Array ( [0] => 14735685 [id] => 14735685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elektromyografie [uri] => Elektromyografie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Elektromyografie (EMG) je diagnostická metoda, která se používá k detekci elektrické aktivity svalů. Tato metoda je založena na zaznamenávání elektrických impulsů, které jsou generovány svalovými vlákny při jejich kontrakci. Elektrické signály jsou zaznamenávány pomocí elektrod, které jsou umístěny na povrchu kůže nebo přímo do svalů. Tyto signály jsou poté analyzovány a interpretovány lékařem. EMG se často využívá k diagnostice a monitorování různých svalových poruch, jako je například svalová dystrofie, amyotrofická laterální skleróza (ALS) nebo poranění míchy. Tato metoda může také být využita k zjištění příčiny bolestí zad, krční páteře nebo dalších oblastí těla. Elektromyografie může být také použita při monitorování svalové aktivity při rehabilitaci, aby se zjistilo, zda dochází ke správným svalovým kontrakcím. EMG se často kombinuje s jinými diagnostickými metodami, jako je například elektroencefalografie (EEG) nebo magnetická rezonance (MRI), aby se získala komplexnější informace o stavu pacienta. Při provádění elektromyografie je důležité dbát na správnou přípravu pacienta, jako je například vyvarování se užívání alkoholu a kofeinu před vyšetřením. Samotné vyšetření je obvykle bezbolestné, s výjimkou nepatrného nepohodlí způsobeného vložením elektrod do svalů. Celkově je elektromyografie důležitou diagnostickou metodou, která umožňuje lékařům získat informace o elektrické aktivitě svalů a pomáhá při diagnóze a monitorování různých svalových poruch. [oai] => Elektromyografie (EMG) je diagnostická metoda, která se používá k detekci elektrické aktivity svalů. Tato metoda je založena na zaznamenávání elektrických impulsů, které jsou generovány svalovými vlákny při jejich kontrakci. Elektrické signály jsou zaznamenávány pomocí elektrod, které jsou umístěny na povrchu kůže nebo přímo do svalů. Tyto signály jsou poté analyzovány a interpretovány lékařem. EMG se často využívá k diagnostice a monitorování různých svalových poruch, jako je například svalová dystrofie, amyotrofická laterální skleróza (ALS) nebo poranění míchy. Tato metoda může také být využita k zjištění příčiny bolestí zad, krční páteře nebo dalších oblastí těla. Elektromyografie může být také použita při monitorování svalové aktivity při rehabilitaci, aby se zjistilo, zda dochází ke správným svalovým kontrakcím. EMG se často kombinuje s jinými diagnostickými metodami, jako je například elektroencefalografie (EEG) nebo magnetická rezonance (MRI), aby se získala komplexnější informace o stavu pacienta. Při provádění elektromyografie je důležité dbát na správnou přípravu pacienta, jako je například vyvarování se užívání alkoholu a kofeinu před vyšetřením. Samotné vyšetření je obvykle bezbolestné, s výjimkou nepatrného nepohodlí způsobeného vložením elektrod do svalů. Celkově je elektromyografie důležitou diagnostickou metodou, která umožňuje lékařům získat informace o elektrické aktivitě svalů a pomáhá při diagnóze a monitorování různých svalových poruch. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Upravit}} [2] => [3] => '''Elektromyografie''' (EMG) studuje funkci kosterního svalstva tím, že vyšetřuje elektrické [[biosignál]]y, které ze svalů vycházejí. (Mohli bychom také říci, že jde o [[biosignál]]y, vznikající v důsledku svalové aktivity, což je typický příklad, ovšem takové tvrzení by mohlo být zavádějící, neboť svaly produkují elektrickou aktivitu, i když jsou v klidu – např. [[ploténkový šum]].) [4] => [5] => == Historie == [6] => Zvýšený zájem o studium svalových pohybů můžeme pozorovat v [[renesance (historická epocha)|renesanci]], kdy se jim věnoval zejména