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráze]] [7] => je to více než polovina hvězd. Jen asi sedmina hvězd jsou osamocené jako třeba [[Slunce]]. [8] => [9] => == Fyzická dvojhvězda == [10] => Fyzická dvojhvězda má společné [[těžiště]]. Obě dvě hvězdy vznikají ve stejný okamžik, ale mohou se vyvíjet různě. Může tak docházet třeba k vývinu jedné rychleji než druhé, což můžeme pozorovat u [[Algol]]u nebo jiných jemu podobných dvojhvězd. V takovém případě může nastat situace, kdy jedna hvězda předává té druhé svou hmotu přes [[Rocheův lalok]]. V jiných případech mohou zase [[mlhovinová hypotéza|vznikat hvězdy]], které jsou si sobě podobné i se podobně vyvíjí a dospějí do konečného stádia. Na těchto tělesech se pak dají pozorovat velice dobře například efekty [[Gravitační vlny|gravitačních vln]]. [11] => Podle třetího [[Keplerovy zákony|Keplerova zákona]] lze spočíst hmotnost celé soustavy: [12] => [13] => Fyzické dvojhvězdy lze ještě rozdělit na: [14] => * '''vizuální dvojhvězdy''' – obíhají kolem sebe ve větší vzdálenosti než ostatní typy, dalekohledem tedy můžeme pozorovat každou hvězdu zvlášť. Méně hmotná hvězda obíhá kolem hvězdy hmotnější. Vizuální dvojhvězdou je například [[Mizar]] v [[souhvězdí]] [[souhvězdí Velké medvědice|Velké medvědice]]. [15] => * '''astrometrické dvojhvězdy''' – jsou vlastně vizuální dvojhvězdy, ale lze u nich pozorovat jen jednu z hvězd. To že je pozorovaný objekt dvojhvězdou rozpoznáme podle toho, jak na sebe hvězdy (složky) působí. Příkladem je [[Gamma Velorum#Složky|γ Velorum B]] v [[souhvězdí Plachet]] [16] => * '''spektroskopické dvojhvězdy''' – dochází k pravidelnému posouvání [[spektrální čáry|spektrálních čar]] k fialovému a pak k červenému konci spektra nebo rozdvojování a spojování čar – vidíme, že se zdroj světla přibližuje pak vzdaluje, např. [[Menkalinan]] v [[souhvězdí Vozky]] [17] => [18] => [[Soubor:Gwiazda podwójna zaćmieniowa schemat.svg|náhled|upright=1.3|Schéma oběhu zákrytové dvouhvězdy]] [19] => * '''zákrytové proměnné dvojhvězdy''' – hvězdy (složky) se pravidelně překrývají, což je způsobeno rovnoběžnou nebo téměř rovnoběžnou dráhou jejich oběhu se zorným paprskem pozorovatele ze Země. Překrýváním dochází ke změnám v [[hvězdná velikost|jasnosti]], podle toho rozpoznáme zákrytovou dvojhvězdu (například [[Algol]]). [20] => [21] => '''volné dvojhvězdy''' – velmi málo se ovlivňují, protože kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti několikanásobně větší než je jejich průměr. Periody překrytí jsou dlouhé a změny ve spektru lze jen těžko rozpoznat. [22] => [23] => '''těsné dvojhvězdy''' Kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti blízké jejich poloměru. [24] => Mají tři podskupiny: [25] => * '''dotykové''' – hvězdy vyplňují [[Rocheova mez|Rocheovu mez]] a dochází mezi nimi k výměně hmoty. [26] => * '''polodotykové''' – Rocheovu mez vyplňuje jen jedna z hvězd, ze které může hmota přetékat na druhou složku. [27] => * '''oddělené''' – nedochází k výměně hmoty, žádná z hvězd Rocheovu mez nevyplňuje. Dochází jen ke vzájemnému působení slapových sil. [28] => [29] => == Související články == [30] => * [[Binární planetka]] [31] => * [[Dvojplaneta]] [32] => [33] => == Externí odkazy == [34] => * {{commonscat}} [35] => * {{Wikislovník|heslo=dvojhvězda}} [36] => [37] => {{Pahýl}} [38] => [39] => {{Autoritní data}} [40] => {{Portály|Astronomie}} [41] => [42] => [[Kategorie:Hvězdné systémy]] [43] => [[Kategorie:Dvojhvězdy| ]] [44] => [[Kategorie:Typy hvězd]] [] => )
good wiki

Dvojhvězda

Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Každá hvězda má jinou povrchovou teplotu, proto mají každá jiný barevný nádech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mizar','souhvězdí Velké medvědice','Algol','těžiště','vícenásobná hvězda','Kategorie:Dvojhvězdy','Sirius','Dvojplaneta','Souhvězdí Velkého psa','Rocheova mez','Alkor','souhvězdí Vozky'

ALGOL

Alkor

Dvojplaneta

Kategorie:Dvojhvězdy

Mizar

Sirius

Těžiště