Array ( [0] => 14726434 [id] => 14726434 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Furka-Oberalp-Bahn [uri] => Furka-Oberalp-Bahn [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - železniční trať [1] => | název = Brig – Oberalp – Disentis/Mustér [2] => | obrázek = Swiss rail FO 3972 Deh 4 4II.jpg [3] => | popisek = [4] => | číslo = 142, 144, 920 [5] => | provozovatel = [[Matterhorn Gotthard Bahn]] [6] => | délka = 100,65 [7] => | rozchod = 1000 [8] => | traťová třída = [9] => | napětí = 11 kV 16,7 Hz ~ [10] => | maximální sklon = adhezní úseky 40 ‰
ozubnicové úseky 110/179 ‰ [11] => | minimální radius = [12] => | ozubnice = [[Ozubnicová dráha#Druhy ozubnic|Abtova]] [13] => | koleje = [14] => | maximální rychlost = [15] => | stanice = [16] => {{BS4|STR||||||[[BVZ Zermatt-Bahn]] z [[Zermatt]]u}} [17] => {{BS4|STR|STR|||||[[Simplonská dráha]] z [[Visp]]u}} [18] => {{BS4|STR|ABZg+l|hKRZWaeq|STRq|||[[Lötschbergská dráha]] ze [[Spiez]]}} [19] => {{BS4|eABZg+l|eKRZo|exhKRZWaeq|exSTR+r|||}} [20] => {{BS4|BHF|BHF|WASSER|exSTR|0,0|[[Brig]]||672 m n. m.|}} [21] => {{BS4|STR|STR|WASSER|exBHF|1,0|[[Naters]]}} [22] => {{BS4|KRZu|STRr|WASSER|exSTR|||trať SBB směr [[Domodossola]]}} [23] => {{BS4|STRl|STRq|hKRZWaeq|xABZg+r||}} [24] => {{BS4||||BHF|3,85|[[Bitsch (kanton Valais)|Bitsch]]||669 m n. m.}} [25] => {{BS4||||BHF|7,21|[[Mörel]]||759 m n. m.}} [26] => {{BS4||||hKRZWae|||Filetbrücke (169 m)}} [27] => {{BS4||||hKRZWae|||Nussbaum-Brücke (62 m)}} [28] => {{BS4||||HST|10,22|[[Betten]] Talstation||842 m n. m.}} [29] => {{BS4||||BHF|11,59|[[Grengiols]]||891 m n. m.}} [30] => {{BS4||||hKRZWae|||Grengiols-Brücke (96 m)}} [31] => {{BS4||||TUNNEL1|||Grengiols-Kehrtunnel (592 m)}} [32] => {{BS4||||TUNNEL1|||Grengiols-Tunnel (22 m)}} [33] => {{BS4||||hKRZWae|||Laxgraben-Brücke (67 m)}} [34] => {{BS4||||BHF|14,8|[[Lax (Valais)|Lax]]||1045 m n. m.}} [35] => {{BS4||||HST|16,6|Fiesch Feriendorf||1050 m n. m.}} [36] => {{BS4||||BHF|17,3|[[Fiesch]]||1062 m n. m.}} [37] => {{BS4||||TUNNEL1|||Fiesch-Tunnel (36 m)}} [38] => {{BS4||||BHF|20,4|[[Fürgangen]]-[[Bellwald]]||1202 m n. m.}} [39] => {{BS4||||BHF|24,4|[[Niederwald VS|Niederwald]]||1243 m n. m.}} [40] => {{BS4||||HST|26,1|[[Blitzingen]]||1264 m n. m.}} [41] => {{BS4||||TUNNEL1|||Blitzingen-Tunnel (360 m)}} [42] => {{BS4||||BHF|27,9|[[Biel VS|Biel (Goms)]]||1289 m n. m.}} [43] => {{BS4||||HST|29,4|[[Gluringen]]||1343 m n. m.}} [44] => {{BS4||||BHF|30,6|[[Reckingen]]||1315 m n. m.}} [45] => {{BS4||||BHF|33,3|[[Münster (Švýcarsko)|Münster VS]]||1359 m n. m.}} [46] => {{BS4||||HST|34,7|[[Geschinen]]||1340 m n. m.}} [47] => {{BS4||||DST|36,3|Rosseye||1343 m n. m.}} [48] => {{BS4||||BHF|37,3|[[Ulrichen]]||1347 m n. m.}} [49] => {{BS4||||HST|39,0|[[Obergesteln]]||1353 m n. m.}} [50] => {{BS4||||BHF|41,3|[[Oberwald]]||1366 m n. m.}} [51] => {{BS4|||STR+l|ABZgr|||[[Dampfbahn Furka-Bergstrecke|Furka-Bergstrecke]] do Realpu}} [52] => {{BS4|||STR|tSTRa|||Umgehungs-Tunnel (673 m)|}} [53] => {{BS4|||STRl|tKRZ||}} [54] => {{BS4||||tSTRe|||}} [55] => {{BS4||||tSTRa|||západní portál [[Úpatní tunel Furka|Furka-Basistunnel]]|}} [56] => {{BS4||||tSTR|||(15 442 m)}} [57] => {{BS4||||tDST|47,2|Geren|}} [58] => {{BS4||||tSTR|||}} [59] => {{BS4||||tDST|53,0|Rotondo|}} [60] => {{BS4||||tSTRe|||východní portál Furka-Basistunnel|}} [61] => {{BS4||||ABZg+l|||[[Dampfbahn Furka-Bergstrecke|Furka-Bergstrecke]] z Oberwaldu}} [62] => {{BS4||||BHF|59,4|[[Realp]]||1538 m n. m.