Array ( [0] => 15485659 [id] => 15485659 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dyje [uri] => Dyje [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=středoevropské řece}} [1] => {{Různé významy|redirect=Thaya|druhý=městysu v Rakousku|stránka=Thaya (Dolní Rakousy)}} [2] => {{Infobox - vodní tok [3] => | řeka = Dyje [4] => | obrázek = Dyje2.JPG [5] => | popisek = Kaňon Dyje v NP Podyjí [6] => | alt = [7] => | délka = 235,4 km
vč. Rak. Dyje 311 [8] => | průtok = 43,9 [9] => | plocha = 13 419 [10] => | světadíl = [[Evropa]] [11] => | zdrojnice = [[Rakouská Dyje]], [[Moravská Dyje]] [12] => | zeměpisná šířka1 = 48.847773 [13] => | zeměpisná délka1 = 15.490379 [14] => | výška1 = 410 [15] => | ústí = do [[Morava (řeka)|Moravy]] u [[Lanžhot]]a [16] => | zeměpisná šířka2 = 48.6166667 [17] => | zeměpisná délka2 = 16.9405556 [18] => | výška2 = 148 [19] => | protéká = {{vlajka a název|Rakousko}} ''([[Dolní Rakousy]])''
{{vlajka a název|Česko}} ''([[Jihomoravský kraj]])'' [20] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Dunaj]], [[Morava (řeka)|Morava]], [[povodí Dyje]]: ''([[Česko]] 83,2 %, [[Rakousko]] 16,8 %)'' [21] => | hčp = 4-14-02-001 [22] => }} [23] => [[Soubor:Foundation stone of european union programme Dyje clean river in Třebíč, Třebíč District.jpg|náhled|Základní kámen programu Ochrana povodí řeky Dyje]] [24] => [[Soubor:Raabs castle 1995 03.jpg|náhled|vpravo|Začátek Dyje v Raabsu]] [25] => [[Soubor:Drosendorf-Zissersdorf Thayaschleife.jpg|náhled|vpravo|Dyje obtékající městečko Drosendorf]] [26] => [27] => [[Soubor:Břeclav, Dyje.JPG|náhled|vpravo|Dyje v Břeclavi]] [28] => [[Soubor:Dyje-Morava confluence 01.jpg|náhled|vpravo|Soutok Dyje a Moravy]] [29] => '''Dyje''' ([[Středomoravská nářeční skupina|moravsky]] ''Dyja'', {{Vjazyce2|de|''Thaya''}}) je [[Střední Evropa|středoevropská]] [[řeka]] vzniklá spojením [[Rakouská Dyje|Rakouské Dyje]] a [[Moravská Dyje|Moravské Dyje]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] a tekoucí dále na pomezí [[Rakousko|Rakouska]] (Dolní Rakousy) a Česka ([[Jihomoravský kraj]]), převážně po území [[Morava|Moravy]]. Délka toku činí 235,4 km, včetně delší [[zdrojnice]] Rakouské Dyje 311 km. Plocha [[povodí]] měří 13 419 km², z toho 11 164,7 km² je v Česku{{Citace elektronického periodika |titul=Povodí Dyje |url=http://www.poyry.cz/popdyje/A_popis%5C1_texty%5CA_DY.pdf |datum přístupu=18-07-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110718182819/http://www.poyry.cz/popdyje/A_popis%5C1_texty%5CA_DY.pdf |datum archivace=18-07-2011 |nedostupné=ano }} (tj. 14 % rozlohy státu). Části toku tvoří státní hranici mezi Českou a Rakouskou republikou (jihozápadně od [[Znojmo|Znojma]] v okolí [[Hardegg]]u, krátký úsek u [[Hrabětice|Hrabětic]], západní hranice [[Dyjský trojúhelník|Dyjského trojúhelníku]]). Dyje se na česko-slovensko-rakouském [[Trojmezí (Dyjský trojúhelník)|trojmezí]] vlévá do řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] jako její nejdelší přítok. [30] => [31] => == Název == [32] => Název řeky patrně sahá až do předkeltského období. Indoevropský kořen ''-dheu-'' ve významu „téct, tekoucí“ byl v době římské zkomolen na ''dujas'', z čehož staří Slované odvodili v 7. či 8. století '''Dyja'''. Bavorští kolonizátoři Východní marky (Rakouska) pak termín ''Dyja'' v 11. století převzali a zkomolili na '''Taja'''.http://cestovani.idnes.cz/toulky-ceskem-aneb-kde-se-prtaly-postole-fff-/igcechy.aspx?c=A060804_173407_igcechy_tom - Toulky Českem aneb kde se prtaly postole, Dyje [[Kosmova kronika]] česká řeku Dyji zmiňuje k roku 1082.