Array ( [0] => 14873796 [id] => 14873796 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Důstojnost [uri] => Důstojnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Ripa_dignity_allegory.jpg|náhled|Alegorie důstojnosti, [[dřevoryt]], [[Cesare Ripa]], dílo ''Iconologia di Cesare Ripa''{{Citace elektronického periodika [1] => | příjmení = Nouza [2] => | jméno = Petr [3] => | titul = Iconologia di Cesare Ripa [4] => | periodikum = [5] => | vydavatel = Národní technická knihovna [6] => | odkaz na vydavatele = Národní technická knihovna [7] => | url = http://www.techlib.cz/cs/83982-iconologia-di-cesare-ripa [8] => | datum přístupu = 2023-11-25 [9] => }}]] [10] => '''Důstojnost''' je soubor [[Norma|pravidel]] vztahujících se k [[bytost]]i používající přirozenou [[Inteligence|inteligenci]], nejčastěji k [[člověk]]u. Překročení těchto pravidel je z [[Morálka|morálního]] hlediska vnímáno jako nepřípustné; výhoda získaná za cenu takového překročení je vzhledem k morálnímu hledisku považována za nicotnou. Smyslem důstojnosti je ochrana před [[ponížení]]m. [11] => [12] => == Lidská důstojnost == [13] => V případě lidí se o důstojnosti často hovoří v souvislosti se zásahy do [[soukromí]], konanými zpravidla v zájmu získání důkazních prostředků pro [[trestní řízení]] (kupř. [[domovní prohlídka]], analýza dat ze zařízení [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]] nebo test na [[polygraf]]u), podkladů pro nějaký jiný [[Trest|postih]] (např. technické prostředky pro sledování [[Zaměstnanec|zaměstnanců]]) nebo za účelem zpřístupnění pracovních pozic, na kterých se rozhoduje o [[Subjektivní právo|právech]] jiných lidí nebo nakládá s utajovanými skutečnostmi, nebo za účelem samotného zpřístupnění takových informací (např. [[Bezpečnostní prověrka|bezpečnostní prověrky]] nebo [[Psychologický test|psychologické testy]]). Dalšími oblastmi, ve kterých se lidská důstojnost skloňuje, jsou zajištění [[Rovnost (právo)|rovnosti]] lidí nebo [[spravedlnost]]i mezi nimi či zabezpečení určitých pracovních nebo životních podmínek (např. výše [[Invalidní důchod|invalidního]] nebo [[Starobní důchod|starobního důchodu]] nebo [[Totální nasazení|nucené nasazení]] do pracovního procesu). [14] => [15] => Lidská důstojnost je základní hodnotou i cílem všech [[Lidská práva|lidských práv]]. Lidská práva mají chránit lidskou důstojnost a ukazovat na důstojnost člověka. Základní hodnoty nebo [[Lidská práva|základní lidská práva]] jako [[Rovnost (právo)|rovnost]] a respektování [[Svoboda|svobody]] každého člověka, [[spravedlnost]] a [[solidarita]] vycházejí z lidské důstojnosti. Lidskou důstojnost člověk má ze své [[Podstata|podstaty]], nepřichází o ni svou neschopností, svým selháním, [[Trestný čin|trestnou činností]], [[stáří]]m ani umíráním. Nemůže ji ztratit vůbec ničím a nikdo mu ji nemůže vzít. Každý má svou důstojnost pro sebe samého a má právo na úctu, i když se zachoval pod lidskou důstojnost.{{Citace monografie|příjmení=Fischer|jméno=Ondřej|příjmení2=Milfait|jméno2=René|titul=Etika a lidská práva v sociální práci|vydání=|vydavatel=Centrum sociálních služeb|místo=Praha|rok=2008|počet stran=107|strany=65–66|isbn=}} [16] => [17] => Lidská důstojnost je základní hodnotou [[Evropa|evropské]] společnosti. Koncept lidské důstojnosti má kořeny v [[křesťanství]], které chápe člověka jako [[Ikona|ikonu]] Boha.{{Citace monografie|příjmení = Svobodová|jméno = Zuzana|spoluautoři = a kol.|titul = Důstojně a radostně. Příspěvek k lidskoprávnímu, občanskému a etickému vzdělávání|vydavatel = Zdeněk Susa|místo = Středokluky|rok = 2012|počet stran = 158|strany = 17|isbn = 978-80-86057-75-0}} [18] => [19] => Lidská důstojnost je těžko definovatelná, jsou různé výklady lidské důstojnosti. Zabývají se jí různé disciplíny jako například [[filosofie]], [[teologie]], [[etika]], [[politologie]], [[právo]], [[psychologie]], [[sociální práce]], [[literatura]], [[umění]] aj. [20] => [21] => Koncipují se dvě podstatné výkladové formy lidské důstojnosti: [22] => * [[Inherence|Inherentní]] důstojnost – [[Ontologie|ontologická]], neoddělitelná tzn. nemůže být ztracena. [23] => * Kontigentní důstojnost – je výsadou a nemůže být tedy dopřána všem.