}} [63] => {{BS4||||hKRZWae|||Richlerenbrücke (ca. 70 m)}} [64] => {{BS4||||BHF|65,4|[[Hospental]]||1452 m n. m.}} [65] => {{BS4||||BHF|67,9|[[Andermatt]]||1436 m n. m.}} [66] => {{BS4||||ABZgl|||[[Schöllenenbahn]] směr [[Göschenen]]}} [67] => {{BS4||||TUNNEL1|||Butzen-Tunnel (206 m)}} [68] => {{BS4||||TUNNEL1|||Grind-Tunnel (330 m)}} [69] => {{BS4||||TUNNEL1|||Rufenen-Tunnel (300 m)}} [70] => {{BS4||||BHF|72,4|[[Nätschen]]||1843 m n. m.}} [71] => {{BS4||||BHF|77,7|[[Oberalppass]]||2033 m n. m.}} [72] => {{BS4||||TUNNEL1|||Oberalppass-Tunnel (287 m)}} [73] => {{BS4||||TUNNEL1|||Calmot-Tunnel a Galerie (2127 m)}} [74] => {{BS4||||BHF|81,5|Tschamut-Selva||1701 m n. m.}} [75] => {{BS4||||hKRZWae|||Val Giuf-Viadukt}} [76] => {{BS4||||BHF|85,0|Dieni||1452 m n. m.}} [77] => {{BS4||||HST|86,4|Rueras||1447 m n. m.}} [78] => {{BS4||||BHF|87,8|[[Sedrun]]||1441 m n. m.}} [79] => {{BS4||||HST|89,2|Bugnei||1439 m n. m.}} [80] => {{BS4||||eABZg+r|89,9||vlečka [[AlpTransit Gotthard|ATG]] do Las Rueras}} [81] => {{BS4||||DST|89,9|Tscheppa|}} [82] => {{BS4||||BHF|92,2|Mumpé Tujetsch||1346 m n. m.}} [83] => {{BS4||||BHF|93,7|Segnas||1276 m n. m.}} [84] => {{BS4||||HST|95,7|Acla da Fontauna||1202 m n. m.}} [85] => {{BS4||||TUNNEL1|||Disentis-Tunnel (351 m)}} [86] => {{BS4||||BHF|96,9|[[Disentis/Mustér]]||1130 m n. m.}} [87] => {{BS4||||STR|||[[Železniční trať Reichenau-Tamins – Disentis/Mustér|trať RhB směr Reichenau-Tamins]]}} [88] => }} [89] => '''Furka-Oberalp-Bahn''' (zkratka FO) byla [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodná]] železniční společnost ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. K 1. lednu 2003 se sloučila s [[BVZ Zermatt-Bahn]] a fúzí vznikla [[Matterhorn Gotthard Bahn]] (MGB), která provozuje tratě FO i BVZ, obě s [[Rozchod koleje|metrovým rozchodem kolejí]]. Hlavní trať FO, dlouhá 97 kilometrů, spojuje kantony [[Graubünden]], [[Uri]] a [[Valais|Wallis]]. Původně překonávala průsmyky [[Furka]] a [[Oberalp]], díky tomu však mohla být v provozu pouze v létě. Trasa přes průsmyk Oberalp byla pro provoz i v zimním období podrobena úpravám a průsmyk Furka je od roku 1982 překonáván pomocí [[Úpatní tunel Furka|stejnojmenného úpatního tunelu]]. Téměř čtyři kilometry dlouhá Schöllenenská dráha je odbočka spojující [[Göschenen]] na [[Gotthardská dráha|Gotthardské dráze]] s hlavní tratí FO v [[Andermatt]]u. [90] => [91] => Všechny tratě bývalé společnosti používají rozchod 1000 mm, a jsou elektrifikovány střídavou soustavou 11 kV 16,7 Hz. Maximální stoupání tratě je v adhezních úsecích 40 ‰, v [[Ozubnicová dráha|ozubnicových]] úsecích 110/179 ‰; na trati se používá [[Ozubnicová dráha#Druhy ozubnic|Abtův]] systém ozubnice. [92] => [93] => == Založení a stavba trati Brig – Disentis/Mustér == [94] => [[Soubor:Schweizerische Furkabahn-Gesellschaft 1910.jpg|náhled|vlevo|Původní akcie Compagnie Suisse du Chemin de fer de la Furka]] [95] => Hlavní trať, dosahující v ozubnicových úsecích až 110 promile, vede z [[Disentis/Mustér|Disentisu]] (kanton [[Graubünden]]), kde se napojuje na [[Rhétská dráha|Rhétskou dráhu]] (RhB), přes Oberalpský průsmyk do [[Andermatt]]u (kanton [[Uri]]) a dále přes [[úpatní tunel Furka]] a [[Goms]] do [[Brig]]u (kantonu [[Valais|Wallis]]). V Brigu existuje od roku 1930 napojení FO na trať [[BVZ Zermatt-Bahn|Brig-Visp-Zermatt-Bahn]] (BVZ), která umožňuje průjezd do [[Zermatt]]u. Slavný [[Glacier Express|ledovcový expres]] jezdí po trase obou nyní sloučených železničních společností ve spolupráci s RhB již od roku 1930.