Array ( [0] => 15482484 [id] => 15482484 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elf [uri] => Elf [3] => Ängsälvor - Nils Blommér 1850.jpg [img] => Ängsälvor - Nils Blommér 1850.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => '''Elf''' je bytost z [[Germánská mytologie|germánské mytologie]] a folklóru. Jeho nejznámější formou je severský ''[[Álfové|álfr]]'', v plurál ''álfar'', méně známý je německý ''[[alp (mytologie)|alp]]''. Během [[christianizace]] byli elfové zaměňováni s různými bytostmi nižšími mytologie, jako jsou [[trpaslík|trpaslíci]] nebo [[Můra (mytologie)|noční můry]]. Pod vlivem [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkienova]] [[Pán prstenů|Pána prstenů]] a na něj navazující [[fantasy]] literaturu se však prosadil obraz elfů jako dobrotivých bytostí lidské výšky, spjatých s magií a přírodou. V [[anglosféra|anglosaském světě]] se však zároveň uchovává obraz elfů jako malých bytostí, například [[vánoční elf|vánočních elfů]]. Do češtiny tyto bytosti nejsou zpravidla překládáni jako elfové, ale jako [[Skřítek (mytologie)|skřítci]] či [[Víla|víly]]. [3] => [4] => == Etymologie == [5] => Slovo je odvozeno od [[Pragermánština|pragermánského]] ''*albiz'', to zase od [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*albhós'' či ''*helbhós'' ve významu „bílý“. Ze stejného kořene mohou pocházet i geografická jména [[Alpy]] a [[Labe]]. Základ této etymologie položil již [[Jacob Grimm]] a [[Ferdinand de Saussure]]. Konkrétní indoevropský kořen pak odvodil [[Elis Wadstein]]. [6] => [7] => [[Adalbert Kuhn]] spojil slovo elf se [[sanskrt]]ským rbhu „obratný řemeslník“, které označovalo démony, kteří vykovali bohům šperky. K této etymologii se přiklonil i [[Jan de Vries]], jejím problémem však je to, že vychází ze záměny elfů a s trpaslíky, která proběhla až během [[středověk]]u. [8] => [9] => == Historie == [10] => [[Soubor:Poor little birdie teased by Richard Doyle.jpg|náhled|Zpodobnění elfa ve [[Viktoriánské období|Viktoriánském období]] ilustrátorem [[Richard Doyle|Richardem Doylem]]]] [11] => Nejstarším důkazem o germánské víře v elfy může být jméno věštkyně [[Albruna|Albruny]] zmiňované [[Tacitus|Tacitem]] na přelomu [[1. století|1.]] a [[2. století]]. Lze ho přeložit jako „elfí kouzla“.(s. 91) V [[Germánské jazyky|germánských jazycích]] se během středověku elf začal zaměňovat s jinými bytostmi nižší mytologie, především trpaslíky a můrami. V [[Anglie|Anglii]] tato proměna počala od [[11. století]], v [[Německo|Německu]] ve 13. století. Ve [[Francouzština|francouzštině]] se slovo elf objevuje až v [[16. století]] jako výpůjčka z germánských jazyků a rozšířilo se až v [[19. století]] jako označení pro bytost podobnou trpaslíkovi. [12] => [13] => == Povaha == [14] => Elfové byli původně dobrotivými bytostmi. Svědčí o tom řada [[Osobní jméno|osobních jmen]] od nich odvozených, která měla svému nositeli zajistit jejich ochranu. Jedná se například [[Staroangličtina|staroanglická]] jména [[Alfréd|Aelfraed]] „rádce elfů“ [[Aelfbeorth]] „třpytící se elf“ nebo [[Aelfwine]] „přítel elfů“. Mezi další taková jména patří [[Alf (jméno)|Alf]], [[Alva]] a [[Alberich]]. Podobný účel měla jména odvozená od jmen bohů jako [[Thorsteinn]] „[[Thór]]ův kámen“ nebo [[Frómundr]] „[[Frey]]em ochraňovaný“. Naopak například od slova [[dvergr]] „trpaslík“ žádná