Array ( [0] => 14741234 [id] => 14741234 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dvoukřídlí [uri] => Dvoukřídlí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Dvoukřídlí [2] => | obrázek = Drosophila melanogaster - side (aka).jpg [3] => | popisek = [[Octomilka obecná]] [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [6] => | podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda) [7] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [8] => | podtřída = [[křídlatí]] (Pterygota) [9] => | řád = '''dvoukřídlí''' (Diptera) [10] => | druhotné dělení = Podřády [11] => | podřazené taxony = [12] => * [[krátkorozí]] (Brachycera) [13] => * [[dlouhorozí]] (Nematocera) [14] => }} [15] => '''Dvoukřídlí''' (Diptera – z [[řečtina|řečtiny]] „dvě křídla“) je početný [[řád (biologie)|řád]] [[hmyz]]u. Značná část zástupců řádu se lidově nazývá '''mouchy'''. Typickým znakem dvoukřídlých je, že mají pouze jeden pár blanitých [[křídlo|křídel]]. Druhý pár zakrněl v paličkovité útvary zvané haltery ([[halterae]]; [[kyvadélka]]), které slouží k vyvažování. Dvoukřídlí se vyskytují po celém světě kromě polárních oblastí. Počet [[druh]]ů se odhaduje zhruba na 100 000. Kromě žijících druhů jsou známy vyhynulé druhy, které se nejčastěji zachovaly v [[jantar]]u. [16] => [17] => == Typické znaky == [18] => [[Soubor:Calliphora spec.jpg|vpravo|300px|náhled|[[Calliphora|bzučivka]] (''Calliphora'')]] [19] => [[Zadeček]] dvoukřídlého hmyzu může být stopkatý nebo je celou svou šířkou spojen s [[hruď|hrudí]] a je složen ze čtyř až devíti zřetelně viditelných kroužků. Poslední z kroužků je zpravidla proměněn v poměrně složité pohlavní ústrojí. [20] => [21] => Hruď je spojena v jeden celek, přesto lze odlišit tři jednotlivé části; na každé části je umístěn jeden pár nohou. [[Předohruď]] a [[zadohruď]] je zmenšená, přičemž na zadohrudi je umístěn druhý pár [[křídlo|křídel]], který je zakrnělý do tzv. kyvadélek ([[halterae]], haltery). Kyvadélka jsou zpravidla bílá a mohou být zakryta poloprůsvitnou šupinou. [[Středohruď]] je výrazně zvětšená, s létacími [[svaly]] a jediným párem létacích křídel. Křídla mají podlouhlý tvar, jsou blanitá, nejčastěji čirá nebo lehce [[hnědá|nahnědlá]]. Na křídlech jsou zpravidla dobře viditelné [[žíla (biologie)|žilky]], přičemž propojení žilek je často jediným ukazatelem jednotlivých [[rod]]ů. V některých případech mohou být křídla skvrnitá či dokonce pruhovaná. Ve vzácném případě mohou křídla chybět (např. [[puporodky]]). [22] => [23] => [[noha|Nohy]] dvoukřídlého hmyzu mají stavbu typickou pro hmyz, chodidla jsou složena z pěti článků, přičemž [[pata]] (první článek) bývá výrazně prodloužena. Na posledním článku zpravidla bývají dva [[drápek|drápky]], mezi nimiž je většinou umístěno houbovité přidržovací ústrojí, které umožňuje lezení po hladkém povrchu. [24] => [25] => Nejvýraznějším prvkem [[hlava|hlavy]] je pár velkých [[složené oko|složených očí]]. Méně výrazná jsou mezi nimi umístěná tři [[očka]], která mohou být redukována na dvě a zcela výjimečně mohou chybět. [[Ústní ústrojí]] je zpravidla tvořeno [[sosák]]em, který může mít různý vzhled. Tvoří ho horní a spodní [[Ret|pysk]]. Sosák je zpravidla značně pohyblivý a může být i zcela zatažen. Nejtypičtější je [[sací ústní ústrojí]], dalšími jsou [[ústní ústrojí bodavě-sací|bodavě-sací]] nebo [[ústní ústrojí zvhčovací|zvhčovací ústní ústrojí]]. Na sosáku jsou dva páry rohových štětinek proměněných v [[čelist]]i, které mohou být velmi ostré (např. [[komárovití]]). [[Makadlo|Makadla]] pysková u dvoukřídlých zcela chybí, vyvinuta jsou pouze makadla čelistní, která mají jeden až pět článků. [26] => [27] => [[Tykadlo|Tykadla]] jsou dvojího typu, a to buď krátká, složená ze tří článků, nebo dlouhá, složená ze šesti až 36 článků. Podle tykadel jsou dvoukřídlí rozděleni na [[krátkorozí|krátkorohé]] (Diptera brachycera) a [[dlouhorozí|dlouhorohé]] (Diptera nematocera). [28] => [29] => [[Anatomie]] dvoukřídlých víceméně odpovídá obvyklé anatomii [[hmyz]]u, jedinou větší zvláštností