Array ( [0] => 14668938 [id] => 14668938 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Epistemologie [uri] => Epistemologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Epistemologie je obor filozofie, který se zabývá studiem poznání. V článku na české Wikipedii se podrobněji popisuje tato disciplína a její důležité téma epistémologický skepticismus. První část článku se věnuje definici epistemologie a jejím hlavním otázkám, které se týkají především toho, jakým způsobem získáváme poznání, jaké jsou jeho základy a meze. Dále se článek věnuje klasickým teoriím poznání, jako je racionalismus a empirismus, a jejich přístupu k poznání. Hlavní část článku se pak věnuje epistémologickému skepticismu, který je jedním z nejdůležitějších témat tohoto oboru. Skepticismus zpochybňuje možnost jistého poznání a klade důraz na nejistotu a omezenost lidského poznání. Diskutuje se zde různé formy skepticismu, jako jsou globální skepticismus, lokální skepticismus a kontextuální skepticismus. Významnou kapitolu článku tvoří také popis vztahu mezi epistemologií a dalšími filozofickými obory, jako je metafyzika, logika a filozofie jazyka. Důraz je kladen na to, jaké závěry lze získat z epistemologických teorií o povaze poznání a jak ovlivňují další filozofické disciplíny. Celkově článek poskytuje ucelený přehled o epistemologii jako oboru filozofie a seznamuje čtenáře se základními pojmy a tématy v této disciplíně. [oai] => Epistemologie je obor filozofie, který se zabývá studiem poznání. V článku na české Wikipedii se podrobněji popisuje tato disciplína a její důležité téma epistémologický skepticismus. První část článku se věnuje definici epistemologie a jejím hlavním otázkám, které se týkají především toho, jakým způsobem získáváme poznání, jaké jsou jeho základy a meze. Dále se článek věnuje klasickým teoriím poznání, jako je racionalismus a empirismus, a jejich přístupu k poznání. Hlavní část článku se pak věnuje epistémologickému skepticismu, který je jedním z nejdůležitějších témat tohoto oboru. Skepticismus zpochybňuje možnost jistého poznání a klade důraz na nejistotu a omezenost lidského poznání. Diskutuje se zde různé formy skepticismu, jako jsou globální skepticismus, lokální skepticismus a kontextuální skepticismus. Významnou kapitolu článku tvoří také popis vztahu mezi epistemologií a dalšími filozofickými obory, jako je metafyzika, logika a filozofie jazyka. Důraz je kladen na to, jaké závěry lze získat z epistemologických teorií o povaze poznání a jak ovlivňují další filozofické disciplíny. Celkově článek poskytuje ucelený přehled o epistemologii jako oboru filozofie a seznamuje čtenáře se základními pojmy a tématy v této disciplíně. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [1] => '''Epistemologie''' (z [[řečtina|řeckého]] έπιστήμη ''epistémé'' znalost, schopnost + λόγος ''logos'' slovo, řeč), občas také '''gnozeologie''' (z řec. γνῶσις ''gnósis'' poznání) či '''noetika''' (z řec. νοήμα ''noéma'' myšlenka), je jedna ze základních [[Filosofie|filozofických]] disciplín (vedle [[Etika|etiky]], [[Logika|logiky]] a [[Metafyzika|metafyziky]]), která zkoumá lidské [[poznání]], jeho vznik, proces, předmět či limity. [2] => [3] => == Problémy a související pojmy == [4] => V dějinách epistemologie se zformovaly dva základní přístupy - [[racionalismus]], který má základ v [[Matematika|matematice]] a [[Logika|logice]] a soustřeďuje se na procesy odvozování a intuici, a poté [[empirismus]], spjatý s [[Přírodní vědy|přírodními vědami]], kde středem zájmu je zkušenost a smyslové poznání.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Sokol [6] => | jméno = Jan [7] => | titul = Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů [8] => | url = https://books.google.cz/books/about/Mal%C3%A1_filosofie_%C4%8Dlov%C4%9Bka_a_Slovn%C3%ADk_fil.html?id=RjC2DwAAQBAJ&redir_esc=y [9] => | vydavatel = Albatros Media a.s. [10] => | počet stran = 370 [11] => | isbn = 978-80-7601-218-9 [12] => | poznámka = Google-Books-ID: RjC2DwAAQBAJ [13] => | jazyk = cs [14] => }} S tématem poznání jsou úzce spjaty pojmy [[Pravda|pravdy]], [[Rozum|rozumu]], [[vnímání]], [[vědomí]], přesvědčení, [[svědectví]] a [[Skutečnost|skutečnosti]]. K základním otázkám patří: „Co víme?