Array ( [0] => 15483529 [id] => 15483529 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eris [uri] => Eris [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Eris je trpasličí planetka, která byla objevena v roce 2005 a nachází se v Kuiperově pásu, což je oblast s množstvím fascinujících objektů za orbitou Neptunu. Její existence nám ukazuje rozmanitost a krásy naší sluneční soustavy. Eris má průměr přibližně 2 326 km, což ji činí jednou z největších známých trpasličích planet. I přes své odlehlé umístění byla její studia přínosná pro naše chápání formování planetárních těles a původu sluneční soustavy. Její odrazivost a povrchové vlastnosti naznačují, že je pokryta ledem a možná i metanem, což je zajímavým tématem pro výzkum. Eris obíhá kolem Slunce jednou za 557 let a je zajímavé, že její oběžná dráha je více eliptická než dráhy mnoha jiných planet. Tato variabilita v oběžných drahách planetárních těles nám umožňuje dozvědět se více o dynamice sluneční soustavy a o tom, jak se různé objekty formovaly a vyvíjely. Eris nám také připomíná, jak málo zatím víme o dalekých koutech vesmíru a jak důležité je pokračovat v objevování. Díky technologiím, které máme k dispozici, můžeme zkoumat tyto vzdálené objekty a odhalovat tajemství, která nám pomáhají lépe chápat nejen naši sluneční soustavu, ale i vesmír jako celek. Přestože je Eris vzdálená a nachází se v temnotě vesmíru, její existence nás inspiruje a povzbuzuje k dalšímu zkoumání a poznávání. Každý nový objev nám dává naději na další porozumění a rozvoj, což přispívá k našemu globálnímu pohledu na vědu a přírodu. [oai_cs_optimisticky] => Eris je trpasličí planetka, která byla objevena v roce 2005 a nachází se v Kuiperově pásu, což je oblast s množstvím fascinujících objektů za orbitou Neptunu. Její existence nám ukazuje rozmanitost a krásy naší sluneční soustavy. Eris má průměr přibližně 2 326 km, což ji činí jednou z největších známých trpasličích planet. I přes své odlehlé umístění byla její studia přínosná pro naše chápání formování planetárních těles a původu sluneční soustavy. Její odrazivost a povrchové vlastnosti naznačují, že je pokryta ledem a možná i metanem, což je zajímavým tématem pro výzkum. Eris obíhá kolem Slunce jednou za 557 let a je zajímavé, že její oběžná dráha je více eliptická než dráhy mnoha jiných planet. Tato variabilita v oběžných drahách planetárních těles nám umožňuje dozvědět se více o dynamice sluneční soustavy a o tom, jak se různé objekty formovaly a vyvíjely. Eris nám také připomíná, jak málo zatím víme o dalekých koutech vesmíru a jak důležité je pokračovat v objevování. Díky technologiím, které máme k dispozici, můžeme zkoumat tyto vzdálené objekty a odhalovat tajemství, která nám pomáhají lépe chápat nejen naši sluneční soustavu, ale i vesmír jako celek. Přestože je Eris vzdálená a nachází se v temnotě vesmíru, její existence nás inspiruje a povzbuzuje k dalšímu zkoumání a poznávání. Každý nový objev nám dává naději na další porozumění a rozvoj, což přispívá k našemu globálnímu pohledu na vědu a přírodu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=řecké bohyni}} [1] => {{infobox - osoba}} [2] => '''Eris''' (2. pád Eridy, [[starořečtina|starořecky]] Έρις ''Eris'' Svár, [[řečtina|novořecky]] Έριδα ''Erida'') je [[Starověké Řecko|řecká]] bohyně [[Spor (sociologie)|sporů]], [[Rivalita|rivality]] a [[Válka|válečných]] [[konflikt]]ů. Protikladem Eridy v řeckém náboženství a mytologii je bohyně [[Harmonia]]. Římskou analogií Eridy je '''Discordia''', jejímž protipólem je [[Harmonia|Concordia]]. [[Homér]] Eridu ztotožňuje s řeckou bohyní války [[Enýó|Enyo]], jejíž římskou analogií je [[Bellona]]. Eris se jako bohyně chaosu, sváru a zmatku stala rovněž ústředním božstvem [[postmoderna|postmoderního]] náboženství [[Diskordianismus|diskordianismu]]. Jméno bohyně nese i [[Eris (trpasličí planeta)|stejnojmenná trpasličí planeta]]. [3] => [4] => Obecně je pokládána za dceru [[Nyx|Nykty]], je průvodkyní [[Arés|Area]] na válečném poli, zasévá hádku a svár mezi vojáky a tím násobí jejich utrpení. Podle [[Homér]]a je sestrou [[Arés|Area]]. [5] => [6] => Známé je především její '''jablko sváru''', které stálo u prvopočátku [[Trojská válka|Trójské války]]. [7] => [8] => Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu [[Péleus|Pélea]] a [[Thetis|Thetidy]], vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem ''„té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ)''. Tři z bohyň, [[Héra]], [[Athéna]] a [[Afrodita|Afrodíté]], se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů [[Zeus]] nechal rozhodnutí na trojském princi [[Paris (mytologie)|Paridovi]]. [[Paridův soud]] nakonec přiřkl jablko bohyni Afroditě. [9] => [10] => == Odkazy == [11] => === Reference === [12] => [13] => [14] => === Externí odkazy === [15] => * {{Commonscat}} [16] => * {{Otto}} [17] => [18] => {{Pahýl}} [19] => {{Autoritní data}} [20] => [21] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [22] => [[Kategorie:Bohyně války]] [] => )
good wiki

Eris

Eris (2. pád Eridy, starořecky Έρις Eris Svár, novořecky Έριδα Erida) je řecká bohyně sporů, rivality a válečných konfliktů.

More about us

About

Její existence nám ukazuje rozmanitost a krásy naší sluneční soustavy. Eris má průměr přibližně 2 326 km, což ji činí jednou z největších známých trpasličích planet. I přes své odlehlé umístění byla její studia přínosná pro naše chápání formování planetárních těles a původu sluneční soustavy. Její odrazivost a povrchové vlastnosti naznačují, že je pokryta ledem a možná i metanem, což je zajímavým tématem pro výzkum. Eris obíhá kolem Slunce jednou za 557 let a je zajímavé, že její oběžná dráha je více eliptická než dráhy mnoha jiných planet. Tato variabilita v oběžných drahách planetárních těles nám umožňuje dozvědět se více o dynamice sluneční soustavy a o tom, jak se různé objekty formovaly a vyvíjely. Eris nám také připomíná, jak málo zatím víme o dalekých koutech vesmíru a jak důležité je pokračovat v objevování. Díky technologiím, které máme k dispozici, můžeme zkoumat tyto vzdálené objekty a odhalovat tajemství, která nám pomáhají lépe chápat nejen naši sluneční soustavu, ale i vesmír jako celek. Přestože je Eris vzdálená a nachází se v temnotě vesmíru, její existence nás inspiruje a povzbuzuje k dalšímu zkoumání a poznávání. Každý nový objev nám dává naději na další porozumění a rozvoj, což přispívá k našemu globálnímu pohledu na vědu a přírodu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Homér','Harmonia','Arés','Nyx','Kategorie:Řečtí bohové','Eris (trpasličí planeta)','Paris (mytologie)','Diskordianismus','Afrodita','postmoderna','Héra','Bellona'

Afrodita

Arés

Bellona

Diskordianismus

Harmonia

Héra

Héra je v řecké mytologii bohyně manželka nejvyššího boha Dia a dcera boha titánů Krona a Rheii.

Homér

Nyx

Postmoderna