známá osobní jména odvozena nejsou, protože o těchto bytostech se původně věřilo že jsou zlovolné povahy. Na pozitivní charakter elfů odkazuje i samotná etymologie jejich jména od bílé barvy.Lecouteux, s. 93 [15] => [16] => Elfové byly spojeni s magií, později škodlivou magií. Staroanglický výraz aelfside z doby kolem roku 1000 „čarodějnictví, uhranutí“ doslova znamená „elfí kouzla“, složka siden je příbuzná severskému seid. Mezi další slova spojující magii a elfy patří staroanglické ''aelfadl'' „noční můra“ a ''aelfsogotha'' „[[škytavka]]“, dále německé Alpfuss „[[pentagram]], muří noha“ a Alraun či Albruna „[[mandragora]]“. O kultu elfů svědčí existence rodinného svátku [[Álfablót]] „elfí obětování“, který byl slaven předkřesťanskými [[Seveřané|Seveřany]]. Souvislost této slavnosti s [[Kult předků|kultem předků]] ukazuje že se zemřelými byli spjati i sami elfové.Lecouteux, s. 95 Někteří lidé, například [[Hálfdan Hvítbeinn]], byli po své smrti nazýváni elfy. [17] => [18] => Podle [[Clauda Lecouteux]]e jsou tak elfové nižšími božstvy plodnosti a úrody, spjatými s dobrotivými předky a bohy Freyem a Thórem, kteří přebývají v [[Álfheim]]u. Naproti tomu trpaslíci, později s elfy zaměňovaní, byli jejich zlovolnou analogií.Lecouteux, s. 103 [19] => [20] => {{Viz též|Álfové}} [21] => [22] => == Elfové v renesanční literatuře == [23] => V [[Anglie|anglické]] [[renesance|renesanční]] literatuře se objevují elfové jako nejen druh [[víla|víl]], ale téměř synonymum slova víla. Nejznámějším dílem (a možná nejstarším) s tímto pohledem je hra ''[[Sen noci svatojánské]]'' [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]]: termín elf je použit pro bytosti téměř velikosti [[hmyz]]u. Mezi další autory, kteří takto popisovali elfy, patří [[Michael Drayton]]. Na druhou stranu [[Edmund Spenser]] používá termín elf pro bytosti lidské velikosti. [24] => [25] => == Elfové v moderní literatuře == [26] => Postavy elfů se často vyskytují v současné [[fantasy]] literatuře a jiných fantasy dílech včetně [[Hra na hrdiny|her na hrdiny]]. Jejich typologie bývá podobná jako u mytologických elfů, v jednom díle resp. fantasy světě se však obvykle vyskytuje pouze jeden druh elfů. Elfové jsou známi zejména z děl [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]], [[Raymond E. Feist|Raimonda E. Feista]], [[Andrzej Sapkowski|A. Sapkowského]], [[Poul Anderson|Poula Andersona]] nebo [[Christopher Paolini|Christophera Paoliniho]]. [27] => [28] => Ve fantasy se nejčastěji vyskytují elfové podobní mytologickým elfům světlým. Jedná se obvykle o bytosti vysokého štíhlého vzrůstu s jemnými rysy obličeje a špičatýma ušima. Špičatost se ovšem pohybuje od lehké (tvar zhruba jako polovina lipového listu) u Tolkiena až po uši stejně dlouhé jako králičí například v japonských [[anime]]. Délka života elfů je většinou výrazně delší než lidská, pohybuje se od nestárnoucích Tolkienových až k „pouhým“ několika [[Století|staletím]]. Elfové se vyznačují velkou [[moudrost]]í, mají rádi přírodu, často bydlí přímo v [[les]]e (v domech postavených na [[strom]]ech). Jejich obvyklou zbraní je dlouhý [[luk]]. [29] => [30] => Elfové z fantasy jsou také běžnou rasou v [[Hra na hrdiny|hrách na hrdiny]] jako je ''[[Dungeons & Dragons]]'' nebo české ''[[Dračí doupě]]'', stejně jako v počítačových hrách tohoto typu. V dračím doupěti