Array ( [0] => 15525492 [id] => 15525492 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dvorec [uri] => Dvorec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=historických dvorcích}} [1] => '''Dvorec''' ('''curia''', '''kurie''', někdy i jako '''dvůr''', resp. interpretačně závazné složeniny '''panský dvorec''' nebo '''velmožský dvorec''') je typ sídla spojovaný se společenskými [[Elita|elitami]], který se v historii objevuje v [[doba halštatská|době halštatské]] a vyskytuje se až do vrcholného [[středověk]]u. Dvorec se může vyskytovat jako volně stojící areál, i jako součást [[hradiště|hradištního]] komplexu. [2] => [3] => == Raný středověk == [4] => === Velká Morava === [5] => V rámci raného středověku jsou doklady o dvorcích spojovány se snahami prokázat existenci raně středověkých elit (na [[Velkomoravská říše|Velké Moravě]] hlavně [[Šlechtická družina|bojovnických družin]]). V širším kontextu se tedy při výzkumu charakteru dvorců hledá odpověď na otázky týkající se sociální struktury velkomoravské (ale i raně [[Přemyslovci|přemyslovské]]) společnosti. [6] => [7] => Na velkomoravských [[hradiště|hradištích]] (na jejich [[předhradí]]ch) jsou jako relativně samostatné dvorce některými badateli rozpoznávány palisádami nebo ploty oddělené sídelní okrsky. Pokusy je doložit zatím jsou známé z [[hradiště]] v [[Mikulčice|Mikulčicích]] a na [[Pohansko (hradiště)|Pohansku]]. Jednoznačně prokázaným dvorcem je uzavřený areál na [[Pohansko (hradiště)|hradišti Pohansko]], který byl prozkoumán a publikován [[Bořivoj Dostál|Bořivojem Dostálem]]. Nověji tuto interpretaci dále rozšířil [[Jiří Macháček]], který prokázal jeho příbuznost s [[Karolínská renesance|karolinskými]] opevněnými komplexy podobného charakteru (hovoří se o tzv. ''[[imitatio imperii]]''). Z tohoto se předpokládá jako jediný možný vlastník dvorce velkomoravský panovník. [8] => [9] => Vedle existence dvorců na velkomoravských hradištích se hypoteticky uvažuje i o existenci samostatně stojících dvorců mimo hradištní areály, které by prokázaly kvalitativně odlišné společenské postavení elitní vrstvy ve velkomoravské říši. V této souvislosti se nejčastěji uvádí velkomoravské [[pohřebiště]] v [[Morkůvky|Morkůvkách u Klobouk]], které je nejznámějším příkladem bohatých hrobů mimo hradištní komplexy, a zatím zdánlivě i bez sídlištních souvislostí. [10] => [11] => === Raně přemyslovský stát === [12] => O existenci dvorců v raně středověkých [[Čechy|Čechách]] se zmiňují písemné prameny z této doby nebo jen o něco mladší. Jedná se většinou o [[legenda|legendy]] o [[svatý Václav|sv. Václavovi]], [[svatá Ludmila|Ludmile]] a [[svatý Vojtěch|Vojtěchovi]]. Takto jsou doloženy dvorce na [[hradiště|hradištích]] ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (Boleslavův dvůr a dokonce i dvorec jeho [[družiník]]a Hněvsy) a [[Tetín (hradiště)|Tetíně]]. Na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] stál i snad dvorec kněze Pavla. Podle souvislostí, ve kterých jsou dvorce zmiňovány, se předpokládá, že je vlastnily pouze nejvýznamnější osoby: panovníci, velmožové, resp. církevní hodnostáři. Všechny tyto dvorce stály v rámci větších sídelních komplexů. [13] => [14] => O podobě dvorců v [[10. století]] informují archeologické výzkumy. Uprostřed opevněného areálu (rozloha v průměru okolo 1 ha) se obvykle nacházelo větší prostranství (doloženo už i na Pohansku u Břeclavi), které pravděpodobně sloužilo jako shromaždiště. Vedle toho je doloženo více budov s obytnou i hospodářskou funkcí. Oproti starším stavbám je jedinou podstatnější změnou přítomnost [[kostel]]a. [15] => [16] => Od [[11. století]] vznikaly dvorce i mimo sídlištní komplexy [[hradiště|hradišť]] a jejich funkce se pravděpodobně rozrůznila. Vedle hospodářského účelu se u [[Kosmas|Kosmy]] zmiňuje knížecí dvorec ve [[Zbečno|Zbečně]], který tvořil základnu při loveckých výpravách knížete a jeho družiny. Další podobné dvory stály v [[Sadská|Sadské]] (ale zde doložena i hospodářská funkce), [[Živohošť|Živohošti u Slap]], [[Knín]]u a [[Kamýk]]u. [17] => [18] => == 12. – 13. století == [19] => Ve [[12. století]] se některé původně panovníkovy dvorce dostaly darem do majetku církevních institucí, např. je toto známo o dvorci v [[Radonice nad Ohří|Radonicích nad Ohří]], který dostal [[strahovský klášter]]. Dvorce vlastnil i pražský ([[Kosmas]] se