Array ( [0] => 15541574 [id] => 15541574 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Faust [uri] => Faust [3] => 1876 'Faust' by Goethe, decorated by Rudolf Seib, large German edition 51x38cm, from Tamoikin Art Fund.jpg [img] => 1876 'Faust' by Goethe, decorated by Rudolf Seib, large German edition 51x38cm, from Tamoikin Art Fund.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [2] => [[Soubor:Faustus-tragedy.gif|náhled|''The Tragical History of the Life and Death of Doctor Faustus'' Christophera Marlowa]] [3] => [4] => '''Faust''' je [[legenda|legendární]] postava vzdělance, který uzavřel smlouvu s [[ďábel|ďáblem]]. Legenda je [[Německo|německého]] původu, ale rozšířila se i do dalších evropských zemí. Příběh o doktoru Faustovi a jeho smlouvě s Mephistophelem je od 16. století jedním z nejčastěji zpracovávaných námětů v evropské literatuře. [5] => [6] => Předlohou pro postavu doktora Fausta byl [[Johann Georg Faust]] (asi 1480–1540), potulný alchymista, astrolog a mág, o kterém již za jeho života kolovaly zvěsti o jeho spolčení s ďáblem a jeho hrozném konci.Za „prafausty“ lze považovat již postavy ze starých pověstí o mocných kouzelnících, kteří se zapletli s démony. K nim patří především Kristův současník [[Šimon Mág]], [[Cyprián z Antiochie]] z 3. století a svatý [[Teofil z Adané]] z 6. století. Ty daly vznik mnoha legendám a poskytovaly spisovatelům, kteří se zabývali jeho postavou, značnou volnost. Mezi motivy, které se opakují v různých zpracováních, patří Faustova touha po vědění a moci, pakt s ďáblem a Faustovy erotické spády. [7] => [8] => Jedním z nejstarších literárních podání legendy je německá ''Historia von D. Johann Fausten'' [[Johann Spies|Johanna Spiese]] z roku 1587. Zatímco starší populární kultura zobrazovala Fausta jako blázna a šarlatána, od 18. století se zpracování faustovské problematiky prohlubuje. Hlavním motivem se stává rozpolcenost člověka mezi vírou v Boha a touhou po neomezeném poznání. Faust je pojímán jako silný a ctižádostivý jedinec překračující hranice svého určení, člověk, v němž se vyhraněný egoismus sváří s touhou po společenském uznání. [9] => [10] => Faustovský námět ovlivnil a dodnes ovlivňuje [[spisovatel]]e, [[dramatik]]y, [[hudebník]]y, [[výtvarník]]y i [[film]]aře. Velmi známá zpracování pocházejí od [[Christopher Marlowe|Christophera Marlowa]] a od [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga Goetha]]. [11] => [12] => == Faust jako literární postava == [13] => [14] => === Renesance a baroko === [15] => Knihy kouzel ([[grimoár]]y), vyšlé po roku 1500, obsahovaly tzv. zaklínání pekel, která byla připisována Johannu Faustovi. Časem víra v zázraky poklesla, ale vzrostl zájem o Fausta jako literární postavu. Jako symbol muže, jenž odmítl středověkem vyžadovanou [[pokora|pokoru]], ale jehož ctižádost se zvrhne v [[hybris]], se stal oblíbeným symbolem [[pomíjivost]]i. Zpravidla býval pojímán buď jako blázen, nebo jako zloduch. [16] => [17] => První komplexní dílo, které se zabývalo životem Johanna Fausta, se objevilo v roce 1587, kdy knihtiskař [[Johann Spies]] publikoval v podobě [[knížky lidového čtení]] ''Historia von D. Johann Fausten''. Obsahuje řadu příběhů a anekdot, mnoho z nich s legendárními prvky. Spies informuje o Faustově studiu teologie a lékařství, jeho posedlosti