se jedná zjevně o elfy zelené (podle Tolkienova dělení). [31] => [32] => === Tolkienovi elfové === [33] => [[Soubor:Arwen by Anna Kulisz.jpg|náhled|Elfka [[Arwen]] je jednou z postav objevujících se v [[Tolkien]]ově trilogii [[Pán prstenů]]]] [34] => {{Viz též|Elfové (Středozem)}} [35] => V Tolkienově [[Středozem]]i jsou elfové ([[Quendi]]) ušlechtilé nesmrtelné bytosti, které do určité míry vládnou [[Magie (fantasy)|magií]] a byli první, kteří osídlili svět. Tolkien je rozděluje na Vznešené (''Calaquendi'', dále se dělí na ''[[Vanyar]]'', ''[[Noldor]]'' a část ''[[Teleri]]''), šedé (''[[Sindar]]''), zelené (''Laiquendi'') a temné (''Moriquendi''). Paralelně [[Eldar]] označuje Vanyar, Noldor a všechny Teleri a [[Avari]] ostatní (podmnožinu Moriquendi). Toto rozdělení nemá nic společného se základním dělením mytologických elfů, všichni Tolkienovi elfové jsou stejný druh bytostí. [36] => [37] => Tolkienovo rozdělení elfů je dáno zejména tím, jak se zachovali k nabídce odchodu do [[Valinor]]u – Vanyar do Valinoru přišli a zůstali v něm, Noldor do něj přišli, ale později se vrátili a přinesli do [[Středozem]]ě moudrost a magii Valinoru, Teleri zčásti došli, zčásti – Sindar, Laiquendi a Nandor – se vydali na cestu, ale nepřekročili moře. Sindar a Laiquendi zůstali v [[Beleriand]]u, Nandor zůstali východně od [[Mlžné hory|Mlžných hor]]. Avari pozvání odmítli. [38] => [39] => Přestože přímo v Tolkienově díle je pro to jen málo podkladů (kromě konkrétních jedinců), v řadě odvozených jsou Vznešení elfové popisovaní (autorem nebo ostatními postavami) jako arogantní se syndromem nadřazenosti proti nejen lidem ale i ostatním elfům. [40] => [41] => === Sapkowského elfové === [42] => V díle Sapkowského jsou elfové mizejícím zahořklým druhem, který má k lidem spíše konfliktní vztah. Sapkowkovského elfové jsou příbuzní s [[dryáda]]mi, v mytologickém dělení se řadí ke světlým elfům. Mezi [[trpaslík]]y a elfy nepanuje taková nenávist jako u jiných autorů, což je způsobeno tím, že obě rasy, byť nepříbuzné, se počítají k tzv. ''starší krvi'' a pomalu podléhají nezadržitelné záplavě lidí – staré spory, na které se několikrát otevřeně naráží, jsou tudíž zatlačeny do pozadí aktuálním společným nepřítelem. Pojetí elfů a jejich vztahů s lidmi v Sapkowského díle bylo do jisté míry inspirováno severoamerickými indiány a jejich bojem s bílými osadníky a americkou armádou v 18. a 19. století. [43] => [44] => === Elfové ze světa Warcraftu === [45] => Ve světě [[Warcraft]]u představovali elfové lid vysokých, velekrásných a inteligentních bytostí vyznačující se svýma dlouhýma špičatýma ušima. Původně se jednalo o jedinou rasu zvanou Kal'dorei (noční elfové), která vznikla a žila původně při břehu jezera na tehdy jediném kontinentě zvaným [[Kalimdor]]. Toto jezero bylo později označováno jako ''Studna věčnosti''. Elfové byli první bytosti, kteří magii s ní spojovanou objevili. Elfy si zamiloval Cenarius, mocný polobůh obývající zalesněné oblasti, který elfy učil o uspořádání světa. Civilizace elfů se rozšířila po celém kontinentě. Královna [[Azshara]] vybudovala na břehu Studny věčnosti velký palác, kde shromažďovala své nejvěrnější služebníky (nazývala je ''Quel'dorei'' neboli ''Urození'') a zasvěcovala je v magii. Avšak královna Azshara pod nekontrolovatelným používáním magie zešílela a ona a její Urození