{{Citace elektronické monografie [96] => | příjmení = Dolejší [97] => | jméno = Milan [98] => | titul = Po kolejích do srdce hor nejen „devadesátníkem“ Glacier Expressem [99] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3102428-po-kolejich-do-srdce-hor-nejen-devadesatnikem-glacier-expressem [100] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210126004947/https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3102428-po-kolejich-do-srdce-hor-nejen-devadesatnikem-glacier-expressem [101] => | datum vydání = 2020-07-05 [102] => | datum archivace = 2021-01-26 [103] => | datum přístupu = 2022-04-01 [104] => | vydavatel = Česká televize [105] => }} [106] => [107] => Stavbu trati zahájila v roce 1911 společnost ''{{Cizojazyčně|fr|Compagnie Suisse du Chemin de fer de la Furka}}'' (Brig – Furka – Disentis, zkratka BFD). Společnost byla založena převážně na francouzském kapitálu a oproti původním plánům chtěli finančníci, aby byla železnice postavena s pomocí ozubnicového systému Hanscotte, podobného [[Ozubnicová dráha#Druhy ozubnic|systému Fell]]. Proto má první úsek Brig–Oberwald sklon pouze do 90 ‰. Díky koncesním předpisům spolkových úřadů však byla trať nakonec vybavena systémem Abt. [108] => [109] => Dne 30. června 1914 byl slavnostně otevřen úsek z Brigu do stanice [[Gletsch]], ale kvůli přepracování došlo k oficiálnímu slavnostnímu ceremoniálu až v roce 1915 a k zahájení provozu do [[Oberwald]]u 4. června 1915. [110] => [[Soubor:Trains du Furka Oberalp 03.jpg|náhled|vlevo|Osobní vlak FO ve stanici Gletsch (1980)]] [111] => Po vypuknutí první světové války francouzský kapitál přestal proudit a italští stavební dělníci se vrátili domů. Přestože se podařilo prorazit vrcholový tunel Furka, stavební práce musely být v červenci 1916 zcela zastaveny a provoz se podařilo udržet jen díky finanční pomoci veřejnosti. Nakonec 12. prosince 1923 Spolkový soud na společnost uvalil nucenou likvidaci. Kantonům a sousedním železnicím se podařilo získat zařízení v likvidačním řízení za 1,75 milionu švýcarských franků a 17. dubna 1925 založily společnost ''{{Cizojazyčně|de|Furka-Oberalp-Bahn}}'' (FO). Vzhledem k hospodářskému a strategickému významu železnice se Švýcarská konfederace spolkovým dekretem z 23. května 1925 podílela na základním kapitálu a poskytla také půjčky v celkové výši 3,35 milionu franků. To umožnilo dokončit trať a 4. července 1926 mohl být zahájen pravidelný provoz. [112] => [113] => Pro zimní provoz v úsecích Brig–Oberwald a Disentis–Sedrun zakoupila FO v letech 1927/28 ve {{Cizojazyčně|de|Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik}} (SLM) dva dvounápravové benzinové motorové vozy, označené BCm 21 a 22. Vážily 20 tun a na rampách o sklonu až 90 ‰ mohly ještě vézt až 10 tun zátěže, tedy dvounápravový osobní vůz. V roce 1934 byl oddíl první třídy přeměněn na zavazadlový, takže ve voze zůstalo 24 míst k sezení. Aby bylo k dispozici spojení v rámci Centrálních Alp, byla trať přes Oberalp během druhé světové války za peníze od spolkové vlády upravena pro celoroční provoz a celá železnice elektrifikována střídavou [[Železniční napájecí soustava|napájecí soustavou]] 11 kV 16,7 Hz (shodnou například s Rhétskou dráhou). Lokomotivní park byl nyní rozdělen na lokomotivy řady HGe 4/4 pro těžké vlaky a motorové vozy řady BCFeh 2/4 pro lehčí vlaky a zimní provoz. Benzinové vozy se již v pravidelném provozu nepoužívaly.