{{Citace monografie|příjmení = Heřmanová|jméno = Jana|příjmení2 = Vácha|jméno2 = Marek|titul = Etika v ošetřovatelské praxi|vydavatel = Grada|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = 85|strany = 71|isbn = 9788024734699}} [24] => [25] => === Různá pojetí lidské důstojnosti === [26] => [[Ottův slovník naučný]] vykládá důstojnost jako zaslouženost, hodnost, jako [[Sociální postavení|postavení člověka]], jako [[titul]]:
''Důstojnost jest tolik, jako zasloužilost, hodnost, cena osobní, vážnost (v chování), ve smyslu konkrétním i úřad čestný. Vaše [Důstojnost]-i vyskytuje se jako titul praelátův, opatův, představených kathedrálních a kollegiatních kapitol. [Důstojný] tolik jako stálý, věrný (kdo dostojí svému slovu), dále vážný, zasloužilý, hodný něčeho vůbec a cti zvláště. Odtud vyskytuje se [Důstojnost] (reverendus) jako titul nižšího duchovenstva. Veledůstojný (admodum reverendu), titul kanovníkův kathedrálních atd., vysoce důstojný (amplissimus), titul praelátův, opatův, nejvýše důstojný, nejdůstojnější (reverendissimus) titul biskupů atd.''{{Citace monografie|příjmení=Kolektiv autorů|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. 8. díl,|vydání=|vydavatel=Paseka|místo=Praha|rok=1997|počet stran=|strany=229|isbn=}}
[[Encyklopedie Diderot]] obsahuje následující definici: ''Důstojnost je etická kategorie zdůrazňující [[Vědomí|vědomí člověka]] o významu člověka a o významu jeho [[Sociální práva|práv ve společnosti]].“''{{Citace monografie|příjmení=Kolektiv autorů|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Encyklopedie Diderot, všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Sv. 2|vydání=|vydavatel=|místo=Praha|rok=1999|počet stran=|strany=313|isbn=}} [27] => [28] => Model důstojnosti je zpracován v rámci projektu „Důstojnost a starší evropané“ Model rozlišuje čtyři typy důstojnosti: [29] => # důstojnost zásluh – souvisí s tím, čeho člověk v životě dosáhl; [30] => # důstojnost mravní síly – v podstatě morální integrita; [31] => # důstojnost osobní identity – (opozitum ponížení) souvisí s fyzickou identitou, psychickou integritou a začleněním ve společnosti; [32] => # Menschenwürde – nezcizitelná hodnota lidské bytosti jako lidské bytosti.{{Citace monografie|příjmení=Kolektiv autorů|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Respektování lidské důstojnosti : příručka pro odbornou výuku, výchovu a výcvik studentů lékařských, zdravotnických a zdravotně-sociálních oborů|vydání=|vydavatel=Cesta domů|místo=Praha|rok=2004|počet stran=|strany=12–14|isbn=}} [33] => [34] => Důstojnost člověka může mít tři složky, z nichž první dvě mají subjektivní charakter a třetí charakter objektivní: [35] => * význam (tj. důstojnost a hodnota), člověk si ji přisuzuje sám; [36] => * význam (tj. důstojnost a hodnota), člověku ji přisuzují lidé, kteří jsou v jeho okolí; [37] => * význam (tj. důstojnost a hodnota), člověku dána nebo přisuzována a jejím zdrojem je skutečnost transcendentální.{{Citace monografie|příjmení=Zmeškal|jméno=Ondřej|příjmení2=|jméno2=|titul=DŮSTOJNOST JAKO POJEM PRÁVNÍ OCHRANY|vydání=Diplomová práce|vydavatel=|místo=Ve Frýdku – Místku|rok=30. března 2007|počet stran=66|strany=6|isbn=}} [38] => [39] => === Právo === [40] => Pro právní uchopení a [[Právo na ochranu osobnosti|ochranu lidské důstojnosti]] jsou důležité následující dokumenty: [41] => [42] => * ''Petition of Rights'' (1628) – první dokument lidský práv [[puritánské revoluce]] [43] => * ''Declaration of Rights'' (1688) – dokument tzv. [[Slavná revoluce|slavné revoluce]] [44] => * ''Virginia Bill of Rights'' (1776) – dokument [[Americká revoluce|americké revoluce]] [45] => * ''[[Deklarace nezávislosti]]'' [13 spojených států (1776)] – první psaná ústava novověku – ''Považujeme za zřejmé tyto pravdy: všichni lidé byli stvořeni rovnými, jsou obdařeni od Stvořitele určitými nezcizitelnými právy, mezi nimiž je právo na život, na svobodu a na vyhledávání štěstí. Vlády jsou utvářeny proto, aby zajišťovaly tato práva, a jejich spravedlivá moc pochází ze souhlasu těch, jimž se vládne…''{{Citace elektronického periodika|příjmení=Signed by Order and in Behalf of the Congress|jméno=|titul=Deklarace nezávislosti USA|periodikum=INURU COM.