přivolali do svého světa Plamennou legii, zhoubnou armádu démonů a přestože ji za obrovského úsilí elfové zahnali zpět, došlo k roztrhnutí světa, zničení Studny věčnosti (dárkyně magické moci a nesmrtelnosti) a elfové se rozdělili na [[Nagové|Nagy]], [[Noční elfové|Noční elfy-s vůdci Malfurione Stormrage a jeho ženou Tyrande Whisperwind]] a [[Vysocí elfové (Warcraft)|Vysoké elfy]] z nichž se po zkáze jejích království [[Quel'Thalas]] stali [[Krvaví elfové v čele s princem Kael'thasem Sunstriedrem]] [46] => [47] => Noční elfové žijí v lesích [[Kalimdor]]u, kde vypěstovali Strom světa, který bylo zdrojem jejich magie a zároveň dárce nesmrtelnosti. Tito elfové mají modrou, fialovomodrou až úplně filavou barvu pokožky a vlasy v zelených, fialových, bílých či modrých odstínech. Specializují se na boj na dálku a v noci se dokáží skrýt. Jejich magie je úzce spjata se Stromem světa a také s měsíčními studnami, jejichž vodu nabíjí magií skrze měsíční svit bohyně Elune. [48] => [49] => === Ostatní === [50] => Ve Feistově [[Midkemia|Midkemii]] (a okolních světech) se elfové dělí na světlé (Eledhel), temné peklomory (Moredhel) a "šílené" rudomory (Glamredhel). Původně se jednalo o sluhy Valheru (Dračí jezdci) a rozlišují se podle toho, jaké pojali úmysly po jejich porážce novými bohy planety Midkemie (opět tedy ve smyslu mytologického dělení jde vždy o světlé elfy). Vládnou sice magií, ale spíše ve smyslu talentu a času se učit než jako zvláštní schopností. Jsou spřízněni s Přírodou, a dokáží komunikovat se zvířaty na velmi dobré úrovni. Nepohřbívají mrtvé, jejich těla nechají pohltit okolní Přírodou. Jejich víra jim zakazuje vyslovovat jméno zemřelého. Věří totiž, že by duše zemřelého zaslechla své jméno, a vrátila se ze Svatých ostrovů, aby potěšila truchlící. [51] => [52] => V [[Poul Anderson|Andersonově]] Zlomeném meči vychází autor více z původní [[mytologie]] a odkrývá boj světlých elfů a skřetů. Oba tábory jsou však v lidských měřítkách poněkud nezařaditelné a i Světlé bychom označili za bytosti zlé. [53] => [54] => Dokonalým příkladem zlých elfů jsou ovšem elfové z [[Terry Pratchett|Pratchettovy]] [[Zeměplocha|Zeměplochy]]. Jsou vznešení a krásní, čtou myšlenky a baví je jen tak mučit formy života, které oni nepovažují za sobě rovné, tj. všechny ostatní. Jsou nesmírně krutí a žijí ve vlastním, neskutečném [[vesmír]]u, který parazituje na skutečných, cizích realitách. Vzhledově se jedná o světlé elfy, nicméně jejich vládkyně je královna [[víly|víl]]. Býval také král elfů, manžel královny víl, který ale odešel do vlastní říše, když se s nesmírně panovačnou královnou víl nedokázal domluvit kvůli své smířlivosti vůči ostatním rasám. Jediné čeho se elfové obávají je [[železo]], přesněji [[Feromagnetismus|feromagnetické]] materiály – a trochu také „železa v hlavách“ neboli logického myšlení. [55] => [56] => Elfové se nachází i ve hrách na hrdiny. V anglickém [[Dungeons & Dragons]] nebo českém [[Dračí doupě|Dračím doupěti]] se jedná o elfy podobné Tolkienovým nebo Feistovým. Z Dungeons & Dragons se dostali do řady knih touto hrou inspirovaných. Např. [[Temný elf|Temní elfové]] neboli [[Drow]] (v prvních českých překladech Drov, anglicky: Drow) se objevují v jednom ze světů Dungeons & Dragons [[Forgotten Realms]]. [57] => [58] => Příkladem dlouhouchých elfů jsou elfové z [[Record of