{{Citace periodika | příjmení = Borský | jméno = Pavel | příjmení2 = Černoušková | jméno2 = Dagmar | příjmení3 = Konečný | jméno3 = Lubomír J. | titul = Kostel sv. Leonarda v Mušově | periodikum = Průzkumy památek | rok = 1998 | číslo = II | strany = 21–46 | url = https://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/1998-02-03.pdf | datum přístupu = 2022-08-21}}{{Citace elektronického periodika |titul=Kosmova kronika na stránkách filozofického ústavu AV|url=https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=1119&page=129|datum přístupu=2022-08-21}} V zahraničí (kromě [[Slované|Slovanů]]) je většinou užíván německý název ''Thaya''. [33] => [34] => == Průběh toku == [35] => [36] => === Raabs – Znojmo === [37] => Dyje vzniká [[soutok]]em dvou [[zdrojnice|zdrojnic]], [[Moravská Dyje|Moravské Dyje]] a o něco delší [[Rakouská Dyje|Rakouské (Německé) Dyje]], pod hradem [[Raabs an der Thaya|Rakousem (Raabs)]] v severním Rakousku. Údolí řeky Dyje má v celém úseku charakter [[meandr]]ujícího [[kaňon]]u zařezaného do [[Český masiv|Českého masivu]], vede nejprve krátce na jihovýchod, pak na severovýchod a znovu na jihovýchod. Pod [[Drosendorf-Zissersdorf|Drosendorfem]], kde zprava přijímá [[Thumeritzbach]], opouští rakouské území a vtéká na Moravu, do [[okres Znojmo|okresu Znojmo]], kde záhy začíná vzdutí [[Vodní nádrž Vranov|Vranovské přehrady]], dlouhé 30 km. Do nádrže se pod [[Bítov (hrad)|Bítovem]] zleva vlévá [[Želetavka]]. [38] => [39] => Pod přehradou, mezi [[Vranov nad Dyjí|Vranovem nad Dyjí]] a Znojmem, se nachází nejcennější část dyjského kaňonu, kde byl v roce 1991 vyhlášen [[Národní park Podyjí]]. Dyje zde vytváří unikátní říční fenomén s mnohými [[meandr]]y, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků (zprava [[Fugnitz]] a [[Kajabach]], zleva [[Klaperův potok]]), nejrůznějších skalních útvarů a kamenných moří a vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů od jižní až po severní, takže se zde nacházejí v těsné blízkosti jak [[lesostep]]ní lokality pronikající z [[panonská oblast|panonské oblasti]], tak lokality dubohabrových lesů. Ve většině tohoto úseku tvoří Dyje [[Česko-rakouská státní hranice|česko-rakouskou státní hranici]] a na rakouské straně na český NP bezprostředně navazuje [[Národní park Thayatal]], vyhlášený roku 2000. Oba národní parky mají dohromady 76 km². Velkým meandrem [[Šobes]] se tok opět stáčí na severovýchod a před Znojmem je vzdut malou [[vodní nádrž Znojmo|vodní nádrží]]. [40] => [41] => === Znojmo – Nové Mlýny === [42] => Za malebným údolím pod historickým jádrem Znojma, největšího města na celém toku řeky, vstupuje Dyje do [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjskosvrateckého úvalu]]. Tudy teče na jihovýchod nejprve kaňonem a posléze stále mělčím údolím v polní venkovské krajině až k [[Laa an der Thaya]], kde se opět dotýká rakouského území, přijímá svůj největší pravostranný přítok [[Pulkava (řeka)|Pulkavu]], a pokračuje ostrým ohybem v již regulovaném korytě na severoseverovýchod, podél