polyhistor [[Leonardo da Vinci]]. Rovněž tak „otec“ moderní anatomie [[Andreas Vesalius]] ve svém díle [[Fabrica]] – ten se však věnoval spíše popisu mrtvých svalů než jejich dynamice. [7] => [8] => První logickou dedukci toho, že svaly musí vykazovat elektrickou aktivitu, dokumentoval Ital [[Francesco Redi]] v r. [[1666]]. Předpokládal, že rána od [[Parejnok elektrický|rejnoka elektrického]]{{chybí zdroj}} má svůj původ v jeho svalech. [9] => [10] => Vztah mezi elektřinou a svalovou kontrakcí poprvé pozoroval [[Luigi Galvani]] v r. [[1791]]. Depolarizoval svaly žabího stehýnka tím, že se jich dotknul kovovou tyčí. I když se v interpretaci svých pokusů mýlil tím, že vzniklý galvanický článek ve své knize [[De Viribus Electricitatis in Motu Musculari Commentarius]] ([[1792]]) považoval za projev "[[živočišná elektřina|živočišné elektřiny]]", přece je možno jeho pozorování považovat za zrození [[elektroneurofyziologie]]. [11] => [12] => Že se v Galvaniho pokusech jednalo o [[elektrochemický článek]], sestavený z [[elektrolyt]]u a dvou [[elektroda|elektrod]] z různých kovů, kterým po uzavření [[elektrický obvod|elektrického obvodu]] prochází [[elektrický proud]], objevil dva roky po Galvaniho prvním experimentu r. [[1793]] [[Alessandro Volta]]. [13] => [14] => Na toto zjištění zareagoval Galvani hned v následujícím roce tím, že zjistil, že stah žabích svalů je možno vyvolat i přiložením volného konce nervu bez přítomnosti jakéhokoliv kovu, a tím se utvrdil ve svém konceptu [[živočišná elektřina|živočišné elektřiny]]. Avšak Voltův vliv byl natolik silný, že diskuse o koncepci Galvaniho živočišné elektřiny na další čtyři desetiletí utichla - zatímco na Voltův objev navázal vývoj galvanických článků pro technické využití, ve výzkumu živočišné elektřiny v té době nikdo nepokračoval. [15] => [16] => V r. [[1820]] sestavil [[Schweigger]] první [[galvanometr]], založený na [[Oersted]]ových objevech v oblasti magnetismu. Pět let poté zdokonalil [[Nobili]] galvanometr kompenzací zemského magnetismu a tím zvýšil jeho citlivost. S použitím takového galvanometru [[Carlo Matteucci]] v r. [[1844]] konečně dokázal, že svaly produkují elektrický proud. [17] => [18] => [[Matteuci]]ho prací byl inspirován [[Frenchman DuBois-Reymond]], který v r. [[1849]] ve své knize [[Uber Thierische Elektricitat]] podal první zprávu a elektrických signálech, produkovaných při [[volní aktivita|volní aktivitě]] lidských kosterních svalů. Rovněž objevil, že velikost zaznamenaného proudu je snížena impedancí kůže. K snímání signálu použil drátěnou elektrodu. [19] => [20] => Němec [[H. Piper]] r. [[1907]] ([[Uber den willkurlichen Muskeltetanus]]) zdokonalil metodu tím, že zavedl kovové plošné elektrody. Další pokrok v technice záznamu představoval objev [[katodová trubice|katodové trubice]], navržený [[Braun]]em r. [[1897]], což poprvé použili k zesílení akčních potenciálů – ve spojení se [[strunový galvanometr|strunovým galvanometrem]] – [[A. Forbes]] a [[C. Thatcher]] v r. [[1920]]. O dva roky později [[H. S. Gasser]] a [[J. Erlanger]] (v r. [[1922]]) použili namísto galvanometru osciloskopu, založeného na principu katodové trubice, za což, spolu se zdárnou interpretací akčního potenciálu, byli odměněni v r. [[1944]] Nobelovou cenou za fyziologii. [21] => [22] => Zatímco v průběhu 19. století byla ještě detekce myografických potenciálů velmi obtížná a tím pádem jen nemnoho vědců bylo schopno jejich výzkumu, opačný proces, neboli vybuzení svalových záškubů působením elektrického proudu, se dal demonstrovat velmi snadno a tak se i stal nástrojem mnohých léčitelů a šarlatánů. Nicméně alespoň někteří vědci se snažili provádět výzkum těchto jevů odpovědně systematicky. Mezi nimi Francouz [[G. B. A. Duchenne]], který v polovině devatenáctého století systematicky zkoumal