Lodoss War]]. Tento [[anime]] seriál vychází z partie D&D a vyskytují se v něm světlí i temní elfové Feistova typu. Oba druhy elfů poskakovali po stromech (tj. neměli problém se skokem přes 5 metrů vzhůru) a místy nebyly vidět, nebylo ale jasné do jaké míry je to vlastnost elfů – tedy nižší váha (nižší i než by odpovídalo jejich útlé postavě) a větší rychlost – a do jaké výsledek více času na trénink nebo použití [[Magie (fantasy)|magie]]. [59] => [60] => V románech [[Christopher Paolini|Christophera Paoliniho]] vystupují klasičtí zástupci světlých elfů, kteří jsou vytvořeni co nejdokonalejší, například nepotřebují ani spát (pouze upadají do tzv. bdělého spánku, kdy si naprosto uvědomují své okolí). Je zde řečeno, že i nejslabší elf snadno porazí člověka, což se zde několikrát potvrdí (např. když elfská princezna Arya bojuje po těžkém zranění Eragona s Durzou v Tronjheimu). Disponují neobyčejnou silou, nesmrtelností (která je omezena fyzickými zraněními; např. nevyléčitelné nemoci, bitvy atp.), krásou a citem pro umění. Nesmrtelní však nebyli vždy, stalo se tak před mnoha tisíci lety při ustanovení Jezdců po válce elfů s draky (draci od elfů získali schopnost mluvit jejich řečí, elfové zdědili jejich dlouhověkost atp.). Píší nádherné epické básně a písně, jejich domovy vyrůstají přímo ze stromů a nejedí maso. Velice dobře ovládají kouzla a dokáží rostliny vyzpívat do určitého tvaru a podoby. [61] => [62] => Ve světě [[Warhammer Fantasy Battle|Warhammru]] se vyskytují elfové odpovídající jejich současnému popkulturnímu obrazu, ovlivněné hlavně Dungeons & Dragons. Jsou zde jak světlí, tak i elfové zlí, kteří tvoří otrokářské společenstvo. [63] => [64] => V cyklu [[Krvavé pohraničí]] jsou elfové jednou z ras, kteří bojují o nadvládu nad Hraničními zeměmi. [65] => [66] => === Sci-fi === [67] => V čistém [[Science fiction|sci-fi]] se elfové nevyskytují, ale přesto se zde typologie do určité míry odráží. Například ve světě [[Star Trek]] k nim mají v některých směrech blízko [[Vulkánci]] (jako světlí) a [[Romulané]] (jako temní, ovšem v Tolkienově nebo možná spíše Feistově smyslu) – vzhledem, dlouhověkostí i telepatickými schopnostmi (místo schopností magických). Jako podobné elfům lze popsat i krátkověké Ocampy ze seriálu Star Trek: Voyager – jejich schopnosti mají ještě blíže k magii. [68] => [69] => Pokud přímo hledáte, najdete znaky elfů i u Minbarů z [[Babylon 5|Babylonu 5]]. Například jejich architektura připomíná elfskou a v jejich charakteru je vidět stejnou nadřazenost a aroganci která bývá připisována Vznešeným elfům. Elfská je i "role" jejich rasy v příběhu, a to ještě výrazněji než ve Star Treku. [70] => [71] => Rozdělení lidí, které popisuje [[Herbert George Wells|H. G. Wells]] ve svém románu ''Stroj času'', vykazuje podobnost s rozdělením elfů na světlé a tmavé podle severské mytologie. [72] => [73] => Ve světě hry [[Shadowrun]], který spojuje [[fantasy]] a [[kyberpunk]], se vyskytují elfové vzniklí mutací z lidí. [74] => [75] => Ve [[Warhammer 40,000|Warhammer 40 000]] elfům odpovídají tzv. Eldaři [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => {{Citace monografie [82] => | příjmení = Lecouteux [83] => | jméno = Claude [84] => | titul = Trpaslíci a elfové ve středověku [85] => | vydavatel = Volvox Globator [86] => | místo = Praha [87] => | rok = 1998 [88] => | strany = 92 [89] => | isbn = 80-7207-118-1 [90] => | poznámka = [Dále jen Lecouteux] [91] => }} [92] => [93] => [94] => [95] => === Literatura === [96] => * {{Citace monografie [97] => | příjmení = Bandini [98] => | jméno = Ditte [99] => | příjmení2 = Bandini [100] => | jméno2 = Giovanni [101] => | titul = Kniha elfů a víl [102] => | odkaz na titul = [103] => | vydavatel = Fontána [104] => | místo = Olomouc [105] => | rok = 2005 [106] => | počet stran = 256 [107] => | isbn = 80-7336-263-5 [108] => | jazyk = česky [109] => }} [110] => * {{Citace monografie [111] => | příjmení = Čudrnáková [112] => | jméno = Andrea [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty [115] => | odkaz na titul = [116] => | vydavatel = Fontána [117] => | místo = Olomouc [118] => | rok = 2008 [119] => | počet stran = 317 [120] => | isbn = 978-80-7336-427-4 [121] => | kapitola = Tolkienovi Elfové (The Elves) [122] => | strany = 39–72 [123] => | jazyk = česky [124] => }} [125] => * {{Citace monografie [126] => | příjmení = Krause [127] => | jméno = Arnulf [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Skutečná Středozemě : Tolkienova mytologie a její středověké kořeny [130] => | odkaz na titul = [131] => | vydavatel = Grada [132] => | místo = Praha [133] => | rok = 2013 [134] => | počet stran = 224 [135] => | isbn = 978-80-247-4489-6 [136] => | jazyk = česky [137] => }} [138] => * {{Citace monografie [139] => | příjmení = Lecouteux [140] => | jméno = Claude [141] => | titul = Trpaslíci a elfové ve středověku [142] => | vydavatel = Volvox Globator [143] => | místo = Praha [144] => | rok = 1998 [145] => | strany = 92 [146] => | isbn = 80-7207-118-1 [147] => | poznámka = [Dále jen Téra] [148] => }} [149] => * {{Citace monografie [150] => | příjmení = Stanton [151] => | jméno = Michael N. [152] => | odkaz na autora = [153] => | překladatelé = Stanislava Pošustová-Menšíková [154] => | titul = Hobiti, elfové a čarodějové. Objevování divů ve světě Tolkienova Pána prstenů [155] => | odkaz na titul = [156] => | vydavatel = Mladá fronta [157] => | místo = Praha [158] => | rok = 2003 [159] => | počet stran = 240 [160] => | isbn = 80-204-1032-5 [161] => | kapitola = Elfové [162] => | strany = 125–134 [163] => | jazyk = česky [164] => }} [165] => * LUKAVEC, Jan. Proměnliví elfové: krása až nelidsky dokonalá? In ''Bytosti na pomezí: texty o literární fantastice.'' Praha: Pulchra, 2016. 284 s. {{ISBN|978-80-7564-003-1}}. [166] => [167] => === Související články === [168] => * [[Skřítek (mytologie)]] [169] => * [[Germánská mytologie]] [170] => [171] => === Externí odkazy === [172] => * {{Commonscat}} [173] => * {{Wikislovník|heslo=elf}} [174] => {{Autoritní data}} [175] => [176] => [[Kategorie:Germánské mytické bytosti]] [177] => [[Kategorie:Fantasy rasy]] [] => )
good wiki

Elf

Elf je bytost z germánské mytologie a folklóru. Jeho nejznámější formou je severský álfr, v plurál álfar, méně známý je německý alp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fantasy','Anglie','anime','Germánská mytologie','Hra na hrdiny','Středozem','Dračí doupě','Poul Anderson','Magie (fantasy)','John Ronald Reuel Tolkien','Christopher Paolini','trpaslík'

Anglie

Anime

Fantasy

Středozem

Středozem je termín používaný v geografii pro označení mořského prostoru nacházejícího se mezi Evropou, Asii a Afrikou.

Trpaslík