|vydavatel=|url=http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/dokumenty/490-deklarace-nezavislosti-usa-1776|datum vydání=1776|datum přístupu=4.5.2016|url archivu=https://web.archive.org/web/20170222143347/http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/dokumenty/490-deklarace-nezavislosti-usa-1776|datum archivace=2017-02-22|nedostupné=ano}} [46] => * ''Společná [[ústava Spojených států amerických]]'' (1789) [47] => * ''[[Proklamace]] práv člověka a občana'' (1789) – požaduje pro každého právo na svobodu, [[vlastnictví]], [[rovnost před zákonem]] a ochranu před libovolným zatýkáním ([[Velká francouzská revoluce|francouzská revoluce]]) [48] => * ''[[Francouzská ústava z roku 1795|Francouzská ústava]]'' (1791) [49] => * ''[[Všeobecná deklarace lidských práv]]'' (1948) – odpověď na masová zvěrstva proti lidskosti dvou světových válek: ''Všichni lidé se rodí svobodní a stejné důstojnosti a práv.'' [50] => * ''[[Charta Spojených národů]]'' z 26. 6. 1945: ''My, členové spojených národů jsme pevně rozhodli … obnovit a posílit naši víru … v lidskou důstojnost a hodnotu lidské osoby.'' [51] => * ''[[Listina základních práv a svobod]]'' uvádí v čl. 1.: ''Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné''. [52] => [53] => V [[Listina základních práv a svobod|Listině základních práv a svobod]] se udává, že všichni lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a v právech. Lidská důstojnost spočívá v bytí samotném, proto se v Listině základních práv a svobod dále píše, že každý člověk má právo na [[život]]. Není možné člověka usmrtit, ani když spáchá závažný [[trestný čin]] a je povinností život chránit i před narozením. Není dovoleno ani někoho mučit, trýznit ani s člověkem zacházet tak, že by ho naše jednání ponižovalo. Naopak každý člověk má právo na ochranu zdraví. Dále každý má právo na důstojné zacházení, na to aby byla zachována jeho [[čest]], dobrá pověst, a aby bylo chráněno jeho jméno. Důstojnost člověka vyžaduje, aby měl každý člověk [[Svoboda myšlení|svobodu myšlení]] a názoru. Aby si mohl zvolit [[náboženství]] a veřejně se k němu hlásit. Aby si mohl vybrat [[národnost]], ke které chce patřit. Má být také respektováno [[soukromí]] každého člověka.Čl. 1, 3, 6, 7, 10 a 15 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]. [54] => [55] => Člověk má primát nad společností a státem. Koncept lidské důstojnosti je založen [[Univerzalismus|univerzalisticky]] a [[Egalitářství|egalitárně]], jelikož na lidské důstojnosti má účast každý člověk. Je nezbytné vážit si všech lidí rovným dílem.{{Citace monografie|příjmení=Wagnerová|jméno=Eliška|spoluautoři=a kol.|titul=Listina základních práv a svobod: komentář|vydavatel=Wolters Kluwer|místo=Praha|rok=2012|počet stran=906|strany=56|isbn=978-80-7357-750-6}} [56] => [57] => Lidskou důstojnost je možné interpretovat jako nejvyšší ústavní [[princip]], který nemůže být podřízen žádným jiným hodnotám a právům. Lidské důstojnosti patří nekompromisní ochrana. [58] => [59] => === Církev === [60] => [[Církev]] rozlišuje [[stupeň důstojenství]] – oficiální titulaturu (oslovení, titulování) [[Duchovní|duchovních]] (kleriků). [[Kněz|Kněží]] je oslovován „Důstojný pán“, resp. „Velebný pán“, [[vikář]] apod. „Veledůstojný pán“, [[jerej]] „Vaše Důstojnosti“, [[Děkan|protojerej]] „Vaše Vysokodůstojnosti atp. Oslovování podle stupně důstojenství zahrnovaly dobové [[Mravní výchova|mravní zásady]] ([[Společenské pravidlo|společenská pravidla]]) – společenský komunikační kodex, [[tradice]] a [[etiketa]], i mimo církev.