dynamiku a funkci [[kosterní sval|kosterního svalstva]] a své výzkumy popsal v klasickém díle [[Physiologie des Mouvements]] ([[1867]]). [23] => [24] => Detekce elektrických signálů ze svalu a aplikace elektrického proudu přitáhla pozornost anglického elektrického inženýra [[Baines]]e. Baines byl první, který přirovnal šíření [[nervový vzruch|vzruchu nervem]] k šíření elektrického signálu kabelem. Tato analogie se pak ve „století elektřiny“ velmi rozšířila. Baines ve své knize ([[1918]]) publikoval svůj elektrický model nervového systému, ve kterém neurony a svalová vlákna nahradil elektrickými obvody, sestavenými z [[galvanický článek|galvanického článku]] a množství [[kondenzátor]]ů. Proto se o Bainesovi hovoří jako o prvním biomedicínském inženýrovi. [25] => [26] => Použití elektronkových zesilovačů umožnilo klinické využití vyšetřování biosignálů. Pokus zaznamenat signál z dysfunkčního svalu se poprvé podařil [[R. Proebster|Proebsterovi]] r. [[1928]] ([[Uber Muskelaktionsstrome am gesunden und Kranken Menschen]]) při vyšetřování pacienta, trpícího [[obrna|obrnou]] [[periferní nerv|periferního nervu]]. [27] => [28] => Rychlý rozmach klinické myografie přineslo až použití jehlové elektrody [[E. D. Adrian|Adrianem]] a [[D. W. Bronk|Bronkem]] ([[1929]]), což poprvé v historii umožnilo sledování aktivity, spojené s činností jednotlivých svalových vláken (či malých skupin svalových vláken). Využití elektromyografických jehel dále zdokonalil v průběhu 50. a 60. let [[F. Buchthal]]. [29] => [30] => V 60. letech skupina ruských inženýrů vedená [[Kobrinským]] uvedla návrh elektronické protézy ruky, ovládané myoelektrickými signály (kterýžto nápad si dal v Německu patentovat již r. [[1945]] [[Reinhold Reiter]]). [31] => [32] => == Procedura == [33] => EMG se často provádí při současné stimulaci příslušných motorických a periferních nervů. Samotné snímání lze provádět invazivně i neinvazivně, na úrovni jediného svalového vlákna, jedné motorické jednotky i celého svalu. [34] => {{Citace monografie [35] => | příjmení = Penhaker [36] => | jméno = Marek [37] => | příjmení2 = Imramovský [38] => | jméno2 = Martin [39] => | příjmení3 = Tiefenbach [40] => | jméno3 = Petr [41] => | příjmení4 = Kobza [42] => | jméno4 = František [43] => | titul = Lékařské diagnostické přístroje - učební texty [44] => | vydání = 1 [45] => | vydavatel = VŠB - Technická univerzita Ostrava [46] => | místo = Ostrava [47] => | rok = 2004 [48] => | isbn = 80-248-0751-3 [49] => }} [50] => [51] => === Elektrody pro EMG === [52] => Používají se povrchové i podpovrchové elektrody složení Ag, či AgCl. [53] => * Povrchové elektrody [54] => Používají se povrchově tzv. multielektrody - stripsy nebo gridy. Strips je silikonový (případně plastový) pásek s kontaktními ploškami elektrod v linii za sebou. Grid je dvourozměrné pole s ploškami elektrod (často tvořenými Ag/AgCl kuličkami uspořádanými maticově) na silikonové či plastové podložce. Gridy slouží k mapování rozložení potenciálů generovaných svalem. Dostupná je i verze plovoucích gridů, které namísto vystouplých stříbrných kuliček používají prohlubně, v nichž je aplikovaný vodivý gel - tak se redukuje vznik artefaktů ve snímaném signálu. Takové gridy se vyrábí i jednorázové, kdy spodní strana je opatřena samolepicí vrstvou, případně se připevňují samolepicí páskou. [55] => [[Soubor:Multielektrodový EMG grid.png|350px|vpravo|náhled|Multielektrodový EMG grid]] [56] => * Podpovrchové elektrody [57] => Jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu. Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) vzájemně izolovaných vodičů hned několik. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG). [58] => Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout. [59] => [60] => [[Soubor:Multipolární podpovrchová elektroda.jpg|350px|vpravo|náhled|Jehlová multipolární elektromyografická elektroda.]] [61] => [62] => === Elektrické charakteristiky === [63] => V případě neinvazivního měření na povrchu kůže zaznamenáváme signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda-pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra leží v oblasti 50-150 Hz. [64] => [65] => Invazivním, tzv. intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. [66] => {{Citace monografie [67] => | příjmení = Webster [68] => | jméno = John G. [69] => | titul = Encyclopedia of Medical Devices and Instrumentation [70] => | vydání = 2 [71] => | vydavatel = Wiley [72] => | místo = New York [73] => | rok = 2006 [74] => | isbn = 978-047-1732-877 [75] => | jazyk = anglicky [76] => }} Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV. [77] => [78] => === Sumární akční potenciál svalu (CMAP) === [79] => Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Používá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3-5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy jako je roztroušená skleróza je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž zpětnovazebně aktivujeme motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti. [80] => [81] => === Akční potenciál motorické jednotky (MUAP) === [82] => Nejčastěji se k této metodě využívá podpovrchových elektrod při přirozené kontrakci svalu – lehkým zatížením svalu až do jeho zapojení na maximálně 10% [[Maximální vědomá kontrakce|MVC]], tím se aktivuje malý počet motorických jednotek. Elektroda snímá výsledný signál složený z příspěvků okolních motorických jednotek. Tento signál se dále filtruje pásmovou propustí 1.2 – 2.5 kHz a rozkládá na hroty, jejichž lineární kombinace nejlépe napodobí původní složený signál. Tak lze sledovat průběh aktivace jednotlivých motorických jednotek. Takto lze například odhalit dystrofii svalstva, kdy je na dané zatížení aktivováno nepřiměřené množství motorických jednotek. Naopak menší počet aktivovaných motorických jednotek značí chybnou funkci motoneuronů. Oproti metodě CMAP získáváme i informaci o opakovacích frekvencích aktivace motorických jednotek, čehož lze také využít při diagnostice. [83] => [84] => === EMG jednoho svalového vlákna (SFEMG) === [85] => Tato metoda umožňuje zaznamenávat akční potenciály jednoho svalového vlákna a měření hustoty svalových vláken a neuromuskulárního [[jitter]]u. Zjištěním počtu snímaných akčních potenciálů, zaznamenávaných současně, jejichž amplituda překračuje 200 μV, zjistíme zároveň počet aktivních vláken v blízkosti elektrody. Měřením v různých místech svalu můžeme zjistit průměrnou hustotu jeho vláken. Ta se liší u jednotlivých svalů a zvyšuje se ve stáří, ale také u některých poruch motorických nervů a nervosvalové ploténky. Akční potenciály snímané SFEMG svalu mají různé vzájemné zpoždění. Odchylky od konstantní frekvence se nazývají neuromuskulární jitter a jsou způsobeny chemickým přenosem na nervosvalové ploténce. Normální hodnota dosahuje 10-50 μs a podle odchylek lze rozpoznat [[myopatie]]. [86] => [87] => == Aplikace == [88] => EMG se používá pro diagnostiku neurosvalových onemocnění a poškození, [[kineziologie|kineziologii]], a poruchy kontroly pohybového aparátu. EMG signálů lze taktéž využít pro řízení prostetických náhrad jako například ruky či nohy. [89] => [90] => EMG je taktéž používáno pro ovládání počítače a jiných elektronických zařízení (PDA nebo mobilních telefonů). Možné využití sahá k řízení mobilních robotů či elektrického křesla což může být velmi nápomocné pro osoby, které nemohou ovládat křeslo řízené joystikem. Povrchové EMG je možné využít například pro ovládání her{{en}}[https://sites.google.com/site/acevportfolio/emg---mouse-controller EMG pro ovládání her] {{Wayback|url=https://sites.google.com/site/acevportfolio/emg---mouse-controller |date=20131225101929 }} či v kombinaci s EEG ve výzkumu spánkových pochodů a nervových záchvatů.