Array ( [0] => 14837757 [id] => 14837757 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dřišťálovité [uri] => Dřišťálovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Dřišťálovité [2] => | obrázek = Berberis vernae MS 4426.jpg [3] => | popisek = Dřišťál Vernin (''Berberis vernae'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'') [10] => | čeleď = '''dřišťálovité''' (''Berberidaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Dřišťálovité''' (''Berberidaceae'') je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales''). Zahrnuje asi 700 druhů ve 13 rodech a je rozšířena zejména v [[mírný pás|mírném pásu]] severní polokoule. Dřišťálovité jsou [[bylina|byliny]] i [[dřevina|dřeviny]] s jednoduchými nebo složenými [[list]]y a pravidelnými [[květ]]y. V přírodě České republiky čeleď zastupuje jediný druh: [[dřišťál obecný]]. Někteří zástupci jsou pěstováni jako okrasné rostliny, zejména [[dřišťál]]y, [[mahónie]] a [[škornice]]. [14] => [15] => == Popis == [16] => Dřišťálovité jsou opadavé i stálezelené [[keř]]e (vzácně [[strom]]y) nebo vytrvalé [[bylina|byliny]]. Odění se skládá z jednoduchých [[trichom|chlupů]]. Listy jsou střídavé (vstřícné u rodu nohoplod), jednoduché nebo složené, celokrajné nebo na okraji pilovité či ostnitě pilovité, někdy redukované na ostny. [[Čepel listová|Čepel]] listů je celistvá nebo laločnatá. [[Palist]]y většinou chybějí. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená nebo dlanitá. [17] => [[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, ve vrcholových nebo úžlabních [[hrozen|hroznech]], [[lata|latách]], [[vrcholík|vrcholících]] nebo [[klas]]ech. [[květní obal|Okvětí]] je rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]]. Kališních lístků je nejčastěji 6 nebo 4. Koruna je složena ze 4 nebo 6 lístků ve 2 kruzích, vnitřní kruh je někdy interpretován jako petaloidní [[patyčinka|staminodia]]. Korunní lístky mohou být ploché, kápovité nebo i ostruhaté. U některých zástupců je vnitřní kruh koruny redukován na šupinky nebo i zcela chybí. [18] => [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je nejčastěji 6 (příp. 4 až mnoho), jsou volné a obvykle postavené proti okvětním lístkům. [[Semeník]] je tvořen jediným svrchním [[pestík]]em, obsahujícím obvykle mnoho [[vajíčko|vajíček]], výjimečně jen jedno. [[Blizna]] je hlavatá nebo trojlaločná. Plodem je [[bobule]], u některých zástupců vysychající, řidčeji [[tobolka (plod)|tobolka]] nebo [[měchýřek]]. [[semeno|Semena]] mají často [[míšek]].{{Citace monografie [19] => | příjmení = Judd [20] => | jméno = et al. [21] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [22] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [23] => | rok = 2002 [24] => | isbn = 9780878934034 [25] => | jazyk = en [26] => }}{{Citace elektronické monografie [27] => | příjmení = [28] => | jméno = [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Flora of China: Berberidaceae [31] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10100 [32] => | datum vydání = [33] => | datum aktualizace = [34] => | datum přístupu = [35] => | vydavatel = [36] => | místo = [37] => | jazyk = [38] => }}{{Citace elektronické monografie [39] => | příjmení = Watson [40] => | jméno = L. [41] => | příjmení2 = Dallwitz [42] => | jméno2 = M.J. [43] => | titul = The Families of Flowering Plants [44] => | url = http://delta-intkey.com/angio/ [45] => | jazyk = en [46] => | datum přístupu = 2015-08-08 [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070103200438/http://delta-intkey.com/ [48] => | datum archivace = 2007-01-03 [49] => | nedostupné = ano [50] => }}{{Citace elektronické monografie [51] => | příjmení = [52] => | jméno = [53] => | odkaz na autora = [54] => | titul = Flora of North America:Berberidaceae [55] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10100 [56] => | datum vydání = [57] => | datum aktualizace = [58] => | datum přístupu = [59] => | vydavatel = [60] => | místo = [61] => | jazyk = [62] => }} [63] => [64] => [65] => Podophyllum peltatum - Mayapple 2.jpg|Noholist štítnatý (''Podophyllum peltatum'') [66] => Nandina domestica BotGardBln1105Leaves.JPG|''Nandina domestica'' [67] => Epimedium x rubrum – closeup of flowers.jpg|Detail květu škornice ''Epimedium'' x ''rubrum'' [68] => [69] => [70] => == Rozšíření == [71] => Čeleď zahrnuje přes 700 druhů ve 13 rodech. Největší rody jsou [[dřišťál]] (''Berberis'', asi 600 druhů), [[škornice]] (''Epimedium'', 65) a [[mahónie]] (''Mahonia'', 45 druhů).{{Citace elektronické monografie [72] => | titul = The Plant List [73] => | url = http://www.theplantlist.org/ [74] => | jazyk = en [75] => }} Centrum rozšíření je v severním [[mírný pás|mírném pásu]], čeleď je však zastoupena na všech kontinentech s výjimkou [[Austrálie]]. Největší počet druhů se vyskytuje ve [[východní Asie|východní Asii]] a ve východních oblastech [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Řada rodů má výrazně disjunktní areál mezi těmito dvěma oblastmi: [[noholist]] (''Podophyllum''), [[jefersonie]] (''Jeffersonia''), [[kohoš]] (''Caulophyllum''), [[dvoulistník vrcholíkový|dvoulistník]] (''Diphylleia''), resp. mezi východní Asií a západní Severní Amerikou (''Achlys''). Výhradně v Severní Americe se vyskytuje jen rod ''[[Vancouveria]]''. Mimo [[Holarktická oblast|Holarktis]] jsou izolované areály v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (souvisleji v [[Andy|Andách]]), tropické [[jižní Asie|jižní]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] a ve [[střední Afrika|střední Africe]].{{Citace elektronické monografie [76] => | příjmení = Stevens [77] => | jméno = P.F. [78] => | odkaz na autora = [79] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [80] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [81] => | datum vydání = [82] => | datum aktualizace = [83] => | datum přístupu = [84] => | vydavatel = [85] => | místo = Missouri Botanical Garden [86] => | jazyk = [87] => }} [88] => [89] => V České republice je jediným původním zástupcem této čeledi [[dřišťál obecný]] (''Berberis vulgaris'').{{Citace monografie [90] => | příjmení = Slavík [91] => | jméno = Bohumil (editor) [92] => | odkaz na autora = [93] => | titul = Květena České republiky 1 [94] => | vydání = 2 [95] => | vydavatel = Academia [96] => | místo = Praha [97] => | rok = 1997 [98] => | isbn = 80-200-0643-5 [99] => | kapitola = [100] => | strany = [101] => | jazyk = [102] => }} V květeně Evropy se vyskytuje celkem 8 druhů v 5 rodech, převážně ve východním Středomoří. Mimo dřišťálu obecného jsou to další 2 druhy dřišťálu (''Berberis aetnensis'' a ''B. cretica''), 2 druhy [[škornice]] (''Epimedium pubigerum'' a alpská ''E. alpinum''), ''Bongardia chrysogonum'', ''Gymnospermium altaicum'' a ''Leontice leontopetalum''.