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = důstojný pán [62] => | periodikum = Akademický slovník současné češtiny (slovnikcestiny.cz) [63] => | odkaz na periodikum = Akademický slovník současné češtiny [64] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český AV ČR [65] => | odkaz na vydavatele = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [66] => | url = https://slovnikcestiny.cz/heslo/d%C5%AFstojn%C3%BD%20p%C3%A1n/0/18242 [67] => | datum přístupu = 2023-12-01 [68] => }}{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Internetová jazyková příručka: Oslovení a závěrečný pozdrav [70] => | periodikum = Internetová jazyková příručka (prirucka.ujc.cas.cz) [71] => | odkaz na periodikum = Internetová jazyková příručka [72] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český AV ČR [73] => | odkaz na vydavatele = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [74] => | url = https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=850 [75] => | datum přístupu = 2023-12-01 [76] => }} [77] => [78] => ==== Postoj římskokatolické církve ==== [79] => [[Římskokatolická církev]] říká, že hloubku člověka nemůžeme pochopit bez Boha, jelikož člověk je stvořen Bohem a je učiněn k jeho obrazu. Toto se vztahuje na všechny lidi a dává jim důstojnost z podstaty svého bytí. Definicí člověka pro Římskokatolickou církev je Boží obraz. Vše, co člověk dělá, by se mělo podobat Božímu jednání. Proto by každá lidská činnost měla směřovat ke [[spravedlnost]]i, podporování společenství a vytváření bratrských a sesterských vztahů, tedy k rovnosti mezi všemi lidmi. K Božímu obrazu není stvořen pouze jednotlivec, ale celé společenství. Celé společenství má kráčet k dokonalosti vzájemnou solidaritou, která ukazuje na důstojnost člověka.{{Citace monografie|titul = Společenství a služba. Lidská osoba stvořená k Božímu obrazu|vydavatel = Karmelitánské nakladatelství|místo = Kostelní Vydří|rok = 2005|počet stran = 62|isbn = 80-7192-971-9}}
''I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi. Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“'' ([[Genesis|Gen]] 1,26–27)
Člověk je tedy dle křesťanského pojetí nedotknutelný. Převedeno do medicíny: [[Embryonální vývoj člověka|Lidskému embryu]] náleží lidská důstojnost a potrat je závažným činem proti lidské důstojnosti. Embryu náleží důstojnost, protože je plnohodnotným člověkem v možnosti. [80] => [81] => Jen Bůh je základem morálky, Božích přikázání. Boží morálka nedovoluje jednání, které je v rozporu s lidskou důstojností. Pouze ve světle Božích přikázání lze vytvářet a pracovat na [[pokrok]]u společnosti, jen tak lze vyřešit těžké morální otázky. I ty otázky, které se ptají, jak překonat různé typy [[Totalita|totality]], aby mohl člověk žít v opravdové svobodě. Totalita popírá transcendentní pravdu o člověku, který je stvořen k Božímu obrazu, a proto dokáže člověka využívat k vlastním účelům, neohlíží se na práva ostatních. Ve světle [[Desatero|Božích přikázání]] lze řešit i hospodářské záležitosti. Solidarita s druhými nás vede k mírnosti, k nelpění na pozemských věcech a ke spravedlnosti.{{Citace monografie|titul = Veritatis splendor – o základech morálního učení Církve|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1994|počet stran = 131|isbn = 80-7113-114-8}} Z toho vyplývá právo na [[sociální zabezpečení]], a přiměřenou [[životní úroveň]], právo na důstojné podmínky k životu, [[právo na práci]]. [82] => [83] => ===== Křestní důstojnost ===== [84] => Křestní důstojnost je rovnost lidí daná [[Křest|křtem]]. U křesťanských sester a bratří je spolu se společným posláním ve službě [[Evangelium|evangeliu]] ([[Synodalita|synodální]] [[Misie|misijní]] formou církve) předmětem řady církví křesťanských [[Denominace|denominací]].