{{Citace elektronického periodika |titul=EEG-EMG systém měření spánkových pochodů a nervových záchvatů myší |url=http://www.pinnaclet.com/3-channel/tethered-for-mice.html |datum přístupu=2013-11-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130615102036/http://pinnaclet.com/3-channel/tethered-for-mice.html |datum archivace=2013-06-15 |nedostupné=ano }} [91] => [92] => === Nízkonákladové EMG zařízení === [93] => V roce 2011 v Advancer Technologie vyvinuli jednoduchý plošný spoj, který může být využit pro konverzi měřených signálů svalů do podoby vyhlazeného výstupního signálu.{{en}}[http://www.advancertechnologies.com/ Nízkonákladový systém měření EMG] [94] => [95] => == Terminologie == [96] => * [[Alfa motoneuron]] ([[:en:Alpha-motoneuron]]) – [[neuron]], jehož tělo leží v [[přední roh míšní|předním rohu míšním]] a jehož axon relativně velkého průměru inervuje skupinu svalových vláken. [97] => * [[Motorická jednotka]] ([[:en:Motor unit]] – MU) – termín užívaný k popisu nejmenší možné řízené svalové jednotky; sestává z [[alfa-motoneuron]]u, jeho [[neuromuskulární junkce]] a svalových vláken, která [[inervace|inervuje]]. [98] => * [[Akční potenciál svalového vlákna]] ([[:en:Muscle fiber action potential]] – neboli [[:en:Motor action potential]] – [[MAP]]) – detekovaný tvar vlny, vznikající v důsledku depolarizační vlny, která se šíří svalovým vláknem oběma směry od nervosvalové ploténky. [99] => * [[Akční potenciál motorické jednotky]] ([[:en:Motor Unit Action Potential]] – [[MUAP]]) – detekovaný tvar vlny, který je výsledkem časoprostorové sumace akčních potenciálů jednotlivých svalových vláken jedné motorické jednotky, snímaný elektrodou nebo párem elektrod. [100] => * [[Řada akčních potenciálů motorické jednotky]] ([[:en:Motor Unit Action Potential Train]] – [[MUAPT]]) – opakovaná sekvence [[MUAP]]ů z dané [[motorická jednotka|motorické jednotky]] [101] => * [[Interval mezi pulzy]] ([[:en:Interpulse Interval]] – [[IPI]]) – časový interval mezi dvěma po sobě následujícími výboji motorické jednotky; má semináhodnou povahu [102] => * [[Frekvence výbojů]] ([[:en:Instantaneous Firing Rate]]) – parametr, daný reciprokou hodnotou mezipulsového intervalu [103] => * [[Průměrná frekvence výbojů]] ([[:en:Average Firing Rate]] –) – průměrná hodnota výše uvedené veličiny [104] => * [[Synchronizace]] ([[:en:Synchronization]] –) – tendence motorické jednotky depolarizovat se v okamžiku (anebo blízko okamžiku), kdy dochází k depolarizaci jiné motorické jednotky. [105] => * [[Elektromyografický signál]] ([[:en:Electromyographic Signal]] – [[EMG]]) – celkový signál detekovaný elektrodou; jedná se o [[sumační potenciál]] všech [[MUAPT]] ze všech motorických jednotek, které jsou v dosahu snímací elektrody [106] => * [[Myoelektrický signál]] ([[:en:Myoelectric signal]]) – synonymum pro elektromyografický signál [107] => * [[Amplituda]] ([[:en:Amplitude]]) – velikost signálu, udávaná v mikrovoltech nebo v milivoltech. [108] => * [[Doba trvání]] ([[:en:Time Duration]]) – časový interval, během kterého detekujeme danou vlnu [109] => * [[Fáze]] ([[:en:Phase]]) – v elektromyografii znamená výchylku amplitudy v negativním či positivním směru [110] => * [[Tvar vlny]] ([[:en:Shape]]) – tvar vlny (nezávislý na změně časového nebo amplitudového měřítka) [111] => * [[Tvar vlny]] ([[:en:Waveform]]) – tvar vlny (včetně daného časového a amplitudového měřítka, tj. takový, jaký jej vnímá oko myografisty [112] => * [[Dekompozice]] ([[:en:Decomposition]]) – proces, během kterého jsou extrahovány jednotlivé [[MUAP]] z elektromyografického signálu [113] => * [[Elektroda]] ([[:en:Electrode]]) – [[součástka]], skrze kterou