státní hranice. Od ní se opět vzdaluje nad [[Novosedly (okres Břeclav)]], kde přijímá zleva [[Jevišovka (řeka)|Jevišovku]] a její tok se rozšiřuje a zpomaluje vzdutím kaskády rozsáhlého [[Vodní dílo Nové Mlýny|vodního díla Nové Mlýny]], které ze severu obkružuje [[Pavlovské vrchy]]. Toto dílo budí dodnes kontroverze pro své ekologické dopady, hraje však důležitou roli v protipovodňové ochraně území níže na toku. Do [[Věstonická nádrž|prostřední nádrže]] Nových Mlýnů se společným ústím vlévají zleva dva nejvýznamnější dyjské přítoky, [[Jihlava (řeka)|Jihlava]] a [[Svratka]]. [43] => [44] => Podle historických pramenů a archeologických a [[stratigrafie|stratigrafických]] výzkumů vedl původní tok Dyje pravděpodobně úvalem od Novosedel kolem [[Mikulov]]a k [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]], kudy dnes tečou [[Polní potok]] (protisměrně) a [[Včelínek]]. Tento fakt dokládá např. Kosmova kronika, která k roku 1082 uvádí Dyji jako jižní hranici Moravy, [[Bifurkace (geografie)|rozdvojení]] Dyje u Novosedel je popsáno v tzv. Fürstenbuchu ještě ve 13. století – mezi rameny tak existoval říční ostrov s Pavlovskými vrchy. Později se tok stabilizoval pouze do severního ramene Dyje přes [[Mušov]]. [45] => [46] => === Nové Mlýny – ústí === [47] => Novomlýnskou přehradou Dyje vstupuje [[Věstonická brána|Věstonickou branou]] mezi [[Jihomoravské Karpaty|Jihomoravskými]] a [[Středomoravské Karpaty|Středomoravskými Karpaty]] do [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravského úvalu]] a teče zhruba na jihovýchod a posléze na jih. Její zbylý tok je téměř celý regulován, takže o původním charakteru řeky nyní vypovídají pouze zbytky [[lužní les|lužních lesů]] se zachovanými starými říčními rameny a meandry. Značnou částí dolního toku teče Dyje po severním a východním okraji komponované krajiny [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Pod [[Podivín]]em se do ní zleva vlévá [[Trkmanka]]. Pak protéká druhým největším a posledním sídlem přímo na toku, [[Břeclav]]í, kde tvoří dvěma rameny říční ostrov a zprava přijímá Včelínek. Nedlouho poté opět dosahuje hranice s Rakouskem a tvoří ji až do konce svého toku. Krátce předtím, než zaústí zprava do [[Morava (řeka)|Moravy]], vlévá se do ní ještě [[Kyjovka]]. Soutok Dyje a Moravy je česko-rakousko-[[Slovensko|slovenským]] [[trojmezí]]m a nejjižnějším a nejníže položeným (148 m n. m.) bodem území Moravy. Do roku 1920 vedla moravsko-rakouská hranice severněji, viz [[Dyjský trojúhelník]]. [48] => [49] => Přestože je v místě soutoku Dyje delší a má i větší povodí než Morava, vlivem nižších [[srážky|srážkových]] úhrnů ve [[srážkový stín|stínu]] [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] je zřetelně méně vodná, a proto se bere za její přítok. [50] => [51] => === Významné přítoky === [52] => Povodí Dyje je velmi nerovnoměrné, mnohem více a větších přítoků přijímá zleva. [53] => * [[Moravská Dyje]], levá zdrojnice, dlouhá 68,2 km, ř. km 287,0 [54] => * [[Rakouská Dyje]], pravá zdrojnice, dlouhá 75,8 km, ř. km 287,0 [55] => * [[Želetavka]], zleva, ř. km 190,7 [56] => * [[Pulkava (řeka)|Pulkava]], zprava, ř. km 98,0 [57] => * [[Jevišovka (řeka)|Jevišovka]], zleva, ř. km 83,1 [58] => * [[Jihlava (řeka)|Jihlava]] a [[Svratka]], zleva, ř. km 66,0 [59] => * [[Trkmanka]], zleva, ř. km 