{{Citace elektronické monografie [85] => | titul = ACTA:České biskupské konference [86] => | url = https://cbk.cirkev.cz/public/media/files/23/source/orig/22074_221222-acta-2022-final-web.pdf [87] => | vydavatel = [[Česká biskupská konference]] [88] => | datum vydání = 2022-12-01 [89] => | datum přístupu = 2023-12-01 [90] => | kapitola = 1.2. Naše společná křestní důstojnost [91] => }}{{Citace elektronického periodika [92] => | příjmení = Kutil [93] => | jméno = Tomáš [94] => | titul = Bude záležet na všech, kam se posuneme [95] => | periodikum = Katolický týdeník (katyd.cirkev.cz) [96] => | odkaz na periodikum = Katolický týdeník [97] => | vydavatel = KatMedia, s.r.o. [98] => | odkaz na vydavatele = KatMedia [99] => | url = https://katyd.cirkev.cz/ze-sveta/bude-zalezet-na-vsech-kam-se-posuneme_19695 [100] => | datum vydání = 2023-11-07 [101] => | issn = 2787-9593 [102] => | datum přístupu = 2023-12-01 [103] => }} [104] => [105] => ===== Důstojnost Božího dítěte ===== [106] => Důstojnost Božího dítěte má podle křesťanské víry pokřtěný člověk, dává člověku svobodu – život v plnosti oprošťující jej od odsouzení plnit očekávání druhých, a vylučuje [[hřích]].{{Citace elektronického periodika [107] => | příjmení = Kopeček [108] => | jméno = Pavel [109] => | titul = 1 J 3,1-2 [110] => | vydavatel = České katolické biblické dílo [111] => | odkaz na vydavatele = České katolické biblické dílo [112] => | url = https://biblickedilo.cz/nabidka-materialu/bible-v-liturgii/liturgicky-rok-b/1-j-31-2/ [113] => | datum přístupu = 2023-12-01 [114] => }}{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = [116] => | jméno = [117] => | titul = Křtem člověk získává novou identitu [118] => | periodikum = Vira.cz [119] => | odkaz na periodikum = Vira.cz [120] => | vydavatel = Arcibiskupství pražské [121] => | odkaz na vydavatele = Arcibiskupství pražské [122] => | url = https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/krest-nova-idnentita [123] => | jazyk = cs [124] => | datum přístupu = 2023-12-01 [125] => }} [126] => [127] => === Školství === [128] => V březnu 2018 právnička odboru ochrany práv dětí [[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky]] (MPSV) Anna Hofschneiderová uveřejnila úvahu – osobní názor autora nevyjadřující stanovisko MPSV, že by pro osvojení si vědomí lidské důstojnosti své i jejího ctění u ostatních měl stávající represivní úpravy systému ([[Paradigma|paradigmatu]]) [[školství]] nahradit princip [[vzdělávání]] smluvní [[Individuální vzdělávání|individuální]].{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení = Hofschneiderová [130] => | jméno = Anna [131] => | titul = O lidské důstojnosti dítěte v kontextu vzdělávání aneb proč lze posilování represivních prvků ve školství považovat za cestu nejen špatným, nýbrž nepřípustným směrem? [132] => | periodikum = EPRAVO.CZ [133] => | vydavatel = EPRAVO.CZ, a.s. [134] => | url = https://www.epravo.cz/top/clanky/o-lidske-dustojnosti-ditete-v-kontextu-vzdelavani-aneb-proc-lze-posilovani-represivnich-prvku-ve-skolstvi-povazovat-za-cestu-nejen-spatnym-nybrz-nepripustnym-smerem-107246.html [135] => | datum vydání = 2018-03-22 [136] => | datum přístupu = 2023-11-25 [137] => }} [138] => [139] => Podle pedagožky [[Lenka Gulová|Lenky Gulové]] vzdělávací instituce ([[škola]]) často podporuje konkurenci ([[Soupeření|rivalitu]]) a osobní prospěch. Upřednostňuje tak [[Osobnost|osobnostní charaktery]], které jsou srozuměny s možností vlastního rozvoje cestou znevažování úspěchu druhých. Podle autorky tak podrývá [[Humanistická psychologie|humánní]] utváření charakteru žáka, dítěte i dospívajícího. Ten ve vzdělávací instituci může být vystaven vyrovnávání se s opakovanou ztrátou důstojnosti, ponižováním lidí i poškozováním jejich života.{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = Němec [141] => | jméno = Jiří [142] => | odkaz na autora = Jiří Němec (pedagog) [143] => | příjmení2 = Gulová [144] => | jméno2 = Lenka [145] => | odkaz na autora2 = Lenka Gulová [146] => | spoluautoři = a kol. [147] => | titul = Teorie a metodika výchovy [148] => | periodikum = is.muni.cz [149] => | vydavatel = Katedra sociální pedagogiky, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [150] => | odkaz na vydavatele = Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [151] => | url = https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/2022jaro/tmv/web/pages/04_03_dustojnost.html [152] => | datum vydání = 2022 [153] => | kapitola = 4.3 Lidská důstojnost a školní prostředí? {{!