čarodějnictvím, spojenectví s ďáblem a o hrozném Faustově odnesení do pekla. Kniha podává negativní obraz Fausta a vyzývá k bohabojnému životu. Získala velkou proslulost: mezi lety 1588 a 1611 byla přeložena do angličtiny, nizozemštiny, francouzštiny a češtiny. Faustovská látka tak pronikla do zahraničí. [18] => [19] => Roku 1589 vytvořil [[Christopher Marlowe]] dramatizovanou verzi Spiesovy „Historie“. ''[[Tragická historie o doktoru Faustovi]]'' obsahuje všechny její důležité prvky, ale Faustova postava již nese výrazné rysy [[renesance]]. Tento Faust touží po světské moci a opovrhuje teologií s její orientací na věčnost. Upisuje se magii a ďáblu, což také vede k jeho strašnému konci. Přesto je v díle vidět Marlowova sympatie k hlavnímu hrdinovi. Jedná se o první zpracování této látky, v němž má postava Fausta také kladné rysy. [20] => [21] => Marlowovo drama bylo kolem roku 1600 dovezeno do Německa anglickými divadelními společnostmi a převzato německými herci. V následujících letech však byla hra rozmělněna a redukována na [[komika|komické]] prvky. Faust se stal komickou postavou, srovnatelnou s [[Kašpárek|Kašpárkem]]. Pojetí Fausta se v divadelních zpracováních té doby obvykle pohybuje mezi směšnou postavou a démonickým monstrem. [22] => [23] => === Po roce 1750 === [24] => V éře [[osvícenství]] přibývají pokusy postavu Fausta obhájit a zásadně přehodnotit. [[Gotthold Ephraim Lessing]] zveřejnil v roce 1759 několik scén ze svého plánovaného dramatu (zůstalo nedokončeno). Faust je tu zobrazen jako po poznání lačnící renesanční člověk. Právě díky této touze po vědění se zachraňuje z paktu s ďáblem. Faust nyní symbolizuje osvícené umělce a vědce, kteří již nemohou být pojímáni jako zásadně negativní postavy. [25] => [26] => Další významnou fázi reinterpretace Fausta nacházíme od roku 1775 v době hnutí [[Sturm und Drang]]. Mnoho mladých básníků se zabývalo faustovským tématem; Faust jim ztělesňoval vůli k duchovnímu a smyslovému dobrodružství uprostřed fádního, přespříliš civilizovaného a přírodě odcizeného světa. [[Paul Weidmann]] napsal alegorické drama, kde Fausta navštíví jeho rodiče a on se obrátí. [[Jakob Michael Reinhold Lenz]] popsal ve své básni ''Fragment aus einer Farce, die Höllenrichter genannt, einer Nachahmung der βατραχοι des Aristophanes'' Faustův život bez lásky jako pekelná muka.[[Jakob Michael Reinhold Lenz]]: ''Fragment aus einer Farce, die Höllenrichter genannt, einer Nachahmung der βατραχοι des Aristophanes'' ([http://www.zeno.org/Literatur/M/Lenz,%20Jakob%20Michael%20Reinhold/Gedichte/Gedichte/80.%20Fragment online]) [27] => [28] => V populární kultuře se objevuje dosud často ještě Faust coby záporná postava. Například v Hamburku v roce 1785 pyrotechnik známý jako Girandolini uvedl efektní podívanou pod širým nebem „Doktora Fausta jízda do pekel“. Tato starší poloha faustovské látky byla využita také v dobových [[satira|satirách]]. [[Friedrich Maximilian Klinger|Klingerův]] román ''Faustův život, skutky a pekelná jízda'' (1791) je směsí osvícenské satiry a románu ve slohu Sturm und Drang. [29] => [30] => Od 19. století tato tradice plynule přechází do podoby [[melodrama]]tu. Za zmínku v této souvislosti stojí [[Ferdinand Kringsteiner|Kringsteinerův]] ''Johann Faust'' (1811) a [[Ernst August Klingemann|Klingemannův]] ''Faust'' (1815), populární