34,5 [60] => * [[Kyjovka]], zleva, ř. km 8,0 [61] => [62] => == Vodní režim == [63] => Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] u [[ústí]] činí 43,9 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. [64] => [65] => === Hlásné profily === [66] => {| class="wikitable" [67] => |- align=right [68] => ! Místo [69] => ! Říční km [70] => ! Plocha povodí [71] => ! Průměrný průtok (Qa) [72] => ! Stoletá voda (Q100) [73] => |- align=right [74] => | align=left | [[Schwarzenau]] (na Rakouské Dyji) [75] => | 294,10 [76] => | 175,50 km² [77] => | 1,05 m³/s [78] => | 100 m³/s [79] => |- align=right [80] => | align=left | [[Raabs an der Thaya|Raabs]] [81] => | 235,30 [82] => | 1400,00 km² [83] => | 7,02 m³/s [84] => | 360 m³/s [85] => |- align=right [86] => | align=left | [[Podhradí nad Dyjí]] [87] => | 202,70 [88] => | 1755,95 km² [89] => | 8,50 m³/s [90] => | 390 m³/s [91] => |- align=right [92] => | align=left | [[Vranov nad Dyjí]] ([[Zadní Hamry (Vranov nad Dyjí)|Zadní Hamry]]) [93] => | 173,50 [94] => | 2227,99 km² [95] => | 9,74 m³/s [96] => | 260 m³/s [97] => |- align=right [98] => | align=left | [[Znojmo]] ([[Vodní nádrž Znojmo|VD Znojmo]]) [99] => | 132,70 [100] => | 2499,15 km² [101] => | 10,30 m³/s [102] => | 244 m³/s [103] => |- align=right [104] => | align=left | [[Hevlín]] [105] => | 95,40 [106] => | 3113,50 km² [107] => | 11,60 m³/s [108] => | 265 m³/s [109] => |- align=right [110] => | align=left | [[Hrabětice]] ([[Trávní Dvůr]]) [111] => | 88,70 [112] => | 3531,36 km² [113] => | 12,30 m³/s [114] => | 280 m³/s [115] => |- align=right [116] => | align=left | [[Přítluky]] ([[Vodní dílo Nové Mlýny|VD Nové Mlýny]]) [117] => | 52,30 [118] => | 11878,00 km² [119] => | 41,10 m³/s [120] => | 820 m³/s [121] => |- align=right [122] => | align=left | [[Ladná]] [123] => | 32,30 [124] => | 12279,97 km² [125] => | 41,70 m³/s [126] => | 770 m³/s [127] => |} [128] => [129] => === Povodně === [130] => Povodí řeky bylo postiženo [[povodeň|povodněmi]] v letech [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|1997]] (spíše okrajově), [[Povodeň v Česku (2002)|2002]] a především v roce [[Povodeň v Česku (2006)|2006]]. Na jaře 2006 došlo při povodních k přetečení a poškození všech [[přehrada|přehradních]] hrází na toku řeky. Povodeň nebyla schopna zadržet ani soustava nádrží Nové Mlýny a došlo mj. k vážnému poškození [[Lednice (zámek)|zámeckých zahrad v Lednici]]. [131] => [132] => == Využití == [133] => [134] => === Vodní díla na Dyji === [135] => [[Soubor:GuentherZ 1995 IMG0028 Vranov nad Dyji TalsperreIMG.jpg|náhled|Hráz nádrže Vranov]] [136] => [[Soubor:Národní park Podyjí Dyje Nationalpark Thayatal 2013 10 a.jpg|náhled|Znojemská přehrada]] [137] => [[Soubor:NovomlynskeNadrze.jpg|náhled|Novomlýnské nádrže]] [138] => [[Soubor:Vestonicka nadrz.jpg|náhled|Střední nádrž Novomlýnské kaskády pod Pavlovskými vrchy]] [139] => [[Soubor:Nové Mlýny lock 01.JPG|náhled|Výtok Dyje z dolní novomlýnské nádrže]] [140] => Tok řeky je v Česku uměle přehrazen na pěti místech (nepočítaje v to [[jez]]y apod.): [141] => {| class="wikitable" [142] => |- [143] => ! Název !! [[říční kilometr|říční
km]] !! [[nadmořská výška|nadmořská
výška hladiny]]!! Qprům
[[metr krychlový za sekundu|m³/s]] !! Q100
[[metr krychlový za sekundu|m³/s]] !! Qmax.