}} 4. Sociální znevýhodnění, školní prostředí, hodnoty a inkluze – možné souvislosti [154] => | poznámka = {{ISBN|978-80-280-0131-5}} [155] => | datum přístupu = 2023-11-26 [156] => }} [157] => [158] => {{Pahýl část}} [159] => [160] => === Povolání === [161] => {{Podrobně|Důstojná práce}} [162] => [163] => ==== Notářské povolání ==== [164] => Opětovné narušení důstojnosti notářského povolání a závažné [[Kárný delikt|kárné provinění]] jsou [[Skutková podstata|skutkové podstaty]] kárného provinění, které [[zákon]] připouští a řeší odvolání [[Notář|notáře]] a [[Notářský kandidát|notářského kandidáta]] (zástupce notáře) ze [[Právní zastoupení|zastupování]] podle § 14 či 24 [[Notářský řád|notářského řádu]].{{Citace elektronického periodika [165] => | příjmení = Wawerka [166] => | jméno = Karel [167] => | odkaz na autora = Karel Wawerka [168] => | příjmení2 = [169] => | titul = Důstojnost notářského povolání [170] => | periodikum = www.nkcr.cz [171] => | vydavatel = Notářská komora České republiky (NKČR) [172] => | odkaz na vydavatele = Notářská komora České republiky [173] => | url = https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_621-dustojnost-notarskeho-povolani [174] => | datum vydání = 2017-10-27 [175] => | datum přístupu = 2023-11-26 [176] => }} [177] => [178] => == Filozofie == [179] => [180] => === Pohanská antická filozofie === [181] => V době [[Starověk|antiky]] pro [[Řekové|Řeky]] a [[Římané|Římany]] bylo zcela normální mít otroky. Důstojnost byla vnímaná pouze podle toho jakou má člověk mezi lidmi hodnost, úctu, postavení. Čím větší bohatství, tím větší hodnost. [182] => [183] => V pohanské antické filosofii převládá nahodilé (kontingentní) pojetí lidské důstojnosti. [184] => [185] => Důstojnost podle [[Aristotelés|Aristotela]] je hodnocena podle kvality [[myšlení]], moudrosti, vyrovnanosti. Člověk vyniká mírností, takže v ničem nepřehání, je pánem sám nad sebou. V ''Etice Níkomachově'' píše'': …jevil by se velkomyslný člověk zcela směšným, kdyby nebyl dobrý. Nebyl by ani cti hoden, kdyby byl špatný; (…) Nejvíce tedy, opakuji, má velkomyslný člověk vztah ke cti, ale také umírněně se bude chovati k bohatství, moci a všelikému zdaru a nezdaru, ať se přihodí jakkoli, i nebude se ani příliš radovati ve zdaru, ani v nezdaru příliš truchliti.'' [186] => [187] => Důstojnost podle [[Marcus Tullius Cicero|Cicera]] je v postavení ve společnosti. Ale nejen to, člověk s vysokým postavením chodí také dobře upravený, má dobré a ctnostné chování. Umí těžkosti života statečně nést, ovládat emoce a vášně. V díle ''De officiis, III'' uvádí: ''Jestliže naše přirozenost žádá, aby člověk pomáhal člověku, ať je to kdokoliv, jen právě proto, že je to člověk, musí být podle téže přirozenosti i prospěch všech lidí věcí společnou. A jestliže tomu tak je, jsme všichni spojeni jedním a týmž přirozeným zákonem, a jestliže toto platí, jistě nám přirozený zákon zakazuje, abychom jeden druhému ubližovali. (…) Ti lidé pak, kteří tvrdí, že sice musíme mít ohled na spoluobčany, ale nikoli na cizince, ti popírají cit pospolitosti celého lidského rodu. (…) Kdybys způsobil v něčem újmu člověku zcela neužitečnému jen pro svůj vlastní prospěch, jednal bys člověka nedůstojně a proti zákonům přírody.'' [188] => [189] => Důstojnost podle [[Stoikové|stoiků]] (stoikové zastávali přesvědčení [[Pantheismus|pantheistů]]): důstojní jsou lidé, kteří mají podíl na světovém řádu, který zahrnuje jistý božský rozum; nezáleží na sociálním postavení.