{{Citace elektronického periodika [114] => | příjmení1 = Leyvraz [115] => | jméno1 = Louis Henri [116] => | titul = Erinnerungen an die Elektrifizierung der Furka – Oberalp-Bahn 1939–1942 [117] => | periodikum = Schweizer Eisenbahn-Revue [118] => | ročník = 1983 [119] => | číslo = 3, 4 [120] => | datum_vydání = 1983 [121] => | jazyk = německy [122] => }} [123] => [[Soubor:R12.06 Bf Disentis, HGe 4-4 102.jpg|náhled|vlevo|Moderní elektrická lokomotiva FO řady [[Lokomotiva HGe 4/4 II|HGe 4/4 II]]]] [124] => Po otevření trati Brig–Visp společností [[BVZ Zermatt-Bahn|Brig-Visp-Zermatt-Bahn]] (BVZ) bylo možné zavést průjezdné vlaky, z nichž nejznámějším je [[Glacier Express]]. Kvůli koncové stanici Brig s metrovým rozchodem vlaky změnily směr; vzhledem k nutné výměně lokomotivy FO za lokomotivu BVZ a naopak nebyla [[Úvrať (doprava)|úvrať]] větším problémem. Po fúzi FO a BVZ a založení MGB se ale stala provozní nutností průjezdná stanice namísto [[Hlavová stanice|hlavové stanice]]. Přibližně 3,2 kilometru trati přes Naters bylo nahrazeno výjezdem ze stanice Brig na východ s novým mostem přes [[Rhôna|Rhônu]]. Napojení na starou trať bylo provedeno za mostem mezi Naters a Bitsch. Na podzim roku 2007 byla trať přes Naters uzavřena a přeměněna na cyklostezku a pěší zónu; nová trasa je o 600 metrů kratší. [125] => [126] => === Popis trati === [127] => Železniční trať začíná ve stanici Brig v údolí Rhôny, kde se setkávají [[Simplonská|Simplonská dráha]] a [[Lötschbergská dráha]]. Po pravém břehu Rhôny se po jejím překročení krátce za obcí Brig pokračuje dále proti proudu severovýchodním směrem do obce [[Goms]] souběžně s hlavní silnicí č. 19, přičemž trasa zůstává na dně údolí až do obce Filet. Poté železniční trať přechází do svahu, u [[Betten]] opět mění stranu údolí a za [[Grengiols]] stoupá stejnojmenným šroubovitým tunelem, vybudovaným v severním údolním svahu, k rameni údolí nad řekou Rhônou, která je zde hluboko zaříznuta v údolí, zhruba až k Lax. Trasa pokračuje vpravo od řeky, obchází vesnici [[Fiesch]], částečně po strmých svazích, než se v [[Biel VS|Bielu]] opět dostane na dno údolí. Velké náplavové kužely jsou nyní obcházeny a z [[Münster (Švýcarsko)|Münsteru]] se po plochém dně vysokého údolí jede rovně do Oberwaldu. V tomto místě se dnes odděluje původní horská trať přes sedlo Furka. Více než 15 kilometrů dlouhým úpatním tunelem Furka pokračuje stávající trať do Realpu. [128] => [129] => Z [[Realp]]u, východního výchozího bodu horské trati Furka, vede trať východním směrem plochým vysoko položeným údolím Urseren Furkareuss do [[Andermatt]]u, kde se setkává s tratí [[Schöllenenbahn]] do [[Göschenen]]u. Souběžně s hlavní silnicí 19 stoupá železnice Furka-Oberalp v délce asi 4,5 kilometru na severovýchod v několika serpentinách po horském úbočí Stöckli do [[Nätschen]]u ve vysoko položeném údolí Oberalpreuss. Krátce poté je dosaženo vrcholu trasy, průsmyku Oberalp ve výšce 2 033 m n. m.. Nyní trasa klesá převážně po výrazně severním svahu a nadmořské výšce nad údolím [[Přední Rýn|Předního Rýna]], v oblasti zvané Cadi, až do [[Disentis/Mustér|Disentisu]], což představuje