[[metr krychlový za sekundu|m³/s]] !! Elektrárna !! Typ !! Qel
[[metr krychlový za sekundu|m³/s]] [144] => |- [145] => | [[vodní nádrž Vranov|Vranov]] || 175,4 || 348,45 || 9,74 || 260 || 364 || 18,9 MW || akumulační || 45 [146] => |- [147] => | [[vodní nádrž Znojmo|Znojmo]] || 132,8 || 225,6 || 10,25 || 280 || 379 || 1,4 MW || průtočná || 12 [148] => |- [149] => | [[Mušovská nádrž|Mušov]] || 68,2 || 171,4 || 13,3 || 290 || viz dolní || N/A || N/A || N/A [150] => |- [151] => | [[Věstonická nádrž|Věstonice]] || 64,0 || 170,35 || 40,9 || viz dolní || viz dolní|| N/A || N/A || N/A [152] => |- [153] => | [[Novomlýnská nádrž|Nové Mlýny]] || 52,2 || 170,35 || 40,9 || 820 || 657 || 2,4 MW || průtočná || 48 [154] => |} [155] => [156] => === Přírodní a kulturní zajímavosti === [157] => Řeka Dyje protéká jedněmi z nejkrásnějších a nejzachovalejších míst na pomezí [[Morava|Moravy]] a [[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]], nachází se zde mnoho přírodních i kulturních památek. [158] => [159] => Na moravské straně: [160] => * podél značné části toku zbytky [[československé opevnění|opevnění ČSR z 30. let]] [161] => * [[přírodní rezervace]] [[Bílý kříž (přírodní rezervace)|Bílý kříž]], [[Podhradské skály]], [[Na Bítovské cestě]], [[U doutné skály]], [[Růžový vrch]], [[Tisová stráň]] [162] => * [[vodní nádrž Vranov]] s hradem [[Bítov (hrad)|Bítov]] a zříceninou hradu [[Cornštejn]] [163] => * [[Přírodní památka|přírodní památky]] [[Bau (přírodní památka)|Bau]], [[Spálená (přírodní památka)|Spálená]], [[Petrovy skály]], [[Orlí hnízdo (přírodní památka)|Orlí hnízdo]] [164] => * barokní zámek [[Vranov nad Dyjí]] [165] => * [[Národní park Podyjí]] [166] => * vinice [[Šobes]] [167] => * historické město [[Znojmo]] s hradem, [[Znojemské podzemí|podzemím]] a [[Rotunda svaté Kateřiny|rotundou sv. Kateřiny]] [168] => * [[řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] [[Loucký klášter|klášter v Louce]] [169] => * přírodní památky [[Dyjské svahy]] a [[Tasovické svahy]] [170] => * [[vodní mlýn ve Slupi]] (na [[Dyjsko-mlýnský náhon|Mlýnské strouze]]) [171] => * rotunda sv. Oldřicha v [[Hrádek (okres Znojmo)|Hrádku]] [172] => * přírodní památka [[Trávní dvůr]] [173] => * [[Římská vojenská pevnost u Mušova|římské archeologické naleziště Hradisko]] u [[Pasohlávky|Pasohlávek]] [174] => * přírodní rezervace [[Věstonická nádrž (přírodní rezervace)|Věstonická nádrž]] [175] => * [[Kostel svatého Linharta (Mušov)|kostel sv. Linharta]] na ostrůvku ve Věstonické nádrži [176] => * [[chráněná krajinná oblast Pálava]] se zříceninou hradu [[Děvičky]] [177] => * [[Mlýn v Nových Mlýnech]] [178] => * archeologická naleziště v [[Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]], nálezy z doby lovců [[mamut]]ů, [[Věstonická venuše]] [179] => * [[Národní přírodní