“, „Co to znamená říci, že něco víme?“, „Jak víme, že víme? " a „Na čem stojí naše přesvědčení?“.{{Citace elektronického periodika [15] => | titul = epistemology {{!}} Definition, History, Types, Examples, Philosophers, & Facts [16] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [17] => | url = https://www.britannica.com/topic/epistemology [18] => | jazyk = en [19] => | datum přístupu = 2021-08-19 [20] => }} Ke známým problémům patří například [[Gettierův problém]] (''„Je důvodné pravdivé přesvědčení poznáním?“'') nebo [[trilema Barona Prášila]]. Vzhledem k tomu, že výše uvedená "zkušenost" a "smyslové poznání", stejně jako pojmy "vnímání", "vědomí", "přesvědčení" ad. jsou silně podmíněny emočními mechanismy, které jsou doménou umělecké reflexe bytí, je umění považováno za jeden z pilířů poznání.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Knowles [22] => | jméno = J. G. [23] => | příjmení2 = Cole [24] => | jméno2 = A. L. [25] => | titul = Handbook of the arts in qualitative research: perspectives, methodologies, examplaes and issues [26] => | vydavatel = Thousand Oaks [27] => | místo = London [28] => | rok vydání = 2008 [29] => }} Dále v Epistemologii 20. století uvedená "mystika" využívající integrovanou formu vnímání provází podobně jako umění celou historii lidského rodu.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Lewy [31] => | jméno = H. [32] => | titul = Sobria ebrietas. Untersuchungen zur Geschichte der antiken Mystik. [33] => | místo = Giessen [34] => | rok vydání = 1929 [35] => }}{{Citace monografie [36] => | příjmení = Špidlík [37] => | jméno = Tomáš [38] => | titul = Vědy - umění - náboženství [39] => | vydání = 1. [40] => | vydavatel = Refugium Velehrad-Roma [41] => | místo = Olomouc [42] => | rok vydání = 2009 [43] => | počet stran = 146 [44] => | isbn = 9788074120374 [45] => }}{{Citace monografie [46] => | příjmení = Akvinský [47] => | jméno = Tomáš [48] => | titul = Rozdělení a metody vědy [49] => | místo = Praha [50] => | rok vydání = 2005 [51] => }} Protože proces poznání intenzivně ovlivňuje faktor inteligence (operační schopnosti mozku), je přínosné vnímat základní pilíře poznání opírající o tři typy lidské inteligence charakterizované známými kvocienty IQ-EQ-SQ.{{Citace monografie [52] => | příjmení = Gardner [53] => | jméno = Howard [54] => | titul = Dimenze myšlení : teorie rozmanitých inteligencí [55] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1039825169 [56] => | vydání = Vydání druhé [57] => | místo = Praha [58] => | počet stran = 479 [59] => | isbn = 978-80-262-1303-1 [60] => | isbn2 = 80-262-1303-3 [61] => | oclc = 1039825169 [62] => }} V některých kulturních okruzích, zejména ve Francii, má pojem epistemologie užší význam [[Filosofie vědy|filozofie vědy]]. S procesem poznání souvisí problematika výzkumu. Po roce 2000 v akademickém prostředí silně nabyl význam tzv. "umělecký výzkum", jehož principy jsou zkoumány{{Citace elektronického periodika [63] => | titul = Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu [64] => | periodikum = vedavyzkum.cz [65] => | url = https://vedavyzkum.cz/ [66] => | jazyk = cs-CZ [67] => | datum přístupu = 2023-01-09 [68] => }} podobně jako postupy náboženského poznávání v minulosti. [69] => [70] => == Historie == [71] => Epistemologické problémy jsou součástí filozofie už od jejích počátků v [[Starověké Řecko|antickém Řecku]], intenzivně se jim věnoval [[Pythagoras]], [[Parmenidés]], [[Platón]] i [[Aristotelés]]. Za nejdůležitější nezápadní starověký epistemologický koncept bývá označována indická [[pramána]].