hororová dramata. Také [[Louis Spohr]] hledal v materiálu pro operu ''Faust'' (1818) spíše přitažlivé libreto než myšlenkově hluboký obsah. Že symbolika marnosti v 19. století již nebyla brána vážně, je vidět z travestií, jako například ta od [[Franz Xaver Gewey|Geweye]] z roku 1815, v níž se předměty ve Faustově studovně – lebky, kostry, folianty, zbraně, glóby, mapy – pohybují a zpívají ve sboru skoro jako v [[Disney]]ově filmu. [31] => [32] => V roce 1808 vychází ''[[Faust. Prvý díl tragédie]]'' od [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetha]]. Goethe se snažil látku zbavit pesimismu. Dal svému zpracování náznak šťastného konce, aniž by jej podřídil náboženským dogmatům. [[Faust. Druhý díl tragédie|Druhý díl Fausta]], vydaný v roce 1832, už je považován spíše za kulturní a kritický esej než za divadelní hru. Goetha tato látka zaměstnávala téměř šedesát let; představil Fausta jako renesančního člověka a humanistu, jako moderního [[intelektuál]]a, osvobozeného od poručnictví církve. Jeho podání klade důraz na Faustovu touhu po znalostech a mnohosti zkušeností. Tragédie učence dospěje k svému vrcholu, když si Faust musí přiznat, že jeho vlastní síly k touženému poznání světa nestačí. Goethe tedy odůvodňuje smlouvu s ďáblem smýšlením, které není zásadně zavrženíhodné. (Nakonec i [[Gotthold Ephraim Lessing|Lessing]] považuje zvídavost za nejvznešenější pud člověka.) Kromě toho Goethův Faust spojuje touhu po vědění s tragédií Markétky. Markétka, Faustem svedená, je oproti němu ztělesněním čisté nevinnosti. [33] => [34] => V roce 1836 se objevilo drama ''Der vollendete Faust oder Romanien in Jauer'' od [[Jens Imannuel Baggesen|Baggesena]] – satira na část Goethova Fausta. Významný estetik, kritik a znalec Goetha [[Friedrich Theodor Vischer]] napsal parodii (cílící jak na ''Fausta'', tak na výklady a vykladače této básně) ''Faust. Der Tragödie dritter Teil'' (1862, 2. vydání 1886). Faustovská látka byla použita také jako námět několika baletů a oper. Nejslavnější hudební zpracování je [[Charles Gounod|Gounodův]] ''Faust'' z roku 1859. (Z úcty k Goethovi se opera v německé jazykové oblasti nazývá ''Margarethe''.) Ještě raný americký muzikál ''The Black Crook'' (1866) využívá faustovský materiál jako záminku k zábavné podívané. [35] => [36] => === 20. století === [37] => Pojetí postavy Fausta ve 20. století se nevrací k optimistickému Goetheho zpracování. [[Oswald Spengler]] v knize ''Der Mensch und die Technik'' charakterizuje evropskou kulturu nové doby jako faustovskou, a to nikoli v pozitivním smyslu („Faustische Maschinenkultur“). [[Thomas Mann]] v románu ''[[Doktor Faustus]]'' (1947) čerpal z původních „Historia“ z r. 1587 a ze životopisů významných hudebníků a [[Friedrich Nietzsche|Friedricha Nietzscheho]]. Přesunul děj do doby 1. poloviny 20. století a v postavě Fausta kriticky zobrazil buržoazní třídu v Německu. V centru románu ''[[Mefisto (román)|Mefisto]]'' [[Klaus Mann|Klause Manna]] stojí postava herce Hendrika Höfgena, který se pro svou kariéru neváhá zaplést s nacistickým režimem. [[Michail Bulgakov|Bulgakovova]] satira ''[[Mistr a Markétka]]'' útočí na ateistickou sovětskou říši 30. let 20. století. [38] => [39] => == Díla čerpající z faustovské legendy == [40] => [41] => === Dramata === [42] => [[Soubor:Faust, Titelblatt der Erstausgabe.jpg|náhled|Titulní list prvního vydání Goethova ''Fausta'']] [43] => * [[Christopher Marlowe]]: ''The Tragical History of the Life and Death of Doctor Faustus'' (asi 1604) [44] => * [[William Mountfort]]: ''Das Leben und der Tod des Doktor Faustus'' (1697) [45] => * [[John Rich]]: ''The Necromancer'' (1723) [46] => * [[Paul Weidmann]]: ''Johann Faust'' (1775) [47] => * [[Johann Wolfgang von Goethe]]: ''[[Urfaust]]'' (1775), ''[[Faust (Goethe)|Faust]]'' (1808, 1832) [48] => * [[Ernst August Klingemann]]: ''Faust'' (1816) [49] => * [[Christian Dietrich Grabbe]]: ''Don Juan a Faust'' (1828) [50] => * [[Jens Baggesen]]: ''Der vollendete Faust oder Romanien in Jauer'' (1836) [51] => * [[Friedrich Theodor Vischer]]: ''Faust. Der Tragödie dritter Teil'' (1862) [52] => * [[Dorothy L. Sayers]]: ''The Devil to Pay'' (1939) [53] => * [[Friedrich Dürrenmatt]]: ''Urfaust'' (divadelní úprava Goethova ''Urfausta'') [54] => * [[Werner Schwab]]: ''Faust, můj hrudník, má přilba'' (1992) [55] => * [[Matěj Kopecký]]: ''Doktor Faust'' [56] => * [[Václav Havel]]: ''Pokoušení'' (1985) [57] => [58] => === Próza === [59] => * [[Michail Bulgakov]]: ''[[Mistr a Markétka]]'' [60] => * [[Tom Holt]]: ''Faust Among Equals'' [61] => * [[Thomas Mann]]: ''[[Doktor Faustus]]'' [62] => * [[Klaus Mann]]: ''[[Mefisto (román)|Mefisto]]'' [63] => * [[Michael Swanwick]]: ''Jack Faust'' [64] => * [[Oscar Wilde]]: ''[[Obraz Doriana Graye]]'' [65] => * Józef Ignacy Kraszewski: Mistrz Twardowski (1840) [66] => *Oliver Pötzsch: Kejklíř (2020) [67] => *Oliver Pötzsch: Mistr (2021) [68] => [69] => === Poezie === [70] => * [[Heinrich Heine]]: ''Der Doktor Faust'' [71] => * [[Nikolaus Lenau]]: ''Faust'' [72] => * [[Adam Mickiewicz]]: ''Pani Twardowska'' [73] => * [[Wisława Szymborská]]: ''Okamžik'' [74] => [75] => === Opera a muzikál === [76] => [[Soubor:Rembrandt, Faust.jpg|náhled|Faust, Rembrandt van Rijn, 1650]] [77] => * [[Antoni Henryk Radziwiłł]]: ''[[Faust (opera Radziwiłł)|Faust]]'' ([[1810]]) [78] => * [[Louis Spohr]]: [[Faust (Spohr)|''Faust'']] ([[1813]], druhá verze 1852) [79] => * [[Charles Gounod]]: ''[[Faust (opera)|Faust]]'' ([[1859]]) [80] => * [[Arrigo Boito]]: ''[[Mefistofeles (opera)|Mefistofeles]]'' ([[1868]]) [81] => * [[Ferruccio Busoni]]: ''Doktor Faust'' ([[1916]]–[[1925|25]]) [82] => * [[Josef Berg]]: ''Provizorní předvedení opery Johannes doktor Faust.'' Komorní opera. (1965-1969) [83] => * [[Josef Berg]]: ''Johannes doktor Faust.'' Velká opera o 3 dějstvích. (1963-1969, dokončeno 1981 [[Miloš Štědroň|M. Štědroněm]] a [[Miloslav Ištvan|M. Ištvanem]]) [84] => * muzikál ''[[The Little Shop of Horrors]]'' ([[1982]]) [85] => * [[Jiří Suchý]], [[Ferdinand Havlík]]: ''Dr. Johann Faust, Praha II., Karlovo Nám. 40'' ([[1981]]) [86] => [87] => === Hudba === [88] => * [[Ludwig van Beethoven]] – Opus 75 nr 3 ([[1809]])