je poměrně komplikované zažívací ústrojí s velmi vyvinutým savým [[žaludek|žaludkem]]. [[Nervová soustava]] je na hmyz také poměrně vyvinuta a nervové uzliny jsou u některých čeledí spojeny do jednoho celku. [30] => [31] => U některých čeledí dochází ke zvětšení [[vzdušnice|vzdušnic]], které se v těle rozšiřují a tvoří tak značnou část těla. [32] => [33] => Nápadným projevem dvoukřídlých je obrovská manévrovací schopnost při letu. Je způsobena smyslovými orgány u kyvadélek; [[mouchovití|mouchy]] pomocí nich dovedou vnímat vzdušné proudy a řadu dalších informací, které mohou pro let využít. [34] => [35] => Typickým rysem zástupců tohoto řádu je bzučení. O tom, jak bzučení vzniká, nepanuje mezi odborníky shoda – nejčastěji přijímanou teorií je, že k němu dochází vlivem rychlého mávání křídel, která se třou o kyvadélka. [36] => [37] => Ačkoli se jedná o příliš početný řád na to, aby se dala stanovit velikost zástupců, lze tvrdit, že velikost naprosté většiny zástupců se pohybuje v rozmezí dvou až 35 [[milimetr]]ů. [38] => [39] => == Rozmnožování == [40] => [[Soubor:Dungfliegen bei der Paarung - Scatophaga sp.jpg|vpravo|250 px|náhled|''Scatophaga'' sp. – výkalnice]] [41] => U příslušníků řádu dvoukřídlí je běžný [[pohlavní dimorfismus]] (rozdíl mezi samcem a samicí) v morfologii ([[tykadlo|tykadla]], [[sosák]] aj.) a ve zbarvení. [42] => [43] => Pro dvoukřídlé je typická [[proměna dokonalá]]. Samičky zpravidla kladou značný počet vajec do prostředí výhodného k výživě [[larva|larev]]. Příhodnost prostředí se liší podle [[druh]]u ([[eutrofní vody]], [[Eutrofizace|eutrofizované]] vody, [[hnojiště]], [[žumpa|žumpy]], jiné rozkládající se organické látky včetně [[mršina|mršin]], [[rostliny]], [[humus]], stromový trouch, [[houby]], tělo [[parazitismus|živočišného hostitele]] aj.). Některé druhy rodí [[larva|larvy]] prvního stadia – kladou je nebo pouštějí za letu (např. mouchy z čeledi [[masařkovití]] kladou larvy na maso či do tělních dutin a ran obratlovců včetně člověka). [44] => [45] => [[Larva|Larvy]] jsou vždy beznohé. Hlavu mohou mít zřetelnou, s tykadly nebo nezřetelnou, ve výjimečných případech ji nemají vůbec. (Lidové pojmenování larev je [[červ]]i.) Většina larev se několikrát svlékne a poté [[kukla|zakuklí]]. [46] => [47] => U dvoukřídlých se rozlišují dva typy zakuklení. Larvy se zřetelnou hlavou se před zakuklením svlečou a přemění v pohyblivou kuklu, na které jsou patrny všechny části dospělce; taková kukla praská podélně. Bezhlavé larvy nebo larvy s nezřetelnou hlavou se před zakuklením nesvlékají, jejich kůže ztvrdne a vytvoří nepohyblivou kuklu. Taková kukla praská v horní části kolem dokola; dospělec, který kuklu opouští, nadzdvihne horní část jako pokličku. [48] => [49] => == Obživa == [50] => Těžko lze hovořit o konkrétním způsobu obživy, protože řád zahrnuje množství specialistů na jeden (často i lokálně) zvláštní druh [[potrava|potravy]]. Obecně lze říci, že pro dospělce je nejobvyklejší potravou [[nektar]], ale mnoho druhů je masožravých. Všeobecně rozšířenou představou je, že samičky některých čeledí ([[komárovití]], [[ovádovití]]) se živí krví; tato představa je nepřesná. Samičky potřebují [[krev]], aby získaly [[bílkovina|bílkoviny]] pro vyvíjející se [[vajíčko|vajíčka]], v ostatních případech se živí [[nektar]]em a [[pyl]]em. [51] => [52] => Ještě složitější je problematika obživy larev – skladba jejich potravy je téměř neomezená. [53] => [54] => == Význam == [55] => Význam dvoukřídlých je značný, patří k nejvýznamnějším [[opylovač]]ům (např. [[pestřenky]]). Dalším významným přínosem pro [[ekosystém]] je, že se dospělci nebo jejich [[larva|larvy]] podílejí na likvidaci rozkládajících se látek. Díky početnosti jsou také významnou složkou [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. [56] => [57] => Čeledi [[Octomilkovití|octomilkovitých]] se využívá laboratorně, protože [[Octomilka|octomilky]] jsou optimálně vhodné ke [[genetika|genetickým]] [[Experiment|pokusům]]. Výzkum octomilky obecné započal [[Thomas Hunt