{{Citace elektronické monografie|příjmení = Šrajer|jméno = Jindřich|titul = Lidská důstojnost|url = http://home.tf.jcu.cz/~srajer/lidska_dustonost.pdf|vydavatel = Teologická fakulta Jihočeské univerzity|místo = České Budějovice|datum vydání = |datum přístupu = 2015-10-06|url archivu = https://web.archive.org/web/20151007161713/http://home.tf.jcu.cz/~srajer/lidska_dustonost.pdf|datum archivace = 2015-10-07|nedostupné = ano}} [190] => [191] => === Renesance a humanismus === [192] => [[Pico della Mirandola]] – Člověk je povolán Bohem, aby učinil sám sebe stvořitelem. Mirandola věří v Boha, člověku nepřiznává nějak zvlášť významné postavení uprostřed stvoření, v rámci kosmu. Přisuzuje mu, inspirován jedním z mýtů platónského dialogu ''Protagoras,'' svobodu. Do Božích úst vkládá slova, která adresuje [[Adam]]ovi: ''Nedal jsem ti žádné pevné místo k bydlení, … žádné vlastní vzezření, ani nějaké zvláštní dary, to vše záleží jen na tobě, jak budeš bydlet, vypadat a jaké budeš vlastnit dary, závisí to na tvém přání a rozhodnutí. Přirozenost ostatního stvoření je pevně určena a je ohraničena vnitřními zákonitostmi. Pro sebe sama si je urči ty sám bez jakéhokoli omezení a ohledů podle svého uvážení… Nestvořil jsem tě ani nebeského ani pozemského, ani smrtelného ani nesmrtelného, ty sám ve své velikosti svobodně jako tvůrčí sochař utváříš sebe sama k podobě, kterou upřednostňuješ.''{{Citace elektronické monografie|příjmení=doc. Šrajer, Dr. theol.|jméno=Jindřich|titul=Lidská důstojnost ZS /16|url=http://home.tf.jcu.cz/~srajer/Prezentace.LDZS..pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=2015|datum přístupu=4.5.2016}}{{Nedostupný zdroj}} [193] => [194] => [[Michel de Montaigne|Montaigne]] ukazuje na nicotnost člověka, chce ho ponížit: ''Domýšlivost je naše přirozená dědičná nemoc. Člověk je nejnešťastnější a nejubožejší ze všeho stvoření, a vesměs nejnadutější. Vidí a cítí se zde na zemi bydlet v blátě a bahně země, v nejhorším, nejodumřelejším a nejzpráchlivějším koutě kosmu vyhníván a přikován …; a jde a sedá si ve své domýšlivosti tam nad měsíční dráhu a činí si nebe za podnož svým nohám. Z pýchy této domýšlivosti pak dochází k tomu, že se srovnává s Bohem, připisuje si božské vlastnosti, a domnívá se že je vyvolený a od ostatního stvoření separován.'' [195] => [196] => === Novověk === [197] => [[Blaise Pascal|Pascal]], jako věřící [[křesťan]], píše: ''Veškerá důstojnost člověka spočívá v myšlení. Nemám hledat svoji důstojnost v prostoru, nýbrž v řádu svého myšlení… Skrze prostor si uvědomuji, že jsem součástí kosmu a ztrácím se v něm jako jeden bod, skrze myšlení jsem sto to pochopit.'' Pascal se dívá na člověka vyváženě, je si vědom bídy, ale i vznešenosti lidské osoby. ''Dobré myšlení je princip mravnosti.''{{Citace elektronické monografie|příjmení=Kadubec|jméno=Jan|titul=Myšlenky Blaise Pascala|url=http://outsidermedia.cz/Vyklepano-z-knih-Blaise-Pascal-Myslenky/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=18.12.2015}} [198] => [199] => [[Osvícenství]]: Dle [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]] je člověk pánem svého osudu a sám tvoří svou budoucnost. Formuluje tzv. [[kategorický imperativ]]: ''Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek.''{{Citace monografie|příjmení = Kant|jméno = Immanuel|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Základy metafyziky mravů|vydání = 2|vydavatel = Svoboda|místo = Praha|rok = 1990|počet stran = 91|strany = |isbn = 80-205-0152-5}} [[Immanuel Kant|Kant]] považuje důstojnost za nevyčíslitelnou vnitřní hodnotu člověka. Znamená to, že člověk je neprodejný. Kant přitom rozlišuje „cenu“ a „důstojnost.