rezervace v Česku|Národní přírodní rezervace]] [[Křivé jezero]] [180] => * [[Lednicko-valtický areál]] (památka je na [[Světové dědictví|seznamu UNESCO]]) [181] => * [[přírodní park Niva Dyje]] [182] => * město [[Břeclav]] s renesančním zámkem [183] => * [[Velkomoravská říše|velkomoravské]] archeologické naleziště [[Pohansko (hradiště)|Pohansko]] se zámečkem [184] => * cenné [[lužní les]]y při soutoku s řekou [[Morava (řeka)|Moravou]] [185] => [186] => Na rakouské straně: [187] => * [[Raabs an der Thaya (hrad)|hrad Raabs]] [188] => * [[Kollmitz (zřícenina hradu)|zřícenina hradu Kollmitz]] [189] => * středověké pevnostní městečko [[Drosendorf-Zissersdorf|Drosendorf]] [190] => * [[Hardegg]] (hrad a nejmenší rakouské město) [191] => * [[národní park Thayatal]] [192] => * [[Laa an der Thaya]] s termálními lázněmi [193] => [194] => === Doprava === [195] => Dyje není v žádném úseku [[splavnost|splavná]] a není tedy využívána k užitkové vodní dopravě. Pouze na několika místech je provozována [[vodní doprava]] turistická (Vranovská přehrada, [[Novomlýnská nádrž]], Dyje nad Břeclaví). [196] => [197] => Ani pro jiné druhy dopravy nemá údolí Dyje velký význam; v horním úseku je příliš úzké a klikaté, v dolním zase natolik široké, že ho není nutné dopravními cestami kopírovat. Počátkem 20. století existoval ambiciózní plán na vybudování železnice dyjským kaňonem ze Znojma až do [[Raabs an der Thaya|Raabsu]], ten však byl po [[Vznik Československa|osamostatnění Československa]] opuštěn. Velmi zhruba podél Dyje vede zčásti [[Železniční trať Břeclav–Znojmo|Trať 246]] a také [[Dálnice D2|dálnice]] a [[Železniční trať Břeclav–Brno|železnice Brno – Břeclav]]. [198] => [199] => === Vodáctví === [200] => Dyje je [[vodní turistika|vodácky]] problematická a nepříliš využívaná řeka. Tok je přerušen několika přehradními nádržemi, do roku 1989 bylo navíc splouvání ve značné části toku zapovězeno pro polohu v [[hraniční pásmo|hraničním pásmu]], a zůstávalo komplikované až do úplného [[Schengenský prostor|otevření hranice]] v roce 2004. [201] => [202] => Prvním úsekem vhodným ke splouvání je [[Raabs an der Thaya|Raabs]] (řkm 234)[http://www.raft.cz/rakousko/thaya.aspx Raft.cz: Thaya] – [[Podhradí nad Dyjí]] (řkm 204); při vysokém stavu vody je možno plout už do Raabsu po [[Moravská Dyje|Moravské Dyji]]. Úsek vede lesnatým kaňonem, kolem několika hradních zřícenin a historického městečka Drozdov (Drosendorf). Za Podhradím ovšem na řkm 200 začíná dlouhé jezero Vranovské přehrady. Na ni navazuje úsek vedoucí národním parkem Podyjí/Thayatal (řkm 173–133), kde je však plavba zakázána z důvodu ochrany přírody a vodního zdroje. [203] => [204] => Plout je znovu možné teprve ze [[Znojmo|Znojma]] (řkm 132), kde je vodácká základna hned pod hrází [[Vodní nádrž Znojmo|vodní nádrže