zmiňuje o jeho dvorci v Žerciněvsi, dnešních Žerčicích u [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]) a olomoucký biskup. [20] => [21] => === Problematika dvorců v souvislosti se vznikem pozemkové šlechty === [22] => Existence dvorce jakožto sídla rané [[pozemková šlechta|pozemkové šlechty]] je v českých zemích doložena od druhé poloviny [[12. století]]. Tyto dvorce se mohly nacházet jak na území středověkého [[město|města]] (např. Jarošův dvorec na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]]), tak tvořily venkovská sídla šlechty. V této souvislosti se často nacházely v blízkosti venkovských kostelů (nejčastěji [[tribunový kostel|tribunových]]). V této souvislosti jsou dvorce chápány jako velmi důležitý indikátor emancipace šlechty, která se již nemusela pohybovat v bezprostřední blízkosti panovníka, aby si z jeho milosti udržela nebo i posílila své společenské postavení (skrze udělená [[beneficium|beneficia]]). Fakt, že velmožové dlouhodobě či trvale sídlili na svých venkovských sídlech, svědčí také o jejich vlastnictví více či méně rozsáhlých pozemků, které tvořily hospodářské zázemí dvora a vlastnili také množství jedinců, kteří se o hospodářství starali. Vznikem těchto šlechtických enkláv se zásadně začala měnit celá struktura českých zemí, kde se v dalších staletích mohla šlechta opírající se o své pozemkové majetky domáhat většího podílu na politické moci. [23] => [24] => == Odkazy == [25] => === Literatura === [26] => * {{Citace sborníku [27] => | příjmení = Birnbaum [28] => | jméno = Vojtěch [29] => | odkaz na autora = Vojtěch Birnbaum [30] => | autor = [31] => | titul = Dvorec Jarošův [32] => | odkaz na titul = [33] => | sestavitel = [34] => | sborník = Kniha o Praze : Pražský almanach [35] => | odkaz na sborník = [36] => | vydavatel = Melantrich [37] => | místo = Praha [38] => | rok vydání = 1931 [39] => | isbn = [40] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:0F9CF9A0-C5D3-11DD-8B1A-0030487BE43A?page=uuid:014FA940-C689-11DD-AB5C-0030487BE43A [41] => | kapitola = [42] => | strany = 5–17 [43] => | jazyk = [44] => }} [45] => * [[Bořivoj Dostál|Dostál, B.]] 1975: ''Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec''. Brno. [46] => * [[Zdeněk Dragoun|Dragoun, Z.]] 2002: ''Praha 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře''. Praha. [47] => * [[Antonín Hejna|Hejna, A.]] 1976: ''Venkovská opevněná sídla 10. –13. století v Čechách. Problematika jejich studia a výsledky dosavadního výzkumu v období 1965 –1975''. Archaeologia historica 2, 69–79. [48] => * [[Petr Chotěbor|Chotěbor, P.]] – [[Zdeněk Smetánka|Smetánka, Z.]] 1985: ''Panské dvory na české středověké vesnici.'' Archaeologia historica 10, 1985, 47–56. [49] => * [[Jan Klápště|Klápště, J.]] 2005: ''Proměna českých zemí ve středověku''. Praha., passim. [50] => * [[Michal Lutovský|Lutovský, M.]] – [[Jan Michálek|Michálek, J.]] 2002: ''Archeologie knížecího sídla. Halštatský dvorec a slovanské hradiště na Hradci u Němětic.'' Praha. [51] => * [[Jiří Macháček|Macháček, J.]] 2005: ''Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků?'' Archeologické rozhledy 56, 100–138. [52] => * [[Jiří Sláma|Sláma, J.]] 1986: ''Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu''. Praha, 19–21. [53] => * [[Petr Meduna|Meduna, P.]] ''Curia Radunice''. Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 3, 1997, 31–33. [54] => [55] => === Související články === [56] => * [[Panovnický dvůr]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * [https://curiavitkov.cz/ Curia Vítkov – replika velmožského sídla z 12. století] [60] => [61] => {{Pahýl}} [62] => [63] => [[Kategorie:Budovy]] [64] => [[Kategorie:Opevnění]] [] => )
good wiki

Dvorec

Dvorec (curia, kurie, někdy i jako dvůr, resp. interpretačně závazné složeniny panský dvorec nebo velmožský dvorec) je typ sídla spojovaný se společenskými elitami, který se v historii objevuje v době halštatské a vyskytuje se až do vrcholného středověku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hradiště','Bořivoj Dostál','Pohansko (hradiště)','Kosmas','12. století','Jiří Macháček','Jiří Sláma','strahovský klášter','svatá Ludmila','družiník','imitatio imperii','pohřebiště'

Hradiště

Hradiště (také nazývané hradiště) je opevněné místo, které sloužilo jako sídlo či obranný hrad v dobách minulých.

Kosmas

Pohřebiště