{{Citace elektronické monografie [103] => | titul = Flora Europaea [104] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [105] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [106] => | jazyk = en [107] => }} V Severní Americe je zastoupeno 8 původních rodů dřišťálovitých, většina z nich s výjimkou dřišťálu a mahónie je zastoupena pouze 1 nebo nejvýše 3 druhy. Ve Střední a Jižní Americe jsou zastoupeny 2 rody. Dřišťál se vyskytuje v počtu asi 200 druhů v [[andy|Andách]] až po nejjižnější cíp Jižní Ameriky, v pohořích Střední Ameriky a v jihovýchodní [[Brazílie|Brazílii]]. Mahónie přesahuje ze Severní Ameriky do Střední Ameriky (po [[Kostarika|Kostariku]]). [108] => [109] => == Ekologické interakce == [110] => Květy jsou opylovány různými druhy hmyzu, nejčastěji [[včela]]mi. Nektar se tvoří ve vnitřním kruhu korunních lístků. Semena rozšiřují ptáci a savci, které lákají často nápadně zbarvené plody.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Smith [112] => | jméno = Nantan et al [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [115] => | vydavatel = Princeton University Press [116] => | místo = Princeton [117] => | rok = 2003 [118] => | isbn = 0691116946 [119] => | kapitola = [120] => | strany = [121] => | jazyk = [122] => }} [123] => [124] => == Obsahové látky == [125] => Dřevo dřevnatých zástupců dřišťálovitých je často zabarveno do žluta přítomností isochinolinového [[alkaloidy|alkaloidu]] [[berberin]]u. [126] => [127] => == Taxonomie == [128] => V některých starších systémech zahrnovala čeleď dřišťálovité jen 4 rody (''Berberis'', ''Epimedium'', ''Mahonia'', ''Vancouveria''). Ostatní rody byly řazeny do jiných čeledí: '''''Leonticaceae''''' (''Bongardia'', ''Caulophyllum'', ''Gymnospermium'', ''Leontice''), '''''Nandinaceae''''' (''Nandina'') a '''''Podophyllaceae''''' (''Achlys'', ''Diphylleia'', ''Dysosma'', ''Jeffersonia'', ''Podophyllum'', ''Ranzania''). [129] => Rod [[mahónie]] (''Mahonia'') byl podle novějších výzkumů vřazen do rodu [[dřišťál]] (''Berberis''), od něhož se odlišuje zejména zpeřenými listy. [130] => [131] => Sesterskou větví je podle fylogenetických studií čeleď [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae''). [132] => Podle současného pojetí na základě systému [[Systém APG|APG]] je čeleď dřišťálovité dělena na 3 podčeledi: [133] => [134] => * ''Podophylloideae'' - 75 druhů v 8 rodech, Eurasie a Severní Amerika (škornice, nohoplod aj.) [135] => * ''Nandinoideae'' - 15 druhů ve 4 rodech, Eurasie (nandina aj.) [136] => * ''Berberidoideae'' - asi 600 druhů ve 2 rodech, Holarktis, Jižní Amerika, Afrika (dřišťál, mahónie) [137] => [138] => == Zástupci == [139] => {{Sloupce|2| [140] => * [[bongardie]] (''Bongardia'') [141] => * [[dvoulistník vrcholíkový|dvoulistník]] (''Diphylleia'', syn. ''Podophyllum'') [142] => * [[dřišťál]] (''Berberis'') [143] => * [[jefersonie]] (''Jeffersonia'') [144] => * [[kohoš]] (''Caulophyllum'') [145] => * [[leontička]] (''Leontice'') [146] => * [[mahónie]] (''Mahonia'', syn. ''Berberis'') [147] => * [[mahoniodřišťál]] (×''Mahoberberis'', syn. ''Berberis'') [148] => * [[Nandina domácí|nandina]] (''Nandina'') [149] => * [[noholist]] (''Podophyllum'') [150] => * [[škornice]] (''Epimedium''){{Citace monografie [151] => | příjmení = Skalická [152] => | jméno = Anna [153] => | příjmení2 = Větvička [154] => | jméno2 = Václav [155] => | příjmení3 = Zelený [156] => | jméno3 = Václav [157] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [158] => | vydavatel = Aventinum [159] => | místo = Praha [160] => | rok = 2012 [161] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [162] => | jazyk = cs [163] => }}{{Citace elektronické monografie [164] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [165] => | url = http://www.florius.cz/ [166] => }} [167] => }} [168] => [169] => == Význam == [170] => [[Soubor:Frutti raccolti di Berberis vulgaris.jpg|náhled|Plody dřišťálu obecného]] [171] => Žluté barvivo z našeho domácího [[dřišťál obecný|dřišťálu obecného]] se dříve používalo k barvení kůží a vlny. Kyselé plody mají vysoký obsah [[vitamín C|vitamínu C]] a jsou místně zavařovány. Kůra z kořenů byla v minulosti používána v lékařství. [172] => [173] => Mnohé druhy [[dřišťál]]u a některé druhy [[mahónie]] jsou v ČR pěstovány jako stálezelené nebo opadavé okrasné keře.{{Citace monografie [174] => | příjmení = Koblížek [175] => | jméno = J. [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [178] => | vydání = 2 [179] => | vydavatel = Sursum [180] => | místo = Tišnov [181] => | rok = 2006 [182] => | isbn = 80-7323-117-4 [183] => | kapitola = [184] => | strany = [185] => | jazyk = [186] => }} Mezi nejčastěji pěstované druhy náleží [[dřišťál Thunbergův]] (''Berberis thunbergii''), [[dřišťál Juliin]] (''Berberis julianae'') a [[mahónie cesmínolistá]] (''Mahonia aquifolium''). Oblíbenou a často pěstovanou trvalkou je [[škornice]] (''Epimedium''), vzácněji se pěstuje i [[noholist]] (''Podophyllum''). [187] => [188] => [189] => Epimedium pubigerum a1.jpg|Škornice ''Epimedium pubigerum'' [190] => Berberis thunbergii in Sedovo.jpg|Okrasný kultivar dřišťálu Thunbergova [191] => Mahonia bealei 02.jpg|Mahónie ''Mahonia bealei'' [192] => [193] => [194] => == Přehled rodů == [195] => ''[[Achlys]]'', ''[[dřišťál|Berberis]]'' (včetně ''Mahonia'' a ''Odostemon''), ''[[Bongardia]]'', ''[[kohoš|Caulophyllum]]'', ''[[Škornice|Epimedium]]'', ''[[Gymnospermium]]'', ''[[jefersonie|Jeffersonia]]'', ''[[Leontice]]'', ''[[Nandina domácí|Nandina]]'', ''[[Plagiorhegma]]'', ''[[noholist|Podophyllum]]'' (vč. ''Diphylleia'', ''Dysosma'' a ''Sinopodophyllum''), ''[[Ranzania]]'', ''[[Vancouveria]]''{{Citace elektronické monografie [196] => | titul = Plants of the world online [197] => | url = http://powo.science.kew.org/ [198] => | datum vydání = [199] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [200] => | jazyk = en [201] => }} [202] => [203] => == Odkazy == [204] => [205] => === Reference === [206] => [207] => [208] => === Externí odkazy === [209] => * {{Commonscat|Berberidaceae}} [210] => * {{Wikidruhy|taxon=Berberidaceae}} [211] => [212] => {{Taxonbar|from=Q155949}} [213] => {{Autoritní data}} [214] => {{Portály|Rostliny}} [215] => [216] => [[Kategorie:Dřišťálovité| ]] [217] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [218] => [[Kategorie:Pryskyřníkotvaré]] [] => )
good wiki

Dřišťálovité

Dřišťálovité (Berberidaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu pryskyřníkotvaré (Ranunculales). Zahrnuje asi 700 druhů ve 13 rodech a je rozšířena zejména v mírném pásu severní polokoule.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dřišťál','škornice','mahónie','noholist','jefersonie','dřišťál obecný','kohoš','mírný pás','pryskyřníkotvaré','Nandina domácí','bylina','dvoulistník vrcholíkový'