elektrický proud vstupuje (či vystupuje) do elektrolytu, plynu či vakua. [114] => * [[Detekční povrch]] ([[:en:Detection Surface]]) – ta část snímací elektrody, která je v přímém kontaktu s prostředím, ze kterého jsou snímány signály [115] => * [[Unipolární elektroda]] ([[:en:Unipolar Electrode]]) – elektroda, která je tvořena jedním detekčním povrchem [116] => * [[Bipolární elektroda]] ([[:en:Bipolar Electrode]]) – elektroda, která je tvořena dvěma detekčními povrchy [117] => * [[Koncentrická elektroda]] ([[:en:Concentric Electrode]]) – aktivní elektroda elektroda, umístěná ve středu kovového stínění - typicky se jedná o elektrodu, izolovaně umístěnou v otvoru duté jehly, která tvoří referenční elektrodu [118] => * [[Detekce]] ([[:en:Detection]]) – proces, ve kterém je snímán signál pomocí elektrody [119] => * [[Záznam]] ([[:en:Recording]]) – proces, ve kterém je zaznamenáván časový průběh detekovaného signálu na vhodné médium (papír, film, paměť počítače apod.) [120] => * [[Isometrická kontrakce]] ([[:en:Isometric Contraction]]) – svalový stah, při kterém se délka staženého svalu nemění [121] => * [[Anisometrická kontrakce]] ([[:en:Anisometric Contraction]]) – stah svalu, během kterého se mění délka staženého svalu [122] => * [[Balistická kontrakce]] ([[:en:Ballistic Contraction]]) – stah svalů, vykonaný s nejvyšší fyziologicky možnou rychlostí [123] => * [[Maximální vědomá kontrakce]] ([[:en:Maximal voluntary contraction]] – [[MVC]]) – maximální stah, kterého je jedinec schopen docílit [124] => * [[Agonista]] ([[:en:Agonist Muscle]]) – sval, který začíná kontrakci [125] => * [[Antagonista]] ([[:en:Antagonist Muscle]]) – sval, který působí proti aginostovi [126] => * [[Synergista]] ([[:en:Synergist Muscle]]) – sval, který působí stejným směrem jako agonista [127] => [128] => [140] => [141] => == Reference == [142] => [143] => [144] => == Související články == [145] => * [[Elektroencefalografie]] [146] => [147] => == Externí odkazy == [148] => * {{Commonscat}} [149] => [150] => == Literatura == [151] => * {{NK ČR|ph119885|věc=ano}} [152] => [153] => * {{Citace monografie [154] => | příjmení = Basmajian [155] => | jméno = John V [156] => | příjmení2 = De Luca [157] => | jméno2 = Carlo J [158] => | titul = Muscles Alive: Their Functions Revealed by their Electromyography [159] => | rok = 1967 [160] => | url = https://archive.org/details/musclesalivetheie2basm [161] => | vydání = 5 [162] => | vydavatel = Williams & Wilkins [163] => | místo = Baltimore, USA [164] => | rok copyrightu = 1985 [165] => | počet svazků = [166] => | počet stran = 561 [167] => | isbn = 0-683-00414-X [168] => | jazyk = anglicky [169] => }} [170] => [171] => * {{Citace monografie [172] => | příjmení = Keller [173] => | jméno = Otakar [174] => | titul = Obecná elektromyografie: Fyziologické základy a elektrofyziologická vyšetření [175] => | vydavatel = Triton [176] => | rok = 1999 [177] => | isbn = 80-7254-047-5 [178] => }} [179] => [180] => * {{Citace monografie [181] => | příjmení = Kadaňka [182] => | jméno = Zdeněk [183] => | příjmení2 = Bednařík [184] => | jméno2 = Josef [185] => | příjmení3 = Voháňka [186] => | jméno3 = Stanislav [187] => | titul = Praktická elektromyografie [188] => | rok = 1994 [189] => | isbn = 80-7013-181-0 [190] => }} [191] => [192] => [222] => [223] => [240] => [241] => {{Autoritní data}} [242] => {{Portály|Medicína}} [243] => [244] => [[Kategorie:Elektrofyziologie]] [245] => [[Kategorie:Lékařská diagnostika]] [246] => [[Kategorie:Neurologie]] [] => )
good wiki

Elektromyografie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'MUAP','biosignál','Tvar vlny','živočišná elektřina','MUAPT','Maximální vědomá kontrakce','1793','1928','strunový galvanometr','1907','MAP','D. W. Bronk'

1793

1907

1928

MAP
Copyright © 2025 Dobrý spolek