“ V lidském světě ''má všechno buď cenu, nebo důstojnost. Co má cenu, na jeho místo může být jako ekvivalent dosazeno něco jiného; co naproti tomu je nad jakoukoli cenu, tedy žádným ekvivalentem nahrazeno, má důstojnost.'' Podle Kanta je člověk povinen mít úctu i k těm lidem, kteří svou důstojnost sami popřeli. Nikomu nesmí být úcta odepřena. Podle toho platí, že ''nesmím odepírat veškerou úctu prostopášníkovi jako člověku, která mu nemůže být odňata minimálně v kvalitě člověka; ačkoliv on sám svým jednáním se činí nedůstojným téhož samého.'' [200] => [201] => Kant tvrdil, že nemáme jen práva a povinnosti vůči jiným, ale také vůči sobě samým. Vyzýval každého, aby nikdy neurážel vlastní důstojnost, která ho povyšuje nad vše stvoření a vlévá mu úctu k sobě samému: ''Být člověkem znamená samo o sobě důstojnost, neboť člověk nemůže být nikým použit jako pouhý prostředek, nýbrž musí být vždy použit zároveň jako cíl. V tom tkví důstojnost osobnosti, která ho pozdvihuje nad ostatní bytosti.''{{Citace monografie|příjmení=Storig, H. J.|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Malé dějiny filosofie|vydání=Přeložili Miroslav Petříček, Petr Rezek a Karel Šprunk.|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství|místo=Kostelní Vydří|rok=2000|počet stran=|strany=323|isbn=}} [202] => [203] => [[Thomas Hobbes|T. Hobbes]] a [[John Locke|J. Locke]] vypracovali individualistický obraz člověka: člověk jako svobodný a nezávislý jedinec. [204] => [205] => == Biologie a medicína == [206] => [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstvo zahraničních věcí]] v roce 1997 v [[Oviedo|Oviedu]] přijalo Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně). Pro ČR vstoupila v platnost dne 1. října 2001. Signatáři této Úmluvy si jsou vědomi rychlého vývoje [[biologie]] a [[Lékařství|medicíny]], a proto jsou přesvědčeni o potřebě respektovat lidskou osobnost jako jednotlivce a jako člena lidského rodu a vidí jako důležité uznání a zajištění lidské důstojnosti. Jsou si vědomi, že zneužití biologie a medicíny může vést k ohrožení lidské důstojnosti. Proto pokrok v biologii a medicíně by měl být prospěšný pro celé současné i budoucí [[Generace Z|generace]], proto je potřebná mezinárodní spolupráce. Z tohoto důvodu vidí jako důležité držet se opatření, která jsou nepostradatelná v zajištění lidské důstojnosti a základních práv a svobod každého jednotlivce s aplikací biologie a medicíny.Článek 18 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně), č. 96/2001 Sb. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3563 Dostupné online.] [207] => [208] => 12. ledna 1998 byl v [[Paříž]]i přijat Dodatkový protokol k výše zmíněné úmluvě o zákazu [[klonování]] lidských bytostí. V ČR vstoupil v platnost dne 1. října 2001. [209] => [210] => K [[výzkum]]u na [[Embryo|ebryích]] [[in vitro]] úmluva o lidských právech a biomedicíně uvádí: ''Každý zákrok, jehož účelem je vytvořit lidskou bytost, která je geneticky shodná s jinou lidskou bytostí, živou či mrtvou je nepřípustný.'' [211] => [212] => == Odkazy == [213] => [214] => === Reference === [215] => [216] => [217] => === Literatura === [218] => * HERŮFEK, Jan. ''Pojetí důstojnosti člověka od antiky po současnost''. Ostrava: Ostravská univerzita, 2015. {{ISBN|978-80-7464-781-9}}. [219] => [220] => === Externí odkazy === [221] => * {{Commonscat}} [222] => * {{Wikicitáty|téma=Důstojnost}} [223] => [224] => {{Autoritní data}} [225] => [226] => [[Kategorie:Filozofie]] [227] => [[Kategorie:Lidská práva]] [] => )
good wiki

Důstojnost

Alegorie důstojnosti, dřevoryt, Cesare Ripa, dílo Iconologia di Cesare Ripa Důstojnost je soubor pravidel vztahujících se k bytosti používající přirozenou inteligenci, nejčastěji k člověku. Překročení těchto pravidel je z morálního hlediska vnímáno jako nepřípustné; výhoda získaná za cenu takového překročení je vzhledem k morálnímu hledisku považována za nicotnou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'spravedlnost','Lidská práva','soukromí','Rovnost (právo)','Immanuel Kant','Listina základních práv a svobod','Sociální práva','Všeobecná deklarace lidských práv','národnost','Svoboda','politologie','Morálka'

Morálka

Morálka je souhrn hodnot, pravidel a norem, které určují, co je správné a co je špatné chování v rámci dané společnosti.

Národnost

Politologie

Politologie je vědní disciplína zabývající se studiem politiky.

Soukromí

Spravedlnost

Svoboda