klesání o zhruba 900 výškových metrů na trase dlouhé 20 kilometrů. Zde trať končí a plynule na ni navazuje [[Železniční trať Reichenau-Tamins – Disentis/Mustér|Surselvská dráha]] o stejném rozchodu i napájecí soustavě, provozovaná Rhétskou dráhou. [130] => [131] => == Schöllenenská dráha == [132] => Ve stanici [[Andermatt]] odbočuje z hlavní tratě trať do stanice [[Göschenen]], která je v převážné míře vybavena ozubnicí. Trať, známá jako [[Schöllenenbahn]] (Schöllenenská dráha, sloučena s FO v roce 1961), umožňuje přímé spojení na Gotthardskou dráhu, provozovanou [[Švýcarské spolkové dráhy|Švýcarské spolkovými dráhami]] (SBB). Celá trasa v soutěsce je kryta lavinovými galeriemi a jen část tratě v okolí mostu Teufelsbrück je možno spatřit v záři denního světla. Kolem této části tratě lze sestoupit pěší túrou, která trvá cca 1–2 hodiny, po staré Gotthardské silnici a prohlédnout si nejenom drážní těleso, silnici, ale i pomník postavený v roce [[1899]] na paměť slavného tažení [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|generála Suvorova]] v roce [[1799]] proti vojskům [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]]. Stanice Göschenen leží u severního portálu [[Gotthardský železniční tunel|železničního tunelu Gotthard]]. Nad městečkem se nachází přehradní nádrž Göscheneralp, ležící na říčce [[Reuss (řeka)|Reuss]], sloužící jako rezervoár pro elektrárnu v Göschenen, která je zapojena do energetického systému země.{{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Kraftwerk Göschenen AG [134] => | url = https://www.kw-goeschenen.ch/home/ [135] => | datum_přístupu = 2022-04-01 [136] => | jazyk = německy [137] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220518223421/https://www.kw-goeschenen.ch/home/ [138] => | datum archivace = 2022-05-18 [139] => | nedostupné = ano [140] => }} [141] => [142] => == Úpatní tunel Furka == [143] => {{Podrobně|Úpatní tunel Furka}} [144] => [[Soubor:Furka-Bergstrecke Steinstafel 2006.JPG|náhled|vlevo|Parní vlak na historické trati Furka-Bergstrecke]] [145] => Vzhledem k lavinové situaci nebyla trasa přes průsmyk Furka mezi Realpem a Oberwaldem, která vede i kolem [[Rhônský ledovec|Rhônského ledovce]], v zimě bezpečná. Most Steffenbach mezi Realpem a Tiefenbachem byl každý podzim rozebrán a na jaře znovu postaven, aby byl chráněn před lavinami. Nucená výluka trati od října do května každoročně rozdělovala síť na dvě poloviny a práce před a po každé zimní výluce byly odpovídajícím způsobem nákladné a náročné na pracovní sílu. Již od poloviny 20. století se tak uvažovalo o výstavbě úpatního tunelu, který by obešel náročný úsek přes sedlo Furka a umožnil celoroční provoz. [146] => [147] => Výstavba projektovaného [[Úpatní tunel Furka|úpatního tunelu Furka]] měla nahradit horskou trať zajistit bezpečné zimní spojení mezi kantony Uri a Wallis. Dne 11. října 1981 projel po původní horské trati, která byla z velké části vybavena ozubnicí, poslední osobní vlak a 26. června 1982 byl otevřen 15,381 km dlouhý úpatní tunel. Od této chvíle bylo možné FO provozovat v celé délce, a to i v zimě. [148] => [149] => Původně plánovanému zrušení horské trati zabránili železniční nadšenci, kteří v roce 1983 založili Spolek Furka-Bergstrecke a v roce 1985 příspěvkovou organizaci Dampfbahn Furka-Bergstrecke AG (DFB). Od roku 1992 je na části horské trati opět možné jezdit