Lied – Aus [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethes]] Faust* Es war einmal ein König [89] => * [[Hector Berlioz]]: ''[[Faustovo prokletí]]'' [[oratorium]] ([[1845]]-46) [90] => * [[Ferenc Liszt]]: ''Faustovská symfonie'' ([[1854]]-57) [91] => * [[Gustav Mahler]]: ''Symfonie č. 8, Es dur'' ([[1906]]–[[1907]]) [92] => * [[Alfred Sznitke]]: ''Faust'' [[kantáta]] ([[1982]]-83) [93] => * [[Henryk Wieniawski]]: ''Variace na téma opery „Faust“ Ch.Gounoda'' [94] => * [[Agalloch]]: ''Faustian Echoes'' [95] => * [[Cradle of Filth]]: ''[[Nymphetamine|Absinthe with Faust]]'' [96] => * [[Tyler Durden (rapper)]]: ''Křeslo pro Fausta'' (2013) [97] => [98] => === Výtvarné umění === [99] => * [[Salvador Dalí]]: ''Faust'' – cyklus obrazů [100] => * [[Rembrandt|Rembrandt van Rijn]]: ''Faust'' – [[akvatinta]], [[suchá jehla]] [101] => [102] => === Film === [103] => * [[Georges Méliès]]: ''[[Faust et Marguerite]]'', 1897 [104] => * [[Georges Méliès]]: ''La Damnation de Faust'', 1903 [105] => * [[Friedrich Wilhelm Murnau]]: ''[[Faust (film, 1926)|Faust]]'' (1926) [106] => * [[Jan Švankmajer]]: ''[[Lekce Faust]]'' (1994) [107] => * [[Alexandr Sokurov]]: ''[[Faust (film, 2011)|Faust]]'' (2011) [108] => [109] => == Odkazy == [110] => [111] => === Poznámky === [112] => [113] => [114] => === Reference === [115] => {{Překlad|de|Fauststoff|119281689}} [116] => [117] => [118] => === Literatura === [119] => * {{Citace monografie [120] => | příjmení = Just [121] => | jméno = Vladimír [122] => | titul = Faust jako stav zadlužení [123] => | vydavatel = Karolinum [124] => | místo = Praha [125] => | rok = 2014 [126] => | isbn = 978-80-246-2398-6 [127] => | počet stran = 178 [128] => }} [129] => * {{Citace monografie [130] => | příjmení = Macura [131] => | jméno = Vladimír a kolektiv [132] => | titul = Slovník světových literárních děl, díl 1 (A–L) [133] => | vydavatel = Odeon [134] => | místo = Praha [135] => | rok = 1989 [136] => | isbn = 80-207-0948-7 [137] => | strany = 475 [138] => }} [139] => * {{Citace monografie [140] => | příjmení = Táborský [141] => | jméno = František [142] => | odkaz na autora = František Táborský [143] => | příjmení2 = Schwab [144] => | jméno2 = Gustav [145] => | odkaz na autora2 = Gustav Schwab [146] => | titul = Doktor Faust: třináct kreseb k lidové pověsti [147] => | vydavatel = Jan Štenc [148] => | místo = Praha [149] => | rok = 1921 [150] => | počet stran = 73 [151] => | ilustrátoři = [[Josef Mánes]] [152] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:29d99770-f47f-11e8-a5a4-005056827e52 [153] => }} [154] => [155] => === Externí odkazy === [156] => * {{commonscat}} [157] => * {{Wikislovník|heslo=Faust}} [158] => * [http://texty.citanka.cz/faustus/dftoc.html Dr. Čeněk Zíbrt (editor) – Historie o životu doktora Jana Fausta] [159] => * [http://kramerius5.nkp.cz/search?accessibility=public&sort=relevance&field=title&value=faust Digitalizovaná vydání faustovských děl] v digitální knihovně [[Kramerius (digitální knihovna)|Kramerius]] NK ČR. [160] => {{Autoritní data}} [161] => [162] => [[Kategorie:Faust| ]] [163] => [[Kategorie:Německé mýty a pověsti]] [164] => [[Kategorie:Fiktivní Němci]] [] => )
good wiki

Faust

The Tragical History of the Life and Death of Doctor Faustus Christophera Marlowa Faust je legendární postava vzdělance, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Legenda je německého původu, ale rozšířila se i do dalších evropských zemí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Johann Wolfgang von Goethe','Christopher Marlowe','1982','Michail Bulgakov','Charles Gounod','Josef Berg','Paul Weidmann','Georges Méliès','Gotthold Ephraim Lessing','Ernst August Klingemann','Doktor Faustus','Friedrich Theodor Vischer'

1982