Morgan]] roku [[1906]]. [58] => [59] => Dvoukřídlí patří vedle [[Klíšťatovití|klíšťat]] (ta patří do řádu [[roztoči|roztočů]], nikoli do třídy [[hmyz]]u) mezi nejvýznamnější [[Přenašeč|vektory]] [[Virové onemocnění|virových]], [[Bakteriální infekce|bakteriálních]], [[Parazitární onemocnění|protozoárních či helmintických]] chorob. Například [[Komáři]] jsou přenašeči [[malárie]], [[Dengue|horečky dengue]], [[Žlutá zimnice|žluté horečky]], [[Zika virus|zika viru]] nebo [[Elefantiáza|elefantiázy]]. Mouchy rodu ''[[Moucha tse-tse|Glossina]]'' přenášejí [[Spavá nemoc|spavou nemoc]]. Mouchy rodu ''[[Phlebotomus]]'' a ''[[Lutzomyia]]'' jsou vektorem [[Leishmanióza|leishmaniózy]].{{Citace monografie [60] => | titul = Veterinary Entomology - Arthropod Ectoparasites of Veterinary {{!}} R. Wall {{!}} Springer [61] => | url = http://www.springer.com/gp/book/9780412615108 [62] => | jazyk = en [63] => }} Některé druhy patří mezi [[Parazitismus|parazity]] nebo jsou „zemědělsky škodlivé“. [64] => [65] => == Dělení == [66] => Roztřídit tak početný řád na smysluplně skupiny je komplikované. Ačkoli existovalo více pokusů jak vytvořit systém, ustálilo se původní třídění dvoukřídlých na dva podřády podle počtu článků [[tykadlo|tykadel]]. Prvním podřádem jsou tzv. [[krátkorozí]] (Diptera brachycera), kteří mají krátká silná tříčlánková tykadla. Poslední článek krátkorohých obsahuje tzv. tykadlovou brvu. Druhý podřád má tykadla dlouhá a nitkovitá, s šesti až třiceti šesti články; jeho zástupci byli nazváni [[dlouhorozí]] (Diptera nematocera). [67] => [68] => Ve starší literatuře se lze setkat i s dělením podle způsobu zakuklení. Skupina larev bezhlavých nebo larev s nezřetelnou hlavou, jež se promění v nepohyblivou kuklu, která praskne nahoře, odkud dospělec vyleze, byla nazvána [[Diptera cyclorrhapha]]. Skupina dvoukřídlých s pohyblivou kuklou, která praská v podélném švu, byla nazvána [[Diptera orthorrhapha]]. Toto dělení má však řadu nevýhod, a proto se příliš neujalo. [69] => [70] => == Stopkoočkovití == [71] => Zajímavou skupinou jsou [[stopkoočkovití]] (čeleď Diopsidae), jejichž oči jsou umístěny na stopkách čnějících do stran – působí dojmem jakýchsi mimozemských tvorů.SOCHA, Vladimír. Zrak pětkrát jinak: živočichové s nejpodivnějšíma očima. ''100 + 1 zahraničních zajímavostí'' [online]. 15.10.2020 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/zrak-petkrat-jinak-zivocichove-s-nejpodivnejsima-ocimaŠVÁBÍK, Jiří. Svět v obrazech 4, stopkoočky. In: ''Postřehy z přírody'' [online]. 02/20/2017 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: https://svabblog.wordpress.com/2017/02/20/svet-v-obrazech-4-stopkoocky/ [72] => [73] => == Odkazy == [74] => === Reference === [75] => [76] => [77] => === Literatura === [78] => * BELLMANN, Heiko. ''Encyklopedie hmyzu''. Praha: Beta, 2006. {{ISBN|80-7306-256-9}}. [79] => * ''Proceedings of the 2. International Congress of Dipterology''. Bratislava: Veda, 1991. {{ISBN|80-224-0241-9}}. [80] => * ZAHRADNÍK, Jiří a SEVERA, František. ''Hmyz''. [Praha]: Aventinum, 2004. {{ISBN|80-86858-01-4}}. [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * [https://web.archive.org/web/20070609222117/http://www.hmyz.net/28dvoukridli.htm Dvoukřídlí na hmyz.net] [84] => * {{Commonscat|Diptera}} [85] => * {{Wikidruhy|taxon=Diptera}} [86] => [87] => {{Taxonbar|from=Q25312}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Entomologie}} [90] => [91] => [[Kategorie:Dvoukřídlí| ]] [92] => [[Kategorie:Hmyz]] [] => )
good wiki

Dvoukřídlí

Dvoukřídlí (Diptera - z řečtiny „dvě křídla“) je početný řád hmyzu. Značná část zástupců řádu se lidově nazývá mouchy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hmyz','larva','dlouhorozí','krátkorozí','komárovití','nektar','tykadlo','křídlo','halterae','sosák','druh','žumpa'

Druh

Hmyz

Komárovití

Komárovití jsou skupina brouků, která zahrnuje asi 3600 druhů.

Křídlo

Křídlo je jedním z částí těla mnoha živočichů, které slouží k letu nebo plavání.

Larva

Nektar

Sosák

Tykadlo

Žumpa