{{Citace periodika [72] => | příjmení = PHUNTSHO [73] => | jméno = Karma [74] => | titul = Shifting Boundaries: Pramana and Ontology in Dharmakiris's Epistemology [75] => | periodikum = Journal of Indian Philosophy [76] => | datum vydání = 2005 [77] => | ročník = 33 [78] => | číslo = 4 [79] => | strany = 401–419 [80] => | issn = 0022-1791 [81] => | url = https://www.jstor.org/stable/23497168 [82] => | datum přístupu = 2021-08-19 [83] => }} [[Středověká filosofie|Středověká filozofie]] se tématu tolik nevěnovala, ze scholastiků měl k otázkám nejblíže [[Jan Duns Scotus]], z učenců zlatého islámského věku [[Al-Ghazálí]]. Velkým předmětem zájmu se gnozeologické otázky staly znovu s formováním moderní filozofie, přičemž se vyhranil klasicky empiristický ([[Francis Bacon]], [[John Locke]], [[David Hume]]) a racionalistický směr ([[René Descartes]], [[Immanuel Kant]]).{{Citace elektronického periodika [84] => | titul = Epistemologie – Encyklopedie lingvistiky [85] => | periodikum = encyklopedieoltk.upol.cz [86] => | url = http://encyklopedieoltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Epistemologie.html [87] => | datum přístupu = 2021-08-19 [88] => }} V dalším vývoji přicházely různé variace. [[Pozitivismus|Pozitivisté]] ([[Auguste Comte]], [[Herbert Spencer]]) se snažili z racionalismu vytlačit [[Metafyzika|metafyzické]] kantovské aspekty, proti tomu se rozvíjeli i novokantovské přístupy, například díky [[Ernst Cassirer|Ernstu Cassirerovi]]. Ve 20. století přišel velký zájem o zkoumání limitů lidského poznání, revolučním se stal především [[Ludwig Wittgenstein|Wittgensteinův]] důraz, jak naši zkušenost určuje [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], nad nějž se logika nemůže postavit, může se jen pokusit zjednat řád v jeho rámci.{{Citace elektronické monografie [89] => | titul = Wittgenstein: Epistemology {{!}} Internet Encyclopedia of Philosophy [90] => | url = https://iep.utm.edu/witt-epi/ [91] => | datum přístupu = 2021-08-19 [92] => | jazyk = en-US [93] => }} Podobně na různá "předporozumění" upozorňuje [[hermeneutika]] [[Hans-Georg Gadamer|Hanse-Georga Gadamera]]. Velmi vlivnou se stala rovněž [[Edmund Husserl|Husserlova]] [[fenomenologie]], která se pokusila systematicky vyřadit, "uzávorkovat", všechny předpoklady myšlení a vnímání a dobrat se k "čistému vědomí". Omezit význam pravdy na její praktickou podobu se pokusil [[pragmatismus]] ([[Charles Sanders Peirce]], [[William James]], [[John Dewey]], [[Richard Rorty]]). Přesto se ale objevily opětovné pokusy, především ze strany [[Analytická filosofie|analytické filozofie]], postavit znovu epistemologickou stavbu na čisté logice. Ty reprezentoval například [[Gottlob Frege]], [[Bertrand Russell]] či [[Rudolf Carnap]]. Jejich snahy se systematicky snažil podkopávat [[Postmoderna|postmodernistický]] směr ([[Jacques Derrida]], [[Michel Foucault]], [[Gilles Deleuze]]), který o možnosti jakéhokoli objektivního poznávacího řádu pochyboval. Nejdál v tom zašel patrně [[Paul Karl Feyerabend|Paul Feyerabend]], který svůj přístup nazval přímo [[Metodologický anarchismus|epistemologickým anarchismem]] a provokoval logiky například obhajobou [[astrologie]] a stanoviskem, že její způsob poznání není v ničem méněcennější než vědecký. Tato linie myšlení, kategorizovaná někdy jako epistemologický skepticismus, navazuje na antický [[Pyrrhón z Élidy|pyrrhonismus]], jenž jako produkt podceňovaného [[Helénismus|helénismu]] byl dlouho opomíjený.{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = Pyrrhonism {{!}} philosophy [95] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [96] => | url = https://www.britannica.com/topic/Pyrrhonism [97] => | jazyk = en [98] => | datum přístupu = 2021-08-19 [99] => }} Že vytváří zcela specifickou epistemologii věří například některé větve [[Feminismus|feminismu]] (viz [[feministická epistemologie]]).