parním vlakem. Od srpna 2010 je celá původní trať mezi Realpem a Oberwaldem opět otevřena pro turistický provoz. V letních měsících provozuje DFB pravidelné jízdy. [150] => [151] => == Sloučení s BVZ == [152] => [[Soubor:GlacierBrig.jpg|náhled|vpravo|Glacier Express, již s vozidly MGB, ve stanici Brig]] [153] => Od konce 20. století se spekulovalo o možném sloučení Furka-Oberalp-Bahn se sousední BVZ Zermatt-Bahn. Hlavními důvody byla vzájemná hluboká unifikace infrastruktury i vozového parku, motivovaná možností synergie a úspory nákladů na provoz obou drah. Valné hromady obou společností přijaly usnesení o sloučení v září 2002. Dne 23. ledna 2003 představenstvo oznámilo název nové společnosti – [[Matterhorn Gotthard Bahn]]. Nástupnická společnost vznikla počátkem léta 2003 sloučením BVZ a FO k 1. lednu 2003.{{Citace elektronické monografie [154] => | titul = Matterhorn Gotthard Bahn: Das Herz des Regionalverkehrs im Oberwallis [155] => | url = https://www.bvzholding.ch/de/unternehmen/geschichte/matterhorn-gotthard-bahn/ [156] => | vydavatel = BVZ Holding [157] => | datum_přístupu = 2022-04-01 [158] => | jazyk = německy [159] => }} [160] => [161] => == Tunel Grimsel == [162] => Již během plánování základního tunelu Furka v 70. letech 20. století uvažovalo spolkové ministerstvo o propojení úzkorozchodných sítí Alp (BVZ, FO, RhB) a středního Švýcarska ([[Brünigbahn]], [[Meiringen-Innertkirchen Bahn]]), ale vzhledem k enormnímu překročení nákladů na úpatní tunel Furka byl projekt zastaven. O desítky let později, v roce 2019, spolkové shromáždění nicméně rozhodlo o zahájení projektování tunelu Grimsel mezi Oberwaldem a [[Innertkirchen]]em. Kromě turistického ruchu bude sloužit také k ochraně krajiny, protože jím bude kromě železniční trati procházet také vedení vysokého napětí, které je ve stávající podobě vedeno přes Alpy pomocí více než stovky stožárů.{{Citace elektronické monografie [163] => | příjmení1 = Green [164] => | jméno1 = Anitra [165] => | titul = Swiss cantons reveal Grimsel Pass railway plan [166] => | url = https://www.railjournal.com/regions/europe/swiss-cantons-reveal-grimsel-pass-railway-plan/ [167] => | vydavatel = International Railway Journal [168] => | datum_vydání = 2016-02-16 [169] => | datum_přístupu = 2022-04-01 [170] => | jazyk = anglicky [171] => }} [172] => [173] => == Reference == [174] => {{Překlad|de|Furka-Oberalp-Bahn|220841768}} [175] => [176] => [177] => == Externí odkazy == [178] => * {{Commonscat}} [179] => * http://www.rail-info.ch/FO/index.de.html [180] => * https://web.archive.org/web/20070303040324/http://mikeaz.free.fr/dfb/dfb1.htm [181] => * https://web.archive.org/web/20090323120834/http://www.furka-bergstrecke.ch/ger/index.htm [182] => [183] => {{Autoritní data}} [184] => {{Portály|Švýcarsko}} [185] => [186] => [[Kategorie:Železniční tratě ve Švýcarsku]] [187] => [[Kategorie:Rozchod 1000 mm]] [188] => [[Kategorie:Andermatt]] [] => )
good wiki

Furka-Oberalp-Bahn

Furka-Oberalp-Bahn (zkratka FO) byla úzkorozchodná železniční společnost ve Švýcarsku. K 1.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Andermatt','BVZ Zermatt-Bahn','Matterhorn Gotthard Bahn','Göschenen','Ozubnicová dráha#Druhy ozubnic','Úpatní tunel Furka','Glacier Express','Valais','Goms','Disentis/Mustér','Uri','Schöllenenbahn'

Andermatt

Disentis/Mustér

Goms

Göschenen

Schöllenenbahn

Uri

Valais