Znojmo]]. Přirozený [[meandr]]ující tok odsud vede až k rakouským hranicím u [[Hevlín]]a. Do [[Tasovice (okres Znojmo)|Tasovic]] (řkm 121) vede koryto ještě kaňonem, poté zalesněnou [[Údolní niva|nivou]]. Tok je lemován řadou objektů československého opevnění. Na tomto úseku je rozvinuta základní vodácká infrastruktura – půjčovny, tábořiště a občerstvení. Na většině jezů je zbudována skluzavka pro lodě. U [[Krhovice|Krhovic]] (řkm 118) je možné odbočit do 32 km dlouhého tzv. [[Dyjsko-mlýnský náhon|Dyjsko-mlýnského náhonu]] (též ''Mlýnská strouha'', ''kanál Krhovice–Hevlín'' nebo ''Stará Dyje'', německy ''Thayamühlbach''), který protéká přes hodnotný vodní mlýn ve Slupi a skrz rakouské městečko [[Laa an der Thaya|Laa]]. Nedaleko před ním náhon překřižuje dva jiné toky po [[akvadukt]]ech. Za [[Hevlín]]em se na řkm 90 opět vlévá do hlavního toku. Další plavbu již napřímeným zregulovaným korytem lze ukončit v [[Jevišovka (okres Břeclav)|Jevišovce]] (řkm 83,5, železniční zastávka 100 m od řeky), nejpozději je záhodno v [[Drnholec|Drnholci]] (řkm 79), kde se již tok zastavuje a rozšiřuje do jezer [[Vodní dílo Nové Mlýny|vodního díla Nové Mlýny]]. [205] => [206] => Třetí vodácky zajímavá část Dyje začíná pod přehradou u [[Nové Mlýny (Přítluky)|Nových Mlýnů]] (řkm 46). Na úsek lužním lesem lze pod [[Bulhary|Bulharami]] navázat přetažením lodě na řkm 40,7 do [[Zámecká Dyje|Zámecké Dyje]], starého meandrujícího koryta, které vede až do [[Lednice (zámek)|lednického]] zámeckého parku. Hlavní tok zatím vede dále regulovaným, ohrázovaným korytem. Řeka zde není vodácky nijak vybavená, plavbu znepříjemňují dva nesjízdné a smrtelně nebezpečné [[jez]]y (Bulhary, řkm 40,0, a Břeclav, řkm 26,9), potenciálně sjízdný je pouze jízek u [[Minaret (Lednicko-valtický areál)|minaretu]] (řkm 35,7).[http://www.raft.cz/morava/dyje.aspx?ID_reky=32&kilo=kilom Raft.cz: Dyje - kilometráž] Nad břeclavským jezem lze plavbu ukončit. Z Břeclavi pak již Dyje teče volně liduprázdnou lužní krajinou, od řkm 20 po česko-rakouské hranici až do ústí do [[Morava (řeka)|Moravy]], kde končí české území. Z řeky Moravy lze po dalších 2 km plavby vystoupit u silničního mostu mezi [[Hohenau an der March|Hohenau]] a [[Moravský Svätý Ján|Moravským Svätým Jánem]]. [207] => [208] => === Mlýny === [209] => [[Vodní mlýn|Mlýny]] jsou seřazeny po směru toku řeky. [210] => * [[Vodní mlýn (Vranov nad Dyjí)|Vodní mlýn]] – Vranov nad Dyjí, okres Znojmo [211] => * [[Klášterní mlýn (Louka)|Klášterní mlýn]] – Znojmo-Louka, okres Znojmo, kulturní památka [212] => * [[Tasovický mlýn]] – Tasovice, okres Znojmo, kulturní památka [213] => * [[Vodní mlýn ve Slupi]] – Slup, okres Znojmo, národní kulturní památka [214] => * [[Jaroslavický mlýn]] – Jaroslavice, okres Znojmo, kulturní památka [215] => * [[Vodní mlýn v Dolních