{{Citace monografie [100] => | příjmení = Anderson [101] => | jméno = Elizabeth [102] => | titul = Feminist Epistemology and Philosophy of Science [103] => | url = https://plato.stanford.edu/archives/spr2020/entries/feminism-epistemology/ [104] => | editoři = Edward N. Zalta [105] => | vydání = Spring 2020 [106] => | vydavatel = Metaphysics Research Lab, Stanford University [107] => }} [108] => [109] => === Epistemologie ve 20. století === [110] => Ve 20. století však filozofická epistemologie musela čelit řadě výzev ze strany rozvíjející se vědy, která se svými objevy dotýkala některých základních otázek předpokladů a limitů poznávání, ať už to byla [[psychoanalýza]] s jejím důrazem na iracionální (pudovou) stránku lidské psychiky, [[sociologie]] s jejím důrazem na [[Sociální konstruktivismus|sociálně-konstruktivistickou]] povahu člověka, [[biologie]] s jejími novými objevy fyziologie mozku, nebo [[fyzika]], která svou [[Kvantová mechanika|kvantovou mechanikou]] nebo [[Teorie relativity|teorií relativity]] přišla se zcela inovativními přístupy k pojmům jako je vnímání či skutečnost, a ukázala jejich závislost na fyzikálních silách a stavech hmoty. Také ovšem moderní mystika, například hnutí [[New Age|new age]], se snažila systematicky do epistemologických debat vklínit, když využívala často právě některé nové vědecké objevy, na něž tradiční filozofie nebyla podle ní schopna adekvátně reagovat.{{Zdroj?}} [111] => [112] => == Související vědy == [113] => Otázkou lidského poznání se též přímo zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[pedagogika]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další, interdisciplinárně pak [[kognitivní věda]]. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné [[zkušenost]]i. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.{{Citace monografie [114] => | příjmení = Craig [115] => | jméno = Edward [116] => | autor = [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = Routledge Encyclopedia of Philosophy: Index [119] => | odkaz na titul = [120] => | url = https://archive.org/details/routledgeencyclo10crai [121] => | = registration [122] => | vydavatel = Routledge [123] => | místo = London, New York [124] => | rok = 1998 [125] => | strany = [https://archive.org/details/routledgeencyclo10crai/page/67 67] [126] => | isbn = 0415-07310-3 [127] => | isbn2 = [128] => | doi = [129] => | id = [130] => | poznámka = Index je desátý svazek publikace [131] => | jazyk = anglicky [132] => }} [https://books.google.cz/books?id=Sd2wUijnE8MC&pg=PA67&lpg=PA67&dq=epistemology+eye+does+not+see+itself&source=bl&ots=1Upl_1VBlE&sig=ung3I0cTh9pwguEKB1Gotdq8Jrg&hl=cs&sa=X&ei=j0MJVcTwN8mwUc6_gvgE&ved=0CDIQ6AEwAg#v=onepage&q=epistemology%20eye%20does%20not%20see%20itself&f=false Strana knihy na Google Books]Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy ''Mimo dobro a zlo''. Jinak se mu také říká ''[[sui generis]]''. [133] => [134] => == Odkazy == [135] => [136] => === Poznámky === [137] => [138] => [139] => === Reference === [140] => [141] => [142] => === Literatura === [143] => * [[Arno Anzenbacher|ANZENBACHER, A.]] ''Úvod do filozofie''. Praha: SPN, 1990. {{ISBN|80-04-25414-4}}. [144] => * FUCHS, Jiří. ''Iluze skeptiků: systematický kurz noetiky''. Vydání první. Praha: Academia Bohemica, 2015. 256 stran. {{ISBN|978-80-904469-3-9}}. [145] => * FUCHS, Jiří. ''Filosofie. 2, Kritický problém pravdy''. 1. vyd. Praha: Krystal OP, 1995. 172 s. ISBN 80-85929-06-6. [146] => [147] => === Související články === [148] => * [[Teorie odrazu]] [149] => * [[Racionalismus#poznání]] [150] => ** [[a priori|Apriorní poznání]] [151] => ** [[René Descartes]] [152] => ** [[Baruch Spinoza]] [153] => ** [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] [154] => * [[Empirismus]] [155] => ** [[a posteriori|Aposteriorní poznání]] [156] => * [[Transcendentální idealismus]] [157] => ** [[Immanuel Kant#Teorie poznání]] [158] => * [[Subjektivní idealismus]] [159] => * [[Fenomenologie]] [160] => * [[Skepticismus]] [161] => * [[Genetická epistemologie]] [162] => [163] => === Externí odkazy === [164] => * {{commonscat}} [165] => * {{Wikislovník|heslo=epistemologie}} [166] => [167] => {{Autoritní data}} [168] => {{Portály|Filozofie}} [169] => [170] => [[Kategorie:Epistemologie| ]] [171] => [[Kategorie:Filozofické disciplíny]] [] => )
good wiki

Epistemologie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Metafyzika','René Descartes','sociologie','Logika','Etika','Ludwig Wittgenstein','Teorie relativity','Pythagoras','pramána','Gettierův problém','fyzika','Immanuel Kant'

Etika

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Logika

Metafyzika

Pythagoras

Sociologie