Věstonicích]] – Dolní Věstonice, okres Břeclav, zaniklý [216] => * [[Mlýn v Nových Mlýnech]] – Nové Mlýny, okres Břeclav [217] => * [[Zámecký mlýn (Nejdek)]] – Nejdek u Lednice, okres Břeclav, kulturní památka [218] => [219] => == Odkazy == [220] => [221] => === Reference === [222] => [223] => [224] => === Související články === [225] => * [[Vodní doprava v Česku#Dyje|Vodní doprava na Dyji]] [226] => * [[Dyjsko-mlýnský náhon]] [227] => [228] => === Externí odkazy === [229] => * {{Commonscat}} [230] => * {{Wikislovník|heslo=Dyje}} [231] => * {{Osmrelace|966493}} [232] => * [http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/mereni_026.htm Podhradí – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy] [233] => * [http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/mereni_027.htm Vranov-Hamry – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy] [234] => * [http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/mereni_032.htm Ladná – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy] [235] => * [http://www.raft.cz/morava/dyje.aspx?ID_reky=32 Vodácká kilometráž Dyje] [236] => * [http://www.horydoly.cz/vodaci/dyje-tece-pres-hranici.html Vodácká trasa z rakouského Drosendorf do moravského Podhradí] [237] => * [http://tv-adams.wz.cz/seznamy/morava/dyje-mve.html Seznam vodních elektráren na Dyji] [238] => [239] => {{Autoritní data}} [240] => {{Portály|Rakousko|Morava}} [241] => [242] => [[Kategorie:Dyje| ]] [243] => [[Kategorie:Povodí Dyje| ]] [244] => [[Kategorie:Řeky v Jevišovické pahorkatině]] [245] => [[Kategorie:Řeky v Dyjsko-svrateckém úvalu]] [246] => [[Kategorie:Řeky v Dolních Rakousích]] [247] => [[Kategorie:Řeky protínající česko-rakouskou státní hranici]] [248] => [[Kategorie:Řeky tvořící česko-rakouskou státní hranici]] [249] => [[Kategorie:Řeky v okrese Znojmo]] [250] => [[Kategorie:Řeky v okrese Brno-venkov]] [251] => [[Kategorie:Řeky v okrese Břeclav]] [252] => [[Kategorie:Přítoky Moravy|Dyje]] [] => )
good wiki

Dyje

Základní kámen programu Ochrana povodí řeky Dyje Začátek Dyje v Raabsu Dyje obtékající městečko Drosendorf Dyje v Břeclavi Soutok Dyje a Moravy Dyje (moravsky Dyja) je středoevropská řeka vzniklá spojením Rakouské Dyje a Moravské Dyje v Dolních Rakousích a tekoucí dále na pomezí Rakouska (Dolní Rakousy) a Česka (Jihomoravský kraj), převážně po území Moravy. Délka toku činí 235,4 km, včetně delší zdrojnice Rakouské Dyje 311 km.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Morava (řeka)','metr krychlový za sekundu','Moravská Dyje','Rakouská Dyje','Znojmo','Raabs an der Thaya','meandr','Vranov nad Dyjí','Vodní dílo Nové Mlýny','Dyjsko-mlýnský náhon','Laa an der Thaya','Hevlín'

Hevlín

Hevlín je malá obec v okrese Břeclav ležící v Jihomoravském kraji na jihovýchodě České republiky.

Meandr

Znojmo